Issuu on Google+

Květen 2012 Úvodní slovo Milé čtenářky, milí čtenáři, dva měsíce utekly jako voda a Vy před sebou právě máte další číslo Mezisvětů, které dychtí po tom, aby právě Vám mohlo zpříjemnit den :-). Studenti, kteří jsou v České republice, nedávno zažili pravé české Velikonoce, školní rok se pomalu blíží ke konci a většina z nás už očekává léto a, doufejme, spoustu slunečných odpočinkových dnů. Ale přeci jenom, než nám ten školní rok úplně skončí, můžete si přečíst, jak právě na české školství hledí naši výměnní studenti. Dokonce Vám můžeme slíbit pokračování v příštím vydání našeho časopisu, abyste se už teď měli na co těšit. Dále zde najdete pokračování rozhovoru od Mathiase Komárka s thajskými studenty z minulého čísla nebo brazilskou želatinovou pochoutku. Protože věříme, že se Vy, stejně jako my, rádi něčemu přiučíte, tak bychom Vás rádi informovali o vízovém procesu pro získání víza do České republiky – tedy o procesu, který musí většina studentů, kteří se chystají k pobytu v České republice, absolvovat. A na závěr květnového vydání jsme pro Vás připravili menší ohlédnutí za rokem 2011, ale o co se jedná, to už se budete muset podívat sami :-). Za dobrovolnickou skupinu Sever a za celou redakci Vám pohodové momenty strávené s Mezisvěty přejí Jana Červinková a Adam Hanka


Zaostřeno: školství z pohledu zahraničních studentů Každý z nás chodil do školy a český školní systém je pro nás většinou ten, který považujeme za „ten přirozený”, všichni totiž víme, že „nějak takhle” přeci škola vždy vypadala a ještě dlouho vypadat bude. Jak je tomu ale v jiných částech světa? V tomto vydání Mezisvětů bychom Vám rádi přiblížili dojmy z různých zahraničních školních systémů, které popisují naši studenti. Zeptali jsme se jich, jak vnímají rozdíly mezi „tím svým“ školním systémem a tím českým, zajímalo nás, jaký je vztah studentů a učitelů a neopomněli jsme se také zeptat, které věci by si chtěli přivézt zpátky domů. Juan (Venezuela): Myslím, že české školy mají tvrdší i měkčí podmínky zároveň. Ve své škole ve Venezuele se nemusím každý den přezouvat. Je to samozřejmě také tím, že máme jiné podnebí. A i přesto, že v Čechách musíte studovat víc než my u nás, máte také více přestávek. Vy po každé hodině přebíháte ze třídy do třídy, což u nás neexistuje. Vaše škola také začíná mnohem později, my sedíme v lavicích už v 7 hodin ráno. A je tu ještě jedna věc, která mi v Čechách připadá velmi dobrá – my nemáme v učebnách žádné technické vybavení, zatímco u vás jsou všude promítače, interaktivní tabule a počítače. A abych nezapomněl, je tu také jedna drobnost: Zkuste v mé třídě mezi mými 40 spolužáky najít někoho, kdo mluví anglicky. Myslím, že nenajdete více než tři lidi. Kik (Thajsko): Mezi českými a thajskými školami jsou ohromné rozdíly. V Bangkoku bydlím v té samé budově, kde je škola, to znamená, že jsem ve škole prakticky od pondělí do pátku nepřetržitě. Ta škola má několik pater a úplně nahoře jsou dívčí ložnice, kde nás v jedné ohromné místností bydlí tak sto holek. Moje škola je jenom pro dívky, takže chlapecké ložnice v té budově nejsou, a my, holky, se v ní učíme společně, jíme společně a spát chodíme také společně. Někdy se navzájem rušíme, to když se některá z nás potřebuje učit dlouho do noci. V takovém případě si jde třeba sednout ven na schody a učí se tam, když ostatní už dávno spí. Také nosíme školní uniformy, to zní možná zvláštně, ale ty uniformy jsou hezké a moderní. My máme ve třídě dvě učitelky na 50 dívek, vždy nás učí společně. A jedna poznámka na závěr: V Thajsku máme stupnici od 4 do 1, kde 4 je ta nejlepší, to je taky jiné než tady u vás. Rozhovory vedli Adam Hanka a Jana Červinková


Dvě otázky pro Paa Pao je další z řady thajských studentů, kteří žijí na severu Čech. Bydlí ve Vratislavicích nad Nisou a chodí, stejně jako druhá liberecká studentka Pink, na liberecké gymnázium v Jeronýmově ulici. Zeptali jsme se jej na dvě rychlé otázky: Pao, jak lidé v Thajsku vnímají Českou republiku? Co si o ní / o nás myslí? Mnoho lidí o České republice neví, ale stále si většina z nás myslí, že je to Československo. A spousta lidí zná Karlovy Vary a Prahu. Co ti přijde divné na České republice? Něco, co jsi nikdy předtím neviděl? Je tu velká zima. Nejnižší teplota v Thajsku se pohybuje kolem 15°C, takže mám občas pocit, že tu umrznu. Z ostatních rozdílů například to, že lidé jedí obvykle něco a brambory, ale v Thajsku míváme rýži. Nebo když jsem poprvé sednul do auta mé hostitelské rodiny a zjistil jsem, že se zde jezdí vpravo, zdálo se mi to šílené. A snad nikoho neurazím, když zmíním, že my považujeme smrkání na veřejnosti za neslušnost. Všiml jsem si, že tady v Čechách je tomu jinak. Rozhovor vedl Mathias Komárek

Aby studenti mohli přijet… Často se mě dobrovolníci ptají, co dělá představenstvo AFS. Jelikož právě skončilo moje tříleté působení v představenstvu, cítím se dostatečně kompetentní k tomu vám, čtenářům Mezisvětů, přiblížit alespoň jednu z oblastí aktivit představenstva, do níž jsem se zejména v posledním roce aktivně zapojila. Jedná se o oblast lobbingu ve vztahu ke státní správě. AFS v České republice pochopitelně neexistuje ve vzduchoprázdnu, ale je jednou z mnoha desítek nevládních organizací pracujících v České republice s dětmi a mládeží. Pro zajištění svých programů – vysílání českých studentů do zahraničí, přijímání zahraničních studentů v ČR, dobrovolnictví – musí komunikovat s celou řadou orgánů státní správy, školami a dalšími institucemi. Jedním z nejnáročnějších procesů, který kancelář AFS každoročně koordinuje, je zajištění řádného příjezdu (a následného pobytu) studentů ze zahraničí do České republiky. Proč je tento proces tak náročný?


Dlouhá cesta k získání povolení k pobytu Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území ČR jsou vymezeny zákonem o pobytu cizinců na území České republiky. Tento zákon se podobně jako jiné zákony velmi často mění. Poslední změnou zákon prošel 1. ledna 2011. Obecně platí, že získat povolení k pobytu je administrativně náročnější pro studenty z tzv. třetích zemí, tedy zemí mimo Evropskou unii. Studenti AFS přijíždějí dle délky svého programu (semestrálního, či ročního) ve dvou režimech – buď žádají o dlouhodobá víza s platností max. 6 měsíců, nebo si vyřizují povolení k dlouhodobému pobytu s platností delší než 6 měsíců. Oba typy žádostí se podávají na zastupitelském úřadě v zemi původu studenta. Bohužel Česká republika nemá svůj zastupitelský úřad ve všech zemích, odkud k nám studenti AFS přijíždějí. Někteří z nich proto musí na zastupitelský úřad ČR cestovat do sousedního státu (například studenti z Venezuely – v lepším případě jejich žádosti - cestují do Brazílie). Na některých zastupitelských úřadech je třeba si předem domluvit termín podání žádosti přes elektronický systém Ministerstva zahraničních věcí, Visapoint, který však podobně jako jiné IT systémy mívá poruchy, a proto ani rezervace termínu na úřadě není jednoduchým úkonem. Podání žádosti o dlouhodobé vízum nebo pobyt předchází příprava všech nezbytných podkladů, kterými jsou mimo jiné doklad o zajištění ubytování, doklad o cestovním zdravotním pojištění, prokázání zajištění finančních prostředků k pobytu, potvrzení z hostitelské školy. Jakmile je žádost o dlouhodobé vízum nebo pobyt podána, nezbývá než čekat. Rozsáhlá složka dokumentů o studentovi putuje z českého zastupitelského úřadu, dejme tomu v Thajsku, na Ministerstvo vnitra ČR, které nově o udělení dlouhodobého víza nebo pobytu rozhoduje. Pouť mezi zemí původu studenta a Českou republikou se nemusí konat pouze jednou, ale často bývají dokumenty opětovně přeposílány zpět na zastupitelský úřad. V tuto chvíli právě zjišťujeme možnost, jak se dopátrat informací o aktuálním stavu vyřizované žádosti prostřednictvím plné moci, kterou by student AFS udělil. Zákonná lhůta na vyřízení žádosti je stanovena na 60 dní, ale v některých případech je překračována. Proto kancelář AFS důrazně upozorňuje studenty, aby žádost podali včas (nejpozději na začátku června), pokud chtějí do České republiky přijet na konci letních prázdnin. Novinkou, se kterou se již všechny stávající hostitelské rodiny a jejich studenti setkali, jsou tzv. biometrické průkazy, které jsou od května 2011 povinně vyžadovány. Každý student, který získal povolení k dlouhodobému pobytu, se musí do 3 pracovních dnů od vstupu do ČR osobně dostavit na regionální pracoviště Ministerstva vnitra, aby mu zde byly sejmuty biometrické údaje. Pořízení biometriky představuje také nemalé finanční náklady (2.500 Kč).


Očekávané legislativní změny O všechny výše popsané náležitosti a úkony se stará AFS kancelář za součinnosti studenta, jeho hostitelské rodiny, školy a partnerské organizace AFS, která k nám studenta posílá. Od všech zapojených do tohoto zdlouhavého administrativního procesu to vyžaduje velkou dávku trpělivosti a odhodlanosti věci řešit pečlivě a včas. Vědomi si značné zátěže, kterou vízový proces pro všechny zúčastněné představuje, snažíme se v roli představenstva AFS průběžně sledovat legislativu v oblasti víz a vysvětlovat zákonodárci roli AFS a podstatu fungování hostitelského programu. Právě v tomto roce Ministerstvo vnitra připravuje zcela nový cizinecký zákon, který by měl vstoupit v platnost od roku 2014. Úplnou novinkou v připravovaném zákoně je institut tzv. národního víza. Národní vízum bude určené pro pobyt delší než 3 měsíce a nepřesahující 1 rok, tedy doba přesně odpovídající délce hostitelských programů AFS. Jedná se o pobyt bez perspektivy usazení, který nelze po uplynutí jednoho roku prodloužit. Důležité je, že zákonodárce zavedením národního víza poskytuje následující výhody (oproti povolení k dlouhodobému pobytu): odpadá povinnost snímání biometrických údajů, očekává se levnější a rychlejší řízení o udělení národního víza. Častou otázkou hostitelských rodin a jejich studentů bývá cestování do ostatních evropských zemí (na dovolenou s rodinou, na výlet se školou). Národní vízum s tímto počítá a umožňuje cestování v rámci Schengenského prostoru. O národní vízum bude moci pro studenty z bezvízových zemí požádat přímo AFS z území ČR. Naděje na zjednodušení celého procesu Osobně považuji za velmi pozitivní fakt, že připravovaný cizinecký zákon řadí výměnné pobyty žáků mezi tzv. vzdělávací dlouhodobé pobyty. Reaguje tím na evropskou směrnici a poprvé v historii tak přiznává hostitelské organizaci realizující středoškolské výměnné programy podobné kompetence a povinnosti jako školám, které v rámci svých programů přijímají studenty ze zahraničí. Nový zákon hostitelským organizacím umožní například podat žádost v zastoupení cizince na území ČR, ale na druhou stranu na ně také přenáší vyšší odpovědnost za případné porušení (zneužití) účelu pobytu, včetně rizika sankcí. Nově bude k žádostem od hostitelské organizace vyžadován doklad o převzetí odpovědnosti za žáka. AFS v České republice se tak zařadí po bok partnerských AFS organizací v jiných zemích, které značkou AFS již desítky let garantují kvalitní vzdělávací programy pro studenty středních škol. Ráda bych na závěr popřála všem studentům, hostitelským rodinám i zaměstnankyním kanceláře AFS pevné nervy při vyřizování všech vízových a pobytových formalit a pevně doufám, že v blízké budoucnosti se příjezd studentů do Česka v tomto ohledu zjednoduší. Tereza Blahoutová


Gelatina colorida – Barevný želatinový dezert Ingredience: 1 balíček jahodového želé 1 balíček ananasového želé 1 balíček citronového želé 1 konzerva kondenzovaného mléka (Salko) 1 plnotučná smetana (smetana ke šlehání) 1 čiré želé bez chuti Příprava: Připravte všechno želé, dle návodu na obalu, ale množství vody tam uvedené zmenšete na polovinu. Nalijte želé odděleně do obdélníkových nádob a nechte ztuhnout, poté ztuhlé želé nakrájejte na malé kostičky a ty dejte do mísy. Smíchejte kondenzované mléko a smetanu. Poté připravte čiré želé dle návodu na obalu a přidejte ho k mléku a smetaně. Pak celou směs nalijte na kostičky želé. Dejte barevný dezert vychladit do ledničky, dokud neztuhne.

Výroční zpráva Dobrovolnické skupiny Sever za rok 2011 V AFS máme několik různých sezón, které se všemožně překrývají, každá začíná a končí jindy. Účetní rok se kryje s rokem kalendářním a jím se řídí financování všech aktivit celonárodních i lokálních, jak my, od fochu, říkáme: na DOSí úrovni. Pak je tu rok programový, který odpovídá školnímu roku. Tím se řídí pobyty studentů, hledání hostitelských rodin nebo prezentace a workshopy pro školy. A do třetice máme rok statutární, ten se začíná a končí výročním shromážděním občanského sdružení AFS Mezikulturní programy. To se koná vždy v dubnu. Na tento rok se volí členové představenstva a po jeho uplynutí vydává občanské sdružení AFS výroční zprávu za uplynulý rok. V této zprávě jsou reflektovány výroční zprávy jednotlivých dobrovolnických skupin. To uvádím pro zmatení nepřítele a na vysvětlení toho, proč naši výroční zprávu uveřejňujeme v květnu a ne v lednu. Rok se s rokem, jako již potolikáté, sešel, a dal nám příležitost k bilancování, jaká se ročně naskytne pouze jednou jedinkrát. Pohleďme nejprve na statistiky, neboť ty hovoří za vše: Momentálně naše DOS čítá 13 aktivních dobrovolníků z celého Libereckého kraje a bývalých okresů Jičín a Mladá Boleslav. Můžeme tak směle prohlásit, že se naše DOS rozrostla o několik velmi nadšených a aktivních dobrovolníků, zato se zmenšila tím, že již


nadobro nemusí obhospodařovat Hradec Králové a jeho okolí. Obě tyto skutečnosti hodnotíme velmi pozitivně. V naší DOS se za loňský rok vystřídalo přes patnáct hoštěných studentů (za celý rok, tedy dvě sezóny). To je výrazné meziroční zlepšení a nezbývá než doufat, že se nám podaří v nastoupeném trendu pokračovat i v dalších letech. Naopak v číslech vyslaných studentů pokulháváme a věříme, že zde do budoucna nastane obrat k lepšímu. Kmenové aktivity pro rodiny a studenty Důležitou pravidelnou aktivitou, kterou naše DOS pořádá každý měsíc pro všechny hoštěné studenty, hostitelské rodiny, dobrovolníky i přátele AFS, jsou DOSí stoly. Ty se konají vždy první neděli v měsíci, a to v Jičíně. Na těchto DOSích stolech jsme se setkali již se všemi hostitelskými rodinami z naší DOS, pro něž je to vítanou příležitostí ke vzájemné výměně zkušeností. Tu považujeme z hlediska podpory všech účastníků AFS programu za klíčovou. V listopadu jsme se mimoto setkali se všemi rodinami i studenty na mezinárodní večeři, kde nám naši studenti představili mnohé své národní pochutiny. Podařilo se nám také již potřetí ve spolupráci s DOS Východ a DOS Ústecko uspořádat Late Orientation Camp, podruhé v řadě za účasti dvaceti studentů a dobrovolníků na chatě Slovanka v Jizerských horách. Výlety, zábava, dobrovolnický rozvoj Na jaře roku 2011 zorganizovala naše DOS jednodenní výlet na Ještěd, v Jičíně se konal orientační běh pro mladé i dříve narozené. Nezapomněli jsme ani na vlastní teambuildingové aktivity, proto jsme spolu hned několikrát vyrazili na běžky. Dále jsme navázali na tradici předvánočních výletů do Berlína, tentokrát jsme jej uspořádali o den delší a naše skupina čítala na 35 účastníků z řad dobrovolníků a studentů. Propagace činnosti AFS Mimoto jsme také uspořádali několik prezentací o možnostech studia v zahraničí a o mezikulturním vzdělávání na gymnáziích po celém území naší DOS, kupříkladu v Liberci, Mladé Boleslavi, Turnově i jinde. Od konce roku 2011 jsme také určili pevná data vydání našeho do té doby spíše nepravidelného plátku Mezisvěty Dobrovolnické skupiny Sever, v němž informujeme o dění v našem regionu na poli AFS a přinášíme autentické výpovědi současných i minulých účastníků AFS programu. Dokonce si troufnu tvrdit, že ke každé výše popsané aktivitě vyšel v Mezisvětech vlastní článek, případné zájemce o jakékoliv další informace bych si na ně proto dovolil odkázat. Za AFS Dobrovolnickou skupinu Sever Adam Hanka


AFS Mezisvěty DOSu Sever