KAPITOLA
4 yspal jsem se s ní. Jimova první ranní myšlenka byla neodbytnější než řinčení budíku na porcelánovém talíři. Aby se jí zbavil, otočil se na bok, ale tím proces probouzení ještě urychlil. Chatrnou záclonou se dovnitř dralo ranní světlo, a sotva mu ostrý jas pronikl do mozku, zalito val, že to zatracený okno nezakrývá térovým papírem. Pořád nemohl uvěřit, že se s tou přepychovou, bez brannou ženskou opravdu vyspal ve svém pick-upu jako by to byla laciná kurva. Fakt, že si po příchodu domů přivodil komatózní stav několika Coronami, byl o něco věrohodnější. Bohužel, když to sečetl dohroma dy, pořád měl špatný pocit z toho, co udělal, a nadto bude s kocovinou celý den zatloukat hřebíky. Skvělý načasování. Odhodil přikrývku a zadíval se na džínsy a flanelovou košili, kterou měl na sobě v klubu. Usnul dřív, než se stačil svléknout do naha, a oblečení bylo zmačkané, nicméně v džínsech bude muset odejít do práce. Nao pak košili je třeba dvanáctihodinové směny ušetřit. Je jeho jediná „slušná" - to znamená bez skvrn od barvy, děr, utržených knoflíků a otřepených manžet. Zatím. Svlékl se a hodil košili na šikmou věž špinavého prá dla u postele. Jak se s rozbolavělou hlavou mírně potá cel směrem ke sprchovému koutu, znovu si připomněl,
V
48