Významné stromy - živá historie našich obcí a měst by Agentura Koniklec, o. p. s.

Významné stromy, živá historie našich obcí a měst

Aleš Rudl

ISBN 978-80-904141-5-0

Aleš Rudl

Významné stromy živá historie našich obcí a měst Návod na vyhledávání, označování a využití významných stromů

Aleš Rudl

Významné stromy, živá historie našich obcí a měst Návod na vyhledávání, označování a využití významných stromů

Agentura Koniklec, o. p. s.

Autor Ing. Aleš Rudl www.prazskestromy.cz, prazskestromy@seznam.cz Spoluautorka 8. kapitoly Lenka Procházková Ekocentrum Koniklec, o. p. s. Aleš Rudl VÝZNAMNÉ STROMY, ŽIVÁ HISTORIE NAŠICH OBCÍ A MĚST Návod na vyhledávání, označování a využití významných stromů První vydání Vydala Agentura Koniklec, o. p. s., Chelčického 1130/12, 130 00 Praha 3 Obrazová dokumentace: Aleš Rudl (pokud není uvedeno jinak) Grafické zpracování a sazba: Petr Martinovský – www.dtpak.cz Tisk: Aladin agency – www.aladin.cz Popisy her v kapitole 8 pocházejí z výukových programů Ekocentra Koniklec, o. p. s., kterému děkujeme za jejich poskytnutí a souhlas s využitím v této knize. www.koniklec.cz Publikace je neprodejná.

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce. Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union. Všechna práva vyhrazena. © Aleš Rudl, 2016 © Agentura Koniklec, 2016 ISBN 978-80-904141-5-0

Obsah Úvod �� 8 1. Charakteristika významných stromů �� 9 1.1 Významné stromy �� 10 1.2 Památné stromy ��11 1.3 Ochrana významných a památných stromů �� 14 1.3.1 Současná právní ochrana památných stromů �� 14 1.3.2 Další možnosti zvýšené ochrany stromů �� 15 2. Vyhledávání významných stromů �� 17 2.1 Průzkum v terénu �� 18 2.2 Hledání archivních materiálů �� 18 3. Evidence významných stromů �� 21 4. Označení a ochrana významných stromů �� 23 4.1 Doporučení k označování významných stromů �� 25 4.2 Doporučená obsahová náplň označování významných stromů ��36 4.3 Doporučení k doplňkovému označení významných stromů ��39 4.4 Doporučení k instalaci plůtků, ohrádek a doplňkových prvků ��43 4.4.1 Provedení plůtků a ohrádek ��44 4.4.2 Doplňkové prvky v okolí významných stromů ��44 5. Výsadba významných stromů �� 53 5.1 Volba druhu stromu ��54 5.2 Správná volba místa �� 55 5.3 Výsadba stromu krok za krokem �� 57 5.3.1 Vlastní výsadba stromu ��58 5.4 Zasypáním výsadbové jámy to nekončí �� 61 5.5 Péče o významné stromy v následujících letech �� 65 5.6 Ochrana významných stromů při stavebních činnostech ��66 5.6.1 Ochranná opatření �� 67 6. Významné stromy jako součást veřejné zeleně ��69 6.1 Funkce dřevin v prostředí sídel �� 70 6.1.1 Ekologické funkce �� 70 6.1.2 Zdravotně rekreační funkce ��71 6.1.3 Stabilizační funkce �� 73 6.1.4 Esteticko-krajinářské funkce �� 73 6.1.5 Kulturně historický význam �� 74 5

6.2 Významné stromy jako součást krajinářského díla �� 75 6.3 Zapojování veřejnosti do ochrany veřejné zeleně �� 77 6.3.1 Výsadba stromů a veřejnost �� 78 7. Přínos významných stromů v cestovním ruchu a propagaci obcí a měst �� 83 8. V ýznamné stromy a jejich využití pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu ��89 8.1 Výukové programy a hry se stromy �� 91 9. Příklady projektů dobré praxe zaměřené na stromy ��103 10. Příklady významných stromů z databáze významných stromů Prahy ��111 11. Internetové stránky Pražské stromy �� 155 11.1 Obsah webových stránek Pražské stromy �� 156 Závěr �� 159

Milí čtenáři, otevíráte knihu o stromech a takových bylo napsáno mnoho. Čím by vás tedy právě tato měla zaujmout? Jak stojí v podtitulu, je to návod a soubor námětů, jak vyhledávat, označovat a pečovat o významné stromy a jak toto téma rozvíjet a využívat. Naše společnost spolupracuje od roku 2012 s velkým nadšencem a znalcem stromů Alešem Rudlem. Tento autor řady publikací a také tvůrce webové stránky prazskestromy.cz neúnavně sbírá příběhy velikánů i docela malých stromků, které nesou svá poselství, a objevuje nové a nové přírůstky. Vždycky nás zajímaly cesty k obnově pouta člověka s místem, kde žije, a to hlavně v městském prostředí. Naše zájmy se tedy s Alešovou prací velmi rychle propojily a z náhodného setkání se stala trvalejší spolupráce. Tato kniha by vám měla sdělit, proč a jak poselství stromů nacházet a předávat dál. Nečekejte ale eseje či filosofickou tvorbu. Knížka je prakticky zaměřená a obsahuje velmi konkrétní návody, jak stromy hledat, vysazovat, označovat, jak o ně pečovat a jak je chránit. Text je doprovázen pestrým a bohatým obrazovým materiálem. Každý příklad je komentován nebo doplněn zajímavým krátkým příběhem. Naše kniha je pro všechny, kdo mají stromy rádi, a jak řekl filosof a básník John Ruskin: „Kdo nemiluje stromy, ať netvrdí, že miluje člověka.“ Vyprávíme tedy i o vztahu a úctě lidí ke své historii, místu, přírodě a k sobě navzájem. Mám-li shrnout skromné poselství tohoto úvodu, pak dodávám: Nepotřebujeme vše okolo chránit zákony a vyhláškami, abychom prožili životy v přátelském a vlídném prostředí! Stačí dobrá vůle a obyčejný nezištný zájem o naše okolí. Sluší se podotknout, že kniha mohla vzniknout jen díky podpoře Programu česko-švýcarské spolupráce z prostředků Fondu environmentální odbornosti zprostředkovaných Ministerstvem životního prostředí. Ať vám kniha slouží a dělá radost, Mirek Lupač, ředitel Agentury Koniklec, o. p. s.

Úvod Kolem nás roste mnoho stromů. Často je bereme jako samozřejmost a málokdy se zastavíme nad jejich historií. Zeleň v prostředí obcí a měst je nepostradatelnou součástí našeho životního prostředí. Má pozitivní vliv na psychiku člověka, jeho pocity pohody, výkonnosti a duševního zdraví. Stromy v sídelních celcích nerostou proto, že by se jim v tomto prostředí líbilo, ale protože je potřebuje člověk. V intravilánu působí na dřeviny mnohem více stresových faktorů než ve volné krajině. Velikáni obcí a měst jsou mnohdy skuteční hrdinové. Je u nás dobrým zvykem vysazovat při důležitých událostech stromy. Nejenže jsou pak připomínkou jedinečného okamžiku, ale pomáhají též rozšiřovat množství zeleně v našich sídlech. Některé stromy dostávají do vínku silná poselství, která mají přenášet dalším generacím. Jiné dorostly takové mohutnosti, že jsou hodny našeho obdivu. Jsou to významné stromy – živí svědkové minulosti. Takových dřevin bychom si měli neobyčejně vážit. Pojďme je společně hledat, odkrývat jejich tajemství a řádně je označovat a chránit, aby se z nich mohli těšit i naši potomci. Stejně jako naši předchůdci, naučme se i my svým následovníkům přibližovat historii zapsanou do letokruhů. Publikace, kterou držíte v rukou, najde využití nejen na úřadech a odborných institucích, ale i při ekologické výchově, činnostech spolků a dalších organizací a u jednotlivců, kteří si váží svého okolí.

Charakteristika

významných stromů

1.1 Významné stromy Za významné stromy jsou považovány dřeviny, které jsou spojeny s důležitou událostí, s poselstvím určité historické skutečnosti nebo místa, na němž rostou. Mohou to být též jedinci nápadné velikostí nebo krajinné dominanty či zvláštní dendrologické taxony. Důležitost takového stromu může být posílena tím, že jeho význam byl též uznán určitou institucí (např. městský úřad, kartografické instituce, správy lesů, zařazení do databáze významných stromů určitého území a podobně). Nejčastěji jde o význam kulturně-historický, krajinotvorný a ekologický. Významnost stromu může být zvýrazněna tím, že jej příslušný orgán ochrany přírody vyhlásí za památný strom. Pak daný jedinec nebo skupina podléhá přísnější ochraně dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a je zároveň označen malým státním znakem České republiky. Význam stromů může být: › historický – vysazen při zvláštní příležitosti – souvislost s významnou událostí, vysazen významnou osobností, připomínající historii určitého místa › etnografický a mytologický – má vztah k místním událostem, pověstem, příběhům › geografický a krajinotvorný – slouží jako orientační bod, je dominantou krajiny › ekologický – je součástí ekosystému, má význam pro vývoj jiných druhů › dendrologický – neobvyklý druh, netypický vzrůst, věk, ukázkový exemplář › rekreační – samotný strom i jeho okolí slouží k odpočinku nebo je přímo turistickým cílem

Lípa svobody na pražském Zličíně je lokální dominantou původního jádra obce.

1.2 Památné stromy Významným stromem se může dřevina stát bez správního aktu. To znamená, že nemusí být vydáno rozhodnutí či úřední posvěcení. Na rozdíl od „obecně“ významných stromů jsou památné stromy vyhlašovány rozhodnutím kompetentních orgánů ochrany přírody. Podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, jsou památné stromy mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí.

Vyhlašovatelé památných stromů Památné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlašují na svém území působnosti příslušné orgány ochrany přírody – pověřené obecní úřady (obce II. stupně), jim na stejnou úroveň postavené úřady statutárních měst, Magistrát hlavního města Prahy, na území národních parků a chráněných krajinných oblastí správy národních parků a správy chráněných krajinných oblastí, na území vojenských újezdů újezdní úřady. Na ostatních územích určených pro obranu státu je kompetentní Ministerstvo životního prostředí ČR. 11

Návrh na vyhlášení stromu za památný může podat každý občan ČR. V návrhu je potřeba uvést, o jakou dřevinu se jedná, kde se nachází a zdůvodnění návrhu. Náměty je nejlépe podávat na příslušné úřady, v případě městských úřadů nejčastěji na odbory životního prostředí.

Lípa u Hlásné Třebaně v Českém krasu je památným stromem od roku 1986. Je výraznou krajinnou dominantou. Zdejší vyhlašovatel Správa chráněné krajinné oblasti Český kras vhodně zakomponovala pod malý státní znak i krátkou informaci o významu stromu.

Proces vyhlašování památných stromů Vydání rozhodnutí o vyhlášení stromu za památný musí předcházet zahájení správního řízení a oznámení o záměru vyhlásit památné stromy. Účastníky řízení jsou vlastníci, případně nájemci pozemků, na kterých památné stromy rostou, obec, spolky, pokud se k řízení přihlásily písemně do 8 dnů ode dne, kdy jim bylo oznámeno zahájení řízení. Rozhodnutí obsahuje výrokovou část, ve které jsou uvedeny specifikace předmětu vyhlášení a jeho umístění, kdo je vlastníkem nebo nájemcem, vymezení ochranného pásma. 12

Další součástí je odůvodnění výroku, kde se uvádějí důvody vyhlášení památných stromů, je vyhodnocen průběh řízení a je uvedeno, jak bylo naloženo s případnými připomínkami a námitkami účastníků řízení. V třetí části rozhodnutí musí být uvedeno poučení o opravném prostředku, lhůta, v jaké je tak možno učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se toto odvolání podává. Rozhodnutí nabývá právní moci po uplynutí odvolací lhůty, pokud účastníci nevyužili možnosti odvolání. Odvolacím orgánem k rozhodnutí pověřených obecních úřadů a obecních úřadů s rozšířenou působností jsou krajské úřady, u správ národních parků a chráněných krajinných oblastí je odvolacím orgánem Ministerstvo životního prostředí, konkrétně jeho příslušný územní odbor. K rušení ochrany památných stromů je příslušný orgán ochrany přírody, který je oprávněn památné stromy vyhlásit. Rušení ochrany se děje formou správního rozhodnutí se všemi náležitostmi. Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., tj. v případech, kdy veřejný zájem výrazně převyšuje nad zájmem ochrany přírody.

Kritéria památných stromů Pro výběr stromů k vyhlášení za památné nebyla dosud stanovena žádná striktní pravidla. Obecně řečeno je možno za památné stromy prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované (nepůvodní) dřeviny a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, připomínající historické události nebo ty, se kterými jsou spojeny různé pověsti a báje. Pracovně je možno památné stromy rozdělit do tří kategorií: I. kategorie: památné stromy kmetského věku II. kategorie: památné stromy zralého věku 200 až 400 let III. kategorie: památné stromy – čekatelé, mladšího věku. Všechny památné stromy jsou v terénu viditelně označeny malým státním znakem České republiky. Památné stromy u nás eviduje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V ústředním seznamu ochrany přírody můžete památné stromy vyhledávat a filtrovat podle různých kritérií. Nahlédnout do něj můžete na webových stránkách http://drusop.nature.cz/.

Hraniční dub uhříněveského panství na Praze 22 je památným stromem. Jeho věk se blíží kmetskému. O dubu se zmiňuje hraniční protokol z roku 1662 stanovující hranice mezi panstvím Uhříněves a Škvorec.

1.3 Ochrana významných a památných stromů Obecně jsou významné stromy chráněny, stejně jako ostatní dřeviny, zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny dle § 7 před poškozením a ničením. V případě vyhlášení dřeviny nebo skupiny dřevin za památné stromy se daným jedincům dostává přísnější ochrany.

1.3.1 Současná právní ochrana památných stromů Základní právní normou v oboru ochrany památných stromů je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody ve znění pozdějších přepisů, a dále na tento zákon navazující prováděcí předpisy – vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. (novelizována), č. 189/2013 Sb. (novelizována) a č. 64/2011 Sb. Níže si rozebereme několik zákonných podmínek vztahující se k památným stromům. V § 46 výše uvedeného zákona se dozvídáme, že památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. 14

Dále je zde definováno ochranné pásmo památného stromu. Orgán ochrany přírody, který ochranu vyhlásil, vymezí pro zabezpečení před škodlivými vlivy ve správním rozhodnutí ochranné pásmo definované podle potřeb ochrany památného stromu, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý památný strom ochranné pásmo ze zákona ve tvaru kruhu, v jehož středu je památný strom, s poloměrem, který se rovná desetinásobku průměru kmene ve výšce 130 cm nad zemí. Na tomto území není dovolena žádná pro strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování a chemizace. V § 39 je zakotvena možnost smluvní ochrany památných stromů. Ta vzniká na základě písemné smlouvy mezi vlastníkem a orgánem, který je příslušný k vyhlášení památných stromů. Tato možnost vznikla novelou v roce 2004. Jak se v praxi později ukázalo, tato možnost není takřka využívána. V § 47 se mj. dozvídáme, že všechny památné stromy jsou evidovány v ústředním seznamu ochrany přírody, který vede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Zákon také neopomíjí sankce fyzickým i právnickým osobám, pokud poruší podmínky ochrany památných stromů.

1.3.2 Další možnosti zvýšené ochrany stromů Významné stromy mohou být též registrovány jako významný krajinný prvek dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Významné krajinné prvky (VKP) jsou chráněny před poškozováním a ničením. Zvýšenou ochranu má rovněž památkově chráněná zeleň, tj. zeleň, která je vyhlášena jako součást kulturních památek či se nachází na území památkových rezervací a zón dle zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Významné stromy evidují na svých pozemcích Lesy České republiky (stromy jsou opatřeny zvláštním označením a jsou vyloučeny z těžebních plánů). Významné stromy na pozemcích určených pro obranu státu evidují Vojenské lesy a statky. Další možnou formou zvýšené ochrany je i zanesení dřevin do evidencí významných stromů. Evidenci vedou osvícená města a obce, příp. spolky a aktivní občané. Například v Praze jsou evidovány významné stromy na webových stránkách Pražské stromy 15

– www.prazskestromy.cz. Další veřejně přístupnou databází je například evidence významných stromů na stránkách města Jablonec nad Nisou. Určitou formou zvýšené ochrany je i péče „svépomocí“ o daný strom, tj. po dohodě s vlastníkem dřeviny se skupina lidí nebo jednotlivci o daný strom starají. Často se tak děje u stromů, jež mají svého patrona.

Registrované významné krajinné prvky zpravidla nebývají označovány. Na Liberecku u nich označení instalují, čímž pomáhají zvyšovat informovanost o cenných částech naší přírody.

Významné stromy na pozemcích Lesů České republiky jsou viditelně označovány smaltovanými tabulkami tohoto provedení. 16

Vyhledávání

významných stromů

Souhrnná evidence významných stromů neexistuje, a proto záleží na aktivitě jednotlivých úřadů, správních celků, nejrůznějších spolků či nadšenců pro životní prostředí. Jde především o to, do jaké míry mají lidé zmapované své území, kde žijí, a jak s těmito informace dále nakládají. Chceme-li na určitém území zmapovat pozoruhodné stromy, musíme čerpat z mnoha zdrojů.

2.1 Průzkum v terénu První zásadou je detailně prozkoumat určitou oblast. Při vyhledávání významných stromů se nejprve zaměřujeme na vzrůst a velikost dřevin. Ta je pro nás mnohdy signálem, že věkovitý strom toho mnoho pamatuje a může se k němu vázat řada zajímavých skutečností. Pozornost věnujeme hlavně solitérním jedincům a krajinným dominantám. Ty často bývají na důležitých bodech nebo místech nejrůznějších setkávání. Zájem si zaslouží skupiny stromů u křížků, kapliček a dalších sakrálních staveb. U nich mohou být stromy vysazeny při založení, při následných rekonstrukcích či dalších důležitých událostech. Samostatným celkem jsou aleje, které mohou mít také významnou spojitost s historickými událostmi. Všímejme si i mladších jedinců na důležitých místech, například u pomníků, na náměstích, na návsích a před významnými budovami. U nich mohou být stromy zasazeny na počest výročí založení dané stavby nebo při příležitosti návštěvy nějaké známé osobnosti. Nejen velikost a místo může být rozhodující, abychom strom mohli považovat za významný. Dřeviny exotických taxonů nebo neobvyklého vzrůstu se také mohou dostat do středu našeho zájmu. Nezaměřujeme se pouze na stromy samotné, ale též na jejich bezprostřední okolí. Dobrým zvykem při výsadbách významných stromů je jejich označení. I malá cedulka v blízkosti stromu nám může přinést důležitou informaci.

2.2 Hledání archivních materiálů Druhou zásadou je pátrat v archivních materiálech a vést rozhovory s kronikáři a pamětníky. Zvláště u stromů, které byly vysazeny u příležitosti určitého výročí, nás 18

tato cesta může dovést ke kýženému výsledku. Kronikáři a pamětníci jsou mnohdy rodáci a rádi zavzpomínají, zda se při nějaké důležité události na návsi vysazoval strom. Oporu najdeme často v kronikách, kde tyto události bývají zaznamenávány. Obvykle je s výsadbou významného stromu spojena malá slavnost a události se účastní i široká veřejnost. Důležité je podotknout, že mnohdy záleží na osobě kronikáře, do jakých podrobností zajde při svých zápisech. Dobrým zdrojem jsou též fotografické kroniky a další dobové materiály. Studiem fotografického materiálu si o konkrétním jedinci můžeme vytvořit lepší představu a zároveň je taková fotografie dobrým prostředníkem pro další zviditelnění stromu. Některé obce a města vydávají nejrůznější brožury a jiné publikace o své historii. Právě tyto místní tisky jsou cenným zdrojem, kde je možné najít bližší informace o stromech. Samostatnou kapitolou jsou obecní zpravodaje, kde výsadba historicky významných stromů bývá uvedena. Musíme ovšem prostudovat mnoho materiálů a být pozorní, aby hledaná informace neunikla. Někdy je výsadba stromu pouze malou zmínkou při popisu určité události. Střípky z kronik a archiválií nás znovu zavedou do terénu, kde si získané informace ověříme. Historicky významné stromy byly a jsou často vysazovány na rušných a exponovaných místech. Jsou náchylnější k poškození, a pokud nebylo zvoleno vhodné místo, může se stát, že v minulosti vysazený strom již v terénu nedohledáme.

Doporučený postup při vyhledávání významných stromů: 1. Než se pustíte do vyhledávání významných stromů, seznamte se s tématem a získejte základní obecné znalosti o dřevinách a charakteristice významných stromů. 2. Vydejte se pátrat. Pochůzky v terénu jsou základem pro vyhledávání a vytipování významných stromů, ale nemusí vždy zaručit úspěch. 3. Prostudujte prameny. Další fází je studium kronik a jiných archivních materiálů či návštěva u pamětníků. Tak se můžete dozvědět souvislosti a události vážící se k předem vytipovaným jedincům. 4. Vraťte se do terénu a podle popisu hledejte jedince, který se může nacházet například v odlehlejší ulici, do které byste jinak nešli. Důležité události, jako jsou výsadby stromů, bývají často doprovázeny akcí, které se zúčastní řada lidí a jsou z nich pořizovány fotografie. Různé fotografické kroniky mají při tomto pátrání nezastupitelnou roli. Nikdy neopomeňte pročíst brožury a publikace obsahující historii dané obce či města. 19

Při pátrání po významných stromech se nemusíme spoléhat pouze na vlastní síly. Mnohdy je velice přínosné nadchnout a zapojit větší skupinu lidí. Příkladem je vyhlášení regionální soutěže s cílem objevit významné stromy. Soutěž může mít i formu ankety, ve které veřejnost navrhuje stromy, které jsou hodny pozornosti. Nápad zmapovat významné stromy se dá navrhnout i na obecních setkáních a akcích. Takovouto roli si může vzít pod patronát jak obecní nebo městský úřad, správní obvod, tak i místně působící spolky a další organizace. S velkým zájmem veřejnosti se setkala například soutěž Objevme významné stromy, která si dala za cíl získat tipy na rozšíření celoměstské databáze významných stromů Prahy. Celorepubliková anketa Strom roku je rovněž dobrým příkladem, kdy jsou dohledávány příběhy stromů, které jsou následně zveřejňovány.

Archivní fotografie výsadby Ústřední lípy republiky na Malé Straně je jedním z nejlepších dokladů historického poselství předmětného stromu. Dospělá lípa dnešních dnů je zobrazena na obálce této publikace. foto: archiv Otakar Leiský

Evidence

významných stromů

Vedení záznamů týkajících se významných stromů není upraveno žádným zákonem či vyhláškou, přesto některá města nebo obce tuto evidenci mají. Soupis dřevin, jež svoji důležitostí převyšují ostatní, je velice vhodný podklad pro správně vedenou péči o dřeviny a pro zachování těchto stromů co nejdéle na jejich stanovišti. Mezi další pozitiva řádně vedené evidence patří, že historicky důležité stromy neupadnou v zapomnění a jejich odkaz bude stále živý. Záznamy týkající se významných stromů by měly obsahovat několik základních položek. Další údaje mohou být připojeny jako nadstavba. Základní položky evidence významných stromů: › evidenční číslo a název stromu › dendrologický taxon (české, případně latinské pojmenování stromu) › lokalizace stromu (slovní popis i zaměření GPS) › rozměry stromu (obvod kmene, výška stromu, vše vztaženo ke konkrétnímu datu) › zdravotní stav (popis, případně bližší specikace poškození) › význam stromu či historické údaje › fotodokumentace K záznamu je vhodné připojit návrh na následnou péči, zdroje možného ohrožení, návrh na označení stromu, zhodnocení vitality, odhadované stáří a další údaje týkající se dřeviny a jejího nejbližšího okolí. Nikdy neopomeneme uvést datum, ke kterému se údaje vztahují. Evidence významných stromů může být jak interní (sloužící pracovníkům úřadu či odborného pracoviště), tak veřejná (určená pro obyvatele a širokou veřejnost). Veřejná evidence může být umístěna přímo na úřadu, v místní knihovně nebo informačním centru či nejlépe na internetových stránkách dané obce nebo města. Významné stromy mohou evidovat i nejrůznější zájmové skupiny, spolky či další nadšenci a evidenci publikovat libovolným způsobem. Vhodným nástrojem je umístění na internetu, event. šíření databáze nebo myšlenky prostřednictvím sociálních sítí.

Označení a ochrana významných stromů

Cílevědomé a kvalitní označení významných stromů je základem uvědomění si jejich hodnoty a zároveň uchování jejich poselství pro další generace. Není-li strom nijak označen, je považován za „běžnou“ zeleň. Teprve vhodným označením může nabýt většího významu a získat si větší respekt lidí. Svou důležitostí vystupuje nad okolní porost a při úpravách svého okolí je na něj pohlíženo jako na nepostradatelný prvek. Označením významného stromu se jeho hodnota ještě zvýší. Informace se přímo na místě dostává široké veřejnosti, ale také orgánům samosprávy, architektům a dalším zájemcům. Takto „dekorovaný“ strom na sebe upozorňuje nejen svým vzrůstem, ale i historií či jinou zvláštní hodnotou. Strom se rázem stává celospolečensky atraktivnější a informovanost o něm mu zajišťuje již zmíněný větší respekt. Při parkových úpravách a dalších revitalizacích zeleně má strom mnohem větší šanci se stát důležitou a nepostradatelnou součástí budoucí podoby místa, na kterém stojí. Pokud nebude nikde zaznamenán význam stromu či tuto informaci nebude možné jednoduše získat, může se snadno stát, že bude ona dřevina považována za „běžnou“ zeleň. Při úpravách okolního pozemku může být poškozen, či dokonce odstraněn. Jeho poselství či jiný význam rázem nenávratně zanikne. Dřeviny vyhlášené za památné stromy jsou označovány ze zákona malým státním znakem ČR. Způsob a podoba označení u významných stromů nejsou nikde stanoveny. Záleží vždy na přístupu a vkusu toho, kdo označení provádí. Vhodné označení by mělo vždy splňovat několik základních parametrů. Ty zajistí dostatečnou kvalitu provedení i vypovídající hodnotu označení. Pojďme si nyní tyto základní parametry přiblížit.

4.1 Doporučení k označování významných stromů Vhodné označení významných stromů by mělo být: › trvanlivé › pevně ukotvené (nepřemístitelné) › odolné proti vandalismu a počasí Máme zájem, aby poselství stromu bylo trvalé, proto používáme materiál s dlouhodobou trvanlivostí, stabilitou a odolností proti vnějším vlivům. Důraz je kladen též na bezúdržbovost. Tak, jako by strom měl přežívat generace, tak i řádné označení by mělo mít dlouhodobé trvání. V případě méně trvanlivého či odolného materiálu je potřebné označení pravidelně kontrolovat. Zároveň je dobré mít v zásobě kopii tabulky či cedulky pro její snadnou výměnu. Odcizením informačního panelu hrozí určité riziko ztráty informace o výsadbě. Dobré vlastnosti nejlépe splňuje označení vytesané do kamene či kovová destička umístěná na dostatečně velkém kameni či stabilní tyči. Při výběru horniny bychom měli volit místní druh kamene. Kámen pak zapadá do svého okolí a působí přirozeně. Vždy je potřeba dbát na to, aby označení stromů bylo v dostatečné vzdálenosti od kmene. Pokud instalujeme označení u nově vysazeného stromu, musíme si uvědomit, jak strom za několik desítek letvyroste. Při volbě vzdálenosti od kmene si tedy představíme místo nově vysazeného jedince dospělý strom. Proto označení umisťujeme minimálně 4 m od kmene stromu. Předejdeme tím nutnosti označení za několik desetiletí přemísťovat. Při označování již dospělých jedinců nesmí být poškozen jejich kořenový systém. Zároveň si musíme být vědomi toho, že označení bude přitahovat pozornost návštěvníků. Nikdy není žádoucí, aby se příchozí pohybovali v blízkosti kmene a zhutňovali půdu v okolí jeho báze. V případě významných stromořadí dbáme na to, aby byla označena na obou koncích. Toto označení jasně definuje začátek a konec stromořadí, což zajistí také informovanost návštěvníků. Technická opatření, která zabrání nežádoucímu přístupu návštěvníků do těsné blízkosti stromů, jsou zmíněna v dalších kapitolách.

Obrazová příloha

Označení platanu javorolistého v Palackého sadech v Písku je provedeno poctivě a můžeme ho považovat za stabilní. Jedinou výhradou by mohlo být, že vzdálenost od kmene není příliš velká. Vzhledem k exponované lokalitě by si strom zasloužil i vhodný plůtek.

Informace o vysazení jinanu dvoulaločného v Šonově u Nového Města nad Metují je řešena kovovou destičkou na stabilní betonové patce. Označení neruší okolí. Pro běžného pozorovatele je však snadno přehlédnutelné. V blízkosti stromu je lavička vybízející k zastavení.

Co se týče volby sortimentu, ta již vhodná nebyla. V obcích by se měly vysazovat především naše domácí druhy dřevin. Příkladné je, že o 10 let později při 130. výročí založení hasičského sboru vysadili hasiči nedaleko rybníka v Šonově lípu. Označena je ve stejném provedení.

Lípa Gabriely Preissové, české dramatičky a spisovatelky, roste v Kutné Hoře v blízkosti Chrámu sv. Barbory. Označena je stabilním kamenem, který upozorňuje na její význam. Nebýt stabilního označení, ani by se do naší knihy nedostala. Složitější pátrání odhalilo, že lípu jejím jménem zasadil ochotnický spolek Tyl 8. 11. 1925. Byl to akt pocty ke jmenování Preissové řádnou členkou Československé akademie věd a umění. O rok později se stala čestnou občankou rodného města Kutné Hory. Na místo by bylo vhodné instalovat doplňkovou tabuli s bližšími údaji. 27

Lípa Jiřina rostoucí na náměstí v Trhovém Štěpánově byla vysazena 3. 11. 2012 na počest VIII. výroční místní společenské a kulturní Organizace 5. prosince. Pojmenována byla po její předsedkyni. Nás více zajímá provedení označení stromu. Celokovový stojan s kvalitní destičkou je zárukou dlouhé životnosti. Zatímco označení je vyrobeno poctivě, ochrana stromu před vnějšími vlivy prostřednictvím pletiva je spíše provizorní.

Povedené stabilní označení má Lípa česko-slovinského přátelství, která byla vysazena v roce 2001 v Havlíčkově ulici v Rychnově nad Kněžnou. Pískovcový blok trojúhelníkovitého tvaru nese cedulku s názvem dřeviny a rokem výsadby. 28

Stabilní a dobře provedené označení má strom tisíciletí v Hybešově ulici v Blansku. V žulovém bloku je vyryto dostatek textu a kámen je zárukou, že zůstane na místě mnoho desetiletí. Na místech, jako je toto, je vhodné proti možnému poškození kmene křovinořezem instalovat kolem stromu ochranný plůtek.

Lípa národní hymny „Kde domov můj“, byla vysazena v roce 1934 na svahu pod kostelem sv. J. Nepomuckého ve Štěchovicích. Místo je ukázkou stabilního označení z pískovcového bloku, který již více než 80 let sděluje její poselství. 29

Strom dětí na Novém náměstí v pražské Uhříněvsi má označení v podobě opracovaného a z čelní strany seříznutého žulového bloku. Do něj je vsazena deska s informacemi o předmětné dřevině. Lípa byla vysazena dětmi u příležitosti Dne Země 13. 4. 2011. Pořízení lípy bylo financováno dětmi ze soutěže ve sběru papíru.

Pěkné provedení stabilního označení skupiny významných dřevin je u stromořadí studentů v pražských Modřanech při ulici U Modřanské školy. Do velikého žulového kamene byl vytesán význam tohoto jedinečného stromořadí. Stojí na něm napsáno: „Stromořadí původně devíti lip bylo vysazeno občany Modřan v roce 1940 na památku devíti studentů popravených nacisty dne 17. 11. 1939.“ 30

Lípa svobody v pražské Bubenči má rovněž příkladné stabilní označení. Do žulového kamene byla vsazena žulová deska s vytesaným popisem. Při zadávání textu bychom neměli zapomínat na datum provedení výsadby.

Alej Hany Benešové v pražských Klánovicích je označena na začátku a na konci betonovým sloupkem, jehož vrchní šikmá plocha je ve tvaru listu. Toto označení působí velice důstojně. Alej byla vysazena 23. 5. 1937 a její patronkou se stala manželka prezidenta Edvarda Beneše.

Dub válečných veteránů v Praze 6 se může pyšnit dobře provedeným označením. Kovové sloupky nesou nerezovou destičku s pečlivě provedeným záznamem. Kdyby měly sloupky betonovou patku, mohli bychom takový způsob považovat za stabilní. Dub v areálu Ústřední vojenské nemocnice vysadili váleční veteráni u příležitosti Dne válečných veteránů (11. 11. 2015).

Lípa republiky v pražských Dolních Měcholupech je označena kovovou destičkou umístěnou na kovovém stojanu. Přestože byla vysazena v roce 1998 na počest 80. výročí vzniku republiky, působí stojan jako nový. Cedulka však byla umístěna příliš blízko stromu a s rozšiřující se korunou přestává být viditelná.

Strom harmonie v Albeři u Nové Bystřice má rovněž příkladné stabilní označení. Na žulovém kameni je připevněna kovová destička upozorňující na důležitost stromu. Lípa byla zasazena při Světovém běhu harmonie v květnu 2011. Jedná se o štafetový běh s hořící pochodní, kterou nesou statisíce dobrovolníků přes více než 100 zemí světa. Pochodeň symbolizuje vše, co nás spojuje, bez ohledu na naši národnost, kulturu a víru – přátelství, porozumění a harmonii.

Na počest 700 let od první písemné zmínky o Úvalech byla 18. 6. 2000 zasazena lípa připomínající tuto událost. Stalo se tak v parčíku před hasičskou zbrojnicí. Na velikém hrubě opracovaném žulovém kamenu dostatečně vzdáleném od lípy je umístěna stabilní tabulka přibližující význam lípy. Zajímavostí je, že pod kámen bylo uloženo pouzdro mimo jiné s poselstvím dalším generacím, které připravil výbor pro oslavy a jménem občanů města starosta města Ing. Ivan Černý a za děti dneška žáci pátého ročníku základní školy v Úvalech. Pokud by tímto způsobem byly označeny významné stromy vysazené při důležité události, nevytrácela by se jejich poselství dalším generacím.

Lípa podpory v Úvalech má označení v podobě zabetonovaného kovového sloupku, nesoucího tabulku s bližšími informacemi. Vzhledem ke každoročnímu zvětšování objemu koruny stromů je vhodné i takového označení umisťovat ve větší vzdálenosti od stromu. Lípa podpory symbolicky vyjadřuje podporu úvalských občanů občanům Klánovic v několikaletém úsilí o zachování celistvosti Klánovického lesa proti zájmům pražské golfové lobby. 33

V Bělé pod Bezdězem jsou dřeviny v parku na Masarykově náměstí označeny cedulkami, které jsou celé zapuštěny do země. Na žulovém podkladu je umístěna kovová destička. Takto provedené označení pohledově neruší okolí. Pro návštěvníky je viditelné na krátkou vzdálenost. Ve zdejší městské památkové zóně je tento nenásilný způsob označení stromů ideální.

V Mladé Boleslavi jsou významné stromy označeny stabilním žulovým kamenem, který je podepřen kovovými tyčemi. Takovéto důstojné a trvalé označení stromů zároveň přitáhne zvídavé kolemjdoucí. 34

Přehled nejčastěji používaných materiálů při označování významných stromů Při instalaci informačních prvků u významných stromů můžete použít nepřeberné množství materiálů. Konkrétní materiál zvolte tak, aby značení nepůsobilo rušivě nebo nepatřičně. Dále zvažte, jaký prostor máte pro umístění značení k dispozici. Svou roli při výběru značení hraje i trvanlivost a odolnost materiálu proti vandalismu. Nezanedbatelnou roli při výběru bude pravděpodobně hrát také rozpočet, který máte na označení stromu vyhrazen. Na tomto místě uvádíme několik příkladů:

Papír nebo karton Největší výhodou je nízká cena a možnost výroby značení v domácích podmínkách. Toto značení má však velmi nízkou trvanlivost, a je proto vhodné spíše jako dočasné a provizorní označení nebo pro výukové účely. Tabulku lze umístit například na oplocení nebo na dřevěný kůl (orientační náklad na označení 1 stromu: do 30,- Kč).

Plastové nebo kompozitní desky Hlavní výhodou těchto desek je zásadně vyšší trvanlivost oproti zalaminovanému papíru či kartonu. Velikost tabulky značení je snadné přizpůsobit aktuálním potřebám. Pro značení stromů se dlouhodobě osvědčily desky z materiálu DIBOND® nebo DILITE®, což jsou desky s polyuretanovým jádrem a hliníkovou vrstvou. Desky lze přímo potisknout nebo na ně nalepit samolepicí fólii. Tabulku lze přilepit nebo přišroubovat například na oplocení nebo na dřevěný kůl (orientační náklad na označení 1 stromu: od 120,- Kč).

Dřevěné tabulky Největší výhodou tohoto materiálu je, že zpravidla nepůsobí rušivě. Text značení lze do dřevěné tabulky gravírovat nebo vypálit. Při použití dřevěné tabulky je třeba materiál dostatečně naimpregnovat, aby nepodléhal povětrnostním vlivům. Kvůli nutné větší velikosti použitého písma může nést značení pouze stručnou informaci (orientační náklad na označení 1 stromu: od 300,- Kč).

Kovové tabulky Kovové tabulky jsou velmi elegantním druhem značení. I zde se text na tabulku gravíruje. Oproti dřevěným tabulkám může být písmo menší. I když jsou tabulky trvanlivé, je třeba vybrat materiál odolný proti oxidaci (nejlépe mosaz nebo nerezová ocel). Při instalaci je třeba tabulku důkladně připevnit, aby se nestala předmětem krádeže. Další možností jsou tabulky smaltované. Kovové tabulky lze umístit například na dřevěný kůl nebo i na stěnu přilehlé nemovitosti (orientační náklad na označení 1 stromu: od 500,- Kč).

Kamenné prvky Kamenné prvky přestavují velmi trvanlivý a důstojný, ale rovněž značně nákladný způsob označení stromu. Značení kamennou deskou nebo přímo kamenným objektem vyžaduje na rozdíl od předchozích druhů značení větší prostor. Je třeba také uvážit, že kamenné značení je obtížně přemístitelné (orientační náklad na označení 1 stromu: částka závisí na velikosti kamene a rozsahu textu – cena může dosáhnout i několika desítek tisíc Kč).

4.2 Doporučená obsahová náplň označování významných stromů Text označení významných stromů by měl obsahovat: › název stromu › důvod vysazení nebo význam › datum vysazení › kdo vysadil Dobře provedené stabilní označení nezávisí jen na volbě materiálu a jeho umístění, důležitá je rovněž jeho obsahová náplň. Stabilní a odolné označení je mnohdy limitováno počtem znaků, snažíme se je proto vytvořit co nejefektivněji. Pokud danému stromu chceme dát jasný název, pak by měl být tím prvním, co nás upoutá. Název můžeme volit obecný, např. Lípa svobody, nebo raději konkrétní, např. Lípa svobody ve Vysočanech. Tímto názvem je strom jasně definován. Dále by měl zaznít důvod, proč byl daný strom vysazen nebo jaký je jeho význam, např. lípa byla vysazena na počest 50. výročí od vzniku ČSR nebo strom je výraznou krajinnou dominantou. Důležitým údajem, který by především u nově vysazovaných stromů neměl být nikdy opomenut, je datum vysazení stromu. Vždy uvádíme celé datum, nikoliv jen rok. K základním informacím patří rovněž údaj o tom, kdo strom vysadil (pokud se výsadby ujala významná osobnost) nebo kdo akci uspořádal. Pokud to stabilní provedení dovolí, můžeme uvést i další okolnosti výsadby.

Obrazová příloha

Dobře označeným významným stromem je Lípa porozumění u kostela v Andělské Hoře u Karlových Varů. Stabilní informační tabulka z kamene obsahuje všechny doporučené údaje. Umístěna je na dřevěném soklu nedaleko stromu. Životnost soklu bude záležet na jeho údržbě. Přesto takové označení můžeme považovat za stabilní. Nedaleko lípy byl současně vysazen i Dub porozumění. V blízkosti se potkaly dva národní stromy – lípa za Českou republiku a dub za Německo. Jak je patrné na fotografii, informace jsou na tabulce jak v češtině, tak i v němčině.

Lípa v Číhošti na Havlíčkobrodsku byla vysazena na počest dvou důležitých akcí. Zvoleno bylo pozoruhodné místo – nachází se pár kroků od geografického středu České republiky. K samotnému provedení označení lze doplnit, že by mělo být umístěno ve větší vzdálenosti od kmene stromu. Tento strom by si jistě zasloužil i stabilní označení. 37

Jeřáb ptačí na rozcestí Předěl nedaleko osady Jizerka v Jizerských horách připomíná, že společnost Lesy ČR v roce 2013 vyhlásila jako dřevinu roku jeřáb. Označení je vypovídající, avšak čas ukáže, jak zvládne tato podoba odolat horským podmínkám.

Sokolské lípy při Severozápadní ulici na pražském Spořilově byly vysazeny v roce 1933 u příležitosti otevření nové sokolovny. Byly věnovány zakladatelům českého Sokola. Označení v podobě smaltované cedule bychom mohli považovat za stabilní. Podává nám základní informace, včetně upřesnění, která z lip byla komu věnována. Dále je připojena tabulka, na níž je uvedeno, že v roce 2007 se stromy staly finalisty v anketě Strom roku, kterou pořádá Nadace Partnerství.

4.3 Doporučení k doplňkovému označení významných stromů Z výše uvedených poznámek ke stabilnímu označení je patrné, že tato podoba může obsahovat jen stručné základní informace k danému stromu. Pokud chceme ke stromu nebo skupině dřevin uvést další podrobnosti, využijeme dodatkové tabule. Doplňková tabule ovšem nenahrazuje stabilní označení, protože vzhledem ke svému pojetí je většinou zhotovena technologií, která nezaručuje dlouhou životnost. U dodatkových tabulí máme možnost použít rozsáhlejší text, který lépe ozřejmí důležitost a hodnotu daného stromu. Můžeme dát prostor i fotografickému či jinému obrazovému doplnění. Instalovat je možné klasické informační tabule, na kterých je text včetně fotografií nebo obrázků natištěn, ale platnost publikovaných údajů se vždy vztahuje k okamžiku instalace tabule. Modernější metodou je instalace tabulek, které obsahují odkazy na určité webové rozhranní, webovou stránku. Po načtení příslušného kódu „chytrým“ mobilním telefonem či jiným obdobným zařízením se návštěvníkovi zobrazí informace k příslušnému stromu. Možnosti internetu a soudobých mobilních zařízení navíc dovolují využít další prvky obsahu, jako jsou například video a audionahrávky. Výhodou je, že v tomto případě nejsme striktně omezeni počtem znaků či množstvím fotografií. Nespornou výhodou je také možnost aktualizace obsahu, aniž by se měnila podoba tabulky umístěná u stromu. Je ovšem nutné dbát na to, aby adresy, na které příslušné kódy směřují, byly stále aktivní. Před instalací je důležité mít domluvené správcovství elektronického obsahu. Tabulky s příslušnými kódy mohou být oproti informační tabulím menších rozměrů. Je vhodné, když obsahují základní údaje o daném stromu a také stručný návod, jak získat bližší informace. Při instalaci dodatkového označení dbáme i na estetické hledisko při jeho umístění. Při volbě konkrétního provedení tabule se snažíme, aby tento prvek do prostředí co nejvíce zapadal. I zde volíme kvalitní materiál, aby byla tabule po dobu své životnosti stále reprezentativní.

U dodatkových tabulí nezapomínáme na pravidelnou kontrolu. Případné vady či poškození je třeba řešit pružně. Významný strom a jeho kvalitní označení by měl být vždy pěknou vizitkou každého sídla a staré, poškozené či zničené tabule dělají autorům spíše ostudu.

QR kódy a NFC tagy Jedná se o aplikaci technologií, které umožní propojit mobilní zařízení v terénu s obsahem na internetu. Propojení probíhá jednoduše, intuitivně a bez potřeby zadávat do prohlížeče konkrétní adresu. Obecně jsou tyto technologie velmi zajímavé pro interpretaci přírodního a kulturního dědictví, protože mohou být alternativou k velkému množství nejrůznějších velkoformátových informačních systémů a souvisejícího mobiliáře. V současné době je v krajině již nepřiměřené množství takových venkovních instalací, zejména na turisticky atraktivních místech. Na druhou stranu není ještě dobře a systematicky prozkoumána efektivita těchto technologií a dopad na návštěvníky. Nyní se právě na tento druh interpretace zaměřuje pozornost odborníků v oblasti environmentálního vzdělávání. Na dodatkové tabulky můžeme využít například následující technologie:

QR kódy QR kód je směsicí černobílých čtverečků připomínající rozsypaný čaj. Využití je však ohromující. Kód dokáže spojit reálný a virtuální svět prostřednictvím mobilního telefonu, event. jiného podobného zařízení. Zkratka „QR“ vychází z anglického „quick response“, což v doslovném překladu znamená rychlá odpověď. V praxi stačí vyfotografovat daný kód mobilním telefonem přes nainstalovanou aplikaci QR čtečka. Ta rozšifruje znaky kódu a přeloží je na žádané informace, jako například text, vizitku či internetový odkaz. Obsah se zobrazí automaticky po vyfotografování kódu. Nejnovější chytré telefony a tablety mají čtečku kódu zabudovánu již v prohlížeči internetu, takže není nutná instalace aplikací třetích stran. Na stejném principu jako QR kódy jsou založeny tzv. „Beetaggs“, neboli beetagg kódy. Vzhledem tyto obrazce připomínají včelí plástve. Můžeme se s nimi setkat zejména u prvních „virtuálních stezek“, které se v ČR začaly objevovat někdy po roce 2006.

Naučná audiostezka po památných stromech na Praze 12 vedoucí z Cholupic do Komořan je tvořena malými cedulkami s QR kódy. Po jejich načtení „chytrým“ mobilním telefonem si můžete poslechnout historii a příběhy jednotlivých velikánů.

Vytvořte si vlastní QR kód Pro označení stromů QR kódy nebo NFC tagy je potřeba webový prostor, kde bude vlastní informace o stromu umístěna. Na tento webový prostor odkazuje QR kód nebo NFC tag. QR kód je možné vygenerovat za pomoci některé z bezplatných internetových služeb. Základní a jednoduchý online generátor QR kódů je dostupný například na http://www.qrgenerator.cz. Stránka je kompletně v českém jazyce. Náročnější uživatelé se mohou pustit do úpravy designu QR kódu. Do QR kódu je možné vložit vlastní logo, upravit jeho barvu i tvar. Pokročilý generátor takovýchto kódů je dostupný například na stránce https://www.unitag. io/qrcode. Web vyžaduje registraci a je v anglickém jazyce. Je třeba mít na paměti, že upravené QR kódy jsou sice estetičtější, ale mohou se u nich vyskytnout problémy s načítáním zejména při částečném poškození kódu. Zkuste si načíst přiložený QR kód a zobrazí se vám web, který je průvodcem po památných a významných stromech Prahy.

NFC tagy Jsou novějším systémem s technologií NFC. Zkratka NFC (Near Field Code) značí bezdrátovou technologii, která umožňuje s příslušně vybaveným mobilním zařízením 41

zobrazit informace výrazně komfortněji než pomocí QR kódů. Komunikace čipu se zařízením probíhá na podobném principu jako bezkontaktní platební karty. Pro načtení stačí mobilní telefon bezdotykově přiložit k čipu (do 4 cm). Uživateli se pak zobrazí informace, na niž NFC kód odkazuje. Kromě zmíněných příkladů existují další metody interpretace založené na moderních technologiích, které lze využít v terénu. Jedná se například o off-line průvodce, které lze stáhnout předem do mobilního zařízení a pak je používat i v místech, kde není dostupný internet. Některé takové průvodce využívají GPS lokalizaci a navigují uživatele v terénu po jednotlivých bodech/zastaveních stezek. Další variantou je tzv. rozšířená realita (augmented reality), která má významný vzdělávací potenciál, protože umožňuje „promítat“ na objekt zájmu nejrůznější nadstavbový obsah. Více se o těchto možnostech lze dozvědět na internetu.

Obrazová příloha

Lípa sv. Anežky Na Beránku v areálu tamější základní školy na Praze 12 byla vysazena 4. 11. 2011 jako pamětní lípa. Akci organizovala Česká rada dětí a mládeže. Po celé republice bylo vysazeno 100 svatoanežských lip. Lípy připomínají 800 let od narození sv. Anežky České. Podrobná informační tabule s vysvětlujícím textem a v jednotném designu byla umístěna u každé dřeviny. Takováto podoba tabule sdělí návštěvníkovi vše, co by ho mohlo k danému stromu zajímat.

Převislé jasany v Běchovicích se staly jednou ze zastávek místní naučné stezky. Toto provedení tabule umožňuje návštěvníkům podat více informací a zároveň dává možnost prezentovat archivní fotografie dnes významných stromů. Jasany jsou poslední pozůstatkem někdejší zahrady, která přiléhala k důležité budově poštovní přepřahací stanice.

4.4 D oporučení k instalaci plůtků, ohrádek a doplňkových prvků V souvislosti s instalací označení významného stromu je dobré myslet na další doplňkové prvky. V praxi se osvědčilo budování nejrůznějších plůtků a ohrádek. Plůtky spolehlivě zamezí nežádoucímu vstupu návštěvníků do blízkosti báze kmene. Musíme si uvědomit, že častý pohyb návštěvníků v bezprostředním okolí kmene způsobuje značný sešlap půdy, což působí negativně na růst stromu. Zároveň je daný jedinec více ohrožen poškozením (lámání větviček, rýpání do kůry apod.). Instalace malého plůtku či jiného ochranného opatření působí na okolí více, než bychom si mohli myslet.

Plůtek zamezí vstupu návštěvníků do těsné blízkosti kmene. Již samotný plůtek signalizuje, že si stromu vážíme a že strom je důležitým prvkem. Plůtek funguje i jako technické opatření, které chrání strom během údržby pozemku, na němž roste (např. sekání). V neposlední řadě plůtek zamezí i přístupu psů do těsné blízkosti kmene. Zvláště ve městech se psí moč negativně projevuje na zdravotním stavu dřevin. Instalace plůtků a ohrádek není vhodná jen u nejmladších jedinců, ale i u dospělých a senescentních (přestárlých) stromů. Při instalaci technických prvků dbáme na to, abychom nepoškodili kořenový systém stromů. Plůtky neumisťujeme do těsné blízkosti stromů. Při návrhu počítáme s růstem stromu a velikost plůtku přizpůsobíme životnímu stadiu stromu, ve kterém se nachází.

4.4.1 Provedení plůtků a ohrádek Při instalaci technických prvků je třeba nejdříve zpracovat návrh, jakou by měl mít plůtek podobu. Důležité je, aby navržený prvek vhodně zapadal do konkrétního prostředí. Naším cílem je vytvořit plůtek „na míru“. Materiální i vizuální provedení by mělo být v souladu s charakterem místa instalace a jeho okolí. Plůtky nemusí být vysoké. Vhodnější jsou plůtky nižší, které většinou nebudou rušit ráz místa. V některých případech bude vhodnější použití dřevěných prvků, jindy se přikloníme ke kovu. Barva by neměla působit rušivě a neměla by na prvek upozorňovat, tj. odvádět pozornost při pohledu na strom. Pokud se plůtek do dané lokality nehodí a byl by i přes maximální snahu rušivým prvkem, volíme jiná opatření zabraňující pohybu v blízkosti stromu. Okolí kmene může být osázeno poléhavými druhy keřů (např. skalníkem) nebo lze strom podsadit skupinou půdopokryvných trvalek. O technické prvky i o vegetaci v bezprostředním okolí stromu je potřeba stále pečovat.

4.4.2 Doplňkové prvky v okolí významných stromů K dalším možnostem, jak upozornit na důležitost dané dřeviny, je vybudovat drobné zázemí pro návštěvníky. Ideální je jednoduchá lavička zapadající svým provedením do okolí. Lavičky umisťujeme ve větší vzdálenosti od stromu, abychom nesměrovali příchozí do těsné blízkosti dřeviny. Čistotě v okolí stromu napomůžeme tím, že instalujeme odpadkové koše. Při jejich umístění bereme v úvahu pohledové směry na strom tak, aby nerušily charakter místa. 44

K tématu umisťování označení a dalších doplňkových prvků je třeba doplnit, že vždy je nutné podobu označení projednat s vlastníkem pozemku, na kterém strom roste, či objektu, kde plánujeme označení instalovat. V některých případech, zvláště na území podléhajícím památkové ochraně (např. památkové rezervace a zóny) či na památkově chráněném objektu (např. kulturní památka), je potřeba záměr projednat s příslušným orgánem státní památkové péče. Zde je nanejvýš potřebné provádět práce s maximálním citem a respektem k okolí.

Obrazová příloha

Významný dub na Tyršově náměstí v Hostomicích obklopuje kruhový plůtek v podobě lavičky, kterou je možné využít k posezení. Pokud by nebyla lavička součástí ochranného prvku kolem stromu, umístili bychom ji raději mnohem dále od kmene.

Pozoruhodná lípa rostoucí na náměstí u hradu Albrechtsburg v saské Míšni se v průběhu svého života ocitla uprostřed dlažby. Před vnějšími vlivy ji chrání do kruhu vytvořená lavička, která má i funkci rekreační.

Dub v lázeňském parku ve Slezských Teplicích v polské Jelení Hoře je také chráněn lavičkou ve tvaru kruhu. Vzhledem k tomu, že je na křižovatce cest, vybízí lavička k posezení návštěvníků pod velikánem.

Lavička u jírovce na Dolní Promenádě v Trutnově láká návštěvníky k posezení, ale protože je v nedostatečné vzdálenosti od stromu, je zde zřetelný sešlap. U významných stromů bychom takové prvky měli vždy instalovat ve větší vzdálenosti od kmene. 46

V roce 2013 byl u hraničního přechodu s Polskem v Petrovičkách u Mladkova vysazen hraniční jasan. Má pokračovat v tradici zahájené v roce 1581 a podávat stálé svědectví o hranici mezi českým státem a Kladskem. Na fotografii si můžeme povšimnout pěkného plůtku. Vzhledem k tomu, že se jedná o hraniční strom, byl plůtek natřen výraznou barvou, která zde má své opodstatnění. Časem bude potřeba plůtek rozšířit. Poselství je zde vyznačeno na velikém balvanu s kovovou deskou a je uvedeno v polštině, češtině, němčině a angličtině.

Hraniční buk na Cínovci byl vysazen 18. 8. 2007 a stal se pokračovatelem někdejšího známého památného buku, který byl vysazen v roce 1537 jako symbol smlouvy mezi Saským vévodstvím a Českým královstvím. Pod tímto stromem údajně odpočíval i Napoleon Bonaparte před jednou z posledních bitev. 47

Po roce 1945 začal strom odumírat. Definitivní konec pro něj znamenal blesk v 70. letech minulého století. Nový strom se rozhodli vysadit nadšenci z německého Zinwaldu. Vysazen byl jako symbol upevňování česko-německých vztahů a vstupu ČR Schengenské zóny. Na fotografii si můžeme povšimnout ohrazení buku, které zároveň slouží jako lavička. Bližší informace podává dobře zkonstruovaná informační tabule.

Zajímavý způsob ochrany ovocného stromu (není významným stromem) můžeme najít v Nádražní ulici v Javorníku. Obrázek ilustruje lidovou tvořivost. Pokud pomineme estetické hledisko, tak jako ochrana před poškozením sekačkou je pneumatika od traktoru velice funkční.

Na fotografii je ukázka ochrany stromu v městském prostředí. Dostatečně velká kovová obruč zajisté může najít uplatnění jako jednoduchý ochranný prvek u některého z významných stromů. Snímek byl pořízen v Sokolovské ulici v pražských Vysočanech u anglického gymnázia. 48

Lípa svobody, jak nám prozradilo stabilní označení, byla v parčíku před nádražím v Břeclavi vysazena 28. 10. 1945. Kolem lípy byl v dostatečné vzdálenosti vybudován kruh z cihel, který signalizuje její důležitost a výjimečnost. Dnes by bylo vhodnější volit takové zvýraznění, které nebude narušovat zeminu v okolí stromu. Přístup k lípě je nyní omezen ještě jedním plůtkem lemujícím park. Lípa je tak trochu skryta, takže může nerušeně růst. Zde se ukázalo, že místo výsadby bylo dobře zvoleno.

Körnerův dub v zámeckém parku v Dalovicích u Karlových Varů patří k nejstarším stromům u nás a je památným stromem. My si u něj můžeme povšimnout, že v okolí kmene byl vysazen porost poléhavého skalníku, aby se zamezilo přístupu ke stromu. Porost zároveň chrání okolí kmene před sešlapem a esteticky zapadá do okolí. 49

Lípu svobody ve Štěchovicích postupem času uvěznil asfalt, protože se nachází na křižovatce cest (Školní a Na Buku). Příkladně zhotovený plůtek ji nyní spolehlivě chrání. Pokud by nebyl pro ni takto vymezen dostatečný prostor, dnešních dnů by se nedožila.

Dub letní V Hrobech na Praze 12 dostal jednoduché a přitom účinné oplocení. Dřevo zde působí přirozeně a nenásilně. Pro prodloužení životnosti tohoto prvku by měly být kulatiny pravidelně natírány (např. vhodným bezbarvým nátěrem). 50

Jilm Na Zátorách v Holešovicích dostal po zařazení do databáze významných stromů Prahy základní ochranu v podobě kovové ohrádky. Do budoucna by bylo vhodné nahradit nepropustný povrch v jeho okolí volně rostlým trávníkem či alespoň propustnou dlažbou. Jilm je poslední připomínkou někdejších starých Holešovic, které byly zbourány v roce 1987 (původně byl v uličním stromořadí).

Jedním z nejzávažnějších poškození mladých stromků bývá poničení báze stromu, například při seči křovinořezem. Pokud nebude zajištěno lepší technické opatření u mladého významného stromu, měl by mít alespoň základní dřevěnou ochranu. Možným způsobem provedení je umístění dřevěných prvků u kmene. Na fotografii je jedinec stromořadí v ulici Na Slupi v Praze 2. 51

Na příkladu Heroldovy lípy v pražských Vršovicích zřetelně vidíme, jak může pohyb návštěvníků v těsné blízkosti stromu ohrožovat jeho existenci. Na první fotografii z října roku 2013 je vidět značný sešlap v těsném okolí báze kmene. Častý pohyb návštěvníků a hrajících si dětí způsobil, že lípa začala ztrácet vitalitu. Lípa byla vysazena v roce 1908 na počest bývalého starosty Vršovic Josefa Herolda, který se zasloužil o povýšení obce na městys. V roce 2013 byla zařazena do databáze významných stromů. Městská část Praha 10 byla následně informována o vhodnosti zamezit pohybu návštěvníků v těšné blízkosti stromu. Na jaře 2015 byl instalován ochranný plůtek skládající se z kulatin a provazů. Na fotografii z 2. 5. 2016 je již patrné zarůstání sešlapaného povrchu novým porostem. Plůtkem byla lípa zároveň zvýrazněna. Je zřejmé, že takového opatření prodlouží dřevině život.

Výsadba významných stromů

Celá řada stromů se stává významnými již při jejich vysazení. Pokud je vhodně zvolena příležitost a strom je označen nebo zaznamenán jako výjimečný, stává se významným. Dobrým momentem pro výsadbu je například kulaté výročí založení obce či města, místního sboru či oddílu, výročí vzniku republiky či jubileum významného státníka, vědce nebo umělce. Příkladem takové důležité události může být povýšení obce na městys či výhra v soutěži Vesnice roku. Během samotné výsadby nezapomínáme na fotodokumentaci, následný zápis do kroniky a obecního zpravodaje. Už během samotné výsadby je vhodné odhalit stabilní označení daného stromu. Technické prvky zajišťující zvýšenou ochranu stromu před vnějšími vlivy můžeme instalovat později.

5.1 Volba druhu stromu Správná volba druhu stromu často rozhoduje o délce jeho života, tedy o délce přenosu poselství. Významné stromy by měly na daném místě setrvat co nejdelší dobu. Tento předpoklad je východiskem pro další hlediska uplatňovaná při výsadbě. Při výběru dáváme přednost dřevinám dlouhověkým (např. dub, lípa, jasan, buk). Jako významné stromy nesázíme dřeviny krátkověké (např. vrba, bříza, topol). Rozhodujeme se také podle stanoviště, na němž bude dřevina růst. Při výsadbách bychom měli preferovat naše domácí druhy dřevin s ohledem na vegetační stupně. Na exponovaných místech (např. centra měst), tam, kde by naše domácí druhy hůře snášely zvýšenou stresovou zátěž (znečištěné ovzduší, nedostatek vody, nekvalitní půda), můžeme zvolit i odolné nepůvodní druhy. Prostředí měst obstojně snášejí např. platany, jinany a lípa stříbrná. V tradičních vesnicích bychom se měli těchto exotů vyvarovat, protože zde působí nepatřičně.

Při zvláštních příležitostech bývá u nás často sázena lípa. Stala se symbolem ochrany, pomoci a lásky – pro svoji vůni, půvabnou korunu i vlídný stín. Odnepaměti lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek. Na Všeslovanském sjezdu v Praze roku 1848 se lípa stala oficiálně symbolem Slovanů jako protiváha německému dubu. Od té doby je považována za náš národní strom. Na fotografii je lípa Evropy u Chodovské tvrze na Praze 11, která byla vysazena 9. května 2000 u příležitosti Evropského dne v Praze.

5.2 Správná volba místa Volba konkrétní lokality je mnohdy předpokladem úspěchu celé výsadby. Řada významných stromů „doplatila“ právě na to, že byly vysazeny na příliš exponovaných místech a po několika desítkách let se ocitly uprostřed rušné křižovatky či byly zcela zality v asfaltu. Právě příliš atraktivní místa se stala osudná pro mnohé lípy republiky v centrech měst a na návsích. Nezvládly nápor civilizačního tlaku. Při volbě místa pro významný strom nebo skupinu stromů posuzujeme několik aspektů. Především jde o to, aby se místo neměnilo po několik dalších desetiletí. Stromy sázíme do míst, kde se již nachází zeleň nebo kde zeleň bude mít v dlouhodobém horizontu své místo. Vycházet můžeme i z územního plánu a zásobníků připravovaných projektů.

Před výsadbou neopomeneme zjistit, kudy vedou na vybraném území inženýrské sítě. Stromy, u kterých máme zájem na dlouhodobém setrvání na místě, nesázíme na příliš exponovaných místech nebo v blízkostí zdrojů možného ohrožení (např. v blízkosti vozovek nebo chodníků). Vhodně zvolené místo by mělo stromu zajistit dostatek prostoru (osluněná místa), dosažitelnost vody, kvalitní půdu a dostatečnou ochrannou vzdálenost v okolí kmene. V případě alejí se snažíme, aby se jejich výsadba uskutečnila v dostatečné vzdálenosti od krajnice vozovky. Jednoduše nám v tomto případě pomůže si na daném místě představit dospělý strom s rozložitou korunou. Pokud by se některé větve mohly v budoucnu střetávat s vozovkou, později koruna stromu bude muset být redukována na podjezdovou výšku. Každý takový zásah do koruny bude mít neblahý vliv na strom. Obdobně postupujeme i při volbě vzdálenosti stromů od sebe. Příliš blízká vzdálenost opět zakládá na budoucí problémy. Při výsadbě stromu do volné krajiny dbáme na to, aby se daný jedinec mohl stát krajinnou dominantou a měl kolem sebe během svého života dostatečný prostor. Zvolené místo v krajině by mělo být reprezentativní.

Stromy ve veřejném prostoru zásadně sázíme do přirozené rostlé zeminy, jinak trpí a jejich perspektiva je velice krátká. Betonové kontejnery na Praze 5 měly dostat zeleň do ulic. Nakonec některé z nich paradoxně skončily umístěné na travnaté ploše nedaleko zastávky MHD Lihovar. Fotografie obrazně zachycuje, že se nad jejich budoucností stahují mračna.

5.3 Výsadba stromu krok za krokem Odborně provedená výsadba i řádná následná péče bývá často podceňována. Nezřídka je příčinou toho, že daný strom se nevyvíjí správně a chřadne. Máme-li vhodně vybraný druh, zaměříme se na kvalitu sazenice. Zvolit můžeme prostokořenný sadební materiál (tedy sazenice bez kořenového balu). Jejich nespornou výhodou je nízká cena, naopak nevýhodou je fakt, že jejich využití je striktně vázáno na přírodní podmínky. Takto pořízené stromy lze vysazovat pouze před rašením nebo po opadu listů. Prostokořenný sadební materiál je též mnohem citlivější na zacházení během přepravy a zakládání. Druhou možností je využití krytokořenného výsadbového materiálu, tj. dodávaného se zemním balem. Je pěstován nebo dodáván v hrncích (nádobách či obalech do objemu 1,5 litru) a kontejnerech (nádobách či obalech o objemu nad 1,5 litru). Sadební materiál s kořenovým balem je dražší a hůře se s ním manipuluje. Výhodou je možnost výsadby i mimo období před rašením a po opadu listů, aniž by to mělo zásadní negativní vliv na ujímání a další růst. Výsadbou dřevin s balem lze prodloužit výsadbovou sezónu. Některé stromky jsou pěstovány ve volné půdě, následně jsou expedovány se zemním balem. Podmínky pro výsadbu takovýchto sazenic se více blíží sazenicím prostokořeným, ovšem s tím rozdílem, že kořeny jsou při expedici lépe chráněny. Tím je rovněž umožněno o něco delší skladování před výsadbou. Hlavní výhodou sazenic s kořenovým balem je umožnění lepšího „startu“ na trvalém stanovišti. U těchto stromků je růst prakticky nepřerušen, což je důležité zvláště při výsadbách na nepříznivých půdách.

Při vysazování významných stromů volíme větší stromy. Lépe odolávají vandalismu a rychleji se vyjímají na novém stanovišti. Na některá stanoviště se mohou hodit i tzv. alejové stromy. Jde o stromy s výškou kmene minimálně 220 cm a s těžkými baly. Rychle dosáhneme efektu ozelenění, ovšem nesmíme zapomínat na pravidelnou povýsadbovou péči (především zálivku). Výsadbový materiál je nejvhodnější získat přímo ze školek. Typy a kvalita je určena technickými normami, podle kterých producenti výsadbový materiál pěstují, a dodávají v různých expedičních, tvarových, velikostních i jiných jakostních kategorií.

Ideálním termínem výsadby stromů je období během vegetačního klidu, tj. po opadu listů, nebo brzy na jaře před rašením pupenů. Dřeviny s kořenovým balem či kontejnerované lze vysazovat dokonce po celý rok, s výjimkou suchých a slunných, nebo naopak mrazových období. Někdy bývá podceňována i přeprava sazenic. Po celou dobu přepravy a skladování je třeba dbát na to, aby kořeny nebyly vystaveny slunci, větru a přímým účinkům teplot. Nikdy nesmí dojít k vyschnutí kořenů. Důležité je také zabezpečení nadzemní části, aby nedošlo k jejímu poškození (např. nalomení či zlomení větví v koruně, poranění kůry kmene).

Při výsadbě Stromu dětí v Uhříněvsi (13. 4. 2011) byl použita lípa dodávaná se zemním balem. foto: Pavel Sopoušek

5.3.1 Vlastní výsadba stromu Nejprve je potřeba připravit dostatečně velkou výsadbovou jámu. Její hloubka by měla být přibližně stejná nebo jen o málo větší, než je výška kořenového balu. Šířka by měla být naopak minimálně 1,5 až 2násobek šířky kořenového balu. Pro zabránění poklesu stromu musí kořenový bal nést nenarušená půda. Ideální tvar výsadbové jámy

je kónický. U povrchu by měla být 2–3krát širší než u dna. Vhodné je zkypřit a zdrsnit jámy rýčem, čímž se usnadní prorůstání kořenů. Na většině stanovišť ve městech byla půda při stavbě výrazně zhutněna a je nevhodná pro zdravý růst kořenů. Nakypření půdy ve velkém okruhu kolem stromu umožní novým kořenům rozšířit se do volné půdy a urychlit zakořenění. Pamatujte, že většina kořenů bude růst v horních 30–40 cm půdy. Po přípravě jámy je na řadě ochranné ukotvení stromu. Počet kůlů musí odpovídat velikosti vysazovaného stromu. U vzrostlých stromů se provádí kotvení minimálně dvěma, optimálně třemi kůly. Dva kůly umisťujeme po směru provozu (jízdy sekaček a jiných strojů, v záplavových místech ve směru toku vody apod.). Při využití tří kůlů umisťujeme nahoru pojící lišty. Kůly zatloukáme do dna jámy ještě před zasypáním, které je následně dobře zafixuje. Optimální impregnovaný kůl pro výsadbu stromu s obvodem kmene 12–16 cm by měl mít průměr 6 cm a délku 250 cm. Fixační úvazky by měly být široké, hladké a elastické, ale pevné. K upevnění stromu používáme osmičkové uzly. Úvazek zajišťujeme na kůlu proti posunutí a umisťujeme jej až na konci kůlů, abychom zabránili odírání kmene při pohybech za větru. Úvazky je potřeba pravidelně kontrolovat a je nutno je včas odstranit nebo převázat, aby nedocházelo k jejich zarůstání do kmínku. Při umisťování stromu do výsadbové jámy hlídáme, aby kořenový krček (místo u báze kmene stromu, kde se začínají větvit kořeny) nebyl hluboko v půdě, ale hned pod povrchem země. Je-li strom zasazen příliš hluboko, nové kořeny se vzhledem k nedostatku kyslíku obtížně vyvíjejí a kmen stromu nad krčkem může být poškozen hnilobami. Ještě před začátkem plnění jámy je vhodné někoho požádat, aby se na strom podíval z různých úhlů a zkontroloval, zda je umístěn svisle. Jakmile začnete jámu zahazovat, je již obtížné polohu stromu měnit. Výsadbovou jámu zasypávejte jemně, ale pevně. Vyplňte ji asi do jedné třetiny a citlivě, ale pevně upěchujte zeminu kolem spodní části kořenového balu. Jestliže je bal zabalený jutou a pletivem, přeřízněte a odstraňte provaz nebo drát uvázaný kolem kmene a rozbalte horní třetinu kořenového balu. Zbytek je možné ponechat v zemi, protože se rozloží. Při výsadbě dřeviny bez kořenového balu je třeba kořeny dřeviny rozprostřít do její přirozené polohy. Kontejnery, květináče, foliové sáčky a obaly, jež nemohou v půdě zetlít, je nutné odstranit.

Pokud je to možné, veškerou půdu z výkopu výsadbové jámy bychom měli použít i pro zasypání. Při nízké kvalitě půdy promícháme nekvalitní zeminu s předem připraveným substrátem. Ten by měl být lehce prokořenitelný a vzdušný, s dostatečnou zásobou organických látek. Optimální je využití zahradnického substrátu s obsahem rašeliny nebo kompostu, na extrémních stanovištích ve městech navíc s přídavkem vododržného granulátu. Alespoň 50 % vykopané zeminy by mělo být použito při zasypání jámy. Důvodem je fakt, že nadměrně živný substrát ve výsadbové jámě omezuje růst kořenů mimo ni a způsobuje vznik tzv. květináčového efektu, při kterém se kořeny stáčí a deformují uvnitř jámy. Cílem výsadby nesmí být pouze zajištění dostatečně velké výsadbové jámy a růst kořenů v ní, ale i plynulé a bezproblémové prokořenění prostoru vně výsadbové jámy. Po výsadbě je mnohdy vhodné provést ořez stromu. Vhodně zvolený způsob může pomoci k lepšímu ujmutí dřeviny. Povýsadbovému řezu se také říká řez „komparativní“ (srovnávací), protože při něm dochází k vyrovnání objemu kořenového systému a objemu koruny. Až na naprosté výjimky nikdy neodstraňujeme vrcholový výhon – terminál. Řez kořenů je omezen pouze na odstranění kořenů zaschlých, poraněných či zlomených.

U významných stromů rozhodně nepodceňujeme ochranné kotvení, které pomůže strom nejen stabilizovat pro snazší uchycení, ale zároveň mu poskytne ochranu před vnějšími vlivy. 60

Základní pravidla řezu: › Používejte ostré sadařské nůžky, aby byl řez dokonale hladký a nedošlo k poškození větví. › Řez veďte vždy „na větevní límeček“ (řez vedený přesně v místě nasazení dceřiné větve na větev mateřskou). › Maximální velikost odstraňované větve nesmí přesáhnout 1/3 průměru kmene (či větve nižšího řádu), nejvíce však 5 cm. › Po prořezání by koruna měla ztratit maximálně třetinu až polovinu svého původního objemu (záleží na druhu či kultivaru stromu a kvalitě výpěstku). › Nejprve odstraňte všechny poškozené větve, potom odstraňte nebo zastřihněte větve, které rostou „dovnitř“ koruny nebo se „kříží“. › Při řezu dbejte na pravidelnost koruny a její rovnoměrnou hustotu.

5.4 Zasypáním výsadbové jámy to nekončí Povrch zeminy v bezprostředním okolí stromu je vhodné upravit do mísy, v níž se bude držet voda při zálivce. Minimální vzdálenost okraje mísy od kmene stromů s velkou korunou by v městských podmínkách měla být 1,5 m. Závlahovou mísu a povrch zasypané jámy je vhodné pokrýt mulčem. Mulč je organický materiál, který slouží jako přikrývka, která zadržuje vlhkost, chrání před extrémními teplotami a snižuje konkurenci trav a plevelů. Vhodné je použít například drcenou kůru nebo dřevěné štěpky. Více než 10 cm může způsobit problémy s výměnou vzduchu. Při mulčování je třeba dbát na to, aby mulč nebyl v kontaktu s kmenem stromu. Kmeny významných stromů vysazovaných mimo intravilán sídla opatříme chráničkou, aby byly chráněny před poškozením zvěří. Jak jsme se dočetli v předchozích kapitolách, je u významných stromů vhodné umístit stabilní označení, aby jejich poselství bylo zřetelně viditelné a mělo dlouhodobou trvanlivost. Je-li to v daném místě účelné, zvážíme instalaci plůtků či ohrádek a dalších doplňkových prvků. Při jejich výběru a instalaci se řídíme doporučeními z této knihy. Důležitým faktorem pro správný růst stromu je následná péče. Často se na ni zapomíná, což, pokud byl strom špatně zapěstován, přináší zvýšené náklady v budoucnosti. Nejdůležitějším a rozhodujícím bodem následné péče se zpravidla stává zálivka. Půda má být udržována vlhká, nikoli však promáčená. Zalévejte spíše méně často, ale vydatně. 61

Sečení kolem stromu by mělo být prováděno velice obezřetně. Vyhýbáme se používání křovinořezů v okolí kmene stromu. Stačí trocha nepozornosti či neodborné manipulace a báze kmene je nenávratně poškozena. Při posuzování kvality nově vysazené zeleně bývá nejčastější poškození stromů na bázi kmene způsobeno sečením. Právě toto poškození je nejzávažnější, protože strom velice oslabuje, obtížně se hojí a poškození báze kmene strom znehodnotí pro celý jeho další život. Takovým poškozením se velice zkracuje perspektiva jeho života. Vzhledem k tomu, že významné stromy mají žít co nejdéle, snažíme se tomuto možnému poškození bránit technickými prvky, jako jsou plůtky a ohrádky. Pokud tento způsob do dané lokality nezapadá, přistoupíme k výsadbám poléhavých keřů v okolí stromu. Po první sezóně kontrolujeme pevnost kůlů a úvazků. Nejlépe v předjaří následujícího roku nůžkami odstraňujeme poškozené větve a konkurenční výhony. Je-li třeba, provádíme výchovný řez (cílem je vytvoření charakteristické architektury a tvaru koruny, který je typický pro daný druh a dává předpoklad pro vytvoření zdravé, vitální, funkční a stabilní koruny v období dospělosti stromu). V dalších letech dbáme hlavně na to, aby úvazy a případné ochrany proti okusu neškrtily sílící kmeny, a postupně je odstraňujeme. Snažíme se, aby daný jedinec měl přirozený habitus. K řezu přistupujeme zvláště obezřetně a jen tehdy, pokud je to nutné a účelné.

Závlahovou mísu je vhodné pokrýt mulčem, nesmí se však dotýkat kmene stromu a vrstva nesmí být silnější než 10 cm.

Pokud to charakter místa umožňuje, doplňujeme mulč i v následujících letech. Pravidelně je třeba kontrolovat úvazky a v případě potřeby je povolit, aby strom neškrtily. 63

Kůly mají v prvních letech po výsadbě stromu pomáhat a chránit ho například proti náhlým silným poryvům větru. Odstrašujícími případy jsou stromy, které samy drží kůly.

Po výsadbě je důležitá řádná zálivka. Pokud vysazujeme strom ve zhoršených podmínkách, můžeme k němu zavést větrací či závlahovou sondu, která se umístí do jámy ještě před jejím zasypáním. Sondy musí být vždy opatřeny krytkou, jinak bal naopak vysušují.

5.5 Péče o významné stromy v následujících letech V předchozích kapitolách již bylo zmíněno, že chceme, aby významné stromy zůstávaly co nejdéle na svém stanovišti a mohly předávat své poselství nebo působit jako krajinné dominanty. K tomu je zapotřebí náležitě prováděná péče o tyto dřeviny. Stejně jako stromy památné, také významné stromy by měly mít zajištěnu odbornou péči. Nevhodně provedené zásahy do koruny mohou strom ve vývoji citelně ohrozit. Z reprezentativního jedince se náhle může stát tvarem nepěkná dřevina. Pravidelná péče by ale rozhodně neměla být zaměřena pouze na řez stromu. Důležité je kontrolovat stanovištní podmínky a zdroje možného ohrožení. V případě déletrvajícího sucha je potřebné strom zavlažit dostatečným množstvím vody. Stále kontrolujeme úvazky a kotvení, pokud je daný strom ještě má. Kontrolujeme i okolí báze kmene, zdali není příliš zhutněno. Sledujeme, zda je kmen dostatečně zabezpečen proti poškození při sekání okolního porostu. Zvláště při sekání křovinořezy bývají báze kmenů nenávratně poškozeny. U významného stromu je toto poškození zcela zásadní. Proto jsou doporučována nejrůznější technická či přírodní opatření zamezující bezprostřednímu přístupu k bázi kmene (viz výše). Zaměřujeme se rovněž na celkový zdravotní stav a vitalitu stromu. Jde o to, abychom co nejdříve odhalili případné chřadnutí jedince a mohli účinně zasáhnout. U dospělých stromů rovněž kontrolujeme zdravotní stav. Případný řez svěříme odborníkovi, nejlépe certifikovanému arboristovi: ETW – Evropský certifikovaná arborista (stromolezec) – zkouška probíhá pod záštitou mezinárodní organizace EAC (European Arboricultural Council), ČCA – Český certifikovaný arborista (ve třech úrovních – technik, stromolezec a konzultant), zkoušku zajišťuje Mendelova univerzita v Brně. Péče o dřeviny se u nás postupně čím dál více zkvalitňuje a profesionalizuje. Musíme ovšem mít také na paměti, že přílišná péče škodí. Jde především o vyvážení správného poměru. I dospělý či starý strom má určité procento suchých větví. Ty napomáhají větší biodiverzitě v koruně stromu a jeho okolí, proto je nemusíme vždy řezat. V tomto ohledu vždy záleží na konkrétní lokalitě. Řez je stromy vnímán jako poranění, a proto se držíme pravidla, že řez by měl být prováděn „tak málo, jak jen možno, a tolik, co je nezbytně nutno“.

Snažíme se vyvarovat odřezávání velkých větví, protože příliš velké rány se mění v otevřené dutiny. Zde platí „čím menší průměr větve odřezáváme, tím lépe“. Péče o významné stromy by měla být v souladu se Standardy péče o přírodu a krajinu – řada A – arboristické standardy, které vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Znění standardů je možné stáhnout na adrese www.standardy.nature.cz.

Kovová ochrana kmene v uličním stromořadí je efektivní do té doby, pokud sama o sobě strom nepoškozuje. Bohužel stále se v našich městech a obcích setkáváme s tím, že ochranné prvky zarůstají do kmene stromu nebo nejsou povolovány úvazky.

5.6 Ochrana významných stromů při stavebních činnostech V případě významných stromů, které byly vysazeny na exponovanějších místech, se v průběhu jejich života může stát, že se ocitnou v blízkosti staveniště. Ve věci ochrany před stavební činností bychom ke všem významným stromům měli přistupovat stejně zodpovědně jako ke dřevinám vyhlášeným za památné stromy, tedy požívajícím zvláštní zákonné ochrany. Už během studií a konzultací případného záměru se snažíme docílit toho, aby daný jedinec nebyl ohrožen a stavební úpravy se jej nedotkly. 66

Pokud se přesto strom dostane do střetu se stavebními činnostmi, snažíme se minimalizovat všechny vlivy ohrožující daný strom nebo skupinu stromů. Velmi dobrou pomůckou pro jasné definování ochrany stromů při stavebních činnostech jsou již zmíněné Standardy péče o přírodu a krajinu – řada A – arboristické standardy. V tomto případě nás zajímá standard Ochrana dřevin při stavební činnosti.

5.6.1 Ochranná opatření Nejúčinnější ochranné opatření spočívá v dodržení dostatečného odstupu od stromu. Nejlepší je plochu kolem stromu oplotit. U jednotlivých dřevin je potřeba chránit kořenovou zónu. Významné stromy zařazujeme ve výše uvedeném standardu do kategorie A. Chráněný kořenový prostor stromu při jednostranném ovlivnění stavbou by měl být vymezen jako kruhová plocha o poloměru 10násobku průměru kmene ve výčetní výšce (tj. ve 130 cm od paty kmene). Při ovlivnění stavbou z více stran se jedná o 13násobek. Dočasné oplocení musí být přiměřeně vysoké (minimálně 1,5 m), pevně zakotveno v půdě, přiměřeně trvanlivé a dobře viditelné i za snížené viditelnosti. Vegetační plochy v okolí stromů nesmějí být znečištěny toxickými látkami (např. stavební chemie – kyseliny, louhy, barvy, cement, pohonné hmoty). Manipulace s nimi je možná ve vzdálenosti nejméně 10 m od okraje průmětu korun dřevin. Otevřené ohně je možné zakládat pouze ve vzdálenosti větší než 20 m od okraje průmětu dřevin. Zdroje tepla (např. motorové agregáty) je nutné umisťovat do vzdálenosti větší než 15 m od okraje průmětu korun dřevin. Kořenové prostory též nesmějí být nadměrně zamokřeny či zaplaveny v důsledku stavebních činností. Stromy na staveništi se musí chránit proti mechanickému poškození (např. pohmoždění kůry kmene, větví a kořenů a poškození koruny) vozidly, stavebními stroji a speciálními stavebními postupy, a to oplocením. Účinky výkopů na stromy závisejí na jejich kořenovém systému, čase trvání a na roční době, v níž je výkop otevřen. Ochrana kořenů proti zásahu do prostoru stromu je jedním z nejdůležitějších faktorů. Jejím cílem je způsobení co nejmenšího poranění při zásahu do kořenového prostoru a následně vytvoření co nejpříznivějších podmínek pro regeneraci kořenů. Kořeny je nutno chránit před vysycháním a účinky mrazu. 67

K zamezení slouží technické prvky, jako je například kořenová clona. Nežádoucí jsou rovněž navážky půdy. Snižování terénu může probíhat jen za hranicí chráněného kořenového prostoru. Během stavební činnosti též provádíme zvýšenou péči o ohrožený strom (např. zálivka, mulčování, odstranění konkurenčních porostů bylin). Následná péče spočívá v kontrole stavu stromu a jeho reakce na provedené zásahy a probíhá nejméně po dobu dvou let. Významné stromy ve volné krajině, jako jsou solitérní stromy, dřeviny doplňující drobné sakrální prvky a podobně mohou být ohroženy pojezdy zemědělskou technikou. Samostatnou kapitolou je orba prováděná v bezprostřední blízkosti stromů. Poškozením kořenů může dojít k narušení vodního režimu stromu, k destabilizaci dřeviny nebo k vážné infekci vedoucí k odumírání dřeviny. Proto bychom ani ve volné krajině neměli podceňovat ochranu stromů pomocí vhodných technických opatření.

Významné stromy

jako součást veřejné zeleně

Významné stromy, stejně jako další dřeviny, jsou důležitým prvkem veřejné zeleně a spoluvytvářejí ráz daného sídla. Významné stromy v sídlech i mimo ně plní všechny obecné funkce krajinné zeleně – estetickou, mikroklimatickou, biologickou, protierozní, půdoochrannou, hygienickou a další. U některých jedinců je vzhledem k jejich stáří zvýrazněna funkce krajinotvorná (u významných krajinných dominant), estetická (působení mohutností vzrůstu, dlohověkostí, malebností kmene, koruny, habitu) a historická (u stromů, k nimž se váže historická událost, pověst, významná osobnost a podobně). Zároveň se stromy mohou stát důležitým prvkem parkové úpravy a být pojítkem mezi vlastníky/správci zeleně a veřejností. Zvláště v poslední době nabývá na významu role zeleně v přizpůsobení se změně klimatu. Zeleň v zástavbě pomáhá udržovat příznivější klima v době extrémních letních veder a sucha. Vzrostlá zeleň se výrazně podílí na omezování jevu zvaného městský tepelný ostrov. Zeleň má pozitivní vliv na retenci srážkové vody v zastavěném prostředí, snižuje prašnost a poskytuje další ekosystémové služby (popsané v následujících kapitolách), které jsou nesmírně důležité pro boj s dopady hrozeb souvisejících se změnou klimatu.

6.1 Funkce dřevin v prostředí sídel 6.1.1 Ekologické funkce Stromy pomáhají při formování příznivého porostního klimatu. Vícepatrový porostní kryt brání ve dne přehřívání vzduchu v okolí půdního povrchu a stíněním obzoru korunami stromů zase zabraňuje vyzařování tepla z přízemní vrstvy v noci. Proto průměrná teplota vegetačních ploch bývá ve dne nižší o 0,5 až 3,0 ºC. Blahodárný účinek stromů můžeme také pocítit doslova na vlastní kůži. Ve stínu stromů se aktivní povrchy (například lidské tělo) zahřívají o 15 až 30 ºC méně, než je povrchová teplota přímo osluněných povrchů. V důsledku spolupůsobení dalších funkcí bude většinou vegetační stín osluněných povrchů hodnocen obyvateli jako komfortnější než stín slunečníku či domu. Stromy také zvyšují vlhkost vzduchu výparem vody z listů. Rovněž pozitivně ovlivňují rychlost proudění vzduchu.

Dřeviny stejně jako všechny zelené rostliny jsou základem celé potravní pyramidy. Dospělé a zejména staré stromy jsou samostatným a svébytným biotopem a rovněž habitatem – obydlím. Celá řada organismů je na daný strom odkázána nejen potravně, ale nacházejí zde i trvalý úkryt, např. v dutinách stromů hnízdí ptáci. Dokonce i mrtvé dřeviny jsou domovem mnoha druhů užitečného hmyzu.

Stromy nám poskytují v létě blahodárný stín a pod jejich korunami je nám mnohem příjemněji než pod slunečníkem.

6.1.2 Zdravotně rekreační funkce Stromy pozitivně ovlivňují plynné složení atmosféry produkcí kyslíku. Uvolňují biologicky aktivní látky příznivě působící na lidský organismus (např. reaktivní kyslíkaté látky, flavonoidy, organické kyseliny, terpeny, látky bakteriostatické až bakteriocidní a repelentní). Svými listy stromy výrazně zvyšují plochu vegetačního povrchu, čímž přispívají k regulaci prašnosti prostředí. Porosty dřevin mohou snižovat hlučnost. Uvádí se, že širší pruhy hustě olistěných stromů snižují hluk o 10–12 dB. Pozoruhodné stromy mají samozřejmě funkci rekreační a mohou se často stávat cílem návštěvníků. V přítomnosti starých a mohutných stromů si člověk uvědomuje svoje odvěké sepětí s přírodou, překračuje jakousi pomyslnou hranici a stává se její součástí. Pobyt v přítomnosti stromových velikánů vzpružuje člověku mysl, dodává mu novou energii, elán, optimismus a víru v dobro a spravedlnost. Zkrátka povzbuzuje tělesnou a duševní vitalitu a zdraví.

Příjemná procházka prastarou a malebnou alejí povzbudí mysl a dodá dobrou náladu. Na snímku je Novodvorská alej v Moravském krasu.

6.1.3 Stabilizační funkce Význam stromů spočívá i v regulaci koloběhu vody a ochraně půdy před vodní a větrnou erozí. Lesy v jednotlivých patrech zachycují srážky a zpomalují jejich odtok, zajišťují postupnou evaporaci a transpiraci (tj. vypařování vody). Stromy též svými kořeny zpevňují svahy a břehy řek a rybníků.

Stromy zpevňují svými kořeny hráze rybníků. Staré stromy na hrázích jsou zároveň i krajinnou dominantou. Na fotografii jsou duby na hrázi rybníka Homolka v Milíčovském lese v Újezdu u Průhonic.

6.1.4 Esteticko-krajinářské funkce Zelená barva, střídání světla a stínu, příjemné zrakové a čichové vjemy člověka uklidňují a osvěžují. Tak jako je každý člověk jiný, ani dva stejné stromy nenajdeme. Stromy zlepšují životní podmínky, zpříjemňují prostředí a stávají se inspirací pro umělce. Rozptýlená zeleň zvyšuje estetickou hodnotu jednotvárné krajiny, vytváří její malebnost, mnohotvárnost, formuje ji a rozčleňuje plochu. 73

Strom je architektonický prvek, který má své články a působí stejně jako kterýkoliv jiný architektonický či výtvarný element. Navíc má tu vlastnost, že je to prvek živý, proměnlivý, a to jak v krátkém, tak i v dlouhém časovém období. Mezi základní plastické znaky stromů patří velikost („hmotovost“), tvar (habitus), povrch (textura), členění (struktura) a barva.

Stromy se neustále proměňují, jak během roku, tak i v průběhu desetiletí. Dřeviny v arboretu v Kostelci nad Černými lesy hrají na podzim všemi barvami.

6.1.5 Kulturně historický význam Staré stromy jsou významnou složkou kulturní krajiny, často tvoří součást historických a kulturních památek. K řadě z nich se váže pověst nebo historická událost. Jsou pamětí krajiny a pomáhají utvářet její krajinný ráz. Nejstarší stromy jsou spojovány s věhlasnými osobnostmi, jako byli například svatý Václav, kníže Oldřich, Mistr Jan Hus a Karel IV. Váží se i k jménům prostých lidí nebo hospodářů, na jejichž gruntech rostly. Řada stromů připomíná konec nevolnictví, roboty, konec válek či vznik Československé republiky. Stromy republiky byly nejhojněji 74

vysazovány v roce 1928, ale také v roce 1968. Mladší jedinci připomínají další výročí vzniku republiky či vstup ČR do Evropské unie. Hraniční stromy byly vysazovány v místech, kde se stýkaly hranice pozemků nebo hranice panství. Dobrý zvykem bývalo vysazovat stromy při dokončení stavby. Mohlo se jednat o dům, kostel nebo kapli.

Hrušeň Jana Nerudy na pražském Petříně je spojována s malostranským rodákem a věhlasným básníkem a spisovatelem Janem Nerudou, který pod ní údajně procházel. Odhadované stáří dnes stařičké dřeviny je 200 let.

6.2 Významné stromy jako součást krajinářského díla Dřeviny jsou v prostředí sídel vysazovány mimo jiné proto, aby krášlily veřejný prostor, ale také proto, že si je lidé žádají. Některé stromy bývají vysazovány průběžně nebo při celkové obnově území. Jiné byly vysazovány v průběhu posledních desetiletí a staletí do veřejné zeleně záměrně při různých příležitostech. Ty jsou následně živou připomínkou těchto událostí a podle toho bychom k nim měli přistupovat. Při nejrůznějších revitalizacích parků a dalších systémů veřejné zeleně bychom před 75

projektováním měli provést podrobný průzkum daného území a zjistit o něm co nejvíce informací. Příkladem může být základní kostra parku, která byla v průběhu let doplňována o další dřeviny. Pokud následná výsadba souvisela s nějakou pamětihodnou událostí, byla-li provedena řádně a daný strom byl vhodně opatřen údaji, proč zde byl vysazen, známe jeho poselství. V mnoha případech tomu bohužel tak není a my se musíme spolehnout na rozhovory s pamětníky, zápisy v kronikách a studium dalších historických materiálů. Cílem průzkumu před revitalizací je zjistit, zda v plánované úpravě prostoru nebude poškozen nebo odstraněn strom, který je cenný nejen z hlediska ekologického, ale i z hlediska historického. Dřevina nesoucí poselství pro další generace se může stát ústředním prvkem obnovované nebo plánované krajinářské úpravy. Menšímu veřejnému prostranství může dokonce vtisknout jedinečnou tvář. Příkladem může být lípa svobody v pražské Dubči, podle které byla dokonce pojmenována někdejší stará náves na náměstí U Lípy svobody. Ze stávajících významných stromů můžeme v projektu vytvořit krajinné dominanty nebo přizpůsobit okolní zeleň do té míry, aby významné stromy vynikly. Pokud jsme v době realizace nebo obnovy zeleně nerozpoznali historicky významný strom, můžeme vyčlenit vhodný prostor pro jeho následné zasazení. Při přípravách na oslavu výročí založení obce či města a další obdobné události pak odpadne nutnost hledání vhodného stanoviště. K významným stromům bychom měli přistupovat jako k důležitým a kosterním dřevinám (dřeviny vytvářející kostru kompozice), které by měly na svém stanovišti zůstat co nejdéle. Vymezíme proto kolem nich vždy dostatečný prostor pro jejich zdárný růst. Strom připomínající důležitou historickou událost může příslušenému veřejnému prostranství dát nový rozměr a obsahovou náplň.

Kruhovité veřejné prostranství v pražském Břevnově při ulici Nad Kajetánkou si doslova říká o vysazení významného stromu. Do kruhu vedoucí chodník umožní potenciálním návštěvníkům si strom dobře prohlédnout, a zároveň je nenutí vstupovat blíže ke dřevině. Na tomto místě může být strom jedinečnou dominantou.

6.3 Zapojování veřejnosti do ochrany veřejné zeleně Stromy, jež doplňují naše veřejná prostranství, mohou kromě svého biologického významu nést určitá poselství, být pojítkem mezi generacemi a zároveň mohou dobře posloužit i v komunikaci místních samospráv s veřejností. Zvláště obyvatelé větších sídel mnohdy nemají k veřejné zeleni osobní vztah a často je jim do určité míry lhostejná. Při plánování revitalizací veřejných prostranství či obnovách zeleně by měl být kladen důraz na spolupráci se širokou veřejností a měli bychom se snažit podnítit její zájem o zeleň.

6.3.1 Výsadba stromů a veřejnost Vhodné navázání vztahu obyvatel k zeleni je výsadba stromů ve spojitosti s důležitou událostí či výročím za jejich aktivní účasti. Například uspořádání větší akce oslav výročí vzniku republiky či založení města spojenou s výsadbou stromu. Vybraná dřevina se stává svědkem tohoto okamžiku. Přizvaní obyvatelé pomáhají s výsadbou, a tím získají k danému stromu větší vztah a následně si ho více považují. Dřevina se pro ně stane připomínkou oné události. Strom už rázem nebude anonymní, ale bude mít příběh, který se bude dále šířit. Vhodným dnem k hromadné výsadbě je například 20. říjen, který je u nás slaven jako Den stromů. Na samotnou výsadbu může navázat projektový program, při němž si žáci i veřejnost mohou při nejrůznějších činnostech uvědomit důležitost stromů a naučit se o ně správně pečovat. Další možností, jak ozvláštnit výsadby stromů, je jejich propojení s dalšími aktivitami. Do popředí se opět dostává tradice sázení stromů pro narozené děti, kterou dodržovali již naši pradědové. Takové výsadby se stávají společenskou událostí. Je to významný okamžik života dítěte a celé rodiny. Tatínci například sázejí stromy po slavnostní ceremonii „vítání občánků“. Stává se tak za účasti zástupců obce či radnice, které stromy i svůj veřejný prostor tomuto aktu věnují. Další možností je vstup dítěte do mateřské školky či nástup do první třídy základní školy. V tomto případě nemusí akce končit výsadbou, ale děti společně s rodiči a učiteli své stromy nadále sledují a starají se o ně. Někdy bývají vysazovány i tzv. svatební stromy, které společnými silami zasazují novomanželé během svatby. Prostor pro svatební stromy může být po dohodě s místní samosprávou vyhrazen na veřejném místě a i tímto způsobem mohou být rozšiřovány výsadby zeleně. Stále oblíbenější se stávají i adopce stromů. Adopce může probíhat různě. Někde se adoptujícím stává vysazující, jednotlivci nebo celé rodiny. K adopci postačí stromy vysadit a zavázet se k péči o něj. Jinde se za adopci platí symbolická částka a dárce obdrží certifikát o adopci stromu, děkovný dopis od starosty a strom bude označen jménem dárce. Strom může být dokonce předmětem odměny pro vítěze školních přírodovědných a ekologických soutěží. V souvislosti s ekologickou výchovou a uvědomování si environmentálních hodnot vznikají při školních zahradách arboreta, přírodní učebny a dendrologické naučné stezky. Některé organizace se pouští i do výsadeb sadů ovocných dřevin. V tomto případě je vhodné zvolit původní krajové odrůdy. 78

Netradičním způsobem, jak vyzdvihnout důležitost stromů, se stalo založení hřbitova Les vzpomínek v pražských Ďáblicích. Tam je možné uložit popel zemřelých k některému z tamějších stromů. Místa mají kruhový tvar s plochou 1 metr čtvereční. Kolem jednoho stromu může být pronajato až deset míst. Vysazené stromy za aktivní účasti veřejnosti dávají danému prostoru osobnější vazbu. Lidé si jich více považují, jsou se stromy do určité míry spojeni a přistupují k nim s respektem, úctou, zajímají se o ně a podporují je. Bližší vztah správců zeleně s veřejností a vzájemná komunikace může mezi nimi nastavit harmonické vztahy. Oblast plánování a úprav zeleně pak nenaráží na odpor ze strany obyvatel. Důležitá je zde ona ochota správců zeleně s veřejností hovořit a zapojovat ji do své činnosti. Pro doplnění lze ještě uvést, že ne každý strom vysazený při významné události bývá zaznamenán v místních pramenech a následně zařazován do místních databází významných stromů. Autoři databází vždy pečlivě vybírají a posuzují hodnotu daného stromu i v kontextu nadlokálního měřítka. V místních evidencích obcích a měst je však dobré mít co nejpodrobnější a nejobsáhlejší údaje. Strom se může stát významným i v pokročilejším věku z důvodu své mohutnosti či nadprůměrného stáří.

Od roku 2007 probíhá na Praze 10 akce, kdy za každé narozené dítě v této městské části je vysazen strom. Ten je zároveň označen informační tabulkou. Od zahájení projektu bylo vysazeno již zhruba 3,5 tisíce stromů. Vzhledem k omezené kapacitě vhodných ploch je od poloviny roku 2015 vysazován jeden strom za skupinu deseti dětí.

Aktivní účast veřejnosti při výsadbách boří anonymitu mezi občany a správci zeleně. Na snímku je zachycena výsadba aleje Říčaňáků v Říčanech u Prahy v roce 2013. foto: Jakub Halaš

Javor klen na kopci na Polském vrchu nad městem Votice je starý bezmála 100 let. Zdaleka viditelný solitér je ozdobou krajiny ve všech ročních obdobích. V tomto případě si novomanželé (R. a V. Cestrovi) vybrali strom, který si společně zamilovali dlouho před svatbou a rozhodli se složit 20. června 2015 manželský slib ve stínu jeho koruny. Protože se jedná o již označený památný strom, přidali svou tabulku na stávající sloupek a slíbili, že budou o strom a jeho okolí pravidelně pečovat. foto: Miroslav Lupač 80

V areálu zaniklého kláštera klarisek poblíž nedostavěného gotického chrámu Panny Marie v Panenském Týnci na Lounsku zasadili 29. 6. 2012 novomanželé jako svůj „svatební strom“ dub letní. Po 3 letech stromek prosperuje a zachovala se i původní opora. Ta dnes již jen signalizuje přítomnost stromu a brání jej před sekačkami. Pěkná dřevěná tabulka s vyrytým textem byla bohužel zničena nejspíše při pravidelné údržbě trávníku. Ti, kteří mají poselství stromu znát, ale vědí. Přesto jej plánují doplnit trvanlivější cedulkou. foto: Miroslav Lupač

Lípa svobody na Červeném vrchu na Praze 6 se po revitalizaci svého okolí stala jedinečnou dominantou nově upravené parkové plochy.

Přínos významných stromů v cestovním ruchu a propagaci obcí a měst

Významné stromy se pro svoji hodnotu mohou stávat i cílem tzv. měkkého cestovního ruchu. Je to druh cestovního ruchu, který minimalizuje vliv aktivit spojených s cestováním na místní komunitu a životní prostředí. Základními principy jsou maximální zapojení místních zdrojů (suroviny, lidé, know-how, tradice, kultura aj.) a malokapacitní cestovní ruch. Takovéto pojetí cestovního ruchu si žádá jen minimální finanční náklady. Významné či památné stromy jsou důležitými prvky kulturní krajiny. Samostatně nebo ve spojení s dalšími památkami jsou vhodným cílem k zastavení. Pokud jsou stromy řádně označeny, mohou dokreslovat historický vývoj daného území, představovat sounáležitost místních obyvatel s přírodou či působit esteticky jako vyhledávané krajinné dominanty. Jak již bylo zmíněno, samotné označení stromů by mělo působit přirozeně a nemělo by být rušivým prvkem při pohledu na strom. Veřejnost lákají především nejrůznější zajímavosti a záhady. Při využití nových způsobů označování, například pomocí QR kódů, lze v hojné míře ke stromům přitáhnout pozornost mladší generace. Velmi oblíbené jsou různé terénní kvízy a tzv. questy. Lze jimi stimulovat místní cestovní ruch i v místech a oblastech, kde nejsou nějaké význačné památky. Do questů se mohou zapojit místní podnikatelé ve službách, infocentra, spolky. Je možné připravit questy různé obtížnosti např. se sbíráním indicií či např. razítek či samolepek. Významné stromy mohou také být atraktivním objektem příznivců geocachingu. V blízkosti stromů mohou být cíleně umístěny keše a na internetovém portálu pak může být k příslušné pasti zveřejněna podrobná informace o stromu, místě a případně o legendách, které se k němu vážou. Lidé věnující se této zábavě rádi vyhledávají dobrodružství a zajímavé i méně známé příběhy. Mohou se tak přímo podílet na pátrání po minulosti stromů a doplňovat údaje o něm na internetu. Při umísťování keší v hodnotných částech přírody a například v blízkosti památných, ale i významných stromů je třeba dbát přesně platných pravidel a pokynů pro geocachery. Významné stromy vhodně doplňují vydávané propagační materiály týkající se obce či města a své uplatnění najdou i v turistických průvodcích.

Některá města vydávají na podporu zájmu návštěvníků např. průvodce po městských parcích (Opava) nebo arboretech, nebo přímo památných a významných stromech. Je to vhodný námět pro turistický okruh městem i v kombinaci s jinými pozoruhodnostmi. Nižší povědomí o pozoruhodných stromech je dáno tím, že o potenciálních významných stromech chybějí informace. Často byly nevhodně zaznamenány nebo téměř zapomenuty. K cestovnímu ruchu patří také základní návštěvnická infrastruktura. V některých případě je vhodné doplnit ke stromu lavičku, odpadkový koš apod. To vše musí být ovšem v relativně velké vzdálenosti od stromů, aby nebyly pohybem návštěvníků ohrožovány. Pro upozornění na turistické cíle je potřeba vytvořit základní informační systém (např. šipky). Směrovky k významným stromům mohou být nainstalovány na dnes již obvyklých stojanech s rozcestníky k důležitým bodům ve městech a vesnicích. Významné stromy (stejně jako stromy památné) je účelné zanést i do map a plánků dané obce či města a přidat je k prezentovaným turistickým cílům. Péče o dřeviny je vizitkou každého města a obce. Zeleň spoluvytváří atmosféru daného sídla a může podtrhovat a umocňovat architektonické skvosty. I zeleň sama o sobě se často stává oblíbeným cílem návštěvníků. Zvláště ve velkých městech bývají během prosluněných dnů parky doslova v obležení.

Příjemnou atmosféru návsi v Hrusicích dotvářejí lípy u kostela sv. Václava. Dřevina blíže k faře je památným stromem a sama o sobě se často těší pozornosti návštěvníků.

K návštěvnické infrastruktuře patří mj. lavičky nebo jinak provedené posezení. Odpočinek pod korunou statného stromu ocení každý poutník. U významných stromů umisťujeme tyto prvky ve větší vzdálenosti od stromu. Strom může být poškozován i sešlapem půdy v okolí svého kmene příchozími návštěvníky.

Lidé rádi vyrážejí do přírody. Ve městech tuto roli nahrazují parky. Na fotografii z 21. 4. 2015 vytáhlo sluníčko Pražany do Riegrových sadů na Praze 2, aniž by se tam konala nějaká zvláštní akce.

Lípa republiky rostoucí na nádvoří v pražském Klementinu má veliký turistický potenciál. Nachází se na frekventovaném místě a nese historické poselství. Slavnostně byla vysazena 5. listopadu 1968 na počest 50. výročí vzniku Československé republiky. Problémem je chybějící označení, které by na její důležitost upozorňovalo.

Významné stromy a jejich využití pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu

Pro svoji názornost jsou dřeviny stále častěji uplatňovány při ekologické výchově. Historicky významné stromy navíc propojují minulost se současností a směřují tak k jednomu z hlavních cílů ekologické výchovy – vytváření vztahu k místu. Vycházky za stromy mohou zábavnou formou přiblížit dějiny našeho národa a současně přivést děti z lavic do přírody, do venkovního prostředí. Vzrůst stromů nám pomáhá si představit, jak dávno a jakým způsobem probíhaly některé události našich dějin. Základní dovedností, kterou je třeba v rámci ekologické výchovy předat dětem, je poznávání jednotlivých druhů stromů. Samotné rozpoznávání jednotlivých druhů prohlubuje vztah dětí ke stromům a zvyšuje jejich citlivost k životnímu prostředí. Prostřednictvím výukových programů zaměřených na stromy se děti a žáci učí, jak rozpoznat typické znaky a odlišnosti jednotlivých druhů dřevin, znát obvyklou velikost, architekturu koruny, vzhled květů, plodů a borky (lidově zvané kůry). Dále se herní formou seznamují s jejich funkcí v ekosystémech a významem pro člověka. Oblíbenou a názornou formou je vyprávění příběhu stromu od malého semenáčku až po velikána pamatujícího stovky let. Posluchače zajisté ohromí, co takový strom zažil. Při kreslení zdůrazňujeme rozmanitost stromů a upozorňujeme na jejich změny v průběhu jednotlivých ročních období. Podzim bývá tradičně spojován s barvícími se listy a dozrávajícími plody, které mohou vhodně doplnit hodiny výtvarné výchovy. Velice vděčné je téma „Můj oblíbený strom“, které v různé podobě následného zpracování přiměje mládež k zamyšlení a ke hledání konkrétního stromu a jeho příběhu.

Děti rády zkoumají přírodu. Formou her se dají k tématu stromů jednoduše nadchnout.

K prohloubení zájmu o stromy a seznámení s dřevinami slouží arboreta. Některá vznikají přímo na školních zahradách. Na fotografiích můžete vidět arboretum v Kostelní Lhotě na Nymbursku, které má označeno a podrobně popsáno jednotlivé dřeviny, které v něm rostou.

8.1 Výukové programy a hry se stromy Téma stromů je neodmyslitelně spjato s ekologickou výchovou, jejímž cílem je budovat a předávat dalším generacím odpovědné chování vůči životnímu prostředí, chápání souvislostí a vztahů mezi rostlinami, živočichy, člověkem a vším, co nás obklopuje (půda, voda a ovzduší). Níže uvedené náměty her slouží pro inspiraci a umožňují zadání modifikovat dle potřeb skupiny (věková struktura, počet účastníků aj.), organizace a dostupného prostoru. Řada námětů vychází z dlouhodobé praxe Ekocentra Koniklec, které nabízí terénní a vnitřní ekologické výukové programy pro MŠ, ZŠ a SŠ v Praze a okolí. Každá hra má přesně stanovený cíl, nicméně realizátor může cíl rozšířit či zúžit dle své invence. Některé hry lze hrát v terénu, jiné v místnosti a některé nemají žádné specifické požadavky na místo realizace. U každé aktivity je uvedena předpokládaná časová dotace, která se však může lišit v závislosti na počtu hráčů, jejich spolupráci a organizační zajištěnosti. Před každou aktivitou je vřele doporučeno věnovat čas motivaci účastníků a po realizaci provést klíčovou reflexi zážitku a umožnit vzájemné sdílení zkušeností. 91

Desková hra Život stromu Pomůcky: herní plán o formátu A2 pro každou skupinu žáků, figurka pro každého žáka a 1 hrací kostka do skupiny. Čas: 40–60 min Místo: interiér Cíl: Žák rozčlení život stromu do několika časových úseků a posoudí některé kritické okamžiky v životě stromu, objasní harmonogram péče o strom v souvislosti s ročním obdobím. Motivace: Právě ses stal/a pěstitelem semenáčku stromu. Zvol si druh stromu, který chceš vypěstovat. Na své cestě od péče o malý semenáček až po velký strom Tě čeká řada úkolů a řešení osudových okamžiků Tvého stromu. Cílem je vychovat zdravý a silný strom, který se o sebe umí postarat sám. Hra: Figurky stojí na startu, žáci postupně hází kostkou. Kdo hodí šestku, tomu se podařilo vyklíčit semenáček ze semínka a může hodit znovu kostkou a vydat se na cestu péče o strom a pohybovat se podle hozených bodů s figurkou po herním plánu. Vše začíná vyklíčením semene, pokračuje zasazením, hnojením, přesazováním, přikládáním pletiva na zimu, prořezáváním a končí ve chvíli, kdy se z mladého stromku stane silný a samostatný strom. Během cesty žáci plní úkoly při vstupu na políčko označené obrázkem a číslem (např. 1 – obrázek přesazení stromku – pojmenovat plod a popsat vzhled listu svého stromu, 2 – obrázek hnojení – udržet druhého hráče 30 s ve vzduchu, 3 – obrázek vysazeného stromu – pantomimicky ztvárnit přesazení stromu, 4 – obrázek stromku s pletivem – nakreslit strom v zimě s pletivem kryjícím před okusem, 5 – obrázek ořezaných větví ze stromu – vymyslet báseň o stromu atp.) a řeší problémy, které jim „osud“ nadělí, když figurkou vstoupí na políčka označené písmenem (např. A – semeno ohrožuje plíseň, B – sucho, C – roční období ne/vhodné na vysazení (jaro, léto zima x podzim), D – požár, E – pytlák před Vánocemi, F – vichřice). Průběh hry na osudových políčkách: hází se kostkou, když padne 1–4, stromek utrpěl újmu – figurka se vrací část cesty zpět či několik kol stojí nebo skončil svou hru (záleží na předem stanoveném nastavení u každého stanoviště), zatímco když padne 5–6, stromek kritický okamžik přežil ve zdraví a pěstitel pokračuje plynule ve hře. Otázky pro navazující reflexi: Podařilo se Ti dovést do cíle svůj první strom? Pokud ne, co se stalo? Co ohrožuje život semenáčku? Jaké činnosti obnášela péče o malý stromek? Které roční období je vhodné na vysazení stromu? 92

Námět: Alice Wollerová a Lukáš Koucký (2006): Tajemství lesa, ekologická hra, ČSOP Koniklec, 64 stran.

Příklad podoby plánku hry Život stromu. foto: Ekocentrum Koniklec

Divadelní scénka Památný strom jako svědek minulosti Pomůcky: kartičky se stručným zadáním příběhů, mapa ČR s vyznačenou polohou stromu a druhové určení stromu, volné prostranství jako „podium“ Čas: 30–40 min Místo: terén nebo interiér Cíl: Žák uvede příklad historické události, která se odehrála v okolí památného stromu a kvůli níž byl zřejmě strom později vyhlášen za památný. Motivace: Jako památný strom se označuje jedinec, shluk stromů nebo celá alej. Jsou to svědci minulosti, lidé se rodili a umírali, ale stromy po mnoho generací neměnně stály, mávaly větvemi a na všechno se němě dívaly. Pro nás lidi, kteří po světě pobíháme a málokdy vydržíme na jednom místě, je těžké si představit, jaké to je být stále na jednom místě a vidět mnoho rozmanitých lidských osudů. Každý si vylosujete kratičké 93

zadání historicky doložených či mytologických příběhů a vaším úkolem bude si ve skupině rozdělit herecké role, vyzkoušet a pak mít první premiéru před obecenstvem. Hra: Každá skupina obdrží stručné zadání s popisem příběhu, postav (jednou z postav je i památný strom, případně vypravěč), místa děje a roku konání. Prvních 10 minut je prostor pro nastudování a rozdání rolí, dalších 10–15 minut na vyzkoušení scénky, vhodné vyzkoušet aspoň 2×. Následujících 10–20 minut je věnováno vlastnímu divadlu. Po každé scénce jsou herci odměněni potleskem. Na závěr se nabízí možnost provést tajné hlasování, která skupina podala nejlepší výkon, hodnoceno z hlediska pochopitelnosti sdělovaného příběhu, uměleckého přednesu, věrohodnosti hereckého výstupu, pohybu po jevišti, zapojení všech účastníků, zábavnosti podání a dalších kritérií, která byla předem sdělena. Příklad zadání: DUB svatého Václava POSTAVY: Drahomíra, miminko svatý Václav, kněžna Ludmila, hradní strážce, dub, porodní bába MÍSTO DĚJE: hrad Stochov (okres Kladno) ČAS DĚJE: asi rok 903 nebo: kolem roku 900 (někdy se udává jako rok narození rok 907) Kněžna Drahomíra rodí, trvá to nekonečně mnoho hodin. Konečně je miminko na světě a je to kluk, nový český kníže Václav. Drahomíra ze samé radosti líbá sošky mnoha bůžků a talismany, které má vystavené u lůžka. Tou dobou před hradbami odevzdaně čeká její tchýně Ludmila na zprávu, zda se jí narodila vnučka nebo vnuk. Ludmila se modlí, aby porod dopadl dobře. Přichází za ní hradní stráž s poselstvím, že se narodil vnuk Václav. A na památku narození nového knížete zasadí strážce malý dub, ze kterého časem vyroste velký a mohutný strom. A tento dub tu stojí dodnes a nese označení dub svatého Václava. Otázky pro navazující reflexi: Proč vyhlašujeme některé dřeviny jako památné stromy? Jaké jiné důvody Tě napadají kromě historických událostí, kterým strom přihlížel? Znáš nějaký památný strom ze svého okolí? O jaký druh se jedná a kde se nachází? Hra může být úvodem k navození tématu příkladů a důležitosti památných stromů a současně může sloužit i jako zábavná forma sdělování historických událostí.

Námět: Metodika Ekologického výukového programu Příroda Vyšehradu, pro 2. stupeň ZŠ, Ekocentrum Koniklec. Marie Hrušková (2012): Příběhy památných stromů Čech a Moravy, nakladatelství DEUS, 176 stran.

Najdi svůj strom a frotáž kůry Pomůcky: vzorky kůry několika druhů stromů s výrazně odlišnou strukturou (např. platan, borovice černá, dub, javor, akát, bříza, habr), nutná předchozí znalost lokality, hedvábný papír formátu A6 a černý kreslicí uhel do každé skupiny Čas: 20 min Místo: terén Cíl: Žák rozezná podle charakteru kůry několik druhů stromů a najde je v terénu. Motivace: Za chvíli se naučíš poznávat některé stromy i podle kůry. Skupina, která najde druh stromu, kterému kůra patří, dostane jeden bod. Pokud skupina tento strom navíc správně určí, dostane ještě jeden bod. Ke vzorkům kůry se chovejte citlivě, opatrně s nimi manipulujte. Na závěr na každém studovaném stromu provedete frotáž kůry – přiložíte papír na kůru, jemně přitlačíte a rovnoměrně přejíždíte uhlem po celé ploše zakryté kůry, papír si označíte názvem stromu. Hra: Žáci dostanou do skupin vzorek kůry stromů, které rostou v okolí, a jejich úkolem je zástupce tohoto druhu najít a poznat, o jaký druh se jedná. Poté každá skupina ukáže ostatním svůj strom a z každé skupiny jeden žák obejde ostatní se vzorkem kůry. Na závěr vedoucí připraví malou výstavku všech vzorků kůry jako opakování. Každá skupina na papír napíše svoje určení jednotlivých vzorků, následuje vyhodnocení. Správné určení se může bodovat. Otázky pro navazující reflexi: Jak bys popsal vzhled kůry tohoto stromu? Jaký další znak Ti pomohl si zapamatovat, kterému stromu tato kůra patří? Námět: Metodika ekologického výukového programu Příroda pražských parků – vrch Parukářka, pro 2. stupeň ZŠ, Ekocentrum Koniklec.

Ukázka frotáže kůry na příkladu dubu červeného. foto: Ekocentrum Koniklec. 95

Poznáváme stromy po hmatu Pomůcky: šátek nebo pruh látky do každé dvojice žáků Čas: 20 min Místo: terén Cíl: Žák využívá hmatu pro rozeznávání dřevin a vciťuje se do druhého a jeho potřeb. Motivace: Jeden z vás se teď stává průvodcem, vybere si nedaleký strom (do vzdálenosti 20 m), který se mu líbí, a dovede sem kamaráda se zavázanýma očima. Nevidoucí se bude zcela spoléhat na vedení svého průvodce a na hmat. Prozkoumá znaky stromu (kůra, listy, tloušťka kmene). Pokusí si tak zapamatovat strom, může si vzít s sebou jednu přírodninu z tohoto stromu. Cestou ke stromu a zpět je průvodce zodpovědný za svého spolužáka a vede ho opatrně za rameno nebo za ruku. Hra: Žáci se rozdělí do dvojic. Jeden ze dvojice dostane šátek, který si uváže přes oči, a druhý ho zavede k nedalekému stromu. Potom průvodce dovede nevidoucího partnera zpět na výchozí stanoviště, kde ho dvakrát otočí okolo své osy, stále se zavázanýma očima. Nato si žák sundá šátek a má najít strom, u kterého se předtím nacházel. Role se prohodí. Následuje společné prohlížení donesených přírodnin a jejich určení. Otázky pro navazující reflexi: Jaké to bylo nechat se někam vést? Nebo někoho vést? Našel/a jsi svůj strom? Jaká byla kůra tvého stromu po hmatu? Ukaž nám svou přírodninu (list, plod, květ, borka, pupeny). Jak se jmenuje tvůj strom? Námět: Metodika ekologického výukového programu Oáza přírody na Vyšehradě, pro 1. stupeň ZŠ, Ekocentrum Koniklec

Při poznávání stromů po hmatu se zavázanýma očima je vnímán strom úplně jinak než při běžném pohledu. foto: Ekocentrum Koniklec

Muž, který sázel stromy Pomůcky: připojení k internetu, dataprojektor a reproduktory pro přehrání stejnojmenného filmu (lze pustit na www.youtube.com – Muž, který sázel stromy), případně čtení obsahu stejnojmenné drobné knížky vedoucím, papíry, čtvrtky, tužky, výtvarné potřeby. Čas: 90 minut Místo: interiér (počítač) nebo terén (kniha) Cíl: Žák ocení význam funkcí stromů na kvalitu prožívání života člověka a obhájí smysluplnost vysazování nových stromů. Pochopí pravděpodobné souvislosti, dopady a dlouhodobé přínosy komplexního a promyšleného zalesňovacího programu a uvědomí si, že i jednotlivec dokáže ovlivnit to, jak vypadá jeho okolí. Motivace: Za chvíli uslyšíte krátký příběh z Francie. Případný komentář po filmu do diskuse: Někteří lidí si myslí, že povídka o muži, který sázel stromy, je fiktivní. Ve skutečnosti tento muž existuje, jmenuje se Ernest Vunan a žije v mlhou zahalených horách v srdci Afriky. A tak vznikl nový film ´Muž, který sází stromy´ (40 min, není on-line). Je to příběh člověka, kterému osud jeho země není lhostejný a svým snažením chce obnovit vzácné horské pralesy v oblasti svého kmene Kedjom-Keku na severozápadě Kamerunu. Do jeho aktivit ochrany přírody se zapojila i parta mladých lidí z České a Slovenské republiky.

Hra: Vedoucí promítne žákům animovaný kanadský film z roku 1957 s českým mluveným slovem (30 min). Po diskusi o příběhu (viz níže) si žáci mají vybavit místo v jejich okolí, kde nyní scházejí stromy, a proto potřebuje zlepšit. A žáci mají šanci osud místa ovlivnit. Na chvíli zavřou oči a představí si, co by se změnilo, kdyby zde stromy vysadili. Kromě vytváření „obrazů“ před očima se snaží i o vybavení zvuků, vůní a dotyků. Na základě tohoto cvičení pak napíšou báseň, příběh, vytvoří výtvarné dílo, připraví individuální nebo skupinovou prezentaci, případně využijí kombinace několika uvedených způsobů vyjádření (30 min). Příspěvek se může zabývat představením vybraného místa v současnosti (možno i pojmout komplexně z hlediska změn v dopravě, způsobu trávení volného času a struktuře pracovních míst) a po pozitivní změně. Následně pak zájemci mohou sdílet svoje výtvory (30 min). Otázky pro navazující reflexi: Jak Tě oslovil příběh? Jak vypadal život lidí v bezlesé krajině? Co se změnilo po obnově lesa? Které místo v tvém okolí by potřebovalo zlepšit životní prostředí? Co bys pro to mohl udělat Ty? Námět: Graham Pike a David Selby (2009): Cvičení a hry pro globální výchovu 1, nakladatelství portál, 253 stran. Jean Giono (1998): Muž, který sázel stromy, nakladatelství Vyšehrad, 90 stran. (1. vydání originálu 1953).

Hra Povodně Pomůcky: cca 50 cm dlouhé pruhy látky, gázy či krepového papíru, kartičky různých druhů stromů (asi 5 druhů stromů, každý v 6 kusech), předměty na vymezení hracího pole (baťohy) Čas: 30 min Místo: terén, ideálně u řeky, aby prostředí souviselo s probíranou tematikou Cíl: Žák uvede příklady dřevin vyžadujících vysokou hladinu spodní vody a dřevin těžce snášejících záplavy. Vysvětlí význam lužního lesa při povodních. Motivace: Na chvíli se stanete stromy v lese, které rostou u řeky, budete společně tvořit lužní les. Jednou za čas sem přijde velká voda. Do koryta řeky se velká voda

nevejde, vylije se z břehů, zaplaví okolní louky a lesy, a tak vzniká povodeň. Ten, kdo hraje povodeň, se snaží, aby mu podlehlo hodně stromů, a proto počítá, kolik stromů odstranil ze hry. Stromy se naopak snaží povodeň přežít. Hra: Dva dobrovolníci hrají povodeň. Ostatní si losují kartičky s obrázky stromů, pokusí se sami určit, jakým stromem se staly, následuje společná kontrola. Žáci se sami rozdělí do dvou skupin podle předpokládaného vztahu těchto dřevin k vodě – zda nesnáší nebo vyžadují vysokou hladinu spodní vody, vedoucí zatím nekomentuje. Vedoucí rozdá žákům ´kořeny´(=fáborky/krepáky/gázy) – klíč k aktivitě je ten, že druhy odolnější vůči povodni dostanou více kořenů než druhy citlivé na zaplavení – to lektor ale neprozrazuje. Žáci drží kořeny v ruce a snaží se ve vymezeném prostoru unikat. Když povodeň žáka dostihne, musí odevzdat jeden ´kořen´. Kdo pozbyl všech kořenů, vypadává ze hry a jde k vedoucímu. Hru je vhodné ukončit na pokyn vedoucího ve chvíli, kdy polovina žáků vypadla. Následuje zhodnocení výsledků a diskuse. Otázky pro navazující reflexi: Které druhy stromů v naší hře přežily (a odpovídá výsledek realitě)? Které druhy stromů vyžadují vysokou hladinu spodní vody? Jak se jmenuje les pravidelně zaplavovaný povodněmi? Které druhy stromů nesnášejí vysokou hladinu spodní vody? Které druhy stromů bychom měli vysazovat na břehy potoků? Jaký význam mají stromy na březích potoků ve vztahu k povodním? Námět: Metodika Ekologického výukového programu Ekosystém Modřanských tůní, pro 2. stupeň ZŠ, Ekocentrum Koniklec Ellenberg H. (1982): Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in okologischer Sicht. 3. Aufl. – Stuttgart. In: Richard Višňák (2009): Les v hodině dvanácté. Hnutí Duha. Nakladatelství Abies.

Záběr z vyhodnocování hry Povodně na břehu řeky. foto: Ekocentrum Koniklec 99

Přírodovědné pexeso Pomůcky: pexeso s přírodovědnými motivy bez názvu na kartičce – kartičky mohou být identické (např. na téma plody lesa, druhy stromů) nebo je to vždy dvojice (např. pobytové znaky zvířat – požerek šišky a veverka, stopa divokého prasete a obrázek prasete, stopa srnky a srnka, stopa zajíce a zajíc, stopa rysa a rys, stopa vlka a vlk, stopa medvěda a medvěd, pero sojky a sojka, vývržek výra a výr, hnízdo holuba hřivnáče a holub hřivnáč, trouchnivějící strom s ponravou a dospělý brouk roháč) Čas: 30–40 min Místo: interiér Cíl: Žák rozezná různé druhy stromů, jejich plodů, pobytové znaky zvířat atp. Motivace: Stromy tvoří les a v lese žije hodně zvířat. Některá zvířata za celý život osobně nepotkáš, protože jsou plachá, ale můžeš najít tzv. pobytová znamení, tj. indicie, že se v lese vyskytují. Takovým pobytovým znamením jsou stopy, trus, vývržky, požerky, pera, hnízda, hnízdní dutiny, zbytky skořápek vajíček, larvální svlečky aj. Hra: Hraje se jako normální pexeso, ale: varianta A) hráč si smí vzít nalezenou dvojici, jen když řekne správně název rostliny. Za každou dvojici je bod. Varianta B) za nalezenou dvojici je jeden bod a za název rostliny je další bod. Otázky pro navazující reflexi: Kde žije ponrava roháče? Co je příčinou toho, že je tento brouk vzácný? Jak poznáme stopu prasete od stopy srnky? Čím je tvořen vývržek sov? Kde u nás žije medvěd? Čím se živí prase divoké? Námět: Jolana Nováková (1999): Listy – hrátky spíše do místnosti, noční a terénní, ČSOP, 25 stran.

Co je to? Pomůcky: kartičky s názvy druhů stromů, plodů apod. v látkovém pytlíčku Čas: 10 min Místo: interiér nebo terén 100

Cíl: Žák vystihne typické znaky daného pojmu (např.: smrk – „pichlavý strom s krátkými jehlicemi a dlouhými šiškami, který máme doma na Vánoce“, lípa – „má listy ve tvaru srdce“). Druhý žák ze sdělených prvků dokáže vyvodit syntézou závěr. Motivace: Popiš druhému pojem, který si přečteš na kartičce, tak, aby pochopil, o čem mluvíš a uhodl to. Hra: Vždy dvě dvojice spolu soutěží, ostatní jsou obecenstvo. Každému týmu měří jeden další žák čas na stopkách. Jeden ze dvojice si vždy vylosuje soutěžní kartičku s nápisem a má co nejrychleji popsat svému spoluhráči onen pojem, aby jej vyslovil zcela přesně, ačkoliv nápis na kartičce neviděl. Čas se dvojici odměřuje pouze během výkladu a hádání pojmu. Poté další kartičku vylosuje druhá dvojice. Takto se vystřídají tyto dvě dvojice 3–5krát v závislosti na velikosti celé skupiny a porovná se úspěšnost uhodnutých slov a naměřený čas na stopkách. Pro přihlížející je hra zdrojem zábavy i ponaučení. Otázky pro navazující reflexi: Který druh strom bylo náročné jednoznačně popsat? Která hláška byla nejzábavnější? Námět: Jolana Nováková (1999): Listy – hrátky spíše do místnosti, noční a terénní, ČSOP, 25 stran.

Dvojice Pomůcky: obrázky stromů, jejich listů a plodů s připínacím špendlíkem nebo provázkem Čas: 20–30 min Místo: interiér nebo terén Cíl: Žák odvodí vztah mezi jednotlivými jevy. Motivace: Každý z vás tvoří s někým dvojici. Všimni si, jaké mají obrázky ostatní na zádech. Vymysli, co je klíčem k vytváření těchto dvojic, a podle toho vyhledej, kdo je sám, a proto patří k tobě do dvojice. Z toho odvodíš, jaký obrázek máš na zádech Ty. Hra: Všichni žáci si stoupnou za sebou do řady a dívají se před sebe, vedoucí každému dá do ruky obrázek se svěrací sponkou, úkolem žáka je připevnit obrázek na oblečení 101

žáka před sebou nebo dát provázek s přivázaným obrázkem přes krk žáka. Tak se docílí toho, že každý z žáků má na zádech obrázek, který sám neviděl. Tento obrázek tvoří logickou dvojici s jiným obrázkem na zádech kohokoliv z okolních žáků (např. list dubu a žalud, list jírovce a kaštan, kůrovec a smrk, pomlázka a vrba, oheň a březová kůra, med a akátové květy, lípa a čaj, list javoru a hokejka s pukem, švestka a slivovice, Popelka a lískový oříšek apod.). Když se hraje hra poprvé, je vhodné dát jednodušší dvojice (luk a šíp, kočka a myš, pes a kost, šálek a talířek, cukr a sůl atp.) či zvolit jinou tematiku (např. domácí zvířata a jejich produkty: slepice a vejce, kráva a mléko, ovce a vlněné ponožky, husa a peřina apod.). Otázky pro navazující reflexi: Podle čeho jsi poznal, co je zobrazeno na obrázku na tvých zádech? Která dvojice byla těžko odvoditelná? Z čeho se připravuje lipový čaj? Námět: Jolana Nováková (1999): Listy – hrátky spíše do místnosti, noční a terénní, ČSOP, 25 stran.

Doporučená literatura Vhodnou determinační literaturou na stromy, snadno pochopitelnou pro amatéry či začátečníky, představuje publikace „Svět rostlin“ (nakladatelství REBO) s bohatou grafickou prezentací stromů (ale i keřů, travin, trav a květin) a „Stromy“ (nakladatelství Aventinum), dále laminované leporelo s názornými obrázky listů, jehlic a plodů „Stromy a keře v našich lesích, parcích a zahradách“ (školské zařízení Lipka) a „Klíč k určování stromů v zimním stavu“ (spolek Rezekvítek).

102

Příklady projektů dobré praxe zaměřené na stromy

103

Tématu dřevin a jejich popularizaci se věnují jak organizace, tak jednotlivci. Pojďme si přiblížit některé příkladné projekty.

Anketa Strom roku Je celorepublikovou anketou pořádanou Nadací Partnerství. Cílem ankety je najít nejoblíbenější strom, který spojuje lidi z okolí, posiluje místní komunitu a pomáhá budovat vztah člověka k přírodě a rozvíjet mezilidské vztahy. Celostátní anketa probíhá od roku 2002. Z nominovaných stromů vybírá odborná porota 12 finalistů. Výherce pak určuje hlasování veřejnosti. Vítězný strom dostane odborné ošetření a postupuje do soutěže Evropský strom roku.

Mezi finalisty ankety Strom roku 2013 byl i dub letní v polích mezi Točnou a Cholupicemi.

Soutěž Město stromů Soutěž pořádala Nadace Partnerství společně s městem Strakonice v letech 2006 až 2014. Zapojit se mohla všechna města se svým návrhem roční kampaně, která zajímavými aktivitami a akcemi motivovala obyvatele k péči o stromy a zájmu o přírodu. Ve vítězném městě pak tato kampaň probíhala po dobu jednoho roku (od října do října). Přinesla konkrétní výstupy, například v podobě vysazených stromů, a zároveň posílila společenský život a vztahy mezi lidmi a místními organizacemi.

104

Vybraná vítězná města dostávala finanční příspěvek na realizaci kampaní nebo poukazy na zahradnické realizace. K vítězným městům patřil například Zlín, Praha 10, Broumov, Krnov a Tachov.

Zdravé stromy pro zítřek Společný projekt tří organizací (Nadace Partnerství, Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu a Mendelovy univerzity v Brně), si kladl za cíl odborně ošetřit a posoudit stav přihlášených stromů. Posouzení stromů prováděli odborníci z Mendelovy univerzity ve spolupráci se studenty. Vybraným stromům se pak sponzorsky věnovali arboristé, kteří se do projektu zapojili. Držitelé mezinárodního certifikátu European Tree Worker postupně ošetřili v letech 2009–2016 celkem 133 stromů a jednu mladou alej.

Anketa Alej roku Celorepublikovou akci zaměřenou na stromořadí pořádá spolek Arnika. Přihlásit alej do ankety je snadné a stačí k tomu pořídit alespoň jednu fotografii aleje a připojit příběh, jenž se s alejí či její nominací pojí. O finalistovi a také o nejhezčích alejích v jednotlivých krajích rozhoduje hlasováním široká veřejnost. První ročník ankety se konal v roce 2011. Na webové stránce www.alejroku.cz se od té doby shromáždily údaje o více než třech stovkách alejí a stromořadí z České republiky.

Vítěznou alejí roku se v roce 2011 stala Novodvorská alej v Moravském krasu.

105

Potomci slavných stromů na Vyšehradě Zajímavým projektem týkající se výsadeb stromů s poselstvím je pražský Vyšehrad. Na území tamější národní kulturní památky jsou při významných příležitostech vysazováni geneticky zdatní potomci památných stromů z celé České republiky. Děje se tak zejména při zahajování národní putovní výstavy Má vlast cestami proměn. Prvním vysazeným stromem byla 19. 10. 2000 hrušeň tisíciletí, jejíž výsadba odstartovala znovuobnovení tradice Dne stromů u nás. Hrušeň, která se mimochodem svým silným poselstvím dostala do databáze významných stromů Prahy, je potomkem památné hrušně na Hruštici v Bělé u Turnova. Na Vyšehradě dále můžete potkat například genetického potomka Zpívající lípy z Telecí, Semtínské lípy od Sobotky (jako strom míru), Špirudovy oskeruše od Tvarožné Lhoty či potomka Oldřichova dubu v Peruci.

Dne 21. května 2016 proběhla na Vyšehradě při zahájení 8. ročníku výstavy Má vlast cestami proměn výsadba genetického potomka hrušně z Dobrotic u Kroměříže.

Webové stránky Pražské stromy Internetové stránky o památných a významných stromech Prahy se bezpochyby staly hybatelem celého tématu významných stromů. Koncem roku 2013 na nich byla 106

uveřejněna databáze významných stromů Prahy. Tomuto publikování předcházelo mapování a pátrání po významných stromech řešeného území. Důležitá byla též spolupráce s Agenturou Koniklec, která umožnila uspořádání prvních seminářů na toto téma (Významné a pamětní stromy v Praze – 20. 11. 2012, Významné stromy jako objekty veřejného zájmu, inspirace a péče – 26. 11. 2013) a v roce 2013 došlo k vydání informačního letáčku Významné stromy kolem nás, jenž se stal vlajkovou lodí celého tématu. Následně byla prostřednictvím webu opakovaně zapojena veřejnost při pátrání po dalších pozoruhodných jedincích. Příkladem může být soutěž Objevme významné stromy, která se uskutečnila celkem dvakrát (1. 12. 2013 až 14. 4. 2014 a 15. 3. až 30. 9. 2015). Webové stránky se staly nejen nositelem celopražské databáze významných stromů, ale autor webu uveřejnil významné stromy v několika publikacích (Pozoruhodné stromy Prahy, nakladatelství Libri, 2015; Památné a významné stromy Prahy 12, vydavatel Agentura Koniklec, 2015) a téma uveřejňuje i v dalších periodikách a tiskovinách nebo přednáší na tematických seminářích a konferencích. Webové stránky se staly příkladem podoby zviditelnění zajímavých stromů. Tématu pomohla i moderní grafická podoba stránek, která byla spuštěna počátkem července 2016. Autorem webových stránek je dendrolog Ing. Aleš Rudl. Obsah webových stránek je přiblížen v kapitole 11.

Naučná audiostezka Prahou 12 Nový způsob v předávání informací o stromech představila první pražská audiostezka. Naučná stezka vedoucí po památných stromech městské části Prahy 12 je netradiční tím, že umožňuje návštěvníkům poslechnout si historii jednotlivých stromů na trase. Stezku začínající v Cholupicích a končící v Komořanech tvoří šest zastavení s tabulkami obsahujícími QR kódy. Po jejich načtení „chytrým“ mobilním telefonem se spustí příslušný audiosoubor týkající se zajímavostí a příběhů o předmětné dřevině nebo skupině dřevin. Stezka byla vytvořena Hnutím Brontosaurus ve spolupráci s dendrologem Ing. Alešem Rudlem v roce 2014 za podpory MČ Praha 12. Plánek s průběhem trasy a bližší informace o stezce naleznete na www.prazskestromy.cz.

107

Trasu naučné audiostezky dlouhé zhruba 8 km je možné absolvovat jak pěšky, tak i na kole.

Zelená stezka Mladou Boleslaví a Kosmonosy Příkladné mapování významných stromů proběhlo v roce 2014 na území měst Mladá Boleslav a Kosmonosy. Do pátrání po významných stromech obou měst se zapojili občané, úředníci a dendrologové. Na podporu rozšíření databáze významných stromů byla vyhlášena soutěž. Zařazené stromy do databáze významných stromů byly označeny a společně se stromy památnými vytvořili tzv. Zelenou stezku propojující města Mladá Boleslav a Kosmonosy. Stezka byla otevřena 16. května 2015 a jejím hlavním iniciátorem byla organizace ČSOP Klenice. Součástí projektu bylo i vydání mapky se zakreslenými stromy společně s uvedením důležitosti daných stromů. Databáze významných stromů je přístupná na webových stránkách ČSOP Klenice.

Významné stromy v Mladé Boleslavi a Kosmonosích mají jednotně provedené označení. 108

Projekt Kořeny osobností v Botanické zahradě hlavního města Prahy Projekt byl spuštěn na jaře 2009 a jeho cílem je pomoci upoutat pozornost veřejnosti k vzácnému přírodnímu bohatství. Jeho podstatou je propojení jmen zajímavých a významných českých a světových osobností se vzácnými a ohroženými druhy rostlin, převážně stromů. Postupně vzniká Stezka osobností, která by se měla stát odkazem pro další generace. Mezi osobnostmi, které se projektu účastní, jsou vědci, umělci, politici a sportovci, tedy osobnosti současnosti, které se významnou měrou zapsali do podvědomí veřejnosti. Tuto stezku osobností plánuje botanická zahrada slavnostně otevřít v červnu 2017 za účasti velkého množství osobností, které zasadily různé druhy rostlin, zejména dřevin. K začátku srpna 2016 se do sázení zapojilo 69 osobností z různých oblastí kulturního a společenského života. Za mnohé jmenujme prezidenta Václava Havla, bývalou ministryni zahraničních věcí USA Madeleine Albrightovou, režiséra Miloše Formana a kameramana Miroslava Ondříčka, spisovatele Ivana Klímu, olympijskou vítězku Věru Čáslavskou, architektku Evu Jiřičnou nebo zpěvačku Martu Kubišovou. Projekt Kořeny osobností vznikl díky spolupráci Botanické zahrady hl. města Prahy s Darinou Miklovičovou, která je spoluautorkou projektu.

Prezident Václav Havel společně s ředitelem botanické zahrady Oldřichem Vackem vysadil 18. 9. 2009 sakuru ozdobnou. foto: Pavel Florián 109

Vysazená sakura byla označena tabulkou obsahující nejen informace o dřevině, ale i prezidentův podpis.

Milion ovocných stromů pro krajinu Zajímavou iniciativou je rovněž projekt „Milion ovocných stromů pro krajinu“, který vzešel ze společné snahy místních akčních skupin (MAS) o záchranu a propagaci tradičního ovocnářství a pěstitelství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Pilotní aktivity byly odstartovány v roce 2016 na základě spolupráce MAS v Jihomoravském kraji. Projekt má ambici stát se celorepublikovým.

110

Příklady významných stromů z databáze významných stromů Prahy

111

Dřevin, které si zaslouží označení významný strom, roste v našich vesnicích a městech celá řada. O některých se všeobecně ví a jsou řádně označeny, o dalších existují záznamy v kronikách nebo jejich historii zná jen několik pamětníků. Jiné teprve čekají na znovuobjevení či pozornost lidí. Nyní se blíže podíváme do hlavního města Prahy, kde začalo v roce 2012 intenzivní pátrání po tamějších významných stromech. Postupně vznikla databáze významných stromů Prahy, která je neustále rozšiřována. Databáze je přístupná na www.prazskestromy.cz.

Příklady stromů zařazených do databáze významných stromů Prahy Hrušeň obecná na Vítězném náměstí ��114 Lípa svobody v Dubči �� 116 Převislé jasany u Staré pošty v Běchovicích �� 118 Jinan dvoulaločný v Botanické zahradě UK v Praze ��120 Lípa na náměstí Padlých v Nebušicích �� 122 Lípa svobody ve Vysočanech �� 124 Masarykova lípa na Pražském hradě �� 126 Moruše u botanické zahrady v Trojské ulici �� 128 Jilm Na Zátorách v Holešovicích ��130 Lípa republiky v Klementinu �� 132 Ústřední lípa republiky na Malé Straně �� 134 Hrušeň tisíciletí na Vyšehradě �� 136 Lípa Jana Nerudy na Újezdu �� 138 Alej Evropy ve Stodůlkách ��140 Lípy před školou ve Slivenci �� 142 Lípa Václava Havla �� 144 Sokolské lípy na Spořilově �� 146 Stromořadí studentů v Modřanech ��148 Vrba zapomenutá v Suchdole ��150 Alej Hany Benešové v Klánovicích �� 152

112

Jiráskův dub v Hodkovičkách byl zařazen do databáze významných stromů Prahy. Dřevina byla pojmenována podle českého literáta Aloise Jiráska, kterého připomíná zdejší vilová čtvrť. Ulice v ní byly pojmenovány názvy souvisejícími s dílem Aloise Jiráska. Dub má rovněž nadprůměrný vzrůst a je krajinnou dominantou.

113

Hrušeň obecná na Vítězném náměstí hrušeň obecná Pyrus communis L. Evidenční číslo v databázi: 001 Katastrální území: Dejvice Poloha: 50.1007586N, 14.3934603E Obvod kmene (cm): 239 (2016) Rok zařazení do databáze: 2013 V Dejvicích na Vítězném náměstí při začátku Evropské ulice roste nápadná hrušeň. Statný strom s rozložitou korunou je zde skutečnou dominantou. Nejpůvabnější je hrušeň v době květu, kdy se celá zahalí do bílého hávu. Dřevina nám přináší důležité poselství, je totiž posledním stromem zachovaným z bývalé ovocné aleje směřující z Vítězného náměstí ke kostelu sv. Matěje. Celá alej padla zřejmě počátkem 60. let minulého století při další výstavbě areálu vysokých škol. Kostel sv. Matěje se nachází na vysokém ostrohu nad Šáreckým údolím. První spolehlivý historický údaj o kostele pochází z roku 1404. Kostel je vybudovaný ve stylu pozdního baroka. Od roku 1972 jsou v něm v době Vánoc každoročně vystavovány perníkové betlémy. Zajímavostí též je, že ke kostelu se konaly každoroční poutě, které byly první jarní poutí v Praze. Křížová cesta ke kostelu s dvanácti kapličkami začínala poblíž nynější stanice metra trasy A Hradčanská. Kolem ovocné aleje, jejímž pozůstatkem je tato hrušeň, tak v minulosti chodily každoročně tisíce lidí. Vzhledem k posunu charakteru pouti od náboženského k zábavnímu, a tedy ke zvýšení počtu účastníků, jimž už zdaleka nepostačovalo prostranství před budovou fary, se stánky a pouťové atrakce postupně přesunuly do nižších úseků poutní cesty, zejména pak na dnešní Vítězné náměstí. Kvůli výstavbě dalších budov ČVUT pak byla pouť přesunuta na Výstaviště, kde probíhá každoročně dodnes. Stáří hrušně je odhadováno na 180 let.

114

115

Lípa svobody v Dubči lípa srdčitá Tilia cordata Mill. Evidenční číslo v databázi: 002 Katastrální území: Dubeč Poloha: 50.0634683N, 14.5949583E Obvod kmene (cm): 155 (2016) Rok zařazení do databáze: 2013 V městské části Praha-Dubeč na bývalé návsi roste pozoruhodná lípa. Nápadná je svým dlouhým rovným kmenem rozvětvujícím se v protáhlou korunu. Byla vysazena v roce 1928 jako lípa svobody při příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky. Lípa dominuje veřejnému prostranství, kde se dříve odehrávalo hlavní obecní dění. Je to rozlehlý svažitý lichoběžníkový prostor s výrazně protaženým severozápadním rohem, kudy sem pravděpodobně vstupovala dálková cesta sestupující k brodu přes Říčanský potok. Severní strana někdejší návsi je lemována řadou dochovaných statků, obrácených štíty do prostoru náměstí (č.p. 2 až 4, 76). Na východní straně býval panský dvůr (dnes je na jeho místě dům s pečovatelskou službou), v jeho severním sousedství stávala nejstarší dubečská škola, založená roku 1757 kněžnou Marií Terezií Savojskou. Prostranství hrdě nese pojmenování po lípě – náměstí U Lípy svobody. Vrátíme-li se ještě pár desítek let do minulosti, dozvíme se, že lípa byla po řadu let tísněna porostem akátů, které vysadili místní včelaři. Po jejich částečném odstranění v roce 1984 začala dřevina vzkvétat a mohla se rozvinout do dnešní krásy. Až se půjdete do Dubče podívat, všimněte si nedaleko lípy historického kříže, označujícího místo, kde podle legendy stávala šibenice, na které byli popraveni zběhové za třicetileté války. Stáří lípy se pohybuje okolo 90 let.

116

117

Převislé jasany u Staré pošty v Běchovicích jasan ztepilý převislý Fraxinus excelsior L. ‘Pendula’ Evidenční číslo v databázi: 003 Počet stromů: 2 Katastrální území: Běchovice Poloha: 50.0811736N, 14.6180164E Obvod kmene (cm): 210, 204 (2016) Rok zařazení do databáze: 2013 Výraznou dominantou středu městské části Praha-Běchovice jsou dva převislé jasany. Jejich bizarní tvar upoutá pozornost každého návštěvníka. Historie jasanů je v úzkém spojení s někdejší poštovskou zahradou. Ta přiléhala k budově Staré pošty sloužící jako důležitá poštovní přepřahací stanice na dálkové Trstěnické cestě spojující Čechy s Moravou. Dnes státem chráněná kulturní památka vznikla po roce 1700 na místě dřívější běchovické tvrze. Poštovní stanice zahájila provoz 1. května 1755. Poštovská zahrada, jejímž pozůstatkem jasany jsou, vznikla při přestavbě budovy po roce 1800 a stala se její nedílnou součástí. Poštmistrům sloužila k zajištění chodu domácnosti. Zahrada byla úrodným pozemkem o výměře 200 × 125 m a byla ohraničena kamennou zdí. Byly na ní pěstovány jak ovocné stromy, tak různé druhy zeleniny a také keře růží. Stanice ztratila na důležitosti se zprovozněním železnice a následně i zahrada začala plnit jiné účely (fotbalové hřiště, nákupní středisko). V roce 1953 došlo k demolici obvodní kamenné zdi a zahrada definitivně zanikla. Převislé jasany jsou živoucím pozůstatkem a připomínkou někdejší poštovké zahrady. Jejich netradiční kaskádovitý vzrůst je daný kultivarem ‘Pendula’. Ten je dle dostupných informací znám od roku 1725 z Anglie. Tato odchylka od normálního vzrůstu byla objevena v přírodě a pro svou atraktivitu byla dále šířena. Stáří jasanů je odhadováno na 125 let.

118

119

Jinan dvoulaločný v Botanické zahradě UK v Praze jinan dvoulaločný Ginkgo biloba L. Evidenční číslo v databázi: 005 Katastrální území: Nové Město Poloha: 50.0710764N, 14.4201497E Obvod kmene (cm): 340 (v 80 cm) (2016) Rok zařazení do databáze: 2013 Na Novém Městě v areálu Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy u vchodu do skleníků roste pozoruhodný jinan. Strom je typický svým silným podsaditým kmenem, nevysokým vzrůstem a kompaktní korunou. Vzhledem připomíná bonsaj. Jedinec je unikátním kultivarem jinanu dvoulaločného, pravděpodobně vyšlechtěného z převislého kultivaru ‘Pendula’. Původní označení kultivaru ‘Pragensis’ bylo roku 1996 pozměněno výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích na ‘Praga’. Historie výsadby tohoto samčího exempláře sahá do 19. století, tedy ještě před převzetím zahrady univerzitou. Ačkoli je mnoho spekulací a nadhodnocených údajů o jeho stáří, jeho věk se v současnosti odhaduje na 150 let. Vzhledem k tomu, že se některé exotické rostliny v botanické zahradě pěstovaly nebo pěstují po mnoho desítek let v květináčích (kde rostou pomaleji, u báze tloustnou, koruna je redukována), může být ještě o něco starší. Některé zdroje hovoří o nálezu zbytků sudu v jeho blízkosti, v něm mohl být pěstován. Mluví se i o jeho pravidelném tvarování v mladém věku, což mohlo dát základ současnému habitu. Zajímavostí je, že tento jinan inspiroval Jaroslava Foglara. V knize Stínadla se bouří jedna ze skupin Vontů zvaná Uctívači ginga užívá listy ginkga jako odznak příslušnosti. Tento motiv autor čerpal právě z tohoto stromu, v mládí totiž bydlel v blízkosti botanické zahrady. Podíváme-li se do historie univerzitní zahrady, dozvíme se, že byla založena v roce 1775 v Praze na Smíchově. Kolem roku 1840 se v ní pěstovalo téměř 13 000 druhů a odrůd domácích i cizokrajných rostlin. Pro časté záplavy byla zahrada přemístěna a otevřena spolu s novými botanickými ústavy české i německé univerzity v roce 1898.

120

121

Lípa na náměstí Padlých v Nebušicích lípa velkolistá Tilia platyphyllos Scop. Evidenční číslo v databázi: 007 Katastrální území: Nebušice Poloha: 50.1121617N, 14.3213103E Obvod kmene (cm): 235 (2016) Rok zařazení do databáze: 2013 V Nebušicích na točně autobusů na náměstí Padlých je dominantou krásná lípa. Košatá a hustá koruna vypovídá o síle a energii tohoto stromu. Lípa má kolem sebe dost prostoru, a proto se mohla nerušeně rozrůst. Nebylo tomu tak vždy. Dřevina je totiž pozůstatkem původně čtyř lip, které byly vysazeny 10. května 1881 na počest sňatku korunního prince Rudolfa s Její královskou Výsostí belgickou princeznou Stefanií. Princ Rudolf (1858–1889) byl syn císaře Františka Josefa I. a jeho manželky císařovny Alžběty Bavorské. Stal se následníkem trůnu rakousko-uherského mocnářství. V Praze po něm byla pojmenována například budova Rudolfina patřící České filharmonii. Štěpánka Belgická (1864–1945) se narodila jako druhá dcera belgického krále Leopolda II. a jeho ženy královny Marie Henriety. Na vysazení lípy má zásluhu tehdejší starosta Nebušic Václav Gütter, který vedl obec od roku 1880 do roku 1892. Narodil se v roce 1832 a byl majitelem usedlosti čp. 7 a zároveň uzenářem v Praze. Za jeho působení byl také založen v roce 1881 místní hasičský sbor. Název samotného náměstí dostalo jméno na paměť padlých za světových válek. Pojmenování Nebušic je odvozováno z osobního jména Nebuch (Nebuchova či Nebušova osada). Stáří majestátné lípy je téměř 140 let.

122

123

Lípa svobody ve Vysočanech lípa srdčitá Tilia cordata Mill. Evidenční číslo v databázi: 010 Katastrální území: Vysočany Poloha: 50.1098328N, 14.4996731E Obvod kmene (cm): 188 (2016) Rok zařazení do databáze: 2013 Ve Vysočanech nedaleko stanice metra trasy B Vysočanská před anglickým gymnáziem roste lípa svobody. Ta má široce rozložitou a pěkně tvarovanou korunu. Lípa byla zasazena žáky vysočanské školy za účasti představitelů vysočanské radnice 27. října 1928. Stalo se tak v předvečer desátého výročí vzniku Československé republiky. Sazenice lípy byla pořízena nákladem majitele nedaleké restaurace U Lípy, kde bylo připraveno pro účastníky i malé občerstvení. Současně se zasazením lípy byl odhalen pomník padlých v 1. světové válce. Ten byl během nacistické okupace odstraněn a nezachovaly se ani jeho části. Dnes je lípa součástí pozemku patřícímu gymnáziu. Před několika lety byla u stromu umístěna tabulka s jeho názvem. Výběrové šestileté česko-britské gymnázium nabízí od roku 1994 britský styl vzdělávání v anglickém jazyce. Patrony gymnázia se stali prezident Václav Havel a princ Charles. Od března 1995 je jako první škola v České republice součástí sítě škol nabízejících mezinárodní maturitu. Název čtvrti Vysočany byl odvozen od polohy vysoko se nacházejícího místa. Historii Vysočan dobře symbolizuje jejich znak. Stříbrný dvouocasý lev představuje České království. Homole cukru odkazuje na zdejší cukrovar, stříbrné ozubené kolo je symbolem významných strojírenských továren. Tři pahorky s vinnou révou připomínají původní zemědělskou osadu s vinicemi. Stáří lípy se pohybuje okolo 90 let.

124

125

Masarykova lípa na Pražském hradě lípa velkolistá Tilia platyphyllos Scop. Evidenční číslo v databázi: 012 Katastrální území: Hradčany Poloha: 50.0916406N, 14.3951183E Obvod kmene (cm): 349 (2016) Rok zařazení do databáze: 2013 Nedaleko Pražského hradu v Horním Jelením příkopu najdeme Masarykovu lípu. Mohutný strom s rozložitou korunou je dominantou Masarykovy vyhlídky. Ta byla vybudována v letech 1922–1924 podle návrhu slovinského architekta Josipa Plečnika. Má tvar bastionu a nabízí neobvyklý výhled na Pražský hrad, Arcibiskupský palác a další památky. Zchátralá vyhlídka byla v letech 1995–1996 kompletně zrekonstruována. Samotná lípa byla pojmenována podle prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který si lípu oblíbil a rád pod ní sedával. K lípě vede cesta začínající proti domku medvědáře. V závěru procházíme i malou vinicí, která symbolicky připomíná období, kdy zde byla ve středověku pěstována vinná réva. Jelení příkop původně sloužil jen jako obranná bariéra a byl přemostěn. Za vlády císaře Rudolfa II. sem byla vysazena vysoká zvěř, kterou zde lovili, odtud pak pochází jeho název. Za Marie Terezie byl most překryt sypaným valem, jenž příkop rozdělil na horní část o rozloze přes 3 ha a dolní část o velikosti více než 5 ha. Prastará lípa na takto čestném místě nám rovněž připomíná, že právě lípa je jedním z národních symbolů České republiky. Její listy můžeme nalézt na standartě prezidenta, státní pečeti, vojenských uniformách a bankovkách. Stáří lípy je odhadováno na 200 let.

126

127

Moruše u botanické zahrady v Trojské ulici moruše bílá Morus alba L. Evidenční číslo v databázi: 020 Katastrální území: Troja Poloha: 50.1198169N, 14.4127297E Obvod kmene (cm): 173 (2016) Rok zařazení do databáze: 2013 V Troji na zeleném prostranství při křižovatce ulic Trojská a Nádvorní nedaleko vchodu do zdejší Botanické zahrady Praha se nachází prastará moruše. Silný kmen pokrytý hluboce brázditou borkou nese široce rozložitou korunu. Dřevina je druhem moruše bílé. Dužnaté sladké plodenství připomíná tvarem ostružinu. Avšak barva je bělavá až slabě načervenalá. Jedlé plody dozrávají během léta. Podíváme-li se do historie této dřeviny, dozvíme se, že byla vysazena panem Strakou (dědečkem současného majitele sousedního domu) v období meziválečné krize okolo roku 1929. Původně v místě rostlo moruší více a byly sázeny za účelem pěstování bource morušového. Prodej kokonů na hedvábí byl finančním přilepšením ke špatným ekonomickým podmínkám té doby. Z tehdy vysazených stromů zbyla již jen tato jediná. I přes mírně zhoršený zdravotní stav nám strom připomíná, že svého času bylo hedvábnictví v Praze velice rozšířené. V hradebních příkopech, ale i na dalších místech se pěstovaly tisíce moruší a chov bourců zde byl velmi úspěšný. Na vrcholu bylo české hedvábnictví na konci 50. let 19. století. Ročně se v celé zemi vyprodukovalo před 29 tun surových zámotků. Za tehdejší rozvoj hedvábnictví vděčíme italskému obchodníku Josefu Rangherimu, jehož hedvábnická firma patřila k nejvýznamnějším v Praze. Stáří moruše je odhadováno na téměř 90 let.

128

129

Jilm Na Zátorách v Holešovicích jilm vaz Ulmus laevis Pall. Evidenční číslo v databázi: 028 Katastrální území: Holešovice Poloha: 50.1086292N, 14.4399258E Obvod kmene (cm): 266 (2016) Rok zařazení do databáze: 2014 V Holešovicích v prostorách u konečné stanice autobusů MHD roste statný jilm vaz. Velikán má široce rozložitou korunu a je zde skutečnou krajinnou dominantou. Jilmu se nejlépe daří v lužních a vlhkých lesích, ale snese i lokality, kde spodní voda není vysoká nebo kolísá. Jeho okolí je nevhodně pokryto betonem, dostatečnou vláhu mu zajišťuje nedaleká řeka Vltava. Strom je doslova hrdinou. Je totiž dosud živou připomínkou někdejších starých Holešovic (čtvrť Zátory), která byla zbourána v roce 1978, aby otevřela prostor pro vybudování stanice metra, autobusového terminálu a vlakové stanice Praha-Holešovice. Strom byl v minulosti součástí aleje, která vedla ulicí Na Zátorách, jejíž existence byla demolicí domů ukončena (pojmenování zůstalo jen v úseku mezi komunikacemi Plynární a Partyzánská). Samotný název ulice a celé čtvrti s malebnými domky byl odvozen od zátor, které značily nízký břeh zadíraný při jarním tání ledovými krami. Pro své poselství by si dřevina zasloužila úpravu svého okolí tak, aby mohla připomínat svůj odkaz mnoho dalších desítek let. Jilmy, pro něž jsou typické asymetrické listy, z naší krajiny značně vymizely. Svůj lví podíl na tom má houbová choroba zvaná grafióza, která zamezuje protékání mízy cévními svazky. Na jaře roku 2015 byl kolem jilmu pro zvýšení ochrany vybudován plůtek. Stáří dřeviny je odhadováno na 180 let.

130

131

Lípa republiky v Klementinu lípa srdčitá Tilia cordata Mill. Evidenční číslo v databázi: 030 Katastrální území: Staré Město Poloha: 50.0865011N, 14.4165528E Obvod kmene (cm): 116 (2016) Rok zařazení do databáze: 2014 V samotném centru Prahy na Starém Městě roste u astronomické věže v Klementinu na travnaté ploše pozoruhodná lípa. Její nápadně rovný kmen zdvihá trojúhelníkovou korunu natahující se za sluncem. Dřevina je důležitou připomínkou naší historie. Byla slavnostně vysazena 5. listopadu 1968 na počest 50. výročí vzniku Československé republiky. Lípu vysadil tehdejší ředitel Státní knihovny ČSR PhDr. Josef Vinárek společně s dalšími zaměstnanci za účasti početného publika. Vinárek se narodil v roce 1920 v Chlebičově na Opavsku. Již od dětství měl dvě velké vášně – knihy a křížovky a hádanky. Osmileté období (1962–1970) jeho působení ve funkci ředitele naší největší knihovny patří nesporně k nejúspěšnějším etapám její historie. Stál také u zrodu odborného knihovnického časopisu Čtenář. Zemřel v roce 2008. Jeho osvícené myšlenky bude připomínat ona lípa republiky. Ta už je také téměř 50 let svědkem teplotních rekordů, které zde poslední desetiletí padají stále častěji. Nejchladnější den lípa zažila rok po své výsadbě, kdy 22. 12. 1969 bylo mínus 20,0 °C. Tím pro ni dosud nejteplejším dnem se stal 27. červenec 1983, kdy musela přežít 37,8 °C. Je až obdivuhodné, že lípa zvládá růst na tak exponovaném místě ve středu města. V astronomické věži Klementina začala meteorologická pozorování v polovině 18. století. Systematicky jsou zaznamenávána od roku 1775, což zajistilo nejdelší souvislou řadu pozorování na světě.

132

133

Ústřední lípa republiky na Malé Straně lípa srdčitá Tilia cordata Mill. Evidenční číslo v databázi: 031 Katastrální území: Malá Strana Poloha: 50.0831617N, 14.4020775E Obvod kmene (cm): 247 (2016) Rok zařazení do databáze: 2014 Na úpatí vrchu Petřín na pravé straně od lanovky zhruba naproti pomníku Jana Nerudy se nachází mohutná lípa, která je zde krajinnou dominantou. Její košatá koruna je široce rozložitá a pěkně rostlá. Lípa nese důležité poselství. Byla slavnostně vysazena dne 28. října 1968 při příležitosti 50. výročí vzniku Československé republiky. Dřevinu vysadili členové Sboru ochrany přírody při Společnosti Národního muzea v Praze. Byla to první dobrovolná organizace ochrany přírody u nás v čele s Otakarem Leiským. Aktéři současně iniciovali sázení zhruba tisícovky podobných stromů po celém tehdejším Československu (původně Stromy svobody, v září 1968 narychlo přejmenované na Stromy republiky). Vzhledem k bouřlivému vývoji situace neměla lípa ani další tehdy vysazené stromy jednoduchý růst. Zásahem představitelů nastupujících mocenských sil byly některé stromy tajně vykopány nebo byly alespoň odstraněny pamětní desky připomínající výsadbu. V únoru roku 1970 byla tato lípa cíleně poškozena vandaly, ale zásluhou TISu (Svazu pro ochranu přírody a krajiny) byla zachráněna, jen se na ni tak trochu pozapomnělo. Lípu bychom mohli nazvat matkou všech dalších stromů republiky, které byly v tomto roce a dalších letech na počest výročí vzniku republiky vysazovány. Zajímavostí také je, že na prostranství před lípou se nachází fontánka s hrajícími si chlapci. Modelem pro sošky byli vnuci prezidenta T. G. Masaryka, synové Olgy Masarykové Leonard a Herbert Revilliodovi. Dynamická plastika dvojice chlapců, hrajících si s rybou, se šesti žabkami a dvěma ještěrkami byla umístěna na Petříně po rozsáhlé úpravě zahrad v roce 1949. Stáří stromu je téměř 50 let.

134

135

Hrušeň tisíciletí na Vyšehradě hrušeň obecná Pyrus communis L. Evidenční číslo v databázi: 032 Katastrální území: Vyšehrad Poloha: 50.0645239N, 14.4202828E Obvod kmene (cm): 79 (v 70 cm) (2016) Rok zařazení do databáze: 2014 Na Vyšehradě v Karlachových sadech roste pozoruhodná hrušeň obecná. Strom je charakteristický košatou korunou, jež začíná zhruba půl metru nad zemí. Větve jiskřící energií se natahují přímo k nebi. Ač je zatím jen menším stromkem, už nyní nese veliké poselství. Hrušeň byla vysazena jako strom tisíciletí 19. října 2000 v 18 h botanikem Václavem Větvičkou, dřevosochařem Martinem Patřičným, ministrem zemědělství Janem Fenclem a obyvateli obce Bělá u Turnova. Výsadbou hrušně bylo odstartováno znovuobnovení tradice oslav Dne stromů, který se od té doby u nás slaví každoročně 20. října. Zajímavostí je, že hrušeň je genetickým potomkem památné hrušně plané rostoucí na Hruštici v Bělé u Turnova. Tamější dřevina je nejstarší hrušní na Turnovsku. Podle legendy byla zasazena, aby vytyčila spornou hranici pozemků. Dnes je její obvod kmene přes 3 metry a její stáří se pohybuje kolem 300 let. Vyšehradský potomek má tím pádem výborné předpoklady se rovněž dožít úctyhodného věku. Sady obklopující hrušeň jsou pojmenovány podle probošta Mikuláše Karlacha, z jehož podnětu založila roku 1889 vyšehradská kapitula tento park na místě polí. Jako kanovník odpovědný za přestavbu kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla uskutečnil záměr regotizace v duchu obnovení charakteru chrámu z doby Karla IV. Rozšířil vyšehradský farní hřbitov, kde inicioval vybudování monumentální hrobky významných osobností českého národa – Slavína. V roce 2003, u příležitosti 100. výročí otevření regotizovaného chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, byla nedaleko od hrušně odhalena za účasti prezidenta republiky V. Klause a dalších zástupců české veřejnosti Karlachova socha. Stáří dřeviny je lehce přes 15 let.

136

137

Lípa Jana Nerudy na Újezdu lípa srdčitá Tilia cordata Mill. Evidenční číslo v databázi: 033 Katastrální území: Malá Strana Poloha: 50.0811039N, 14.4041997E Obvod kmene (cm): 140 (v 1 m) (2016) Rok zařazení do databáze: 2014 Na Malé Straně nedaleko tramvajové zastávky Újezd vedle pomníku obětem komunismu roste zajímavá lípa. Ta má rozložitou košatou trojúhelníkovitou korunu zaujímající čestné místo. Její poselství je však daleko silnější, než by se mohlo na první pohled zdát procházejícím návštěvníkům. Jak už název stromu napovídá, lípa nám připomíná významného českého básníka a novináře Jana Nerudu. Spisovatel se narodil 9. července roku 1834 na Malé Straně v újezdských kasárnách. V srdci Prahy žil a působil, což se promítlo i v jeho díle. Dřevina připomínající tohoto velikána byla vysazena na počest 150. výročí jeho narození. Vysadilo ji Studio přednesu Ústředního klubu školství a vědy ROH v roce 1984 v místech, kde kasárny stávaly. Byly zde postaveny v roce 1712 a vojáci je využívali do roku 1926, poté byl objekt zbořen a na jeho místě byl vybudován sad a park, v počátku s velkou jiřinkovou zahradou. Lípa je označena žulovou deskou se základní informací. Samotný název Újezd je charakterizován jako statek nebo území, které lze ujezdit, zorat, obdělat, ale také pozemek, který je možné objet. Z uježděné cesty se zejména za Karla IV. stává živá ulice. Stáří dřeviny je zhruba 35 let.

138

139

Alej Evropy ve Stodůlkách platan javorolistý Platanus x acerifolia Will. Evidenční číslo v databázi: 034 Počet jedinců: 59 Katastrální území: Stodůlky Poloha: 50.0482400N, 14.3304286E (prostředek aleje) Obvod kmene (cm): 35–95 (2016) Rok zařazení do databáze: 2014 Ve Stodůlkách v centrálním parku jižně od ulice K Zahrádkám najdeme početnou platanovou alej. Exoticky působící stromy jsou nápadné borkou, která hraje barvami od šedé a krémové přes hnědou po zelenou. Rovněž atraktivní jsou kulovité plody visící na stromech přes celou zimu. Zdejší platanová alej se může pyšnit jedním unikátem. Byla vysazena u příležitosti Evropského dne v Praze (9. 5. 2000) velvyslanci členských zemí EU, ale také Polska, Maďarska a Slovenska. Každý z velvyslanců zasadil svůj strom Evropy. Celkem bylo vysazeno 19 platanů (15 členských států + CZ, H, PL, SK). Pořadí stromů jižní aleje bylo abecední podle českých názvů tehdejších členských zemí EU. ČR a sousední státy, které v EU nebyly, byly zařazeny nakonec. Severní část aleje byla vysazena 28. 5. 2003, dva týdny před referendem o vstupu ČR do EU za účasti vedoucího delegace Evropské komise v ČR Ramira Cibriana a velvyslanců zemí evropské patnáctky, Slovenska, Polska, Maďarska a českého zástupce v evropském konventu Jana Zahradila. Tehdy bylo vysazeno 20 platanů (19 v severním stromořadí a jeden s patníkem EU ve stromořadí jižním). Stromy u severní aleje jsou dosud označeny žulovými patníky s označením příslušných států. Dalších 20 platanů Aleje Evropy již bylo vysazeno bez doprovodného programu. Celkově dvouřadou alej tvoří 59 stromů. Stáří stromů je přes 15 let.

140

141

Lípy před školou ve Slivenci lípa velkolistá Tilia platyphyllos Scop. Evidenční číslo v databázi: 036 Počet jedinců: 4 Katastrální území: Slivenec Poloha: 50.0205544N, 14.3547506E Obvod kmene (cm): 148–270 (2016) Rok zařazení do databáze: 2014 Ve Slivenci před tamější základní školou ve středu obce roste skupina pozoruhodných lip velkolistých. Ze skupiny čtyř lip jsou mohutnější ty blíže k budově školy. Lípy mají vějířovité koruny. Lemují chodníček k budově. Dřeviny mají mnoho společné s tzv. stromkovými slavnostmi. Ty se u nás začaly slavit na počátku 20. století. V rámci těchto akcí byly jednotlivými okrašlovacími spolky vysázeny desítky dřevin. Tradice přerušená komunistickým režimem byla obnovena v roce 2000. Od tohoto roku je u nás slaven vždy 20. října Den stromů. Právě během stromkových slavností dne 28. března 1908 byla před zdejší školou vysazena skupina lip. Zakoupila je místní školní rada, zasadily je děti páté třídy. K slavnostnímu aktu před budovou, jak se dozvídáme z historických zpráv, se shromáždilo veškeré žactvo a dav občanů včetně starosty obce Jana Lišky, faráře Františka Slavíka a ostatních členů místní školní rady. Řídící učitel pan Pinkas promluvil o kráse a užitku ovocného i planého stromoví a o prospěšnosti sázení stromů. Nato někteří z žáků přednesli básně, zazpívali písně a na závěr národní hymnu. Jméno dříve samostatné rolnické vsi a dnes pražské městské části Slivenec pochází od slova slíva, resp. konkrétně od slívového (švestkového) dvora, který zde stával a byl v držení rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Stáří stromů se pohybuje kolem 110 let.

142

143

Lípa Václava Havla lípa americká Tilia americana L. Evidenční číslo v databázi: 051 Katastrální území: Malá Strana Poloha: 50.0857128N, 14.4052419E Obvod kmene (cm): 58 (2016) Rok zařazení do databáze: 2015 Na Maltézském náměstí na Malé Straně najdeme pozoruhodnou lípu připomínající našeho někdejšího prezidenta Václava Havla. Statná dřevina má pěkně rostlý kmen, jenž nese kulovitou korunu. Je druhem lípy americké, která je nápadná velkými, až 20 cm dlouhými listy (má největší listy ze všech lip). Prvního května 2014 na počest 10. výročí vstupu do Evropské unie byla okolo lípy odhalena „Lavička Václava Havla“. Je tvořena stolečkem okolo kmene stromu s dvěma křesílky, která jsou zdobena havlovským symbolem, červenými srdíčky, a má sloužit k setkávání a dialogu v duchu životních postojů našeho prezidenta. S myšlenkou vybudovat pamětní místo věnované Václavu Havlovi přišel český velvyslanec ve Spojených státech amerických Petr Gandalovič. Ten oslovil architekta a designéra B. Šípka s žádostí, aby vytvořil veřejné umělecké dílo, inspirované osobou a demokratickými ideály zesnulého prezidenta. Slavnostního odhalení se zúčastnili mnozí Havlovi blízcí a přátelé, např. Ladislav Špaček, Martin Bursík, Dana Němcová, Jiřina Šiklová. Samozřejmá byla účast Dagmar Havlové a dorazil i Karel Schwarzenberg či tehdejší primátor Prahy Tomáš Hudeček. Lípa s posezením vyzývajícím k dialogu nebyla odhalena jen v Praze. Obdobné pomníky nalezneme například v Barceloně, Dublinu či Washingtonu. Prostor je doplněn vysvětlující tabulkou. Stáří lípy se odhaduje na 15 let.

144

145

Sokolské lípy na Spořilově lípa velkolistá Tilia platyphyllos Scop. Evidenční číslo v databázi: 052 Počet jedinců: 2 Katastrální území: Záběhlice Poloha: 50.0438264N, 14.4743681E Obvod kmene (cm): 188, 195 (2016) Rok zařazení do databáze: 2015 Na Spořilově při ulici Severozápadní rostou u sokolovny dvě pozoruhodné lípy. Koruny jsou protáhlé a bohatě větvené. Lípy zde tvoří lokální dominantu. Jejich historie je spojena se vznikem zdejší tělocvičné jednoty, jež vznikla v roce 1927 jako odnož michelské jednoty. O rok později už je samostatnou TJ Sokol Spořilov – Roztyly. Rozrůstajícímu se oddílu již nestačila malá dřevěná tělocvična. V roce 1933 byla postavena za aktivní účasti členů nová zděná sokolovna. Dvojice lip byla vysazena v témže roce u příležitosti otevření nově postavené budovy. Stromy jsou věnovány památce zakladatelů českého Sokola Miroslavu Tyršovi (vpravo) a Jindřichu Fügnerovi (vlevo). V roce 2007 se lípy dostaly do finále v anketě Strom roku, kterou pořádá Nadace Partnerství od roku 2002. Samotný Spořilov je jedním z nejstarších zahradních měst na území Prahy. Myšlenka na stavbu zahradní čtvrti Spořilov se zrodila při příležitosti 25. jubilea založení Vinohradské městské spořitelny v roce 1924 na návrh ředitele Václava Skleničky. Odtud pochází i název čtvrti. Výstavba probíhala podle projektu architekta J. Barka a profesora J. Bertla v letech 1926–1929. V původní části Spořilova, kde lípy najdete, byl použit unikátní způsob pojmenovávání ulic inspirovaný americkým systémem. Stáří lip se pohybuje kolem 85 let.

146

147

Stromořadí studentů v Modřanech lípa srdčitá Tilia cordata Mill., lípa velkolistá Tilia platyphyllos Scop., lípa zelená Tilia x euchlora C. Koch Evidenční číslo v databázi: 061 Počet stromů: 9 Katastrální území: Modřany Poloha: 50.0070222N, 14.4044883E (začátek aleje) Obvod kmene (cm): 106–249, 28 (vysazena 2003) Rok zařazení do databáze: 2015 V Modřanech lemuje ulici U Modřanské školy jednořadá alej statných lip. Mohutné stromy mají silné kmeny a většina bohatě rozložité koruny. V pravidelných rozestupech roste nyní 8 stromů. Okrajové dřeviny jsou druhem lípy srdčité, ostatní jsou druhem lípy velkolisté. Stromořadí lip bylo vysazeno v roce 1940 občany Modřan na památku 9 studentů popravených nacisty 17. 11. 1939. Připomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším protektorátu Čechy a Morava, byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. Stalo se tak v roce 1941 v Londýně při příležitosti druhého výročí těchto událostí na zasedání Mezinárodní studentské rady. V roce 1947 byl nedaleko aleje směrem k základní škole TGM odhalen okrašlovacím spolkem v Modřanech pomníček popraveným studentům, kde jsou uvedena i jejich jména. Na konci roku 2014 byl u aleje instalován velký opracovaný valoun z vahlovické žuly připomínající poselství oněch lip. Původně bylo vysazeno 9 lip. V průběhu let však jedna z nich odumřela, proto byla 13. listopadu 2003 dosazena dřevina nová. Ta není součástí aleje. Roste blíže ke škole v trávníku za širokou vyasfaltovanou cestou směřující ke vchodu školy. Dřevina je druhem lípy zelené, jež je nápadná na líci lesklými listy zakončenými zuby s krátkými osténky. Výsadby se zúčastnil starosta Hána, jeho zástupci Kouba, Jandová, Rybářová, Chudomelová a početné publikum. Stáří nejmohutnějších lip se pohybuje lehce přes 75 let.

148

149

Vrba zapomenutá v Suchdole vrba bílá Salix alba L. Evidenční číslo v databázi: 067 Katastrální území: Suchdol Poloha: 50.1476328N, 14.3655172E Obvod kmene (cm): 812 (2016) Rok zařazení do databáze: 2016 V Suchdole v údolí Únětického potoka nedaleko jeho soutoku s Horoměřickým potokem roste obrovitá vrba. Její silný kmen nese statné větve tvořící rozložitou korunu. Vrba patří k jednomu z největších exemplářů svého druhu u nás. Před objevením se dlouhou dobu ukrývala v zarostlé nivě potoka. V roce 2015 se dostala mezi finalisty ankety Strom roku, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství. Vrba má dobré stanovištní podmínky, protože roste v údolí nedaleko potoka. Zároveň se nachází na území přírodní rezervace Údolí Únětického potoka, která od roku 1988 chrání skalnaté svahy a údolní nivu Únětického potoka mezi Úněticemi a Roztoky včetně buližníkového suku Kozích hřbetů. Celé území je významným krajinářským celkem s výskytem chráněných druhů a je ceněno i z hlediska geologických profilů. Stáří vrby je odhadováno na 125 let.

150

151

Alej Hany Benešové v Klánovicích lípa velkolistá Tilia platyphyllos Scop., lípa srdčitá Tilia cordata L. Evidenční číslo v databázi: 068 Počet jedinců: 68 Katastrální území: Klánovice Poloha: 50.0900633N, 14.6667025E Obvod kmene (cm): 17–196 (2016) Rok zařazení do databáze: 2016 V Klánovicích při hlavní klánovické promenádě v ulici Slavětínská roste početné stromořadí lip. Začíná u křižovatky s ulicí Smiřická a končí při křižovatce s ulicí Smržovská nedaleko základní školy. Lípy jsou vysazeny v pravidelných rozestupech. Alej je důležitým liniovým prvkem a tvoří lokální dominantu. Zároveň navozuje poklidnou atmosféru. Alej lip byla vysazena 23. května 1937. Sázení lip organizovala ženská komise při místní organizaci československých národních socialistů. Stromy vysázely přihlášené děti od školy směrem k nádraží. Stromořadí bylo pojmenováno po manželce prezidenta Edvarda Beneše paní Haně Benešové, která byla patronkou celé akce. Stromořadí je v případě potřeby doplňováno novými stromy. V roce 2015 proběhla revitalizace celé aleje včetně okolních vegetačních úprav. Zajímavostí je, že Klánovice vznikaly jako „lesní“ město, kdy byla zástavba citlivě umísťována do lesního komplexu. Stavitelem byl Václav Klán, jenž se narodil v roce 1850 v Černošicích. V roce 1874 nakoupil výhodně pozemky části lesa Vidrholec. Parcelace pozemků byla povolena v roce 1878 a tentýž rok začal stavět první domky pro letní pobyt. Tak vznikla osada na katastru obce Šestajovice, nazvána po svém zakladateli Klánovice. V roce 1883 zde byla otevřena zastávka státní dráhy Jirny. Do začátku 1. světové války bylo v Klánovicích asi 90 vil, 5 restaurací a velký penzion. Klánovice byly v té době nejoblíbenější vilovou čtvrtí v pražském okolí. Žily uměleckým a sportovním životem. Do historie se zapsaly též klánovické lázně. Nejstarší lípy aleje pamatují 80 let.

152

153

Dub Na Farkáně v pražských Radlicích je pamětníkem starých časů. Je totiž jediným pozůstatkem někdejší hospodářské usedlosti č.p. 26, v jejíž blízkosti rostl. Usedlost byla zničena 12. února 1945, kdy při náletu 8. americké letecké armády dopadly bomby na Farkáň.

154

Internetové stránky Pražské stromy

155

Internetové stránky Pražské stromy – www.prazskestromy.cz – vznikly na jaře roku 2010 v rámci diplomové práce Aleše Rudla na České zemědělské univerzitě v Praze. Aktivita obsahující dokumentaci stromů a pátrání po jejich historii byla následně oceněna absolutním vítězstvím 18. ročníku celostátní soutěže diplomových prací environmentálního zaměření MVDr. Radoslava Kinského. Další pocty se dostalo stránkám od Národní knihovny ČR, která od konce roku 2010 stránky pravidelně archivuje a uchovává jejich obsah pro další generace. Stránky se zprvu věnovaly především tématu památných stromů Prahy. Od roku 2013 je na stránkách umístěna databáze významných stromů Prahy, jež je neustále rozšiřována. V létě roku 2016 byla vytvořena nová, moderní podoba stránek.

Logo webu Pražské stromy je postaveno na stromu nesoucí korunu ve tvaru Prahy. Okolí symbolu je doplněno tvarem připomínajícím vajíčko, které symbolizuje nový život a růst.

11.1 Obsah webových stránek Pražské stromy Web kompletně představuje téma památných a významných stromů Prahy a přináší o nich bližší informace. Na stránkách jsou interaktivní mapy stromů. Památné i významné stromy je možné prohlížet rovněž prostřednictvím obsáhlé fotogalerie.

156

Čtenáři se dozví také obecnější informace a podmínky ochrany stromů. Připraveny jsou vycházky a doporučené cyklistické trasy za pozoruhodnými stromy. Pro komplexní pojetí a odlehčení tématu si návštěvníci mohou například poslechnout písničky týkající se stromů nebo si přečíst citáty o stromech. Veřejnost se může zapojovat do nejrůznějších soutěží, které jsou pravidelně vyhlašovány, event. se zapojit do akcí, jež pořádá nebo spolupořádá web Pražské stromy. Web zároveň funguje jako poradna týkající se tématu dřevin. Příkladnou inspirací pro další regiony ČR je nejen ucelený přehled památných stromů daného území, ale též databáze významných stromů Prahy. Jejím cílem je seznámit širokou veřejnost, odborníky, ale i pracovníky úřadů o pozoruhodných dřevinách, kterých bychom si měli vážit. Autorem a správcem webu je Ing. Aleš Rudl, který je také autorem několika publikací pojednávajících o význačných dřevinách Prahy.

Výherci 2. ročníku fotografické soutěže na téma Pražské stromy převzali ocenění v prostorách knihkupectví Academia na Václavském náměstí v Praze. Nejlepší fotografie tam byly vystaveny celý měsíc. foto: archiv webu Pražské stromy

157

Neváhejte se zapojit Na webu probíhají soutěže a akce pro širokou veřejnost, jejímž společným tématem jsou dřeviny. Autor webu uvítá nejrůznější podněty a nápady, ale také tipy na stromy, které si zaslouží pozornost, úctu a ochranu. Sympatizovat s tématem můžete na facebookových stránkách Pražské stromy. Kontaktním e-mailem webu je adresa prazskestromy@seznam.cz nebo lze využít formulář přímo na stránkách.

Autor webu Pražské stromy Aleš Rudl seznamuje a uvádí veřejnost do problematiky dřevin na přednáškách, konferencích, seminářích i na vycházkách do přírody. Na snímku je záběr z vycházky do ovocných sadů ve Vokovicích na Praze 6, která se za velkého zájmu účastníků uskutečnila na konci srpna 2016. foto: archiv webu Pražské stromy

158

Závěr Významné stromy jsou dřeviny s obrovským potenciálem, se kterým se dá široce pracovat. Promyšlené výsadby, řádné označení a trocha propagace může vtisknout plochám zeleně zcela jedinečný a neopakovatelný ráz. Téma propojuje jak environmentální pohled, tak i historické aspekty. Zároveň je zde velký prostor pro krajinářské hledisko a pro spolupráci s širokou veřejností. Sázet dřeviny na počest výročí, důležitých událostí, a to jak ze strany veřejného života, tak i životů rodin a jednotlivců, je výborná myšlenka. V tomto duchu bychom měli dál nést štafetu po našich předcích a předávat tyto zvyklosti našim následovníkům. Ukázalo se, že palčivým problémem historicky důležitých dřevin našich obcí a měst je naše nevědomost a neznalost. Nedostatečně zaznamenané výsadby či neoznačené stromy nám zamlčují poselství, které mohou nést. Rovněž absence odborné péče či nevhodně zvolené lokality výsadeb nedávají v delším časovém horizontu významným stromům dobrou perspektivu. Dlouhodobým cílem autora i vydavatelů této knihy je zmapování jedinců i celých alejí, vytvoření a zpřístupnění databází, které se mohou stát zdrojem pro další nakládání s těmito stromy a jejich respektování. Jejich využití je opravdu široké a skládá se z mnoha hledisek a potřeb. O stromy se zajímají architekti a urbanisté, krajináři, ochránci přírody, správci zeleně. Stromy nacházejí prostor v environmentálním vzdělávání, výchově a interpretaci, ve snaze o posílení hrdosti místních obyvatel, vztahu k místu a sounáležitosti s ním. Všem, kdo procházejí krajinou či městem, stromy ukazují zajímavá místa, připomínají důležité historické okamžiky či jen umožňují pokochat se malebností kmene či tvarem koruny věkovitého velikána. Právě znalost souvislostí a historických okamžiků v daném území zajistí, že takového stromy budou respektovány a stanou se vynikajícím prvkem parkové úpravy či jiné plochy veřejné zeleně. Významné stromy si právem zaslouží pozornost, úctu a ochranu.

159

O vydavateli Agentura Koniklec, o. p. s., vznikla dle zákona podle 68/2013 Sb., o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost 7. ledna 2014 transformací stejnojmenného občanského sdružení založeného v roce 1992. Společnost od počátku sídlí na pražském Žižkově. Agentura Koniklec, o. p. s., nabízí ekologické (environmentální) poradenství, zabývá se ekologickou výchovou, osvětou a vzděláváním, podporou šetrných forem turistiky, rozvojem geoparků, odbornými činnostmi v oblasti ochrany životního prostředí, analytickou činností a zpracováním dat o životním prostředí. Ve všech projektech a činnostech je v různých podobách zapojeno téma udržitelného rozvoje. Agentura Koniklec se po celou dobu své existence orientuje na moderní informační a komunikační technologie. V minulosti se AK významně profilovala v oblasti ekologické výchovy a vzdělávání talentované mládeže. AK se také podílí na řešení výzkumných úkolů v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. Ucelená prezentace společnosti je dostupná na internetových stránkách www.koniklec.cz Agentuře Koniklec byla udělena Cena ministra životního prostředí ČR za realizaci netradičních forem ekologické výchovy (1996), Cena japonské nadace „The Sasakawa Peace Foundation“ o nejlepší ekologické projekty roku (1997), Cena Britské rady za projekt místních Agend 21 v Českém krasu a Cena Ford Motor Company na obnovu životního prostředí a kulturního dědictví (2001). Agentura Koniklec byla spolu se Správou CHKO Český kras oceněna v soutěži „O lidech s lidmi“ v roce 2002.

O autorovi Ing. Aleš Rudl (*1986) dendrolog Absolvent České zemědělské univerzity v Praze, obor Zahradní a krajinářské úpravy a oboru Ochrana přírody. Někdejší pracovník ředitelství Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Dlouhodobě se zabývá popularizací památných a významných stromů Prahy. Je autorem několika tematických publikací a webových stránek Pražské stromy – www.prazskestromy.cz Kontaktní e-mail: prazskestromy@seznam.cz

160

Významné stromy, živá historie našich obcí a měst

Aleš Rudl

ISBN 978-80-904141-5-0

Aleš Rudl

Významné stromy živá historie našich obcí a měst Návod na vyhledávání, označování a využití významných stromů