Page 1

VILA TUGENDHAT


VÍTEJTE

2


Od prvního okamžiku jsme si dům velice oblíbili. Když jsme byli sami, tak jsme seděli v knihovně, ale s přáteli jsme rádi trávili večery před skleněnou stěnou zezadu osvětlenou, která vrhala jemné a pěkné světlo. Mnohem více jsme si užívali domu na jaře a v létě. Pokud byly děti malé, žili jsme s nimi stále na terase. Měly tam svoji vaničku na šplouchání a ve stínu rozrostlého polygonu bednu s pískem. Jezdily po celé terase na svých kolečkách a autíčkách.

Greta Tugendhat, 1931

3


Účel stavby jí dává vlastní smysl. Obytný dům má sloužit pouze bydlení. Místo stavby, poloha ke slunci, prostorové rozvržení a stavební materiály jsou podstatné faktory pro tvorbu obytného domu. Z těchto podmínek je třeba skloubit stavební organismus.

Ludwig Mies van der Rohe, 1942 4


5


6


F

ritz Tugendhat (1895-1958) a jeho žena Greta, rozená Löw-Beerová (19031970), pocházeli z židovských německých rodin průmyslníků a obchodníků, kteří v Brně žili již po několikátou generaci. Löw-Beerovi byli na Moravě usazeni od 17. století a v období mezi světovými válkami měli podstatný podíl na industrializaci Československa. Na území někdejší Rakousko-Uherské monarchie vlastnili a provozovali řadu textilních továren, cukrovarů a cementáren. K nejznámějším patřily továrny na výrobu vlněných látek v Brně a v nedaleké Svitávce, kde měli Löw-Beerovi dvě rodinné vily (tzv. Malou vilu si dal v roce 1906 postavit Gretin otec Alfred Löw-Beer podle projektu Josefa Nebehostenyho).

Löw-Beerovi měli v období mezi světovými válkami Významný podíl na industrializaci Československa. Greta Löw-Beerová se po přerušení národohospodářských studií ve Vídni provdala v roce 1922 za průmyslníka Hanse Weisse. Nepříliš šťastné manželství, které se po šesti letech rozpadlo, trávila Greta převážně v Německu. Zde se také seznámila se současným uměním a architekturou. „Často jsem přicházela do domu, který Mies van der Rohe postavil pro obchodníka s uměním Perlse, ale tehdy bydlel v domě historik umění Eduard Fuchs. Dům byl ještě postaven konvenčně, ale díky trojici prosklených dveří byl již obytný prostor otevřen do zahrady a měl přehledné rozdělení na různé životní a obývací sféry. Pak na mě silně zapůsobilo sídliště ve Weissenhofu.“ Tugendhatovi neměli vlastní podniky, ale byli spolumajiteli brněnských vlnařských továren Feldhendler et Co. a Max Kohn. Věnovali se hlavně obchodu se suknem. Fritz Tugendhat chtěl původně studovat medicínu. Na textilní výrobě ho jako nepříliš nadaného obchodníka zajímala spíše technická stránka a navrhování kvalitních látek.

Brzy po rozvodu se Greta provdala za Fritze Tugendhata, kterého znala již prakticky od dětství. Oba se rozhodli, že se trvale usadí v Brně a ještě před sňatkem požádali Ludwiga Miese van der Rohe o projekt rodinného domu. Kontakt s architektem jim zprostředkoval zřejmě Eduard Fuchs nebo Miesova spolupracovnice Lilly Reichová, která navštěvovala společnost ve Fuchsově domě. Tehdy již renomovaného umělce toužila oslovit především paní Greta a manžel ji podpořil. „Velice jsem si přála mít moderní prostorný dům s jasnými a jednoduchými tvary. Můj muž se přímo děsil pokojů, plných figurek a deček, jak je znal z dětství.“ zdejší stavební firmy. Lokalita v brněnské rezidenční čtvrti Černá Pole byla předem daná, neboť pozemek byl součástí Gretiny rodičovské, tzv. Löw-Beerovy vily. Otec jej dceři daroval v březnu 1929 a stavbu jejího nového domu také financoval. V dubnu 1929 požádala Greta Tugendhatová o stavební povolení, které dostala až v říjnu téhož roku. Již v létě 1929 však brněnská stavitelská firma bratří Artura a Mořice Eislerových začala se stavbou domu, která byla hotova za čtrnáct měsíců.

Mies přijel do Brna v září 1928, okouzlen exkluzivní stavební parcelou a překvapen vysokou úrovní brněnské architektry, zakázku přijal. Po dokončení interiérů se rodina v prosinci 1930 mohla nastěhovat. Tugendhatovi žili v domě se třemi dětmi, Hanou (Gretina dcera z prvního manželství), Ernstem a Herbertem do května 1938. Před hrozbou vypuknutí války odjeli do Švýcarska a v lednu 1941 pak do Venezuely, kde se v Caracasu narodily dcery Ruth a Marie-Daniela. V roce 1969 hovořila Greta Tugendhatová v Brně o okolnostech a průběhu stavby vily. 7


8


Je možno ve vile Tugendhat bydlet? Tuto provokativní otázku vyslovil historik umění Justus Bier. Byla to reakce na příspěvek o novostavbě brněnské vily v časopise „Die Form“, který publikoval v roce 1931 sám jeho vydavatel Walter Riezler. Do polemiky na téma, zda „je možno ve vile Tugendhat bydlet“, vstoupili sami stavebníci a jejich reakci doplnil svým textem architekt Ludwig Hilberseimer. Manželé Tugendhatovi odmítli názor, že monumentální až patetický obytný prostor dovoluje jen jakési sváteční a výstavní bydlení, a naopak vyjádřili absolutní uspokojení s jeho variabilitou. Nenucená domácí pohoda vyzařuje i z rodinných fotografií Fritze Tugendhata, který byl nadšeným foto a kinoamatérem.

9


10


Z

filozofického hlediska se v souvislosti s vilou Tugendhat poukazuje zejména na hnutí německé katolické moderny. Americký historik umění Barry Bergdoll a český historik umění Rostislav Švácha upozorňují v tomto ohledu na myšlenky filozofa Romana Guardiniho, jedné z nejvýraznějších postav německého křesťanského personalismu. Mies se s Guardinim stýkal a jeho idejí se dotkla i paní Greta Tugendhatová. „Velké prostory osvobozují. Prostor má ve svém rytmu zcela zvláštní klid, který nemůže poskytnout uzavřená místnost.“ Pravdivou osobní interpretací prostoru v kontrastu s „oficiálními“ fotografiemi architektury jsou snímky Fritze Tugendhata. „Když tyto prostory a vše, co je uvnitř, nechám na sebe působit jako celek, pak jasně cítím: to je krása – to je pravda.“ Manželé Tugendhatovi zřejmě Guardiniho úvahy znali nebo o nich alespoň diskutovali s Miesem.

Guardini ve svých textech, které vznikaly současně s návrhem vily, poukazuje na to, že dobře vybudovaný niterný prostor má stupně, které vedou do hloubky. Právě tak se sestupuje do prostoru vily Tugendhat, jehož intimitu chrání strohá uliční partie domu. Uměnovědné výklady a interpretace nejen vily Tugendhat, ale Miesova díla vůbec, budou ještě dlouho vzrušovat generace historiků umění a teoretiků architektury. Doposud se téměř všichni shodli na tom, že podstatou jeho brněnského domu je uspořádání hlavního obytného prostoru a jeho propojení s vnější přírodou. Jedním z východisek byly nepochybně myšlenky F. L. Wrighta a jeho „open plan“, který již na přelomu 19. a 20. století odstranil čtyři zdi vymezující místnost, aby tak vznikl kontinuální prostor s vazbou na exteriér stavby. Sám Mies van der Rohe o brněnské vile nic nenapsal, ale o její koncepci podrobně diskutoval se svými vzdělanými klienty. 11


12


Miesův žák Philip Johnson a po něm i švýcarský historik architektury Sigfried Giedion vykládají interiér brněnské vily jako „plynoucí“ prostor, jehož „tok“ jen jemně usměrňuje přímka onyxové a křivka makassarové příčky v souladu s pravidelným rytmem nosných sloupů a pečlivě rozestavěným nábytkem.

13


O

bčanským jménem Maria Ludwig Michael Mies se narodil 27. března 1886 v německých Cáchách (Aachen) jako nejmladší z pěti dětí kameníka Michaela Miese a jeho ženy Amalie. 1892–1902 navštěvoval obecnou a katolickou dómskou školu a průmyslovku v Cáchách. Zároveň se učil zedníkem a praktikoval jako kreslič. 1905 odešel do Berlína, kde do roku 1907 pracoval u Bruna Paula. Zde vznikl jeho první samostatně realizovaný projekt domu pro Aloise a Sofii Riehlovy ve vilové kolonii Neubabelsberg v Postupimi (1906–07). 1908–11 pracoval u Petera Behrense, díky němuž si zřejmě oblíbil Schinkelův klasicismus. Pro sběratele umění Huga Perlse navrhl dům v Berlíně-Zehlendorfu (1911–12; 1928 přístavba galerie pro historika umění a sběratele Eduarda Fuchse). 1913 otevírá vlastní architektonickou kancelář a žení se s Adou Bruhnovou (1885–1951), se kterou má tři dcery: Dorotheu (1914, známou pod jménem Georgia van der Rohe), Mariannu (1915) a Waltraud (1917; v témže roce se v Rumunsku, kde Mies sloužil jako voják, narodil nemanželský syn).

Učil se zedníkem a praktikoval jako kresliř, architekturu nikdy nestudoval.

LESS IS 14


V roce 1921 odchází od ženy Ady, se kterou se nikdy nerozvedl, a k jménu Mies si připojil dívčí jméno své matky. 1921–24 vznikají fantastické projekty skleněných mrakodrapů s konstrukcí na principu „kosti a kůže“. Stává se členem Novembergruppe a je spoluzakladatelem sdružení architektů Der Ring. 1925c27 jsou realizovány obytné bloky v Berlíně-Weddingu, kde se významně uplatnily moderní zásady funkce a hygieny. Významným mezníkem v Miesově tvorbě se stalo pracovní i životní partnerství s Lilly Reichovou (1885–1947), s níž spolupracoval na výstavě německého Werkbundu „Bydlení“, realizované v podobě sídliště Weissenhof ve Stuttgartu (1927). Zde a také na berlínské výstavě módy (1927), jejímž ústředním tématem bylo hedvábí, představili Mies a Reichová koncepci „plynoucího“ či „neohraničeného“ prostoru, kterou dále rozvinuli v barcelonském pavilonu (1928–29) a v brněnské vile (1928–30). „Účel stavby jí dává vlastní smysl. Obytný dům má sloužit pouze bydlení. Místo stavby, poloha ke slunci, prostorové rozvržení a stavební materiály jsou podstatné faktory pro tvorbu obytného domu. Z těchto podmínek je třeba skloubit stavební organismus.“

Miesova charakteristika vily: plynoucí a neohraničený prostor. Oba spolupracovali také na projektech „cihlových“ rodinných domů Ericha Wolfa v Gubenu (1925–27) a Hermanna Langeho a Josefa Esterse v Krefeldu (1927–30). Manžele Tugendhatovy zaujal právě dům v Gubenu a rovněž byli silně ovlivněni Miesovou osobností.

S MORE 15


16


„Měl klidnou sebevědomou jistotu, která okamžitě přesvědčovala. Ze způsobu, jakým mluvil o svých stavbách, jsme cítili, že máme před sebou skutečného umělce. Říkal např., že ideální rozměry prostoru nelze vypočítat, prostor je nutno cítit.“ 1930–33 byl Mies posledním ředitelem Bauhausu. V roce 1938 odjíždí do USA a ujímá se vedení Illinois Institute of Technology (IIT) v Chicagu, kde si zakládá také svou vlastní kancelář. 1940 se setkává s Lorou Marxovou, partnerkou své zámořské životní etapy, a 1944 získává americké občanství.

Ideální rozměry prostoru nelze vypočítat, prostor je nutno cítit. 1939–58 pracuje na plánu univerzitního areálu pro IIT. Pro Edith Farnsworthovou navrhuje svůj nejradikálnější obytný dům v podobě skleněného pavilonu (1945–51). Realizuje výškové obytné domy Lake Shore Drive Apartments v Chicagu (1948–51) a administrativní mrakodrap Seagram Building v New Yorku (1954–58). V rodném Německu navrhuje Novou národní galerii v Berlíně (1962–68). Počátkem roku 1969 přislíbil Miesův chicagský ateliér pomoc při obnově vily Tugendhat, kterou iniciovali brněnský architekt František Kalivoda a Greta Tugendhatová. Ludwig Mies van der Rohe však 17. srpna 1969 v Chicagu umírá. Miesův výrok „méně je více“ je příznačný pro jeho čisté formy a práci s materiálem. Sklo, ocel a beton jsou atributy jeho osobitého „internacionálního stylu“, který ovlivňuje architekturu až do současnosti.

17


Pravý skvost brněnské architektury, chlouba na kopci, stojí zde téměř po století – človek unvitřnemá chmury, na účtě jedno číslo a pak samý nuly, prostor ho objímá, nedýchá, proboha ! – tenhle dům má tak skvělýho autora, doutník sem dountík tam, na Barceloně se rozjímám a v opojení všech smyslů, život si tu užívám.

18

Nekolná kniha  
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you