Page 4

6

výstava

text Pavla Pauknerová Autorka přednáší na UMPRUM, věnuje se grafickému designu a experimentálním polohám současné designerské praxe.

Velký datový třesk Big Bang Data v Praze Do poloviny srpna je v pražském Centru současného umění DOX k vidění výstava s evokativním názvem Big Bang Data. Praha je pouze jednou z mnoha zastávek na globální tour projektu, který byl v roce 2014 připraven kurátory Olgou Subirós a Josém Luisem de Vicentem z Centra pro současnou kulturu v Barceloně. Z Madridu, Buenos Aires, Londýna či Singapuru míří výstava do dalších míst, například na Massachusettský technologický institut. Jednotlivé verze zahrnují ukázky místních projektů, obecné teze výstavy však zůstávají neměnné, neboť – jak podotýkají kurátoři – „všichni jsme součástí éry velkých dat“.

Uplynulých šedesát let dalo vzniknout nově uspořádanému světu, v jehož základech leží mikroprocesory a počítačové sítě. Rychlé šíření digitálních komunikačních technologií, kterého jsme v posledních desetiletích svědky, vytváří bezprecedentní podmínky pro hromadění a sdílení informací, pro jejich vzájemné provazování. Tuto „masivní“ proměnu popisuje grafický designér a teoretik designu Bruce Mau ve své úhelné publikaci s názvem Massive Change takto: „Internetové protokoly umožnily propojit libovolné dva počítače a vytvořit tak nezměrnou celosvětovou síť sítí. Vznikající síť protokolů pro distribuované výpočty umožňuje propojit i vše ostatní: databáze, simulační a vizualizační nástroje a prozatím nevyužitý výpočetní výkon počítačů. Vzniká tak celosvětová kulturní akumulace, přístupná komukoli, kdykoli a kdekoli, která svými možnými dopady přesahuje meze naší představivosti.“ Exploze dostupnosti informací je nenadálá, souběžně s neustálým zrychlováním, zmenšováním a zlevňováním technologií je však její trvání možné předjímat i do budoucna. Žijeme obklopeni daty, která jsou nepřetržitě kumulována, střádána pomocí senzorů, systematizována

počítačovým softwarem, šířena prostřednictvím sítí. Dostupnost dat roste například v návaznosti na sílící tlak řady hnutí za „otevřená“ data, souvisí též se změnami v praxi tvorby a sběru dat, jejichž zdrojem již nejsou pouze statistické úřady či vědecké instituce, ale také korporace nebo běžná každodenní datová aktivita milionů lidí, která zanechává analyzovatelné digitální stopy. Nevídaným tempem roste též objem dat, který jsme schopni ukládat. Podle odhadů se technologická kapacita uchovávat data (per-capita) od roku 1980 zdvojnásobuje každých čtyřicet měsíců. Prediktivní románová představa Williama Gibsona, kterou nastínil ve svém kultovním kyberpunkovém románu Neuromancer z roku 1984, tak dnes již nemá charakter fantaskní vize, ale spíše strohého popisu: „Kyberprostor. Sdílená halucinace každý den pociťovaná miliardami oprávněných operátorů všech národů, dětmi, které se učí základům matematiky… Grafická reprezentace dat abstrahovaných z bank všech počítačů lidského systému. Nedomyslitelná komplexnost. Linie světla seřazené v neprostoru mysli, shluky a souhvězdí dat. Jako světla města, ustupující…“ Ačkoli je popisovaná situace fiktivní, načrtnutý model navigace

BRENDA N DAWE S: C I N E M A R E D U X , 2004 Vhodně zvolené vizualizační prostředky umožňují novou rovinu kulturní analýzy a výzkumu. Na reprodukci střihové sekvence z filmu 2001: Vesmírná odysea režiséra Stanleyho Kubricka.

Profile for Ambit Media, a.s.

art+antiques 6/2017  

Časopis o umění, architektuře, designu a starožitnostech.

art+antiques 6/2017  

Časopis o umění, architektuře, designu a starožitnostech.

Advertisement