Lípy republiky Středočeského kraje
Lípy republiky Středočeského kraje Aleš Rudl
Publikace představuje téma jubilejních lip republiky, lípu jako národní strom, podrobněji pojednává o vybraných stromech Středočeského kraje a přináší návody a doporučení pro vysazování a označování nových pamětních stromů.
Publikace byla vydána pod záštitou hejtmanky Středočeského kraje Ing. Jaroslavy Pokorné Jermanové. Vydání publikace finančně podpořil Středočeský kraj.
© Agentura Koniklec, 2018 © Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2018 Text © Aleš Rudl, 2018 Illustrations © Aleš Rudl (s. 4, 6–8, 10–14, 16, 18–20, 22–24, 26–28, 30, 32, 34, 36, 38–40, 42, 44, 46, 47, 49–52, obálka), archiv obce Drozdov (s. 15), archiv F. Hyka (s. 25), archiv Kateřiny Mazánkové (s. 16), archiv obce Petrovice (s. 47), archiv městyse Louňovice pod Blaníkem (s. 48), archiv OÚ Mutějovice (s. 31), archiv Polabského národopisného muzea Přerov nad Labem (s. 23), archiv Marie Sukové (s. 28, 29), archiv muzea v Žiželicích (s. 19), archiv skautského střediska Uragan Zbraslav (s. 27), Jiří Zápal, Arborea Rakovník (s. 45), kronika 3. oddílu skautů Mladá Boleslav (s. 43), Přemysl Sedlák, archiv skautů (s. 37), rajce.net (s. 33), Tomáš Vencálek (s. 53), Václav Till, archiv kulturní komise města Neveklov (s. 41), Vladimír Tomša, archiv skautského oddílu (s. 35) ISBN 978-80-904141-8-1 (Agentura Koniklec) ISBN: 978-80-86516-94-3 (NPÚ)
Úvodní slovo hejtmanky Středočeského kraje Lípy republiky Středočeského kraje tvoří součást mozaiky paměti naší státnosti. Mnohé z nich byly zapomenuty, zanedbány. Stejně jako naše paměť. Avšak desítky zdokumentovaných a znovuobjevených lip nás odkazují k tomu, jaký vztah měli naši předci ke své zemi, k místu, kde žili, ke společenství, jež sdíleli. Že stromy mají vlastnost uchovávat vzpomínky často lépe než lidé, to věděli naši předci odpradávna. Proto sázeli stromy, aby připomněli důležité rodinné události, osobnosti, počiny, pověsti i milníky podstatné pro život celé obce i země. Lidé věděli, že jsou to právě stromy, které dokáží upomínat ty historické události, které nemají a nesmějí zapadnout, že lidé někdy zapomínají, ale stromy nikdy. Každý z jubilejních stromů v kraji nese také svůj vlastní příběh. Hovoří o lidech, kteří jej sázeli a pečovali o něj, o smyslu pro kolektivní dílo, o sdíleném přesvědčení, že děje, které právě prožívají, nesmějí být zapomenuty. Tyto příběhy mají obrovský význam pro identitu obyvatel kraje, pro jejich vztah k půdě, o niž se dělí s ostatními, pro zdravý patriotismus a úctu k předkům i odpovědnost vůči potomkům. Proto lípy republiky zasluhují naše studium, pozornost, úctu a ochranu. Zatím jsou v našem kraji objeveny a zdokumentovány jen desítky lip republiky. Jsem však přesvědčena, že jsou jich stovky, možná tisíce. Využijme proto jubilejního roku sta let vzniku naší novodobé státnosti a zmapujme i ty dnes zapomenuté lípy republiky v našich městech a obcích. Vysaďme nové jubilejní stromy, které ponesou dál poselství naší národní historie – vždyť jsou živou kronikou, která hlásá poselství o tom, jací byli naši předci a jací jsme my. Připomíná lépe nežli psané slovo vznik republiky, naši národní svobodu a demokracii i to, co pro uchování těchto hodnot děláme dnes. Lípy republiky, které přežily do dnešních dnů, jsou naší velikou chloubou. Jsou poselstvím i výzvou a příležitostí. Jsou výrazem naší kulturnosti. Plní také nesmírně důležitou funkci krajinotvornou a estetickou. Propojují naši historii, současnost a budoucnost. Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová
3
4
Úvod V našich obcích a městech mají dřeviny nezastupitelnou roli. Zeleň poskytuje v sídlech celou řadu pozitiv a podílí se na jejich celkovém obrazu a vzhledu. Péče o ni je vizitkou každé obce. Na návsích, v parcích a na dalších veřejných prostranstvích můžeme někdy najít i neobyčejné stromy, které připomínají nejedno poselství. V naší republice je silná tradice vysazování stromů při důležitých událostech a na paměť význačných milníků našich dějin. Takto vysazené stromy jsou živými svědky těchto momentů naší historie. Svůj odkaz mají připomínat nejen nám, ale i dalším generacím. Slavnostní výsadby jsou uskutečňovány nejen u příležitosti výročí vzniku obcí či měst. Prostřednictvím stromů se výrazným způsobem do našich sídel propisují oslavy vzniku Československé, ale i České republiky. Jako stromy republiky jsou zpravidla vysazovány lípy, protože tato dřevina je naším národním stromem. Tyto stromy mají velice silný kulturně‑historický význam. Vysazovány jsou od roku 1918, kdy vznikla Československá republika. Lípy vtiskávají do našich sídel typickou „českost“ a zároveň svou tradiční siluetou krášlí naše návsi, náměstí a další veřejná prostranství. Někdy právě tyto lípy určily dnešní charakter a vzhled našich obcí a měst.
Pátrání po lípách republiky je velice náročné, protože jejich mapování dříve nikdy neprobíhalo. Řada těchto jubilejních lip není označena, a proto jsme často odkázáni jen na záznamy v kronikách či vzpomínky místních pamětníků. Minulý režim nebyl k těmto stromům přívětivý, a tak někde záměrně byla označení dávána pryč, aby byly v tichosti dřeviny zachovány. Nevědomost, nárůst dopravy, nevhodné obnovy zeleně a další vlivy způsobily, že ne všechny lípy republiky se mohly dorůst úctyhodných rozměrů a můžeme se z nich těšit i dnes. Mapování stromů republiky ve Středočeském kraji, realizované skupinou nadšenců v rámci projektu Lípy republiky 1918–2018, znovuobjevilo poselství desítek jubilejních stromů, které již byly téměř zapomenuty či se o nich nevědělo. Tyto významné stromy si zaslouží mimořádnou pozornost, respekt a ochranu, aby svůj odkaz mohly směle předávat dalším generacím. Pojďte se podívat na jedinečné lípy republiky, ze kterých na vás dýchne historie. Nové jubilejní lípy sázejte s rozmyslem, aby se z nich mohli těšit i naši potomci a staly se chloubou našich sídel. autor publikace
5
Lípa jako náš národní strom Lidé měli rádi lípy odnepaměti. Lípa byla symbolem ochrany, pomoci a lásky pro svou vůni, půvabnou korunu a vlídný stín. Lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek. Lipové lýko údajně sloužilo ke spoutávání démonů. Figurka z lipového dřeva se nosívávala pro štěstí. Nošení lipové kůry zase chránilo před otravou. A její listy se využívaly při tajných kouzlech k získání nesmrtelnosti. V mytologii byla lípa zasvěcena bohyni lásky, v křesťanství byla často spojována s Pannou Marií (na lípy lidé zavěšovali obrázky Panny Marie). S tvárným lipovým dřevem pracovali řezbáři, dělali z něho oltáře a sochy svatých, proto tedy „svaté dřevo“. Lipové dřevo našlo uplatnění při výrobě nábytku, dřeváků, hudebních nástrojů, kolébek i rakví. Svůj význam má lípa i v léčitelství. A tak i bez nadsázky lze říci, že tento strom člověka skutečně provází od kolébky po hrob. Podle pověstí právě lípy byly zabydlovány spravedlivými a dobrými duchy, a proto pod jejich větvemi hledala v bouřce útočiště řada lidí ve víře, že do lípy blesk neuhodí. Pod lípou se také konaly vesnické sněmy nebo kázání. A své postavení si lípa hájí i v dnešní době. Stále je naším nejoblíbenějším stromem a je často vysazována. Jako solitéra zdobí zámecké zahrady i vesnické návsi, doplňuje kostely či kapličky, nebo vytváří majestátní aleje. Pod stínem monumentálních košatých lip si lze v letních parných měsících příjemně odpočinout. Pod korunou nalezne náhodný kolemjdoucí ochranu před letní přeháňkou. Řada zemí má své národní stromy. V České republice je národním stromem lípa (Tilia). Její atributy (větvička, list, květ) můžeme
6
nalézt na standartě prezidenta, státní pečeti, vojenských uniformách a bankovkách. Oficiálním národním symbolem se lípa stala roku 1848, kdy se na všeslovanském sjezdu, který probíhal 2.–12. června v Praze, sešli delegáti z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, a dále pak Poláci, Rusíni, Chorvati, Srbové, Slovinci a Dalmatinci, což byli zástupci všech porobených slovanských národů. Stanovili lípu jako národní symbol postavený proti velkoněmeckým snahám o porobení slovanského živlu. Byla to reakce na frankfurtský sněm, kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub. Lípu jako národní strom měl navrhnout František Ladislav Čelakovský. Lípa a její součásti se po mnoho generací dodnes stávají symbolem obrany proti okupaci a zničení naší vlasti. Je stmelujícím symbolem lidu zemí Koruny české v dobách jakkoliv těžkých. Lípa jako národní strom je tradičním symbolem českého státu. Lípa je rozšířená po celém mírném pásu severní polokoule, kde se vyskytuje asi 30 až 40 druhů. Lípa má listy střídavé, tvarem srdčité. Čepel listu je pilovitá až zubatá. Květy jsou ve vrcholících a zpravidla převislé. Stopka květenství má v dolní části přisedlý listen, který tvoří létací aparát pro rozšiřování plodů. Lípa v době květu krásně voní a je medonosným stromem, který tisícům včelařů již po stovky let umožňuje nakrmit jejich včely. Plod je jednopouzdrý oříšek. V České republice jsou původní jen dva druhy: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a lípa malolistá neboli srdčitá (Tilia cordata). Lípa se dožívá stáří až 1 000 let. Mezi památnými stromy České republiky je nejvíce lip.
7
Lípy republiky Lípy republiky jsou dřeviny, které byly vysazeny na počest vzniku Československé republiky, ale i samostatné České republiky. Obecně jsou nazývány stromy republiky. Tyto dřeviny nesoucí poselství jsou živými památníky a zároveň jedinečným symbolem připomínajícím naše národní dějiny, svobodu a demokracii. Sázení jubilejních lip republiky započalo v roce 1918 u příležitosti vzniku Československé republiky a pokračovalo v následujících letech, a to především při kulatých výročích. Řada výsadeb proběhla v letech 1918, 1919, 1928, 1968, 1998 a 2008. V průběhu roků byly vysazeny tisíce stromů v celé republice. Na mnohé se bohužel pozapomnělo či vzhledem k rozvoji sídel a především dopravy neustály změny přírodních podmínek v těsném okolí. Slavnostní výsadby byly většinou spojeny s oslavami a průvody, které měly své čestné hosty. Mnohdy nechyběly školní děti. Lípy republiky (někdy pojmenovávané též jako lípy svobody) jsou pro své poselství významnými stromy. Některé z nich byly vyhlášeny jako památné stromy (dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Tyto pamětní stromy oslavují vznik našeho státu a podporují naši národní hrdost a svobodu. Výsadby stromů s poselstvím dokazují naši národní identitu a posilují sounáležitost obyvatel s místem, kde žijí. Sázení stromů při význačných událostech má u nás dlouhou a silnou tradici. Ta má svůj základ v lidovém krajinářství (zvykovosti lidí na úrovni sociálních a kulturních potřeb). Těchto jubilejních stromů bychom si měli neobyčejně považovat a zajistit jim ochranu a nerušený růst, aby mohly být jedinečnými a dominantními prvky našich sídel.
8
Lípy republiky ve Středočeském kraji Střední Čechy se mohou pochlubit velikým množstvím lip republiky, které doplňují a spoluutvářejí především veřejná prostranství celé řady sídel. Některé jsou označeny a těší se všeobecné známosti v rámci obce, jiné své poselství nesou nenápadně a tiše. O těch hovoří jen zápisy v kronikách či hrstka pamětníků nebo jen jednotlivců. Ovšem celá řada z nich stále čeká na své znovuobjevení a označení, aby mohly směle připomínat svůj odkaz. V rámci oslav 100. výročí vzniku Československé republiky, připadajícího na rok 2018, realizuje skupina nadšenců projekt Lípy republiky 1918–2018. Jedním z jeho cílů je právě znovuobjevení lip republiky a zachránění jejich poselství pro další generace. Odborným garantem projektu je dendrolog Ing. Aleš Rudl. Průběžné výsledky projektu je možné najít na webu www.lipyrepubliky.cz, kde jsou nalezené stromy zaznamenány do interaktivní mapy. Na webu jsou zároveň návody a doporučení, jak přistoupit k novým jubilejním výsadbám, aby se z nich mohli těšit i naši potomci. Na následujících stránkách naleznete vybrané lípy republiky, které jsou podrobněji popsány společně s fotografickým doprovodem, a přehled dalších jubilejních lip, které byly zmapovány v rámci projektu v první polovině roku 2018.
Orientační umístění podrobně popsaných lip v publikaci
9
10
Starkočská lípa republiky druh: lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.) rok výsadby: 1918 okres: Kutná Hora poloha GPS: 49.9359572N, 15.5091603E
Na veřejném prostranství v jihovýchodní části obce před čp. 80 roste majestátní lípa. Bohatá a široce rozložitá koruna míří do všech stran. Dřevina je zde lokální krajinnou dominantou. Byla vysazena sousedy Františkem Pilařem a Josefem Vítkem. Učinili tak spontánně z radosti nad ukončením války. Aby připomněli událost vzniku republiky, zasadili svoji lípu. Lípa v průběhu dalších desetiletí hrála důležitou roli v životě obce. U lípy se scházeli večer sousedé na kus řeči, hlásili se zde zprávy z obce a konala se zde shromáždění. Místu, kde lípa roste, se říká „druhá náves“ nebo „na obickách“. Konávala se zde hasičská cvičení a ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století akce TJ Sokol Starkoč. Lípa je svědkem velkých turnajů ve volejbale, kdy hřiště na návsi z kapacitních důvodů nestačilo, a proto se některé zápasy odehrávaly v prostoru nedaleko lípy. Pro lípu bylo vybráno k výsadbě jistě vhodné místo, protože se jí od počátku velice daří. Dnes je stromem krásného vzrůstu. Od lípy lze dohlédnout ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Areál kostela je významnou regionální architektonickou památkou. Ve svém půdorysném a hmotovém uspořádání je stavba zjednodušenou replikou typu kostela, který v roce 1732 navrhl K. I. Dienzenhofer pro Vysoké Chvojno a Počáply u Berouna. Kostel stojící na návrší je důležitou dominantou žehušického panství. Kostel a jeho areál je kulturní památkou České republiky.
Ñ Dominantní lípa v současnosti Ö Pohled do koruny staleté lípy Ò Probouzející se lipové ratolesti
11
12
Skupina lip v Chlumu u Nalžovic druh: lípy velkolisté (Tilia platyphyllos Scop.), 3 jedinci rok výsadby: 1919 okres: Příbram poloha GPS: 49.6956958N, 14.3839044E
Při příjezdu do obce Chlum od Sedlčan rostou na pravé straně silnice za odbočením z hlavní komunikace tři vzrostlé lípy. Koruny lip se vzájemně prolínají a vytváří svébytný celek. Na důstojnosti jim dodává dřevěný plůtek, který stromy zároveň chrání. Uprostřed trojice lip je pomníček připomínající jejich poselství. Lípy byly vysazeny 20. dubna 1919 na paměť získání svobody našeho národa. O výsadbě pojednává kronika obce Nalžovice, ve které jsou popsány okolnosti výsadby lip: „Na památku výročí slavné přísahy národa českého 13. 4. 1918 vynořila se myšlenka uctíti památku tomu a zís‑ kání svobody národa vysazením stromů – lip Svobody. U nás zasazeny 20. 4. 1919 za Chlumem tři lipky na proti farské louce u silnice a místo ohraženo sloupky a železnými tyčemi. Velké množství lidu z místa a okolí účastnilo se této slavnosti za zvuků hudby s prapory ubíral se průvod, jehož se účastnilo mnoho děvčat v národních krojích na místo, kde uvítání panem starostou obce a proslovu případném zasazeny lípy za zpěvu národní hymny. Budou nám památníky na drahou dobu, kdy svobody získal národ český.“ Další význačnou trojici lip můžeme najít zhruba 150 m vlevo směrem do obce Chlum. Jedná se o Husovy lípy, které byly vyhlášeny za památné stromy. Pozoruhodná je i lípa v centru obce u kostela sv. Václava, která je lokální dominantou. Největší zelenou plochou Nalžovic a Chlumu je zámecký park se zámkem (celý areál je kulturní památkou ČR).
Ñ Trojice lip v současnosti Ò Lípy ochraňuje před možným poškozením stabilní plůtek
13
14
Lípa svobody a Masarykova lípa v Drozdově druh: lípy velkolisté (Tilia platyphyllos Scop.), 2 jedinci rok výsadby: 1919, 1921 okres: Beroun poloha GPS: 49.8630364N, 13.8407378E
Po stranách pomníku padlých na křižovatce cest u čp. 13 zdvihají své koruny dvě statné lípy. Vitálnější lípa rostoucí vlevo je nazývaná lípa svobody. Podle místní kroniky byla slavnostně vysazena 1. května 1919 před zahrádkou hostince U Lisých „na památku nabyté naší svobody a starostou Josefem Merhautem z čp. 58 odevzdána všemu obyvatelstvu Drozdova v ochranu“. O dva roky později, dne 6. března 1921 na oslavu 71. narozenin prvého prezidenta Dr. T. G. Masaryka, byla na pravé straně od pomníku zasazena lípa nazvaná Masarykova. V době vegetace tvoří lípy jeden kompaktní celek. Trojici lip ještě v pozadí doplňuje jinan dvoulaločný. Tento strom byl zasazen panem Lisým (majitelem hostince), který při narukování do války prohlásil: „Vrátím‑li se domů živý a zdravý, zasadím strom“. A také se tak stalo. V roce 1918 byl zasazen tento pozoruhodný exemplář, normálně se vyskytující pouze v zámeckých parcích, botanických zahradách nebo arboretech. Jinan je vyhlášen za památný strom. Na dobové fotografii z roku 1940 již vidíme lípy a jinan v plné parádě. V Drozdově byly v minulosti vysazeny i další pamětní lípy. Například 11. května 1947 při slavnosti byla předána veřejnosti „Lípa 5. května“, kterou zasadila školní mládež před obchodem pana Václava Hatiny čp. 57. Na návsi před statkem Fr. Kozleta byla dne 9. května 1946 vysazena za průvodu občanů a školních dítek lípa prezidenta Edvarda Beneše.
Ñ Vzrostlé lípy v současnosti Ò Dobová fotografie z roku 1940 zachycuje obě lípy vedle pomníku
i sousední jinan
15
16
Jubilejní lípy v Jílovišti druh: lípy srdčité (Tilia cordata Mill.), 3 jedinci rok výsadby: 1919, 1968 okres: Praha‑západ poloha GPS: 49.9286936N, 14.3447697E (z roku 1919 v Lipové ul.), 49.9275686N, 14.3424469E (z roku 1919 na křižovatce ul. Pražská a Příjezdní), 49.9284303N, 14.3447253E (z roku 1968 na křižovatce ul. Pražská a Lipová)
Těsně za hranicí Prahy směrem na Dobříš se nachází obec Jíloviště. Ta se může pochlubit hned třemi pamětními lípami. Z kroniky obce se o výsadbě lip z roku 1919 dozvídáme následující: „Bylo to dne 26. října, kdy v slavnostním hávu jsouc oděna prožívala naše milovaná obec jeden ze dnů radostných. Podpůrný spolek „Přemysl“ v Jílovišti za účasti všeho občanstva naší obce, jakož i okolních spolků zasázel 4 lípy „Svobody“ u státní silnice na pozemku zvaném “na obci“. Mohutněte lípy! Kéž nikdy neuslyšíte bouřného hukotu a jeku – hlasu umíráčku! Prožívejte jara a léta nekonečného růstu! Nechť dorostete výše slávy, která dotkne se hvězd! Kveťte navždy – nám i budoucím – pravou svobodou, která je květem z dávných tužeb, slz, potu i krve drahých předků. Nebylo snad nikdy nic na světě tak vykoupeno, jako právě česká samostatnost a česká svoboda.“ Do dnešních dnů můžeme obdivovat z této výsadby pouze jednu lípu v Lipové ulici, která má objemnou kulovitou korunu. V pořadí pátá lípa byla vysazena v roce 1919 jílovišťským sedlákem, majitelem hostince a starostou Karlem Cvrčkem (1895–1940) na paměť vzniku Československé republiky a na památku jeho rodičů. Lípa stále roste na exponovaném místě při křižovatce mezi čp. 1 a 2. Další jubilejní lípa se v obci sázela v říjnu roku 1968, dle sdělení pamětníků: „Tehdy se snad z pohnutek národní hrdosti a odporu proti oku‑ paci ze srpna téhož roku sázela k padesátému výročí založení Československa na návsi lípa svobody a děti z trnovské školy měly pod vedením pana učitele Zamrazila recitovat báseň Buď republiko zdráva!“ Slavnostní výsadba je zachycena na dobové fotografii (lípu najdeme u čp. 30). V pozadí je možné si povšimnout již dospělé lípy z roku 1919. I tato lípa se dodnes dochovala.
Ñ Ñ Lípa Karla Cvrčka v současnosti Õ Sázení lípy v roce 1968 – sází s rýčem v ruce pan Čámský, lípu drží pan Šícha, v popředí s vlajkami je pan řídící Zamrazil, v pozadí je již statná lípa z roku 1919 Ñ Dnešní podoba dvojice lip vysazených v roce 1919 a 1968
17
18
Jubilejní lípy v Žiželicích druh: lípy velkolisté (Tilia platyphyllos Scop.), 3 jedinci rok výsadby: 1919, 1968 okres: Kolín poloha GPS: 50.1316014N, 15.3931947E (z roku 1919), 50.1323475N, 15.3929025E (z roku 1968)
Na Masarykově náměstí před kulturním domem rostou po stranách pomníku dvě statné lípy. Koruny mají kulovité. V minulosti byly redukované. Jejich vzrůst odpovídá danému stanovišti. Jsou obklopeny zpevněnými povrchy, což jim samozřejmě nesvědčí. Podíváme‑li se do jejich historie, tak zjistíme, že byly vysazeny v roce 1919 před budovou někdejší sokolovny na památku osvobození našeho národa. Konána byla velká slavnost s hudbou a účast byla hojná. Roku 1922 po uskutečnění sbírky byla mezi těmito lípami postavena socha svobody. Pomník obětem 1. světové války nese nápis 1914–1918 Světlé památce padlých hrdinů ve světové válce za svobodu československého národa (poslední čtyři slova byla za minulého režimu odstraněna). Byl vytvořen dle návrhu a modelu prof. V. Suchomela F. Bílkem z Podhorního Újezda. Na dobové fotografii jsou zřetelně vidět lípy v mladším věku. V pozadí je budova sokolovny, která byla zbourána v roce 1977, aby ustoupila výstavbě „moderního“ kulturního domu. Na protilehlém konci návsi v travnaté ploše před čp. 71 roste pěkná lípa s pravidelnou korunou. Ta byla vysazena na čestném místě dne 28. 10. 1968 na paměť srpnovým událostem a na počest vyhlášení samostatnosti Československého státu. Původně zde stávalo od roku 1715 až do roku 1960 mariánské sousoší, které spadlo při velkém větru. Akci inicioval „Odbor pro pamětihodnosti“ vedený Stanislavem Kasalem, který také pronesl slavnostní řeč. Výsadby se účastnili zastupitelé obce a zástupci všech spolků. Ñ Lípa vysazená v roce 1968 v současnosti Ö Pohled na stávající vzrostlé lípy vysazené v roce 1919 Ò Dobová fotografie lip u sochy ze začátku 30. let minulého století
19
20
Jubilejní lípy v Klučově druh: lípy velkolisté (Tilia platyphyllos Scop.), lípa srdčitá (T. cordata Mill), 5 jedinců rok výsadby: 1920 okres: Kolín poloha GPS: 50.0931122N, 14.9176908E (Masarykova lípa), 50.0930186N, 14.9176467E (Wilsonova lípa), 50.0945422N, 14.9109450E (lípa svobody a lípa zastupitelstva), 50.0945033N, 14.9069486E (lípa mládeže)
Celkem pět statných významných lip republiky zdobí obec hned na několika místech. Za to vděčíme obecnímu zastupitelstvu, které se 20. března 1920 usneslo, aby pro paměť naší samostatnosti byly slavnostně vysazeny lípy. Událost se uskutečnila 5. dubna 1920. Kronika obce popisuje onu slavnost následovně: „Sešla se celá obec, za pěkného slunného odpoledne děti a děvčata oblečené za družičky v bílém oděvu, větší mládež v národních krojích pestřily malebně průvod. Několik sokolů v krojích si vzalo na starost pořádání celého průvodu. Slavnosti se zúčastnilo celé obecní zastupitelstvo, mnoho rodáků a hostí přišlo a přijelo se podívat do rodné obce, i z hodně vzdálených míst, jak oslavujeme vzkříšení z poroby rakouské říše a jak jest mnoho pochopení v době osvobození v českých lidech, kteří chtějí pracovati ku štěstí a blahu lidu v republice. Zapomínalo se v takových chvílích na všechny zažité strasti a útrapy, odpouštěl mnohý v tomto nadšení to, čím mu kdo ublížil a zapomínal.“ Nejprve byly za doprovodu patnáctičlenné kapely při silnici na Hořany vysazeny lípy prezidentů – Masarykova lípa (vlevo) a Wilsonova lípa (vpravo) – dnes nedaleko čp. 194. Následně se průvod vydal na náves před čp. 19, kde členové zastupitelstva po ukončení proslovu zasadili dvě lípy – lípu svobody a lípu zastupitelstva. Obecní kronika doplňuje: „Každý člen přidal několik lopat hlíny na kořeny těchto památných stromů, sloužícím k tomu, aby v budoucnu připomínaly tuto vznešenou chvíli.“ Potom se průvod odebral před čp. 3 a 8, kde děti zasadily svoji lípu mládeže. Kronika obce doplňuje: „Matky pomáhaly těm nejmenším při této práci a přitom jim vštěpovaly do myslí, aby si dnešní den a jeho události pamatovaly a připomínaly po celý svůj život. Na tomto místě promlu‑ vil k účastníkům, zvláště mládeži, Popelka J., přednosta Poříčanského nádraží, nabádal mládež ku lásce k Československé republice a ku lásce a ochraně stromoví, které má býti chloubou každé obce.“ Slavnost tehdy trvala až do večera a zpříjemnil ji i tanec.
Ñ Ñ Bližší pohled na lípu mládeže Õ Lípy prezidentů v Klučově při pohledu do obce (na fotografii vpravo Masarykova a vlevo Wilsonova lípa) Ñ Lípa svobody a lípa zastupitelstva u pomníku obětem války v jádru obce
21
22
Jubilejní lípy v Přerově nad Labem druh: lípy srdčité (Tilia cordata Mill.), 2 jedinci rok výsadby: 1920, 1968 okres: Nymburk poloha GPS: 50.1607222N, 14.8248408E (z roku 1920), 50.1612283N, 14.8251022E (z roku 1968)
V areálu skanzenu lidové architektury rostou dvě význačné lípy. Starší z nich najdeme mezi roubenými chalupami nedaleko vstupu. Svoji košatou a bohatě větvenou korunu zvedá nad pomníkem padlým v 1. světové válce. V místní kronice se ze zápisu z roku 1925 dozvídáme o pomníku padlých, který byl vybudován péčí místních Sokolů v roce 1920. Při jeho slavnostním odhalení dne 28. října 1920 byla při něm vysazena lípa, která připomíná vznik Československa. V dáli na dobové fotografii můžeme lípu vidět ještě před tím, než byla obestavěna chalupami. K tomu došlo v letech 1972 a 1974. Již tehdy statná lípa dobře dotvořila atmosféru venkovského sídla. K chalupám se lípy tradičně sázely. Druhá jubilejní lípa roste v severovýchodním okraji areálu za roubenou rumpálovou studnou. Korunu má protáhlou, relativně úzkou. Byla vysazena v rámci oslav 50. výročí republiky v roce 1968, tedy po roce a půl existence skanzenu. Polabské muzeum uspořádalo 20. října 1968 před staročeskou chalupou malou slavnost, které se zúčastnilo asi 300 místních obyvatel a zájezd příznivců Polabského muzea z Poděbrad. Dobová fotografie zachycuje shromáždění před staročeskou chalupou. Proslov měl ředitel muzea Svatopluk Šebek a tehdejší předseda místního národního výboru Alois Skuhravý. Na fotografii se účastníci dívají směrem k lípě. Ta však na záběru není. Prohlídku lip může doplnit návštěva Polabského národopisného muzea. Ve skanzenu je prezentována prostřednictvím přenesených objektů lidové architektury kultura středního Polabí. Figurínami doplněné interiéry ilustrují život na polabské vesnici od poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Národopisné muzeum v Přerově nad Labem bylo prvním „záchranným skanzenem“ v Čechách. Ñ Statná lípa dnešních dnů
Ö Nejstarší fotografie areálu skanzenu z roku 1967, na níž je lípa z roku 1920 zachycena v dáli v levé části snímku Ò Padesátiletá lípa v současnosti Ø Záběr ze shromáždění při výsadbě lípy v roce 1968
23
24
Švehlova lípa v Dřísech druh: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.) rok výsadby: 1933 okres: Praha‑východ poloha GPS: 50.2563994N, 14.6441256E
V jádru obce v parku při ulici Hlavní roste mohutná lípa, která je zde lokální dominantou. Statný kmen nese široce do všech stran rozložitou korunu. Lípa hrdě a čestně nese své poselství. Z kroniky obce se o jejím významu dozvídáme, že obecní zastupitelstvo ve Dřísech z podnětu místní Domoviny domkářů a malorolníků (zájmový spolek zemědělců) uspořádalo dne 30. dubna 1933 slavnost k životnímu jubileu ministerského předsedy Antonína Švehly, státníka a vůdce agrární strany. Jádrem oslavy bylo zasazení „Švehlovy lípy“ ve stejnojmenném parku. Byla zvána také lípou svobody na paměť Švehlových zásluh v protirakouských akcích, které vedly k 28. říjnu 1918. Park lichoběžníkového tvaru byl k tomu účelu před tím připraven a oplocen. Slavnosti se zúčastnil za okresní úřad vládní rada Kučera se dvěma členy okresního zastupitelstva V. Práglem a J. Slabým. Nejprve odevzdal ve škole rolník Josef Fabián jménem místní Domoviny žactvu zdejší Lidové školy hospodářské obraz Antonína Švehly. Byl zavěšen na chodbě školy. Početný průvod s hudbou vyšel od školy k novému parku. Po zpěvu mužského sboru „Má vlast“ měl slavnostní projev okresní školní inspektor Pavlišta. Bylo provedeno symbolické zasazení lípy a následoval zpěv smíšeného sboru „Udeřila naše hodina“, básně žáků a ženy zpívaly Kovařovicův sbor „Jarní“. Starosta obce Antonín Novák převzal lípu pod ochranu obce a doslov k aktu měl rolník Václav Kocourek. Před ukončením slavnosti tancovaly žákyně Národní besedu. Potom se na prostranství koncertovala hudba. Sborové zpěvy nacvičil s místními občany řídící učitel Bohumír Popek, tance žákyň učitelka Havlíčková. Na dobové fotografii je zachycena slavnostní výsadba lípy. Další významný strom se nachází pár kroků odtud před obecním úřadem. Jedná se o strom milénia, který byl vysazen 28. října 2000 na paměť vstupu do třetího tisíciletí. Ñ Švehlova lípa v současnosti Ò Fotografie ze slavnostního sázení Švehlovy lípy
25
26
Lípa národní hymny ve Štěchovicích druh: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.) rok výsadby: 1934 okres: Praha‑západ poloha GPS: 49.8501039N, 14.4091828E
Pod kostelem sv. Jana Nepomuckého v prodloužení ulice Školní roste v mírném svahu statná lípa. Svoji korunu zvedá do značné výšky. Její stařičký kmen působí mohutně. Jedná se o lípu národní hymny „Kde domov můj“. Byla vysazena na paměť 100 let od prvního uvedení této písně. Ta pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, poprvé hrané v Praze dne 21. prosince 1834. Za její výsadbou stojí vedoucí skautského oddílu Karel Borovička (1897–1973). Ten se pro sazenici lípy vypravil na lánský zámek, kde ji dostal přímo od prezidenta T. G. Masaryka. Karel Borovička žil ve Štěchovicích, byl majitelem prosperující kominické firmy v Praze a především nadšeným skautem. Díky své pracovní činnosti měl velmi mnoho známých a zastával také funkci okresního skautského zpravodaje. Založil zdejší skautský oddíl a posléze i středisko ve Štěchovicích. Odtud se skauting začal šířit po proudu Vltavy. V letech 1935–1937 byly založeny oddíly v Jílovém, na Zbraslavi a ve Vraném. Borovička byl i vysokohorský turista, divadelník, psal kroniky a promítal také v biografu. Po slavnostní výsadbě lípy se v místní hospodě hrála Fidlovačka, kterou před tím se svými kamarády pilně trénoval. U této lípy také skauti skládali před válkou sliby. To ale za Němců nešlo, a proto přesunuli svoje slibové místo na Hrádek, kde později postavili Svojsíkovu mohylu. Na pískovcovém označení stromu bylo původně ještě připsáno, že lípu vysadili skauti ze Štěchovic. Tato část nápisu však byla za minulého režimu pro jistotu odstraněna. Ve spodní části kamene zůstala skautská lilie, která byla vytesána samotným Karlem Borovičkou. V roce 1968 vysadili skauti tři jubilejní lípy u Kocáby dole pod kostelem. Stromy se bohužel nedožily současnosti. Nejstarší štěchovickou lípu republiky najdeme o 70 m jihozápadním směrem dále uprostřed křižovatky asfaltových cest u říčky Kocáby (kolem lípy je plůtek). Byla vysazena v roce 1918 u příležitosti vzniku Československé republiky. Lípa i přes částečné proschnutí nese dál statečně své poselství. Ñ Lípa národní hymny dnešních dnů Ò Označení lípy z pískovce Ò Ò Iniciátor výsadby lípy Karel Borovička
27
28
Sukova alej v Křečovicích druh: lípy velkolisté (Tilia platyphyllos Scop.), 22 jedinců rok výsadby: 1938 okres: Benešov poloha GPS: 49.7231944N, 14.4850042E
Na východním okraji obce směřuje k pomníku hudebního skladatele Josefa Suka (1874–1935) lipové stromořadí, které je připomínkou kulturních tradic obce Křečovice a jejího okolí. Statné lípy vysazené v pravidelných rozestupech zde tvoří význačnou dvouřadou alej. Stromořadí bylo vysazené 3. dubna 1938 k 20. výročí založení Československé republiky. Průvod tehdy vyšel za doprovodu hudby od školy. V čele byla nesena státní vlajka. Slavnost zahájil a všechny přítomné přivítal pan řídící učitel Muška, načež následoval proslov pana učitele Patáka. Potom žáci přednášeli básně a zazpívali písně. Následovalo slavnostní zasazení ozdobených stromků. Žáci školy za pomoci hasičů vysázeli alej 17 lip a 8 ořešáků. Poté byla slavnostně celá alej předána do opatrování starostovi panu Maříkovi. Slavnosti se zúčastnily hasičské sbory z Křečovic, Vlkonic, Krchleb, Strážovic, Zádolí a ze Straného. Závěrem proběhlo poděkování všem přítomným za hojnou účast a hudba zahrála národní hymnu. Průvod s hudbou šel zpět k pomníku padlým, kde byl dán rozchod. Stromořadí dlouhé přibližně devadesát metrů v současnosti tvoří 22 vzrostlých lip. Jsou vysazené po obou stranách zpevněné živičné cesty vedoucí k mohyle skladatele Josefa Suka. Mezi stromy jsou umístěné památné kameny s vytesanými jmény okolních obcí a připomínkami skladatelových děl. Ty během dubna 1938 začaly do Křečovic dovážet povozy. Stromořadí bylo vyhlášeno alejí Středočeského kraje v roce 2012 v soutěži Alej roku, kterou pořádá sdružení Arnika. Pomník Josefa Suka, ke kterému nyní alej vede, byl slavnostně odhalen 26. května 1940 při slavnosti k mistrově poctě. Mohylu vybudovali mistři Chomát ze Šebánovic a Beran z Křečovic. Mohyla nese nápis „Hudba je tolik jako modlitba!“ Pomník s alejí a pamětními kameny je od roku 1965 kulturní památkou ČR. Ñ Ñ Dnešní pohled alejí směrem k pomníku
Õ Dominantní alej v současné době Ñ Sukova alej několik let po výsadbě Ò Stavba Sukova pomníku
29
30
Lípa svobody v Mutějovicích druh: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.) rok výsadby: 1968 okres: Rakovník poloha GPS: 50.1942939N, 13.7093161E
Na křižovatce ulic Malá Strana, Na Mostě a Na Rybníčku roste v travnatém trojúhelníku statná lípa, která zvedá svoji protáhlou korunu do značné výšky. Byla vysazena v rámci oslav 50. výročí trvání Československé republiky. Dle obecní kroniky oslavy uspořádal Československý svaz mládeže (ČSM) poslední neděli v květnu. Konaly se Staročeské máje, sportovci organizovali pouťovou zábavu a ČSM Václavskou zábavu. Výsadbě předcházel průvod obcí s hudbou. Opentlenou lípu vezli v průvodu žáci zdejší školy na kárce. U pomníku padlých, kde stáli čestnou stráž vojáci z rakovnické posádky, byl položen věnec, poté přečetl předseda projev a nakonec došlo na výsadbu lípy, která je zachycena na dobových fotografiích. Poté ve zcela naplněné sokolovně zhodnotil práci v republice a v obci za 50 let starosta Č. Benda. Došlo i na vyznamenání několika občanů čestnou medailí Ústředního výboru národní fronty k 50. výročí republiky. Další lípu republiky můžeme najít v nedaleké Lhotě pod Džbánem dnes spadající pod Mutějovice. Konec války v roce 1918 byl ve Lhotě přivítán s úlevou a radostí. Občané nadšeně oslavili i vznik samostatného Československa. Náladu ve vsi snad nejlépe vystihují slova kronikáře: „Tak dlouho utlačované české cítění mohlo býti konečně veřejně projevováno, což také se skutečně dělo jak v domác‑ nostech, tak i na místech veřejných.“ Místní hasičský sbor na oslavu uspořádal lidovou slavnost a na památku vzniku naší samostatnosti byla ve středu obce nedaleko rybníka zasazena lípa svobody. Ñ Lípa republiky v dnešní době Ö Průvod vezoucí lípu na místo výsadby Ò Slavnostní výsadba jubilejní lípy
31
32
Lípa svobody v Hostíně druh: lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.) rok výsadby: 1968 okres: Mělník poloha GPS: 50.3406372N, 14.5886944E
V malebné vísce východně od Mělníka roste před obecním úřadem (čp. 56) význačná lípa. Relativně štíhlá koruna se vypíná vysoko k nebi. Kolem stromu je kruhovitá lavička vybízející k posezení. Lípa byla vysazena hostínskými občany, a to symbolicky za účasti tehdejšího nejstaršího a nejmladšího občana Hostína, 28. října 1968 při příležitosti 50. výročí vzniku Československé republiky. Součástí ceremonie byl i lampiónový průvod a položení věnců k pomníku obětem 1. světové války, který byl z iniciativy divadelního spolku Vojan postaven v roce 1934 v horní části obce. Na dobové fotografii ze 70. let minulého století je dřevina ještě mladým stromkem. Dnes je lípa lokální dominantou a dotváří zdejší náves, která je lemována dvouřadou alejí z ořešáků. Zeleně si v Hostíně váží. Před časem založili nový park, který je koncipován jako arboretum, a rovněž byl vysázen za obcí ovocný sad. V roce 2017 získala obec zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí v soutěži Vesnice roku ve Středočeském kraji. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1345. Z kulturních památek je význačná sýpka (čp. 51) z první poloviny 19. století. Patrový špýchar má zděné přízemí a roubené patro se zdobně řešenou bedněnou pavlačí. Další památkou je usedlost čp. 11, která je hmotově jedinečným příkladem venkovské usedlosti z 19. století s kvalitními štuky zdobeným průčelím do návsi. Za pozornost stojí i dřevěná zvonička na návsi.
Ñ Jubilejní lípa je dnes dominantou hostínské návsi Ò Výřez z pohlednice z počátku 70. let minulého století s mladou lípou
33
34
Skautské lípy svobody v Mělníku druh: lípy velkolisté (Tilia platyphyllos Scop.), 3 jedinci rok výsadby: 1968 okres: Mělník poloha GPS: 50.3472625N, 14.4881383E
Na veřejném prostranství mezi ulicemi Wolkerova a Sokolovská najdeme skupinu tří mohutných lip. Jejich košaté koruny jsou zde výrazným prvkem zeleně. Lípy vysadili skauti a skautky 3. a 12. oddílu skautů Mělník při příležitosti oslav 50. výročí vzniku republiky 28. října 1968. Bližší okolnosti k výsadbě se dozvídáme ze skautské kroniky, do které tehdy událost zapsal hlavní vedoucí Miloslav Šrámek st. (bratr Tokawa) následujícími řádky: „Protože vzhledem k přítomnosti cizích vojsk na území naší republiky nebylo možno 28. ří‑ jen oslavit velkými slavnostmi, jak se plánovalo před srpnem, vyzvala vláda alespoň k vysa‑ zování lip. Mělník má bohužel pověst velmi neprůbojného města a třebaže p. architekt Hurych opatřil lípy, národní výbor se nepostaral o jejich vysazení. Ujali jsme se toho my a s Českoslo‑ venským svazem mládeže a školami dohodli další výsadby. Den předem jsme vykopali jámy a dovezli hlínu a zajistili důstojné tabulky. Spolu s dalšími oddíly jsme se sešli 28. 10. v 9 hodin v parku u hřiště. Zde jsme se seřadili a v čele se státní vlajkou jsme za zpěvu pochodovali na místo a zde každý, i okolostojící občané, za zpěvu národních písní přihodil svoji lopatu hlíny. Slavnost jsme zakončili státní hymnou a udělením odznaků Služby vlasti. Slavnostní dny pro nás skončily a čekala nás opět všední práce. Jako památka však po dese‑ tiletí nebo i staletí na ně zůstanou lípy svobody. Doba je teď neobyčejně vážná. Nikdo nevíme, před co nás i blízké budoucnost postaví. Přesto myslím, že všichni si přejí to, co jsem já vyslovil, když jsem k lipkám přihazoval tu svou lopatu černé země: ‚Ať se s novým jarem zazelená spolu s listím lip svobody i svoboda naší československé republiky‘.“
Ñ Trojice vzrostlých lip v současnosti Ò Sázení lip ze záběrů tehdy mladého skauta Vladimíra Tomši
35
36
Lípa svobody v Berouně druh: lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.) rok výsadby: 1968 okres: Beroun poloha GPS: 49.9538897N, 14.0505808E
V zeleném pásu mezi ulicí Plzeňskou a Střední zdravotnickou školou Beroun roste nápadná lípa. Dřevina má košatou a do všech stran pravidelně se rozbíhající kulovitou korunu. Před lípou je stabilní označení v podobě velikého kamene s pamětní deskou. Lípa byla vysazena skauty při slavnosti k výročí 50 let od vzniku Československa dne 28. října 1968. O výsadbě nám blíže prozrazuje skautská kronika: „V půl desáté jsme se sešli u školy. V průvodu jsme pak ještě s jinými lidmi šli na sídliště, kde už byla připravena lípa a vykopána jáma. Když jsme tam došli, seřadili jsme se a bratr Hladík měl projev o vzniku a významu lip svobody. Po‑ tom předal lípu do ošetřování a do ochrany 2. dívčímu oddílu a 3. chlapeckému oddílu. Pak si každý hodil lopatou a nakonec zazněly tóny státní českosloven‑ ské hymny. Na lípy svobody budeme dlouho vzpomínat.“ Další jubilejní berounské lípy můžeme najít na návsi v části města v osadě Jarov. U pomníku obětem světové války roste strom slavnostně vysazený 21. dubna 1919, nedaleko autobusové zastávky se nachází pamětní lípa, jež byla vysazena 27. října 1968.
Ñ Statná lípa dnešních dnů Ò Slavnostní výsadba lípy
37
38
Lípa svobody v Bratkovicích druh: lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.) rok výsadby: 1968 okres: Příbram poloha GPS: 49.7460986N, 13.9930294E
Pěkná košatá lípa roste v osadě Dominikální Paseky (u čp. 58) v Bratkovicích nedaleko Příbrami. Kmen nese pravidelnou a souměrnou korunu. Historie této lípy, připomínající vznik naší republiky, je skutečně pohnutá a dnes ji můžeme obdivovat jen díky hrdinskému činu. Stalo se tak koncem října 1968, kdy lípu tajně vysadil Václav Hoch se svým synem Václavem, toho času skautem. Z vyprávění syna Václava se dozvídáme, že tehdy základní organizace včelařů Příbram s MNV Příbram plánovaly slavnostní vysazení lípy k 50. výročí samostatnosti republiky. Po okupaci vojsk varšavské smlouvy MNV Příbram akci zakázal, nicméně ZOV Příbram už měla objednaný strom. Václav Hoch starší se na výborové schůzi přihlásil, že vyzvedne objednaný strom a rozštípe ho a spálí, na důkaz přinese rozsekané korunní větvičky. Syna pověřil, aby vše podržel v tajnosti, protože všichni úředníci, státní zaměstnanci a volení zastupitelé na všech úrovních kolaborovali s okupanty varšavské smlouvy a ti, co nekolaborovali, byli vyměněni a perzekuováni. Lípa, jež měla původně růst v Příbrami, byla vysazena v Bratkovicích. A protože dokumentování tehdy nebylo možné, připojuji očitou vzpomínku pana Hocha: „Pamatuji si, že ten den byl pošmourný, po zasazení stromku se sluníčko prodralo mezi mraky a já měl příjemnou euforii a navrhl jsem tátovi, abychom se vyfotili. Táta mi odpověděl, že to není dobrý nápad, protože když dáme vyvolat film, tak se může fotografie objevit tam, kde nemá, a dovědí se, co jsme udělali. Je tady příliš mnoho lidí, kteří bez zaváhání stromek zničí, jen proto, aby se někomu zavděčili. Nevím, jestli se dožiji změny režimu, ale přál bych ti, aby ses toho dožil alespoň ty. Pak musíš dávat velký pozor na detaily. Když se ti něco nebude zdát, tak to nezveřejňuj, je to naše tajemství a byla by hrozná škoda toho‑ hle nádherného stromku pro nás i pro přírodu.“ Dominikální Paseky jsou rozptýlenou vsí na jihovýchodním úbočí hřebene Slonovec – Klouček. Dříve též nazývané Hlubošské Paseky byly založeny kolem roku 1640 v souvislosti s obnovou železářství na hlubošském panství sem pozvanými hamerníky a horníky z Krušných hor. Ñ Dnešní podoba lípy v Bratkovicích Ò Lípa v době kvetení
39
40
Lípy republiky v Neveklově druh: lípy srdčité (Tilia cordata Mill.), 4 jedinci rok výsadby: 1988 okres: Benešov poloha GPS: 49.7531439N, 14.5332739E
Na jižním okraji náměstí Jana Heřmana kolem pomníku obětem 1. světové války rostou čtyři význačné lípy. Svým vzrůstem tvoří důležitou součást zeleně na náměstí. Velice silné je též jejich historické poselství. „Krásná jako kvítka na modranském džbánku je ta země, která vlastí je ti…,“ zněly 28. října 1988 u příležitosti 70. výročí Československé republiky verše Jaroslava Seiferta neveklovským náměstím. Po verších a Sukově hudbě pohovořil krátce předseda místního národního výboru Jan Slabý. Připomenul vše podstatné, co se týkalo národních dějin i historie tohoto válkou těžce zkoušeného kraje. Končil slovy: „Dejme republice k jejím sedmdesátinám to, co nejvíce potřebuje, svůj um, poctivou práci, věrnost a zelené stromy. Ať ty, které dnes zasadíme, symbolizují naše odhodlání uhájit mír pro naše děti i pro pokolení příštích věků.“ Následoval hlavní bod oslavy – sázení 4 lip. Zasloužilá umělkyně a spisovatelka Eliška Horelová (mj. autorka knihy „Kluci ze zabraného“, pojednávající o vystěhování Neveklovska za 2. světové války) k tomu řekla: „Sázela jsem tu svou nejen na počest 28. října 1918, ale i s přáním zakořenit jejím prostřednictvím v neveklovské půdě, v kraji, který mi je blízký jak svou krásou, tak i pohnutým osudem. V kraji bohatém svou vnímavostí k hudbě, poezii k přírodě…“ Další lípu vysadil profesor Alfréd Holeček, klavírní virtuos a poslední doprovázeč houslisty Jana Kubelíka, světoznámého mistra, jehož rod pocházel z Neveklovska. Třetí lípu zasadili ti, co se na Neveklovsku narodili v roce 1918. A pak došlo na lípu nejmladších. Oddíl ochránců přírody vysadil čtvrtou lípu nejen za sebe, ale i za děti, které se narodily a ještě narodí v roce 1988. Eliška Horelová k výsadbě dále dodala: „Mám z těch čtyř lip na nevenkovském náměstí obrovskou radost. Stromy se odjakživa sázejí pro potomky. Je to krásná zelená štafeta, kterou předává jedna generace druhé. Kéž by si tuto skutečnost uvědomoval každý.“ Ñ Lípy na náměstí v současné době Ö Jednu z lip sázeli tehdy sedmdesátiletí občané Neveklovska Ò Další lípu sázely děti z oddílu ochránců přírody Ø V pořadí třetí lípu zasadila spisovatelka Eliška Horelová a čtvrtou klavírní virtuos, doprovázeč Jana Kubelíka, profesor Alfréd Holeček (oba uprostřed fotografie)
41
42
Lípa republiky před Havelským parkem v Mladé Boleslavi druh: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.) rok výsadby: 1990 okres: Mladá Boleslav poloha GPS: 50.4128781N, 14.9080764E
Na veřejném prostranství před Havelským parkem směrem k náměstí Míru roste košatá lípa. Má nádhernou a kompaktní pravidelnou korunu. Byla vysazena 28. října 1990 skauty 3. oddílu Mladá Boleslav na paměť vzniku Československa. Lípu tehdy zajistil bratr Pácha, který byl v té době zaměstnaný v zahradnictví v nedaleké Hejtmánce (při výjezdu z Mladé Boleslavi směrem na Bezděčín). Tehdy měli skauti svoji „základnu“ v havelském kostele. Po složení skautské přísahy ve zmíněném kostele onoho dne následoval pochod od kostela směrem k travnatému prostoru a následně byla slavnostně vysazena lípa. Tehdy byl oddíl vedený Václavem Bečvárovským – Vabem. Kostel sv. Havla je barokní hřbitovní kostel s goticko‑renesančním jádrem a věží z roku 1735. Na zrušeném hřbitově, novodobě upraveném na park, i v kostele se nachází řada historických náhrobků. Celý areál je kulturní památkou. Nedaleko vstupu do parku byla na konci září 2017 odhalena lavička Václava Havla s lípou rostoucí uprostřed stolu se dvěma křesílky vyzývající k zastavení a dialogu v duchu Havlových myšlenek. Ze skautské kroniky se dále dozvídáme, že již v roce 1969 vysadili skauti dvě jubilejní lípy. Stalo se tak v parku Štěpánka nedaleko mostu přes Klenici směrem k budově obchodní akademie. Dnes statné lípy navazují na starší lipovou alej. Jejich existenci odhalilo pátrání ve skautské kronice. Ñ Lípa v současnosti Ö Nástup skautů před složením slibu, po němž následovalo sázení lípy v roce 1990 Ò Výsadba dvou lip v roce 1969, bratr Julek Víšek vítá oddíly z Mladé Boleslavi
43
44
Lípa republiky v Rakovníku druh: lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.) rok výsadby: 1998 okres: Rakovník poloha GPS: 50.1032428N, 13.7331375E
V městských sadech pár kroků jižně od kostela sv. Bartoloměje roste při křižovatce cest nápadná lípa. Její pravidelná koruna se symetricky zužuje k jejímu vrcholku. Bezpečně ji poznáme podle stabilního označení, které u ní bylo příkladně instalováno již při výsadbě. Dne 27. října 1998 se ve městě uskutečnily oslavy 80. výročí vzniku 1. samostatného státu – Československé republiky. V dopoledních hodinách byly položeny věnce a kytice k pietním místům, věnovaným československým legionářům a padlým bojovníkům za naši svobodu. V 16 hodin se konala u pomníku TGM vzpomínková slavnost. Příjemnou atmosféru, navzdory počasí, navodil pěvecký sbor Václav z Čisté pod vedením pana Brotánka. V blízkosti sochy se sešli členové zastupitelstva města, zástupci okresního úřadu, Sokola, Vojenského svazu rehabilitovaných, představitelé některých politických stran a spolků, občané Rakovníka, aby byli přítomni zasazení lípy – Stromu republiky. V průběhu slavnosti panovala skvělá nálada a dojetí. Pár lopat zeminy přihodil k jejím kořenům i pan starosta Mánek, který vyslovil přání, aby lípa prospívala, vzkvétala a košatěla do krásy víc než naše republika v současnosti. Lípa dostala kůl opatřený trikolorou a pamětní kámen, který má událost připomínat dalším generacím. Lípa roste v nejzápadnější části Čermákových sadů, které byly založeny tehdejším starostou Josefem Čermákem na začátku 20. století. Park vznikal po roce 1902 na místě bývalé chmelnice či na jinak intenzivně obhospodařovaných pozemcích. Významný prvek sadů tvoří alej jírovců maďalů, která byla založena dříve než vlastní sady zhruba v místech, kde dříve protékal Rakovnický potok, který byl po ničivých povodních v roce 1872 regulován a přeložen o cca 100 m jižněji. Z dalších zajímavých stromů je možné jmenovat dva památné jinany, které rostou východním směrem od jubilejní lípy. S odstupem 20 let můžeme říci, že lípa republiky vyrostla v krásný strom a směle a důstojně nese své poselství. Ñ Vzrostlá lípa v současné době Ö Příprava na sázení lípy republiky Ò Lípu vysazuje starosta města Ing. Milan Mánek
45
46
Lípa republiky v Petrovicích druh: lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.) rok výsadby: 1998 okres: Příbram poloha GPS: 49.5539694N, 14.3381547E
Ve středu Petrovic na Sedlčansku na okraji parkově upravené plochy směrem ke kostelu sv. Petra a Pavla roste význačná lípa. Dřevina má pěknou do výšky protáhlou korunu. O její historii promlouvá v blízkosti umístěný veliký balvan, na kterém je tabulka s letopočtem 1918–1998 s trojlístkem lípy srdčité. Oslavy 80. výročí vzniku samostatné ČSR oslavily Petrovice ve středu 28. října 1998. Postupně byly vysazeny tři lípy republiky. Již před polednem zasadili obyvatelé osady Kuní, Kuníček a Rybníček strom republiky na „Stražišti“ nedaleko Kuní. Hlavní program oslav se uskutečnil odpoledne. V 15 hodin se uctila památka padlých vojínů z I. světové války položením věnce u památníku v Obděnicích a zakončilo se projevem starostky. Tamtéž se pak zasadil strom republiky na travnaté ploše pod kostelem Panny Marie. Lípu zasadila starostka obce paní Marie Křížová, dále starosta místních hasičů Josef Krameš, osadní starosta Vladimír Krejča a zástupce klubu „Ležák Obděnice“ pan Pavel Vaniš. Poté se všichni přesunuli do osady Kuníček, kde byl slavnostně odhalen první kámen z křížové cesty. Jedná se o plastiky vytesané do přírodního kamene zobrazující výjevy z křížové cesty. Z Kuníčka se všichni přesunuli do Petrovic, kde proběhlo uctění památky padlých vojínů položením věnce u pomníku. Následoval projev starostky obce a vystoupení žáků ZŠ Petrovice, vedené paní učitelkou Marií Soukupovou. Na závěr zasadila starostka obce paní Marie Křížová, starosta místních hasičů Petr Štepánek a žáci ZŠ Petrovice Lucie Burdová a Jan Važura strom republiky v parku na náměstí v Petrovicích. Po celou dobu odpoledního programu hrála hudba Rudolfa Ešnera. Ñ Lípa republiky v Petrovicích v současnosti Ö Sázení lípy republiky v Petrovicích Ò Lípa republiky v Kuní
47
48
Lípa republiky v Louňovicích pod Blaníkem druh: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.) rok výsadby: 2008 okres: Benešov poloha GPS: 49.6369439N, 14.8470314E
Na náměstí Jana Žižky za kapličkou vedle zámku roste mladá lípa republiky, která má kompaktní korunu. Její poselství je sdělováno v podobě stabilního označení v blízkosti kmene. Lípa byla vysazena u příležitosti 90. výročí vzniku Československé republiky dne 28. října 2008. Paní starostka pronesla u pomníku padlých krátký proslov, byla zahrána naše hymna a u pomníku obětem první a druhé světové války hasiči položili věnec. Poté byla sázena lípa republiky. Při sázení mohl pomoci každý občan. Možnost přihodit lopatu zeminy k lípě využily hojně místní děti. Na fotografii z výsadby je zřejmé, že se akce, kterou uspořádal městys Louňovice pod Blaníkem ve spolupráci s dobrovolníky, těšila velikému zájmu publika. Z dalších pozoruhodných stromů lze najít na náměstí tři prastaré lípy u kostela Nanebevzetí Panny Marie, které jsou vyhlášeny za památné stromy. Renesanční zámek nacházející se vedle lípy je původně gotickou tvrzí. Jádrem celého památkově chráněného areálu je jednopatrová budova zámku s pravidelnou čtyřkřídlou dispozicí. Muzejní expozice nacházející se uvnitř přibližují region Louňovicka a Podblanicka, kterému kraluje pověstmi opředený Velký Blaník.
Ñ Fotografie ze slavnostní výsadby lípy republiky Ò Lípa republiky v současnosti
49
Doporučení k novým jubilejním výsadbám stromů republiky Přípravám na vysazení stromu, který ponese živé poselství vzniku naší republiky, je potřeba věnovat mimořádnou pozornost. Tyto dřeviny by se měly po další desítky a stovky let stát reprezentativní chloubou a ozdobou našich sídel. Budou výjimečným přírodním prvkem, který dostane do vínku připomínat důležitý okamžik naší národní historie.
50
Výběr vhodného místa pro výsadbu Při hledání optimální lokality pro růst pamětního stromu je klíčové, aby daný strom měl co nejlepší podmínky pro svůj rozvoj a na svém stanovišti vydržel co nejdéle. Zároveň při výsadbách jubilejních stromů volíme reprezentativní místo na veřejném prostranství, které zajistí důstojnost tohoto aktu. Rovněž bychom měli volit takovou lokalitu, na které strom nebude do budoucna ohrožen – např. výstavbou, dopravou, výkopy a terénními úpravami a působením dalších negativních vlivů. Pro správný vývoj a růst stromu jsou důležité následující faktory: kvalitní zemina, dostatek vody a vzduchu v půdě a světlo. Dále na strom pochopitelně působí teplota, větrné proudění či čistota ovzduší. Dalším faktorem je dostatečně veliký prostor pro růst nadzemní části a kořenů. Vhodné jsou travnaté plochy ve větší vzdálenosti od komunikací, kde se strom stane lokální dominantou. Naopak neperspektivní z hlediska trvalosti stromu jsou rušné zadlážděné plochy s nadměrným pohybem chodců a automobilů. Umístění konzultujeme s odborníky (dendrology, zahradními architekty) a vždy požádáme o souhlas majitele vybraného pozemku. Držíme se i dalších zákonných omezení, které s aktem výsadby souvisí, např. ochranná pásma sítí technického vybavení. Na území kulturních památek a jejich prostředí, v památkových zónách a rezervacích či v jejich ochranných pásmech je dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, nutné si během plánování výsadby opatřit souhlas příslušného orgánu památkové péče. Umístění by mělo být předem konzultováno s pracovníky Národního památkového ústavu – specialisty na historickou zeleň.
Instalace technických prvků Ke snížení pravděpodobnosti kolizí mezi stromem a okolím je vhodné dřevinu ochránit proti možnému mechanickému poškození (vandalismus, sečení) či nežádoucímu zhutnění půdy (sešlap) v okolí kmene technickými prvky (plůtky, ohrádky) či vegetačními prvky (poléhavé keře, trvalky). Případné plůtky a ohrádky by měly vhodně zapadat do konkrétní lokality a jejich provedení by mělo být v harmonickém vztahu k okolí. Někde budou žádoucí spíše dřevěné prvky, jinde se přikloníme ke kovovému provedení. Pokud by tyto prvky v místě působily nepatřičně, tak můžeme přistoupit k ochraně stromu prostřednictvím poléhavých keřů či půdopokryvných trvalek. Při instalaci technických prvků dbáme na jejich dostatečnou vzdálenost od stromu a volíme kvalitní materiál.
V památkově chráněných územích plánujeme tyto prvky s maximálním citem na okolí a jejich provedení projednáváme s orgány památkové péče. Vhodně provedené opatření výrazně zvýší důstojnost dané dřeviny a zajistí stromu potřebnou nedotknutelnost.
Označení jubilejního stromu Neopomenutelným krokem při plánování výsadby významného stromu je výběr podoby jeho označení. Umístěním informace u stromu zabráníme ztrátě jeho poselství a jedinečnosti. Důležitá je realizace stabilního označení, které bude s hrdostí přenášet jeho kulturně‑historické hodnoty dalším generacím. Výhodou umístění informace přímo u stromu je zajištění všeobecné informovanosti o jeho poselství široké veřejnosti, mládeži, architektům, úřadům a dalším zájemcům. Takovýto významný strom se stává celospolečensky atraktivní a informovanost mu zajišťuje patřičný respekt.
51
Pokud aktéři výsadeb opomenou instalovat stabilní označení, tak se informace o jeho významu postupně vytrácí a může zcela zaniknout. Na strom se poté hledí jako na běžnou zeleň a není mu věnována náležitá péče a ochrana. Řádně provedené označení přežívá generace obyvatel stejně jako samotný strom. Případným odcizením označení hrozí určité riziko ztráty informace o výsadbě. Vhodné označení by proto mělo být trvanlivé, pevně ukotvené (nepřemístitelné) a odolné proti vandalismu. Při volbě materiálu klademe důraz na trvanlivost, stabilitu a odolnost proti vnějším vlivům. Rovněž nám jde i o bezúdržbovost, aby informaci o poselství nebylo nutné obměňovat. Takové vlastnosti nejlépe splňuje označení vytesané do kamene či kovová destička umístěná na dostatečně velikém kameni či stabilní tyči. Při výběru konkrétní horniny bychom měli volit místní druh kamene, aby přirozeně zapadl do svého okolí. Vždy dbáme na to, aby označení bylo v dostatečné vzdálenosti od kmene, doporučujeme alespoň 4 m. V budoucnu pak nebude například nutné řešit potřebu přemístění kamene dále od dřeviny.
52
Označení může doprovázet i doplňková cedule, která obsáhne rozsáhlejší texty či obrázky. Ta ovšem mnohdy negarantuje velikou trvalost a je náchylná k možnému poškození. Stabilní označení spolehlivě nikdy nenahradí.
Volba výsadbového materiálu Dalším hlavním faktorem pro úspěšnou výsadbu je vybrat vhodný druh, kvalitu a velikost výsadbového materiálu. V případě výsadby stromu republiky je příhodné zvolit náš národní strom – lípu. Z našich domácích druhů můžeme zvolit buď lípu srdčitou (Tilia cordata), nebo lípu velkolistou (Tilia platyphyllos). V sídlech, kde panuje znečištěné ovzduší a hrozí byť jen malé riziko solení, které naše domácí druhy nesnáší, je možné se přiklonit k odolnějším druhům – lípa zelená (Tilia x euchlora), lípa řapíkatá (Tilia petio‑ laris) či lípa americká (Tilia americana). V odůvodněných případech nebo při nevhodných přírodních podmínkách je možno vybrat i jiný druh stromu, avšak v každém případě by se mělo jednat o strom listnatý. Obvykle nejlepší výsadbový materiál můžeme získat v okrasných školkách, které se specializují na výpěstky stromů. Vysazovaný jedinec by měl být již od začátku reprezentativním stromem s dobře zapěstovanou korunou a kvalitním kořenovým systémem. Pro slavnostní výsadbu jsou vhodné stromy o velikostech obvodu kmene minimálně 14–16 cm nebo 16–18 cm. Pamatujme však na to, že čím větší strom pořizujeme, tím náročnější je jeho ujmutí na stanovišti. Důležité je si uvědomit, že pouze správně provedená výsadba a patřičná následná péče je základem kýženého úspěchu.
Můžeme mít sebelepší výsadbový materiál, ale pokud nezajistíme řádnou výsadbu a přijatelné podmínky pro ujmutí a růst stromu, tak veškerá snaha vyzní naprázdno a budeme svědky chřadnoucích a skomírajících dřevin. V případě stromů republiky si nemůžeme dovolit upustit od příkladné povýsadbové péče. Samotnou výsadbu vždy svěříme odborníkům majícím zahradnické vzdělání a zkušenosti s výsadbou stromů. Podrobný doporučený postup výsadby naleznete na stránkách www.lipyrepubliky.cz, kde se mimo jiné. dozvíte, že pozornost výpěstkům věnujeme už při přepravě, že je potřebné zajistit dostatečně velikou výsadbovou jámu a provést kotvení stromu, že nesmíme zapomenout na ochranu kmene, povýsadbový řez, dostatečnou zálivku a také musíme naplánovat a realizovat následnou péči.
Samotný průběh celé akce by měl být řádně zdokumentován a zaznamenán. Zápis o výsadbě jubilejního stromu by se měl objevit v kronice obce či města, v místním zpravodaji atp. Důležité je i fotografické zaznamenání. Strom by měl být zaevidován do regionální databáze významných stromů či jiného celorepublikového přehledu. Nezbytná je i instalace stabilního označení, které každému kolemjdoucímu sdělí, že se jedná o významný strom. Zároveň prosíme o jeho zadání do celorepublikové databáze lip republiky – web Lípy republiky 1918–2018 – www.lipyrepubliky.cz.
Uspořádání společenské akce Výsadba pamětního stromu na počest 100. výročí vzniku Československé republiky by měla proběhnout ve slavnostním duchu a měla by být spojena se společenskou událostí, která bude odpovídat významu tohoto aktu. Nejlepší je uskutečnit výsadbu přímo v den státního svátku – Den vzniku samostatného československého státu (28. říjen). Zajisté milou povinností je pozvání vzácných hostů, představitelů spolků a dalších důležitých organizací v místě a samozřejmě široké veřejnosti včetně dětí, která se jubilejního sázení zúčastní. Během výsadby by mělo zaznít, proč je daný strom sázen a jaké poselství mu tím dáváme. Zároveň by se přítomní měli usnést, že strom budou společně chránit a budou se o něj starat. Vhodným doplňkem je hudební doprovod či tématické recitační vystoupení.
53
Přehled lip republiky Středočeského kraje zmapovaných v rámci nadšeneckého projektu Lípy republiky 1918–2018 (leden až červen 2018) Název
Okres
Rok
Význam
Umístění
Alej lip ve Vestci u Chocerad
Benešov
1919
původně 8 lip bylo vysazeno v roce 1919 na paměť vzniku ČSR (dodnes roste 6 lip)
na hrázi rybníka ve středu obce
Lípa svobody ve Střezimíři
Benešov
1919
vysazena 28. října 1919 na paměť vzniku ČSR
náves, naproti čp. 25
Lípa republiky v Ouběnicích
Benešov
1920
vysazena 20. 10. 1920 na paměť vzniku ČSR
náves, před čp. 24
Alej Josefa Suka v Křečovicích
Benešov
1938
vysazena 3. 4. 1938 k 20. výročí založení ČSR
východní okraj obce, u pomníku J. Suka
Lípy republiky v Neveklově
Benešov
1988
4 lípy vysazeny na paměť 70. výročí vzniku ČSR
náměstí J. Heřmana kolem pomníku obětem sv. války
Lípa republiky u společenského domu v Sázavě
Benešov
1990
vysazena v roce 1990 na paměť sametové revoluce
ulice Školská u společenského domu
Lípa republiky u školy v Neveklově
Benešov
1998
vysazena 28. 10. 1998 k 80. výročí vzniku ČSR
při ulici Tloskovská před ZŠ
Lípa republiky v Louňovicích
Benešov
2008
vysazena 28. 10. 2008 na paměť 90. výročí od vzniku ČSR
náměstí J. Žižky u zámku
Lípy republiky v Sázavě
Benešov
2018
100 lip vysazeno na jaře roku 2018 na paměť 100 let od vzniku ČSR
jednořadná stromořadí u řeky Sázavy a dále ve skupinách i jako solitery ve městě
Lípa století u školy v Neveklově
Benešov
2018
vysazena 19. 4. 2018 na paměť 100 let od vzniku ČSR
travnatá plocha mezi budovou ZŠ a ulicí Tloskovská
Lípa republiky v Koněprusích
Beroun
1918
vysazena v roce 1918 u příležitosti vyhlášení ČSR
u kapličky ve středu obce
Lípa svobody v Jarově u Berouna
Beroun
1919
vysazena 21. 10. 1919 k upomínce na 28. říjen 1918, kdy národ český se stal samostatným v ČSR
náves, u pomníku obětem 1. světové války
Lípy republiky v Hrachovišti
Beroun
1919
4 lípy vysazeny v říjnu 1919 k ročnímu výročí vzniku republiky na návsi obce, která byla srovnána se zemí v roce 1952 kvůli rozšíření vojenského újezdu
lokalita Hrachoviště u studánky, někdejší náves
Lípa svobody v Drozdově
Beroun
1919
vysazena 1. 5. 1919 na památku nabytí naší svobody
u pomníku padlých naproti čp. 240
Lípa republiky u školy v Nižboru
Beroun
1919
vysazena v roce 1919 na paměť vzniku ČSR
před ZŠ Nižbor, čp. 25
Masarykova lípa v Drozdově
Beroun
1921
vysazena 6. 3. 1921 na oslavu 71. narozenin prezidenta T. G. Masaryka
u pomníku padlých naproti čp. 240
Lípa svobody v Neumětelích
Beroun
1938
vysazena na jaře 1938 na paměť 20 let od vzniku ČSR
před ohradní zdí kostela u pomníku Šemíka
Lípa na návsi v Jarově u Berouna
Beroun
1968
vysazena 27. 10. 1968 u příležitosti 50. výročí od vzniku ČSR
náves, u autobusové zastávky
Lípa svobody ve Zdicích
Beroun
1968
vysazena 28. 10. 1968 žáky a učiteli základní školy na paměť vzniku ČSR
v areálu ZŠ Zdice v Žižkově ul.
Lípa svobody v Berouně
Beroun
1968
vysazena 28. 10. 1968 na paměť 50 let od vzniku ČSR
travnatá plocha před střední zdravotnickou školou při Plzeňské ulici
Lípa na návsi v Neumětelích
Beroun
1968
vysazena v říjnu 1968 na oslavu 50 let od vzniku ČSR
střed návsi zhruba před čp. 10
54
Název
Okres
Rok
Význam
Umístění
Lípa republiky v Mezouni
Beroun
1968
vysazena na paměť vzniku ČSR
před čp. 2
Lípa republiky v Nižboru
Beroun
1968
vysazena v roce 1968 na paměť 50. výročí od vzniku ČSR
vedle benzinové stanice směrem k řece
Švehlova lípa v Poštovicích
Kladno
1918
vysazena na památku padlých občanů v roce 1918
jižně od obecního úřadu (čp. 13)
Masarykova lípa v Zichovci
Kladno
1919
vysazena v roce 1919 na paměť vzniku ČSR
před čp. 53
Lípy republiky ve Školské ulici na Kladně
Kladno
1919
2 lípy vysazeny 28. 10. 1919 na paměť vzniku ČSR
při ulici Školská vedle čp. 322
Lípa republiky v Lidicích
Kladno
1998
vysazena 28. 10. 1998 u příležitosti 80 let ČSR
v jihovýchodním rohu parkové úpravy v centru obce při ulici 10. čevna 1942
Podprůhonská lípa republiky v Kladně
Kladno
2012
vysazena na počest 94. výročí vzniku ČSR
na rozcestí ulic V. Burgra a Pod Zámkem
Lípa srdčitá v Doubravčicích
Kolín
1918
vysazena v roce 1918 na paměť vzniku ČSR
při plotu u čp. 40
Lípa svobody v Přehvozdí
Kolín
1919
vysazena v roce 1919 na paměť vzniku ČSR
před čp. 7
Lípa svobody v Plaňanech
Kolín
1919
vysazena 1. 5. 1919 na paměť vzniku ČSR
náměstí u čp. 80
Lípa svobody v Blince
Kolín
1919
vysazena 1. 5. 1919 na paměť vzniku ČSR
před čp. 13
Tatecká lípa republiky
Kolín
1919
vysazena 11. 5. 1919 na oslavu vzniku ČSR
náves, před čp. 55
Lípy před kulturním domem v Žiželicích
Kolín
1919
2 lípy vysazeny v roce 1919 na památku osvobození našeho národa
Masarykovo náměstí před čp. 25
Lípa svobody a lípa zastupitelstva v Klučově
Kolín
1920
vysazeny 5. 4. 1920 na paměť vzniku ČSR
náves, před čp. 19
Masarykova a Wilsonova lípa v Klučově
Kolín
1920
vysazeny 5. 4. 1920 na paměť vzniku ČSR a pojmenovány podle prezidentů
při silnici na Hořany u čp. 194
Lípa mládeže v Klučově
Kolín
1920
vysazena 5. 4. 1920 na paměť vzniku ČSR
před čp. 3 a 8
Lípa u památníku svobody na Klepci
Kolín
1920
vysazena v roce 1920 na paměť vzniku ČSR (původně vysazeny 2 lípy)
u balvanu Slouha nedaleko Přišimas
Švehlova lípa v Dobravčicích
Kolín
1928
vysazena v roce 1928 na počest A. Švehly a 10. výročí vzniku ČSR
náves, před čp. 13
Švehlova lípa v Přistoupimi
Kolín
1934
vysazena 6. 5. 1934 na počest A. Švehly
náves, před čp. 152
Lípa osvobození v Hatích
Kolín
1945
vysazena 5. 5. 1945 na paměť osvobození ČSR
před čp. 26
Lípa osvobození v Plaňanech
Kolín
1945
vysazena v roce 1945 na paměť osvobození ČSR
za pomíkem obětem války před čp. 63
Lípa svobody v Kolíně
Kolín
1946
vysazena 25. 10. 1946 na paměť osvobození v roce 1945
vedle budovy ZŠ Kmochova
Dubčekova lípa v Týnci nad Labem
Kolín
1968
vysazena v roce 1968 na paměť vzniku ČSR
náměstí Komenského před čp. 235
Lípa svobody v Žiželicích
Kolín
1968
vysazena 28. 10. 1968 na počest vyhlášení samostatnosti ČSR
Masarykovo náměstí před čp. 71
Lípa svobody ve Vinařích
Kutná Hora
1918
vysazena 19. 10. 1918 na paměť vzniku ČSR
před čp. 44
55
Název
Okres
Rok
Význam
Umístění
Starkočská lípa republiky
Kutná Hora
1918
vysazena v roce 1918 na paměť vzniku ČSR
před čp. 80
Lípa svobody v Malíně
Kutná Hora
1919
vysazena 18. 5. 1919 na paměť vzniku ČSR
při ulici Mincovní před čp. 135
Lípa republiky v Karlově v Kutné Hoře
Kutná Hora
1968
vysazena v roce 1968 k 50. výročí vzniku ČSR
uprostřed parkové úpravy před čp. 33
Lípa svobody v Malešově
Kutná Hora
1968
vysazena v září 1968 na paměť 50. výročí vzniku ČSR
za kostelem sv. Václava
Lípa republiky v Březí
Kutná Hora
1968
vysazena v roce 1968 k 50. výročí vzniku ČSR
před čp. 48
Lípa svodoby v Hlízově
Kutná Hora
1968
vysazena v roce 1968 k 50. výročí vzniku ČSR
naproti čp. 101 (v ohrádce)
Lípa republiky ve Zruči nad Sázavou
Kutná Hora
1968
vysazena 28. 10. 1968 na paměť 50. výročí vzniku ČSR
náměstí Malostranské, před čp. 178
Lípa 17. listopadu v Kutné Hoře
Kutná Hora
1990
vysazena v roce 1990 na paměť sametové revoluce
Vorlíčkovy sady, jihozápadně od Chrámu sv. Barbory
Lípa v Lobči
Mělník
1919
vysazena 28. 10. 1919 na paměť vzniku ČSR
naproti budově pivovaru (čp. 34)
Jubilejní lípa republiky ve Mšeně
Mělník
1928
vysazena 28. 10. 1928 při oslavách 10. výročí ČSR
vedle budovy ZŠ Mšeno
Skautské lípy svobody v Mělníku
Mělník
1968
3 lípy vysazeny 28. 10. 1968 k 50. výročí vzniku ČSR
ulice Wolkerova, naproti čp. 12
Lípa svobody v Hostíně
Mělník
1968
vysazena 28. 10. 1968 k 50. výročí vzniku ČSR
náves, před čp. 56
Lipová alej v Ledcích
Mladá Boleslav
1919
vysazena 31. 3. 1919 na památku osvobození, dnes čítá 44 lip
hráz Písečného rybníka
Lípa republiky v Neveklovicích
Mladá Boleslav
1919
vysazena 21. 4. 1919 na paměť vzniku ČSR
u kaple v obci
Lípa svobody v Sudoměři
Mladá Boleslav
1919
vysazena v roce 1919 na paměť vzniku ČSR
náves, naproti čp. 25
Lípa republiky v Dalovicích
Mladá Boleslav
1928
vysazena v roce 1928 u příležitosti 10. výročí vzniku ČSR
v prudké zatáčce na začátku obce
Švehlova lípa v Mnichově Hradišti
Mladá Boleslav
1933
vysazena 28. 10. 1933 na paměť 15. výročí vzniku ČSR a počest A. Švehly
na křižovatce ulic Turnovská a Husova
Lípa republiky v Klášteře Hradišti n. J.
Mladá Boleslav
1968
vysazena v roce 1968 na počest 50. výročí vzniku ČSR
při ulici K Oboře naproti čp. 297
Lípy v parku Štepánka v Mladé Boleslavi
Mladá Boleslav
1969
2 lípy vysazeny v roce 1969 na paměť 50. výročí vzniku ČSR
park Štepánka, první dvě lípy u mostku přes Klentnici směrem k obchodní akademii
Lípa republiky před Havelským parkem v Mladé Boleslavi
Mladá Boleslav
1990
vysazena 28. 10. 1990 na paměť vzniku ČSR
v parkové úpravě před Havelským parkem směrem k náměstí Míru
Lípa republiky v Ujkovicích
Mladá Boleslav
1998
vysazena 28. 10. 1998 k 80. výročí vzniku ČSR
u kaple, před čp. 1
Lípa republiky v Mladé Boleslavi
Mladá Boleslav
2008
vysazena v říjnu roku 2008 na paměť 90 let od vzniku ČSR
v parkové úpravě severně od křižovatky tř. Václava Klementa a T. G. Masaryka
Lípa svobody v Opočnici
Nymburk
1919
vysazena v roce 1919 na památku znovunabytí svobody ČSR
náves, naproti čp. 16
Lípa svobody a Masarykova lípa v Rožďalovicích
Nymburk
1919, 1922
lípa svobody vysazena 21. 4. 1919 na paměť vzniku ČSR, Masarykova lípa vysazena 4. 12. 1922 na počest TGM
u pomníku Jana Husa na křižovatce ulic Husova a Lindnerova
Lípa svobody v Přerově nad Labem
Nymburk
1920
vysazena v roce 1920 na paměť vzniku ČSR
areál skanzenu u pomníku padlým 1. sv. války
56
Název
Okres
Rok
Význam
Umístění
Švehlova alej v Hořátvi
Nymburk
1933
vysazena v roce 1933 na počest A. Švehly, dnes čítá 159 lip
alej vede od kostela k vlakové zastávce
Lípa v Přerově nad Labem
Nymburk
1968
vysazena 20. 10. 1968 na paměť 50. výročí vzniku ČSR
severovýchodní okraj areálu skanzenu
Lípa obrody v Sadské
Nymburk
1990
znovu vysazena v roce 1990 na paměť vzniku ČSR, původní lípa vysazena v roce 1968
Palackého náměstí, naproti čp. 1100
Lípa osvobození v Lysé nad Labem
Nymburk
1995
vysazena 9. 5. 1995 na paměť 50. výročí osvobození ČSR
v parkové úpravě zhruba naproti vstupu do zámeckého parku z ulice Komenského
Lípa zasloužilých hasičů v Přerově nad Labem
Nymburk
2018
vysazena 21. 6. 2018 u příležitosti oslav 100. výročí vzniku ČSR
naproti kostelu sv. Vojtěcha
Lípa Československých legií v Předboji
Praha‑východ
1918
vysazena 8. 12. 1918 na počest vzniku ČSR
náves, naproti čp. 2
Lípa svobody v Brandýse nad Labem
Praha‑východ
1919
vysazena 13. 4. 1919 na paměť vzniku ČSR
při křižovatce ulic Palachova a Královická
Lípa republiky před léčebnou v Říčanech
Praha‑východ
1919
vysazena v roce 1919 k prvnímu výročí vzniku ČSR
před budovou Olivovy dětské léčebny
Švehlova lípa v Dřísech
Praha‑východ
1933
vysazena 30. 4. 1933 na počest A. Švehly a vzniku ČSR
na křižovatce ulic U Parku a Hlavní
Lípa osvobození ve Lhotě u Dřís
Praha‑východ
1945
vysazena v roce 1945 na paměť osvobození ČSR
naproti čp. 25
Lípa republiky na Masarykově náměstí v Říčanech
Praha‑východ
1968
vysazena 28. 10. na paměť 50. výročí vzniku ČSR
travnatá plocha před 1. ZŠ Říčany
Masarykova lípa v Brandýse nad Labem
Praha‑východ
2000
vysazena 7. 3. 2000 na počest 150 let od narození TGM, 55 let od konce 2. sv. války a k 13. všesokolskému sletu
zhruba uprostřed lokality Plantáž - předvstupní část do zámku
Lípa republiky v Čelákovicích
Praha‑východ
2018
vysazena 8. 5. 2018 v rámci oslav 100 let ČSR
u sochy sv. Jana Nepomuckého v ulici Kostelní
Lípa svobody ve Štěchovicích
Praha‑západ
1918
vysazena v roce 1918 na počest vzniku ČSR
na křižovatce ulic Na Buku a Školní
Masarykova lípa v Kamenném Přívoze
Praha‑západ
1919
vysazena 1. 5. 1919 na počest T. G. Masaryka
před ZŠ Kamenný Přívoz, směrem k čp. 59
Lípa Karla Cvrčka v Jílovišti
Praha‑západ
1919
vysazena 26. 10. 1919 na paměť vzniku ČSR
při Pražské ulici mezi čp. 1 a 2
Lípa svobody v Lipové ulici v Jílovišti
Praha‑západ
1919
vysazena 26. 10. 1919 na paměť vzniku ČSR
ulice Lipová, naproti čp. 30
Lípa národní hymny ve Štěchovicích
Praha‑západ
1934
vysazena v roce 1934 na paměť 100 let od prvního uvedení Fidlovačky od J. K. Tyla, kde zazněla píseň Kde domov můj
pod kostelem sv. Jana Nepomuckého v prodloužení ulice Školní
Dubčekova lípa v Kamenném Přívoze
Praha‑západ
1968
vysazena v roce 1968 na paměť 50. výročí vzniku ČSR
místní část Zastávka, u čp. 177
Lípa svobody v Jílovišti
Praha‑západ
1968
vysazena v říjnu 1968 na paměť 50. výročí vzniku ČSR
při křižovatce ulic Lipová a Pražská
Lípa republiky v Nučicích
Praha‑západ
1968
vysazena 26. 10. 1968 na paměť 50. výročí vzniku ČSR
v parkové úpravě uprostřed Prokopské návsi
Lípa republiky v Dobřichovicích
Praha‑západ
1968
vysazena 28. 10. 1968 na paměť 50. výročí vzniku ČSR
první lípa vpravo při vstupu do sokolského areálu (z ulice Pražská)
Janovy lípy na Skalce v Mníšku p. Brdy
Praha‑západ
2015
5 lip vysazeno 17. 10. 2015 na paměť vzniku ČSR
kolem sochy sv. Jana Nepomuckého v barokním areálu Skalka
57
Název
Okres
Rok
Význam
Umístění
Lípa svobody v Suchdole u Příbrami
Příbram
1918
vysazena v roce 1918 na počest vzniku ČSR
u čp. 23
Lípa svobody u školy v Suchdole u Příbrami
Příbram
1918
vysazena v roce 1918 na paměť vzniku ČSR
vedle budovy ZŠ Suchdol
Lípa u Drsníku
Příbram
1918
vysazena v roce 1918 na počest vzniku ČSR
při křižovatce cest 100 m severně od obce Drsník
Lípa svobody v Hluboši
Příbram
1919
vysazena v roce 1919 na paměť vzniku ČSR
náves, před čp. 98
Masarykova lípa v Hluboši
Příbram
1919
vysazena 10. 4. 1919 na počest pobytu T. G. Masaryka na zámku Hluboš
náves, před čp. 47
Lípa svobody v Milíně
Příbram
1919
vysazena 13. 4. 1919 na paměť vzniku ČSR
u kaple sv. Jana Nepomuckého při ulici Na Homoli
Skupina lip v Chlumu u Nalžovic
Příbram
1919
3 lípy vysazeny 20. 4. 1919 na paměť získání svobody národa
při příjezdu do obce Chlum od Sedlčan 100 m za první odbočkou z hlavní silnice
Lípa svobody v Sádku
Příbram
1920
vysazena na jaře roku 1920 na paměť vzniku ČSR
před čp. 8
Lípa svobody v Bratkovicích
Příbram
1968
vysazena 1968 na paměť vzniku ČSR
u čp. 58 v Dominikálních Pasekách
Lípa svobody v areálu VOŠ a SOŠ Březnice
Příbram
1968
vysazena 28. 10. 1968 u příležitosti 50. výročí vzniku ČSR
ve vnitřním dvoře školy, Rožmitálská 340
Lípa republiky v Lazsku
Příbram
1998
vysazena 28. 10. 1998 u příležitosti 80. výročí vzniku ČSR
před čp. 41
Lípa republiky u Kuní
Příbram
1998
vysazena 28. 10. 1998 na paměť 80. výročí vzniku ČSR
na vyvýšeném místě v polovině křížové cesty mezi obcemi Kuní a Kuníček
Lípa republiky v Obděnicích
Příbram
1998
vysazena 28. 10. 1998 na paměť 80. výročí vzniku ČSR
na travnaté stráni při cestě ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie
Lípa republiky v Petrovicích
Příbram
1998
vysazena 28. 10. 1998 na paměť 80. výročí vzniku ČSR
při okraji parkově upravené plochy směrem ke kostelu sv. Petra a Pavla
Lípa svobody ve Lhotě pod Džbánem
Rakovník
1918
vysazena v roce 1918 na paměť vzniku ČSR
u návesního rybníku
Lípa svobody v Nesuchyni
Rakovník
1919
vysazena 13. 4. 1919 na paměť vzniku ČSR
uprostřed křižovatky před čp. 28
Lípa svobody v Městečku u Rakovníka
Rakovník
1919
vysazena v roce 1919 na paměť vzniku ČSR
náves, u čp. 55
Lípa republiky v Jesenici u Rakovníka
Rakovník
1968
vysazena v roce 1968 na paměť 50. výročí vzniku ČSR
naproti ZŠ Jesenice, mezi čp. 302 a 338 v ul. Školní
Lípa republiky ve Ždáru u Jesenice
Rakovník
1968
vysazena v roce 1968 na paměť 50. výročí vzniku ČSR
náves, vedle pomíku obětem války
Lípa svobody v Mutějovicích
Rakovník
1968
vysazena v roce 1968 na paměť 50. výročí vzniku ČSR
uprostřed křižovatky ulic Malá Strana, Na Mostě a Na Rybníčku
Lípa svobody v Senomatech
Rakovník
1968
vysazena v roce 1968 na paměť 50. výročí vzniku ČSR (původně vysazeny 2 lípy)
náměstí, naproti čp. 55
Lípa republiky v Rakovníku
Rakovník
1998
vysazena 27. 10. 1998 u příležitosti 80. výročí vzniku ČSR
Čermákovy sady, jižně od kostela sv. Bartoloměje
Podrobnější informace k jednotlivým stromům a nově nalezené lípy republiky najdete na www.lipyrepubliky.cz .
58
Projekt Lípy republiky 1918–2018 Na začátku roku 2018 spustila skupina nadšenců webový projekt mající za cíl zachránit poselství jubilejních lip republiky, které připomínají důležité milníky v našich dějinách. Autoři projektu zaznamenávají stávající lípy republiky a zároveň dávají návody a doporučení, jak naplánovat nové výsadby, aby stromy svá historická poselství přenášely co nejdéle. Projekt je realizován ve spolupráci s řadou partnerů. Zapojte se a dejte nám vědět i o vašich živých svědcích minulosti. Více naleznete na www.lipyrepubliky.cz nebo nás kontaktujte na e‑mailu: info@lipyrepubliky.cz .
O vydavateli Obecně prospěšná společnost (dříve občanské sdružení) Agentura Koniklec se věnuje ochraně přírody a krajiny a environmentálnímu vzdělávání od roku 1992. Jejím posláním je zlepšovat stav životního prostředí zejména vzděláváním a osvětou všech společenských i věkových skupin. Mezi témata, kterými se společnost zabývá, patří udržitelný rozvoj měst, adaptace na změnu klimatu, ekologické poradenství, šetrná turistika a geoturistika, environmentální výchova dětí a také vědeckovýzkumná činnost. Agentura Koniklec považuje za velkou čest spolupracovat v rámci své vydavatelské činnosti s autorem Alešem Rudlem z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště středních Čech v Praze a Středočeským krajem na vydání reprezentativní knihy podporující vztah člověka k přírodě a místu – dva základní předpoklady environmentální výchovy. Kontaktní e-mail na vydavatele: agentura@koniklec.cz
O autorovi Aleš Rudl (*1986), dendrolog – absolvent České zemědělské univerzity v Praze. Dlouhodobě se zabývá popularizací památných a významných stromů. Je pracovníkem Národního památkového ústavu jako specialista na památky zahradního a krajinářského umění a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde je řešitelem vědeckého projektu realizovaného v rámci aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI). Dříve působil i na ředitelství Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Kontaktní e‑mail na autora: info@lipyrepubliky.cz
59
Lípy republiky Středočeského kraje Aleš Rudl Vydali: Agentura Koniklec, o. p. s., Chelčického 1130/12, 130 00 Praha 3 Národní památkový ústav, ÚOP středních Čech v Praze, Sabinova 373/5, 130 00 Praha 3 Grafické zpracování a tisk: Lepton studio Náklad: 400 ks Publikace je neprodejná. ISBN: 978-80-904141-8-1 (Agentura Koniklec) ISBN: 978-80-86516-94-3 (NPÚ)
Lípy republiky Středočeského kraje