Page 1

P O RT F O LIO 2012

P O R T F O L I O 2012


Alena Slabá 23.4. 1988 Píškova 1949, Praha 5 - Lužiny, 155 00 alena.slaba@seznam.cz +420 720 662 811 Vzdělání 2010 - 2012 magisterské studuim FA ČVUT architektura a urbanismus 2007 - 2010 bakalářské studium FA ČVUT architektura a urbanismus 1999 - 2007 Gymnázium Christiana Dopplera Dovednosti AutoCad 3D Studio Max Adobe Photoshop Adobe InDesign Adobe Illustrator Corel Paint Shop Pro Photo X2 Corel Draw Vray pro 3D Studio Max Ms Office Jazyky

angličtina němčina

aktivní aktivní, 2007 Sprachdiplom Stuffe II.

Soutěžě 2011 2012 2012

Young Architect Award 2011 Superstudio 2012 Young Architect Award 2012


DŮM VOLNÉHO ČASU KOLBENOVA diplomní projekt 2012 ateliér Zdeňka Rothbauera

4

MASARYKOVO NÁDRAŽÍ 2010 ateliér Zdeňka Rothbauera

30

DOSTAVBA DOMU KULTURY V PLZNI 2011 ateliér Zdeňka Rothbauera

44

KONCEPT ZELENÉHO PÁSU 2011 ateliér Jana Jehlíka

58

LÁZEŇSKÉ A RELAXAČNÍ CENTRUM bakalářská práce 2010 ateliér Ireny Šestákové

68


DŮM VOLNÉHO ČASU KOLBENOVA

diplomní projekt ateliér Zdeňka Rothbauera / 2012


ÚVOD Praha se v současnosti rozrůstá různými směry. Je to zejména rozšiřování města do okolních vesnic, stavba výškových budov nebo zastavování dnes již nefunkčních městských lokalit. Právě poslední jmenované nabízí mnoho prostoru v širším centru města, při výborné dopravní dostupnosti a také dostupnosti služeb.V Praze existuje několik postindustriálních zón, které v současnosti již neslouží svému původnímu účelu. Mezi jinými to je například dnes velmi diskutovaný prostor nákladového nádraží Žižkov, oblast Smíchova nebo areál bývalých závodů ČKD ve Vysočanech. Právě přestavbou jedné z takovýchto lokalit se zabývám ve svém projektu.Výrobní závod ČKD ve Vysočanech, jehož řešením jsme se ve skupině zabývali, byl jedním z hlavních průmyslových Československa. Jednalo se o lokalitu, kde se soustřeďovala výroba, bydleli dělníci, a která hrála svou úlohu i v dějinách České republiky. Regenerace takovýchto lokalit může zpočátku znamenat poněkud vyšší investici, ale zároveň se jedná o důležitý městský prvek, který často skýtá kulturní a architektonické skvosty. Úspěšným znovuoživením místa je zároveň možné nastartovat rozvoj širokého okolí při zachování kulturního dědictví lokality.


Kolbenova


URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ SOUČASNÝ STAV V současnosti se v bývalém průmyslovém areálu ČKD nachází především skladové a výrobní plochy menšího měřítka, včetně kanceláří. Celý areál je nepřístupný a zanedbaný. Na jihu je neupravený park s rugbyovým hřištěm ohraničeným říčkou Rokytkou. Místo, které má potenciál příjemného parku při řece, je tak zarostlé nálety a plné odpadků. Na území se nachází památkově chráněné objekty - tovární hala číslo 19, hala E a komíny, které jsou však v havarijním stavu. Dalším problematickým bodem areálu je kontaminace půdy ropnými oleji. Při revitalizaci tak bude nutné navrhnout způsob vyřešení těchto problematických bodů. Území jako takové má vysoký potenciál budoucího rozvoje, a to především díky dobrému dopravnímu spojení s centrem, vysokému podílu zeleně a možnosti vytvoření lokálních městských prostorů. Hlavní dopravní tepnou je ulice Kolbenova, která spojuje pražský silniční a městský okruh a je jednou z významných radiál vedoucích do centra města. Zde se také nachází stanice metra, tramvajové a autobusové zastávky.V současnosti je na toto území vypracováno množství urbanistických návrhů, které z pustého areálu vytváří novou pulzující městskou čtvrť. Jde především o kombinaci bydlení, administrativy a rekreace. Otázkou zůstává, jaký bude způsob a typologie bydlení a zda se podaří vytvořit kvalitní systém služeb. To bývá při velkých developerských projektech často klíčem úrazu.

NÁVRH Naše řešení navazuje na urbanistické studie zpracované v rámci minulých diplomních projektů. Do společné situace zahrnujeme již dříve revitalizované tovární haly, nové objekty školy, administrativy, sportovního centra a komplexu sociálního bydlení. Celé území jsme si rozdělili na jednotlivé bloky o velikosti cca 80x80 metrů. Převažující funkcí námi navržených objektů je bydlení, dále je zde umístěna radnice, administrativní budovy, hotel, volnočasové centrum a bytové centrum pro seniory. Nová struktura obsahuje komplexní občanskou vybavenost fungující živé městské části. V místě stavby se nachází zchátralé budovy skladů. Terén je zde svažitý s převýšením 4 m. Mnou řešený pozemek se v situaci nového urbanismu nachází v blízkosti centrálního náměstí s radnicí ze západní strany a s novými výškovými budovami na východě. Severní stranu lemuje hlavní pěší trasa od nové tramvajové zastávky ke stanici metra, na jihu probíhá páteřní silnice našeho vnitřního území. autobusová linka tramvajová trať stávaící tramvajová trať nová cyklostezka tramvajová zastávka zastávka metra B Kolbenova


SITUACE V rámci nového urbanismu má objekt pro tuto funkci příznivou polohu, protože se nachází v blízkosti centrálního náměstí s radnicí navíc u hlavní pěší trasy mezi tramvajovou zastávkou a stanicí metra. Je tak dobře dostupný i viditelný. Jak vyplývá z konceptu, zeleň je velmi důležitou součástí návrhu. Původní monumentální vydlážděný prostor s amfiteátrem mezi mou stavbou a výškovými budovami na východě, jsem přeměnila na přírodní zelený svah, který plynule prostupuje mým objektem. Venkovní plocha je písková a určená pro konání workshopů, kulturních i sportovních akcí.V zimním období by zde byla umístěna ledová plocha. Parter v 1NP využívám pro kavárny a restauraci v návaznosti na rušnou pěší třídu. Povrch ulice, do které se objekt otvírá, je dlážděný a kontrastuje tak se spíše přírodnějším charakterem spodní části.


KONCEPT Objekt byl od začátku koncipován jako místo pro trávení každodenního volného času. Má fungovat jako alternativa nákupních center, které v současné době ve velké míře plní tuto úlohu. Původním záměrem bylo spojit rozdílné aktivity od kulturních, přes zábavně sportovní až po rekreační. Skládačka těchto aktivit mě přivedla na myšlenku konceptu rostlé stavby s možností variabilního uspořádání. Objekt by v případě prosperity „rostl“ o jednotlivé další buňky, v opačné situaci, kdy by chřadnul, by se boxy vyjmuly.Vlastní prostor pro aktivitu je zabalen do tuhé konstrukce z modulových panelů spojených rámovou konstrukcí, které následně vsunuji do nosné ocelové konstrukce v modulu 12x12x4 m. Pevné buňky jsou doplněny přírodními prvky v podobě vnitřních a venkovních zahrad a popínavých rostlin, které symbolizují koncept a vlastní podstatu projektu.


55 m

POSTUP NÁVRHU

7 x 8,1 m

80 m

původní blok

9 x 8,1 m

první verze rastru konstrukce a umístění jader

4 x 12 m

6 x 12 m

konečná verze rastru

- únikové schodiště - evakuační / nákladní výtah - WC muži / ženy - šachty TZB - šachty VZT

horizontální komunikace

- únikové schodiště - invalidní WC - WC muži / ženy - šachty TZB - šachty VZT

Výchozím bodem pro návrh konstrukce a rozčlenění pozemku byly samotné aktivity a konkrétně jejich prostor daný půdorysnými rozměry a objemem. Každá činnost ovšem má jiné prostorové nároky, proto bylo důležité najít jejich společný základní modul. Jako optimální se zpočátku zdál modul 8,1 x 8,1 x 4m, kterým jsem nadělila původní velikost bloku. Základní strukturu pro vkládání buněk tvoří ocelová klec a jako taková má největší vliv na varianty jejich rozmístění. Dále mi stanovuje maximální objem stavby (vyjma konzol, které mohou ze struktury vylézat) při jejím plném zaplnění boxy. Do rastru jsem vsunula čtyři pevná jádra zajišťující jak statickou tuhost konstrukce, tak vertikální komunikační propojení a technickou infrastrukturu celé stavby. Nevýhoda osmimetrového rastru tkvěla v technologické a ekonomické náročnosti vkládání buněk širších než 8,1 m, která by snížila variabilitu objektu. Tento důvod mě vedl ke změně modulu na 12 x 12 m se zachováním polohy jader. Klíčovým bylo umístění a tvar horizontální komunikace. Ta měla propojovat všechna jádra, umožnit napojení co nejvíce buněk, spojovat jádra s boxy a být v případě plné kapacity dostatečně dimenzovaná na to, aby vytvářela pěší koridor a zároveň předprostor buněk. Konečná varianta obíhá středové atrium, které prosvětluje vnitřek stavby, není zasklené, je tudíž venkovním prostorem, kde rostou stromy a pnou se rostliny.


pevné jádro

horizontální komunikace

variabilní prostor

rozdělení na jednotlivé menší buňky rozčlenění boxu

vyplnění prostoru boxy

mohou chybět i celé boxy

libovolné zasunutí nebo vysunutí buňky (variabilita v rámci podlaží)

prostorová variabilita buňky jedno-,dvou- i tří- podlažní vertikální posun


7

9

2

8

9

3

1

aktivita

2

ocelový sloup HEB

6

venkovní krycí plech - PVDF 25

3

ocelový průvlak HEB

7

vnitřní krycí plech PVDF 25

4

ocelová stropnice HEB

8

izolace z minerálních vláken

5

tuhý ocelový rám

9

2x SDK

3

4

1


5

8

7

3

6

3

Charakter objektu udávají dva základní materiály – beton a ocel. Železobetonové sloupy nosného systému jsou založeny na pilotech, jádra na pasech. Ocelové sloupy HEB jsou částečně zality do betonových do výšky 8m. Konstrukce je provázána ocelovými průvlaky HEB 300. Jednotlivé buňky jsou složeny z modulových izolačních panelů, obalených plechem a ukotvených na ocelový tuhý rám. Celý box je obalen vrchní vrstvou plechu s částečně perforovanou střechou pro retenci dešťové vody. Tloušťka a složení panelu tvořícího obálku boxu se odvíjí od technických a fyzikálních požadavků na aktivity, které se v něm budou odehrávat.


2PP

2.01 2.02 2.03 2.04 2.05 2.06 2.07

komunikační jádro zásobování komunikační jádro podzemní parkování 118 stání komunikační jádro komunikační jádro 0 technická místnost, sklad

2.08 2.09 2.10 2.11 5

10

technická místnost, sklad technická místnost, sklad technická místnost, sklad technická místnost, sklad 20

30

40

50


1PP

písková plocha pro venkovní hry workshopy, petanque ledová plocha

1.01 1.02 1.03 1.04 1.05

komunikační jádro technická místnost kancelář správce objektu komunikační jádro podzemní parkování 51 stání, 10 invalidních

1.06 1.07 1.08 1.09

komunikační jádro komunikační jádro bowling kulečník


1NP

1.01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06 1.07

komunikační jádro komunikační jádro zázemí kavárny kavárna komunikační jádro zázemí kavárny kavárna

1.08 1.09 1.10 1.11 1.12 0

5

10

komunikační jádro restaurace venkovní zahrádka zázemí restaurace místnost pro zaměstnance 20

30

40

50


2NP

2.01 2.02 2.03 2.04 2.05 2.06 2.07 2.08

komunikační jádro foyer výstavního sálu výstavní sál komunikační jádro kavárna zázemí kavárny vnitřní zahrada, skleník komunikační jádro

2.09 2.10 2.11 2.12 2.13 2.14 2.15

zázemí malého kinosálu místnost pro zaměstnance technická místnost malý kinosál komunikační jádro foyer multifunkčního sálu multifunkční sál (divadlo, kurzy tance) zázemí multifunkčního sálu ochoz


3NP

3.01 3.02 3.03 3.04 3.05 3.06 3.07

komunikační jádro zázemí malého kinosálu místnost pro zaměstnance technická místnost malý kinosál foyer velkého kinosálu velký kinosál komunikační jádro terasa

3.08 3.09 3.10 3.11 3.12 3.13 3.14

foyer velkého kinosálu velký kinosál komunikační jádro foyer malého kinosálu foyer galerie galerie komunikační jádro 0

5

10

20

3.15 3.16 3.17 3.18 3.19 3.20 3.21

kavárna zázemí kavárny vnitřní zahrada, skleník zázemí multifunkčního sálu galerie šatny interpretů ochoz

30

40

50


4NP

4.01 4.02 4.03 4.04 4.05

komunikační jádro foyer malého kina zázemí velkého kinosálu místnost pro zaměstnance technická místnost komunikační jádro zázemí velkého kinosálu místnost pro zaměstnance technická místnost

4.06 4.07 4.08 4.09 4.10 4.11 4.12

komunikační jádro zázemí galerie místnost pro zaměstnance technická místnost komunikační jádro terasa kavárna zázemí kavárny ochoz


5NP

5.01 5.02 5.03 5.04

komunikační jádro technická místnost VZT komunikační jádro technická místnost VZT

5.05 5.06 5.07 5.08 0

5

10

komunikační jádro technická místnost VZT komunikační jádro technická místnost VZT 20

30

40

50


pohled západní

pohled východní

řez podélný


pohled jižní

pohled severní

řez příčný


MASARYKOVO NÁDRAŽÍ

ateliér Zdeňka Rothbauera 2010


venkovní expozice muzea železnice

Severojižní magistrála

Hlavní nádraží hala Masarykova nádraží = brána do nového komplexu

Negrelliho viadukt

KONCEPT

železniční estakáda

Cílem mého návrhu bylo prostorové propojení Nového Města, Žižkova a Karlína a vytvoření . Hlavní osa struktury je orientovaná směrem od Masarykova nádraží k Vítkovu. Na ose leží hlavní třída nové zástavby, která ústí na náměstí. Na něj jsou napojeny spojovací ulice do Karlína a na Žižkov. Hlavní vstup do území je přes historickou halu Masarykova nádraží. Druhé menší náměstí vytvářím u Negrelliho viaduktu. Do náměstí se obrací i Hudební divadlo Karlín, takže předpokládám, že plocha bude využívána pro venkovní představení, koncerty atd. Novou zástavbu tvoří otevřené a polouzavřené bloky, které navazují na stávající blokovou zástavbu.. Funkčně se jedná o polyfunkční komplex s podílem služeb, administativy, kultuty, bydlení a zeleně. V území je doprava řešena mimoúrovňově. Hlavní tah severojižní magistrála přemosťuje celé území a i železniční trať je vedena na estakádě. Mimoúrovňovou komunikaci jsem chtěla vytvořit i pro pěší v rámci celé struktury. Toho jsem docílila pomocí dvou úrovní mostů, které spojují jednotlivé bloky. Mosty v úrovni 2.NP spojují veřejné prostory, mosty ve 4.NP propojují vnitřní prostory budov. Stávající viadukt chci využít jako cyklostezku do Holešovic. Most ústí do náměstí. Pod most jsem vytvořila vodní plochu, kterou zdůrazňuji viadukt a zároveň ho tím povyšuji na jakousi sochu v prostoru.

hlavní náměstí

nové muzeum železnice

0

10

200

500

1000


1

2

1NP 1 Hudební divadlo Karlín (stávající budova) 2 muzeum železnice

2NP 0

50

100

250

500


služby

3NP

kultura administrativa Masarykovo nádraží

4NP


5NP - 6PP bydlení kultura administrativa Masarykovo nádraží

0

50

100

250

500


0

10

20

30

40

50

100


DOSTAVBA DOMU KULTURY V PLZNI

ateliér Zdeňka Rothbauera 2011


prostor pro návrh

prpojení zahrad a jejich vyústění na nábřeží

propojení americké třídy s nábřežím pomocí pasáží průchodnost celého území navázání nové obchodní pasáže na stávající v Domě Kultury

průhledy od místa východu z pasáže Domu Kultury do zahrad, pasáží a na Americkou třídu

vytvoření relaxačních prostorů - zahrad

konečná podoba návrhu

ÚZEMÍ Projekt řeší problémové a v součastnosti dost diskutované území u Americké třídy, které se nachází na půl cesty mezi historickým centrem a vlakovým nádražím. Území je velmi dobře napojené na dopravu a MHD. Jsou zde zastávky autobusu, tramvaje i trolejbusu, nedaleko je již zmíněné vlakové nádraží. Na východě příléha jedna z hlavních komunikací v Pzni. Ze severozápadu území obtéká řeka Radbuza. Nábřeží i břehy řeky nejsou adekvádně využívány, Existující promenáda na Denisově nábřeží sice vybízí k posezení, ale chybějící zde služby a aktivity., které by celý prostor kolem řeky oživily. Po mostě, který je součástí Domu Kultury se dostanete přímo do sadů kolem historického jádra. Z popisu území je zřejmé, že by si zasloužilo spíše polyfunkční využití, které by sem vrátilo život.


zastávka trolejbusu 20

50

100

150

za

bu d a R

ží

ře náb

ovo s i n poliklinika De

200

300

městské lázně

Prior

Sirkova

0

zastávka tramvaje

policejní dům

zastávka autobusu

Dům Kultury

Americká třída

vlakové nádraží

KONCEPT Samotný Dům Kultury ponechávám v jeho původní podobě, bourám ale jeho přilehé části. Fasáda je zrekonstruovaná a oproštěna od nedůstojných reklam. Měním i charakter obchodní pasáže v přízemí. Tu rozšiřuji, abych vytvořila větší předprostor před divadlem Miroslava Horníčka. Pozměnuji také její funkci z ryze obchodní na kulturně - obchodní (divadelní kavárna, výstavní prostory, čítárna atd.) Koncept návrhu stojí na vytvoření obchodních pasáží, které protkávají celé území a propojují nábřeží s Americkou třídou. Celý komplex je koncipován jako kulturně - sportovně - administrativní s podílem služeb a bydlení.


1NP

2NP


3NP

služby kultura

4NP

sport bydlení administrativa sklady

0

50

100

200

300


5NP

6NP

0

50

100

200

300


7NP - 14NP služby kultura sport bydlení administrativa

0

10

20

30

40

50

100


POHLED JIŽNÍ M 1:125

PŮDORYS 1.PP M 1:125


KONCEPT ZELENÉHO PÁSU

ateliér Jana Jehlíka 2011


V projektu se snažím poukázat na rozmístění a vazby zelených ploch kolem kamenného centra Prahy. Cílem projektu je uvědomit si, že jednotlivé parky na sebe mohou navazovat a spolu být součástí celku - pomyslného zeleného pásu. Řeku vnímám jako spojnici, cestu, která v oblouku prochází zeleným pásem. Idea spočívá v tom, že když půjdu podél řeky, dostanu se k jednotlivým parkům a naopak když projdu zeleným pásem, dostanu se k řece.


veřejná zeleň vnitrobloková zeleň soukromá budova veřejná budova

VZTAH ZELENÉHO A KAMENNÉHO

Pás je tvořen velkými parky, jako jsou Petřínské sady, Letná,Vítkov, menšími parčíky, zelení okolo břehu Vltavy a ostrovy. Další důležitou částí je vnitrobloková zeleň, která především v oblasti kolem Náměstí Míru tvoří významný podíl zeleně ve městě.Vnitobloky veřejných budov by se v oblasti zeleného pásu mohly proměnit v pocket gardens. Důležitým bodem pro fungování celého zeleného pásu i s řekou je podpoření funkce jednotlivých parků.


veřejná zeleň vnitrobloková zeleň silné vazby slabé vazby

VZTAH ZELENĚ A CEST Dále jsem se zaměřila na cesty, které propojují jednotlivé zelené plochy a na to, jak tyto spojnice fungují. Cesty, které jsou označeny červeně, vnímám, že vazba funguje, že tudy jako pěší chci jít. Naopak oranžově jsou označena místa, která nefungují, nebo tudy nemohu projít. Zde by mělo primárně dojít ke změně v podobě úpravy profilů ulic, výsadba zeleně atd.


veřejná zeleň vnitrobloková zeleň silné vazby slabé vazby přístaviště, kavárna, info

VZTAH ZELENĚ A ŘEKY Jako poslední jsem se zaměřila na Vltavu jako na cestu.Vlastní analýzou jejích břehů a mostů jsem opět barevně rozlišila funkční a nefunkční spojení. Na Vltavě navrhuji sérii přívozů, přičemž kotviště je umístěno vždy u zelené plochy (parku).V tomto místě by dále vznikla stavba pro služby, kavárna, půjčovna loděk, což by vedlo k oživení náplavek. Dále bych navrhovala využít stávajících čapadel v nábřežní zdi pro kavárny, galerie a místo pro posezení.


LÁZEŇSKÉ A RELAXAČNÍ CENTRUM

ateliér Ireny Šestákové 2010


PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1.

Základní údaje o stavbě

NÁZEV: Lázeňské a relaxační centrum MÍSTO STAVBY: Pozemek se nachází v Praze 5 – Smíchov. Shora ohraničen ulicí Pod Hybšmankou a zdola ulicí Nad Klikovkou. 2.

Základní charakteristika stavby a její využití

Projekt řeší novostavbu lázeňského a relaxačního centra. Objekt je třípodlažní, nepodsklepený a leží ve svažitém terénu s převýšením cca 8 m.Vstup do objektu je z obou ulic.V prvním podlaží se nachází recepce, technické místnosti a sklady. Dále je zde parkoviště s 10 stáními pro auta.Všechny lázeňské procesy se odehrávají ve druhém podlaží. To je rozděleno na mokrý a suchý provoz. Každý má vlastní systém šaten.Ve třetím podlaží se nachází recepce, kancelář a kavárna. 3.

Údaje o území a stavebním pozemku

Parcela se nachází v zástavbě rodinných domů ve svažitém terénu (ulice Nad Klikovkou – 284 m.n.m.; ulice Pod Hybšmankou – 292 m.n.m.). Na pozemku se nacházejí veřejné schody spojující obě ulice a bývalý sklad sběrných surovin. Oba objekty budou v rámci nové výstavby zbourány. 4.

Průzkumy, sítě TZB

Před zahájením práce na vypracování dokumentace bylo zapotřebí zjistit složení půd v dané oblasti potřebné k návrhu výkopu a zajištění stavební jámy a založení objektu. Získané informace nejsou podloženy geologickým průzkumem. Jako zdroj byl využit www.gweb.cz a www.gis.cvut.cz . Objekt je napojen na inženýrské sítě uložené ve spodní ulici Nad Klikovkou. 5. Kapacita stavby Celková plocha pozemku: Celková zastavěná plocha: Celková podlažní plocha:

1550 m2 735 m2 1615 m2

Počet návštěvníků v mokrém provozu: Počet návštěvníků v suchém provozu: Počet návštěvníků kavárny: Počet zaměstnanců: Celkem:

15 15 15 10 55 osob


P女DORYS 1NP


recepce komunikační blok sklad, technická místnost


P女DORYS 2NP


suchá zóna mokrá zóna místnost pro zaměstnance komunikační blok


P女DORYS 3NP


kavárna místnost pro zaměstnance komunikační blok


ŘEZ A - A´


ŘEZ B - B´


ŘEZ C- C´


POHLED JIŽNÍ

POHLED SEVERNÍ


POHLED VÝCHODNÍ


POHLED ZÁPADNÍ

alena_slaba_portfolio  

školní práce 2010 - 2012

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you