Page 1

Tereza Bernasová: Z české kotliny se vydala studovat na jih afrického kontinentu Jihoafrická republika není pro studijní pobyty příliš vyhledávaná. Tereze Bernasové učarovala. I přes to, že jí doma od cesty zrazovali, rozhodla se, že na rok odjede tisíce kilometrů od rodičů, kamarádů, přátel. „Všichni mi Afriku vymlouvali, že je nebezpečná. Radili, abych jela do Ameriky. Tam ale studují všichni. Já zatoužila po adrenalinu. Poznat málo známý kontinent, který má co nabídnout,“ začala své vyprávění Tereza Bernasová. Otec stál hrdinně při ní. Matka byla z jejího rozhodnutí na mrtvici. Roční studijní pobyt zařídila nezisková organizace AFS Mezikulturní programy, která se na mezikulturní studijní zkušenost specializuje. „Do poslední chvíle jsem netušila, kam mě umístí, jakou rodinu dostanu, jakou školu budu studovat. Do přihlášky jsem napsala, že bych chtěla do Kapského města ale nevěděla jsem, jestli to vyjde. Všechno jsem se dověděla až deset dnů před odletem. Měla jsem štěstí,“ usmívá se spokojeně studentka. Výuka jedině v angličtině Na gymnáziu dokončila druhý ročník s výborným vysvědčením. Studium přerušila. V Kapském městě ji čekal rok na tamní střední škole. Nastoupila do prvního ročníku. „Učili jsme se jedině v angličtině. Ale protože se mi všechno zdálo příliš jednoduché, přeskočila jsem zakrátko do maturitního ročníku,“ říká Tereza Bernasová. Každý si může vybrat, jaké předměty bude studovat. Střední školy jsou tam stejné, bez zaměření. Ona jela do zahraničí hlavně kvůli angličtině. Přibrala si afrikánštinu, výtvarnou výchovu, biologii, zeměpis, výpočetní techniku a základy společenských věd. „Škola byla blízko mého druhého domova. Bydlela jsem v rezidenci v luxusní čtvrti, kde žili samí běloši. Nemusela jsem se ničeho bát. A ty tam byly mé obavy, že budu muset jezdit do školy autobusem, což se bílým lidem vůbec nedoporučuje,“ vzpomíná Tereza Bernasová. Znali český fotbal Ve škole byla jedinou cizinkou. Ze začátku se smáli, že je z východní Evropy. A ona jim vysvětlovala, že se nemá tak špatně jako lidé v Africe. „Znali Československo, ne Čechy. Pětkrát se mě ptali, jestli máme moře. Nejvíc věděli o fotbalu,“ upřesňuje. Mentalita tamních lidí je odlišná. Pro Afričany bylo nepochopitelné, že odcestovala. U nich cestuje celá rodina. Černé mámy sice dávají své děti na práci, ale pouto je u nich silné. Nedovedou si představit, že by se jejich dítě vzdálilo z domova, že by žilo na koleji. Vlastně až do dospělosti potomků drží rodina pohromadě. Často i potom bydlí rodiče s dětmi. Každodenní život Čas tam plyne pomaleji. Lidé nespěchají. Když mluví, mlaskají. Jedí rukama, nepřezouvají se. Stravují se ve fast foodech, protože jsou nejlevnější. Jedí tučná a pro Evropany nezdravá jídla. Pijí zásadně colu, sprite. „Moje mamka ale vařila zeleninu. Byla jsem ve svém živlu. I přes zimu jsem měla denně čerstvé avokádo, ananas,“ zasnila se Tereza Bernasová. Ochutnala pštrosí maso, protože je tam hodně pštrosích farem. V obchodech prodávají sušené maso ze všech možných zvířat, nevyjímaje antilopy. Pro sedmnáctiletou dívku byl rok v Africe školou života. Poznala národ tolik odlišný a přece pyšný na svoji vlast. Rok studia v Kapském města ukončila maturitou. Zkoušky jí učitelé v Čechách neuznali. Musela nastoupit do třetího ročníku gymnázia. Rok studia v Africe jako by nebyl. „Pro mě ale zůstane velkou vzpomínkou a zkušeností. Určitě bych se tam chtěla vrátit. Vidět, co jsem nestihla. Žít bych tam ale nechtěla. S adoptivní rodinou si píšeme. Pozvala jsem je do České republiky. V Evropě byli, ale Čechy neznají.

AFS Mezisvěty - Tereza Bernasová byla v JAR  

Tereza Bernasová: Z české kotliny se vydala studovat na jih afrického kontinentu

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you