Page 1

Rakousko OKRUŽNÍ CESTY NAPŘÍČ CELOU ZEMÍ

Cestovat Rakouskem znamená vždy navštěvovat a poznávat mimořádná místa. Objevujte rozmanitost země a ponořte se do nejrůznějších světů, které všechny dohromady propůjčují Rakousku punc jedinečnosti. www.austria.info


Milá čtenářko, milý čtenáři Rakousko oplývá okouzlující krajinou – od Alp přes povodí Dunaje až po Panonskou pánev. V každém koutu naší země můžete objevovat úchvatná místa se zajímavou historií. Vše dohromady pak vytváří nezaměnitelnou atmosféru Rakouska. Ať jsou však Alpy sebekrásnější, jezera sebeprůzračnější a města sebeidyličtější, bez lidí, kteří zde žijí, by to nebylo ono. Neboť právě oni vdechují zemi život a tvoří z ní jedinečný celek. Rakušané jsou proslulí svým pohodářským způsobem života, svým humorem a schopností užívat si příjemných stránek života. Poznávejte specifickou mentalitu lidí a poznávejte zemi, která umí žít.

Vaše Petra Stolba

Jednatelka Rakouské národní turistické centrály Österreich Werbung

Obsah S 4

S 12

Alpy – zdroj inspirace Pěší túry na Berlínské vysokohorské stezce.

Na návštěvě v nejstarším solném dole na světě.

Šestidenní putování na jedné z nejúchvatnějších stezek v Rakousku. Budete se pohybovat v nádherné vysokohorské přírodě a přespávat na starobylých horských salaších.

S 16

Se správci parku za zážitky Na cestách křížem krážem národním parkem Vysoké Taury

Po stopách soli Ohlédnutí za 7000letou historií

S 20

Nejen kozorožec zde žije ve svém původním prostředí.

V rytmu Dunaje S drátěným ořem na cestu časem Dunajská cyklotrasa vede působivou krajinou a kolem jedinečných kulturních pokladů.

Impressum Vydavatel a nakladatel: Österreich Werbung, Vordere Zollamtsstraße 13, 1030 Wien. Registrační číslo organizace: 075857630. Vedení projektu: Eva Maria Mayrhuber, Dr. Michael Scheuch. Redakce: Margit Turac, Andreas Kerschbaumer, Michaela Schwarz, Martin Betz, Barbara Moser. Rešerše: Monika Plank, Sandra Sigl. Překlad: Katerina Blum. Předtisk/Prepress: modrý papír. Tisk: Ueberreuter Print & Packaging GmbH. Stav březen 2016. Všechny údaje bez záruky.

Okružní cesty napříč celou zemí

3


TYROLSKO

Tyrolské Alpy – zdroj inspirace T E X T: M A R T I N B E T Z

Vstát ve čtyři hodiny ráno a s baterkou se vydat na horskou túru? Koho by napadla taková bláznivá věc? A kdo si to vůbec vymyslel? Že prý já? No potěš pámbu! Zatímco se moji dva společníci se zjevnou nelibostí pomalu vyhrabávají z příjemně vyhřátého pelíšku, pomalu si začínám vybavovat, jak se tato myšlenka zrodila. Večer předtím jsme totiž seděli v dřevem vykládaném a světlem z ručně vyřezávaných lustrů osvětleném „Rytířském sále“ na Berlínské chatě a kuli jsme plány pro příští den. Tato perla mezi všemi alpskými horskými chatami člověka snadno inspiruje k nečekaným rozhodnutím. Avšak vezměme to pěkně popořádku. S patřičnou dávkou sebeuspokojení jsme konstatovali, že během našeho putování po Berlínské stezce jsme použili všechny věci, které se nám vešly do ruksaků. Spací pytle, ano, ty jsme potřebovali každou noc, třebaže pokaždé na jiné horské chatě. Také ochranný krém proti intenzivnímu slunečnímu záření jsme pravidelně používali, jak tomu bylo například, když jsme se všichni tři labužnicky rozvalovali na hebké svěže zelené pastvině u ledovcového kotle pod horou Schrahnbachkar. Čepice a rukavice nám přišly vhod ve chvíli, když jsme šplhali po strmé cestičce vzhůru na Schönbichlerhorn, ledový vichr nám hvízdal kolem uší a ruce zábly. Dokonce jsme si nejednou v noci cpali špunty do uší, když ostatní spolunocležníci spustili nemilosrdný noční koncert v chrápání. A dokonce jsme použili i svíčky, třebaže sloužily jen k navození romantické atmosféry na Olperské chatě. Seděli jsme při jejich teplém svitu a sledovali nádherně jasné hvězdné nebe. Vše našlo své upotřebení, jen baterky, tak zvané čelovky, které jsme měli s sebou pro případ nouze, ty zatím nečinně odpočívaly na dnech našich ruksaků. A tak nás napadlo, že hned další den vyrazíme ještě před úsvitem a počkáme si na majestátní východ slunce v majestátních horách u kouzelného jezírka Schwarzsee. Byl to můj úžasný nápad! Nu, a tak teď stojíme v úplné temnotě před památkáři chráněnou Berlínskou chatou, touto „pramáti všech horských chat“, která poskytuje takové 4

pohodlí, tak příjemná lůžka a tolik dalších požitků, a vydáváme se do černočerné tmy, která jako nějaká pohádková stvůra pohltila celé Zillertalské Alpy. Tolik k mému báječnému nápadu! Již po pár krocích však zpozorujeme, že nejsme sami. Jen pár metrů od nás náhle vypískne svišť, aby varoval své kolegy před neznámými vetřelci, později, když už tma nebyla tak tmoucí, uvidíme kamzíky, jak stoupají po svahu na horu na Rossrugg, kde se ještě před nedávnem těžil granát. Vydáváme se po stezce mezi vrchovištními rašeliništi, kudy se ve starověku a středověku přepravovalo zboží. Ne vždy legálním způsobem. Dokonce i v dobách poměrně nedávných se zde pašovalo neproclené zboží do Itálie. I my jsme si pod rouškou tmy připadali tak trochu jako pašeráci. Mezitím se však již pomalu začalo rozednívat a my vidíme, že zrovna v těch místech, kde by se mělo vykulit sluníčko, visí zlověstný mrak. Když pak k tomu začal padat jemný deštík, je trpělivost mých dvou společníků definitivně u konce. Naštěstí, ještě než mohli dát volný průchod svému hněvu, zafoukal silný větřík a odvál mrak, aby připravil scénu pro velký výstup boha slunce Hélia. Nám se mezitím po hodině a půl podařilo vystoupat až k jezeru Schwarzsee, které však v žádném případě nebylo černé. V úsvitu nového dne se v jeho hladině zrcadlí mohutné ledovce, které se tak zdají být na dosah ruky. Nyní již také začínají stékat první, narůžovělé a uzardělé sluneční paprsky po skalních stěnách mnoha třítisícovek, které tvoří majestátní věnec okolo nás. A my, zcela fascinováni, sledujeme obraz takových velikánů, jakými jsou Berliner Spitze, Turnerkamp a Großer Möseler, v průzračné tyrkysově zbarvené vodě jezera Schwarzsee. Vskutku nezapomenutelný zážitek. Teď by se hodila lehátka. Nu což, mech je taky dobrý. A ještě lepší jsou rozzářené oči mých přátel, které nyní svítí snad ještě intenzivněji než vycházející slunce. A tak si říkám, že moje nápady bývají přece jen občas fajn.

B E R L Í N S K Á C H ATA

Okružní cesty napříč celou zemí

F O TO   To ur is m us v e rb a nd Tux - F i n ken b er g

Berlínská vysokohorská stezka, která se vine vysoko převysoko v Zillertalských Alpách, je příslibem krásných zážitků, a sice i ve zcela neobvyklé denní době.


V LŮNĚ ALP

Od salaše k salaši T E X T: M A R T I N B E T Z

Při několikadenním putování ve vysokohorském prostoru se člověk naučí intenzivně vnímat nádhernou přírodu okolo sebe i své vlastní tělo. Bude prožívat nově a naplno každičký okamžik. A tak se stane, že v dokonalé harmonii s prostředím, v němž se pohybuje, potká i sám sebe. Dálkové putování však vyžaduje hlavně jedno: dostatek času. Trekkingové neboli vícedenní túry předpokládají určitý stupeň fyzické kondice. V žádném případě není radno se na ně vydávat bez patřičného tréninku. K výstroji patří jak lehký oděv pro krásné a slunečné počasí, tak i teplá nepromokavá větrovka, rukavice, čepice či pláštěnka pro případ náhlého a výrazného ochlazení, jak už to ve vysokohorském prostředí bývá zvykem. Velmi důležité je vydávat se na cestu se zkušeným horským průvodcem a vybavit se dobrými mapami dané oblasti. Avšak snad nejdůležitější je kvalitní obuv! Nejlepší jsou středně těžké pohorky s podrážkou s hrubým profilem. Pro přenocování na horských chatách je dobré mít s sebou spací pytel, a také by neměl chybět ručník. Členové Alpského spolku a jiných obdobných organizací mívají na těchto chatách slevy za nocleh.

N Á R O D N Í PA R K V Y S O K É TA U R Y - R Á J P Ě Š Í T U R I S T I K Y:

STUBAISK Á V YSOKOHORSK Á STE ZK A . Tato náročná trasa prochází napříč celými Stubaiskými Alpami a poskytuje pěším turistům úchvatné výhledy na mohutné velikány a matně se lesknoucí ledovce tohoto tyrolského pohoří. Innsbrucká chata, která tvoří vstupní bránu Stubaiské vysokohorské stezky, stojí přesně na předělu dvou typů hornin: krystalické břidlice a vápence. Všech osm chat, kolem nichž stezka vede, pak stojí v nadmořské výšce nad 2000 metrů a od každé z nich vede přímá cesta dolů do údolí. A tak je možné absolvovat i pouze dílčí úseky tohoto dálkového putování. Kromě celkově dobré fyzické kondice je nutné mít jistý krok a netrpět závratěmi. Pěší turisté budou za svou námahu bohatě odměněni. Budou moci obdivovat neuvěřitelně rozmanitou alpskou flóru, těšit se z výhledů na grandiózní horská panoramata, odpočívat u temně modrých horských ples a pochutnávat si na regionálních lahůdkách na salaších. www.stubaier-hoehenweg.at/de/som/hoehenweg.1.htm/

VŽDY PŘIPRAVEN POSKYTNOUT NÁDHERNÉ VÝHLEDY

C E L K O VÁ D É L K A : 1 0 0 K M , V Ý Š K O V É M E T R Y: 8 0 0 0 , C E L O D E N N Í E TA P Y: 8 .

6

Okružní cesty napříč celou zemí

F O TO S   Ö s t e rr ei c h Wer bu n g, A nd r e S c hö n her r / r ec ht s : Ös t er r eic h We rb un g , P e t e r P o dbe ra

Rakouské vysokohorské stezky poskytují mnoho příležitostí nejen k rozjímání a objevování skrytých zákoutí vlastní duše, ale i k požitkům chuťovým, které zajišťují nesčetné horské salaše.


O R L Í C E S TA , N A C E S T Ě K C H AT Ě S T E I N S E E H Ü T T E Č E R PÁ M E N O V O U E N E R G I I : O D P O Č I N E K N A S A L A Š I

K ARNIŠSK Á V YSOKOHORSK Á STE ZK A . Jedna z nejkrásnějších dálkových turistických tras v Alpách se vine na hřebeni Karnišských Alp, který tvoří hranici mezi Korutany a Itálií. Vede v šesti celodenních etapách nádhernou a velmi proměnlivou vysokohorskou krajinou od průsmyku Plöckenpass do obce Sillian ve Východním Tyrolsku. Pustá krajina tvořená vápencovými skalními formacemi se střídá se svěže zelenými pastvinami, na nichž stojí tradiční salaše s nabídkou skvělých domácích produktů. Největší zajímavostí Karnišských Alp je však jejich geologická struktura. Nikde jinde nenalezneme tolik stop dokumentujících historický vývoj naší planety jako zde. Zkamenělé otisky mušlí, končetin nebo mořských lilií působivým způsobem dokládají, že se zde před 365 miliony let rozlévalo pravěké moře a Karnišské pohoří tvořilo mohutný korálový útes. Nejrůznější naučné geologické stezky, jakou je například stezka kolem idylického Wolayského jezera, seznamují poutníky s touto vědní disciplínou, která zkoumá počátky života na Zemi. www.karnischer-hoehenweg.at

F O T OS   L i nk s : Ti ro l Wer bu n g, D o m i n ik G ig l er / r ec ht s : TV B St u b ai , A n dr e Sc h ö n h e rr

CELKOVÁ DÉLKA: 250 KM, VÝŠKOVÉ METRY: 7242, CELODENNÍ ETAPY: 8-11.

ORLÍ CESTA . Na dálkové turistické trase, kterou tvoří hustá síť turistických stezek pokrývající celé Tyrolsko, se vám bude zdát, že jste se náhle ocitli uprostřed děje filmového melodramatu, opěvujícího divokou krásu velehor, nad nimiž krouží orel skalní. Samotné grafické znázornění hlavní trasy, která vede v 31 etapách ze St.Johannu v Tyrolsku až do St. Antonu na Arlbergu, připomíná rozepjatá orlí křídla. Kdo by chtěl absolvovat i mnoho dalších regionálních tras, vedoucích až do Východního Tyrolska, musí zvládnout celkem 1480 km. Proto se doporu­čuje sestavit si z jednotlivých celodenních etap svůj vlastní plán cesty. Z přírodního hlediska je zvláště atraktivní několikadenní túra na hlavní trase mezi etapami 2 a 8, která začíná v Císařském pohoří, dále vede přes Kufstein, rozlehlé oblasti pastvin, přes Rofanské pohoří a končí u největšího tyrolského jezera Achensee. www.adlerweg.com

ALPE-ADRIA-TR AIL . Tato dálková turistická trasa je jednou z nejpůsobivějších přeshraničních tras, která vede třemi zeměmi: Rakouskem, Itálií a Slovinskem. Putování začíná v Korutanech a pokračuje v mnoha etapách, většinou s malým převýšením, od nejvyšší hory Rakouska Grossglockneru přes Nockberge a oblast korutanských jezer do Kranjske Gory ve Slovinsku a dále pak až do Furlansko-Julského Benátska, do městečka Muggia na pobřeží Jaderského moře. Každou ­etapu provázejí jedinečné přírodní krásy a každá má alespoň jedno „magické místo“, které je považováno za výjimečný přírodní klenot. Zlověstně hučící vodopády se střídají se svěže zelenými pastvinami s malebnými salašemi, hluboké rokle s divokými horskými říčkami vystřídá půvabná krajina s temně modrými jezery, až konečně poutníka ovane středomořská atmosféra s vůní moře. Různé turistické organizace nabízejí na míru střižené trekkingové balíčky s různým tematickým zaměřením. www.alpe-adria-trail.com

C E L K O VÁ D É L K A H L AV N Í T R A S Y: 3 3 0 K M , V Ý Š K O V É M E T R Y: 2 9 7 4 5 , C E L O D E N N Í E TA P Y: 2 3 .

C E L K O VÁ D É L K A : 7 5 0 K M , V Ý Š K O V É M E T R Y: 2 6 0 0 0 , C E L O D E N N Í E TA P Y: 4 3 .

SALCBURSK Á SAL AŠNICK Á STE ZK A . Salcbursko je zemí salaší. Přes 1800 salašnických hospodářství pokrývá čtvrtinu plochy této spolkové země. Salašnická stezka spojuje v 31 celodenních etapách 120 z nich. Není nic krásnějšího, než se po vynaložené námaze usadit na slunnou terasu některé z nich a nechat se hostit produkty čistě domácího původu. Na dřevěném prkénku se pak na nás smějí sýr, máslo, tvaroh, jogurt, chléb, špek, vejce, cibulka, čerstvě nadojené mléko nebo naopak dobře uleželá pálenka. Stezka vede napříč celým krajem Pongau a poskytuje úchvatný pohled na Dachstein, Tennenské pohoří, Hochkönig a ledovcová pole na vrcholech hor ve Vysokých Taurách. I zde doporučujeme sestavit si svou vlastní individuální trasu. A třebaže jsou všechny salaše a usedlosti vybudované ve stejném alpském stylu, zakrátko si uvědomíme, že je každá úplně jiná. Už proto, že má každá svou vlastní duši a hlavně své vlastní a nezaměnitelné kulinářské speciality. www.salzburger-almenweg.at

V YSOKOHORSK Á STE ZK A NAPŘÍČ SCHL AD MINGSK ÝMI TAUR AMI. Sedm celodenních etap provede pěší turisty jednou z nejodlehlejších a současně nejpůvodnějších vysokohorských oblastí Schladmingských Taur. Terén vyžaduje dobrou kondici a jistý krok. Mnoho geologických zvláštností a nejrůznější podoby vodního elementu tvoří mimořádný půvab této trasy: 300 horských jezer a 150 vodopádů jsou příslibem jedinečných zážitků. Zvláště krásná je „královská“ etapa, která vede přes Klafferkessel a k horské chatě Preintaler Hütte, kde se na místě prastarého ledovcového dna rozlévá na 30 tyrkysově zbarvených horských jezer, nad nimiž se zvedají bizarní skalní formace hory Greifenstein. Klafferkessel sám se skládá ze dvou do sebe zasahujících karů – ledovcových kotlů. Tuto dálkovou stezku lze absolvovat v libovolném počtu etap, neboť od každé chaty vede cesta dolů do údolí a turistický autobus dopravuje horské turisty zpět do výchozího místa. www.schladming-dachstein.at

C E L K O VÁ D É L K A : 3 5 0 K M , C E L O D E N N Í E TA P Y: 3 1 .

C E L K O VÁ D É L K A : 7 1 K M , V Ý Š K O V É M E T R Y: 5 5 5 2 , C E L O D E N N Í E TA P Y: 7 .

Okružní cesty napříč celou zemí

9


VORARLBERSKO

Požitky tělem i duší T E X T: M I C H A E L A S C H W A R Z

Veselé cinkání kravských zvonců se rozléhá celou vesnicí. Je to velký svátek a úžasná podívaná, když se pestrými stuhami a květinovými věnci slavnostně vyšňořené krávy vracejí koncem léta z horských pastvin dolů do údolí. A jakoby si byly vědomy tohoto mimořádného okamžiku, vyšlapují si hrdě a důstojně špalírem usmívajících se lidí, uličkami kolem výstavných domků s šindelovými střechami, které se utápějí v záplavě květin. Stejně, jako se vítají stáda krav v úzkých uličkách obce Schwarzenberg, stejný rituál se koná ve všech obcích Bregenzského lesa. Je to pokaždé obrovská lidová slavnost, kterou zaručeně nikdo nepropásne. Stane-li se, že některá z krav během svého letního pobytu na horských pastvinách zemře, vracejí se stáda bez jakýchkoli zdobných rekvizit. Ale to se opravdu nestává. Na to je zde vzduch příliš zdravý, travička příliš šťavnatá a kravičky příliš šťastné – stejně jako lidé! Ostatně v tomto kraji hlubokých lesů a měkce zvlněných zelených kopců, nad nimiž se zvedají strmé bílé vrcholy, není vůbec těžké cítit se báječně. Produkce sýra má ve Vorarlbersku a zvláště v ­Bregenzském lese velmi důležité postavení. Však také krávy, které nyní rozvážným krokem směřují do svých domovských chlévů, dávaly po celé léto to nejkvalitnější mléko, z něhož salašníci vyráběli nahoře na salaších typický kořeněný alpský sýr. Podle dávných tradic, ručně a s láskou. „U mě má každý bochník svou vlastní duši“, říká Hermann Berchtold ze Schwarzenbergu, který nikdy nepoužívá při výrobě sýra stroje, nýbrž jen své ruce. V praxi to znamená, že se všechny procesy, jako jsou lisování, tvarování a otáčení bochníků, provádějí ručně. „Tento tradiční způsob výroby alpského sýra je sice mnohem náročnější, ale zato při něm člověk používá místo strojů cit, hmat a chuť. A to je pak také setsakra znát na jeho chuti“, říká s úsměvem pan Berchtold. Příjemný životní styl ­Vorarlberčanů se projevuje také v jejich estetickém cítění, a to zejména v oblasti architektury. Vorarlbersko totiž miluje dřevo. Je to země, kde se zachovaly vědomosti spjaté s tímto tradičním materiálem a využívají se v duchu dnešní doby. Hlavním znakem moderních dřevěných domů jsou rovné čisté linie a velké 10

skleněné plochy. Tyto stavby jsou citlivým způsobem zasazeny do krajiny i mezi tradiční dřevěná selská stavení s fasádami z dřevěných šindelů, s nimiž vytvářejí velmi harmonickou symbiózu. A navíc nezatěžují životní prostředí a vytvářejí zdravé klima v duchu ­pasivních staveb. Kolébkou „dřevěné“ architektury a tradiční řemeslné dovednosti je opět Bregenzský les. Zdá se, že Vorarlbersko má všechno, snad kromě moře. Ale zato má Bodamské jezero, u jehož břehů se rozkládá zemské hlavní město Bregenz. Panuje zde mediteránní atmosféra, která je živnou půdou pro múzy umění, což například dokazuje Bregenzský festival. Není nic povznášejícího než naslouchat tónům slavné opery, zatímco rudý kotouč slunce pomalu mizí ve vodách Bodamského jezera. Život ve Vorarlbersku je příjemný i proto, že místní obyvatelé jsou vybaveni vlastnostmi, které to umožňují. Jsou skromní a současně hrdí. Skromnost je v nich zakořeněná od dob, kdy byla země chudá, a hrdost se vyvíjela po staletí, kdy se země dokázala úspěšně bránit proti nejrůznějším dobyvatelům. Svědčí o tom hrady a pevnosti, například ve Feldkirchu, jednom z nejlépe zachovalých středověkých měst v Rakousku, nebo v Hohenemsu, kde stojí mohutný hrad Neu-Ems, zvaný též „zámek Glopper“. Městečko Hohenems bylo mimochodem po staletí domovem malé židovské komunity. Stará židovská čtvrť se synagogou a muzeem byla velmi pečlivě zrenovována. Vorarlbersko je jedinou spolkovou zemí Rakouska, kde se – na rozdíl od ostatních spolkových zemí, které jsou spíše pod vlivem bavorských dialektů – hovoří alemanskými dialekty. Lze dokonce říci, že všechny skupiny, které těmito dialekty hovoří, spojuje do jisté míry i stejná mentalita. Kromě výše uvedené kombinace skromnosti a hrdosti jsou to také šetrnost, píle, ctižádost a smysl pro teplo rodinného krbu. Alemanské dialekty, jejichž hlavním znakem je tvorba zdrobnělin, jsou tak rozmanité, že se mohou vzájemně odlišovat i v jednotlivých údolích nebo obcích.

P Ř I S H Á N Ě N Í D O B Y T K A Z PA S T V I N V B R E G E N Z S K É M L E S E J S O U VŠICHNI SLAVNOSTNĚ VYŠŇOŘENI

Okružní cesty napříč celou zemí

F O T O  B r eg e nz er w al d To ur i s m us , Ch r is t o p h L i ng g

Vorarlberčanům stačí ke štěstí často jen kousek dobrého sýra. Je to snad ten pravý důvod, proč mají stále tak slunnou mentalitu?


SOLNÁ KOMORA

Po stopách „bílého zlata“ T E X T: M A R T I N B E T Z

Sůl přinesla zemi pohádkové bohatství. Sfárejme proto do nejstaršího solného dolu na světě a vydejme se do historie

dobývání „bílého zlata“.

Kde se v Solné komoře skrývá toto nezměrné bohatství? Odpověď hledejme u Hallstattského jezera. Pohledem nejprve prozkoumejme jeho břehy, nad nimiž se zvedají vysoké hory, které nechaly u břehů právě tolik místa, aby se sem vešlo husté seskupení historických domů, které tvoří rázovité městečko Hallstatt. Avšak u břehů jezera je samá voda. Přihořívat začne, jakmile začnou naše zraky stoupat vzhůru přes zalesněné svahy a stále výše přes rozeklaná skaliska až na vrchol hory – Solné hory. Ano, je to právě tato hora, která svým bílým zlatem přinesla celé oblasti obrovský blahobyt. Aby bylo jasno, sůl se zde těží již rovných 7000 let! Jak se však dostat do nitra Solné hory a do nejstaršího solného dolu na světě? Nejlépe lanovkou a potom ještě po svých. Cesta pěšky pak trvá již jen deset minut. Jde se po idylické lesní stezce až k havířskému domku a přitom málokdo tuší, že kráčí přes prehistorické pohřebiště. Zde bylo nalezeno tolik vzácných a tak starých předmětů, že archeologové pojmenovali po této oblasti celou jednu historickou epochu, tak zvané halštatské období (800 – 400 př.n.l. / starší doba železná). Ale kde se vzalo v hoře tolik soli, když široko daleko není žádné moře? Více se dozvíme po dobrodružné jízdě v důlních vozících do nitra hory. Tam je pak možné obdivovat efektně osvětlené solné kameny, které svými narůžovělými a zlatavými barvami svítí v temnotě slují jako vzácné drahokamy. Člověk si vzpomene na podobné kameny, které se pokládají do krmítek pro srnky. Skoro má také chuť je olíznout, ale už na to nemá čas, neboť vzápětí se ocitá na první havířské skluzavce a tam už není cesty zpět. Rychlým sešupem sjíždí po zadku o 50 metrů níže do dalšího „horizontu“, jak nazývají horníci jednotlivá podzemní patra. 12

Až tam, v těchto hlubinách dolu, se konečně dozvíme, jak to vlastně všechno bylo. Začalo to před 240 miliony let, když se původní prakontinent Pangea začal rozpadat a jeho kontinentální desky se stále více rozestupovaly. V Solné komoře to tehdy vypadalo docela jinak než dnes. Nacházela se v blízkosti zemského rovníku a měla podobu rovinaté pobřežní pláně. Bylo zde takové horko, že mořské laguny, které se na pobřeží tvořily, postupně vysychaly. Co zůstalo, byla sůl. Vlivem tektonického pohybu litosférických desek se pak solné usazeniny překrývaly, deformovaly a měnily svoji polohu, až je nakonec uzamkly ve svém nitru hory. Sůl se tedy z pramoří dostala zpátky do Země, aby nakonec došla svého naplnění v solničkách na našich stolech. Tomu se říká zázrak přírody! U podzemního solného jezera nám pak spektakulární multimediální prezentace názorně předvede, jak se přímo z vody zvedají pohoří, což je způsobeno pohybem tektonických desek a jejich vzájemnými kolizemi. Obrazy na skalních stěnách nám přiblíží úspěšné tažení člověka za dobýváním soli. Seznámíme se i s příběhem „muže v soli“, který ve velmi dobrém stavu „přežil“ v hoře tisíce let, než byl roku 1734 nalezen. Sůl a stabilní nízká teplota mají hlavní podíl na tom, že v hoře zůstane vše skvěle konzervováno. Stejně jako prehistorické 3500 let staré dřevěné schody, které byly vybudovány tak, že mají dokonce různě nastavitelné jednotlivé schůdky. To jsme se dozvěděli při speciální prohlídce poté, co děti za každou cenu chtěly ještě jednou do útrob hory – samozřejmě hlavně kvůli skluzavkám.

Okružní cesty napříč celou zemí


F O T OS   g e t t y i m a g es / S a lz we l t en A l t au s s ee / Ös t e rr e ic h Wer bun g , J ul i a K n o pp

Rakouské solné bohatství je nejen nad zlato, ale přispělo i k prolínání kultur

H A L L S TAT T – I D Y L I C K Á P O L O H A U J E Z E R A , H I S T O R I C K É D O M Y P O S T O PÁ C H S O L I D O N I T R A H O R Y SŮL KAMENNÁ: VZÁCNÝ POKLAD Z RAKOUSKA

Okružní cesty napříč celou zemí

13


PETER AHAMER JE VÝROBCEM TRADIČNÍCH KOŽENÝCH KALHOT V EBENSEE U JEZERA TRAUNSEE

14

Okružní cesty napříč celou zemí

F O TO S   O b er ö s t er r ei ch To u ri s m u s, R ö b l

J E Z E R N Í Z Á M E K O R T, O B L Í B E N É M Í S T O S VAT E B N Í C H O B Ř A D Ů


V srdci Rakouska. Žádný jiný kraj

nevystihuje duši této země a jejího národa lépe než Solná komora.

Tolik krásy na tak malém území! Že by snad boží záměr? Ale kdež! Je to toliko výsledek geologického vývoje Země, který trval stovky miliónů let, než se vytvořila podoba Solné komory, jak ji známe dnes. V nádherné krajině se rozlévá 76 větších i menších jezer s křišťálově čistou vodou, která svádí ke koupání a v níž se to jen hemží nejrůznějšími druhy ryb. Skutečné eldorádo pro milovníky vodních sportů a také pro pěší turisty. OK AMŽIK Y ŠTĚSTÍ U JE ZER A TR AUNSEE Kdo se jednou plavil po vodách Traunsee na palubě „Gisely“, nejstaršího kolesového parníku na světě, rychle pochopí, proč jej Římané nazývali „Lacus felix“, šťastné jezero. Je uhnízděno v romantické krajině, jíž z jedné strany vévodí mohutný masiv Traunsteinu, z druhé pak půvabné městečko Gmunden. Při procházce podél jezera na Esplanádě, upraveném nábřeží s honosnými hotely a vilami z dob monarchie, návštěvníka ovane mondénní atmosféra, kterou je město prostoupeno. Za prohlídku stojí také 300 let stará manufaktura na výrobu slavné gmundenské keramiky. VODNÍ Z ÁMEK ORT A JEHO RYBÍ SPECIALITA Zámek Ort je 1000 let stará pevnost, která stojí na ostrůvku v jezeře Traunsee. Zámek je nejen nejoblíbenějším místem svatebních obřadů v Rakousku, ale i gastronomickou perlou oblasti. Šéfkuchař Johann Parzer zde na grilu připravuje originálním způsobem zvláštní rybu z čeledi lososovitých a z rodu síhů, německy zvanou Riedling. Její historie je téměř neuvěřitelná. Riedling, alias latinsky Coregonus danneri, dnes žije již jen v Bajkalském jezeře na Sibiři a v jezeře Traunsee. Plaval prý již v praoceánu a je tudíž starý minimálně 240 milionů let. Na takový věk ovšem chutná skvěle! SPORT A INSPIR ACE U JE ZER A AT TERSEE U břehů jezera stojí celá řada veřejných koupališť – moderních i starých tradičních s dřevěnými šatnami, která jsou ceněna i z hlediska architektonického. Attersee si oblíbili mnozí jachtaři, neboť nad jezerem vane trvale východní, tak zvaný Růžový vítr. Také jeho podvodní svět je fascinující svým bohatstvím rostlin a vodních živočichů. Proto je jeho průzračně čistá voda s viditelností až 25 m tolik vyhledávaná milovníky potápění. Měkké rozptýlené světlo jemných pastelových barev a dojímavá krása krajiny inspirovaly také slavné umělce. Skladatel Gustav Mahler jezdíval do Steinbachu na letní byt a malíř Gustav Klimt zde čerpal inspiraci pro svá secesní díla. Tematická stezka „Klimt u Attersee“ zve na putování po stopách tohoto velkého vídeňského umělce. WOLFG ANGSEE – JE ZERO S V ÝHLEDEM Kouzlo tyrkysově zbarveného jezera Wolfgangsee dotvářejí také půvabná historická městečka, která leží u jeho břehů. A tady je máme pěkně pohromadě, i když každé v jiné části jezera: St. Wolfgang se svými úzkými spletitými uličkami a slavným hotelem „Bílý koníček“ (Weißes Rössl), St. Gilgen se svými travnatými plážemi mezi ovocnými stromy a rozkošným historickým centrem, Strobl se svou nabídkou koupališť a turistických stezek s dřevěnými lávkami v horách. Nejstrmější historickou železnicí v Rakousku se lze dostat ze St. Wolfgangu na vrchol domácí hory Schafberg, odkud se otevírá úchvatný pohled na jezero a celou Solnou komoru.

HALLSTAT TSKÉ JE ZERO – FJORD V ALPÁCH Siveni, síhové, pstruzi – prastaré, ale o to chutnější ryby z čeledi lososovitých. Jimi se jen hemží vody tohoto jezera, které se rozlévá uprostřed mystické archaické horské krajiny. Jakýsi Metuzalém mezi jezery, jehož podvodní svět, dosahující hloubky až 125 metrů, oplývá neuvěřitelným bohatstvím. Při plavbě na romantickém parníku si užíváme pohledu na jedno z nejkrásnějších a nejunikátnějších městeček světa. Ke svahu Solné hory se přimykají staré měšťanské domy, hostince a pitoreskní hospůdky. Že „Hall“ znamená ve starogermánštině „sůl“ má – jak již víme - své opodstatnění, které „těží“ ze 7000leté historie dobývání soli. SÍL A STARÝCH TR ADIC Kam se jen v Solné komoře vrtneme, všude na nás dýchá historie. Snad nikde jinde v Rakousku netvoří prastaré lidové obyčeje tak samozřejmou součást každodenního života jako v této oblasti. Nikde jinde nemá rukodělná tvorba tak velkou tradici jako zde. Ve štýrské části Solné komory najdeme nejlepší dílny, kde se šijí na míru pro každou zákaznici a každého zákazníka překrásné kroje. Stejně jako kdysi se i dnes v malebné obci Bad Gloisern u Hallstattského jezera šijí slavné “Goisernské boty”. Jsou typické především svým dvojitým stehem, který se provádí pomocí klasického šídla. A tak se před 140 lety narodily první pohorky. ADIEU SOLNÁ KOMORO, BLÍŽÍME SE K SALCBURKU Na rodiny s dětmi, které po návštěvě Solné komory směřují na návštěvu města Salcburku, čekají na cestě dvě zajímavé atrakce: hrad u městečka Werfen a Obří ledová jeskyně. Na strmé kuželovité hoře nad Werfenem se tyčí 900 let starý, hrdý a nedobytný hrad Werfen. Při jeho prohlídce se vnoříme do temného středověku a na závěr se pobavíme při přehlídkách letů domácích dravců. Jen pár kilometrů odtud se otevírá chřtán největší ledové jeskyně světa. Při komentované prohlídce tohoto působivého jeskynního labyrintu můžeme obdivovat bizarní ledové formace vskutku obřích rozměrů: krápníky seřazené jeden vedle druhého jako varhanní píšťaly, ledové hory s obvodem 70 metrů, figury z říše pohádek – zkrátka dostatek námětů při tajemné cestě do říše fantazie. FULMINANTNÍ Z ÁVĚR: MOZ ARTOVO MĚSTO Díky italskému charakteru jeho barokních staveb se také Salcburku přezdívá „Řím severu“. Historické jádro je protkáno hustou spletí uliček, z nichž vedou průchody romantickými arkádovými dvory na prostorná náměstí s nádhernými kostely, kašnami a paláci. Vzniklo tak nezaměnitelné a celistvé umělecké dílo s neopakovatelnou atmosférou. Barokní zámky Mirabell a Hellbrunn se svými překrásnými parky, salcburský chrám, Obilná ulička (Getreidegasse), v níž stojí Mozartův rodný dům a kde se báječně nakupuje, jsou jen některé z architektonických klenotů Salcburku. A nad vší tou krásou kdysi vládli pevnou a často i krutou rukou knížecí arcibiskupové. Své nezměrné bohatství získali mimochodem díky bílému zlatu ze Solné komory. Sůl zajistila své zemi nebývalý blahobyt, který se dodnes odráží v barokní kráse ‚Solnohradu‘.

Okružní cesty napříč celou zemí

15


N Á R O D N Í PA R K V Y S O K É TA U RY

Do přírody s odborníky T E X T: M I C H A E L A S C H W A R Z

Lesy, louky a hory jsou jejich revírem. Profesionální správci – rangeři zavedou své svěřence do nejméně probádaných končin

Blíží se celé stádo“, šeptá Andreas a pohybem ruky naznačuje, že si má každý připravit svůj dalekohled. Zaostříme, zaměříme a hle, tady je máme. A pořádně vysoko. Jsou to nádherná zvířata tihle kozorožci. A také vzácná, jak se vzápětí dozvídáme od našeho průvodce a správce národního parku. „Po dlouhou dobu je zde v Ködnitztalu nikdo nespatřil, neboť byli prakticky vyhubeni,“ říká Andreas. Nejen zde, ale takřka v celých Alpách. Až v poslední době se díky pomoci člověka opět navracejí do lůna Alp. Týká se to ale i jiných ohrožených druhů: počínaje vzácnými motýly a orlem skalním konče. Všechna tato zvířata je dnes možné v národním parku Vysoké Taury s trochou štěstí spatřit. Ideální je vydat se na tematické pěší túry s názvem Nature Watch, které se pořádají v obci Kals pod Grossglocknerem. Účastníci tak mohou pozorovat zvířata v jejich přirozeném prostředí. To je cílem správců parku, kteří jsou současně těmi nejkompetentnějšími průvodci milovníků opravdové a civilizací nedotčené přírody. Umějí vyprávět o zvířatech a rostlinách v nejrozsáhlejším chráněném prostoru Alp a vědí vše o každé z 266 třítisícovek, znají osobně každou z 10 roklí a s nadšením hovoří o obrovském vodním bohatství, které tvoří 279 horských potoků, 26 vodopádů a 551 jezer. S příchodem zimy, což bývá ve vysokohorském prostředí poměrně brzy, přichází také čas romantických túr na sněžnicích. Tak jako v tento listopadový den, kdy se zasněžené vrcholy utápějí v matném přísvitu prvních slunečních paprsků. Vybavena proviantem a doprovázena mladou správkyní národního parku se šestičlenná skupinka neohrožených vydává na túru do východotyrolského údolí Virgental. Čtyři hodiny trvá tato expedice, během níž se účastníci učí chovat se velmi tiše. „S přibývající zimou zvířatům ubývá sil, a proto by se neměla rušit,“ říká Anna. 16

A tak každý tichounce a nehlučně klade sněžnice do sněhu, pomalu se pohybuje kupředu a rozhlíží se. Konečně zahlédne v dálce ve skalách stádo kamzíků a na obloze prořízne vzduch svými křídly majestátní král nebes. „Proti každému neduhu vyrostla nějaká ta bylinka,“ prohlásí s velkou vážností správce parku Matthias. Chceme pochopitelně vědět, jak která bylina působí na naše zdraví. „Třezalka je výborná proti depresím a stavům úzkosti, arnika zase léčí poranění a záněty,“ vysvětluje náš průvodce a bylinkový expert. Pomalu se vydáváme na pěší túru plnou vůní napříč okouzlující a majestátní vysokohorskou krajinou Východního Tyrolska kolem obce Prägraten pod Grossvenedigerem. Procházíme přes neobhospodařované louky, jimž se zde říká „Sajatmähder“, které však právě proto patří z botanického hlediska k nejzajímavějším oblastem národního parku Vysoké Taury. Sbíráme pilně bylinky a učíme se. Na závěr tohoto voňavého a poučného výletu pak společně zpracováváme bylinky do podoby léčivých tinktur či chutných pomazánek. Většina účastníků nebyla v národním parku poprvé. Někteří se pochlubili, že se za doprovodu průvodců zúčastnili například mimořádně působivé túry, která je zavedla k prastaré salašnické osadě Innergschlöss na konci snad nejkrásnějšího vysokohorského údolí Východních Alp s názvem Gschlößtal. „To byste se ale také měli vypravit na dvoudenní túru na ledovec Teischnitzkees, který patří do glocknerské horské skupiny. Ovšem to musíte ještě trochu trénovat, abyste měli sílu se vyhrabat z ledovcové trhliny, kam vás spustíme na laně,“ se šibalským úsměvem říká náš milý Matthias, strážce všech pokladů národního parku. „ N AT U R E W AT C H “ V N Á R O D N Í M PA R K U V Y S O K É TA U R Y

Okružní cesty napříč celou zemí

F O T O  © Ös t er r ei ch We r bu ng , Ch r is t o p h S ch o ec h

národního parku Vysoké Taury.


Vzácné klenoty v národním parku. Starobylé

F O T OS   Ö s t er r ei ch We rb u ng , S ea n B y r n e, Ju l ius S i lv e r

alpské vesničky, grandiózní panoramata, mohutné vodopády a mnohé další přírodní krásy.

Do závratných výšek: grossglocknerské lanovky unášejí návštěvníky do fascinující vysokohorské krajiny. Během jízdy se postupně otevírá stále úchvatnější panoramatický pohled na nejvyšší horu Rakouska a více než 50 dalších třítisícovek. Fantastický výhled slibuje pozemní lanovka na horu Reisseck v korutanském údolí Mölltal, nejvýše položená úzkokolejka v Evropě s úhlem stoupání až 82 procent. Nahoře stojí horská restaurace, kde je možné se posilnit na další cestu. Na druhé straně údolí pak stoupá kolem vodní nádrže Rosswiese další pozemní lanovka na Kreuzeck, která byla vybudována již v roce 1956. Zde se pěším turistům otevírá mimořádně krásná oblast s dalšími vrcholy horské skupiny Kreuzeck a mnoha kilometry turistických stezek. Jak vzniká život? A jak může ve vysokých nadmořských výškách existovat? BIOS – centrum národního parku v obci Mallnitz se ve svých expozicích zabývá rozmanitými formami života a hříčkami přírody. V návštěvnickém centru s názvem Světy národního parku v Mittersillu se vydáváme na virtuální putování do chráněného vysokohorského prostoru: kolem Grossglockneru, na ledovce nebo k vodopádům. Dobrodružné nátury se vrhají na raftech do zpěněných peřejí řek Isel a Möll nebo zlézají kolmé skalni stěny hlubokých soutěsek, jimiž se valí nezkrotné vody horských říček. Tyto adrenalinové túry je radno absolvovat jen se zkušeným průvodcem, který se umí v tomto extrémním prostředí bezpečně pohybovat. A ještě jednou adrenalin, tentokrát s krásným výhledem: Osttirodler je spektakulární letní bobová dráha. Na kolejích s nesčetnými zatáčkami a prudkými „padáky“ se řítíme z lienzské lyžařské oblasti Hochstein dolů do údolí. Fun Alpin je název další bobové dráhy v této oblasti. Ďábelská jízda začíná vedle parku s alpskou zvěří a tak je možné během jízdy vidět pasoucí se jeleny a srny, které jen tak něco nevyvede z míry. Nedaleko korutanské obce Flattach si razí cestu mezi skalisky jedna z nejimpozantnějších soutěsek v celých Alpách s názvem Raggaschlucht. Protéká jí mohutný a dravý horský potok, který se proměňuje i ve vodopády. Návštěvníci procházejí soutěskou po dřevěných lávkách a žasnou nad zázraky matky přírody. Soutěsky, voda, skály a velká dávka zábavy jsou hlavními aktéry ve Vodním a zábavním parku Galitzenklamm. Při bohatém programu sportovních aktivit se jistě bude bavit celá rodina. Kdo si chce po dni stráveném intenzivním pochodováním po turistických stezkách v lůně národního parku stejně intenzivně odpočinout, ten navštíví termální lázně Spa Zell am See – Kaprun. Na ploše 20 000 m² se mu dostane nejvyšších požitků, jaké takové lázeňské zařízení v Alpách může člověku přinést. Ostatně takových příležitostí se v této oblasti naskýtá mnohem více, například v Alpských lázních Gastein. Hollersbašská bylinková zahrádka je malý ráj. V tematicky členěné zahrádce se návštěvníci seznámí s více než 500 druhy domácích bylin a květin. A když se dostanou k části, kde jsou vysazeny bobulovité rostliny, ochutnávání nebere konce.

K R I M M E L S K É V O D O PÁ D Y GROSSGLOCKNERSKÁ VYSOKOHORSKÁ SILNICE

V Lienzu, poklidném hlavním městě Východního Tyrolska, se lze krásně toulat středověkými uličkami. Vysoko nad „slunečním městem“, jak se často Lienzu říká, trůní zámek Bruck, bývalé sídlo hrabat z Görzu. Dnes je zde umístěno městské muzeum a obrazárna, v níž jsou vystavena malířská díla místního rodáka Albína Egger-Lienze. Obec St. Jakob v údolí Defereggental žije pokojným životem v duchu tradic svých předků. Každý červen zde rozkvétají rozsáhlá pole alpských růží (rododendrony), které promění krajinu kolem jezera Obersee v horském sedle Staller Sattel v moře nejrůznějších odstínů červené barvy. Tento přírodní úkaz se pak náležitě oslavuje: lidové soubory tančí, muzika vyhrává, dobře se jí a pije, řemesla se předvádějí, děti si hrají a všichni se náramně baví. Horská vesnička Heiligenblut je sice milá a romantická, ale současně vzbuzuje i jakousi posvátnou úctu. Proč? Podívejte se, kde leží: přímo nad ní se tyčí mohutný kamenný gigant. Jeho výška je 3798 metrů a jmenuje se Grossglockner. Kdo chce obra dobýt, vyráží na cestu pěšky z Heiligenblutu. Kdo ho nechce dobývat, ale jen se s ním seznámit, vyjede po Grossglocknerské vysokohorské silnici autem. Nejslavnější silnice v Rakousku překonává převýšení 2504 metrů, 36 zatáček a délku 48 kilometrů a své uživatele unáší přímo do srdce národního parku Vysoké Taury. Silnice vede několika klimatickými pásmy: kolem rozkvetlých luk, voňavých lesů, dále pak do vysokohorského prostoru a nakonec do říše věčného sněhu a ledu. Krimmelské vodopády patří k nejnavštěvovanějším přírodním pamětihodnostem v Rakousku. A právem. Se svou výškou 380 metrů jsou nejvyšší v Evropě a páté nejvyšší na světě! Chcete najít zlatý poklad? Tedy vzhůru do Rauriského údolí – nádherného, původního, zlatokopeckého. Kdysi zde byly největší zlaté doly v Evropě a současně nejvýše položené na světě. Doly se zavřely a zlatá horečka pominula, ale zlato se zde rýžuje kupodivu stále. Alespoň jako atrakce pro turisty. V horské říčce Rauriser Ache lze s trochou štěstí skutečně najít zlatá zrnka. Nu, a komu štěstí přálo, ten si svůj poklad smí odvézt domů a s ním i nezapomenutelnou vzpomínku na Rauris.

Okružní cesty napříč celou zemí

19


PODUNAJÍ

V rytmu krásného modrého Dunaje T E X T: A N D R E A S K E R S C H B A U M E R

Lidé v povodí Dunaje se nad „svým“ Dunajem rozplývají blahem a pýchou. „Ten Johann Strauss, ten panečku moc dobře věděl, jak na to. Musel Dunaj moc milovat, když se mu podařilo zkomponovat takové dílo,“ sděluje nám s neskrývanou hrdostí hostinský v malebné hornorakouské hospůdce. Nu, asi ano. Valčík všech valčíků „Na krásném modrém Dunaji“ složil Johann Strauss mladší před 150 lety a pro mnohé je tato skladba neoficiální hymnou Rakouska. Zaslouží si Dunaj opravdu takové ovace? Pokusíme se tomu přijít na kloub a vydáme se podél jeho břehů na cyklistickou expedici. Ve vodách Dunaje se odráží modré nebe. Krajina kolem jeho břehů je mírně kopcovitá, porostlá krásnými lesy a vinohrady. Člověk má pocit, jakoby byl samovolně unášen a ne, že musí vlastní silou šlapat do pedálů. Snad je to tím, že se pohybujeme kupředu stejným směrem a i přibližně stejným tempem, jakým protéká mohutný proud vody vedle nás. Po pár kilometrech pak zcela přestaneme vnímat, že vyvíjíme jakoukoli fyzickou námahu a úplně se odevzdáme kráse krajiny. Současně se zostřuje i naše vnímání: slyšíme šplouchání vlnek, cítíme vůni řeky a rostlin, vidíme všechny vzácné klenoty, které lemují a křižují naše cesty. Radujeme se z malých půvabných městeček s úzkými uličkami a romantickými náměstími, z malebných vinařských vesniček, klášterů, kostelů, hradů a hradních zřícenin… A obdivujeme zázraky přírody, jakým je třeba Schlögenská dunajská smyčka, kde se řeka otáčí o 180 stupňů. Zde se určitě zastavíme, vylezeme na kopec a podíváme se na tento neobvyklý úkaz svrchu. V záři zapadajícího slunce nám připadá celý výjev jako ze sna. Přepadá nás melancholická nálada, kterou ještě umocníme tím, když si přečteme v kameni vyrytou básničku, která zní asi takto: „Když skloníš svůj zrak dolů k Dunaji, přitom pomyslíš na něco tvému srdci milého a pohroužíš se do tichého rozjímání, pak se ti splní jedno přání.“ Nu což, už se tak stalo. 20

I v dalších dnech se necháváme Dunajem unášet do dalších míst naší touhy. A ejhle, tady jedno takové máme, a hned světové kulturní dědictví! Dunaj nás přivedl do Wachau. Kolem strmých skalisek, pěstěných vinohradů, temně zelených lesů, klášterů a hradů se poetickým wachauských údolím klikatí tok Dunaje. Od západu na východ, od Melku až po Krems – vše je zde světové kulturní dědictví. Jak nádherná je jeho krajina s právě rozkvetlými meruňkovými stromy, které svou opojnou vůní prosycují vzduch kolem nás. Jak krásné jsou prastaré kamenné terasy s vinnou révou, které se táhnou jako grafické křivky po svazích nad řekou. V malebných vesničkách najdeme malé rozkošné krámky s produkty z meruněk, starobylé vinné šenky a vždy usměvavý lid wachauský. Pokud skutečně existuje „ostrov blaženosti“, pak je to zde. Ale i tato blaženost musí být vykoupena tvrdou a poctivou prací, jak se dozvídáme od vinaře z Dürnsteinu: „Tam nahoře děláme všechno ručně, traktor se tam nedostane. Proto je také naše víno tak jedinečné,“ říká a tváří se přitom moc šťastně. Vinaři jsou vůbec velmi elokventními advokáty svého vinařského řemesla a kvality svých vín. To už jsme pochopili. Chtěli jsme si jen krátce odpočinout a teď už tady sedíme dvě hodiny. Sedíme, klábosíme, popíjíme a nelitujeme. Poznali jsme zdejší vinařskou mentalitu a stavovskou čest, ochutnáváme jedinečné Veltlínské zelené, kocháme se pohledem na impozantní kostelní věž a celé městečko Dürnstein, až naše zraky sklouznou k hladině Dunaje. Johann Strauss měl pravdu: Dunaj je nejlépe opěvovat v rytmu valčíku a při sklence vína.

NA DUNAJSKÉ CYKLOTRASE U MĚSTEČKA GREIN

Okružní cesty napříč celou zemí

F O TO   Ö s t er r ei ch We rb u ng , Pe t er Bu r g s t a lle r

Projíždět na kole podél břehů Dunaje znamená také vracet se do minulosti. Avšak jen do té doby, dokud nezabrzdíme u některého z vinařů ve Wachau.


Jako jediná velká řeka v Evropě teče Dunaj ze západu na východ. Díky tomu se jeho vody staly jednou z nejdůležitějších obchodních tepen a jeho břehy místem, kde se vytvářely velkolepé dějiny.

LINZ Historické a moderní, dynamicky se rozvíjející, kulturně i hospodářsky vzkvétající město, které je otevřené světu a novým výzvám. Harmonické soužití staré a nové architektury a vynikající kulturní nabídka mu přinášejí i řadu mezinárodních úznání. Takový je dnes Linec, dříve „šedivé“ průmyslové město, které však bylo vždy důležitou obchodní křižovatkou. Moderní Linec reprezentují zejména Ars Electronica Center, známé centrum multimediálních experimentů, působivé skleněné muzeum umění Lentos u břehů Dunaje, stejně jako nově otevřené hudební divadlo a současně nejmodernější operní dům v Evropě. Linec zkrátka žije. www.linz.at/Tourismus SCHLÖGENSK Á SMYČK A Na jednom místě má člověk náhle pocit, že jej Dunaj ze všech stran obklíčil. Utíká na kopec, aby se vysvobodil, a vidí „hornorakouský přírodní zázrak“ – Schlögenskou smyčku. Tento ojedinělý přírodní úkaz je nejmarkantnější říční meandr v Evropě, kde se řeka otáčí o 180 stupňů a dvakrát mění svůj směr. www.oberoesterreich.at GREIN Jedno z nejidyličtějších městeček v Podunají leží přesně tam, kde se mohutný tok Dunaje vkliňuje mezi měkce zvlněné kopce jižního Mühlviertelu. V Greinu stojí za to navštívit Muzeum lodní plavby, kde se dozvíme, že lodní doprava byla dříve nejdůležitějším zdrojem příjmů města a přivedla jej tak k nebývalému rozkvětu. Vysoko nad městem trůní již přes 500 let zámek Greinburg. Je nejstarším obytným zámkem v Rakousku a od roku 1823 je majetkem vévodské rodiny Sachsen-Coburg a Gotha. Zámek se pyšní nádherným renesančním arkádovým nádvořím. www.grein.info MARIA TAFERL Vznik poutního místa Maria Taferl je úzce spjat s legendou o zázračném uzdravení dvou mužů: pasáka dobytka a místního soudce. Oba byli, poté co se modlili u dubu, na němž visel dřevěný kříž, zbaveni svých nemocí. Počet poutníků, kteří na základě tohoto zázraku a také zjevení andělů přicházeli, stále vzrůstal. Z toho důvodu bylo v 17. století započato se stavbou poutního kostela, který stojí vysoko nad dunajským údolím a je od něj úchvatný pohled na Alpy. www.mariataferl.at MELK Je to velkolepá podívaná. Když se benediktinský klášter Melk rozzáří ve světle prvních ranních slunečních paprsků, má člověk dojem, jakoby náhle ožil kolosální monument. Největší barokní stavba v Rakousku a dominanta Wachau, hrdě trůnící na skále nad Dunajem, patří k nejimpozantnějším barokním stavbám v Evropě. Již 900 let je duchovním a kulturním centrem a od roku 2000 také světovým kulturním dědictvím UNESCO. U nohou mu leží jedna z nejpůsobivějších kulturních krajin světa. Její typický ráz vytvářejí strmé terasovité vinohrady, které v důsledku povahy terénu obdělávají vinaři ručně. Na jaře se z klášterní zahrady otevírá úchvatný pohled na meruňkové stromy, které proměňují krajinu v bílé a voňavé moře květů. www.stiftmelk.at 22

HR ADNÍ ZŘÍCENINA AGGSTEIN Zbytky nejslavnějšího rytířského hradu v Rakousku trůní již přes 900 let nad údolím Dunaje. Vážou se k němu tajemné legendy a příběhy plné krutosti a násilí. Hrad jako z pohádky a ideální kulisa pro filmaře: se skrytými schodišti, věžemi, žalářem, rytířským sálem a kaplí. Úchvatný je nejen pohled do středověku, ale také na modrou stužku Dunaje a zelené moře Dunkelsteinského lesa. www.ruineaggstein.at DÜRNSTEIN Přívlastek „Perla Wachau“ zdobí historické město Dürnstein. Na místním hradě byl před více než 800 lety držen v zajetí anglický král Richard Lví srdce. K nejvýznamnějším stavbám patří klášterní kostel se zdaleka viditelnou modrobílou věží. Odtud je také nejkrásnější pohled na údolí Wachau. Zvláště krásná je procházka středověkým centrem města s množstvím klikatých uliček, které ústí na nábřeží Dunaje. www.duernstein.at KREMS Na konci Wachau stojí tisícileté město Krems. Je to město kontrastů, neboť dokázalo zachovat historický odkaz svých předků a nenásilně jej skloubit s dynamikou dnešní doby, což se projevuje především v harmonickém soužití historických a moderních staveb. Krems je těsně spjatý s vinařstvím. Tato tradice propůjčila nezaměnitelný ráz okolní krajině a odráží se i v životním stylu místních obyvatel. Bohatá je i jeho kulturní nabídka. Z budovy bývalé tabákové továrny vznikla Hala umění (Kunsthalle Krems), která tvoří jádro Umělecké míle (Kunstmeile Krems), k níž patří také Muzeum karikatury. Velkými atrakcemi města jsou také Svět vinařských zážitků a Muzeum vinařství. Historická brána v městské čtvrti Stein je i vstupní branou do dávné minulosti Kremsu, kterou zhmotňuje především dominikánský kostel a Gozzův hrad (Gozzoburg). Na každém kroku zde ožívá středověk a návštěvník se dozví i lecjakou zajímavost o bývalém majiteli hradu městském soudci Gozzovi. www.krems.info KL ÁŠTER KLOSTERNEUBURG Nedaleko Vídně stojí nádherný klášter s mnoha sakrálními uměleckými poklady. Augustiánský klášter Klosterneuburg založil roku 1114 markrabě Leopold III., svatý muž, který našel pod zdejším oltářem místo svého posledního odpočinku. Císař Karel V. nechává začátkem 18. století budovu přestavět v barokním slohu podle vzoru španělského Escorialu; vzniká nádherná Sala terrena, která která dnes slouží jako výchozí místo rozličných tematických prohlídek kláštera. K nejvzácnějším sakrálním klenotům patří Verdunský oltář z roku 1181 mistra Mikuláše z Verdunu, jedna z největších dochovaných zlatnických prací z románského období. Klášter je současně nejstarší a se svými 108 hektary také největší vinařský podnik v Rakousku. Ochutnávka vína v klášterní vinotéce je skutečný zážitek. www.stift-klosterneuburg.at

Okružní cesty napříč celou zemí


Hrady a hradní zříceniny, zámky a kláštery se řadí

F O TO S   Ö s t er r ei ch We r bu ng , Po p p H a ck n er, M ar iu s H ö fi ng e r, Wol fg an g Sc h a rdt

v těsném sledu za sebou podél celého toku Dunaje.

HRADNÍ ZŘÍCENINA AGGSBACH HRAD GOZZOBURG V KREMSU V E L K Á D E L I K AT E S A : K N E D L Í K Y S W A C H A U S K Ý M I M E R U Ń K A M I

Okružní cesty napříč celou zemí

23


Dunajské kulturní variace

ARS ELECTRONICA CENTER V LINCI

FESTIVAL ARS ELECTRONICA Se svým specifickým zaměřením a dlouholetou tradicí je dnes Ars Electronica světově unikátní platformou digitálního umění, nových technologií a mediální kultury. V rámci více než 200 projektů se angažovaní vizionáři zabývají s velkou dávkou kreativity, idealismu i vědecké odbornosti tématy budoucnosti. www.aec.at/festival V ÝSTAV Y NA Z ÁMKU SCHALL ABURG Renesanční zámek je vzácný architektonický klenot, který žije bohatým kulturním životem. Každý rok se zde koná celá řada mimořádných výstav, z nichž se většina zabývá významnými historickými událostmi. www.schallaburg.at BAROKNÍ DNY V KL ÁŠTEŘE MELK Festival barokní hudby ve světovém kulturním dědictví je vždy velkým kulturním zážitkem. Krása kláštera, půvab Wachau, srdečnost pohostinných benediktinů a hudba na nejvyšší úrovni jsou zárukou zážitků pro všechny smysly. Místa konání: klášterní kostel, zahradní pavilon nebo také nedaleký zámek Pielach. www.kultur-melk.at MERUŇKOVÉ POSVÍCENÍ VE WACHAU Meruňky jsou kulinářským symbolem Wachau a svou chutí dobyly svět. V létě, v době sklizně, se pořádají nejrůznější lidové slavnosti k jejich poctě – zejména pak legendární meruňková posvícení. Místní lidé předvádějí hostům, jaké lahůdky lze z měruněk vykouzlit: meruňkové knedlíky, marmelády, moučníky… Všude se pak tančí, hraje, hoduje a připíjí – samozřejmě wachauským vínem nebo štamprlí meruňkovice. Nejpozději v této chvíli pochopí host, jak je to s tou pověstnou „slunnou wachauskou duší“. www.wachauermarille.at 24

VŠECHNY TÓNY SVĚ TA V KREMSU A OKOLÍ Na festivalu „Hladce a obrace“ vládne multikulturní duch, neboť se zde setkávají hudebníci z celého světa. Dunajské údolí se v této době rozezní zvuky svérázných nástrojů, divokým a sladkým zpěvem písní exotických světových kultur. Pro lepší srozumitelnost má sice festival „Hladce a obrace“ přídomek „Hudební festival lidové hudby“, ale ani toto označení nevystihuje plně rozsah repertoáru, v němž se prolínají lidové kulturní tradice mnoha zemí světa. Místem konání festivalu jsou vinné šenky ve Wachau, dunajský zámek Spitz, kostel minoritů v Kremsu nebo klášter Göttweig. Inspirující místa s inspirující hudbou. www.glattundverkehrt.at HUDEBNÍ FESTIVAL NA Z ÁMKU GR AFENEGG Letní den na zámku Grafenegg, postaveném ve stylu romantického historismu, by mohl vypadat takto: navštívíme zámek a poté si vyzvedneme piknikový koš s mnoha dobrotami a vydáme se na procházku do nádherné anglické zahrady. Najdeme si stinné místečko pod některým ze staletých dubů a naladíme se na koncert v podání světových orchestrů a sólistů, který záhy zazní z Wolkenturmu, moderního pavilonu pod širým nebem. Na závěr večera si ještě v zámeckém vinném sklípku dáme sklenku vína od vinařů z Kamptalu a bude nám dobře. www.grafenegg.com ARCHEOLOGICK Ý PARK CARNUNTUM V roce 6 n.l. založil pozdější římský císař Tiberius opevněný zimní vojenský tábor v oblasti Carnuntum – zárodek budoucí stejně slavné jako významné metropole Římské říše. V následujících staletích byl Carnuntum, hlavní město římské provincie Horní Panonie, mnohdy centrem světové politiky. Dnes byly nejdůležitější architektonické objekty starořímského města, k nimž patří městská vila, typický římský dům nebo veřejné termální lázně, věrně zrekonstruovány. Nejde přitom o fiktivní či muzeální objekty, ale o obyvatelné domy, vybavené podlahovým vytápěním a ­funkčními kuchyněmi. www.carnuntum.co.at

Okružní cesty napříč celou zemí

F O TO   S t ad t L in z

BRUCKNERŮV FESTIVAL Světově proslulý hudební skladatel Anton Bruckner nacházel v Linci inspiraci pro svou tvorbu. Během zářijového Brucknerova festivalu bude tento mistr velkých patetických symfonií opět probuzen k životu, alespoň z hlediska hudebního. www.brucknerfest.at

DUNA JSK Ý FESTIVAL V KREMSU Na hosty Dunajského festivalu čeká mnoho překvapení. Krems se jim totiž představí zcela netradiční kombinací kuriózního tance, experimentálních hudebních forem a excentrického herectví. Pořadatelé přitom kladou důraz na (ještě) neznámé umělce a na vlastní produkce, které lze vidět a zažít jen zde. Přesto i sem zavítají a rády zde vystupují hvězdy mezinárodního nebe. A tak se stává, že zde představí jedno ze svých alb zpěvák Rufus Wainwright, vystoupí slavná americká punková kapela Melvins, kontroverzní elektronická hudebnice Peaches nebo velšský zpěvák a multiinstrumentalista John Cale. www.donaufestival.at


F O TO S   Ös t er r ei ch We r bu ng , Pet e r B ur g s t al l er / g et t y im a ge s

K U LT U R N Í C E S TA N A D S T Ř E C H A M I L I N C E

TOČITÉ SCHODIŠTĚ V BAROKNÍM KLÁŠTEŘE MELK

Okružní cesty napříč celou zemí

25


Poezie podvodního světa jezer T E X T: M A R T I N B E T Z

Co vede člověka k tomu, aby se v noci ponořil do hlubin horského jezera? Především je to touha prozkoumat fascinující,

Ve chvíli, kdy se louky a lesy kolem jezera Weissensee koupou v posledních slunečních paprscích, které je halí do teplého světla, jdeme se koupat i my. Vlastně spíše potápět. Pomalu se soukáme do našich potápěčských obleků a cítíme lehkou nervozitu z nadcházejícícho neobvyklého dobrodružství. Všude je posvátné ticho, které ruší jen neúnavné cvrkání cvrčků, tento věčný zvukový doprovod teplých letních nocí. Bezmračná obloha slibuje hvězdnou noc, což znamená, že nám bude na cestu do hlubin jezera svítit žlutý kotouč měsíce. Přesto však máme připravené speciální potápěčské svítilny, které nám umožní probádat fascinující podvodní svět nočního jezera Weissensee, především pak jeho nejhlubších částí. Třebaže to zní paradoxně, ale mimořádný půvab nočního potápění spočívá právě v omezené viditelnosti. Člověk sice vnímá jen to, co se objeví v kuželu světla, zato však daleko soustředěněji, neboť se tak dokáže zaměřit na detaily: například na nádherné barvy rostlin a živočichů, které by jinak tak intenzivně nevnímal. Ještě jednou si každý zkontroluje svou výstroj: maska, ploutve, tlaková láhev, kompas, hloubkoměr, opasek s olovy, kamera – vše je připraveno. A už se noříme do ztemnělých a přece křišťálových vod tohoto jezera, které je svou průzračně čistou vodou známé i daleko za hranicemi svých domovských Korutan. Již po pár metrech zahlédneme podezřelý stín. Namíříme na něj kužel světla a vidíme nádherný exemplář štiky, jak nehnutě stojí či možná sedí – ono se to u štik nepozná – mezi stébly rákosí a zřejmě číhá na svou oběť. Nu, my to asi nebudeme. Naopak. Tito v noci aktivní dravci se stávají obětí našich podvodních kamer. A ulovili jsme jich opravdu hodně. Ve zdánlivě beztížném stavu plujeme tímto tajemným mlčenlivým světem. Pomalu se blížíme k našemu cíli, okouzlujícímu leknínovému poli před jezerním koupalištěm. 26

Jsme doslova ohromeni až neskutečnou krásou této podvodní zahrady, v níž se to hemží malými barevnými rybkami. Stejným způsobem nás fascinoval i podvodní les, jehož tajemství jsme, tentokrát za denního světla, odhalovali o pár dní dříve. Staré stromy, které v průběhu času pohltila voda, nyní poskytují ideální životní prostor stříbřitým ploticím s červenýma očima nebo i našim starým známým kaprům. Unikátní u jezera Weissensee je nejen jeho vysoká nadmořská výška, příjemně teplá voda a nedotčená podvodní fauna a flóra, ale také čistota jeho vody, která za dne umožnuje potápěčům vidět do dálky až patnácti metrů. Díky nádherné smaragdově zelené barvě se jezeru přezdívá „Karibik Alp“. Jeho jedinečnost umocňuje také fakt, že rovné dvě třetiny jeho břehů jsou zcela nedotčené civilizací. Avšak pozor, nějak jsme se zapovídali a skoro se srazili s rakem pruhovaným, který se náhle ve světle reflektorů objevil na scéně. Zlomek sekundy zaváhal, podíval se, kdo to ruší jeho noční aktivity, poté zakmital svými tykadly a bleskurychle zmizel za kamenem. Člověk by nevěřil, jak je v noci v jezeře Weissensee živo. Tady pluje pstruh jezerní, o kousek dál na nás zvědavě poulí oči mladý okoun a tu se kolem nás dokonce prohnalo celé hejno candátů. Ovšem jelikož jsme tvorové suchozemští, je pomalu čas opustit toto podvodní říši a vrátit se zpátky na pevnou zem. Když se vynoříme, nebe je plné zářivých hvězd. A když vylezeme na břeh a zadíváme se na vodní hladinu, s překvapením zjistíme, že se zrcadlí i v hladině jezera. Později v hostinci u dobré večeře a pořádného půllitru piva si budeme halasně sdělovat své dojmy z našeho potápěčského výletu. Teď ale stojíme mlčky v naprostém tichu letní noci na břehu jezera a jsme plni pokory vůči magické moci matky přírody. PRŮZRAČNĚ ČISTÉ A TEMNĚ MODRÉ JEZERO WEISSENSEE

Okružní cesty napříč celou zemí

F O TO   Ö s t er r ei ch We rb u ng , Pe t er Po d pe ra

nedotčený a mystický svět plný magických obrazů.


ŠTÝRSKO

Ořechový, aromatický, poctivý, štýrský T E X T: M I C H A E L A S C H W A R Z

Olej z dýňových jader má osobitý charakter – stejně jako ti, kteří jej vyrábějí. Nejlépe bude, když se o tom přesvědčíme sami, a sice přímo na selském statku.

Je to jeden z těch nádherných podzimních dnů, kdy se průzračně čistý vzduch tetelí v teplých paprscích štýrského slunce, které prozařují ohnivě a zlatavě zbarvené listí mohutných stromů. Grainovic babička sedí ve své nezničitelné zástěře na dřevěném štokrleti uprostřed pole a čistí dýně. Dělá to tak každý rok a již tak dlouho, že sama neví, kdy k této bohulibé činnosti zasedla poprvé. V dnešní době se sice už jen zřídka a jen malý počet těchto plodů podzimu čistí ručně, ale je to rituál, který neoddělitelně patří k tomuto ročnímu období. „Je to dávná tradice a jako taková by měla zůstat zachována i v dnešním světě plném techniky,“ říká usměvavá stařenka. Člověk by myslel, že se po očištění dýně bude zpracovávat její dužina, avšak chyba lávky. Největší poklad je ukrytý hluboko uvnitř plodu. Jsou to jeho jádra. Tisíce jader je třeba posbírat, umlít, uhníst, upražit a vylisovat – tak vzniká vzácný a chuťově nezaměnitelný olej z dýňových jader. Olej, který má osobnost. Podobných rodin, jako je ta Grainova, je v této oblasti mnoho. Po generace se na svých statcích zabývají výrobou „zeleného zlata“, jak se pro jeho zbarvení oleji říká. Kdo takový statek navštíví, má možnost vesele ochutnávat a samozřejmě také vesele nakupovat. A kdo ochutnává poprvé, bývá obvykle překvapen, jak intenzivní a specifická je jeho jemná ořechová chuť a jak zvláštní jeho tmavě zelená barva. ‚Tento olej je něco mimořádného, o tom není sporu,‘ pomyslí si degustátor-začátečník a nejpozději po druhé ochutnávce, možná v podobě dipu ke kousku křupavého selského chleba či jemné zálivky salátu z čerstvých jemně nahořklých čekankových puků, si olej z dýňových jader zajistí pevné místo v srdci a ve špajzce každého labužníka. Za studena lisovaný olej není jen úžasně chutný, jako přírodní produkt je i úžasně zdravý. Obsahuje mimo jiné celou řadu vitamínů, 28

minerálních látek a nenasycených mastných kyselin. Působí mimo jiné blahodárně na srdce, krevní oběh a zpomaluje proces stárnutí buněk. A jelikož je jeho „štýrský“ původ chráněn Evropskou unií, platí i neobyčejně přísná pravidla pro jeho výrobu. Ale zpátky na statek Grainových, kde se celým dvorem pomalu šíří nádherná vůně kaštanů, které se pečou na rozžhavených dřevěných uhlících. Stejně jako kukuřičné klasy, které tak báječně chutnají osolené a přelité máslem. K těmto lahůdkám se pak popíjí – jako ostatně vždy v tuto dobu – mladý burčák, velmi oblíbený meziprodukt při výrobě vína. Tento částečně zkvašený mošt s typickým kvasničným zákalem obsahuje chuťově harmonický poměr alkoholu, cukru a kyselin. A skvěle chutná právě v kombinaci s právě dopečenými kaštany. Nu, a když už se od vína-nemluvněte dostáváme ke zralým štýrským vínům, je třeba zdůraznit, že víno je hned za olejem z dýňových jader druhým největším exportním šlágrem Štýrska. Není proto divu, že je v sousedství tolik vinařských statků a vinných šenků. Komu jednou zachutná vynikající Burgunské bílé nebo Ryzlink vlašský, tomu se už nebude chtít pryč. Příliš dobře si začíná rozumět s vínem a také se svým hostitelem srdečným štýrským vinařem. Neboť vězte, že lidé ze Štýrska mají obzvláště slunnou a příjemnou mentalitu. A tak sedíme dál ve stinné zahrádce, posloucháme veselé i smutné příběhy z oblasti a popíjíme, tentokrát pro změnu jemně kořeněné víno Chardonnay. Že nejsme v zemi dýňového oleje a vína naposledy, je nad podzimní slunce jasné. Stejně jasné, jako že si v kufru našeho vozu hrdě odvážíme několik lahví „zeleného zlata“.

Okružní cesty napříč celou zemí


F O TO S   S t e ie r m ar k To ur is m us , H ar r y S ch if fe r, P ix e lm ak e r

DÝNĚ - KULINÁŘSKÝ SYMBOL JIŽNÍHO ŠTÝRSKA

O L E J Z D Ý Ň O V Ý C H J A D E R : Z E L E N É Z L AT O Š T Ý R S K A

Okružní cesty napříč celou zemí

29


Láska ke Štýrsku prochází žaludkem. Ne nadarmo se říká Štýrsku „Zelené srdce Rakouska“ a stále častěji pak „rakouské lahůdkářství“. Vždyť se zde pěstují, chovají a vyrábějí ty nejlepší a také nejzdravější produkty ekologického zemědělství, jaké si jen lze představit: od oleje z dýňových jader až po jablka, od vína k sýru a od zvěřiny k rybám. Repertoár je stejně pestrý, jak rozmanitá je štýrská krajina. Od Dachsteinu na severu až k vinohradnickým oblastem na jihu panuje vždy kulinářská konjunktura, neboť gastronomický rok je rozdělený do období, která ovládají pokaždé jiné sezonní lahůdky. R ADOSTI KULINÁŘSKÉ V KR A JI AUSSEER L AND Nejprve se touláme po horách, poté po promenádách kolem jezer s honosnými vilami z dob rakousko-uherské monarchie a nakonec zasedneme na terase nad některým z úchvatných jezer v této štýrské části Solné komory a pochutnáváme si křehkém do růžova upečeném mase sivena severního. Za dezertem stojí za to zajet do sousedního, již hornorakouského, Bad Ischlu a zde pak honem rychle do světově proslulé cukrárny Zauner, která byla založena již v roce 1832. Legendární „Zaunerova štóla“ je již přes sto let jednou z nejoblíbenějších specialit domu. A kromě toho na milovníky sladkostí čeká největší bufet se zákusky v celém Rakousku. NEJVĚ TŠÍ KL ÁŠTERNÍ KNIHOVNA NA SVĚ TĚ Benediktinský klášter Admont ukrývá „osmý div světa“, jak se v 19. století označovala jeho klášterní knihovna. Stovky a stovky let se zde sbíralo a archivovalo vědění jednotlivých epoch. Velkou zásluhu na bohatých knižních sbírkách mají mniši benediktíni, kteří byli po staletí nositeli kultury a vzdělanosti. Pod 7 kopulovitými klenbami, v prostoru o délce 70 metrů je uloženo přes 70 000 knih – neuvěřitelná dimenze a neuvěřitelný počet. Kráčí-li člověk po mramorové podlaze nádhernými 13 metrů vysokými sály s nástropními freskami Bartolomea Altomonteho a kolem svazků knih se zlatem zdobenými ořízkami, pocítí hlubokou úctu k tomuto dílu. NESPOUTANÁ ROMANTIK A: GESÄUSE Když Bůh tvořil tento kout světa, musel mít zvláště kreativní den. S ohlušujícím řevem „hučí vody po skalinách“ a sbírají se v divoký proud řeky Enns, která si razí cestu údolím, protínajícím od západu na východ celý národní park. Zlostně zpěněné vody této řeky se valí mezi rozeklanými skalami hlubokých soutěsek a vytvářejí tak typický obraz této bizarní divoce romantické krajiny. Na tuto podívanou shlížejí svrchu majestátní kamenné vrcholy Ennstalských Alp, jejichž svahy jsou v nižších polohách porostlé hustými lesy. Ostatně lesy tvoří 60 procent plochy celého Štýrska. Ideální podmínky zde mají i volně žijící zvířata, která se pasou na mladé travičce a čerstvých bylinkách v nadmořských výškách mezi 700 a 1600 metry. Tyto podmínky se pak plně odrážejí v kvalitě masa a v bohaté kulinářské nabídce místních hostinců. Zvláště na podzim překypují jídelní lístky nabídkami vynikajících zvěřinových pokrmů. MARIA ZELL MÁ K BOHU BLÍŽE: V BA ZILICE I NA HOR ÁCH Kdo se chce po prohlídce Mariazellu, jednoho z nejvýznamnějších evropských poutních míst, stáhnout k skutečně nerušenému rozjímání v samotě hor, ten vyjede lanovkou na horu Bürgeralpe. A když už má samoty dost, jde se spolu s ostatními podívat, jak vrchol hory zaplavuje moře světel v nádherných barvách. To se právě dává do pohybu mariazellská „Horská vlna“, kulturní zážitek v nadmořské výšce 1300 metrů a zdařilá kombinace světelné techniky a živé hudby. A zatímco se na jevišti u jezera střídají hudební skupiny, roztančí se 40 m vysoké vodní fontány v jedinečné choreografii, kterou tvoří voda, světelné efekty a hudba. PRVNÍ HORSK Á ŽELE ZNICE NA SVĚ TĚ Milovníci nevšedních zážitků neopomenou udělat si malou odbočku k nedaleké Semmeringské železnici, kterou vybudoval a v roce 1854 dokončil benátský inženýr Karl von Ghega. 30

V roce 1998 propůjčilo UNESCO železnici titul světového kulturního dědictví. Její nejkrásnější úsek vede z Golggnitzu do Mürzzuschlagu a zase nazpět. Vine se kolem bizarních skalních útvarů, prochází jeskyněmi a skalními galeriemi, přejíždí směle se klenoucí viadukty a poskytuje unikátní výhledy do kraje. PŘÍRODNÍ PARK ALMENL AND Člověk si připadá jako v pohádce: svěže zelené pastviny, hluboké lesy a v dálce na rozlehlé náhorní plošině temně modré horské jezero. Teich­alm-Sommeralm v přírodním parku Almenland je největší souvislá oblast pastvin a obhospodařovaných salaší v Evropě. A právě zde se pase na 4000 kusů hovězího dobytka. V horských pásmech v nadmořské výšce nad 800 m spásají „almen­landští voli“ šťavnatou travičku a aromatické bylinky a pijí jen čistou pramenitou vodu. Proto je jejich maso tak zdravé a chutné. Však jsou také zdejší salaše a tradiční hostince pověstné svou nabídkou fantastických steaků. R AKOUSKÉ HL AVNÍ MĚSTO POŽITKŮ Takové označení je třeba si nejprve zasloužit. Pro Graz je to ovšem hračka: přes 800 selských dodavatelů denně zásobuje toto krásné město na řece Mur vysoce kvalitními čerstvými produkty z vlastního hospodářství. Vyhlášené restaurace a hostince je pak zpracovávají do podoby vynikajících kulinářských specialit. Kromě toho je Graz jedním z 10 měst na světě, které UNESCO poctilo titulem „City of design“ za jeho vizionářsky orientovanou urbanistickou kulturu. Však má také v tomto ohledu co nabídnout: hudební festivaly jako Styriarte Graz nebo Štýrský podzim, Rakouský park skulptur, Univerzální muzeum Joanneum, futuristicky koncipovaný Dům umění nebo Murinsel, platforma ve tvaru mušle na řece Mur. Zámek Eggenberg a historické centrum města jsou ostatně na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. HL ÁVKOV Ý SAL ÁT „ ZELNÝ“ Z GR A ZU Jemný a současně křehký, lehce nasládlý se stabilní a neměnnou lahodnou chutí – hlávkový salát z Grazu, který má přídomek „zelný“, je skutečný aristokrat mezi ostatními druhy hlávkových salátů. S olejem z dýňových jader vytváří zcela neopakovatelnou symbiózu, nepohrdne však ani jinými a o nic méně skvělými zálivkami. Nejpopulárnější hlávkový salát v Rakousku má chytrou hlavičku. Koncentruje v sobě nejdůležitější živiny, jaké potřebuje naše tělo. V ÝCHODNÍ ŠT ÝRSKO: HRŮZ YPLNÉ I PLNÉ POŽITKŮ Hned tři výstavy na hradě Riegersburg zavedou návštěvníky na multimediální cestu do temných dob tureckých výbojů a honů na čarodějnice, ale také do období rozverného a hravého baroka. Jakkoli je minulost této kdysi nejmocnější pevnosti křesťanstva ponurá a děsuplná, o to radostnější a příjemnější jsou dobyvačná tažení ve jménu požitků, která lze podnikat v okolí hradu. Nejprve si podmaníme čokoládovou manufakturu Zotter, pak se přesuneme mezi kopce sopečného původu a zachvátíme domovinu jedinečné, nevařené a šest měsíců zrající „Vulkánové šunky“. Nakonec nám zbude čas už jen na kulinářský výboj proti špeku a šunce prasátek plemene mangalica, nejlépe s čerstvě nastrouhaným štýrským křenem. JIHOŠT ÝRSK Á VINNÁ CESTA Při pohledu na zvlněné kopce s vinohrady, štíhlé cypřiše a stále modrou oblohu se zářivým sluncem se nebudeme divit, že se tomuto malebnému a úrodnému koutu země říká „Štýrské Toskánsko“. Na jeho vulkanické půdě vše báječně raší, kvete a prospívá. Kulinářsky jsme však stále ještě ve Štýrsku a podle toho také vypadají jídelní lístky ve zdejších tradičních vinných šencích. K nejtypičtějším specialitám patří například salát z fazolí šarlatových s olejem z dýňových jader nebo populární „občerstvení na prkénku“ s bohatou oblohou z uzenin domácí výroby. A samozřejmě víno! Například skvělé Burgunské bílé či Sauvignon blanc.

Okružní cesty napříč celou zemí


Vítejte v zemi

požitků! Kdo zde již jednou byl, dobře ví, že Štýřané jsou

F O TO S   O EW M, An na S t ö ch er / a us t r i an im ag e s .c o m

velcí požitkáři.

RANNÍ SLUNCE NAD JIHOŠTÝRSKÝMI VINOHRADY M U R I N S E L - FA S C I N U J Í C Í O S T R O V V P O D O B Ě M U Š L E V C E N T R U G R A Z U HLAVNÍ NÁMĚSTÍ V GRAZU

Okružní cesty napříč celou zemí

31


VÍDEŇ

Avantgardní tvář imperiální Vídně T E X T: M I C H A E L A S C H W A R Z

Od designových obchůdků až po multikulturní tržiště plná barev: někdejší imperiální Vídeň je dnes moderní a dynamická metropole skrývající mnohá překvapení.

Když jsme si poprvé vyšli na procházku po nábřeží Dunajského kanálu, měli jsme zprvu dojem, že jsme v centru Berlína. Graffiti křiklavých barev zdobí kamenné zdi nábřeží, na němž se to jen hemží bary, kluby a dalšími trendovými lokály. Je to místo, kde se lidé baví, dobře jedí a pijí, poslouchají hudbu, ale také běhají, jezdí na kole nebo se jen tak vyhřívají na sluníčku. Nejvíce nás na tom fascinuje, s jakou samozřejmostí a lehkosti se zde prolíná historický duch města s mladou progresivní současností. V rychlém sledu se zde střídají výtvarné prvky pouličního folklóru se secesní architekturou Otty Wagnera. Na stavby tohoto slavného architekta narazíme při naší procházce podél Dunajského kanálu hned několikrát. Jsou to především stanice metra Friedensbrücke a Roßauer Lände nebo Střelecký dům, který byl vybudován u příležitosti regulace toku Dunaje. Dnes je zde umístěna výborná restaurace s tradiční vídeňskou kuchyní. Naší další zastávkou je Muzejní čtvrť. V jednom z největších areálů umění na světě, který vznikl v prostorách bývalých císařských dvorních stájí, je dnes umístěno 60 stánků kultury. Patří mezi ně i tak významné instituce, jakými jsou Hala umění, Leopoldovo muzeum a mumok – muzeum moderního umění. Muzejní čtvrť má však i další tváře: je to místo, kde se prolíná barokní a soudobá architektura, kde se setkávají přátelé v moderních barech, restauracích a kavárnách, kde se konají četné kulturní a společenské akce. A ve vnitřním dvoře, jako v pokojíčku, všude pohodlné sedací soupravy, které slouží k odpočinku po toulkách Vídní. 32

Jen o pár metrů dále, v úzkých uličkách kolem vyhlášené nákupní třídy Mariahilfer Strasse, vyrůstají jako houby po dešti nové obchody a obchůdky s designovým zbožím. Není pohyb o tom, že zde je kreativní centrum Vídně. Přesvědčí nás o tom pohled do malých výloh, kde jsou vystaveny jen samé unikátní kousky. Není to žádné masové zboží pro uniformní konzumenty. Ať už jde o oděvy, módní doplňky nebo nábytek. Tak například na Spittelbergu, který je známý svými uměleckými galeriemi, se v přízemích romatických biedermeierovských domů začaly otvírat malé módní butiky. Dva z nich již dobyly svět. V jednom pracuje módní návrhářka Lena Hoschek, jejíž retrostyl nadchnul i takovou hvězdu, jakou je Katy Perry, v druhém pak působí další návrhářka Susanne Bisovsky, která se svými fantastickými kreacemi reprezentuje Rakousko na mezinárodních přehlídkách „haute couture“. Stejně jako se na tržištích mísí vůně, chutě, barvy a lidské hlasy, stejně se mísí i člověčí kultury. A právě takovou atmosféru najdeme na multikulturních trzích města Vídně. Chce-li návštěvník metropole na Dunaji zažít v tomto smyslu něco výjimečného, odebere se na Naschmarkt (Mlsný trh) a vydá se na kulinářskou cestu za exotickými lahůdkami z celého světa. Jsou zde stánky s arabskými specialitami, rybí restaurace i fantastické sushi bary. Každou sobotu se zde koná legendární bleší trh. Naschmarkt však není jediný. Nejslavnější a největší ano, ale ne jediný. Karmelitánský trh v 2. vídeňském obvodě, Meidlingský trh nebo Vorgartenský trh mají každý svou vlastní nezaměnitelnou osobnost. Všechny však ztělesňují pohodový styl života.

Okružní cesty napříč celou zemí


F O T OS   K u ns t h a lle W i en 2 0 14 , S t ep h an W y ck o f f / S us an n e Bi s o v x k y

HALA UMĚNÍ VE VÍDEŇSKÉ MUZEJNÍ ČTVRTI

S U S A N N E B I S O V S K Y / „ W I E N E R C H I C & 3 M A E D E R L H O U S E “ S W A R O V S K I - S TA G E V I E N N A 2 0 1 6

Okružní cesty napříč celou zemí

33


V houpavém rytmu synkop při jarním bluesovém festivalu Vienna Blues Spring. Od roku 2005, každoročně a po dobu šesti týdnů, zní Vídeň všemi variacemi blues. Je to nejdelší festival tohoto typu na světě, jehož se v minulosti zúčastnili tak slavní džezoví hudebníci jako Charlie Musselwhite, Kim Wilson nebo Eddie „The Chief“ Clearwater. V kulturním centru Reigen, hlavním pořadatelském místě, kde se džezové koncerty uváděly již v 50 letech, vystoupí mnoho slavných orchestrů a interpretů. www.viennabluesspring.org Kdo se chce ponořit hodně hluboko do rakouské hudební scény, neměl by opomenout navštívit Popfest. Festival rakouské populární hudby se koná pod širým nebem na náměstí před barokním kostelem sv. Karla. Během čtyř festivalových dní vystoupí obrovský počet interpretů popmusic, aby posluchačům předvedli, jak zní nová vlna populární rakouské hudby. Koncerty se pořádají také pod střechou, například na Technické univerzitě, v Muzeu města Vídně nebo v Domě umělců. Vstupné je zdarma. www.popfest.at Za návštěvu a poslech stojí také Akkordeon Festival, mezinárodní festival hry na tahací harmoniku, který se od svého založení v roce 2000 neustále vyvíjel, až se z něj dnes stala velkolepá událost světového charakteru. Po celý jeden měsíc se pořádají vystoupení interpretů nejrůznějších hudebních směrů. Na více než 20 pořadatelských místech se při koncertech střídají věhlasní mistři hry na akordeon s nováčky v oboru, organizují se workshopy a vystupují taneční skupiny. www.akkordeonfestival.at Jenom samotnému tanci je zasvěcen jeden z nejvýznamnějších vídeňských festivalů s názvem ImPulsTanz. Co kdysi začalo jako malý „festiválek“, nabralo dnes gigantické rozměry a stalo se největší akcí v Evropě, která oslavuje moderní tanec. Slavní světoví choreografové a tanečníci, jakými jsou Wim Vandekeybus, Jerome Bel či Marie Chouinard, budou svými tanečními kreacemi po dlouhých pět týdnů okouzlovat Vídeň a publikum z celého světa. www.impulstanz.com Vysoko nad střechami města tepe srdce Vídně jako o překot. Můžeme se o tom zvláště názorně přesvědčit v 18. patře hotelu Sofitel, kde je umístěna známá a vyhledávaná restaurace Le Loft. Vyhledávaná jak pro svou kuchyni, tak hlavně pro úchvatný výhled na Vídeň, který se odtud otevírá: od chrámu sv. Štěpána přes kopce s vinohrady až k Dunajskému kanálu. Le Loft je vidět zdaleka, a sice díky barevně světélkujícímu stropu, který je dílem mediální umělkyně, která si říká Pipilotti Rist. Hotel 25hours nedaleko Muzejní čtvrti si svým výjimečným designem pohrává se světem cirkusu a varieté. Je to pohádkový svět fantazie, barev, snů a exotiky. Pod jeho střechou byl vytvořen kouzelný prostor s obrovskou terasou a fantastickým výhledem na celé město. Hosté mají parlament jako na dlani a za dobrého počasí dohlédnou až k vinohradům u Korneuburgu. Je to jakýsi obrovský pokoj nad střechami Vídně, s barevným nábytkem a velmi příjemnou atmosférou. Dopoledne bývá klidnou pracovnou, odpoledne obývacím pokojem a večer se proměňuje v místo zábavy a jeden velký taneční parket. www.25hours-hotels.com Mladou, inovativní a kreativní Vídeň lze nejlépe objevovat při toulkách městem. Velmi zajímavým místem je malá ulička s názvem Theobaldgasse (6. obvod), v níž najdeme hned několik velmi netradičních obchodů. Na prvním místě je třeba jmenovat obchod „We Bandits“, kde se prodávají vlastní kreace a módní 34

objevy ze Skandinávie nebo Asie. Dalším obchodem, který patří do společenství „Green fashion“, je obchod s bio-módou, známý pod názvem „Anzüglich“. O pár domů dál se usídlil zcela mimořádný bio-obchod Feinkoch, kde se připravují přesně dávkované přísady – včetně receptů – pro rychlé a neobyčejně chutné pokrmy. V této uličce najdeme dále: Espresso-bar Akrap, který nabízí skvělou kávu z vlastní pražírny, Concept Store Tongues s lahůdkami, hudbou a uměním, umělecký bar Club Mon Ami a specialistu na africký design Habari. Kdo chce v tomto duchu pokračovat dál, přesune se do sousední ulice Gumpendorfer Straße. Tam objeví kouzelné obchůdky s individuálními kolekcemi: od Anukoo až po Nachbarin Schönes und Tragbares. Velké popularitě se těší i další kreativní obchody s mladou individuální módou v nedalekých uličkách Lindengasse a Neubaugasse v 7. vídeňském obvodě. Ina Kent se specializuje na tašky všech barev a stylů, Art Point nabízí avantgardní módu, módní návrhářka Elke Freytag zase vytváří elegantní kolekce z ušlechtilých materiálů městského stylu. K obchodům, které se inspirovaly severským designem, patří například „Fjordlys“ nebo „designqvist“. Hledači pokladů se mohou věnovat své objevitelské vášni v nesčetných second-hand shopech. Palmový skleník je působivý v létě i v zimě. Tento překrásný secesní skleník s unikátní ocelovou konstrukcí stojí u jednoho z postranních traktů Hofburgu, přímo při vstupu do hradních zahrad. Byl postaven v roce 1822 a sloužil především jako místo pro přezimování rostlin. Dnes patří k jeho velkým atrakcím „Motýlí dům“ a samozřejmě unikátní lahůdka mezi gastronomickými zařízeními – slavná pivnice „Das Palmenhaus“, v níž se mísí nostalgie minulosti s avantgardní současností. Císaři kdysi sloužila jako místo odpočinku a zábavy. Dnes je tento prostor rozdělen na různě zaměřené gastronomické části, kde se s oblibou snídá, ochutnává vynikající víno a – stejně jako císař – baví. Je to oblíbené místo setkávání všech milovníků historie a kultury a místo, kde se často pořádají živé koncerty mladých hudebníků všech žánrů. www.palmenhaus.at Stala se z nich doslova instituce, která patří k Vídni stejně neoddělitelně jako kavárny nebo lipicáni. Řeč je o typických vídeňských buřtstáncích. Lidé sem chodí na skvělé vařené i opékané buřty, párky a klobásky s chlebem, hořčicí a křenem, chodí sem také na kus řeči s někdy strohými, někdy nevrlými, ale přesto velice šarmantními prodavači a přitom nasávají autentickou atmosféru Vídně. Některé stánky se opticky proměnily a přizpůsobily současným trendům. K nejznámějším tohoto druhu a současně k nejlepším v celé Vídni patří bezpochyby buřtstánky Bitzinger Wüstelstände na náměstí Albertinaplatz a u Obřího kola v Prátru. Jsou puristicky moderní, prosklené, chutné již na pohled. Od návštěvníků Plesu v opeře až po taxikáře si zde každý dopřává vynikající bosny, hot-dogy, sýrové krainery nebo frankfurtské párky, třebaže jsou „vídeňské“. Zapíjí je točeným pivem, vínem nebo dokonce šampaňským. Moderně pojatý je i stánek Xpedit Kiosk, který je umístěn uvnitř trendového lokálu. K párkům a klobáskám se zde sevíruje také typická atmosféra čtvrti Freihaus, kde se to jen hemží kavárnami, restauracemi a uměleckými galeriemi.

K U L I N Á Ř S K É P O Ž I T K Y V S E C E S N Í M P R O S T Ř E D Í : PA L M O V Ý S K L E N Í K V E V Í D N I

Okružní cesty napříč celou zemí

F O TO   Pa l m en h au s W ie n, Gr eg or L ec hn er

Na pulzu současné Vídně. Od Strausse k Haydnovi: Vídeň je město slavných komponistů. Je to však také město mladé pulzující hudební scény.


VÍDEŃ & OKOLÍ

Dejme Vídni vale a vzhůru na výlety! T E X T: M I C H A E L A S C H W A R Z

Přepychové zámky, nedotčené přírodní ráje a vynikající vína: v okolí Vídně je mnoho míst, která si zaslouží být objevena a navštívena.

Marchfeld neboli Moravské pole je rozlehlá a velmi úrodná nížina, která je ze dvou stran ohraničena dvěma říčními toky: na východě řekou Moravou a na jihu Dunajem a jeho malebnými lužními lesy. Tento kraj se proslavil pěstováním vysoce kvalitní zeleniny a dalších zemědělských plodin. Ne nadarmo se Moravskému poli přezdívá „obilnice Rakouska“. Své nesmazatelné stopy zanechala v této oblasti také historie. Počínaje bitvou na Moravském poli v roce 1278, v níž šlo o babenberské dědictví a jíž se účastnil také Přemysl Otakar II., a konče výstavbou přepychových letních sídel, která si zde – vzhledem k dobré dostupnosti do hlavního města monarchie – nechávala hlavně v 18. století zřizovat rakouská šlechta. Jsou to většinou barokní zámky obklopené nádhernými parky a zahradami. Zámky na Moravském poli je souhrnné označení pro šest těchto panských sídel, která dodnes září leskem bývalé slávy habsburské monarchie. Patří k nim tyto zámky: Marchegg, Hof, Niederweiden, Eckartsau, Orth a Obersiebenbrunn. Poslední jmenovaný se v průběhu času přeměnil na klášter a i další objekty se po rozsáhlých rekonstrukcích začaly využívat pro jiné účely, jako například zámek Orth, v němž dnes místo šlechty sídlí správa národního parku Dunajské lužní lesy. U něj také začínají 38 km dlouhé plavby na kanoích nebo člunech po rozvětvených ramenech Dunaje do nitra jednoho z posledních pralesů Evropy. Jedním z největších klenotů barokní architektury v Rakousku je zámek Hof. Toto nejokázalejší venkovské sídlo Habsburků, které bylo ve 20. letech 18. století postaveno pro prince Evžena Savojského, má rozlohu 50 hektarů. Jako jedno z největších a nejpřepychovějších panských sídel v habsburské monarchii byl zámek Hof důstojným místem pro pořádání velkolepých slavností. V letech 2002 – 2005 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí. Vše bylo do posledního detailu zrestaurováno a dnes patří celý areál k 36

Okružní cesty napříč celou zemí


F O TO   S ch l os s H of

BAROKO VE SVÉ NEJKRÁSNĚJŠÍ A NEJČISTŠÍ PODOBĚ: ZÁMEK HOF

O R N A M E N TÁ L N Í Z Á H O N Y P L N É B A R E V N A Z Á M K U H O F

Okružní cesty napříč celou zemí

37


F O T OS   B u r ge n la nd Tou r is m u s , Pet e r B u r gs t al le r

PIKNIK V TŘEŠŇOVÉM SADĚ V BURGENLANDSKU

Z Á M E K E S T E R H Á Z Y Ů V E I S E N S TA D T U

38

Okružní cesty napříč celou zemí


F O TO   Ös t e r re ic h We rb un g , Ra l f K re u els

nejkrásnějším svého druhu v Evropě. Za pozornost stojí prohlídka reprezentačních prostor a soukromých komnat s originálním zařízením prince Evžena Savojského a císařovny Marie Terezie. Kolem zámku se rozprostírá rafinovaně koncipovaná nádherná barokní zahrada rozdělená do sedmi teras s překrásnými ornamentálními záhony s keři a květinami a monumentálními kašnami s vodotrysky. Mimořádnou pozornost zasluhuje také zámecký hospodářský dvůr „Meierhof“, nějvětší barokní stavba tohoto druhu ve střední Evropě, v němž se udržuje tradice starých řemeslnických dílen, palíren, bylinkových a zelinářských zahrádek a chovají se zde vzácné druhy domácích zvířat. Kromě národního parku Dunajské lužní lesy se v Dolním Rakousku rozkládá i další civilizací nedotčený přírodní ráj: národní park Podyjí. Dobře značená síť turistických stezek zavede návštěvníky na nejkrásnější místa tohoto unikátního průlomového údolí. Strmé skalní stěny, nivní louky s pestrobarevnými koberci teplomilných rostlin, listnaté lesy, lesostepi a četné zákruty řeky (meandry) vytvářejí charakteristickou podobu nejmenšího národního parku v Rakousku. Vídeň je jediná metropole na světě, která se může pochlubit krásnými vinohrady a kde se stále udržuje stará vinařská tradice. Ale také v jejím okolí jsou vyhlášené vinohradnické oblasti. Nejlepším příkladem je dolnorakouský Langenlois, největší vinařská obec v Rakousku, ležící v poetickém údolí Kamptal. A právě zde je umístěno Loisium, unikátní evropská vinařská atrakce. Uprostřed vinohradů se tyčí vysoký stříbrný kubus, futuristické dílo avantgardního amerického architekta Stevena Holla. Stavba je dominantou a centrem Světa vína. Najdete zde fantastickou vinotéku, vinný bar a obchod s vínem. V podzemí se rozprostírá labyrint 900 let starých podzemních vinných sklepů. Součástí této unikátní atrakce je i hotel, dílo stejného architekta, který je jedinečný svým designem a koncepcí jako místo požitků pro tělo a duši. Když už jsme se dostali do této oblasti, stojí za to navštívit sousední „zahradnickou“ vesničku Schiltern. Odtud je to už jen kousek k Arše Noemově, spolku, který se zaměřuje na zachování a rozvoj druhové rozmanitosti kulturních rostlin. Kdo se nechce rozloučit s vínem a chce naopak pokračovat ve svých vinařských záletech, navštíví malebné město Krems na Dunaji, kde najde dostatek vinařských atrakcí. A nyní honem rychle na sluneční stranu Rakouska, do přírodního parku „Vinařská idyla“ (Weinidylle) v jižním Burgenlandsku. Kdo jednou navštívil tento kraj lužních lesů, mokřadů a vinic na strmě se svažujících kopcích, s typickými

vinařskými domky s doškovými střechami, lisovnami a vinnými sklípky, kdo poté zasedl k dubovému stolu vinného šenku a vydatně ochutnával místní speciality a skvělá burgenlandská vína, jakým je například Uhudler, víno vyráběné z různých druhů hroznů s typickou chutí lesních plodů, ten už ví, jak chutná ráj. Také v severním Burgenlandsku se ve zdejší sprašové půdě velmi dobře daří vinné révě. Určitě stojí za to navštívit půvabná vinařská městečka s uličkami s vinnými sklípky v okolí Neziderského jezera a ochutnat typická místní vína. A tady se krátce zastavíme. Jaký je to přírodní ráj, který se rozkládá kolem největšího stepního jezera ve střední Evropě! Ne nadarmo zde vznikl unikátní národní park s vzácnými ekosystémy a mnoha druhy vodního ptactva, který je od roku 2001 světovým dědictvím UNESCO. Se svou plochou o rozloze 320 km², mírným podnebím, 2000 hodinami slunečního svitu a trvale příznivým větrem je Neziderské jezero ideální pro jachting, surfing a kitesurfing. Mezi nejatraktivnější gastronomické podniky u Neziderského jezera patří jednoznačně restaurace a kavárna Mole West, která stojí přímo nad hladinou jezera. Hosté zde mohou pozorovat jachtaře, jak brázdí jezerní vody, nebo ptáky, kteří přistávají ve svých hnízdištích v širokém pásu rákosu. Nu, a kromě toho si mohou do sytosti pochutnávat na specialitách mistrů kuchařů, které s velkou dávkou kreativity vytvářejí z vynikajících regionálních produktů. Člověk by řekl: „dolce vita“. A měl by pravdu: výborné jídlo, skvělé víno, krásné posezení na terase a úchvatný pohled na jezero, za nímž pomalu mizí rudý sluneční kotouč. Od gastronomie k pěstitelství. Kdo chce zažít mimořádnou podívanou, navštíví plantáže Ericha Stekovicse v jeho ráji rajských jablíček. Doprovázíme-li jej na obhlídce po jeho polích, vidíme v jeho očích neskrývané nadšení. Čas od času si sedne na bobek a s velkým potěšením si nejprve prohlíží a potom požitkářsky ochutnává svá rajčátka, vypěstovaná z dávno zapomenutých odrůd a láskyplně nazývaná „Bulharský triumf“, „Libanonská růže“ nebo „Slezská malina“. Tento král rajských jablíček žije v obci Frauenkirchen u východního břehu Neziderského jezera. Na svých polích pěstuje přes 3200 druhů rajčat nejrůznějších tvarů, velikostí, barev a chutí, z nichž některá dokonce chutnají jako meloun nebo banán. Slunečné klima v Burgenlansku jim svědčí a tak dozrávají pod širým nebem a navíc je Erich Stekovics plně přenechává péči matky přírody. A třebaže je nikdy nezalévá, jeho sklizeň je vždy vynikající. V Burgenlandsku se zkrátka žije dobře. A vůbec, všude, kde se pije víno, starosti usínají. To řekl někdo hodně moudrý, ale kdo to byl, už nevíme.

RÁJ KITESURFINGU NA VODÁCH NEZIDERSKÉHO JEZERA

Okružní cesty napříč celou zemí

39


konečně jen jezero a já

austria.info

LANDKARTE0PROWCSE

#FEELAUSTRIA

oew_rundreise_heft_2_2016_10_19_16_57  
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you