Bouvetem, Jacquesem Héroldem, Raoulem Ubacem, Édouardem Jaguerem, Noëlem Arnaudem, Christianem Dotremontem a mnoha dalšími. Postupně přes další a další vazby byly navázány kontakty i s jinými umělci a kritiky, jimiž byli namátkou Dán Asger Jorn či jeho krajan Steen Colding (jeho zásluhou jsou v surrealistické antologii Tvivlens plageaand, vydané v Århusu v roce 1947, zastoupeni členové Skupiny Ra, kteří se zde dostali do společ‑ nosti s Bretonem, Arpem, Buñuelem, Picassem, Giacomettim, de Chiricem), z Rumunska kontaktovali raisty s nabídkou spolupráce tamější surrealisté v čele s Gherasimem Lucou, texty členů Skupiny Ra a texty o této skupině se objevují v některých zahraničních časopisech (například francouzském Cahiers du Sud, rakouském PLAN, nizozemském Palaestra), v září 1947 se Kundera a Lacina dostávají do Švýcarska na výstavu mladého českého a slo‑ venského umění, koná se v Lucernu, a naváží zde další styky; ve stejné době se koná výstava Skupiny Ra v Budapešti. Závěrečné aktivity se uskutečnily na konci roku 1947 a v roce následu‑ jícím. Na podzim se Josef Istler a Zdeněk Lorenc účastní v Bruselu Mezi‑ národní konference revolučních surrealistů, která měla vyjasnit podobu tohoto seskupení, jež se tehdy formovalo z belgických, francouzských a dán‑ ských tvůrců. Francouzský spisovatel a editor Noël Arnaud a belgický malíř a básník Christian Dotremont oslovili raisty, aby se zapojili do této spolu‑ práce. Při roztržce André Bretona s (nejen) francouzskou komunistickou stranou se členové Skupiny Ra postavili na stranu těch umělců, kteří se hlá‑ sili k tehdejšímu pojetí marxismu.76 Ve dnech 29. až 31. října 1947 se sešla konference, v jejímž čele i v čele sdružení byl čtyřčlenný komitét ve slo‑ žení: Noël Arnaud, Christian Dotremont, Asger Jorn77 a Zdeněk Lorenc. Celá záležitost byla ovšem krátkodobá, z konference byl v lednu 1948 vydán Bulletin International du Surréalisme Révolutionnaire a dále vyšlo jedno číslo 76) To je mimochodem další z důvodů, proč se Ra pro některé kritik y měnilo v RA, tedy revoluční avantgarda. Zapojení do mezinárodního sdružení revolučních surrealistů připomíná po letech i Zykmund – srov.: Zykmund, Václav: Surrealizmus. Bratislava: Vydavateľstvo Slovenského fondu výtvarných umení 1964, s. 16. 77) Výstavu grafického díla Asgera Jorna uspořádala o mnoho let později Národní galerie v Praze v Paláci Kinsk ých, ve dnech 31. 1. – 19. 3. 1995.
51
automatická_madona_148x180.indd 51
1/14/13 5:30 PM