Alex Chilton (1950 – 2010) TEXT MICHAL PAŘÍZEK FOTO ARCHIV
Na letošním ročníku SXSW se o nikom jiném nemluvilo více. Jedním z nejočekávanějších večerů známého festivalu mělo být odepsání další části velkého dluhu, který americká hudební scéna posledních třiceti let velmi pomalu splácí kapelám The Box Tops a Big Star, respektive hlavně jejich leaderovi Alexu Chiltonovi. Nestalo se. Vystoupení Big Star a řady hostů zvučných jmen (Evan Dando, M. Ward, Mike Mills a mnoho dalších) už Alex Chilton nestihl. Plánovaný zlatý hřeb South by Southwest se změnil ve smuteční tryznu, Alex Chilton zemřel na infarkt tři dny před plánovaným datem. Příliš brzy, bylo mu pouhých padesát devět let a právě ho měly dostihnout tolik let odpírané ovace. A zároveň příliš pozdě na to, aby se stal opravdu slavným. O Velvet Underground se kdysi říkalo, že si jejich první album sice koupilo jen velmi málo lidí, ale zato potom každý z nich založil kapelu. Velmi podobně můžeme mluvit o Big Star. Ve své době šlo o zcela nedoceněnou a vlastně neznámou kapelu, která vydala pouhá tři alba, navíc to poslední dávno po logickém 066
rozpadu. Polovina sedmdesátých let nebyla zlatou érou inteligentního písničkářství. Navíc Big Star vždycky stáli mimo, do doby rockových mega show se hodili stejně málo jako do přicházející punkové rebelie. Ne že by snad o slávu nestáli, ale jejich křehké a zároveň temné písně do éry pozlátka a rockových cirkusů nepatřily. Navíc už od vydání prvního alba provázely kapelu problémy s firmou, třetí album Columbia, coby vlastník Stax Records, odmítla vydat úplně. To skupinu zabilo definitivně. Přesto Big Star ovlivnili celou vlnu amerického psychedelického revivalu začátku osmdesátých let. R.E.M., The Replacements, The Dream Syndicate, Green On Red, Screaming Trees a mnoho dalších by bez skladeb Alexe Chiltona zněly úplně jinak a kdo ví, zda by vůbec byly na světě. A v podobném duchu můžeme pokračovat i dnes. Na Alexe Chiltona by měla přísahat celá freak folk pakáž, všichni z alt-country scény, lo-fi „novátoři“, ostatně někteří z nich to občas i přiznávají. Leč široké veřejnosti zůstávají Alex Chilton a obě jeho kapely v podstatě neznámí. Přestože skladba The Letter od The Box Tops patří právem do klasiky popu a rocku sklonku šedesátých let, a kdyby
byl svět alespoň trochu fér, byla by v každém jukeboxu. Americký jih. Místo, které se od zbytku USA liší. Pro někoho přátelský kraj s rozšafnými sousedy, ztepilými kráskami a skvělou kuchyní (pamatujete na Fried Green Tomatoes?). Pro jiného zase noční můra nebo oblasti plné zdegenerovaných starých rodů. Měst, kde si ještě dobře pamatují hořící pochodně a špičaté kukly, je zde spousta. Navždy rozervaná oblast. Konflikt je sice skrytý a naoko dávno vyřešený, ale pro leckoho stále existuje. Alespoň v šedesátých letech to platilo bez výjimky. Další důvod, proč být outsider. Černá hudba mu dala moc a z jeho skladeb je to znát; vlivy soulu i r’n’b jsou patrné všude. Vzhledem k tehdejší víceméně jednobarevné rockové scéně to nemohlo pomoci větší popularitě Chiltonových písní. Big Star stáli na křižovatce rocku, soulu a folku pevně rozkročeni, a naprosto opomíjeni. Na stylové konglomeráty nebyla tehdy striktně rozparcelovaná hudební scéna vůbec zvědavá. Krutá ironie názvu kapely fungovala beze zbytku. Alex Chilton se narodil v Memphisu. Ve městě Krále a labelu Sun, který světu ukázal, zač FULL MOON 08