SNOW 01 - listopad 2002

Stránka 1 20.10.2002 18:12 OBÁLKA 1

SNOW ČASOPIS PRO LYŽE & SNOWBOARD / LISTOPAD 2002 / ČÍSLO 1 / V ¤Í·I RYCHLOSTI •

SMRT âÍHÁ V TATRÁCH •

PROFIL LUCIE HRSTKOVÉ

•

FLAINE

•

SILLIAN

A8 NATO 460 x275 snow

verze 3.

20.10.2002 17:05

Strรกnka 3

The new Audi A8. Share the excitement.

Lyze-Intelligence_230x275-spad

10.10.2002 17:21

Stránka 1

www.head.cz Zatímco Váš mozek zpracovává informaci o rychlosti jízdy, jejích změnách či o stavu sněhu, tyto počítačem řízené lyže to již zvládly dříve a zařídily se podle toho.

Generální importér značky HEAD pro ČR a SR ASPEN SPORT a.s., Na Vinobraní 1792/55, 106 00 Praha 10 Tel.: +420 2 67281111 Fax: +420 2 67281333

Intelligence™ Technology elektronicky řízený systém lyží

Se změnou rychlosti jízdy a sněhových podmínek se – díky inteligentním vláknům HEAD Intellifibers™ – vytváří v lyži elektrická energie. Tato elektrická energie a informace v ní obsažená je svedena do unikátního mikročipu, kde je vyhodnocena a zpracována. Patřičně zesílená energie je poté vrácena zpět do místa, kde se nachází vlákna HEAD Intellifibers™.

Výsledkem je inteligentní řízení torsní stability a vibrací lyže, což přináší kvalitnější, bezpečnější a rychlejší jízdu.

005-STOPY 1

19.10.2002 0:08

Stránka 5

5

STOPY

STOPY

S

něhovou pláň lze spatřit, jen projede-li po ní lyžař. Teprve pak pro nás získá své nahoře a dole, nabývá své orientace.

úryvek: Karel Císafi, z knihy Martina Velí‰ka LyÏafii

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

Foto: Wiesenhofer

Na poãátku je touha. Touha po nemoÏném. NeboÈ po niãem jiném touÏit nelze. To, co je, nebo i jenom mÛÏe b˘t, nemÛÏe b˘t pfiedmûtem touhy, protoÏe touÏení se obává svého naplnûní. Naplnûní touhy je totiÏ zároveÀ i jejím zánikem... âlovûk, kter˘ si nasadí lyÏe a stane se lyÏafiem, je sv˘m rozhodnutím promûnûn. Stává se cizincem, kter˘ jde tam, kam jiní jít bez lyÏí nemohou. Sníh, kter˘ obyãejnû pohyb znesnadÀuje, jemu na lyÏích v pohybu naopak pomáhá...

LyÏafi je zprvu lyÏafiem sváteãním. Odchází ze svého domova do hor. Opou‰tí

fií‰i úãelÛ a vchází do svûta hry, kter˘ je mimo sféru produktivního jednání.

Jeho odchod je v‰ak spí‰e sváteãním návratem do míst, kde byly stopy zaváté tak dávno, Ïe se zdá, jako by tam snad ani nikdy nebyly. Na lyÏích se ãlovûk navrací sám k sobû...

Pohybem touÏíme dosáhnout panenské pfiírody ãi neposkvrnûné snûhové plánû, ta nám v‰ak nutnû mizí pod lyÏemi. Cíl je sv˘m dosaÏením destruován.

Bílá pláÀ je protnuta stopami lyÏí. Pfiíroda je vtaÏena do artikulovaného pole kultury. Nepopsaná stránka je zaplnûna znaky... Setkání se stopou. LyÏafiská stopa je souhrou pfiírody a kultury. LyÏafi mífií svobodnû, sjíÏdí vlastní cestu, ta je v‰ak závislá na tûle krajiny. A snûhu...

006-KOMIX 1

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

6

19.10.2002 0:09

Stránka 6

20.10.2002 19:54

Stránka 7

focus: speedskiing

52

V fií‰i rychlosti Rychlostní lyÏování je sport, kter˘ nenajdeme na denním programu televizí ani jin˘ch médií. Îije si stranou pûknû v skrytu, jen sem tam vyplave vût‰inou pov‰echná informace, která jej pfiipomene. LyÏování a rychlost v‰ak bez sebe nemohou existovat, snad proto probûhly první závody, kde se jednalo o dosaÏení rychlostního maxima, uÏ pfied více neÏ sto lety. Leto‰ní rok byl pro speedskiing mimofiádn˘ – lidstvo díky Phillipu Goitschelovi prolomilo bariéru 250 km/h!

Smrt ãíhá v Tatrách SouÏití ãlovûka a pfiírody neb˘vá vÏdy bezbolestné.

Jeden skuteãn˘ pfiíbûh o dávné lavinové tragédii pfiibliÏuje hodiny aÏ dny po katastrofû z pohledu ‰éfa záchranáfiského sboru. Tento pfiíbûh proÏil autor ãlánku Milo‰ Vrba na vlastní kÛÏi.

Nahota mi nevadí LyÏafiky jsou pomûrnû ãasto pozorovan˘mi objekty, velmi v˘jimeãnû v‰ak pozorovatel pouÏívá jinou, neÏ sportovní optiku. My jsme se pokusili pouÏít ãoãky civilní.

JelikoÏ to Ïenské, co se v lyÏafikách ukr˘vá, podle nás za pozornost urãitû stojí.

62

Krkonoše Krkono‰e jsou bezpochyby nejv˘znamnûj‰ím ãesk˘m horstvem. Rozhodnû tedy z pohledu lyÏafiÛ. Poskytují nejlep‰í sjezdové areály, ale zároveÀ – coÏ se zdá doposud nedocenûné – zcela unikátní terény pro bûÏeckou turistiku.

Pohlednice dávné pohledy nás zanesou do doby lyÏafisk˘ch pion˘rÛ a pfiedstaví kus nelehkého Ïivota krkono‰sk˘ch horalÛ…

Tip na v˘let to nejlep‰í z krkono‰sk˘ch hor na bûÏkách

Luãní bouda nûm˘ svûdek novodob˘ch dûjin Krkono‰

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

56

Foto: Redbull/Marie Birkl

42

OBSAH

007-OBSAH1

OBSAH

007-OBSAH1

20.10.2002 19:54

Stránka 8

oddíly style

SNOW 28

freeride Pra‰anem do tunelu

SjíÏdûní na panensk˘ch svazích v ãerstvû napadaném pra‰anu je snad to nejkrásnûj‰í, co lyÏování nebo snowboarding umoÏÀuje. Proto se budeme pravidelnû vydávat na ty nejzajímavûj‰í sjezdy, které evropské hory nabízejí. První v˘let mífií do italského Passo Tonale.

snowboard Red Bull Xtreme Verbier

Red bull Xtreme Verbier. Extrémní terén, extrémní nebezpeãí, extrémní v˘kony. ReportáÏ Filipa RÛÏiãky pfiiná‰í atmosféru i prÛbûh soutûÏe leto‰ního klání.

34

Foto: Redbull/Ulrich Grill

30

guide Zázrak zvan˘ sníh

freeride, str. 28 V fií‰i rychlosti, str. 42 6 10 12 14 88

A jsme opût u snûhu. Tentokrát jej pozorujeme z ponûkud odbornûj‰ího úhlu, do jeho tajÛ nás zasvûcuje vÛbec první ãesk˘ snûhov˘ specialista a odborník na laviny Ing. Milo‰ Vrba.

atlas

80 Wengen

SNOW 36

Nejdel‰í a nejtûωí ze slavn˘ch sjezdÛ

Flaine

78 LukበBauer

Továrna na lyÏování umí vyprodukovat opravdu kvalitní v˘robky. Ov‰em lyÏafi sám je tím, kdo to mÛÏe ovlivnit nejvíce. Nechte si poradit od na‰eho kapesního prÛvodce.

Sillian

V Alpách existují místa ru‰ná, ale i zapomenuté oázky, kde vedle lyÏování naleznete dostatek prostoru k psychické relaxaci. Takov˘ je i Sillian.

40 Jungfrau

Jak vidí sám sebe pfied následující sezónou?

Kdo by jej neznal. Jedná se pfieci o samotn˘ lyÏafisk˘ top class. My nabízíme jeho lyÏafiské vychytávky.

market

auto 90 Volvo CX 90 Elegantní sportovec vás bezpeãnû dopraví i k nejv˘‰e poloÏen˘m ledovcÛm.

novinky Nové trendy

V bludi‰ti lyÏafiského supermarketu zabrousíme mezi novinky firem Atomic, Head a Scott.

Foto: Marcus Gyger

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

âe‰tí travní lyÏafii potvrdili svou pfiíslu‰nost ke svûtové elitû

90 92 98 100 102

Auto Market Zelené stránky Adresáfi prodejcÛ Flash - Rockboarding!!!

76 A vo tom to je!

Dne‰ek alpského sportovního lyÏování oãima pfiedního trenéra Jana Nûmce

84 Josef Rössler Ofiovsk˘ Praotec ãeského lyÏafiství a jeho zásluhy na poli sportu jsou neocenitelné

73 Wengen, str. 80

SNOW

92

74 Tráva je nej!

Foto: Redbull/Jürgen Skawrar

38

Komix Z redakce Tip - Stoleté areály Mix informací On the road

Lyžařství

007-OBSAH1

20.10.2002 19:54

Strรกnka 9

010-Z REDAKCE 1

20.10.2002 19:59

Stránka 10

10

V

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

ážení čtenáři, milí lyžaři a snowboardisté a vůbec všichni, kdo máte pozitivní vztah k jedinečné látce jménem sníh. Právě se stáváte živými svědky historie, jelikož držíte v ruce první vydání českého lyžařského časopisu Snow!

Schnee, sníh, snow...

– jiná slova se stejným významem, který nás provází v těch nejhezčích chvílích zimy, pro někoho snad i celého roku.

Sníh… Je inspirující, vyvolává touhu, evokuje něhu, září věčným světlem… Nabízí nekonečná podobenství. Každá vločka zná všemožná zemská zákoutí, hlubiny mořských příkopů i slávu nebeskou. Přináší extázi i slzy.

V tichosti se snáší z nebe jako Boží dech. Přesto je dokonale chladný. A chladně dokonalý!

Nemůže snad existovat jev, který by se lépe hodil pro název našeho časopisu. Vzdyť i jeden z otců dnešního lyžařského pojetí, Mathias Zdarsky, nazval svůj časopis tímtéž slovem.

První Der Schnee vyšel 30. října 1905 a jeho obsah tvořily zejména články s tématikou lyžování v Alpách, přinesl třeba vůbec první pravidla závodů ve sjezdu. Od té doby však na lyžařském kmeni vyrostlo nespočet větví, které samy se nadále rozvětvují. Proto i dnešní náš Snow bude úměrně košatější. I on chce být – podobně jako skutečný sníh – tvořitelem vaší dobré nálady, inspirovat, vyvolávat toužení a být „něžný”. I Snow bude přinášet zkušenosti ze všech zemských koutů a snažit se přibližovat k dokonalosti, jak jen to u časopisů jde.

A nakonec, sníh nás inspiroval i svou šesterečnou soustavou. Snow tak bude vycházet šestkrát do roka. K tomu se přidá minimálně jedno extra číslo a pokud možno co nejvíce tématických příloh.

Tak konec zdržování a – po způsobu dětí nadšených z čerstvého prašanu – šup do něj!

Kdo jsme?

K

dyž se člověk někde znenadání zjeví, bývá dobrým zvykem se představit. S časopisem Snow je to trochu těžší – je postaven z mnoha cihel, jež se navíc různě přeskupují, přibývají, odpadají... Takže vám představíme alespoň několik základních kamenů. K těm, na které se nedostalo, se budeme vracet v dalších číslech.

Petr Socha. Ohromnû ‰iroké spektrum pohybu v zimní pfiírodû, setkání s poezií a radostí, neustálá hra, boj se strachem, monumentálnost hor... To je lyÏování pro Petra Sochu. Prvotní náplní jeho práce ve Snow bude umírÀovat posedlé autory, aby se nepobili pfii diskuzích o tom, jak˘ ãlánek se do kterého ãísla vejde ãi nevejde. Sem tam se objeví jeho jméno pod nûjak˘m textem a moÏná i fotkou. petr.socha@snowmag.cz Nejoblíbenûj‰í disciplína: Témûfi v‰echno. Nemusím pfieplnûné sjezdovky, ba‰tím adrenalin pra‰anov˘ i carvingov˘. Mám rád pfiirozen˘ klid hor a poutníkovu osamûlost v nich, podobnû jako jedineãné atmosféry dálkov˘ch bûhÛ… ■ Nejoblíbenûj‰í lyÏe: Asi nûjaké rozumnû ‰iroké a lehké „crossy”, se skialpinistick˘m automatem toho zvládnou mnoho. BûÏky mám bohemky, které si ‰etfiím jen na závody, a jsem maximálnû spokojenej. V nejbliωí dobû plánuji nákup ‰ir‰ích BX bûÏek pro zimní trempy. ■ Nejoblíbenûj‰í stfiedisko: Chamonix!!! Dal‰í koníãky: V‰echny „pfiírodní” sporty (voda, hory, kolo…), kvalitní muzika (na Ïánr nehledím, ve v‰em dobr˘m najde‰ bigbít) a ãetba, je-li ãas. ■ Nejvût‰í ctnost: Nemám ■ Nejãastûj‰í hfiích: V‰echny ■ V‰em doporuãuji: Skupinu Krausberry. Je to doposud málo objevenej, ale neskuteãnû svûÏí a vtipnej bigbít. V‰ichni, jimÏ jsem ho vnutil, ho zaãali sami ba‰tit.

Ivan Sosna. Îivoucí lyÏafiská veliãina, duchovní otec SKI magazínu, autor hromady progresivních ãlánkÛ, prÛkopník moderních lyÏafisk˘ch metod u nás...

B˘val˘ závodní lyÏafi se promotal totalitou, aby v nové dobû nastoupil na cestu jménem lyÏování coby profesionál – badatel (moÏná aÏ lyÏafisk˘ filozof!), autor textÛ a dnes i v˘vojov˘ pracovník jedné lyÏafiské firmy. Je velmi pravdûpodobné, Ïe jeho nejmilej‰í sport se mu usadil na samém vrcholu hodnotového Ïebfiíãku.

Jeho závislost na sjíÏdûní je nepopiratelná a mnoh˘m obãas pfiijde aÏ trochu nezdravá. ivan.sosna@snowmag.cz Vûk: Kalendáfiní uÏ znaãnû pokroãil˘ (narozen v polovinû minulého století), psychologick˘ snad stále schopn˘ uãit se, pfiijímat nové a nechat se pfiekvapovat.

■ Nejoblíbenûj‰í disciplína: SjíÏdûní svahÛ na lyÏích ■ Nejoblíbenûj‰í lyÏe: Obfiaãka (v poslední sezonû a zfiejmû i v té pfií‰tí sendviãová Head 185 cm) ■ Nejoblíbenûj‰í stfiedisko: Tuzemské ·pindl, alpské nedokáÏu rozhodnout, ledovcové Kaunertal, mimo stfiední Evropu neznám. ■ Hobby: Dá se napsat nûco jiného neÏ lyÏování? ■ Nejvût‰í ctnost: Co takhle zeptat se mé Ïeny? ■ Nejãastûj‰í hfiích: Tyhle otázky na roztomilé slabÛstky zpovídan˘ch miluju! ■ V‰em doporuãuji: „Pofiiìte si lyÏe, jeìte na hory...” Tohle pr˘ kdesi napsal uÏ Lenin (jestli je‰tû víte, kdo to byl)…

TûÏko byste na‰li lyÏafiské místo, které by Radku Holubovi nic nefieklo. Pfies svÛj mlad˘ vûk ovládá jména sjezdovek jako vyjmenovaná slova po b a dokazuje tím, Ïe jeho mentální organismus byl stvofien právû k tomu, aby se ve SNOW staral o v‰e související s lyÏafisk˘m cestováním. Jeho moderní a pruÏn˘ Ïivotní náhled, jak doufáme, zafunguje jako elixír mládí a ohlídá ostatní kolegy od jejich „stafieck˘ch” spádÛ. Díky jemu budeme navûky mlad˘ ãasopis. radek.holub@snowmag.cz Vûk: 23 let ■ Nejoblíbenûj‰í disciplína: Racecarving. Miluju hladké ãervenoãerné sjezdovky, kde musím b˘t nejrychlej‰í. ■ Nejoblíbenûj‰í lyÏe: První housle u mû hrají dobré allroundcarvery, ale rád vyrazím neprojetou stopou i na prastar˘ch bûÏkách rubínkách. ■ Nejoblíbenûj‰í stfiedisko: Kronplatz. Zaryt˘m sjezdafiÛm zvedá hladinu adrenalinu aÏ do povodÀového stupnû. Co se t˘ãe freeridu, je mi blaze v‰ude, pokud napadne such˘ sníh. ■ Hobby: LyÏe, hory, lyÏe…

■ Nejvût‰í ctnost: Co? ■ Nejãastûj‰í hfiích: Coca-cola ■ V‰em doporuãuji: Klidnou hlavu, nic se nejí tak hork˘, jak se to uvafií.

Jana Vlková. V˘teãná lyÏafika, jejíÏ jméno patfií mezi „lyÏafisk˘mi” autory mezi osvûdãenou klasiku. Její doménou je zejména Francie a v‰e s ní související, má v‰ak co fiíci i k mnoÏství vûcí kolem. Její úsmûv a mil˘, skoro matefisk˘ pfiístup – pfiedpokládám - budeme v‰ichni je‰tû mockrát potfiebovat. jana.vlkova@snowmag.cz

Petr Socha ŠÉFREDAKTOR SNOW

Vûk: UÏ bych mohla b˘t zvolena prezidentkou republiky. ■ Nejoblíbenûj‰í disciplína: letm˘ kilometr ■ Nejoblíbenûj‰í lyÏe: s nabrou‰en˘mi hranami ■ Nejoblíbenûj‰í stfiedisko: V‰echna je mam ráda, kaÏdé pro nûco jiného. ■ Hobby: leÏení na sluníãku v zelené trávû ■ Nejvût‰í ctnost: Hlas, kter˘ se nese i pfies tfii údolí. ■ Nejãastûj‰í hfiích: ãervené víno ■ V‰em doporuãuji: vzít si na lyÏe teplé rukavice pokraãování pfií‰tû...

010-Z REDAKCE 1

20.10.2002 19:59

Stránka 11

ČÍSLO 1, ROČNÍK I

REDAKCE editor:

Daniel Winkler dan.winkler@snowmag.cz ‰éfredaktor:

Petr Socha petr.socha@snowmag.cz art director:

Eva Macháčková eva.machackova@snowmag.cz zástupce ‰éfredaktora:

Radek Holub radek.holub@snowmag.cz grafik:

Petr Havelka typografie:

Josef Mikeš STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI Ing. Miloš Vrba Ing. Roman Gric Mgr. Pavel Vinklát Pavel Zelenka Vítek Ludvík Michal Roba Ondra Tůma Filip Růžička Honza Schauer Tomáš Macek Karolína Pilařová

REDAKTOŘI Ivan Sosna alpské lyžování, materiál

Jana Vlková cestování

Karel Hampl alpské lyžování, historie

Petr Novotný telemarking, skitouring

Zdeněk Klučka sport

Martin Večerka snowboarding

ADRESA REDAKCE: Husitská 90 130 00 Praha 3 – Žižkov redakce@snowmag.cz

DTP STUDIO ul. 4. května 175 755 01 Vsetín 571411164

222780286 jazyková korektura:

POBOČNÁ REDAKCE: ul. 4. května 175 755 01 Vsetín snow@altituda.cz

571411164

VYDÁVÁ: Altituda s.r.o.

4. května 175 755 01 Vsetín snow@altituda.cz Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu pražské redakce. © 2002 Snow Press s.r.o. © 2002 Altituda s.r.o.

Všechna práva vyhražena.

Snow a Snow revue jsou ochrannou známkou.

Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpný závod Přeprava Cena výtisku: 89 Kč (139 Sk) MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007 Vychází 6x ročně toto číslo vyšlo v listopadu 2002 další číslo vyjde v prosinci 2002

ODBORNÍ PARTNEŘI: www.MySwitzerland.com

Marta Lanzendörferová vedoucí v˘roby a distribuce:

Robert Bednařík robert.bednarik@snowmag.cz distribuce: Chcete-li prodávat SNOW ve své prodejně, volejte 571411164 nebo pište na distribuce@snowmag.cz inzerce: zajišťuje Altituda s.r.o.

4. května 175, 755 01 Vsetín obchodní oddělení 571411164, 222780286 inzerce@snowmag.cz vedoucí inzerce:

David Walter david.walter@altituda.cz 777811821 sekretariát vydavatelství vedoucí David Hrůza asistentka Martina Winklerová pfiedplatné: Předplatné objednávejte na adrese: Altituda - Snow 4. května 175 755 01 Vsetín : 571411164 fax: 571411164 predplatne@snowmag.cz www.snowmag.cz Ve vsetínské redakci provedeme změnu doručovací adresy, vyřídíme objednávky starších čísel a veškeré dotazy.

www.rakousko.com

www.lyze-francie.com

autoři projektu: Daniel Winkler a Petr Socha

012-MIX 1/2

19.10.2002 0:20

Stránka 12

12

tip

TEXT: PETR SOCHA, RADEK HOLUB FOTO: ARCHIV REDAKCE

Stoletá lyžařská centra I

lyžařská střediska mají svoji duši – jedna jsou chladně funkcionalistická, jinde ustupuje funkce ve prospěch „estetického tepla”, jedna jsou klidná, druhá naopak živá, některá pak novotou vonící, další staví na odiv svou stařeckou rozvahu…

Lyžařská turistika se začala v Alpách rozvíjet na přelomu předminulého a minulého století. Až lyžování jako rekreační kratochvíle přivedlo do zpola zapomenutých horských vsí první návštěvníky. Ti se povětšinou vraceli na místa, která znali ze svých letních cest. Základnami bývaly zemědělské usedlosti, z nichž začaly postupně vznikat první hotely. Městečka položená v dosahu těch nejhezčích alpských částí se tak postupně přeměnila v kolébky turistického (a předně lyžařského!) ruchu.

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

Chamonix

Ve Francii je nestorem lyžařského turismu Chamonix. První letní turisté přišli z Anglie již v roce 1741. K věhlasu místa přispívala přítomnost nejvyšší evropské hory – Mont Blancu a později i dosažení jejího vrcholu (8. srpna 1786, Jacques Balmat a Michel Paccard). Roku 1893 byly do údolí Chamonix dovezeny první lyže, o jejich užívání se zasloužil zejména tamní lékař Payot, který zorganizoval v roce 1907 i první závody.

Dnes se v Chamonix lyžuje v několika samostatných areálech propojených ski-

busy, přičemž každý má něco do sebe.

Světová extratřída je co se týče nabídky pro lyžaře dobrodruhy a extrémisty. Ti se scházejí zejména pod vrcholy Les Grand Montets a L‘ Aiguille du Midi, kam vede unikátní lanovka s téměř třítisícovým převýšením. Odtud lze také podniknout snad nejslavnější ledovcový sjezd údolím Vallée Blanche.

Semmering

V Rakousku obdařeném Alpami se hlavní nástup lyžování odehrál nikoli v jejich srdci, nýbrž spíše v alpské „periférii” – nedaleko Mürzzuschlagu.

Přispěl k tomu i fakt, že zdejší „lyžozvěstci” byli oproti ostatním lyžařským průkopníkům vybaveni relativně krátkými, a proto snáze ovladatelnějšími lyžemi. Roku 1891 tak byl zlyžován první alpský vrchol, 1782 m vysoký Stuhleck. Tentýž vrchol dnes vítá lyžaře v mnohonásobných počtech, jelikož pod sebou skrývá lyžařský areál světové úrovně známý jako Semmering. Velmi často sem zavítá cirkus Světového poháru, do paměti veřejnosti se zapsaly zejména tamní noční závody na

dokonale osvětlených tratích. Semmering navíc drží jedno významné nej. Leží jen pár desítek kilometrů za Vídní, takže z Česka je to nejbližší alpské středisko.

St. Moritz

Na „střechu světa” se jezdí dýchat šampaňský vzduch a utrácet velké peníze.

V lyžařské geografii je St. Moritz střechou jen sotva (vždyť kopce dosahují výšky „jen” tří tisíc), špičkou ale bezpochyby.

Prominentní hosté sem směřovali už počátkem 19. století, kdy se místní vraceli ze zkušené v zahraničí i s prvními turisty – především s těmi z Británie. Ze všech alpských středisek je St. Moritz největším „tavicím kotlem” světové smetánky.

Hlavní lyžování se odehrává na svazích domovské hory Piz Nair (3.057 m) a ještě lépe na severních stráních Piz Corvatch (3.303 m) nad obcí Silvaplana. Stejně bohatě jako sjezdaři si tu dopřejí i běžci či sáňkaři. Pestrost lyžařského menu si ovšem v ničem nezadá ani s jeho kvalitou, což dokládá, proč lázeňské středisko už dvakrát pohostilo olympijské hry. Své kvality bude St. Moritz moci obhájit už brzy – při mistrovství světa v únoru 2003.

012-MIX 1/2

19.10.2002 0:20

Strรกnka 13

012-MIX 1/2

19.10.2002 0:20

Stránka 14

14

TEXT: RADEK HOLUB FOTO: TVB SERFAUS

Nejmenší metro na světě

P

říští stanice – Kostel, oznamuje milý ženský hlas, zatímco se vlak noří do tunelu. Hlavní dopravní tepnou ve středisku velkém jako český Špindl je totiž metro! Z jednoho konce na druhý urazí ani ne půldruhého kilometru.

U vjezdu do tyrolského střediska Serfaus je stažená závora a velké parkoviště pro přijíždějící automobilové návštěvníky. Provoz je z ulic střediska vykázán. Ovšem kuriózně. K lanovkám, které se roztáčí na opačné straně vesnice, se musí metrem.

Podzemní dráha zajišťuje ve středisku veškerou dopravu – metrem se jezdí lyžovat, jezdí se jím na nákup i na oběd. Vyjíždí ze stanice Parkoviště a než dosáhne kilometr vzdálené konečné u lanovek, přibere všechny hosty ubytované v centru. Celou trasu se 4 stanicemi zvládne za pouhých 6 minut.

Podzemní dráhy poutají pozornost lyžařů SNOWRETRO

Psalo se...

v mnoha alpských top střediscích, a kaprunská tragédie na tom nic nezměnila.

Metro v Serfaus je unikátem i mezi samotnými podzemkami. Svým alpským příbuzným se totiž moc nepodobá. Místo kolejí klouže po vzduchovém polštáři a nemá ani protijedoucí soupravu. Nástupiště je odděleno stěnou s „výtahovými” dveřmi a vagón v nich zastaví s centimetrovou přesností. Veškerý chod ovládá centrální dispečink, který má díky všudypřítomným kamerám stále přehled o dění v metru.

Zákaz vjezdu aut do Serfaus ještě neznamená komplikace jeho hostům. Ti, kteří

se ubytují, mohou zaparkovat přímo u svého hotelu. Žádné překládání kufrů, jak je zvykem v mnohých podobných střediscích, kam auta nesmějí. Na sjezdovce jsou pak všichni v mžiku Vesnické metro Dorfbahn metrem. Jak by taková doprava slušela i jinde, stfiedisko: Serfaus (A) to se ale pravděpodob- délka: 1280 m poãet stanic: 4 ně nedovíme. Stavbám max. sklon: 5,35% tunelových lanovek max. rychlost: 40 km/h doba jízdy: 6 min zdá se odzvonilo, a tak kapacita vlaku: 270 os. vesnické metro v Ser- jízdné: zdarma faus zřejmě zůstane Metro v prosinci oslaví 17. narozeniny. jedináčkem.

NOVÁ MÝTICKÁ HRANICE – 300 km/h

...v kvûtnu 1924

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

L

yÏafiské sanatorium. Tuto my‰lenku mûl znám˘ Erich Rath, kter˘ v sportovním oddûlení firmy V. J. Rott v Praze loni zavedl odborné uschování a dehtování lyÏí. Je to pro kaÏdého lyÏafie nesporná v˘hoda, Ïe si mÛÏe pfies léto uschovat a napnout svoje lyÏe za mírn˘ poplatek a pro novou saisonu najde je zase v pofiádku. Jak jsme jiÏ v létû pozorovali, dehtují se lyÏe u Rotta na slunci vícekrát, takÏe dfievo lyÏe je velmi hluboko prosáknuto.

(Zimní sport, roãník XIII, ã. 9, 1924)

„OBJECTIF 300”, tak zní název projektu, kter˘ aspiruje na prolomení dal‰í rychlostní mety na lyÏích – 300 km/h. JelikoÏ souãasní rychlostní lyÏafii se jiÏ pfiibliÏují ke svému fyzikálnímu maximu, rozhodla se skupina ‰v˘carsk˘ch milovníkÛ rychlosti zkonstruovat cosi jako aerodynamickou skofiepinu, jejímÏ cílem je umoÏnit dal‰í rychlostní posun.

Do vûci se zapoijily i v˘znamné odborné instituce jako univerzity ãi aerodynamické centrum v Toulouse, takÏe v˘sledek by mûl dosáhnout patfiiãné kvality. Vedle aerodynamického odporu se zji‰Èovala odolnost kompozitové skofiepiny pfii pádu a její ergonomické vlastnosti.

Skelet je vybaven dvûma padáky, jedním brzdícím a druh˘m bezpeãnostním, jenÏ se rozevfie jen v pfiípadû pádu.

Claude Perron, jenÏ monstrum pilotuje (ãi lépe skofiepinu si obléká), jiÏ vydatnû testuje. Zjistilo se napfiíklad, Ïe na tomtéÏ úseku, kde rychlostní lyÏafi dosáhne 52 km/h, lyÏafisk˘ „batiskaf” dokáÏe 78 km/h.

Pomûr rychlostí se ale nebude vyvíjet lineárnû (pfii stávajícím rychlostním rekordu 250 km/h by to odpovídalo 375 km/h!), takÏe na v‰echny ãeká je‰tû nejedno pfiekvapení. ps foto: Gregory Martin

SNOWNEJ

012-MIX 1/2

19.10.2002 0:21

Strรกnka 15

012-MIX 1/2

19.10.2002 0:21

Stránka 16

SERVIS

16

LYŽAŘSKÁ REVOLUCE

V ZÁLOZE Z

dá se vám, že s odezníváním carvingové revoluce se toho už ve světě lyží moc neděje? Svým způsobem máte pravdu. Bouřlivý vývoj se uklidnil a lyže se tvarově – snad s výjimkou dozrávajících slalomek – už moc nemění.

Revoluci nahradila evoluce a na nějaký „skokový” posun to v nejbližší době opravdu nevypadá. Jenže… …pro nějakých 9 lyžařů z 10 právě vyřčené není pravdou. Oni – a velmi pravděpodobně i vy – máte totiž lyžařskou revoluci v záloze. Spustit ji můžete sami a prakticky okamžitě. Osm, možná devět lyžařů z deseti má své lyže v takovém stavu, že by je pouhými třemi akty – nabroušením, strukturováním skluznice a namazáním – mohli změnit až k nepoznání.

Odborníci z branže odhadují, že až 97% lyžařů sjíždí na nenamazaných lyžích.

Procento těch, kdo pravidelně udržují hrany, bude sotva vyšší. Drahé lyže tak zdaleka neodvedou to, co umějí. Drahé lyžování pak zdaleka není tím, čím by mohlo být.

Zkušenosti totiž ukazují, že příprava neboli vyladění lyží hraje mnohem větší roli, než si nezávodník vůbec dovede představit. Jistě i proto, že jen málokterý se na perfektně připravené lyži vůbec někdy svezl.

Tuning je vyladění Vyladění lyží neznamená jen ostrou hranu SNOWZPRÁVY

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

N

ejvût‰í loÀská lavinová tragédie v Savojsk˘ch Alpách se udála v pondûlí 4. bfiezna v oblasti Tignes – Val d’ Isere. ·est lyÏafiÛ – dvû Ïeny a ãtyfii muÏi ve vûku 25 aÏ 35 let – se vydalo na sjezd voln˘m terénem v okolí vcholu Manchet. „LyÏafii pfii plném vûdomí pfielezli zábrany na konci vleku”, fiekl tisku fieditel sjezdovek ve Val d‘ Isere.

PfiestoÏe nûktefií z nich byli zdatní lyÏafii, prokázalo se, Ïe nedostatek zku‰eností mÛÏe b˘t v tomto druhu sportu osudn˘. Za vysokého lavinového nebezpeãí skupina zvolila velmi nevhodnou sjezdovou trasu a ve v˘‰ce 2200 m byla strÏena lavinou o ‰ífice asi 50 a délce 200 aÏ 300 metrÛ. Kdy pfiesnû je zastihla, se neví.

PfiestoÏe byli nûkteré z obûtí vybaveny mobilními telefony, pohfie‰ovány zaãaly b˘t aÏ o den pozdûji, v úter˘. Od stfiedy je hledalo ve velmi nebezpeãném terénu (snûhová pokr˘vka ãinila místy aÏ 10 m) celkem sto lidí - horská sluÏba, instruktofii, policisté, psovodi, vojáci vybavení skútry. První obûÈ byla nalezena ve stfiedu veãer, dal‰ích pût potom ve ãtvrtek bûhem dne.

jv (podle Le Monde)

a vosk na skluznici. Je to mnohem více: srovnání skluznice do absolutní roviny a její strukturace, nabroušení hran pod určitými úhly a jejich vyleštění a konečně nasycení skluznice odpovídajícím voskem, případně ještě nanesení vosků speciálních a jejich finální úprava. Zanedbání dokáže dobrou lyži poškodit až „zabít”, naopak pečlivé vyladění dokáže jízdní vlastnosti i lyže levnější významně vylepšit. Levnější lyže pak může být i „lepší” než její podstatně dražší kolegyně. Plno lyžařů by zíralo, oč by se jejich stávající lyže zlepšila, kdyby se jí dostalo perfektní péče.

Neboli: nejlevnější způsob, jak si pořídit lepší lyže, je pořádná příprava těch dosavadních.

A ještě jedna pravda: lyže bude tak dobrá, jak dobře si ji na své konkrétní potřeby vyladím. Informace o vlastnostech konkrétních lyží jsou bez znalosti jejich vyladění vlastně neúplné. O rozdílech mezi srovnatelnými lyžemi rozhoduje jejich příprava

SPONZOR TÉTO RUBRIKY možná stejnou měrou jako jejich „vrozené” vlastnosti.

To všechno nejsou reklamní slogany, nýbrž ověřené skutečnosti. Bohužel zatím nevešly do obecného povědomí. Není nakonec divu, význam broušení zásadně vzrostl až v souvislosti s carvingovými lyžemi a moderní jízdou po hraně. O nesmírné důležitosti vyladění lyží mnohdy nevědí ani lyžaři, kteří by svým lyžím péči rádi věnovali. Tyto informace nejsou součástí přípravy budoucích učitelů a cvičitelů lyžování.

Mezi zasvěcence patří vlastně jen závodníci, trenéři a někteří pracovníci skiservisů. Ti ovšem na skutečné ladění nemají čas a málokdo je po nich také požaduje. V takové situaci se jeví jako nejlepší kombinace práce servisní (bruska s kamenem) a průběžné péče vlastnoruční. Kdo nevěří své zručnosti, nemá chuť či podmínky, svěří vše servisu – i jeho nespecializovaný rutinní zásah je cenný a stokrát lepší než zanedbání. Podstatné je, aby každý, kdo chce z lyží a z lyžování „vytáhnout” maximum, počítal s jejich pravidelnou údržbou. Lyže totiž nutně potřebují pravidelnou péči. Svému majiteli odvedou tolik, kolik do nich sám vloží.

Ivan Sosna Příště: Nezbytné nástroje a pomůcky pro úpravu a údržbu lyží

REDAKCE POD ČEPCEM V pátek tfiináctého (záfií) pro‰la nová harrachovská lanovka první zatûÏkávací zkou‰kou! Na vrcholu âerÈáku se tentokrát nese‰li lidé ve sportovních kombinézách, n˘brÏ lyÏafii v úborech svatebních. Cel˘ prÛvod musel k v˘jezdu pouÏít r˘Ïovi‰Èskou lanovku, jelikoÏ nová ãtyfisedaãka je‰tû nepro‰la kolaudací pro vefiejn˘ provoz. Obfiad se v‰ak jiÏ konal na novotou vonícím platu právû dokonãené lanovky. Byl by v tom ãert, kdyby s touto lyÏafiskou láskou nemûl Snow nûco spoleãného – pochopitelnû, Ïe mûl. Hlavním aktérem – novomanÏelem – byl jeho dvorní ilustrátor a spolupracovník Michal Roba!

Shodou okolností jen t˘den pfied tím pfii‰el o svou svobodu i Ondra TÛma, autor a kreslífi na‰eho komiksu. A aby toho nebylo málo, na svou volnost v létû rezignoval i dal‰í z na‰ich nejbliωích spolutvÛrcÛ, Petr Novotn˘, kterému se navíc 25. záfií narodil syn Tomá‰!

Snow pfieje v‰em lyÏafisk˘m láskám mnoho ‰tûstí a partnerské harmonie a jejich dûtem hlavnû zdraví a hodné rodiãe. A v‰em pak hodnû snûhu! ps, foto ps

012-MIX 1/2

19.10.2002 0:21

Stránka 17

RECENZE

Č

asopis SNOW není jediným produktem nakladatelství Altituda. Pravidelně vás budeme informovat o knižních novinkách z naší produkce i o dalších časopiseckých titulech. Na většinu produktů je čtenářům SNOW poskytována výrazná sleva…

DROGA

ZVANÁ VÝŠKA Od Prachova po Himálaj

Vyprávění a zážitky českých horolezců Říká se, že hory můžete buď milovat nebo nenávidět. Kompromis neexistuje. Jisté však je, že velehory patří k posledním divokým a nezkroceným místům na zemi. Ještě stále jsou zahaleny tajemstvím. Snad proto jsou voláním a výzvou pro ty, kdo jim rozumí.

Jedenáct horolezeckých expedic během dvanácti let… Jen málokdo si dokáže představit, co všechno se za tímto strohým konstatováním skrývá.

Autorka rozsáhlé obrazové publikace se pokuší aspoň přiblížit, je-li to vůbec možné, trošku těch neopakovatelných zážitků i všední rutiny, tvrdé práce i nuceného nicnedělání, které provázejí každou horolezeckou expedici. Vypráví o velkých nadějích i o nemenších zklamáních, o precizním plánování i o nutné improvizaci. Povídá vám o přátelství i o sobectví, o sladkém pocitu vítězství i o hořkých prohrách. Dá vám příležitost nahlédnout do života horolezců z českého

týmu Himalaya8000, tak jak jí to umožnili oni sami svým vyprávěním, svými deníky, zvukovými nahrávkami a množstvím dalších materiálů.

Jednostodevadesát stran plných barevných fotografií a dramatických příběhů není určeno pouze aktivním horolezcům. Právě ti za dlouhých zimních večerů své zážitky vyprávěli autorce a ta je přepisovala do podoby a řeči srozumitelné i lidem, kteří stojí nohama pevně na zemi. Dovolím si tvrdit, že se jí to povedlo. Dokázala knihu sestavit ve srozumitelné řeči, ale přitom neubrala ani trochu z dramatičnosti zachycených okamžiků.

Možná se i vám stane tato kniha malou inspirací a pobídkou překonat sami sebe, svou pohodlnost. Snad ve vás probudí touhu po vlastních zážitcích, po vlastním bohatším životě. Pokud tomu tak bude, pak nevyšla zbytečně.

František Čížek

SLEVA 100 Kč pro čtenáře SNOW! Použijte k objednávce knihy objednací lístek, který najdete uvnitř časopisu a získáte unikátní vánoční dárek za 495 Kč. Zvýhodněná nabídka je určena čtenářům SNOW. Upozornění: loňské vydání bylo vyprodáno během krátké doby!

Droga zvaná v˘‰ka – od Prachova po Himálaj, vyprávûní a záÏitky horolezcÛ z t˘mu Himalaya8000 sestavila Zuzana Jelenová, druhé upravené vydání, vydalo nakladatelství Altituda 2002, www.altituda.cz, 595 Kã.

012-MIX 1/2

19.10.2002 0:21

Stránka 18

18

TIGNES T

BLAHO V BÍLÝCH ZÁVĚJÍCH

ignes je středisko, které příroda obdarovala snad nejkrásnějšími lyžařskými a snowboardovými terény v Rhônských Alpách. Běloskvoucí aréna rozkládající se od 2100 m n. m. k modrému nebi vám otevírá svou náruč již v době, kdy v Čechách ještě neopadalo podzimní listí.

Tovière je výspou s příjemnou horskou restaurací, dalekým výhledem do krajiny a místem přechodu na sjezdovky sousedního areálu Val d‘Isère.

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

Geografická situace Tignes… …je opravdu unikátní. Areál střediska tvoří kotel, který uzavírá údolí skoro do kruhu. Na východě hlídá štít Dôme de la Sache, dále je zde dekorativní vrcholek Aiguille Percée a Aiguille du Chardonnet.

Předpolím dominanty – ledovce Grande Motte – je Massif de Pramencou. Ze západní strany obepínají údolí skály Petit Balme a dále pak sedlo Fresse a vrchol Tovière, kudy vedou přechody do sousedního Val d‘Isère.

Nejkrásnější sjezdovky…

…vedou z každého vrcholku. Aiguille Percée nabízí nejlepší černou v celém are-

álu – Sache. Na svazích této hory najdou svůj ráj i vyznavači snowboardingu. Je zde vybudován jeden z nejlepších snowparků v Alpách vůbec, jehož dojezd je poblíž Tignes le Lac. Massif de Pramencou brázdí převážně červené sjezdovky, v dolní části je slalomový svah, který končí v Tignes Val Claret. Na úpatí ledovce Grande Motte vás vyveze sedačková lanovka nebo funikuler. Dále můžete pokračovat kabinovou lanovkou. Sjezd z výšky 3456 m n.m. s převýšením více než 1300 metrů je opravdu mimořádným zážitkem. Sjezdovky vedoucí ze sedla Fresse nabízejí poklidnou jízdu převážně na modrých upravených tratích. Vrchol

…ale i mimo ně. Tignes nabízí lyžařům a snowboardistům i velké množství volných terénů všech úrovní od snadných roklinek až po náročné žleby vyhrazené skutečným expertům. Pro jízdu mimo vyznačené tratě se důrazně doporučuje využít odborného doprovodu instruktorů francouzské lyžařské školy. Pokud nebudete mít chuť opouštět sjezdovku, ale přesto budete chtít vyzkoušet něco nového, může to být třeba výuka v telemarku, discipliny, která byla 30 let opomíjena, než bylo znovu objeveno její kouzlo.

Jezero uprostřed…

…je velkou atrakcí, jakou jiná střediska nemají. Je místem, kde se dají provozovat opravdu neotřelé disciplíny: zcela běžně se zde jezdí na psích spřeženích. Dokonale hladká plocha se dobře hodí pro nově se rozvíjející disciplínu – kite – neboli lyžování či snowboarding na malém závěsném křídle (draku). Pokud vás omrzí sněžné pláně, můžete se pod odborným vedením v jezeře i potápět.

PLACENÁ INZERCE – FOTO: DANIEL ROUSSELOT

Lyžovat se dá nejen na sjezdovkách…

Může být považováno za „šlehačku na dortu” další stovky lyžařských středisek Rhônských Alp nebo jenom jedním z lahodných řezů. Záleží na osobní chuti – přijeďte ochutnat ty báječné bílé sjezdovky…

âR

Středisko Tignes je báječné...

DISTRIBUTOR PRO

…jsou nové především svým pojetím.

V nedávné době dokončený Maison de Tignes je sídlem nejen přijímacích kanceláří, ale i muzea. Nové lávky, přejezdy a mostky zpříjemňují soužití lyžařů, pěších a automobilistů. Ubytovací kapacity rozšiřují svou nabídku i o luxusní typ ubytování rezidenčního i hotelového typu – vše ve sty-

V¯HRADNÍ

Nové stavby v Tignes…

lu tradiční savojské architektury. Již brzy se budou návštěvníci moci těšit i na vyhřívaný bazén, který prozatím ve středisku chybí.

Pozadu nezůstává ani modernizace lanovek a vleků. Pohodlí a bezpečnost jsou na prvním místě. V letošní sezóně otevírá Tignes novu osmimístnou sedačkovou lanovku se zpomaleným nájezdem – Tommeuses, která vylepší spojení s Val d‘Isère přes vrchol Tovière.

I.P.PAVLOVA 116, OLOMOUC

Stránka 19

www.nordica.cz

19.10.2002 0:21

Kompletní katalog a seznam autorizovan˘ch prodejcÛ na

012-MIX 1/2

012-MIX 1/2

19.10.2002 0:22

Stránka 20

nej

20

TEXT: RADEK HOLUB FOTO: AUTOR Lanovky na Kronplatzu pfiepravní kapacita: kabinky: kryté sedaãky: expresní sedaãky: sedaãky:

47.560 os./h 14 4 1 1

Na úpatí hory v údolí a v protûj‰ím svahu (Piz de Plaies) se provozují je‰tû 2 sedaãkové lanovky a 2 vleky

Kronplatz

Nejmodernější lanovkový park

V

nejmodernějším evropském středisku nemají ani jeden vlek. Všechna přepravní zařízení jsou totiž z rodiny lanovek – od praktických „bublin” až po pohodlná vyhlídková „vajíčka”, vše v expresním vydání a s vysokou kapacitou.

Z dvaceti lanovek putujících po nejvyšším vrchlíku je celých 14 osazeno kabinkami rozmanitých tvarů. Na vrcholovou plošinu mohou lanovky za hodinu přivézt, naštěstí jen teoreticky, až 19 tisíc lyžařů, na celém kopci pak bezmála 50 tisíc. Nikoho asi nepřekvapí, že fronty vzniknou i v plné sezóně jen ojediněle – na nástupech z údolí. Kam se taková masa lyžařů poděje? Spolykají je „ranveje” sjezdovek, jejichž šíře je sama dalším rekordem. Východní vrcholovou pláň totiž rolby každou noc vyžehlí stovky metrů do šířky. Jedna z prvních světových 6sedaček našla svůj domov

právě na tomto carvingovém „letišti”.

Mezi svými kolegyněmi lanovkami se řadí už mezi ty zasloužilejší – na Kronplatzu podrobují omlazovací kúře svůj přepravní park každý rok. Jedinými „penzistkami” zůstávají dvě starší sedačky na vršku Piz de Plaies, který je s Kronplatzem spojen „pupeční šňůrou” – řetězem rychlých kabinkových lanovek.

Nejkratší z nich, klenoucí se nad vesničkou St. Vigil, urazí mezi stanicemi jen 381 m!

A proč je na Kronplatzu tolik „vajíček”?

Není divu, maskotem střediska se stal již před lety kohout!

012-MIX 1/2

19.10.2002 0:22

Stránka 21

technika

21

Nová inspirace

Cross žena nový trend

PfiestoÏe lyÏafi‰tí v˘robci koketovali s ãistû dámsk˘mi lyÏemi jiÏ nûjak˘ ten rok nazpût, teprve letos nastal v segmentu „dámská lyÏe” ten prav˘ boom. Stejnû jako v ostatních oblastech uÏitého designu i sportovní náãiní zaãíná podléhat stále vy‰‰ím estetick˘m nárokÛm.

A specifika Ïen jsou v˘jimeãná, takÏe vzhled lyÏe se – v dne‰ní dobû minimálních kvalitativních rozdílÛ mezi lyÏemi – ukázal jako v˘znam˘ nástroj k ovlivnûní nûÏné ãásti spotfiebitelÛ. Jestli to tak pÛjde dál, tfieba se v budoucnu doãkáme toho, Ïe se lyÏe pro Ïeny pfiesunou ze sportovních prodejen do módních butikÛ.

S rostoucí popularitou skicrossu se zaãaly objevovat lyÏe, jeÏ si kladou ambice pfiinést nov˘ standard právû vyznavaãÛm tohoto sportu. S crossov˘mi speciály pfii‰ly zejména francouzské firmy (Salomon, Dynastar, Rossignol), o chloupek pozdûji, zato v‰ak s mnohem vût‰ím humbukem, se pfiipojil i Atomic.

Design jeho modelu Supercross (ke kterému jsou pfiipraveny i „systémové” a vzhledovû ladûné boty), nenechá nikoho na pochybách, Ïe se jedná o cosi mimofiádného. Co mÛÏeme od „krosov˘ch” lyÏí oãekávat je nasnadû – vysokou míru agresivity, rychlou schopnost reakce a nezvyklou v‰estrannost – Ïe by lyÏafisk˘ ideál?

T50 Völkl hledání v jiných vodách Völkl se oproti jin˘m top firmám nespojil se skicrossem, ale na hledání lyÏafiského ideálna nerezignoval. Vyrazil jinou cestou.

Vzal to nejlep‰í ze slalomky, obfiaãky a crosscarvera a v jedné míse to smíchal do tûsta, z nûhoÏ posléze vymodeloval novou fiadu T50 Supersport. Sám Völkl se úzkostlivû brání fiadit tuto lyÏi mezi dnes obvyklé ‰katulky a naz˘vá ji super univerzální vysoce sportovnû ladûnou individualitou. V‰e nasvûdãuje tomu, Ïe si T50 své publikum bez problémÛ najde.

012-MIX 1/2

19.10.2002 0:22

Stránka 22

22

Stanislav Řezáč

vyhrál první závod Worldloppetu a pomýšlí na světový šampionát

Dal‰í úspûch SportenÛ Walter Kuchler, metodik nûmeckého Supertestu, ne‰etfiil smûrem ke sportenÛm chválou!

Č

eský běžec Stanislav Řezáč vyhrál úvodní závod prestižního seriálu dálkových běhů Worldloppet.

Na dvaačtyřicet kilometrů dlouhém Kangaroo Hoppetu nenašel mezi třemi stovkami startujících přemožitele a porazil druhého v cíli Australana Mortona o více než pět minut. Splnil si tím jeden ze svých snů, přestože musel navíc stejně jako ostatní závodníci bojovat i s nepřízní počasí a s „nejpomalejším sněhem na světě”. „V mlze bylo vidět na třicet metrů, drobně mrholilo a bylo teplo. Soupeřům jsem utekl v prvním větším stoupání a pak už jsem běžel osamocen,” řekl k závodu Řezáč.

Devětadvacetiletý Řezáč, jenž patří k předním světovým dálkovým běžcům, přestoupil před sezónou ze Ski Klubu J50 do Ski teamu Areco. Díky spojení s předním dodavatelem zasněžovacích systémů (Areco) se výrazně zlepšily jeho tréninkové možnosti. Již loni zvítězil na populárním norském Birkebeineru a obsadil sedmé místo na legendárním Vasaloppetu ve Švédsku.

V letošní sezóně plánuje český běžec účast ve většině závodů série Worldloppet, do níž je zařazena i lednová Jizerská

padesátka, ale mimoto se chce pokusit nominovat na únorové mistrovství světa do italského Val di Fiemme. „Na světovém šampionátu mě zajímá jediný závod, klasická třicítka s hromadným startem,” řekl Řezáč. O podmínkách nominace se chce ještě domluvit s reprezentačním trenérem Květoslavem Žalčíkem, nicméně s reprezentanty se zřejmě poměří již před Vánocemi na Mísečkách, kde se pojede volná desítka a klasická patnáctka.

Zdeněk Klučka, ps, foto archiv S. Řezáče

I kdyÏ si to tfieba nepfiiznáme, je ãesk˘ motorista potû‰en, Ïe ‰kodovky uÏ ve svûtû neplatí za levné terãe ÏertÛ a pomluv.

Také ãesk˘ lyÏafi, zvykl˘ na nelichotiv˘ image domácích lyÏí, uÏ zfiejmû mÛÏe pozvednout hlavu a hledût zpfiíma.

LyÏe Sporten se po úspûchu v testu tzv. levn˘ch lyÏí pofiádaném MF DNES (model S-line 138 cm) vydaly do nejtvrd‰ího mûfiení sil - vûhlasného testu nûmeckého SkiMagazinu, konkrétnû do Testu trendÛ a inovací. A obstály skvûle! Metrovky Magic Blade i jiÏ zmínûné S-line si odnesly nejvy‰‰í poãet pûti hvûzdiãek, stodvacetosmiãky Carvo ãtyfii.

Zajímavé jsou i pochvalné komentáfie nûmeck˘ch odborníkÛ. Vedoucí nûmeck˘ch testÛ Walter Kuchler a Hubert Fehr se s nimi setkali poprvé a jejich pochvalné aÏ nad‰ené (!) reakce rozhodnû nebyly jen zdvofiilostí.

Jak˘ závûr z toho plyne pro nás? Tfieba to, co zasvûcenci jiÏ vûdûli: Ïe Sporteny jsou ve své kategorii cenovû dostupn˘ch lyÏí objektivnû velmi dobré. Nyní je to potvrzené i z renomovaného zahraniãního zdroje.

Ivan Sosna

012-MIX 1/2

19.10.2002 0:22

Stránka 23

23

NAPADNE STOLETÝ SNÍH? Vydatné lijáky z počátku srpna přinesly pohromu do středoevropských nížin.

V Alpách při tom napadlo v třítisícových výškách až 50 cm sněhu, což je v tomto období sice neobvyklé, ale ani zcela výjimečné. Extrémem byl naopak horký červen, kdy po několik týdnů panovalo takové vedro, jaké tu nebývá ani v červenci a srpnu. Rekordní ústupy zaznamenali na všech alpských ledovcích.

Mnohá lyžařská střediska jako např.

Mölltal či Stubai musela neplánovaně přerušit letní lyžařský provoz. Mluví se o katastrofálním tání ledovců, zkáze lyžařského průmyslu…

skiservis Klaus

K

laus chystá nov˘ geniální tah pfied podzimními volbami! Po úspû‰né reklamû na restauraci v jednom známém ãeském stfiedisku bude pfiedseda ODS propagovat sluÏby skiservisÛ. Sám Klaus to v‰ak ostfie popírá: „To je fale‰ná, ale fale‰ná leÏ.” Podle slov jeho tiskového mluvãího otevírá uÏ v fiíjnu.

Situaci komplikuje krátká řada meteorologických pozorování, která sahá jen několik desetiletí nazpátek. O tom, jak ledovce za normálních okolností mocní a odtávají, tedy dosud nemáme přesnou představu. Je však velmi pravděpodobné, že nynější velké úbytky nebudou jen náhodnou odchylkou, ale dlouhodobým trendem. Odborníci na klimatologii zároveň upozorňují, že změny v celkovém podnebí na Zemi s sebou přinesou mnohé extrémy. Častější budou horka, sucha i povodně. Můžeme se tedy v dohledné době dočkat „stoletého” sněžení?

SNOWNAVOSTRO

Ano, a dokonce jsme se v posledních letech i dočkali. Mnozí jistě pamatují laviny v rakouském Galtüru z února 1999, které smetly obydlí i z míst, která byla na mapách označena jako jen málo ohrožená.

Lavinové běsnění tehdy odřízlo od světa tisíce turistů i ve švýcarských a francouzských Alpách. „Přívalové” sněžení trvající několik dnů bylo přiživeno návětrným efektem hor. Výjimečná situace nastala i na podzim roku 2000 v italských Alpách. Dvacet listopadových dní v horách prosněžilo, padly absolutní srážkové rekordy. Hodně sněhu tu padalo i po celou zimní sezónu 2000/01. V letním lyžařském areálu na Passo Stelvio naměřili dokonce přes 10 m sněhu, jeden z vleků už zůstal pod sněhem uvězněn možná navždy.

Ačkoliv Alpy jsou na chumelenice, při kterých napadne během dne i metr nového sněhu, zvyklé, četnost jejich výskytu v posledních letech nabývá. Sněhové rekordy jistě nebyly zlomeny naposled.

rh

rh, foto: Petr Socha

012-MIX 1/2

19.10.2002 0:23

Stránka 24

24

TEXT: PETR NOVOTNÝ FOTO: AUTOR

Jak změřit

sklon svahu

P

ro plánování lyžařských túr je zapotřebí zohlednit kromě jiného také dva důležité faktory – celkové převýšení túry a z toho vyplývající sklon svahu při stoupání i následném sjezdu. Celkové převýšení i sklon svahu je potřeba dobře znát ze dvou základních důvodů. Tím prvním jsou zkušenosti jednotlivých členů družstva a tím druhým bezpečnost túry s ohledem na aktuální lavinové nebezpečí.

Zjednodušeně řečeno lze říci, že túru o sklonu svahu do 20 stupňů s celkovým převýšením do 500 m lze označit za lehkou, túru se sklonem svahu do 30 stupňů a celkovým převýšením do 1000 metrů za středně těžkou, 40 stupňů a převýšení 2000 metrů již představuje těžkou túru na prudkých svazích, žlaby

o sklonu 50 stupňů a dlouhé náročné stoupání představují velmi těžkou túru a vyžadují skvělou tělesnou kondici a dlouhodobé zkušenosti. Tato škála je zakončena na samých hranicích lidských možností a tyto túry jsou označovány jako extrémní. Důležité je také posouzení sklonu svahu z hlediska lavinového

SNOWTALENT

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

Jméno k zapamatování:

ŠárkaZáhrobská ž v deseti letech bývala rychlejší než stejně staří kluci. Když v patnácti končila jako starší žákyně, byla ve svém ročníku 1985 absolutní světovou špičkou.

U

I když si tak dobrého mladého závodníka ve světě už pozorně všímají, ještě pořád to nemusí nic znamenat. Pořádné lyžování začíná až mezi dospělými. Přechodem mezi

ně pohasíná sláva většiny hvězdiček. A jen těm nejlepším se časem podaří uspět i mezi nimi. Šárčina přímá cesta vzhůru se kupodivu nezadrhla.

V uplynulé sezóně se sedmnáctiletá studentka z Prahy stala nejúspěšnější závodnicí mistrovství republiky a mistryní ve slalomu.

Mnohem podstatnější ale je, že svou 48. příčkou ve světovém slalomovém žebříčku už opravdu začíná dotírat na skutečnou –

nebezpečí. Svahy o sklonu menším než 20 stupňů nepředstavují téměř žádné nebezpečí, laviny se na nich nevyskytují.

Nejnebezpečnější oblast se nachází v rozmezí 27 – 45 stupňů, tedy v místech kde se při túrách pohybujeme nejčastěji, naopak svahy o sklonu větším než 45 stupňů jsou paradoxně bezpečné, neboť

012-MIX 1/2

19.10.2002 0:23

Stránka 25

Přepočet stupně na procenta

Wengen Lauberhorn

délka 10 10 10 10 10 10 10 10 4200

pfiev˘‰ení 1 2 3 4 5 6 7 8 1025

sklon [°] 5,7 11,5 17,5 23,6 30,0 36,9 44,4 53,1 14,1

sklon [%] 12,8 25,7 38,9 52,6 66,9 82,2 99,1 118,5 31,5

a starší – elitu. Ze svých vrstevnic je totiž na světě druhá.

Pozici jako ona nemá ve světové konkurenci žádný český lyžař.

Narozdíl od tuzemské tradice ale není jen vydřenou slalomářkou. Jen odborník dokáže ocenit hodnotu 140. místa v nejtěžší a základní disciplině – obřím slalomu.

O mnoho hůře si nestojí dokonce ani ve sjezdu, takže je už dnes naší nejlepší jezdkyní v kombinaci.

Zdá se, že rozumný trénink (50% OSL, 25% SL a 25% klouzavé discipliny), píle a poctivost v přípravě zatím až neskutečně hladce fungují.

se na nich již vysoká a nestabilní vrstva sněhu neudrží.

Pokud připravujeme túru v teple nad mapou, je třeba zvolit trasu přiměřenou našim schopnostem a aktuálním podmínkám. Převýšení odečteme jednoduše pomocí vrstevnic a sklon svahu můžeme odhadnout podle jejich hustoty a nebo přesněji určit pomocí jednoduché pomůcky – Planzeigeru, potištěné fólie, která bývá u kvalitních map součástí jejich ochranného obalu, nebo jej zakoupíme samostatně. (Planzeiger nám také slouží k přesnému odečítání azimutu z mapy, k přesné lokalizaci atd.) O něco náročnější je to již přímo v terénu.

Zkušené oko dokáže leccos odhadnout, ale obecně máme tendenci mírnější svahy podhodnocovat a ty prudší zveličovat.

Ideální pomůckou je v tomto případě sněhový úhloměr. Jeho použití je velice jednoduché. Na svah položíme lyžařskou hůl kolmo po spádnici tak, aby co nejpřesněji kopírovala terén a k ní přiložíme úhloměr a snadno odečteme sklon svahu. Planzeiger ani úhloměr dohromady téměř nic neváží a snadno je založíme do pouzdra s mapou. Jsou velice důležitou součástí našeho vybavení, které přispívá nemalou měrou k našemu bezpečnému pohybu po zimních horách.

Cena těchto pomůcek se pohybuje v alpských zemích okolo 5 eur.

Vyhráno ovšem není. Každé další zlepšení už předpokládá ohromné nasazení, tvrdou práci, výtečné tréninkové podmínky, mnoho cestování a mnoho peněz. Hvězdami se nestává ani většina juniorských mistrů.

Pokud vše klapne podle představ trenéra-otce Petra Záhrobského, měla by Šárka po listopadovém tréninku v USA začít startovat ve slalomech Světového poháru. Pokud se ještě zlepší v obřáku, mohla by štěstí zkusit i v něm. Na únorovém MS ve Svatém Mořici by kromě sjezdu měla absolvovat všechny disciplíny.

Ivan Sosna

012-MIX 1/2

19.10.2002 0:23

Stránka 26

26

TEXT: PETR NOVOTNÝ FOTO: AUTOR

Avalung P

řed několika lety vstoupila firma Black Diamond na trh s revolučním výrobkem záchrannou lavinovou dýchací vestou Avalung. Postupně došlo k jejím úpravám a letošní model představuje namísto nepohodlné vesty pouze trubici připomínající šnorchl používaný při potápění, opatřený jednoduchým upínacím systémem.

Co nám tato pomůcka v zásadě umožňuje a jak funguje? V první řadě není vybavena žádnou lahví stlačeného vzduchu jak by se mohlo na první pohled zdát. Díky speciální technologii dokáže speciální membrána absorbovat kyslík, kterého se nachází ve sněhu překvapivě velké množství, a zároveň exhalovat nebezpečný a pro lidský organismus jedovatý CO2. Pomocí této bezpečnostní pomůcky může tedy zasypaný lyžař přežít i déle trvající záchranou akci. Výrobce na svých stránkách ww.avalung.com prezentuje již i první případ prokázané záchrany lidského života pomocí Avalungu. Ale POZOR, ani tato moderní záchranná pomůcka není

amuletem, který by nás před lavinami bezpečně ochránil! Neuchrání nás také před podchlazením, druhotnými úrazy a funguje pouze tehdy, pokud si stihnete včas vložit do úst dýchací náhubek. Dalším velkým nebezpečím znemožňujícím dýchání i s touto specielní pomůckou může být silná komprese hrudního koše v těžkém mokrém sněhu, znemožňující jakýkoliv pohyb – tedy i nádech.

Výrobce udává různé parametry vycházející z exaktního měření za dohledu lékařů specialistů. Při testování mne však zajímala především jeho praktičnost při běžném použití a subjektivní pocit při dýchání pod vrstvou sněhu. V prvé řadě je

potřeba zvolit správnou konfekční velikost, tak aby Avalung dobře seděl na hrudníku a dýchací trubice byla snadno přístupná.

Pokud možno by měla být snadno uchopitelná pouze ústy, tedy v případě stržení zachytitelná i bez použití rukou.

Dobrá seřiditelnost popruhů je nutná také z dalšího důležitého aspektu. Avalung musí být na tělo připevněn jako poslední vrstva, v žádném případě nesmí být nasazen pod bundou. Z tohoto hlediska jsem neměl žádných připomínek, Avalung překvapivě nepřekážel prsnímu a ani bedernímu popruhu batohu. Jeho hmotnost je v podstatě zanedbatelná.

Dalším zajímavým pokusem bylo umělé zasypání asi 30-40 centimetrovou vrstvou udusaného sněhu na dobu 15 minut.

Kontakt se světem jsem udržoval pomocí smluvených signálů vysílaných pravidelně po 20 sekundách prostřednictvím stisknutí ruky, která zůstala jako jediná součást mého těla nezasypána. V případě, že bych na stisknutí nereagoval, bylo domluveno okamžité vyproštění. To ale nebylo třeba.

Vydržel jsem dýchat bez větších problémů celých 15 minut. K dýchání bylo potřeba ovšem zvýšené úsilí, nádechovou ani výdechovou dušnost jsem nepociťoval.

Nemožnost pohnout se a šero však důsledně evokovalo skutečné zavalení a pocity byly opravdu skličující.

Cena Avalungu se pohybuje v Evropě okolo 125 EUR

012-MIX 1/2

19.10.2002 0:23

Stránka 27

po uzávěrce

27

Poslední krok na vrchol

- nový servisman

Snaha Kateřiny Neumannové nalézt servismana světové extratřídy se naplnila..

Do hledáčku zájmu padl po dohodě s firmou Madshus Ital Stefano Vuerich, jenž na nabídku kývl. Proč právě on? Kateřina ho sice osobně nezná, ale Vuerich vedle své přítomnosti v elitě světových servismanů má i tu výhodu, že je podobně těžký jako Katka, takže může na vlastní kůži testovat její lyže.

Stefano Vuerich vlastní dva stroje na strukturování skluznic, takže jeho hlavní náplní budou především struktury. K to-

KRÁLEM KLASIKŮ

Hannawald N

ěmec Sven Hannawald se stal vítězem novinářské ankety o nejlepšího klasického lyžaře planety.

V soutěži dostal 236 hlasů, o šestnáct více než druhý mladičký olympijský vítěz Švýcar Simon Ammann. Třetí skončil „kombiňák" Samppa Lajunen z Finska.

mu bude zajišťovat mazání kluzných ploch lyží, stoupací vosky bude mít na starosti i nadále Stanislav Frühauf. „Stefano patří mezi světovou extratřídu, určitě mezi šest nejlepších servismanů světa, ale podle mě by se dostal i na pomyslnou bednu", hodnotí servismanovi kvality Jan Weishäutel, dovozce lyží Madshus a sponzor Kateřiny Neumannové. „Navíc je to obyvatel Val di Fieme, kde se pojede letošní Mistrovství světa a zde je každá zanícená rada dobrá.". ps

028-TONALE

3(108)

20.10.2002 21:35

Stránka 28

SNOWSTYLE

28

TEXT: RADEK HOLUB FOTO: APT TRENTINO

SNOWATLAS

1

lyžařská střediska

freeride

pra‰anem do tunelu

FREERIDE STRANA 1 ze 2

F

reeride – čili sjíždění volných svahů – může být riskantní adrenalinovou zábavou zrovna tak jako nevšední jízdou bez nutnosti podstoupit jakékoliv neobvyklé nebezpečí. Freeridovým terénem je vše, co nechají rolby na pokoji. I mírná stráň se sáňkujícími dětmi, kterou jsme kdysi brázdili svými prvními obloučky. Freeride v tom pravém smyslu je však hřištěm především dobrých lyžařů, kteří se nechtějí nechat spoutat vyžehlenými koberci sjezdovek. Některé sjezdy ale nemusí zůstat zapovězeny ani méně zkušeným, budou-li mít trpělivost a chuť se se sněhem poprat.

Passo Tonale (1.885 m n. m.) je jedním z několika italských středisek, které si v posledních letech velmi oblíbili i čeští lyžaři. Lanovky se z průsmyku rozutíkají jak na široké travnaté planiny, tak do mohutných skalních bloků, jejichž čepičkou jsou pole věčného sněhu.

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

Tonale – jih: freeridové paběrkování Únikem z monotónnosti je výjezd do nejvyšších bodů na obou krajích pláně.

Několik minut jízdy sedačkou stačí k tomu, aby se člověk ocitl v mnohem komornější atmosféře. Z konečné stanice Bleis (2.525 m n. m.) spadá žlábek, jímž probíhá sedačková lanovka. Trasu sjezdu je dobré si prohlédnout už z ní – žlábek je totiž ve střední části, kdy podjíždí sjezdovku, velmi členitý a plochý. Něco freeridu a hlavně horské ticho nabídne okolí tratě Alpino, která se za oblým hřebínkem plazí širokým kotlem až pod úroveň průsmyku.

Kdo se nebojí stoupání, může se vydat na přechod mezi dvěma hlavními větvemi

lyžařského areálu Tonale – jih. Po překonání hřebínku prožije prašanovou radost a octne se v údolí staré lanovky Cima Tonale.

Odstíněný svah podél ní je světlou výjimkou v kvalitě jarního sněhu. Celkový handicap této části lyžařského centra je totiž zejména v jeho jižní poloze. Prašan se tady moc neohřeje, tedy ohřeje se až příliš brzy.

Lednové či únorové poježdění může být milou výjimkou.

Na severu je líp Pravou freeridovou oázou je však právě ledovec Presena. Co do velikosti je v alpské konkurenci spíš „drobeček”, ale zato jeden z nejrychlejších – na kilometru délky ztratí téměř 300 m výšky. Jeho letištní sjezdová plocha poskytuje dostatečnou jistotu kvalitního sněhu až do jara. Ledovec je kromě toho výchozím místem pro velkou část volných sjezdů, kterými je v těchto místech Tonale narozdíl od jiných italských center vybaveno bohatě. Konečné ledovcových vleků (3.016 m n. m.) tvoří střechu areálu, z níž se můžete pustit četnými žlaby do všech světových stran. Zkušení

a náležitě vybavení lyžaři opouštějí Presenu do údolí, kde i na několik hodin ztratí jakýkoliv kontakt s civilizací a lokají lány panenského prašanu. Nejdelším a nejnáročnějším neznačeným sjezdem je Pisgana: nástup je od postranního ledovcového vleku Maroccaro a trasa prochází nedotčeným údolím Narcanello až téměř do Ponte (1.257 m n. m.). Na dojezdu však údolí klesá už jen zvolna a překvapit může i odtátá sněhová pokrývka.

028-TONALE

3(108)

20.10.2002 21:35

Stránka 29

dřina 90% aje10% požitek.

Ale nevadí!

Těch 10% za to stojí! sena se z plání, které upravuje jen sníh a vítr, vrátíme do Tonale sněhovým kotlem a na konci i tunelem. Nejlépe je spustit se od ledovcových kotev (3.016 m) vlevo po široké a bezpečné sněhové pláni, která záhy zmizí z dohledu sjezdovek. Kratší možností je sjíždět až pod odstavenou sedačkovou lanovkou, končící u stanice kabiny v sedle Paradiso (2.585 m n. m.). V projektech se počítá starou lanovku obnovit a doplnit sjezdovkou, zatím je však svah ponechán svému osudu. A tedy freeriderům. V údolí Presena je prostoru dost a dost, záleží jen na chuti a schopnostech freeridera. A samozřejmě na sněhových podmínkách, které však i ve sněhově skoupějších sezónách bývají díky poloze údolí dobré.

Návrat krápníkovým tunelem Celý sjezd lze absolvovat poměrně přehledným a příjemným žlábkem, s nikterak závratným sklonem. Pod bývalou lanovkou se trasy všech sjezdů sbíhají v úzkou stezku, která se mírným stoupáním přehoupává kolem válečných baráků. Poté už opět svažitá cesta začne mířit k velkému skalnímu hřebenu. Jak ho překonáme? No přeci – tunelem. Cesta náhle končí a zanoří se do nitra hor. Sundaváme lyže a krápníkovým tunelem se vracíme do civilizace.

Ledový svět zmizel ve tmě za námi. Už zbývá jen několik serpentin, krátký traverz mezi keříčky a poté asi kilometr a půl bruslení v běžecké stopě zpět do městečka v průsmyku.

Powder Val Presena Mnohem méně záludností hrozí v údolí Presena, které je skutečnou vstupenkou do světa volného lyžování. Trasa tohoto nádherného sjezdu nás zavede do končin, které „tuctový” návštěvník Tonale nepozná, a přitom jen coby kamenem dohodil od opečovávaných sjezdovek. Z ledovce PreSlovníãek pojmÛ: Skialpinismus: nároãná vysokohorská turistika, v˘stupy a sjezdy (i extrémní), nezbytná horolezecká v˘zbroj a znalost práce s ní.

Skitouring: rekreaãní forma skialpinismu, znalost horolezeck˘ch technik není nezbytná Freeriding: sjíÏdûní mimo znaãené tratû v dosahu lyÏafisk˘ch areálÛ, Ïádné ãi minimální nároky na v˘stup.

Freeride na Tonale

V pohledové mapce je vyznaãeno nûkolik vhodn˘ch tras, v terénu uÏ ale Ïádné znaãení není. Nûkteré jsou kvÛli snûhov˘m podmínkám v údolí nebo ploch˘m místÛm nevhodné pro sjezd na lyÏích bez skialpinistického vázání.

MoÏné freeridové trasy: ã. 23 Sgualdrina Cantiere – délka 10,2 km – pfiev˘‰ení 1.130 m ã. 25 Alveo Presena – délka 5,8 km – pfiev˘‰ení 715 m ã. 26 Pisgana – 16 km – 1.648 m (jen pro zku‰ené skialpinisty) Pozor! Snowboardista bude mít na tûchto sjezdech handicap pfii dobruslování.

Snûhové podmínky: V závislosti na aktuálním stavu mÛÏe jít o jízdu v pra‰anu, místy v boulích, na jafie pak nejãastûji o sednut˘ pra‰an ãi firn (na místech pfiivrácen˘ch ke slunci). Informujte se u vlekafiÛ na ledovci.

Lavinové info: osobnû na koneãné ledovcov˘ch vlekÛ, web www.provincia.tn.it/meteo tel.: 0461 494 877

030-SNB VERBIER (136)

19.10.2002 0:30

Stránka 30

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

SNOWBOARD STRANA 1 ze 4

SNOWSTYLE

30

TEXT: FILIP RŮŽIČKA FOTO: AUTOR, REDBULL

snowboard nejtûωí závod svûta

Red Bull Xtreme Verbier

K

dyž před sedmi lety vybírali organizátoři místo na freeride závod, jen stěží mohli vybrat lépe. Báječnou horu Bec des Rosses si většina extrémistů natolik zamilovala, že se sem vrací už poněkolikáté. Krásné okolí dokreslují velikáni Mont Blanc a Matterhorn. Verbier, které je napůl cesty ze Chamonix do Zermatu, se stalo na předposlední březnový víkend centrem všech milovníků toho nejtěžšího adrenalinu – tentokrát sbíraného snowboardisty na extrémně strmých prašanových svazích.

Je sobota 23. března 2002. V plánu je freeride závod na hoře Bec des Rosses.

Na hřebenech fouká asi 80ti kilometrový vítr, přes noc napadl nový sníh a navíc je pěkně mizerná viditelnost. Spustit se za takových podmínek z vrcholu do stěny je hotová sebevražda. Navíc nemůže startovat vrtulník, který dopravuje na vrchol finalisty, fotografy a v neposlední

řadě celý záchranářský personál. Vše se tedy přesouvá na další den. Snad bude pěkné počasí… Není. Nakonec se všichni dočkají až v pondělí 25. března.

Celé Verbier se po několikadenním chumelení probudilo do krásného rána, okolní vrcholy olizuje ranní sluníčko, mrzne a pod nohama křupe čerstvý sníh.

Vyrážíme první lanovkou na Col des

Gentianes, což je místo, odkud je nejlépe vidět na severní stěnu Bec des Rosses.

Jezdci vyrazili už brzy ráno od přestupní stanice lanovky na Mont Fort a stoupají na start závodu. Ten je na vrcholu Bec des Rosses ve výšce 3222 mertrů. Jejich cesta vede přes pláně na úpatí hory a pak stoupá po sněhovém hřebeni, který se 200 metrů pod vrcholem mění ve skalnatý. Na něm

030-SNB VERBIER (136)

19.10.2002 0:30

Stránka 31

jsou natažená fixní lana, která pak pokračují i prvních 100 metrů do stěny.

Vrchol je tvořen nevelkou plošinou, asi 7x5 metrů, ze které na všechny strany spadají srázy. Na jižní stranu vybíhá sněhový hřeben, kde přistává vrtulník.

Závodníky, ale i ostatní nejvíce zajímá severní stěna, právě ta je předmětem závodu. Má převýšení 500 metrů, je

více informací:

protkaná nesčetnými žlaby a skálami. Její průměrný sklon se pohybuje v rozmezí 45° – 55°! Takové podmínky činí tento závod jedním z nejtěžších na světě.

Všichni jezdci přijeli už před několika dny. Studují stěnu pomocí dalekohledů a vybírají si svoji linii, kterou se spustí dolů. Musí si zapamatovat jednotlivé skály a kuloáry, protože hledat cestu ve stěně až během závodu je nemožné. Navíc se mění podmínky i v průběhu závodního dne, kdy se sníh sesouvá s jednotlivými jezdci a z některých míst se stávají úseky nejetelné.

Všichni jsou však naprosto nekompromisní, jak by ne, vždyť se zde sešla elita extrémního snowboardingu – žádná kategorie open zde není! Všichni mají za sebou množství jedinečných sjezdů a několikaleté zkušenosti s pohybem v horách.

Udělovaní bodů má na starosti šestičlenná porota, která sedí přes údolí a její členové sledují dalekohledy jednotlivé jezdce. Zasedli do ní takoví ostřílení borci jako Gian Simmen nebo Jerome Ruby – takřka místní týpek z nedalekého Chamonix. Ten si zdejší závod pamatuje i z té horší stránky, před dvěma lety tu měl strašlivý pád, při kterém letěl takřka až z vrcholu hory na její úpatí…

Jde se na to!

Za mohutného povzbuzování odstartovali tři předjezdci, kteří naznačili první linie

www.xtremeverbier.com

030-SNB VERBIER (136)

19.10.2002 0:31

Stránka 32

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

SNOWBOARD STRANA 3 ze 4

SNOWSTYLE

32

snowboard sjezdu. Hned za nimi se spustili do stěny první holky, kterých se sešlo na startu osm.

Letos se po roční pauze vrátila Pepe Ahonen a Eva Sandlegart, na kterou dole čekal její roční syn! Už při prvních jízdách byl znát posun oproti minulým ročníkům.

Holky volily obtížnější stopy a jely výrazně dravěji. Po skvělém startu v kvalifikaci měla nepříjemný pád Karin Nagiller, která ztratila kontrolu nad jízdou ve skalnaté oblasti a začala se nekontrolovaně kutálet přes sněhové pláně a skály dolů. Všichni se začali obávat nejhoršího, některým se vybavil strašný pád Jeroma… Asi po čtyřech minutách však Karin vstala a svou jízdu opatrně dokončila. Naštěstí neměla žádná vážnější zranění a byla jen převezena do nemocnice na pozorování. Geraldine Fasnacht zvolila velmi technickou a originální linii, udělala krásný skok pod vrcholem a sebejisté vedení snowboardu ji vyneslo první místo v kvalifikaci. Druhá skončila Eva Sandlegart, jež zajela sice trasu klasickou, ale nádherně.

Do kvalifikace bylo nominováno šestnáct závodníků – mužů. Většina jela středem stěny takzvaným Grand kuloárem, kde je i nejvyšší skalní práh ve stěně.

Ten letos poprvé skočili Florian Orley a Alex Coudray. Florian za svou plynulou jízdu a linii získal letos jako první v historii závodu známku deset. Jeho vítězství v kvalifikaci bylo korunováno krásným back side airem na úpatí stěny. Druhý skončil Alex Coudray, třetí pak Asley Call, který udělal třistašedesátku na úpatí stěny a jel podobnou stopu jako před dvěma lety, kdy tu zvítězil. Další Američan, který se dostal do pětice finalistů, byl Steve Klassen, a to díky své plynulé jízdě a skvělému navázání oblouku po skocích, navíc ještě přidal velmi povedenou třistašedesátku. Poslední z finalistů byl José Carron, ten se letos dostal do finále již podruhé.

Finále Postoupilo celkem pět mužů a dvě ženy.

První se spustila do stěny Géraldine

Red Bull Xtreme

030-SNB VERBIER (136)

19.10.2002 0:31

Stránka 33

Verbier Fasnacht, vybrala si hodně technickou linii a předvedla několik skvělých skoků.

Celou stěnu sjela neuvěřitelně plynule a tím si zajistila prvenství. Jako druhá Švýcarka po Ruth Leisibach tak získala cenu nejvyšší. Druhá skončila Švédka, zmíněná matka Eva Sandlegart. Ve finále zajela strmější stopu než Geraldine, ale nejela ji zdaleka tak plynule, měla problémy s rychlostí a její skoky nebyly zdaleka tak velké. Třetí skončila usměvavá Finka Annina Karvinen.

Na vrcholu už zbylo jen pět finalistů.

Podmínky ve stěně se změnily výrazně k horšímu, místy už byla stržena vrstva sněhu a některá místa museli závodníci objíždět. Švýcar Alex Coudray si s tím nedělal hlavu a svojí jízdou jako do pekel si zajistil v Red Bull Xtreme prvenství.

závod

■ Pravidla Hodnocení se skládá ze tfií ãástí. První se sleduje zvolená linie, její obtíÏnost, strmost a originalita. Druha ãást hodnocení je kontrola nad prknem, obtíÏnost skokÛ a jejich styl. Tfietí poloÏka je plynulost a schopnost udûlat oblouk i v nejstrmûj‰ích místech – a vûfite, Ïe to místy fakt nejde, jen traverzování je tûÏce adrenalinová záleÏitost...

Maximální poãet bodÛ deset letos poprvé udûlili Florianu Orleymu za plynulost a kontrolu nad snowboardem.

■ Nezbytné vybavení Sedací úvazek, helma, chrániã pátefie, lopatka, lavinová vysílaãka a lavinová sonda.

Napálil to Grand kuloárem kolmo dolů, po cestě skočil nejvyšší skálu dne a vše si pojistil skvěle ustátou třistašedesátkou a totální kontrolou nad prknem. Rakušák Florian Orley jel podobnou cestou jako Alex. Byl o něco rychlejší, ale neustátý poslední skok na úpatí stěny ho stál pravděpodobné vítězství. Pro třetí místo si dojel Steve Klassen nejčistší, ale také méně náročnou jízdou než předchozí borci. Steve se účastnil všech sedmi ročníků Red Bull Xtremu ve Verbier a snad nebude chybět ani na dalších!

Ashley Call opět zvolil svojí vítěznou linii z roku 2000, ale letos mu vynesla jen místo čtvrté. Pátý se umístil José Carron.

Místní borec Gilles Voirol zůstal bez medaile a bohužel už se další ročník na start nepostaví. Letos 19. dubna tragicky zahynul v Kanadě v oblasti Bella Coola při sjíždění 60° svahu.

Letošní Red Bull Xtreme pak definitivně ukončilo vyhlášení výsledků a rozdělení cen. Mezi vítěze bylo rozděleno 50.000 USD. Během dne pak z Verbier zmizely všechny doprovodné atrakce a celé město se navrátilo do původního pořádku. Všichni se už teší na příští ročník tohoto skvělého a atmosférou neopakovatelného závodu.

034-SNÍH (107)

19.10.2002 0:33

Stránka 34

SNÍH STRANA 1 ze 2

SNOWSTYLE

34

TEXT A FOTO: MILOŠ VRBA

guide

zázrak zvan˘

sníh

Padající sníh péfiov˘: velmi lehk˘ sníh, u nás zcela v˘jimeãn˘, 1m3 váÏí jen 50 aÏ 70 kg (–10 aÏ –20°C) prachov˘: v na‰ich podmínkách ideální nov˘ sníh (-5°C a niωí) plstnat˘: rozlámané krystaly prachového snûhu sbalující se do kuliãek (-3 aÏ -5°C) zvlhl˘ prachov˘: pÛvodnû pra‰an rychle ztrácející krystalick˘ charakter, lepiv˘ (-3°C a vy‰‰í) krupky: padají za nerovnomûrnû rozvrstvené atmosférické teploty (-5 aÏ –3°C pfii zemi, v˘‰e tepleji) povrchová jinovatka: nepadá z atmosféry, ale krystalizuje po jasné a klidné noci z vodní páry na povrchu snûhu nebo na pfiedmûtech nad snûhem (-5°C a niωí)

S

níh – onen bílý zázrak, který oblažuje duše všech „klouzavých” typů – se stává často objektem přemýšlení. Poetové v něm hledají hebkost a něhu, vědci naopak řád a logiku. Jelikož je to právě on, kdo nese celou podstatu lyžování a sportů podobných, budeme se mu věnovat tak, jak si to zaslouží. Na tomto místě časopisu SNOW se na sníh podíváme z druhého, tedy exaktního pohledu.

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

Sníh v atmosféře Voda na Zemi je v neustálém koloběhu, při kterém se podle okolností vyskytuje v plynném, kapalném či pevném skupenství. Jakmile ledové krystaly vznikající v atmosféře narostou do určité velikosti, začnou se snášet k zemi. Spolu s sebou přinesou ticho, klid… A radost.

Podstatu zrození sněhové nádhery vysvětluje fyzika. Padající – tzv. atmosférický – sníh vzniká z plynného skupenství vody.

Odpařováním oceánů, moří, jezer, řek a vůbec všeho na Zemi, co obsahuje vodu, stoupá vodní pára vzhůru do atmosféry v neviditelné plynné formě. Nesmíme zaměňovat s „párou“ unikající při varu vody z hrnců. To již není pára, ale drobné kapénky vody. Skutečná neviditelná vodní pára stoupající do stále chladnějších hladin atmosféry se zviditelní jako mrak, jakmile dostoupá do kondenzační výšky. To je takové, kde je teplota tak nízká, že pára zkondenzuje a přemění se v kapky vody nebo ledové krystalky. Mraky proto můžeme považovat za přechodný útvar, v němž se plynné skupenství vody

připravuje na opětný návrat na Zemi v kapalné nebo pevné formě.

Kondenzace vodní páry v atmosféře probíhá na kondenzačních jádrech, což zpravidla bývají drobné částečky prachu.

Ať se jedná o sníh nebo déšť, prvotní kondenzační jadérka ve vysoké atmosféře jsou vždy drobné ledové kuličky, které narůstají a proměňují se v závislosti na teplotě a vlhkosti vzduchu, na síle větru a mnoha dalších faktorech. Podle toho se

vracejí na zem v různých formách: jako sníh, déšť, kroupy, mlha a podobně.

Přesná jedinečnost Na tomto místě je nutné vrátit se ještě jednou k vodě jako takové. Molekulu vody tvoří jeden atom kyslíku a dva atomy vodíku, které jsou navzájem pevně svázány tzv. valenčními vazbami. Voda je nerost a má krystalickou formu – dokonce i tekoucí voda a led jsou krystalické,

034-SNÍH (107)

19.10.2002 0:33

Stránka 35

I když

každá vločka

vypadají stejně,

je originál

třebaže to naše oko nevidí. Viditelnou krystalickou formu pro náš zrak má až čerstvý padající sníh. Jsou to ony známé hvězdice vytvářené třemi základními osami, které spolu navzájem vždy svírají úhly 60 stupňů. Pod stejným úhlem vyrůstají z hlavních os také všechny postranní větve. Přitom ani jeden sněhový krystal není tvarově totožný s kterýmkoliv jiným krystalem. Jsou to individuální umělecká díla přírody. Jak je to možné?

Přísná krystalická sestava – „krystalická mřížka“ – je zakotvena už v molekule vody, kde dva jednomocné atomy vodíku jsou připoutány k dvojmocnému atomu kyslíku valenčními svazky svírajícími navzájem onen 60° úhel. Ledová jadérka v atmosféře ovšem narůstají nerovnoměrně a proměňují se tak do nekonečně rozmanitých krystalických forem sněhu. Ne každý sněhový krystal naroste do tvaru hvězdice. I ve

středohorských pásmech naší malé země, ovlivněné převážně vlhkým atlantickým klimatem, se dají objevit v padajícím sněhu i jiné tvary sněhových krystalů: šesterečné ploténky, jehlice, krupky. Ač to lze u některých z nich jen obtížně rozeznat, zejména u krupek, všechny pocházejí ze stejné – šesterečné – krystalické soustavy.

Mezinárodní komise sněhu a ledu navrhla v roce 1951 desetimístnou klasifikaci pevných srážek, do které jsou

Příště:

zahrnuty i kroupy. Japonci pracují ještě s přesnějším členěním. Pro naše zeměpisné polohy je však tak členité rozlišování sněhových krystalů nepotřebné, poněvadž se takové formy u nás nevyskytují.

Krychlový metr čerstvě napadlého prašanu váží 150 až 250 kg. Jsou-li v mraku kromě ledových krystalků i podchlazené kapičky vody, což bývá při vyšších teplotách, cestou k zemi se na vločce vysráží i pára vznikající z podchlazených kapiček. O co více vody vločka obsáhne, o to je sníh těžší. Při velmi nízkých teplotách se naopak snášejí jen jednotlivé krystalky, padá suchý sníh. Pro srovnání ještě uveďme, že 1 m3 ledu váží přibližně 900 kg a vody 1.000 kg.

Námraza, jinovatka, ledovka…

Za různých povětrnostních podmínek se projevují pevné srážky různým způsobem a rozličnými tvary: Dokonale vytvarované sněhové krystaly padají za klidného a relativně suchého počasí, kdy hvězdice nebo ploténky sněhu mohou dosáhnout průměru až 5 mm. Za větru se krystaly poškozují už při pádu a při dopadu. Jak bylo řečeno, při průchodu vlhkými vrstvami atmosféry se nabaluje na krystaly námraza a deformuje je.

Pevné formy vody se projevují nejen sněžením, ale také vznikem třeba jinovatky na povrchu ležícího sněhu, na stromech a jiných předmětech. Povrchová jinovatka, která je obdobou rosy v teplých ročních obdobích, mívá zpravidla zřetelnou krystalickou strukturu. Často se zaměňuje s námrazou, která vzniká z mlhy hnané větrem a usazuje se v praporovitých tvarech na návětrných stranách terénních překážek.

Někdy bývají tyto opticky beztvaré nalepené nálety velmi těžké a spolu s větrem způsobují značné škody, zejména na stromech a na elektrických a telefonních vedeních. Častým a nebezpečným projevem přírody je „ledovka“. Jde o déšť z přechlazené vody, která v atmosféře i při podnulové teplotě zůstává v kapalném stavu, a promění se v led teprve při dopadu na zmrzlou zem.

Sníh uloÏen˘ ve snûhové pokr˘vce na zemi

036-ATLAS-FLAINE

19.10.2002 0:36

Stránka 36

ATLAS STRANA 1 ze 6

SNOWATLAS

36

TEXT: PETR SOCHA FOTO: TO FLAINE

Flaine

sluneční mísa

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

L

yžařské středisko Flaine je učebnicovým příkladem „továrny na lyžování”. Bylo vybudováno na počátku sedmdesátých let na zelené louce za jediným účelem – vydělat peníze. Do velké horské kotliny s ideálními severními svahy byly posázeny desítky betonových hranolů, které s tradicí horských vesnic nemají zhola nic společného. Možná i pro svou kontextuální odtažitost se středisko dostalo na seznam architektonických památek…

Flaine je továrna na lyžování a nic dalšího od něj nelze očekávat. Účel vítězí. Účel obstarat návštěvníkům základní potřeby a umožnit dokonalé lyžování.

www.flaine.com

036-ATLAS-FLAINE

19.10.2002 0:36

Stránka 37

37 ✱✱✱✱

SNOWATLAS

1

lyžařská střediska

SNOWATLAS

SNOWtips hodnocení SNOW 129 tratí o celkové délce 265 km 77 lanovek a vleků

STRANA 2 ze 6 ATLAS

navštívit. Pekelná tématika je sice oproti realitě trochu nadsazená, zato se lépe zachytí do návštěvníkovy paměti – kdo by zapomněl, že si sjel třeba Lucifera…

Tratě na severních svazích Les Grandes Platieres jsou většinou „červeně” obtížné, mimořádně dlouhé a vydrží kvalitní až do pozdního jara. Mezi nimi se nabízí ohromné plochy pro jízdu v prašanu s občas dramatickými, ale veskrze bezpečnými místy.

K Flaine jsou přimknuty i další lyžařské areály, které rozšiřují paletu lyžování oblasti Les Grand Massif. Samoens, Morillon a Les Carroz jsou zahrnuty v systému lanovek a vleků, pouze do komorního areálku Sixt je potřeba využít služeb skibusu. Cesta tam se ale vyplatí již jen pro úchvatné přírodní okolí.

SNOWzajímavost Letní návštěvník Flaine bude žasnout nad povrchem svahů pod Les Grandes Platieres – holá skála s málem volných kamenů je jako ementál plná děr a propastí, které občas končí bůhví jak hluboko v nitru země. Nebýt mimořádných sněhových podmínek, bylo by takřka nemožné opouštět vymezené tratě. Mnohametrové přívaly sněhu však tuto geologickou raritu přes zimní sezonu obvykle zcela zahladí, jen ve výjimečně chudých zimách či na jaře můžete občas objevit průrvu, většinou překrytou bezpečnostní sítí.

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

K tomu ve Flaine není daleko už jen díky mimořádně příznivým přírodním podmínkám a konfiguraci terénu, který příroda pravidelně zásobuje nadstandardní srážkovou nadílkou. Nedaleký masiv Mont Blancu zadržuje oblačnost, takže výška sněhu v okolí Flaine nezřídka dosáhne i deseti metrů. Nevyšší alpský vrchol navíc nabízí další bonus – v plné kráse pózuje všem návštěvníkům jedné z hlavních lyžařských křižovatek Flaine, vrcholku Les Grandes Platieres, nazývanému také jako Balcon du Mont Blanc.

Právě z tohoto balkónu padají severním směrem ty nejlepší sjezdovky, které lze v rámci lyžařské oblasti Les Grand Massif objevit. Belzebuth, Faust, Mephisto, Styx… Toť názvy tratí, které zde můžete

038-ATLAS-SILLIAN

19.10.2002 0:38

Stránka 38

ATLAS STRANA 3 ze 6

SNOWATLAS

38

TEXT: RADEK HOLUB FOTO: HOCHPUSTERTAL, AUTOR

Sillian

Vesnický areál s velkými ambicemi

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

Ú

dolí Pustertal mírně stoupá od východotyrolského „hlavního města” Lienz. V mělkém sedle, kterým zároveň prochází rakousko-italská hranice, stojí poklidná vesnička Sillian se svým lyžařským areálem. Osamělé kabinky mizící v prudké stráni jsou z údolí jedinou indicií lyžařského areálu a dávají tušit „vesnické” lyžování. Čtvrthodinový výjezd lanovkou odkryje skutečnost – „vesnická” je pouze frekvence lyžařů, terény pod vrcholem Thurntaler (2.407 m) ničím za alpskou kvalitou nezaostávají. www.hochpustertal-ski.at

038-ATLAS-SILLIAN

19.10.2002 0:39

Stránka 39

39 ✱✱✱

SNOWATLAS

2

lyžařská střediska

SNOWATLAS

SNOWtips hodnocení SNOW celková délka tratí 45 km 6 lanovek a vleků

STRANA 4 ze 6 ATLAS

V budoucnosti by mělo několik nově vybudovaných lanovek propojit Sillian s jeho italským „bráškou”, který obývá protější severní svahy. Obě střediska – Sillian i Helm – jsou si v pestrosti i rozsahu své nabídky vyrovnána. Pro Helm mluví lepší kvalita sněhu, pro Sillian zase délka

a převýšení sjezdovek. Trať vracející se z Thurntaleru do údolí měří 11 km, kdežto nejdelší sjezd na Helmu „jen” 5 km.

Spojením obou kopců a napojením Helmu na další menší areály v Itálii vznikne v údolí Hochpustertal mezinárodní lyžařská „houpačka”.

Lyžařské „národní divadlo” I lyžařské středisko může být „národním divadlem”, jak dokazuje příběh, v němž se obyvatelé vesnice skládali na stavbu sillianského areálu. V roce 1973 to všechno začalo: u chaty Thurntaler se roztáčí první vlek a o 3 roky později je prodloužen až na vrchol. Nadšení však netrvalo dlouho. Nejdelší a nejvyšší vlek ve východním Tyrolsku je krkolomně dostupný jen po horské silnici z Ausservillgraten a přichází tak o stále více lyžařů. Uplynulo desetiletí, než se na Thurntaleru začalo opět stavět. V létě 1988 nastává „velký třesk” – přibývá moderní kabinka, 4sedačka pod vrchol a 2 vleky. Na znovuzrození lyžařského areálu přispívá každý. Z nových sjezdovek se radují hosté i místní, do Sillianu se na zimu vrací život. Další rána však na sebe nenechala dlouho čekat. Několik „suchých” zim připravilo středisko o iluze a znovu i o návštěvníky. Sillianští se přesto nevzdali, ba naopak: v roce 1999 spustili kompletní zasněžení sjezdovek a přidali 4sedačku, která areál spojila s dalším údolím. Takové je tedy středisko dnes. A zítra? V hlavách místních se už spřádají plány na mezinárodní „houpačku” přes italský Helm…

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

SNOWperlička

040-ATLAS-JUNGFRAU

19.10.2002 0:41

Stránka 40

ATLAS STRANA 5 ze 6

SNOWATLAS

40

TEXT: PETR SMÍTKA, RADEK HOLUB, FOTO: SCHWEIZTOURISMUS C. SONDEREGGER

Jungfrau

Top of Europe

N

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

a „střechu starého kontinentu” by v Alpách mohlo kandidovat hned několik lyžařských oblastí – Chamonix díky přítomnosti Mont Blancu, St. Moritz, pasující sám sebe na „střechu světa”, anebo Jungfrau. Z pohledu pomyslné Guinnesovy knihy lyžařských rekordů by oblast pod horskými obry Eiger, Mönch a Jungfrau ostatní soupeře převálcovala.

Interlaken, lázeňské městečko na břehu dvou jezer, je nejznámějším střediskem v oblasti.

Ovšem od epicentra dění je ještě poněkud vzdálené. Celý region však objímají a protínají železniční tratě, které cestující

www.jungfrauwinter.ch

040-ATLAS-JUNGFRAU

19.10.2002 0:42

Stránka 41

41 ✱✱✱✱

SNOWATLAS

3

lyžařská střediska

největší ledovec v Alpách – Aletschgletscher (26 km)

STRANA 6 ze 6 ATLAS

SNOWnej

SNOWATLAS

SNOWtips hodnocení SNOW celková délka sjezdových tratí 213 km 45 lanovek a vleků

nejvyšší železniční stanice a poštovní úřad v Evropě – Jungfraujoch (3.454 m) nejdelší a nejstarší závodní trať (Inferno Rennen) Schilthorn – Lauterbrunnen (délka 16 km, převýšení 2.170 m) nejdelší sjezd Světového poháru Lauberhorn – Wengen nejdelší lanovka v Evropě Grindlewald – Männlichen (6,24 km) nejkosmopolitnější oblast v Alpách hosté ze 70 zemí

velikánů a nejdelší alpský ledovec – Aletschgletscher (26 km).

Ačkoliv je Jungfrau v první řadě lyžařským kolotočem, prý až čtvrtina zimních hostů nelyžuje. Síť lanovek, vleků a sjezdovek sahá od vrcholu First na východě přes horskou ves Grindelwald, pahorek Kleine Scheidegg a vrchol Lauberhorn až po „bondovskou” horu Piz Gloria čili Schilthorn s otáčivou restaurací na západě. Právě odtud se vyráží na nejtěžší a nejstarší závodní trať na světě – Inferno Rennen s cílem hluboko v údolí Lauterbrunnen.

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

dopraví všude, kam nesahá síť vleků – rychle a pohodlně. Všechny náleží spolu s lanovkami a vleky do jednotného systému permanentek bez nutnosti obstarávat další jízdenky. Není výjimečné ani cestovat vláčkem přímo ke sjezdovkám.

Jedinou tratí s příplatkem je zubačka na „střechu Evropy”: z oblasti Kleine Scheidegg se horou Jungfrau vláček prokousává na nejvyšší evropské nádraží – Jungfraujoch (3.454 m). Vyhlídkový předkrm se podává už během cesty ve skalních „oknech”, ale hlavní chod čeká návštěvníky až v sedle: moře alpských

042-SPEEDSKIING (105)

19.10.2002 0:44

Stránka 42

42

V ŘÍŠI RYCHLOSTI STRANA 1 z 9

PARAŠUTISTÉ S LYŽEMI NA NOHOU

V ŘÍŠI SNOW ČÍSLO 1 / 2002

RYCHLOSTI TEXT: PETR SOCHA FOTO: RED BULL/JÜRGEN SKAWRAN; ARTHUR GLASER

Stránka 43 19.10.2002 0:44 042-SPEEDSKIING (105)

43

STRANA 2 z 9 V ŘÍŠI RYCHLOSTI

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

SNOW ČÍSLO 1 / 2002 V ŘÍŠI RYCHLOSTI STRANA 3 z 9

042-SPEEDSKIING (105)

44

19.10.2002 0:44 Stránka 44

042-SPEEDSKIING (105)

19.10.2002 0:45

Stránka 45

45

parašutisté s lyžemi na nohou

První rychlostní lyÏafii Dodnes není úplně jasné, kdy a kdo přišel s nápadem měřit lyžařovu rychlost – či lépe dosahovat na lyžích co nejvyšší rych-

losti – první. Nejstarší prameny tvrdí, že jimi byli američtí horníci v Kalifornii, kteří si lyžováním krátili volný čas.

Rychlostní lyžování se jim stalo sportem, jenž se rozšířil mezi mnohé stříbrokopecké kempy – vznikl tak jakýsi první seriál závodů. Jezdilo se na lyžích přesahujících 3 a půl metrů délky, „týmy” měly svá esa, žárlivě se střežila technologie mazání, sázelo se ostošest, aby se posléze celou noc slavilo… V roce 1874 tak v La Porte zajel jistý Tommy Todd rychlostí přes 87 mil v hodině, tedy asi 141 kilometrů v hodině.

Zachovaly se i zmínky o trati: ledová dráha byla dlouhá asi 550 metrů, její převýšení dělalo 305 metrů a sklon tedy 75 %!

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

Postihla i lyžaře. Pokušení rychlostí a lyžování patří neodlučně k sobě, rychlost je vesměs univerzální podstatou lyžařského soutěžení. Většinou se měří čas vzhledem k vytyčené trati, jsou však i lyžaři, které zajímá údaj absolutní: nejvyšší okamžitá rychlost. Právě v jejich sportu se letos propadla do zapomnění minulosti jedna z historických hranic – člověk na lyžích prolomil bariéru 250 km/h.

STRANA 4 z 9 V ŘÍŠI RYCHLOSTI

H

ranice a lidské limity vždy přitahovaly myšlenky těch, kteří se nehodlali smířit s pobytem na vykolíkované zemi. Takovým se vše nedosažitelné stává výzvou a je s podivem, kolik úsilí, času, prostředků či dokonce lidských životů padlo již na oltář všech možných zdánlivě pošetilých cílů. K podobným činnostem patří i hra s rychlostí.

Tento rekord, podobně jako jeho dívčí varianta z téhož roku i místa (Lottie Joy, 79 km/h), ovšem nebyl nikdy oficiálně uznán.

První zdokumentovaný závod, na němž se měřila rychlost lyžaře již elektronicky, proběhl v roce 1930 na evropském kontinentu, konkrétně ve Svatém Mořici.

Na stopadesátimetrovém měřeném úseku byl tehdy nejrychlejší Rakušan Gustav Lantschner, podařilo se mu dosáhnout rychlosti 105,675 km/h. V roce 1931 posunul rekord hned o více než 30 km/h další z Rakušanů, legendární Leo Gasperl (136,600 km/h). Nahrálo tomu možná i to, že měřený úsek už byl pouze stometrový – stejně jako je tomu doposud. Garsperlova rychlostní meta byla překonána až po druhé světové válce, Zeno Colo ji povýšil v roce 1947 již v italské Cervinii na 159,292 km/h. Posadil se tak na trůn nejrychlejšího muže lyžařského světa na dalších 12 let!

Od roku 1959 se rekordy začaly posouvat již po malých krocích a často. Tituly nejrychlejších tratí si mezi sebou předávaly zejména italská Cervinie a chilské Portillo, kde v roce 1978 padl mýtus nedosažitelnosti 200 km/h. Postaral se o to Američan Steve McKinney (200,222 km/h), jenž svůj výkon potvrdil za další čtyři roky i v Les Arc (201,230 km/h). Od té doby se již prosazovaly jako nejrychlejší francouzské sjezdovky (vedle Les Arcsu to byl Vars), zejména Les Arc 2000 vstoupil se svou speciálně vybudovanu tratí do síně slávy rychlostního lyžování, a to jak olympijskou rychlostní exhibicí, tak

042-SPEEDSKIING (105)

19.10.2002 0:45

Stránka 46

46

rychlostní lyžování je vůbec nejrychlejší

posléze překonáním další lidské mety – 250 km/h!

„bezmotorový“ sport

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

V ŘÍŠI RYCHLOSTI STRANA 5 z 9

Na‰i?

Nestáli stranou Nikoli v popředí, avšak nikoli ani v pozadí tohoto sportu se objevují jména českých závodníků. První výprava na rychlostní závody vyjela z Čech v roce 1965 a tvořili ji čtyři tehdejší reprezentanti v alpských disciplínách. V italské Cervinii, která byla po dlouhou dobu Mekkou tohoto sportu, zazářil zejména Radim Koloušek (171,591 km/hod), který skončil pátý se ztrátou jen o něco málo více než 1 km/hod za prvním Leitnerem z tehdejšího NSR. O necelých deset let později škádlili světovou špičku Bořivoj Šedivec a František Münster.

Nejrychlejší osobností českého lyžování je Petr Kakeš, půvoně sjezdař, který to společně se svým celoživotním trenérem Pavlem Zelenkou dotáhl až na ZOH v Albertville, kde ustavil doposud platný český rekord – 223,325 km/h. Stačil mu tehdy na skvělé šesté místo v celkové klasifikaci.

Rychlostní závody proběhly i na československé půdě – jediný realizovaný závod hostil buben harrachovského mamuta v březnu 1984. Nejrychlejší z 26 mužů byl Karel Lang (149,54), ze dvou startujících žen pak Jitka Hanušová (137,64 km/h).

Opakování závodů se neuskutečnilo, po terénních úpravách mamuta je přechod k dojezdu příliš „kontrastní”, což možnost jet rychle značně limituje. Poté se rychlostní aktivity u nás ztlumují.

Až v roce 1992 se do věci vkládá úspěšný olympionik Petr Kakeš a 19. května vzlétá helikoptéra nad hřeben Chopku za účelem nalezení terénu vhodného pro vybudování rychlostní tratě. „První žlab severně od Chopku vchází do dějin českého lyžování”, hlásal tehdy deník Sport, který na akci participoval. Celá záležitost ale bohužel postupem času usíná, jelikož investor nehodlá podstoupit riziko, které představují tamní nestabilní povětrnostní a sněhové podmínky. V podstatě tak

leží tento terén ladem a čeká jen a jen na někoho se zájmem a dostatečným kapitá-

lem v kapse (zájemci nechť kontaktují redakci).

042-SPEEDSKIING (105)

19.10.2002 0:45

Stránka 47

47

Rychlostní lyÏafi: 1

2

Lyže: speciální rychlostní lyÏe musí b˘t dlouhé mezi 2,20 a 2,40 metry a nesmí váÏit více neÏ 14,5 kilogramu vãetnû vázání a desky. Nesmí b˘t opatfieny Ïádn˘mi aerodynamick˘mi doplÀky. Na lyÏích jsou nalepena startovní ãísla.

Vázání: musí b˘t bezpeãnostní

3

4

umístûny pod kombinézou, jejich maximální délka dozadu od holenní kosti nesmí pfiesáhnout 26 cm. Pfiední spoilery nejsou povoleny.

8

hmotnost pfiilby nesmí pfiesáhnout dva kilogramy. Od následující sezóny musí b˘t vnûj‰í a vnitfiní ãást pfiilby spojené tak, aby se v pfiípadû pádu vnûj‰í díl oddûlil.

Přilba: skládá se ze dvou dílÛ, pfiiãemÏ jeden je urãen k ochranû hlavy a obliãeje (tzv. vnitfiní díl), druh˘, vnûj‰í díl slouÏí jako aerodynamick˘ skelet.

Nejdel‰í prÛmûr (rozmûr) pfiilby nesmí pfiesahovat 40 cm ve v‰ech smûrech,

Hole: jsou povinné. Jejich minimální délka je jeden metr, maximální hmotnost dva kilogramy. RukojeÈ nesmí b˘t opatfiena poutkem, talífiky musí mít nejménû tfii centimetry v prÛmûru.

Chránič zad není povinn˘, ale doporuãen˘. PouÏívají se ty standardnû vyrábûné pro motokros apod. s tvrd˘m skeletem a mûkkou v˘stelkou. Nesmí obsahovat kovové ãi ostré ãásti.

7

Kombinéza: speciální elastická kombinéza s nízk˘m odporem (tfiením) vzduchu. Pod ní je povinnost nosit spodní prádlo minimálnû na 3/4 délky paÏí a nohou. Odûv proti popáleninám a hfibetní chrániã smí b˘t no‰en pod kombinézou, nesmí b˘t v‰ak tlust‰í neÏ tfii centimetry. Závodníci musí mít rukavice.

5

Boty musí b˘t standardní bez jak˘chkoliv úprav vãetnû tûch aerodynamick˘ch a pár nesmí váÏit více neÏ 6 kilogramÛ.

Pfiezky musí b˘t z bezpeãnostních dÛvodÛ zapnuty a mohou b˘t pfielepeny lepící páskou, komín boty mÛÏe b˘t pfiekryt kombinézou. Velmi oblíbené jsou boty Salomon SX-92 Equipe's, které jsou díky své konstrukci – nemají vpfiedu pfiezky – aerodynamické.

8

3

4

6

5

Lýtkové spoilery musí b˘t z poddajného materiálu a nesmí váÏit více neÏ pÛl kilogramu. Mohou b˘t

2

1

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

6

STRANA 6 z 9 V ŘÍŠI RYCHLOSTI

(a funkãní) s brzdiãkami, fiemínky jsou zakázány. Nesmí b˘t pfiekryto aerodynamick˘mi prvky, v˘‰ka boty smí b˘t nejv˘‰e 2,5 cm nad horní plochou lyÏe.

7

VYBAVENÍ DLE REGULÍ FIS

042-SPEEDSKIING (105)

19.10.2002 0:45

Stránka 48

48

člověk nesmí udělat chybu,

nesmí

V ŘÍŠI RYCHLOSTI STRANA 7 z 9

250 km/h pokofieno!

Stalo se tak letos 23. dubna na závodech Red Rock Cup, což je tradiční klání navazující na Mistrovství světa – vzhledem k přítomnosti celé světové špičky a k faktu, že se koná na jedné a téže trati, se dá označit jako jakýsi druhý světový šampionát.

Hlavně počasí rozhoduje o tom, který ze závodů si zapíše do svých análů vyšší rychlosti, Red Rock Cup má navíc tu výhodu, že jezdci jsou již po Mistrovství světa sžití s nejrychlejší tratí planety a dovolí si více. 250,700 km/h je přesná hodnota, kterou lidstvo prolomilo další z bariér svých schopností. Podařilo se to již čtyřicetiletému Philippu Goitschelovi ze slavného francouzského lyžařského rodu.

Synovec slavných sester Goitschelových, držitel několika medailí v alpském lyžování, se může pochlubit i dalšími rychlostními úspěchy, například na ZOH v roce 1992 v Albertville získal stříbrnou medaili. „Je to zvláštní radost, vysoké rychlosti mi budou chybět,“ řekl Philippe Goitschel, který se ve svých čtyřiceti letech rozhodl skončit. Rodák z Lens, jenž viděl hory poprvé v 10 letech, není žádný kamikadze, naopak. Velmi rozvážný muž je profesorem golfu, sportu, který vyžaduje podobně jako rychlostní lyžování ocelové nervy. S letmým kilometrem začal v roce 1987. „Technika se podobá parašutismu, ale jedeme rychleji

spadnout než člověk padající na plocho. Co se týče aerodynamiky, jezdec se řídí jak nepatrnými pohyby rukou a hlavy, tak postavením lyží. Jedná se o to lyže krotit, v těchto rychlostech si dělají, co chtějí,“ vysvětluje. „Jsme parašutisty s lyžemi na nohou!“ K mimořádnému úspěchu dopomohly Philippovi také mimořádně dobré podmínky. „Byl to ten nejrychlejší možný sníh, jarní hrubozrnný firn.“, doplnil Stéphane Lacoste, předseda FSV (Fédération de ski de vitesse) „Dosáhnout hranice 250 km/h, to byl grál, jenž bylo třeba získat, Philippovi se to podařilo díky jeho práci a rozvážnosti věku.“ „V oblasti fyzických schopností a materiálu jsme již dlouho věděli, že budeme moci mety 250 km/h dosáhnout. Dnes ráno jsme navíc měli skvělé podmínky na trati a dobré meteorologické podmínky.“ prohlásil Goitschel po své jízdě. „Zjistili jsme, že ještě máme rezervy. Na této sjezdovce můžeme jet rychlostí 256 nebo 257 km/h.

Nechám to ale už mladším“, uzavírá nejrychlejší muž na této planetě.

FIS a FSV smûrem k míru Soutěžní svět rychlostních lyžařů se v posledních letech rozděloval na dva tábory – lyžaře takzvaně profesionální a amatérské. Po Olympijských hrách v Albertville totiž začala FIS usilovat o vyhlášení rychlostního

ZÁVODNÍ TRAŤ

Olympijská traÈ v Les Arcs charakteristika

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

Rychlostní traÈ sestává ze tfií ãástí. první je rozjezdová zóna, pak následuje mûfien˘ úsek a nakonec pfiesnû definovan˘ dojezd. Rozjezdová ãást musí mít minimálnû tfii startovací místa, pfiiãemÏ teoretick˘ rozdíl dosaÏitelné rychlosti mezi jednotliv˘mi starty nesmí pfiesáhnout 15 km/h.

Mûfien˘ úsek mûfií pfiesnû sto metrÛ a je vymezen ãerven˘mi ãarami pfietínajícími traÈ. Dojezd musí b˘t dostateãnû dlouh˘ v závislosti na dosahovan˘ch rychlostech, sklon se musí plynule zmen‰ovat, pfiiãemÏ jeho závûreãná ãást nesmí b˘t prud‰í neÏ 6 %. ·ífika dráhy je limitována minimálnû 30 metry poãínaje mûfien˘m úsekem, rozjezdov˘ úsek má stanovenu minimální ‰ífii pût metrÛ, pfiiãemÏ se musí plynule roz‰ifiovat aÏ k tfiicet metrÛ ‰iroké mûfiené

limitu, jenž se nakonec ustavil na 200 km/h (maximální rychlost, kterou trať umožní vyvinout). S tím se nehodlali smířit ryzí milovníci rychlosti, proto vznikly nové asociace rychlostních lyžařů, francouzské FSV (Federation Ski de Vitesse of France) a švýcarské FSSV (Federation Suisse Ski de Vitesse), své vlastní organizace mají „vzbouřenci“ i za mořem v Kanadě a USA. Mezi skupinami se postupně vytvořily i další rozdílné pohledy, FIS razila jakousi konzervativní cestu – vedle rychlostního limitu udržovala amatérskou gloriolu nevypisováním finančních odměn či si například dělala nárok posuzovat úroveň bezpečnostní výbavy závodníků. Proto také nenajdeme na oficiálních internetových stranách FIS jediné závody v Les Arcs, trať tam je příliš rychlá.

Naopak FSV a spřízněné organizace nechtěly znát jakékoli limity, bezpečnost považovaly za záležitost každého jedince, stejně jako prize money za přirozenou sportovní motivaci. Právě FSV a FSSV doposud organizovaly ta nejprestižnější klání v Les Arcs, Mistrovství světa a navazující závod Red Rock Cup, která byla logicky vrcholem sezóny i pro mnohé „amatéry“.

Jak by ne, právě zde padají světové rekordy a závodníci pronikají dále a dále do neprobádaných světů lyžařské rychlosti.

Dnes se spor uklidňuje, FIS pomalinku opouští myšlenku rychlostního limitu,

.Jméno: Aiguille Rouge .Nadmofiská v˘‰ka startu : 2710 m .Nadmofiská v˘‰ka dojezdu : 2145 m .Pfiev˘‰ení : 565 m .Délka : 1740 m .PrÛmûrn˘ sklon : 59 % .Maximální sklon : 76 %

Nejrychlejší Češi v dějinách ãásti. TraÈ je vymezena mal˘mi barevn˘mi praporky (rozjezd – zelené, mûfien˘ úsek – ãervené, dojezd zelené), kolem ní vedou bezpeãnostní pásy ‰iroké 20 (pfii rychlostech do 180 km/h), resp. 25 metrÛ.

1965

Cervinie

Radim Kolou‰ek

1972

Cervinie

Franti‰ek Münster

171,591 km/hod 177,520 km/hod

1974

Cervinie

Bofiivoj ·edivec

179,461 km/hod

1975

Cervinie

Franti‰ek Münster

179,790 km/hod

1987

Les Arcs

Petr Kake‰

197,850 km/hod

1991

Les Arcs

Petr Kake‰

206,885 km/hod

1991

Les Arcs

Petr Kake‰

219,720 km/hod

1992

Les Arcs

Petr Kake‰

223,325 km/hod

042-SPEEDSKIING (105)

19.10.2002 0:45

Stránka 49

49

STRANA 8 z 9 V ŘÍŠI RYCHLOSTI

a tak dochází k postupnému sjednocování názorů. Haka Hakkinen, prezident komise rychlostního lyžování FIS a muž, který jako předjezdec na ZOH dosáhl ve svých třiašedesáti letech rychlosti 211 km/h, k tomu říká: „Před dvěma lety jsme měli rozporů spoustu, nyní je ale vše v nejlepším pořádku, konstruktivně komunikujeme a úspěšně hledáme společné cesty“.

Jak by ne, svět rychlostního lyžování má totiž jednu velkou společnou motivaci – olympiádu v Turíně v roce 2006. Důkazem změny ve FIS je i fakt, že finále Světového poháru rychlostních lyžařů 2003 má být právě v Les Arcs. „Bude to první opravdu rychlostní závod FIS za poslední léta“, říká k tomu jeden ze samotné špice vrcholových jezdců, Nizozemec Merijn Vunderink.

Všeobecně to také vypadá, že křivka popularity rychlostního lyžování začíná opět stoupat vzhůru a snad se vyšvihne až k výšinám, kde byla v době konání zimní olympiády v Albertville 1992. Vznikají další nové stadiony, na jednom takovém ve finské Salle se za rok koná „fisové” Mistrovství světa (24. - 30. 3. 2003), moderní rychlostní sjezdovka vznikla i v Goldecku v rakouské oblasti Kärnten.

v˘voj rychlosti

Jak rychle jezdíte?

Pfiem˘‰leli jste nûkdy o tom, jakou rychlostí se asi pohybujete po sjezdovce? U závodníkÛ je to jasné, tam lze v‰e zmûfiit a spoãítat, co v‰ak „normální“ lyÏafi?

V Alpách dospûli v polovinû 70. let k tûmto údajÛm: LyÏafiská zdatnost – nejvy‰‰í / prÛmûrná rychlost km/h 22/10 28-45/12,5-20 58/25 72/34

Pokud se provedla je‰tû oprava pfiihlíÏející k odpoãinkov˘m pauzám a k jízdû „cik - cak“, sniÏuje se rychlost prÛmûrná je‰tû o nûkolik km/h. V˘zkum frankfurtské univerzity tak dospûl k rychlostem 28 km/h u muÏÛ a 24 km/h u Ïen.

S nástupem carvingov˘ch lyÏí získávají tyto údaje novou zajímavou dimenzi. Vzru‰ení z jízdy si jiÏ není tfieba pofiizovat

jen rychlostí - pocit pfiekonávání odstfiediv˘ch sil v oblouku a ãisté jízdy po hranû umoÏÀuje vyÏití v pomûrnû nízk˘ch absolutních rychlostech. Pfii testech jízdního tachometru zjistil napfi. Walter Kuchler, Ïe bûhem dvou dnÛ velmi pokroãilého carvingového kursu nepfiesáhl maximální rychlost 33 km/h. S t˘mÏ pfiístrojem se mi povrdilo, Ïe rychlost 50 km/h, jíÏ na ploch˘ch dojezdech sjezdovek bûÏnû dosahují i nikterak dobfií lyÏafii, je pfii

ãistém vykrojení oblouku na hranû fofr jako hrom.

MoÏná si fiíkáte, Ïe uvádûné hodnoty nejsou nijak závratné. Je to samozfiejmû relativní – podstatné je, aby to byla u v‰ech vÏdy rychlost rozumná a kontrolovatelná, jízda bezpeãná a ohleduplná a abychom vûdûli, zda i kdy si tûch 72 km/h dovolit. is (Podle diplomové práce Petra Seidla „Zásady návrhu v˘stavby lyÏafisk˘ch stfiedisek”, Praha 1990)

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

zaãáteãníci prÛmûrní Pokroãilí V˘teãní -

042-SPEEDSKIING (105)

19.10.2002 0:45

Stránka 50

50

rekordy

V ŘÍŠI RYCHLOSTI STRANA 9 z 9

muži Rok 1874 1930 1931 1947 1959 1960 1963 1963

TraÈ La Porte St. Moritz St. Moritz Cervinia Sestriere Cervinia Cervinia Portillo

1964 1970 1971 1974 1975 1976 1977 1978 1982 1983 1987 1987 1992 1993 1995 1997 1999 2002

Cervinia Cervinia Cervinia Cervinia Cervinia Cervinia Cervinia Portillo Les Arcs Les Arcs Les Arcs Portillo Les Arcs Les Arcs Vars Vars Les Arcs Les Arcs

ženy Rok 1874 1964 1980 1982 1983 1984 1987 1988 1992 1995 1996 1996 1997 1999 2002

TraÈ La Porte Cervinia Silverton Les Arcs Les Arcs Les Arcs Les Arcs Les Arcs Les Arcs Vars Vars Les Arcs Vars Les Arcs Les Arcs

Jméno Tommy Todd Gustav Lantschner Leo Gasperl Zeno Colo Edoardo Agreiter Luigi di Marco Alfred Plangger C.B. Vaughan & Dick Dorworth Luigi di Marco Masaru Morishita Alessandro Casse Steve Mc Kinney Pino Meynet Tom Simmons Steve Mc Kinney Steve Mc Kinney Steve Mc Kinney Franz Weber Graham Wilkie Michel Prufer Michel Prufer Philippe Goitschel Jeff Hamilton Philippe Billy Harry Egger Philippe Goitschel

Stát USA RAK RAK ITA ITA ITA NùM USA

Rychlost 141,001* 105,675 136,600 159,292 160,714 163,265 168,224 171,428

ITA JAP ITA USA ITA USA USA USA USA RAK GRB FRA FRA FRA USA FRA RAK FRA

174,757 183,392 184,143 189,473 194,384 194,489 195,975 200,222 201,230 208,937 212,514 217,008 229,299 233,000 242,000 243,000 248,105 250,700

Jméno Stát Lottie Joy USA C. Staffnerová RAK Catherine Breytonová FRA Annie Breytonová FRA M. Kuntzová USA Melissa Diminová USA Jacqueline Blancová FRA Tarja Mulariová FIN Tarja Mulariová FIN Karine Dubouchetová FRA Karine Dubouchetová FRA Karine Dubouchetová FRA Carolyn Curlová USA Karine Dubouchetová FRA Karine Dubouchetová FRA

Rychlost 79,003* 143,027 169,332 175,353 190,375 200,780 201,005 214,413 219,245 225,000 225,140 225,766 231,660 234,528 242,260

* první rekordy, které nebyly oficiálnû uznány

další disciplíny: TANDEMSKI Rok TraÈ 1999 Les Arcs 2002

Les Arcs

Jméno Jan Lesák & Martin Bauer Jan Lesák & Martin Bauer

Stát âR

Rychlost 179,104

âR

186,423

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

SKI PRODUCTION muÏi (bûÏnû dostupné lyÏe, neaerodynamická v˘bava) Jméno Stát Rychlost Frank Pagliero FRA 203.390 km/h SKI PRODUCTION Ïeny Jméno Stát Clarice Jasminová FRA

Rychlost 182.560 km/h

SKI-BOB Jméno Romuald BONVIN Pavel Hlaváã

Stát SUI âR

Rychlost 190.580 km/h 172.240 km/h

HORSKÉ KOLO muÏi Jméno Stát Eric Barone FRA

Rychlost 222,220 km/h

HORSKÉ KOLO Ïeny Jméno Stát Carolyn Curlová USA

Rychlost 197,876 km/h

SNOWBOARD muÏi Jméno Stát Darren Powell AUS David Kubá‰ek âR

Rychlost 201,907 km/h 165,110 km/h

MONOSKI Jméno Xavier Cousseau

Rychlost 205,230 km/h

Stát FRA

Rekordní pády Rychlostní lyžování je vůbec nejrychlejší „bezmotorový” sport. Ve dvou set a více kilometrové rychlosti není nijak jednoduché vyrovnávat všechny působící síly, proto se čas od času stane, že lyžař upadne.

Smrtelné pády se však dají spočítat na prstech jedné ruky a většinou je jejich příčina v něčem dalším než pouze v rychlé jízdě.

V roce 1965 zaplatil životem srážku s tyčí kotvící ochrannou síť Ital Waltr Mussner, Švýcar Nicolas Bochatay nepřežil pro změnu srážku s rolbou při tréninku před olympijským závodem.

Zajímavé je, že k nejčastějším zraněním nepatří zlomeniny a další „mechanická“ zranění, nýbrž – spáleniny. Člověk klouzající po hladké trati – přestože tvořené studeným sněhem - vytvoří třením tolik tepla, že to jeho oděv ani pokožka nevydrží…

Alespoň tedy u lyžařů, kde je předpoklad, že se lyže uvolní a neuvedou jezdce do rotace. Snowboardisté, monolyžaři a další podobní to mají horší...

Jan Lesák, český „kaskadér“ na tandem ski, popisuje pád Jeffa Hamiltona: „Těsně po projetí měřeného úseku se mu sekla hrana, naštěstí mu ihned vyhodily lyže

a ztratil hole. Tak potom klouzal v pozici „mrtvého brouka“, na zádech a zpevněný, ohromnou vzdálenost po dojezdu. Když se zastavil, někdo ho bouchl do zad, aby se rozdejchal, a pak se sám sebral. Nic mu nebylo, měl jen trochu pochroumané rameno, modřiny a spáleniny – na několika místech měl pěkně propálenou kombinézu. Cestou ztratil helmu a lyže měl na třísky, které si potom slepil izolačkou, aby si mohl dojít na stupně vítězů pro zlato – přestože upadl, vyhrál.“ Tento nejrychlejší pád světa můžete spatřit v plné kráse na www.snowmag.cz.

Jeff Hamilton sám k tomuto dodává: „Jako ten, kdo drží světový rekord v rychlosti pádu (243 km/h), mohu říci: Existují tři druhy rychlostních lyžařů – ti, kdo již spadli, ti, kdo teprve spadnou, a ti, jenž budou padat. To je nedílná pravda – budeš-li jezdit rychle, někdy spadneš. Můj nejdelší pád dal na 500 metrů jízdy po zadku“.

Trochu odlišný je však názor Harryho Eggera, exdržitele světového rychlostního rekordu, podle něhož je to buď a nebo: „Člověk nesmí udělat chybu, nesmí spadnout!“

Chcete spatfiit nejrychlej‰í pád svûta?

www.snowmag.cz

SNOWATLAS II-LIST 1

22.10.2002 7:11

Stránka 1

SNOWlavinové info!

Freeride

1

Passo Tonale - Presena

osobně - na konečné ledovcových vleků (u vlekařů) web - www.provincia.tn.it/meteo tel. - +39 0461 494877

✁

SNOWATLAS

www.nev-dama.cz

V

prÛsmyku nastoupíme do staré kyvadlové kabiny, která nás pfienese do sedla Paradiso (2.585 m), odkud pokraãujeme sedaãkou k ledovci a po nûm kotvov˘m vlekem. Právû na koneãné ve v˘‰ce 3.016 m vymûníme rolbovan˘ man‰estr za freeride. Nalevo od vlekÛ (pfii pohledu zpod kopce) odboãuje ‰irok˘ a pfiehledn˘ svah. Tím se spustíme a jiÏ po 100 metrech nás hradba skalního útesu oddûlí od dûní na ãerné sjezdovce.

První zastávkou na cestû zákulisím horské skupiny Adamello je mírná plo‰ina, uÏ zcela v sevfiení ztichl˘ch skal. Otevírá se hlavní ãást celého sjezdu s nejãetnûj‰ími moÏnostmi opustit vyjeÏdûnou trasu. Terén se dále svaÏuje v nûkolika schodech.

Základní trase dominuje „ãervenû” sklopen˘ pfiehledn˘ Ïlábek.

Tím prav˘m freeridov˘m poÏitkem mohou b˘t pak ostfiej‰í boãní svahy. Jsou v‰ak poseté skalisky, a proto je alespoÀ pro zaãátek jistûj‰í drÏet se hlavní cesty.

Na posledním hangu máme volbu: pokraãovat pfiímo po mírné kamenuprosté pláni, anebo si

odskoãit vlevo na dobfie sklonûn˘ slalomáãek, kter˘ se s hlavní trasou sejde na dojezdové rovinû.

Poslední moÏností mÛÏe b˘t asi dvousetmetrová úzká „bobová dráha”, vklínûná jako koryto mezi pláÀ a slalomáãek.

Tady konãí sjezd a zaãíná turistika: lyÏafie posbírá úzká cesta, slouÏící pro letní vycházky. Mineme nefunkãní sedaãkovou lanovku, vedoucí do sedla Paradiso a nûkolik váleãn˘ch barákÛ, za nimiÏ se cesta v fiídkém porostu postupnû zase svaÏuje. Nûkolik minut se po této „horské dráze” blíÏíme ke skalnímu hfiebenu, za kter˘m leÏí Tonale. Jak ho pfiekonáme? No pfieci – tunelem!

Cesta náhle konãí a zanofií se do nitra hor. Sundaváme lyÏe a krápníkov˘m tunelem se vracíme do civilizace, ledov˘ svût zmizel ve tmû za námi. Okraj hotelového stfiediska je uÏ na dohled. Je‰tû kousek sjedeme z kopce, ale pak z chodníku ‰ikmo svahem mezi kefiíãky na bûÏeck˘ okruh za mûstem a v protismûru asi desetiminutov˘m bruslením do centra ke Radek Holub stanici skibusu.

Itálie

Lavinové nebezpeãí: 1 – Ojedinûl˘ v˘skyt lavin – Svahy, na kter˘ch spadne velká lavina jednou za cca 30 let 2 – âast˘ v˘skyt lavin – svahy, na nichÏ se velká lavina vyskytne nejménû jednou za pût let.

3 – Velmi ãast˘ v˘skyt lavin – svahy, kde lavina spadne nejménû jednou za sezónu

Sjezd z ledovce Presena do Paso Tonale

SNOW Důsledně dodržujte zásady bezpečného pohybu v horách, informujte se na aktuální lavinové sos

nebezpečí! Zvažte své schopnosti, túru podnikejte jen se spolehlivými společníky (minimálně ve třech) a se základním bezpečnostním výbavením (vyhledávací lavinový přístroj, Recco, mobilní telefon, lopata, sonda),

☎121

atlas

SNOW

Sezóna: polovina prosince až polovina dubna

SKOL

www.skifrance.cz

####

SNOWATLAS

Lyžařská střediska

Flaine

SNOWnej

SNOWinfo

nejtěžší sjezdovka: Diamant Noire (Flaine) délka 3,1 km, převýšení 890 m nejdelší sjezdovka: Les Cascades (Flaine - Sixt) délka 14 km, převýšení 1700 m

• web: www.flaine.com, www.skiflaine.com, www.skisamoens.com, www.skimorillon.com, www.skisixt.com, www.lescarroz.com • provoz vleků: www.flaine.com • sněhový telefon: +33 4 5053 1711

2

Horní Savojsko

✁

Francie

####

FLAINE 682 - 2561 m. n m.

APRÉS-SKI

Lanovky a vleky

Bazén a sauna Ledová plocha Paragliding Let balónem Jízda se psím spřežením Umělá lezecká stěna Autoškola na ledu: www.circuitglace.com

kapacita: kabina: vajíčko: sedačka: vlek:

ZÁZEMÍ (FLAINE)

Tratě

Lůžková kapacita: 50 000 Další ubytovací centra: Morillon, Samoens, Les Carroz, Sixt Parkoviště: Do Flaine je vjezd zakázán, záchytná parkoviště jsou placená (cca 3,5 Euro) Dvě lyžařské školy (110 cvičitelů), půjčovny: lze zprostředkovat ve všech ubytovacích centrech

77.443 os./hod 1 5 28 37

km sjezdovek: umělý sníh: běžky km:

265 km 14 km 10 km

Sněhová jistota: Přírodní sníh Umělý sníh

***** *

◆

◆

◆

19%

71%

10%

Komfort střediska: Modernost vleků *** **** Kompaktnost

22.10.2002 7:11

Stránka 2

ObtíÏnost: (mezinárodní skialpinistická stupnice) S1 – rovinat˘ terén S2 – terén se sklonem do 20 stupÀÛ bez strm˘ch úsekÛ S3 – otevfiené ‰iroké svahy se sklonem do 35 stupÀÛ, moÏné i krat‰í prud‰í úseky S4 – svahy se sklonem do 45 stupÀÛ, nízká expozice* S5 – svahy a Ïlaby se sklonem od 45 do 55 stupÀÛ, pfii velké expozici* od 35 do 45°. S6 – exponované* svahy nad 50°, jinak se sklonem nad 55°. S7 – skoky pfies skalní pásy a ledovcové zlomy na velmi strm˘ch svazích. * - Expozice znamená míru nebezpeãí pfii pádu. Tj.: je-li dojezd mírn˘ ãi strm˘ úsek pod lyÏafiem krátk˘, expozice je malá; je-li svah pod lyÏafiem strm˘ a dlouh˘, expozice je velká.

SNOWATLAS II-LIST 1

SNOWinfo Passo Tonale, Val di Sole, Itálie Nástupní místo – Horní stanice vleku u ãerné sjezdovky na ledovci Presena Délka – 10,2 km Pfiev˘‰ení – 1.130 m ObtíÏnost (dle mezinárodní skialpinistické stupnice) – S3 otevfiené ‰iroké svahy do 35°, nûkdy i s krat‰ími strmûj‰ími úseky âasová nároãnost – 2-3 hodiny Lavinové nebezpeãí – ãast˘ v˘skyt lavin Vhodná doba sjezdu – únor aÏ duben Orientace trasy sjezdu – S aÏ SV V˘stup – v˘jezd lanovkami, poté krátké mírné stoupání kolem nefunkãní sedaãky a váleãn˘ch barákÛ Dojezd – cca 10-15 minut bruslení po bûÏeckém okruhu

P

1 Svahy pod Les Grandes Platieres jsou nûkdej‰ím ledovcem obnaÏeny na kost. V kamenn˘ch blocích jsou velmi ãasto „vyhlodány” díry podobné trhlinám v ledovci, které – nejsou-li zabezpeãeny ocelovou sítí – se mohou stát pastí pro nepozorné mimosjezdovkové lyÏafie. Na‰tûstí pro Flaine je právû toto místo díky terénním a klimatick˘m podmínkám jedno z tûch, kde padá nejvût‰í mnoÏství snûhu. Bezpeãné se stává aÏ po napadání zhruba pûtimetrové pokr˘vky, coÏ je zde zcela bûÏné.

2 Les Grandes Platieres alias Balcon du Mont Blanc je vrcholov˘ hfiebínek s jedineãn˘m v˘hledem na Mont Blank a okolí. Za pûkného poãasí místo jako stvofiené k relaxaci a opalování.

3 Kolmé stûny pod Les Grandes Platieres obãas protne nûjak˘ strm˘ Ïleb. JelikoÏ obvykle není moc dlouh˘, je relativnû bezpeãn˘ a tím vhodn˘ i pro ménû znalé freeridery. âást si lze prohlédnout z lanovky, opatrnû v‰ak pfii nájezdu!

4 Tete de Lindars (2561 m) je nejvy‰‰ím bodem lyÏafiské oblasti. V jeho okolí se dá nalézt mnoho zajímav˘ch voln˘ch sjezdÛ, ÏlebÛ a kamenn˘ch skokánkÛ.

5 První osmisedaãková lanovka ve Francii postavená roku 2000 6 Les Cascades je stfiednû nároãná traÈ vyãnívající zejména svoji délkou 14 km. Nabízí ale i mimofiádné pfiírodní kulisy a do vesniãky Sixt ústí obklopena dvûma vodopády! Nûkdy v jarních mûsících jiÏ neb˘vá sjízdná celá, lze ale spojit sjezd její horní ãásti s obûdem v restauraci u jezera v údolí Gers. Po zatelefonování z oznaãeného aparátu u sjezdovky si pro vás z restaurace pfiijedou rolbou, aby vás po obûdû posléze odvezli k vleku u sjezdovky Styx.

7 Sjezdovka Styx je obklopena mnoÏstvím rozlehl˘ch svahÛ pro volné jeÏdûní, zejména v jarních mûsících nabízí kvalitu, která jinde uÏ roztála. Dlouhá poma je pohánûná naftov˘m motorem, kdysi vedla je‰tû o nûco níÏe, ale byla zniãena lavinou. Respektujte pokyny pistérÛ – pfii zv˘‰eném lavinovém nebezpeãí vlek nejezdí a po pfiípadném sjezdu se nedostanete nazpût!

8 Talífiová poma hnaná dieselov˘m agregátem – v místû není zaveden elektrick˘ proud.

SNOWboard Slalom Freestyle Freeride

SNOWski Racecarving

**** ***** * ***

*** **

*** ****

Široké možnosti jsou na svazích pod Les Grandes Platieres a zejména v údolí Gers.

Freestyle Rodiny s dětmi Sjezdová turistika Běžky

Za vstup do běžeckého areálu se platí (cca 5 Euro/den)

odkud - kam Praha - Tonale

vzdálenost 680 km

doba jízdy 9:10

750 km 910 km

13:40 16:50

(přes Mnichov, Innsbruck, Bolzano)

Brno - Tonale Ostrava - Tonale (přes Linz, Innsbruck)

Petr Socha

odkud - kam Praha - Flaine Ostrava - Flaine Brno - Flaine

vzdálenost 1055 km 1390 km 1230 km

doba jízdy 11:50 16:30 14:00

(vše pres Bregenz, Lausanne, Geneve)

*** **** ****

Vhodné jsou zejména horní tratě pod Les Grandes Platieres a skrytý slalomák ve Flaine

Slalom Funcarving Freeride

Doprava

Doprava

hodnocení ADAC Ski Snowboard Běžky Aprés-ski

asso Tonale je velmi oblíben˘m místem ãesk˘ch lyÏafiÛ, ale nároãnûj‰ím mÛÏe b˘t pro t˘denní dovolenou pfiíli‰ tûsné. To v‰ak pomine na prvním volném svahu. Tento popisovan˘ sjezd vede z plání ledovce Presena snûhov˘m kotlem, na konci okofienûn˘m tunelem ve skále, do hotelového mûsteãka Tonale.

****

**** **** *

SNOWtip tratě: Les Cascades – jedinečná přírodní kulisa, oblast Les Gers – pěkné a pestré volné lyžování výhledy: z vrcholu Les Grandes Platieres je jedinečný výhled na celý masiv Mont Blancu

SNOW mínus

uzavřenost v hranicích ubytovacího střediska omezené možnosti aprés-ski nepřítomnost historie

plus unikátní výhledy dobré sněhové podmínky severní orientace nejlepších svahů

2

4

3

6 1 7

8 5

SNOWATLAS II-LIST 2

22.10.2002 7:58

Stránka 1

atlas

SILLIAN 1.087 - 2.407 m. n m.

✁

SNOW ###

www.ck-vikend.cz

Sezóna: začátek prosince až polovina dubna

SNOWnej

SNOWinfo

nejtěžší sjezdovka: Kammabfahrt (černá), délka 1 km, převýšení 300 m nejdelší sjezdovka: Thurntaler – Sillian (červená), délka 11 km, převýšení 1300 m

• web: www.hochpustertal-ski.at, www.skifidelity.at, www.sport-sunny.com • provoz vleků: www.hochpustertal.com • sněhový telefon: +43 4842 / 6666 - 1 • rezervace: +43 4842 / 6666

dolí Pustertal mírnû stoupá Lanovky a vleky 9180 os./h od v˘chodotyrolského „hlav- kapacita: vajíčko: 2 1 ního mûsta" Lienz. V mûl- sedačka: sedačka expres: 1 kém sedle, kter˘m zároveÀ prochází vlek: 3 rakousko-italská hranice, stojí poklidná vesniãka Sillian se sv˘m lyÏafisk˘m Tratě 45 km areálem. Osamûlé kabinky mizící v sjezdovky: ◆ umělý sníh: 45 km prudké stráni jsou z údolí jedinou in- běžky: 20% 180 km dicií lyÏafiského areálu a dávají tu‰it „vesnické" lyÏování. âtvrthodinov˘ Doprava v˘jezd lanovkou odkryje skuteãnost – odkud - kam vzdálenost 685 km „vesnická" je pouze frekvence lyÏa- Praha - Sillian (přes Mnichov, Innsbruck) fiÛ, terény pod vrcholem Thurntaler Ostrava - Sillian 795 km - Sillian 620 km (2.407 m) niãím za alpskou kvalitou Brno (obě přes Vídeň, Graz) nezaostávají.

###

SNOWATLAS Lyžařská střediska

Sillian

3

Východní Tyrolsko

◆

◆

65%

15%

Rakousko

Ú

doba jízdy 8:00 10:45 8:05

Sněhová jistota: Přírodní sníh Umělý sníh

** *****

Středisko disponuje nejmodernějším systémem zasněžování ve východním Tyrolsku.

Komfort střediska: Modernost vleků Kompaktnost

ZÁZEMÍ

APRÉS-SKI

Parkoviště: u dolní stanice lanovky - zdarma Lyžařská škola, půjčovna a úschovna: dolní st. lanovky Restaurace na sjezdovkách: 3

Bazén: 1 (Sillian) Sauna: 3 Stadión: 1 Sáňkařská dráha: 3 (Sillian, Ausservillgraten)

Ubytovací centra: Sillian, Ausservillgraten

atlas

SNOW ####

*** ****

JUNGFRAU 796 - 2.971 m. n m.

Sezóna: polovina prosince až konec dubna

SNOWnej

SNOWinfo

nejdelší sjezdovka: Schilthorn - Lauterbrunnen (Inferno), délka 16 km, převýšení 2170 m nejtěžší sjezdovky: Laubernhorn Rennstrecke - (černá), délka 4,26 km, převýšení 1450 m First - Bort - Grindenwald Grund - (černá), délka 6 km, převýšení 1118 m

www.sport-s.cz

####

SNOWATLAS

Lyžařská střediska

Jungfrau

4

Berner Oberland

• info: www.jungfrauwinter.ch • provoz vleků: www.jungfrauwinter.ch • sněhový telefon: +41 33 / 855 44 33 • rezervace: +41 33 / 828 71 11

Doprava odkud - kam Praha - Interlaken Ostrava - Interlaken Brno - Interlaken

vzdálenost 1055 km 1155 km 980 km

doba jízdy 11:50 13:55 11:30

✁

(přes Innsbruck, Bregenz)

Ing. Petr Smítka

Lanovky a vleky přepravní kapacita: metro či zubačka: kabina: vajíčko: sedačka: sedačka krytá: sedačka expres: vlek:

40000 os./h 6 5 2 7 1 8 16

Tratě 213 km 150 km 40 km

sjezdovky: umělý sníh: běžky:

◆

◆

◆

23%

62%

15%

Sněhová jistota:

Komfort střediska:

Přírodní sníh Umělý sníh

Modernost vleků ** Kompaktnost ***

***** ****

ZÁZEMÍ

Ubytovací centra: Grindelwald, Wengen, Mürren, Interlaken Parkoviště: u stanic lanovek (cca 4 SFR/den) Lyžařská škola: Grindelwald, Wengen, Mürren Půjčovna: 10

APRÉS-SKI Bazén: 3 Sauna: 3 Stadión: 2 Sáňkařská dráha: 4 Noční lyžování - Grindelwald (délka 580 m) - čt 19 - 21.30

Švýcarsko

krásn˘ v˘hled na nejdel‰í alpsk˘ ledovcov˘ splaz Aletschgletscher dlouh˘ cca 26 km.

Od roku 2002 je pfiilehl˘ region zanesen v seznamu UNESCO. DrÏitelé platné lyÏafiské permanentky obdrÏí jízdenku na Jungfraujoch s 50% slevou.

8 Ze stanice Grindelwald-Grund (943 m) do vrcholové stanice Männli-chen (2.230 m) vede nejdel‰í kabinková lanovka na svûtû (6,24 km).

9 TraÈ Aspen Rennstrecke z Männlichenu do Grindelwald-Grund je velice pfiíhodná pro carving. Podmínkou ov‰em je dostatek snûhu, kterého se zejména na zaãátku a konci sezóny na tûchto svazích nedostává.

10 Za dobr˘ch snûhov˘ch podmínek potû‰í nároãné lyÏafie sjezd z Firstu (2.168 m) do Grin-delwaldu (1.034 m).

11 Sjezdová traÈ Stepfi z Hohwaldu k hotelu Wetterhorn sk˘tá pfiekrásné v˘hledy na okolní horské ‰títy a ledovce. Od hotelu Wetterhorn k nejbliωí lanovce v Grindelwaldu jezdí skibus.

12 Dopravní pátefi stfiediska narozdíl od ostatních lyÏafisk˘ch stfiedisek zaji‰Èuje systém horsk˘ch zubaãek. DrÏitelé skipasu Jungfrau-Top-Ski-Region mohou navíc zdarma vyuÏít vlakového spojení do Interlakenu.

SNOWATLAS II-LIST 2

22.10.2002 7:59

Stránka 2

3

2

4

SNOWboard Slalom Freestyle Freeride

*** ** **

SNOWski Racecarving

*** * **** ***

1

***

Velmi vhodné jsou obě tratě do údolí.

Slalom

**

Za čistokrevný slalomák lze považovat snad jen kilometrový dojezd k mezistanici kabinky.

Funcarving

SNOWtip

výhledy: z vrcholu Thurntaler (2407 m) jsou italské Dolomity jako na dlani

***

Nejvíc prostoru poskytují bezlesé pláně pod Thurntalerem.

Freeride Freestyle Rodiny s dětmi Sjezdová turistika Běžky

Hodnocení ADAC Ski Snowboard Běžky Aprés ski

** **

**** ** ****

Díky napojení na běžecké stopy v Itálii je nabídka prakticky neomezená (180 km).

Před lety bylo celé lyžařské středisko kompletně – až na malou výjimku (trať č. 1a) – pokryto zařízením na výrobu umělého sněhu. Sillian má dnes nejmodernější zasněžování v celém východním Tyrolsku.

SNOW mínus jihovýchodní orientace tratí plus klidné středisko dlouhé členité sjezdovky

1 Pfiíjezd k údolní lanovce na jafie mÛÏe b˘t ponûkud rozpaãitou pozvánkou k lyÏovaãce: poloprázdné parkovi‰tû, zelenající se louka a kabinky bez lyÏafiÛ…

2 Návratová sjezdovka do údolí je handicapována svou pfieváÏnû jiÏní orientací, jinak je ale jednou z nejlep‰ích tratí v ‰irokém okolí. Stéká do údolí jako neposedná nit: zatáãky, rychlé traversy a „padáãky” obãas pfiipomenou pocity z horské dráhy. Cesta z nejvy‰‰ího bodu stfiediska – Thurntaleru (2.407 m) – aÏ k parkovi‰ti mûfií 11 km.

3 Bezlesá pláÀ pod Thurntalerem je hlavním hfii‰tûm lyÏafiÛ. Snûhová nepfiízeÀ jiÏního svahu

je zmírÀována vysokou nadmofiskou v˘‰kou a ãlenitostí terénu. V pfiípadû potfieby navíc v‰e poji‰Èují snûÏná dûla. Mírné nebo stfiednû prudké tratû s terénními vlnami vyhoví nejlépe carvingové jízdû.

4 Nedávno byl lyÏafisk˘ areál pod Thurntalerem zpfiístupnûn i ze sousedního údolí – z obce Ausservillgraten. Kus nad ní vyrostla moderní 4sedaãka a rychlá racecarvingová ãervená sjezdovka. Pfii dostatku snûhu lze vychutnat i volné prostory pod lanovkou.

Ïer otoãného restaurantu Urs von Allmen (13 min 54 sec.). Závod je vefiejn˘ a kaÏdoroãnû se jej úãastní bezmála dva tisíce závodníkÛ.

3 Na atraktivní traÈ Kandahar navazuje ski-route Kandahar Rohren, po níÏ je moÏné dostat se aÏ do Mürrenu (bohuÏel je tato cesta velice ãasto uzavfiena).

4 HostÛm ubytovan˘m v Mürrenu je k dispozici sportovní hala s plaveck˘m bazénem a kluzi‰tûm.

5 Pod vrcholem Lauberhorn (2.473 m) se nachází nejdel‰í sjezdová traÈ seriálu závodÛ Svûtového poháru Lauberhorn-

Rennstrecke s cílem ve Wengenu. TraÈ b˘vá po vût‰inu sezóny pro vefiejnost uzavfiena.

6 Z Eigergletscheru (2.320 m) na úpatí Eigeru (3.970 m) padají obtíÏné freeridové tratû Oh God a Blackrock.

7 Neopakovateln˘m záÏitkem je v˘jezd zubaãkou z Kleine Scheidegg (2.061 m) na nejv˘‰e poloÏenou Ïelezniãní stanici Evropy Jungfraujoch (3.454 m), kde se nachází mj. ledovcová jeskynû a observatofi.

Je to také v˘chozí místo pro krátkou horskou túru (cca 45 min.) k horské chatû Mönchjochhütte (3.629 m), odkud je pfie-

Radek Holub

SNOW plus překrásné horské scenérie dokonalý systém vlakových spojení

mínus Hodnocení ADAC Ski Snowboard Běžky Aprés-ski

SNOWboard Slalom Freestyle Freeride

**** *** ** ***

*** ***** ***

SNOWski Racecarving

***

sjezdovky jsou relativně úzké, je nutná zvýšená opatrnost

Slalom Freestyle

***** ***

V údolí Lauterbrunnental je stopa procházející hlubokou údolní stží, ale sníh zde vydrží poměrně krátkou dobu

Funcarving Sjezdová turistika

*** *****

celé středisko velmi vhodné pro sjezdovou turistiku.

Freeride

SNOWtip Určitě navštivte: trať Stepfi ve Firstu

*** *****

Snowpark k dispozici pod Schilthornem, ve Firstu i na Kleine Scheidegg

Rodiny s dětmi Běžky

poměrně vysoká cena ubytování i permanentek pomalé a málo komfortní lanovky sjezdovky často úzké malá ubytovací kapacita v dosahu sjezdovek

***

kvalitní terény zejména na černých sjezdovkách pod Kleine Scheidegg

1 Unikátní otoãná horská restaurace s panoramatick˘m v˘hledem na vrcholu Schilthorn (2.971 m), kter˘ získal jedineãn˘ vûhlas díky populární bondovce Ve sluÏbách Jejího Veliãenstva, kde tento vrchol figuroval pod názvem Piz Gloria.

2 Z vrcholu Schilthornu do Lauterbrunnenu se kaÏdoroãnû v polovinû ledna koná jiÏ od roku 1928 nejdel‰í závod ve sjezdu na svûtû se sugestivním názvem Inferno Race Mürren. Tento závod je díky nároãné trati o délce 16 km a pfiev˘‰ení 2.170 m zanesen v Guinnesovû knize rekordÛ. Rychlostní rekord trati drÏí souãasn˘ mana-

042-SPEEDSKIING (105)

19.10.2002 0:45

Strรกnka 51

052-LAVINA (101)

52

19.10.2002 0:48

Stránka 52

SMUTNÁ TVÁŘ HOR

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

SMRT ČÍHÁ V TATRÁCH STRANA 1 ze 4

TEXT A FOTO: MILOŠ VRBA

SMRT ČÍHÁ

V TATRÁCH

052-LAVINA (101)

19.10.2002 0:48

Stránka 53

53

…nekrytá část srubu byla tlakovou vlnou rozmetána a i s lidmi vržena do neuvěřitelné vzdálenosti asi 250 metrů…

J

nů Horské služby nemohlo tak rozsáhlou akci bez pomoci zvládnout. „Čo tak neskoro?” uvítal mě důstojník silným stiskem ruky. „Vraj ste expert na lavíny, hej? Ozajstne ste zbadali, že záchrannú akciu prevzala armáda. Máme potrebné technické vybavenie a dostatočný počet ĺudí, len skúsenosti s lavínami nemáme žiadne. Preto nám vy a ta vaša Horská služba musíte pomahať. Hore na lavíne je môj zástupca. A teraz dajte dobrý pozor: Hore je asi 200 ĺudí. Za bezpečnosť tých vojakov ste samozrejme plne zodpovedný. Rozumiete dobre? Ste zodpovedný za to, že nebudú zasypaný!” „Ne, pane! S tím naprosto nesouhlasím!” „Prečo, dočerta?” „Po osmidenním sněžení je velké lavinové nebezpečí. Když jste převzali odpovědnost za záchranné práce, musíte počítat i s rizikem, stejně jako já. Jakmile to bude možné, zjistím lavinovou situaci na hor-

STRANA 2 ze 4 SMRT ČÍHÁ V TATRÁCH

edná se o skutečnou událost, která se stala 8. března 1956. Nad vesnicí Dolná Lehota v Nízkých Tatrách se ten den krátce po sobě zřítily dvě mohutné prachové laviny, každá v délce přes 3 km. Jedna z lavin zahubila 16 lidských životů a obě dohromady zničily 25 hektarů téměř sto let starého lesa. Původní obava z dalších sesunů sněhu v průběhu záchranných prací zmizela po zjištění, že obě boční údolí ústící do hlavní doliny Dve vody, jsou vyprázdněná. Přesto však asi 500, lidí hledajících zasypané, bylo po celou dobu netušeně ve velkém nebezpečí. Ohrožoval je nikoliv sníh, ale voda.

Desetitisíce tun zříceného sněhu vytvořily v údolí přírodní přehradu na tamějším potoce. Za spoustami jako led tvrdého sněhu se nahromadilo velké jezero, které se provalilo ve chvíli, kdy pod ním pracovali záchranáři…

V životě nastanou události, které nesmaže čas a které zůstanou v paměti do poslední podrobnosti. Od chvíle, kdy jsem v Praze poněkolikáté četl telegram, který mě dokonale vyvedl z míry, uplynula už řada let: LAVINOVE NESTASTIE NIZKE TATRY JUH. DEVATNAST ZASYPANYCH. PRILET AEROTAXI TRI DUBY. POTREBUJEM KONZULTACIU. JOZO.

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

Jožka, kamarád, náčelník Horské služby na jižní straně Nízkých Tater, mě potřebuje.

Kde se to jen mohlo stát? Kromě Chopku jsem z jižních svahů Nízkých Tater, tehdy přítupných, neznal nic. V té době tam nebyly žádné hotely, žádné lanovky ani sjezdovky, a proto ani lyžaři či turisté.

V krátkém čase jsem se dopravil do horské vesnice Dolná Lehota, vzdušnou čarou 400 km od Prahy. Asi 12 km nad obcí v horách, pod hřebenem Skalky, došlo k nezvykle velkému lavinovému závalu. O tom jsem se však měl teprve přesvědčit během následujících hodin a dní.

Místní radnice se přeměnila na hlavní velitelský stan. Ústřední osobou byl vysoký důstojník, poněvadž mezitím převzalo záchranné práce vojsko. Pár tamějších čle-

052-LAVINA (101)

54

19.10.2002 0:48

Stránka 54

SMUTNÁ TVÁŘ HOR

SMRT ČÍHÁ V TATRÁCH STRANA 3 ze 4

Miloš Vrba Ing. Milo‰ Vrba (1922), pfiestoÏe vysoko‰kolák, z politick˘ch dÛvodÛ vykonával do roku 1952 vût‰inou dûlnické profese. Poté jako instruktor lyÏování ve Vysok˘ch Tatrách pfii‰el do styku s tamní Horskou sluÏbou a prvními lavinov˘mi ne‰tûstími. Od roku 1954 pÛsobil v Krkono‰ích, kde od plenek budoval novou vûdeckou disciplínu – „v˘zkum snûhu”.

Postupnû zaãal sklízet úspûchy své práce nejen u nás, ale i v Evropû a dokonce za jejími hranicemi. Do souãasné doby pfiedstavují jeho publikace pfiibliÏnû 80 ãasopiseck˘ch a kniÏních titulÛ.

ních svazích. Dnes už se stmívá, tak až zítra brzy ráno“. „Dobre, rozumiem. Tu máte mapu tunajšiej lokality. Okrem toho budete mať k dispozícii terénny vôz s vodičom. Môj zástupca na lavíne vás očakáva behom pôl hodiny.“

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

✒ Dojeli jsme k hájovně. Mezitím se setmělo. Úzká silnička byla protažená na šířku jednoho vozidla. Provoz řídili vojáci vysílačkami. Zbytek cesty, asi 400 až 500 metrů jsem došel pěšky. Někde vpravo ve tmě hlomozil agregát. V kuželích světla jsem se tam konečně sešel s Jožkou. Místo uvítání mlčky hlavou ukázal na šest mrtvých těl ležících na špinavém sněhu. Pět mužů a jedna žena. Zděsil mě pohled na krvavou skalpovanou hlavu ženy, jejíž husté černé vlasy ležely vedle ní. Nemohl jsem se z té hrůzné podívané vzpamatovat a ani jsem zprvu nevnímal, co mi Jožka povídal: „Chceli sme sondovať...nemožné...sneh tvrdý ako ĺad...sondy sa lámali...preto sme začali kopať pozdlžné a priečné chodby a sondovali len zo stran, kde je sneh mäkší. Chodby sú miestami päť až sedem metrov hĺboké. V hĺbke je veĺa konárov, ktoré je potrebné rezať pílou”. „A těch šest mrtvých jste našli tady, na jednom místě?” „Áno, asi v hĺbke dvoch metrov. Okrem tých, ktorých tu vidíš, sa objavili ešte ďaĺší

tri ĺudia. Drevorubač Janko prišiel sám do horárni v biednom stave a dvaja vyhrabal pes horára zo sneha. Boli ťažko poranený.

Teraz sú všetci v nemocnici.” „Myslíš, že se v tomto místě ještě někdo najde? Podle mě by se mělo začít kopat i jinde. Tady se motá moc lidí a navzájem si překážejí”. „Dohovor sa s velitelom”.

V tu chvíli k nám přistoupil nenápadný muž středního věku – zdejší hajný. „Volajte ma Karol a poviem vám všetko od počiátku, lebo som bol prvý, ktorý zbadal túto lavínu”.

Zvolna vyprávěl o dvou zahřměních těsně před 1O. hodinou dopoledne, kdy ještě neměl tušení, že se jedná o lavinový sesun. Vyprávěl o Jankovi, který v roztrhané noční košili a bos, nohy jen obalené hadry, došel až k hájovně, kde omdlel a padl na domovní dveře. Uložili ho s ženou do postele. Na chvilku přišel k sobě a obtížně ze sebe vypravil, že dřevařský srub vybu-

chl a všichni vyletěli do vzduchu. Potom znovu ztratil vědomí.

Hned se vypravil se psem do hlubokých závějí, aby se podíval, co se vlastně stalo.

S hrůzou zjistil, že velká část starých smrků je pokácena jakousi obrovskou silou. Pes začal zuřivě hrabat a objevil pod nevysokou vrstvou sněhu dva zasypané lidi. Žili, ale byli zřejmě těžce raněni a šokováni.

Nebyli schopni ze sebe vypravit ani slovo.

Vzápětí nato, o malý kousek dále, nalezl dlouhou zmrzlou kapku krve na zlomené větvi a kus noční košile vysoko na stromě.

Krvavé stopy vedly k hájovně. Janek. Ale odkud přišel? Zřejmě vylezl na strom, spadl a poranil se. Ke stromu se musel nějak dostat! Co ho přimělo, aby lezl nahoru? „Proč ti dřevorubci trávili nečinně celý týden ve špatném počasí ve srubu a nesešli dolů do dědiny, když nemohli pracovat?” „Nedostali by mzdu. Preto.” „Co ta mrtvá žena? Také dřevorubkyně?” „Nie, to bola kuchárka. Abyste rozume-

Tento a dal‰í pfiíbûhy ze záchrann˘ch akcí, vzpomínky na pfiíhody ze Ïivota v horách a vyprávûní o pastech, které hory naivnû sm˘‰lejícímu náv‰tûvníkovi umí pfiipravit, naleznete v knize Milo‰e Vrby V lavinách a ve vánicích, která se chystá k vydání nakladatelstvím Altituda.

052-LAVINA (101)

19.10.2002 0:48

Stránka 55

55

…lavinový mrak v čele laviny kácel obrovskou energií staré smrky jako třísky a podle tvaru doliny poletoval z jedné strany údolí na druhou jako koule na kulečníku…

✒

✒ Abych zakryl rozpaky, určil jsem rozkazovačným tónem, že za svítání, ráno v šest hodin vyjdeme všichni – hajný, Jožka, důstojník a já – po lavině vzhůru s cílem nalézt místo, kde stál srub. Jožkovi jsem nařídil, aby ještě před námi poslal nahoru dvě průzkumné dvoučlenné hlídky, které měly zjistit odkud se lavina zřítila a hrozí-li další sesuny. Pochod po lavinových hroudách byl značně namáhavý. Konečně hajný zahnul ostře vlevo a dovedl nás k holé špičaté skále. „Tu stál zrub. Predná čásť nad potokom, zadná za skalou”. To byla velmi závažná informace, ale já ji ještě nepochopil. „Karol, můžete vykolíkovat půdorys srubu?” otázal jsem se. „Pokusím sa. Hadám, že tu je 5 až 7 metrov snehu.”

Mlha začala klesat a zazářilo slunce.

Objevovalo se okolí. Lavina přišla zleva

z doliny, která se v těch místech stáčela. Asi 200 metrů nad námi, na protější straně údolí, se objevila obrovská plocha pokáceného lesa. Staré smrky ležely ve zvláštní pravidelné figuře: Napřed korunami šikmo do svahu, otočka a potom korunami šikmo ze svahu, nasměrovanými přímo k bývalému srubu. I pod srubem na naší straně údolí stejná sestava stromů, ukazující směrem k „Jankovu” smrku. V tom okamžiku jsem pochopil: Lavinový mrak v čele laviny kácel obrovskou energií staré smrky jako třísky a podle tvaru doliny poletoval z jedné strany údolí na druhou jako koule na kulečníku. Teprve následný sněhový proud sledoval tvar doliny. To znamená, že přední nekrytá část srubu byla tlakovou vlnou rozmetána a i s lidmi vržena do neuvěřitelné vzdálenosti asi 250 metrů. Zadní část srubu za skálou byla rozbořena až valící se masou sněhu s určitým zpožděním. Dosud nenalezení dřevorubci budou tedy v troskách zadní části srubu nebo jen pár metrů níže po svahu. Úvaha byla správná. Do 11 hodin dopoledne bylo nalezeno 9 obětí. Desátý zasypaný, který nabíral v okamžiku sesunu laviny v potoce vodu, se nalezl až při jarním tání pod podemletým břehem potoka…

vzpomínka Z laviny zachránûní dfievorubci je‰tû Ïijí na Slovensku. Pfied nedávnem vzpomínali v televizním pofiadu na své dávné záÏitky z Dolnej Lehoty. âas poznamenal jejich tváfie i pamûÈ. âastá vyprávûní zfiejmû rozko‰atûla nûkteré proÏité události na úkor jin˘ch, naopak potlaãen˘ch. Nicménû – aãkoliv mezi nimi a mnou leÏí uÏ nûkolik let státní hranice - jsme asi posledními svûdky dûsiv˘ch hodin hrÛzy, strachu, napûtí, úzkosti a vyãerpání z té dávné, bezmála pÛl století staré a dnes uÏ témûfi zapomenuté tragedie.

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

Byla právě půlnoc. Sněžit zvolna přestalo, zato padla hustá mlha. Karol rozdělal a udržoval oheň, který zvolna klesal do vytáté jámy. Seděli jsme na zlomeném kmeni a hřáli se. Hajného pes se svinul na dece a usnul. Mlčeli jsme a mně se hlavou honily nepříjemné myšlenky. Není pochyby, že šlo o obrovskou a v těch místech neobvyklou lavinu. Ale jak věc řešit ? Nevím, kde stál srub dělníků a ještě deset lidí je nezvěstných. Stačím na to? Neměl bych raději zavolat řidiče, odjet dolů k hlavnímu veliteli a omluvit se, že věc je nad mé síly a zkušenosti. Naštěstí jsem to nevzdal. Vždyť někde třeba jen kousek ode mne jsou pod sněhem lidé ! Možná že někteří ještě žijí !

Z chuchvalců mlhy se vynořil Jožka. Byl jsem rád, protože mlčení mě dusilo.

Potřeboval jsem s někým mluvit a zbavit se svých tíživých myšlenek. Nečekaně mezi nás také přišel mladý velitel a důležitě mi podával kus papíru se vzkazem z nemocnice. Janko promluvil. Spal prý, když ho probudilo zahřmění. Chtěl se podívat z okna, co se děje. Ale než se k oknu dostal, zaduněla obrovská rána, srub se rozletěl a Janko byl vymrštěn do vzduchu. Letěl prý asi 20 metrů, přistál na nějakém vyso-

kém smrku, ze kterého vzápětí spadl.

Utrhl kus noční košile, ovázal si bosé nohy a šel se ukrýt do hájovny. Na víc se nepamatuje. „Tak Karol, už je po tajemství. Janko ke stromu nepřišel, ale přiletěl vzduchem.

Takže srub nemohl být odtud daleko, když odletěl jen do vzdálenosti přibližně 20 metrů!”

Větší pitomost jsem nemohl říci. Stydím se za to ještě dneska. Copak člověk vymrštěný obrovskou silou a navíc ve sněžném mraku může přesně určit, kam a jak daleko dopadl?

Karol si vzkaz přečetl několikrát, zakroutil hlavou a podíval se na mne zdrcujícím pohledem. „To je hlúposť. Zrub stál na druhej strane, takých 200 až 300 metrov odtiaĺto!”

STRANA 4 ze 4 SMRT ČÍHÁ V TATRÁCH

li: V zrube boli dve partie z dvoch dedín.

Mali dve kuchárky a žili v dvoch izbach.

Tie žieny boli predmetom večného škrepenia. To viete, osemnásť poriadnych chlapov a dve žieny!” „Počkat, Karol! Osmnáct a dvě je dvacet a nikoliv devatenáct! Já mám hlášených devatenáct zasypaných!” „Súhlasí. Včera odišiel Laco do mesta k súdu. Zabíjal načierno prasata. Potvory vyjdú zo všetkého dobre. Aj on si tým zachránil život.”

056-HRSTKOVÁ (132)

19.10.2002 0:51

Stránka 56

56

TEXT: PETR SOCHA FOTO: DAGMAR KUBÍČKOVÁ vûk: 21 let

vizitka

LYÎA¤KA oblíbené disciplíny: obfií slalom, super G klub: Dukla Liberec trenér: Ivan Hrstka v˘bava: LyÏe Rossignol,boty Rossignol, hÛlky Leki, br˘le + pfiilba UVEX sponzofii: BREN s.r.o, Zlín sportovní vzor: nemám Ïádn˘ konkrétní vzor ÎENA v˘‰ka: 164 cm váha: 60 kg míry: 94-72-95 stav: svobodná vzdûlaní: gymnázium – maturita 2001 cizí jazyky: angliãtina koníãky: tai-chi, jóga, tarot, ãetba knih, hudba, malování, kino oblíbená hudba: v‰e od Vivaldiho po metaliku lidsk˘ vzor: Dalajláma

Lucie Hrstková

NAHOTA MI NEVADÍ

056-HRSTKOVร (132)

19.10.2002 0:51

Strรกnka 57

57

056-HRSTKOVÁ (132)

19.10.2002 0:51

Stránka 58

58

Lucie: „Jizva na rameni vypadá, jak hodně utažená žížala…” – Otec: „No jak stojíš a držíš lyže, tak to zakryješ.” „Když už držím lyže, tak jsem oblečená…” „No, ne vždycky…”

NAHOTA MI NEVADÍ STRANA 3 z 5

L

ucie Hrstková, ačkoli žádná mediální hvězda, bývá poměrně často chycena do mediální sítě a posléze nabízena ke konzumaci hladovému čtenáři, divákovi či posluchači. Lucie Hrstková je jedna z našich nejlepších sjezdařek, vyloví z paměti mnohý. Nejeden s ní prožíval sportovní úspěchy i olympijské pády třeba u televizní obrazovky. Návštěvník jejích internetových stran se dozví o tom, jak v dětství sjížděla zalesněné svahy bez vzpomínky na strach, v kolika letech nasadila první lyže či kdy se poprvé postavila na stupně vítězů. Až by jeden zapomněl, co se skrývá za přilbou a lyžařskými brýlemi, za chrániči a sportovní kombinézou… Ano, právě tam nyní společně se Snow zacílíme. Co tam objevíme? No přeci ŽENU!

Rozhovor s Luckou proběhl v příjemném prostředí jedoho Rožnovského hotelu úplně v poklidu. Autorizace článku sice už tak jednoduchá nebyla, Lucka při ní nezapřela svou tvrdou hlavu a bojovala o slovíčka až do konce. Nicméně, nakonec jsme se dohodli na remíze čili kompromisu. Tady je.

LUCIE - LYŽAŘKA

Jaké pocity máš z loňské olympiády, vlastně vrcholné akce tvé kariéry?

Dopadlo to, jak to dopadlo, tak mi nezbylo než se s tím vyrovnat. Dneska už to nijak neřeším.Na olympiádu mám pěkné vzpomínky. Myslím, že mé výkony nebyly nejhorší, jela jsem naplno a dala do jízdy vše.

Bohužel mi chybělo to správné sportovní štěstí. Mám dobrý pocit z toho, že jsem jela dobře, a ne špatný z toho, že jsem vypadla...

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

Jaká byla nálada v českém družstvu?

Já jsem se tam cítila fajn... Spoustu lidí jsem znala už z Nagana. Myslím, že jsme byli dobrá parta.

Neexistuje mezi závodníky, kteří se setkávají jenom na významných akcích, cosi jako řevnivost či osobní neshody?

Ne, ne. Vidíme se sice málo, ale nemáme mezi sebou žádné problémy nebo tak…

Nemyslím si,že mezi námi byla nějaká zášť, spíš jsme si navzájem fandili…

Nezlobí tě…

Tak jasně že máme některé rozepře, ale vždycky se nějak dohodnem. Já si myslím, že dá taky dost na můj názor, což je důležité, protože já se potřebuji nějak projevovat, jsem taková tvrdohlavá, takže vždycky se to dá domluvit. Existují nepsaná pravidla mezi námi a já myslím, že to funguje.

Nemáš chuť ho vyměnit?

Né!

Nemáš pocit, že by ti dal někdo jiný nějaké nové znalosti, pohledy?

No, je to možný, určitě by to zas bylo něco novýho, oživení, jiné názory by to určitě chtělo, ale žádný takový člověk zatím není a ani nikoho takového u nás v České republice neznám. Musel by to být člověk, kterému bych mohla věřit, abych fakt mohla udělat přesně to, co on říká, abych nemusela přemýšlet, jestli to je dobře nebo špatně. Prostě abych mu bezmezně věřila…

„Celkem mi to rameno vypadlo asi sedmkrát. Teď naposled na Kaunertalu mi šlo špatně nandat, tak mi lékaři doporučili operaci.”

SNOW: „To sis dříve nandavala to rameno sama?” „No to si ho druhou rukou jako natáhneš a ono tam zapadne...”

Máš v týmu radši kluky, nebo holky?

No rozhodně kluky! Jsou upřímnější. Já jsem vyrůstala mezi klukama, s Ondrou Bankem a Martinem Vráblíkem jsem jezdila na ledovce nejdýl, a to jsem se vlastně měla úplně nejlíp – to kolem mě oba skákali a všechno dělali… To jsem se měla jak princezna!

Co tví fanoušci? Pociťuješ nějaký obdiv?

Tak u nás na Bečvě mám takovej jako fun klub v uvozovkách a strašně mi fandí a po olympiádě jsem dostala strašně moc pěkných mailů od lidí, které vůbec neznám, a které mě zahřály na dušičce – některé ty kritiky byly takové… divné. Je to bezva pocit vědět, že jsou lidé, kteří dokáží ocenit to, co dělám, a těm bych chtěla moc poděkovat.

Není to ale tak, že by mě lidi zastavovali na ulici, že by mě poznávali, to ne.

Jakej je táta trenér?

To už bylo řečeno několikrát – já si na něj nestěžuju… Můžu mu věřit a to je pro mě to nejdůležitější.

Nepociťuješ s rostoucím věkem strach při jízdě?

Tak to vůbec ne. Strach ne, spíš respekt.

Když jsem byla malá, tak jsem šla do všeho bezhlavě, to jsem vůbec nepřemýšlela, že by se mi mohlo něco stát.

Nenosili jsme helmy, nic… Teď jsem si víc vědoma nebezpečí, ale se strachem by to nešlo…

Nemáš tedy metodu, jak strach někam zašoupnout?

Ne, já to nepotřebuju. Strach je pro mě vlastně výzva překonat sama sebe, mám ho snad jen ze skoků při sjezdu.

V ostatních disciplinách žádný strach necítím.

Máš stanovený sportovní cíl?

Nechávám to tak, jak to přijde. K tomu se potom postavím čelem. Nikdy jsem si nestavěla nějaké vysoké, nesplnitelné cíle, vždy jsem to spíš nechala plynout.

Soutěživá jsem ale od malička a vždy jsem chtěla být nejlepší…

056-HRSTKOVร (132)

19.10.2002 0:51

Strรกnka 59

056-HRSTKOVÁ (132)

19.10.2002 0:51

Stránka 60

60

řeč čísel

Vûfite nevûfite, numeroloÏka Alice Vegrová znala pfied zpracováním numerologického profilu pouze jméno a datum Lucãina narození. MoÏná je‰tû od nás vûdûla, Ïe je Lucka lyÏafika... Co myslíte, lÏou ãísla?

NAHOTA MI NEVADÍ STRANA 5 z 5

6 9 LUCIE HRSTKOVÁ 8 16.7.1981 111 7 Vibrace jména - ãíslo 8 Úspûch Usmûrnûní vy‰‰ích energií konstruktivním smûrem vyÏaduje nesmírnou sebekázeÀ.

Osobní ãíslo 6 - Touha po harmonii âíslo roku narození 1 - Odvaha, nezávislost, originalita a síla vÛle. âíslo dne 16 - Pfiímoãarost, získávání zku‰eností. Obãas se ale zachová jako uliãník (a má z toho dûtinskou radost, napfi. fixlování v kartách). âíslo mûsíce 7 - Vysoké pozorovací schopnosti, schopnost pfiijímat pozitivnû praktické pfiipomínky.

Tfii jedniãky v datu narození pfiiná‰í bolestné uvûdomování sv˘ch problémÛ, nutnost se s nimi vypofiádat vlastním zpÛsobem a sv˘m tempem. Pfii vzniku vnitfiních rozporÛ hrozí velk˘ úbytek energie.

Sedmiãka pfiiná‰í nutnost b˘t aktivní, jinak pfiichází nuda. Lidé se sedmiãkou v této pozici rádi v‰e vyzkou‰í na vlastní kÛÏi, ale nesmí je nikdo nutit. Zabírá povzbuzování a trpûlivost. Potfiebují silné proÏitky. Skr˘vá svou citlivost, kterou povaÏuje za slabost. âíslo 6 symbolizuje lásku k rodinû a domovu, v˘bûr profese vyÏadující rovnováhu a krásu, soulad psychické a tûlesné energie. A také silnou potfiebu nûhy.

Osmiãka pfiiná‰í bystr˘ odhad a zhodnocení situace, coÏ mÛÏe b˘t uÏiteãné na poli sportu. Mentální energie ãísla 8 je tak velká, Ïe osoby pod jejím vlivem nemají nikde stání a nedojdou klidu bez tûlesné ãinnosti (pravideln˘ sport). V nûkter˘ch pfiípadech v‰ak pfiiná‰í pfiehnanou sebekritiãnost, ale také hravost a zvûdavost.

Devítka je vysoce duchovní ãíslo a symbolizuje ideály.

Datum narození pfiiná‰í také silnou rovinu energie: ãísla 7 – 8 – 9, která s sebou nese ãinorodost aÏ do maximální únavy.

Partnera mÛÏe obãas vyvádût z míry, ale nikdy se s ní nenudí.

Absence ãísel 2, 3, 4, 5, pfiiná‰í potfiebu ospravedlÀovat své obãas pfiíli‰ emocionální jednání. Nutnost píle, soustavnosti a vytrvalosti.

Pozor na rozmûlnûní energie ve více ãinnostech!

Tento numerologick˘ rozklad si nedûlá nárok postihnout lidsk˘ osud.

Ukazuje a pomáhá najít smûr ve vlastním hledání sebe sama.

A naplnûní svého jedineãného osudu.

Alice Vegrová, numeroloÏka

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

Nemělas někdy problémy svou soutěživost ukočírovat?

Teď už s tím problémy nemám, když jsem byla menší, tak to bylo horší.

Co jsi třeba komu provedla? Nějaký příklad prosím… …Jednou jsme měli běžecké závody tam u nás na Bečvě. To bylo někdy v první třídě nebo ještě dříve. Běžely jsme ještě s mojí kamarádkou, která také lyžuje, ona byla přede mnou a já jsem to nemohla přežít, tak jsem ji čapla a shodila na zem a vyhrála jsem… Bylo to takové přes mrtvoly…

Dnes už si s prohrou dokážu poradit. To je důležité, naučit se prohrávat. První se naučit prohrávat a potom teprve vyhrávat.

LUCIE - ŽENA

Jsi rodinný typ?

Já jsem se narodila ve znamení raka, o kterých se všude říká že to je rodinný člověk, pro kterého je rodina svatá. Osobně jsem doma strašně ráda, ale také strašně ráda

cestuji. Touhy po nějaké vlastní rodině zatím nepociťuji. Myslím, že mě to čeká a budu na to mít celý život.

Vypadá to, že hodně dáváš na intuici.

Pozoruješ v sobě nějaký vnitřní, duchovní život? Pověz nám něco o této své stránce.

Poslední dobou toho v sobě objevuji hodně, ale ještě jsem nedošla k tomu, co to vlastně je. Zatím hledám a objevuji. Baví mě tyto věci a zajímám se o ně. Letos jsem byla na kurzu tai-chi, takže teď již cvičím sestavu a je to úplně super. Hodně mi to pomáhá rozproudit vnitřní energii a najít v sobě rovnováhu. Pokud to člověk cítí, je to krásné, zvláštní. Věřím, že mi tai-chi pomůže i v lyžování, že mě naučí spojit vše v jeden harmonický celek.

Co intuice ve sportu? Pracuješ s ní?

Myslím si, že vše je vnitřně propojeno, ale nemohu se spoléhat na intuici. Všechno je o tom, jak tělo pochopí a reaguje na to, co mu vysílá mozek. Jak spojí dohromady energii a lehkost tai-chi se silovou stránkou lyžování. V poslední době jsem díky tomuto pochopení mnohem víc vyrovnaná a mnohem víc si uvědomuji sebe samu i ve sportu, jak to tělo pracuje. Není to tak, že nějak bezmyšlenkovitě dřu, ale přemýšlím

jsem se úplně neztotožnila. Spíš bych řekla, že se mi líbí z každého něco. Ve všem se najde nějaká pěkná myšlenka, v podstatě jde o to samé. Nejsem ale věřící, abych věřila v konkrétního boha. Určitě nějakou víru mám, takovou vnitřní, ale je to něco, co se nedá dobře popsat.

Sleduješ horoskop?

Nevěřím horoskopům napsaným v časopisech, to vůbec, je to spíš na zasmání.

Astrologie je ale velmi stará věda, proto si myslím, že na horoskopu dělaném na míru podle data a času narození něco je…

Hvězdy přece nelžou…

Myslím si, že na tom něco bude…

Co fotografování pro Snow?

To teda byl problém! Fotit se s lyžemi mi divné nepřijde, ale focení ve studiu, kde jsem byla sama, bylo pro mě nepřirozené.

Ze začátku jsem byla strnulá, až později jsem se uvolnila. Nemám zábrany co se týče nahoty, to mi nevadí, jsem zvyklá z těch všech masáží a doktorů. Ale focení, to není nic pro mě…

Jak vypadá tvůj vysněný civilní život?

Mám představy, co bych chtěla podniknout až skončím s lyžováním, například procestovat Nepál a Indii, studovat a vě-

„S přítelem lyžujem jen zřídka, ale zato stavíme spoustu sněhuláků” o tom, jak mě to vede.

Cítíš vývoj třeba předzávodní psychiky?

To ještě nemohu posoudit… Tohle období relativního klidu a vyváženosti nezažívám tak dlouho, ještě loni jsem se hledala a stále nejsem na konci cesty. Kam se to bude dál vyvíjet, uvidíme.

Sebeidentifikovala ses třeba s nějakým náboženským či filozofickým směrem?

To né! Přečetla jsem spoustu knih o filosofii, psychologii a náboženství, ale s ničím

LUCKA DLE OTCE Kdy vás Lucka nejvíc na‰tvala?

To se stává tak tfiikrár aÏ pûtkrát za rok, ale vÏdycky to je maliãkost. Nejhor‰í to asi bylo v dobû neúspûchÛ, kdy spory vznikají vyloÏenû na ptákovinách. AÏ pozdûji si ãlovûk uvûdomí, Ïe to v‰echno mûlo nûjaké dÛvody, tfieba i v pádech, u kter˘ch se nic nestane, – ale ono se stane, zÛstane to tam nûkde na té du‰iãce…

Nevadí vám Lucãina známost v tom smyslu, Ïe by tfieba naru‰oval pfiípravu?

Co mÛÏu dûlat…To ãeká kaÏdého, tak jsem se s tím vyrovnal. Nebylo to nûjak drastick˘. Bylo to úplnû v klidu.

A myslím, Ïe to je mnohem lep‰í, neÏ kdyby to bylo naopak, kdyby byla ve svém vûku osamocená.

novat se věcem, na které teď nemám prostor. Ale kam se bude můj život vyvíjet ukáže až čas.

Ke sportovnímu lyžování?

No to spíš ne, možná by mě bavilo učit lyžovat malé děti, s těmi bych si asi nejlépe rozuměla. Mamča mi totiž pořád říká, že jsem jak malá... Ale bavila by mě třeba i fyzioterapie. K narozeninám jsem dostala balíček tarotových karet, tak budu možná i věštkyně…

?

SEZNAM SPORTOVNÍCH ÚSPùCHÒ: MSJ 98 - GS bronzová medaile MSJ 00 - GS stfiíbrná medaile WC Berchtesgarden Nûmecko 02 - GS 23. místo

SEZNAM SPORTOVNÍCH NEÚSPùCHÒ: Nic nepovaÏuji za neúspûch, protoÏe ze v‰eho si mohu nûco vzít.

SEZNAM ÎIVOTNÍCH ÚSPùCHÒ A NEÚSPùCHÒ: Îivotní úspûch je uÏ to, Ïe jsem se narodila a Ïivotní neúspûchy budu hodnotit v dÛchodov˘ch baãkorách v teplouãku u televize.

056-HRSTKOVร (132)

19.10.2002 0:51

Strรกnka 61

062-KRKONOŠE (114-117)

19.10.2002 0:54

Stránka 62

62

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

KRKONOŠE STRANA 1 z 10

TEXT: PAVEL D. VINKLÁT, THEODOR LOKVENC, PETR ĎOUBALÍK FOTO: JIŘÍ HAVEL, KAREL HNÍK

062-KRKONOŠE (114-117)

19.10.2002 0:55

Stránka 63

63

062-KRKONOŠE (114-117)

19.10.2002 0:55

Stránka 64

64

Krkonoše

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

KRKONOŠE STRANA 3 z 10

údolí kraj ahlubokých zavátých hřebenů

K

rkonoše jsou prastaré hory, dávná tvář země.

Jejich podhůří je oslavou krajiny. Z rovin šťavnatých luk se zvedají vysoké zaoblené hřebeny, bílou pokrývku nosí ještě v čase vonícího jara. Na lysých kopcích, příbojem větru, sněhu a mrazu odřených na skálu, se v balvanitých stráních plazí horská kosodřevina. Hluboká údolí jsou sevřená v tajném soukromí spravedlivého vládce hor – Krakonoše…

Česká část Krkonoš je od roku 1963 zahrnuta do Krkonošského národního parku (na polské straně Karkonoski Park Narodowy), kde na rozloze 36 300 hektarů platí mimořádný režim pro ochranu jedinečných hodnot přírody. Naše nejvyšší hory přitahují kromě tisíců návštěvníků zvláště přírodovědce, geology, botaniky, zoology…, neboť unikátní středoevropské pohoří patří mezi vývojově stará. Vzniklo před 400 miliony lety. Hlavní masiv s nejvyšší horou Sněžkou tvořený žulou je obklopený pláštěm svorů, fylitů a rul, v nejvyšších polohách jsou patrné pozůstatky po čtvrtohorním zalednění.

V karech a na horských loukách roste až 1.200 druhů rostlin, z nich některé vzácné druhy alpské i arktické květeny se nevyskytují jinde na světě. V oblasti blízké severské tundře žije 300 různých druhů obratlovců.

Na poměrně malém území Krkonoš se rozkládají plochy smrkových lesů nahrazené ve vyšších polohách porosty kosodřeviny.

Horstvo rozčleňují půvabná údolí velkých řek, pramenících na horských mokřadech, Mumlavy, Jizerky, Labe, Úpy a jejich přítoků, divokých bezejmenných bystřin.

Správa Krkonošského národního parku ve Vrchlabí představuje hlavní orgán péče ochrany přírody a krajiny. Se vstupem České republiky do EU mohou být vybrané části KRNAP zařazeny do soustavy evropských chráněných území Natura 2000.

Příchod člověka Koncem 14. století pronikli noví osadníci k předhůří Krkonoš. Na západ od Labe bylo osídlování především dílem mocného rodu Valdštejnů, na východ od něho rodu

horská

O bezpeãnost náv‰tûvníkÛ pak dbá Horská sluÏba, která vydává své aktuální zpravodajství o povûtrnostních podmínkách, stavu snûhu ãi lavinovém nebezpeãí.

Horská sluÏba âR, oblast Krkono‰e

·pindlerÛv Ml˘n, ã.p. 260, 543 51 tel.: 499 433 239 fax: 499 433 230 e-mail: hskrkonose@horskasluzba.cz náãelník: Adolf Klep‰ mobilní telefony: 606 157 920, 606 157 921, 606 157 923, 606 157 924, 606 157 925, 606 157 927, 606 157 928, 606 157 929, 606 157 930, 606 157 932, 606 157 933, 724 091 539 ·pindlerÛv Ml˘n 602 448 338 Pec pod SnûÏkou 602 448 444, 499 896 233 Rokytnice nad Jizerou 606 157 931, 481 523 781 Harrachov 602 448 334, 481 529 449 StráÏné 606 157 934, 499 434 177

Pouze v zimním období: Pomezní Boudy Janské Láznû Benecko

606 157 935, 499 891 233 606 157 936, 499 895 151 724 091 541

Švábeniců a církevních řádů. První osídlenci obdělávali odlesněnou půdu a zakládali vsi, v nichž byl každé usedlosti vyměřen souvislý pozemek – lán (asi 25 ha).

Využívání zdejšího přírodního bohatství podmínilo vznik hornictví, sklářství, budního a lesního hospodářství.

Díky dostatku surovin, především dřeva, se již od 14. století rozvíjelo sklářství, zvláště v západní části Krkonoš. Obchodní smlouva z roku 1378 dokládá existenci sklářské huti Mikuláše Quayssera ve Sklenařicích u Vysokého nad Jizerou.

Sklářští mistři, jako Preisslerové, Schüre-

062-KRKONOŠE (114-117)

19.10.2002 0:55

Stránka 65

65

krkono‰e

muzea

Etnografickou rozmanitost kraje dokládají sbírky mnoha muzeí.

Krkono‰ské muzeum v Jilemnici vlastní jedineãnou expozici v˘voje lyÏafiského sportu, lyÏafiskou historii sleduje i harrachovské muzeum SKI. Vrchlabské muzeum vlastní unikátní sbírku lidového nábytku. V Trutnovû rozhodnû stojí za prohlédnutí vlastivûdné Muzeum Podkrkono‰í. Mûstské muzeum v Îacléfii soustfiedí exponáty, pfiipomínající historii dob˘vání ãerného uhlí, ãást dolu je zpfiístupnûna vefiejnosti.

Nejobdivovanûj‰ím exponátem Vlastivûdného muzea ve Vysokém nad Jizerou je pohybliv˘ MetelkÛv betlém. V˘stava v Památníku zapadl˘ch vlastencÛ v Pasekách nad Jizerou pfiibliÏuje fiemeslo houslafiÛ a v˘robu plátna na dfievûn˘ch tkalcovsk˘ch stavech. Semilské muzeum pfiedstavuje zajímavou sbírku loutek-marionet rodiny MaiznerÛ a tradiãní fiemesla.

V Lomnici nad Popelkou vedle pfiírodovûdn˘ch a etnografick˘ch sbírek udrÏují reprezentaãní pokoje rodiny ·lechtÛ.

Památky spojené s historií kraje jsou rozsety na mnoha místech.

Hrady Kumburk, Nístûjka, ·tûpanice, Kozlov ãi Bradlec opanovaly strmé vrchy, jejich zfiíceniny jsou pfiipomínkou stfiedovûkého hradního stavitelství. Architekturu podhorsk˘ch mûst obohacují od 16. století renesanãní zámky ve Vrchlabí (mûstsk˘ úfiad), Jilemnici (muzeum) ãi v Horní Branné (Památník J. A. Komenského), kde se nalézá hrobka v˘znamného rodu HarrachÛ. Historická jádra mûst Vrchlabí, Jilemnice a Lomnice nad Popelkou byla vyhlá‰ena mûstsk˘mi památkov˘mi zónami.

Památkové rezervace zachovalé lidové architektury jsou v Horních ·tûpanicích a Lomnici nad Popelkou-Karlovû.

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

Úpy, kde v nových sídlištích (Krausovy Boudy, Svatý Petr, Velká Úpa, Pomezní Boudy) chovem dobytka a koz položili základ pro Krkonoše typickému budnímu hospodářství. To se od poloviny 17. století stalo součástí vrchnostenského podnikání; vrchnost všechny louky, seniště a pastviny buď prodala nebo pronajala budařům.

V 18. století se pak budní hospodářství pod hranicí lesa i na hřebenech stalo základnou

STRANA 4 z 10 KRKONOŠE

rové, požívali zvláštních práv a svobod hospodářské soběstačnosti (vlastní les, pečení chleba, vaření piva, porážky dobytka apod.). Produkci světoznámého křišťálu dokazují unikátní sbírky muzea skla v Harrachově.

S rozmachem těžby drahých kovů ve 13.-15. století přicházeli do nitra hor prospektoři, s nimiž souvisí počátky těžby a zpracování železných rud, později i mědi, zlata a stříbra.

Zpráva o nejstarší železné huti v okolí dnešního Černého Dolu a Nové Vsi je z roku 1383. V 16. století vybudoval ve Vrchlabí Kryštof z Gendorfu nejproduktivnější železárnu v českých zemích. Obživu zde nacházeli vedle speciálních řemeslníků dřevaři, uhlíři či nádeníci. Ve druhé polovině 16. století přicházeli noví osídlenci (z Tyrol, Štýrska), kteří se usazovali na odlesněných úbočích horního toku Labe či

062-KRKONOŠE (114-117)

19.10.2002 0:55

Stránka 66

66

KRKONOŠE STRANA 5 z 10

lyžování

Ideální podmínky pro lyÏafie a snowboardisty nabízejí ãetná zimní stfiediska. Vynikající podmínky najdou milovníci sjezdového lyÏování pfiímo v srdci Krkono‰, ve ·pidlerovû Ml˘nû (25 km upravovan˘ch a více neÏ polovina umûle zasnûÏovan˘ch sjezdov˘ch tratí), v Harrachovû ocení bûÏecké stopy, sjezdové tratû s vleky a lanovkami, skokansk˘ areál vãetnû jednoho ze ‰esti mamutích mÛstkÛ na svûtû.

K tradiãním a trvale oblíben˘m zimním stfiediskÛm se fiadí Pec pod SnûÏkou, Janské Láznû, Rokytnice nad Jizerou, Jablonec nad Jizerou, Benecko, Horní Míseãky, a to jak pro zdatné, tak i pro ménû zku‰ené lyÏafie.

MilovníkÛm lyÏafiské turistiky se nabízejí desítky znaãen˘ch tras vzhÛru krkono‰sk˘mi doly na hfiebeny kolem nejnav‰tûvovanûj‰ích míst, jako jsou Zlaté návr‰í, Labská louka s pramenem Labe, krkono‰ské boudy Vosecká, Labská, Martinovka, ·pindlerovka, Luãní ãi V˘rovka, vodopády Labe, Panãavy nebo Mumlavy, lze stoupat na vrcholy Kotle, Vysokého kola, âernou ãi Li‰ãí horu a samozfiejmû nelze opomenout trojbokou dámu – SnûÏku, nejvy‰‰í horu âech (1 602 m). Na její vrchol se lze dopravit dvoumístnou lanovkou z Pece pod SnûÏkou (od r. 1949), která bûhem 25 minut pfiekoná vzdálenost 3,5 km a pfiev˘‰ení 700 m. Jeden z nejkrásnûj‰ích panoramatick˘ch v˘hledÛ nabízí také kamenná rozhledna na Îalém. Krkono‰e protínají stovky kilometrÛ turistick˘ch cest, z nichÏ v˘znamné jsou Cesta Jana Buchara, Cesta bratfií âapkÛ ãi nejznámûj‰í Cesta ãesko-polského pfiátelství, vedoucí 28 km stfiídavû po ãeském a polském území (nutn˘ je obãansk˘ prÛkaz nebo pas). Vstup na polskou stranu hor umoÏÀuje turistick˘ hraniãní pfiechod Vosecká bouda-Szrenica.

Podobnû i podhÛfií umoÏÀuje v zimû vyjíÏìky na lyÏích, v letních mûsících jízdu na kolech ãi na koních. Celoroãnû je v provozu skokansk˘ areál s umûl˘m povrchem v Popelkách.

K dal‰ím atrakcím patfií dolomitové jeskynû v Bozkovû, devítijamkové golfové hfii‰tû v Semilech, kryté bazény v Jilemnici a Harrachovû.

VÝLETY

lyÏafiská turistika

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

■

Údolím Mumlavy a lyÏafiskou magistrálou ■ 24 km, lehká aÏ stfiednû tûÏká traÈ (‰kála: lehká, stfiednû tûÏká, tûÏká) ■ ¤íãka Mumlava je krásná v létû i v zimû a chybu dûla-

krkonošského mlékařství, sýrařství a máslařství. V zimě si horalé vylepšovali nelehké živobytí zpracováním lnu a tkaním plátna, broušením či malováním skla a s rozvojem turistiky také výrobou nejrůznějších upomínkových předmětů ze dřeva.

Generace rázovitých obyvatel Krkonoš a podhůří vytvářely osobitý podkrkonošský folklor bohatý na zvyky, obyčeje, báchorky či lidové písničky zpívané krkonošským nářečím.

Turistické cíle Horská příroda Krkonoš se stala přitažlivou již od konce 18. století, od 20. let 19. století se výlety a sáňkováním započal rozvoj zimní turistiky. Krkonoše jsou kolébkou českého lyžování, významně k tomu přispěl i hrabě Harrach, který nechal pro své lesní dělníky vyrábět jedny z prvních lyží.

V Jablonci nad Jizerou vznikl v roce 1903 Svaz lyžařů v Království českém, který byl prvním lyžařským svazem na světě.

Zimní poutníky již 350 let bezpečně vodí po hřebenech tyčová značení, která se někde odchylují od letních značek. Za ztížené viditelnosti slouží v orientaci ještě němé

značky. Jejich autorem se stal zhruba před 70 lety akademický malíř K. V. Muttich.

Již při první návštěvě našich nejvyšších hor si člověk uvědomí, jaký jedinečný přírodní a kulturní fenomén Krkonoše představují.

1. Harrachovsk˘ v˘let jí ti, ktefií dojdou z Harrachova jen k Mumlavskému vodopádu a zpût. Romantická zákoutí jejího toku po kamenn˘ch plotnách a mezi ohlazen˘mi balvany mÛÏeme sledovat z pohodlné cesty aÏ k rozcestí zvanému Krakono‰ova snídanû. Pro návrat do Harrachova pak vyuÏijeme lyÏafiskou magistrálu, která probíhá pod hlavním hfiebenem ve v˘‰ce kolem 1 000 metrÛ nad mofiem. V˘‰ku nabere strmûj‰ím stoupáním od Mumlavy, ale pak spí‰e sleduje vrstevnici a pfiev˘‰ení jsou tedy jen mírná.

Pfiíjemn˘m variantním cílem tohoto v˘letu mÛÏe b˘t Vosecká bouda (asi 3 km navíc).

■ První kilometry budeme stále mírnû stoupat a tak se vyplatí, aby lyÏafii „klasici” dobfie namazali lyÏe. âervená nebo modrá turistická znaãka a pozdûji obû nás dovedou k Mumlavskému vodopádu. Zdej‰í Mumlavská bouda bude, pokud nemáme za cíl Voseckou boudu, poslední a jedinou moÏností k obãerstvení na trase. PfiibliÏnû 5 kilometrÛ teì budeme stoupat proti proudu fiíãky aÏ na rozcestí Krakono‰ova snídanû. Zde se dáme doleva a stoupáme od vody smûrem k hlavnímu hfiebeni Krkono‰. Brzy se nám naskytne moÏnost odboãit k Vosecké boudû, která leÏí tûsnû pod hfiebenem a z ní se pak vrátit na magistrálu (buì stejnou cestou nebo vykrouÏit údolí nad Voseckou strouhou a napojit se na magistrálu o kousek dál). Odboãka na Voseckou boudu prodlouÏí nበv˘let o 2-3 kilometry.

Magistrála v dal‰ím úseku je naprojektována jako „chytrá” cesta, která se drÏí pokud moÏno vrstevnice, objíÏdí vrcholy Kamence (1 238 m), Jak‰ina (1 115 m) a Mrtvého vrchu (1 059 m) a jízda po ní je velmi pfiíjemná. Pod Kamencem se otevfie v˘hled pfies údolí k Lysé hofie a Kotli, takov˘, jak ho vût‰inou neznáme.

Je‰tû neÏ dojedeme na silnici do Novosvûtského prÛsmyku, budeme míjet odboãku do údolí Kamenice, kterou by bylo moÏno se dostat rychle do Harrachova. Tak rychle, Ïe by se to mnoh˘m nemuselo pfiíli‰ líbit, cesta je vhodná opravdu jen pro zdatné sjezdafie. Radûji tedy dojedeme kolem Mrtvého vrchu aÏ do Novosvûtského prÛsmyku, opatrnû pfiekonáme silnici a Starou celní cestou se dotkneme státní hranice s Polskem a sjedeme do Harrachova.

info nûmé znaãky Krkono‰: Harrachov Vosecká bouda profil trati: Harrachov (0 km) Mumlavsk˘ vodopád

700 m (2 km)

Krakono‰ova snídanû (6 km) Odb. na Voseckou b.: 2 km

770 m 1 031 m 1 250 m

Lubo‰ská strouha (10 km)

1 150 m

Kamenné návr‰í (16 km)

1 045 m

Stará celní cesta (20 km)

789 m

Harrachov

700 m

(24 km)

062-KRKONOŠE (114-117)

19.10.2002 0:55

Stránka 67

67

Marie Kubátová

já vám bejlí z mojí zahrádky a vy mě radu. Esli prej byste věďala vo neujestě, jaká ta panna která je a co se vo ní poudá, a-

krkono‰e nostpane, radš dáť karance za pytel blech nežli za děuku," poudala bába, „ale vodříct jemnostpánoj, to bych si taky netroufala.

Pámbu dá, že to spolu ňák vyvedeme." Slíbila nachytať do flašky, co se kde vo pannách vypravuje, a že si to potom přepo-

slechnou. Měla tři flašky, jennu zakopala po herllo na náusi pod svatým Janem, kde tetky nejvíc korendujou, druhou na-

A tak se chtěl náš Krakonoš na svou panounickou žiunost taky voženit. Esli to uďálo samojaro nebo vzdychání a štebe-

stražila v hospodě pod sounnou lajci, co sedaj starý báby vo bále, a třetí k čerstvýmu hrobu, až se sejdou ušecky příbuzný

tání, co slejchal za nocí u vokýnek lidskejch chalup a po háji z ftačích hnízd, – kdopak ví. Les se mu zdál samá vůně a pod

a pozůstalí na funuse. Nechala je tam sedum dní a pak je vylila do kotlíku a začala vařiť. Bublalo to, sejčilo a škvečalo a per-

zeměj cejtil živo, zpod sněhu se klubal šafrán a na rašelině rozkvet i suchopýr, ve Sněžnejch hámách se probouzely husení-

skalo jako lidská zloba. Vo Kačeně, jak je marnivá, nese se jak krejcar hovínko a na hlau by si nejradš posadila celou páví per-

ky, koniklec se bělal mezi klečej a mokřiny u potoků se parádily bledulema jako družice. Kvítí na svaremní věnce i jelenům

del. A vo Andulce, jaká je lakotná, paškertná, poliuku by ze samý šeternosti nejradš ani nevosolila, ale zato když ji někde

na postroje bude dost, nic naplat, vožením se. Tejdě ale kerou, aby nešmát velle. Vypravil se mezi panny, esli by mu ňáká

pobízejí, ať si vezme, jo, to si podává podáukama. A vo kantorový ženě a vo cíři, ty že sou jaká máma taká círa, vobě dje sou

padla do voka. Pod hájem zrouna seďalo ďuče jako bříza, celý se mu líbílo, až na to ďiuný počínání: deržalo v rukách hjezdi-

z Lucipera. A vo cíři po švagrový, co ji nebožtík strejc vodkázal to koziště, tá že tak šilhá po muskejch, až jí de jenno voko sem

ci sedmikrásnou a voškubávalo jí lupínek po lupínku zeušech sedmi krás. „Copak to děláte, vosobo lidská,” vobořil se na ni.

a druhý vonam, jak u Mejsnarovejch pimperlat, a jak mele pantem! Krakonoš byl z toho celej ztuplej. Tři dny do něj nic ne-

„Uhrabuju louky”, vodpoujeďala jako ve snách. „A japak uhrabujete, když máte hrabiště píchnutý prochtřed louce ? Košek

bylo, jen chodil po háji a bubákoval, až lilo, jen se cedilo. Nakonec šňápnul párkrát hromem, aby si ulevil, a šel zas za tou

na kaminčí práznnej a škubete mi tu kytku, ledva to vykouklo ze země. Cák vám to kvítko ublížilo ?”

moudrou bábou.

„Když já nevím, má mě rád nebo nemá mě rád, tak si to počítám na lupínkách. Nemá mě rád, vidíte. Ah já to věďala, bo-

„Milá bábo, do toholle sjeta bych si netroufal přivíst ani svatou Ceciliji nebo Tereziji. Nežli se k tomu ženění vodhollám,

žebože!" A z vočí jí hrejkaly járky. „Třeba ste se přepočetla," těšil jí dobrák Krakonoš. „Tak já to prubuju eště jennou," řekla

nusí ze sjeta něco zmizeť. Za pervý, lidskej žal, co jeden milouník zkouší pro druhýho. Potom nouze, která i ty nejlepší žen-

ta neščasnice a uškubla novou kytku. „Tejdě to vyšlo, že má. Má mě rád! Já to zkusím do třetice. Ah, přece je nemá! Já se u-

ský vobrací na semetryky. A nakonec lidský řeči, co zterpčujou život a nadělaj z andělů lucipery. Dám našíť vaky z nedjedí

topím nebo pomátnu!" „S tebou bysme tervám, zmátli vobá," poudá si Krakonoš. Poručil kytkám, aby se schovaly do trávy,

kůže a vypravím svoje lesní lidi, aby do nich tu trojí neplechu po lidskejch vobydlích posbírali a potom ty vaky zakopeme.

a šel hledať pro sebe rozum u někoho moudřejšího. Nejlíp za vosobou, která už manželskou svátost vochutnala. Zaklepal na

Pak se teprvá já budu ženiť." Ve svatojánský noci, kdy mají lesní lidi nejvíc síly a devateru moc, sestoupili Krakonošovi po-

dveře jenný chalupy, máti tam štumpala kucmoch v hernku a vokolo stáli chasa jako kuželky. Máti je mezi pracej rychtova-

slové, skřítci a divoženky do chalup a sbírali spáčům u pelestí, co koho tížilo v spánku. Když toho měli na tři pytle, tři velký

la: „Ty skočíš pro dříví, ty zamícháš jíškou, ty hodíš slepicím a ty pokolíbáš robě. Ty se koukneš venku po tátoj, poslala sem

vaky z nedjedí kůže, vonnesli to svýmu pánoj na hora, a tam to zakopali. A na těch místech vyrostlo diuný a hořký bejlí.

ho pro šmejhol do háje a kdovíkde s kterým strejcem korenduje. A vy, dědku," brýkla po Krakonošoj, ledva šmát po klice, „tu-

Z trápení milenců vykvet hořec, z chalupnický nouze vyrostla zeměžluč a z babskejch votraunejch tlachů a šprochů vzešla

máte belik a skočte aspoň pro vodu ke korytu. Každej mi jen čumáruje pod ruce, ale přičiniť se, na to jich neužije!" Krakonoš

bylina kejchavice. Ah, tý se střezte, dobrý lidi, s tou i moudrá bába zachází jako s jedem. Pálí na jazyku, svírá, herllo po ní

zticha přiuřel dveře a radši koukal vycouvať ze síně k háji. Zrouna tam trefil vonoho, jak táh k chalupě šmejhol. „Poutěš tě

hoří žízněj a žaloudek se vobrací, dech tuhne v persou a sto se jich ukejchalo. Ah, to je utrejch! Tak choděj sbírať rok co rok

pámbu, člouječe," poudal mu. „Chudáku, máš zlou ženskou," litoval a nabíd mu zrouna šňupec. „Bejvala dobrá," poudal

vo svatojánský noci. Nedjedy už na ty měchy vyhubili, Krakonoš vostává neženatej a porád by bylo co sbírať. Nad lidským

ten hospodář. „Tuze dobrá, ale nouze ji zjinačila." „No copak, u mě by ženská nouzi neměla," muderloval Krakonoš. „Třá

hořem roste těch hořců čím dál víc, sou s nima voblečený celý stráně. Ty nám tam rostou pro krásu, vona je prej i nešťastná

by vederžala." Ale sám sobě těžko bejť Šalamounem, a tak se v tý věci vobrátil na moudrou bábu. Znal jennu tuze rozum-

láska přeci krásná. Zeměžluč sbírá moudrá bába do svý apatyky, suší to mezi uším potřemným kořením, a má toho, koření

nou, sbírala mu v králouství arniku, anděliku, náperstník, sleziník, lišejník, libeček, čechřici i všedober a ctila síly země. Kór

mátový, potoční, závraťový, tisíczlatý, svatýho Jána odění, čertův čpár i Áronovu bradu, – ale tý kejchavice, lidi dobrý, tý se

zjara smejčila po háji, to prej má míť bejlí největší léčivou moc. Počkal si na ni jennou vokolo svatýho Jána. Takhle a takhle,

vyvarujte. Pro lidskej žaloudek je to tuze silný, – moudrá bába to dává leda kravám pro žvejk.

STRANA 6 z 10 KRKONOŠE

Povídka Vo hořkým bejlí, napsaná nezaměnitelným krkonošským nářečím, nejen polidšťuje

Vo hořkým bejlí

bych se nenapálil. Lesní panny sou tuze do větru, tak bych rád lidskou pannu, ale zas žánnou metelici. „Ah jemine, jem-

2. ·pindlerovsk˘ v˘let: Nahlédnutí do Sedmidolí Pramen i se znaky v‰ech mûst, kter˘mi tento evropsk˘ veletok protéká na své pouti, bude nejspí‰ pod snûhem.

Cestou z Labské boudy na Martinovku Labe pfiekfiíÏíme v místech, kde má za sebou zhruba první kilometr ze své 1 122 kilometrÛ dlouhé pouti a je jen mal˘m potÛãkem.

Kousek pod námi si skoãí tfiicetipûtimetrov˘m vodopádem do Labské rokle. V minulosti se tato pfiírodní atrakce umocÀovala vypou‰tûním vody z umûlé nádrÏe v blízkosti Labské boudy. âeká nás traverz Vysokého Kola (zelená znaãka, tyãové znaãení) na Martinovu boudu (1 244 m). Odtud nás ãeká závratn˘ sjezd do údolí Labe, pojede to stále rychleji a rychleji. Nebude na ‰kodu sjezd nûkolikrát pfieru‰it a dopfiát odpoãinku upluÏen˘m nohám. Velk˘ pozor si dáváme na moÏnost setkání s protijedoucí rolbou. V Medvûdím kolenû vyjedeme na silnici. LyÏafiská stopa lesem pod silnicí nás dovede k Dívãím lávkám, pfiejedeme pfies Labe na „medvûdínskou” stranu a nejspí‰ pohodlnû, odpichy soupaÏ, se doodstrkujeme aÏ do samého centra ·pindlerova Ml˘na.

nûmé znaãky Krkono‰: Labská bouda Martinovka ·pindlerÛv Ml˘n profil trati: ·pindlerÛv Ml˘n (0 km) Medvûdín - dol. st. (1 km) Medvûdín - hor. st. (3 km) ·mídova vyhlídka (4 km) Vrbatova b. (6 km) HanãÛv pomník (7 km) Panãava (7,5 km) Labská b. (9 km) Martinova b. (12 km) Medvûdí b. (14 km) Medvûdí koleno (16 km) ·pindlerÛv Ml˘n (19 km)

info 1 1 1 1 1 1 1 1

710 740 235 260 396 326 301 300 255 060 825 710

m m m m m m m m m m m m

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

■ 16 km + lanovkou na Medvûdín, stfiednû tûÏká traÈ, (‰kála: lehká, stfiednû tûÏká, tûÏká) ■ Velkolepé obkrouÏení Labského dolu patfií mezi v˘lety pro zku‰ené lyÏafie. Kdo se takové túry odváÏí, získá pocit, Ïe projel nejménû poloviãku Krkono‰ a celé je vidûl. Díky vydatné pomoci sedaãkové lanovky, která nás vyveze na Medvûdín, nebude takové putování kupodivu ani moc bolet (spí‰e nás dostanou pády ve sjezdech od Medvûdí boudy do Medvûdího kolene). Na lyÏích ujedeme jen asi 13 kilometrÛ a z toho polovina bude z kopce. Podcenûní nároãnosti v‰ak urãitû není namístû. Naopak! Poãasí se tady na hfiebenech umí obrátit bûhem pûti minut a to je pak dobré rychle zmizet do nûkteré z chalup nebo do údolí.

■ Ze ·pindlerova Ml˘na se vyvezeme sedaãkovou lanovkou na Medvûdín (1 235 m). Samozfiejmû se nabízí i varianta pro „tvrìáky” a zavilé odpÛrce lanovek – vede ze ·pindlu po ãervené znaãce (tzv. „vodovodem”) pfies Horní Míseãky.

Z horní stanice lanovky vyjedeme stopou po hfibetu ke ·mídovû vyhlídce. Z vyhlídky si za dobré viditelnosti udûláme reálnou pfiedstavu o celé dne‰ní trase. Ano, za „pár okamÏikÛ” bychom mûli jet tam naproti pfies údolí Labe pod Vysok˘m Kolem! Od ·mídovy vyhlídky sjedeme na silnici a po ní stoupáme aÏ k Vrbatovû boudû. Dostáváme se tak na nejvy‰‰í místo dne‰ní trasy (1 396 m, v˘‰e nad chatou je mohyla Hanãe a Vrbaty). Od boudy sjedeme na Panãavskou louku, kolem Hanãova pomníku do údolíãka Panãavy, která tady louku opou‰tí kaskádou vodopádÛ do Labského dolu. Dal‰í cesta kopíruje hranu Labského dolu (dobr˘ch 250 metrÛ skalních srázÛ!), a tak se pfii ‰patné viditelnosti drÏíme jako klí‰Èata tyãového znaãení. Pfiijedeme na Labskou boudu, horsk˘ hotel z roku 1975, kter˘ název „bouda” zdûdil po pÛvodní vyhofielé boudû. Lákavá je odboãka k prameni Labe, spí‰e pro pocit, Ïe jsme stanuli v jeho blízkosti, protoÏe nic moc teì v zimû asi nespatfiíme.

062-KRKONOŠE (114-117)

19.10.2002 0:55

Stránka 68

68

Luční bouda

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

KRKONOŠE STRANA 7 z 10

krkonošská královna

R

ozsáhlá pláň – parovina Bílé a Čertovy louky ve východních Krkonoších je jednou z nejnavštěvovanějších oblastí Krkonošského národního parku, jeho první přísně přírodní zóny.

Sbíhají se na ní turistické cesty ze všech směrů, po kterých proudí tisíce návštěvníků hor. V jejím středu, v 1 420 metrech nad mořem, na břehu Bílého Labe usazena na koberci smilkových luk s roztroušenými keři kleče a rašeliništi, s kulisou Sněžky v pozadí stojí asi nejslavnější krkonošská chata – Luční bouda (Wiesenbaude). Snad již přes 400 let střeží hranici mezi Českým královstvím a Slezskem na Slezské stezce, která vznikla někdy v 9. století a spojovala slovanské osídlení na obou stranách hor.

Vznik Luční boudy, prvního obydlí v této oblasti, je kladen do 16. století. Podle jedné z pověstí to byl mladý manželský pár řádu Českých bratří prchající před pronásledováním po obnovení mandátu proti Jednotě českých bratří v roce 1547. Zde na hranicích nábožensky tolerantnějšího Slezska se krátce ukrýval a postavil si primitivní přístřešek. Kořeny další verze sahají rovněž do období před třicetiletou válkou. Souvisí s dlouholetými hraničními spory, při kterých jeden ze dvou hraběcích synů svářících se o dědictví našel tu úkryt před silnějším bratrem. Na počest usmíření na místě postavili dřevěnou boudu.

Obě romantické verze mají určité reálné jádro.

Je však nesporné a historicky doložené, že to byla iniciativa podnikavého majitele vrchlabského panství Kryštofa Gendorfa, která se v druhé polovině 16. století soustředila zejména na využití nerostného bohatství získaných teritorií, ale i lesů a zemědělského podnikání. Počátky hospodaření v jeho panských „dvorských” boudách se staly základem pozdějšího, pro Krkonoše typického budního hospodářství formovaného a rozšířeného do celých hor kolonisty z alpských zemí od jejich příchodu koncem 16. století. Bílá louka

s Luční boudou, stále se zdokonalující a přestavovanou, se stala významným centrem budního hospodářství vrchlabského panství. Rozsáhlé porosty kleče musely ustoupit, aby se na více než sto hektarech propachtovaných luk mohl pást dobytek.

Luční bouda se jako první přeměnila na celoročně obývanou. Zásoby sena uložené na půdách poskytovaly nocleh turistům, kteří již od začátku 18. století stále častěji vyhledávali jejího přístřeší při objevování krás a romantiky hor, i jejího pohostinství. Majitelům se naskytly nové odbytové možnosti. Oblíbenými se staly budské bylinkové tvarůžky a kozí sýr i další běžné produkty, jejichž sortiment byl pohotově doplňován již od začátku 19. století kávou, několika druhy vín a piva, pálenkou, pečenými pstruhy a pověstnými vaječnými koláčky. Nezvykle pestrý jídelníček tak významně přispěl k věhlasu Luční boudy. Nezapomínalo se při tom ani na pobavení poutníků, kterým vyhrávali muzikanti na citeru, harfu nebo i flašinet a produkci doprovázeli zpěvem.

V držení boudy se vystřídala řada majitelů a nájemců. Ve druhé polovině 17. století je doložen jako první od roku 1676 Christoph Kraus, po

něm rodiny Erbenů a Bradlerů ze Špindlerova Mlýna. V roce 1809 byla bouda po požáru přestavěna a byl k ní přistavěn takzvaný „letní dům” pro ubytování turistů. Legendárními se staly racionalizační snahy majitelů, spočívající ve využívání energie Bílého Labe k pohonu různých domácích zařízení, například máselnic a dokonce i dětské kolébky. Tajemnou kapitolou historie boudy, která se odehrála kolem roku 1830, byla činnost tajné penězokazecké dílny, která tu byla odhalena.

V polovině 19. století boudu převzal od svého tchána Rennera a posléze značně rozšířil Václav Hollmann, aby ji pak jeho syn prodal Kryštofu Häringovi – výjimečnému člověku, milovníku a ochránci přírody. Ten tu konal meteorologická pozorování, založil společenstvo botaniků a vedl pamětní knihu. Po desíti letech, v roce 1886, bou-

062-KRKONOŠE (114-117)

19.10.2002 0:56

Stránka 69

69

chaty krkono‰e

Vzhledem k strategické důležitosti Luční boudy a její oblibě u návštěvníků z Říše, bylo rozhodnuto ji znovu vybudovat. Ještě v roce 1938 bylo započato s rekonstrukcí a plánovaným zvětšením obestavěného prostoru o 30 %. Další etapa, severní křídlo, byla odložena, nerealizovala se a zůstala jen v ideovém námětu. Část obrovské

STRANA 8 z 10 KRKONOŠE ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

du koupil Ignaz Bönsch, v majetku jeho podnikavé rodiny zůstala až do roku 1945. Rozšířili pozemky, přikoupili Scharfovu boudu a poté i další boudy: Richtrovku, Rennerovku na Bílé louce a Klínovku. Luční boudu pak přestavěli na největší chatu Krkonoš – horský hotel se 120 pokoji.

Osudnou se stala Luční boudě nacistická okupace. Na vrcholcích hor i na Bílé louce byla budována obranná linie a docházelo zde ke střetům čs. armády s agresory. V té době, 2. října 1938 vyhořela Rennerova i Luční bouda. I když není známo, zda požár založila československá armáda nebo henleinovské bojůvky, které ji obsadily, Německo z pozice síly prosadilo první verzi a vzniklý Protektorát Čechy a Morava musel majitelům uhradit odškodné ve výši 1 554 000 říšských marek za Luční a 221 000 za Rennerovu boudu.

spotřeby materiálu ke stavbě byla získána z místních zdrojů, písek z odkrytého písníku a žulové kameny byly lámány na svahu Stříbrné bystřiny a dopravovány polní drážkou ke staveništi.

Již v roce 1940 byla část boudy v provozu a stavba se postupně do roku 1944 dokončovala.

Byla vybavena mimo cizineckých pokojů vším pohodlím a službami pro turisty, hospodářskou částí se stájemi a chlévy a prostory ke zpracování zemědělských produktů. Počítalo se totiž s moderním využíváním luk a pastvin, které mělo zajistit určitou soběstačnost boudy. Bouda byla využívána pro válečné účely k výcviku Hitlerjugend, zpravodajských pracovnic a spojařek letectva apod.

Konec války a příchod československé armády 15. května 1945 znamenal i konec okupace boudy. Majitelé německé národnosti byli odsunuti, objekt přešel pod státní správu a byl do něj dosazen český správce.

Oblíbeným cílem a střediskem zimních turistů a lyžařů se bouda stala až v devadesátých letech 19. století po objevení lyží. Poskytovala příznivý terén, sněhové podmínky a oproti ostatním chatám i po celou zimu útulné a pohostinné přístřeší. První lyžníci se tu zastavili při přechodu hor v zimě 1892-93. Založili tradici závodů hlídek, Krkonošské sedmdesátky ad. Bouda poskytovala azyl zimním kurzům, soustředěním i zázemí proslulým závodům, například od roku 1936 konaným májovým sjezdům ze Studniční hory do Obřího dolu, pozdějšímu závodu Osvobození.

Její okolí bylo i svědkem pokusů s plachtěním na lyžích ve dvacátých letech minulého století.

I dnes je Luční bouda jednou z nejnavštěvovanějších turistických center s kapacitou 380 lůžek.

Bohužel její význam jako oblíbené základny k výstupu na Sněžku vybudováním lanovky z Pece téměř zanikl. Dnes využitelnost Luční boudy vzhledem k nadměrným kapacitám ohrožuje její ekonomickou situaci.

062-KRKONOŠE (114-117)

19.10.2002 0:56

Stránka 70

70

P O

svědectví

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

KRKONOŠE STRANA 9 z 10

OHLEDNIC

sběratelství historických pohlednic – filokartii – je v posledních letech velký zájem, což je dáno nejen půvabem starých tisků, ale i tím, že se stávají skutečným okénkem do minulosti. Pozornému divákovi staré pohlednice z nejrůznějších míst Krkonoš poskytují množství cenných informací. Zobrazují proměny přírody, stavební vývoj horských bud, obcí a měst včetně budování nových silnic či přehrad, ale v neposlední řadě přibližují život horalů, vybavení dávných turistů-návštěvníků hor či výzbroj prvních lyžařů.

Nejstarší pohlednice vznikaly vylepšením korespondenčního lístku (poprvé vydán v r. 1869 ve Vídni) malou kresbou. Dokonce údajně nejstarší takový lístek u nás nesl vyobrazení vrcholu Sněžky z roku 1872. Rozmach vydávání pohlednic nastal v 90. letech 19. století s mohutným rozvojem turistického ruchu. Turisté si pohlednice okamžitě oblíbili, proto se na jejich produkci podílely desítky vydavatelů z české i německé strany Krkonoš, ale i odjinud z Evropy. Od těch pionýrských dob se mohou Krkonoše (vedle Prahy) chlubit snad největším množstvím dosud vydaných pohlednic. Zpočátku se dopisnice tiskly technikou barevné litografie, na nichž se k písemnému sdělení využívala pouze přední strana, ty postupně vytlačily kolorované fotografie, jejichž rubová strana byla od roku 1906 sjednocena do dnešní

pramen Labe

nahoře: Oficiálním pramenem Labe, vysvěceným v roce 1684, je Labská studánka, u níž se během času vystřídalo několik budek a kiosků s občerstvením. Labe však ve skutečnosti pramení nenápadně poněkud výše v rašeliništi. Od studánky protéká k hraně Labské jámy loukou, kde v 18. století stávala letní hospodářská bouda. (kolem 1919)

vlevo: Boudy na Sněžce pravidelně zásobovali nosiči.

Vynášeli sem potraviny, palivo i vodu na krosnách, vážících s nákladem až 80 kg.

podoby. Přestože se sbírají pohlednice i mladší, ty vydávané do první světové války jsou pro sběratele nejcennější.

V našem malém pohlednicovém exkurzu se můžete nyní vrátit na počátek 20. století a pomyslně přejít celé pohoří Krkonoš od západu k východu.

062-KRKONOŠE (114-117)

19.10.2002 0:56

Stránka 71

71

krkono‰e Pec pod Sněžkou

dole: Pec pod Sněžkou se stala po první světové válce střediskem cestovního ruchu ve východních Krkonoších. Se světem ji spojovala železnice. Od konečné stanice ve Svobodě nad Úpou dopravovaly návštěvníky do centra střediska v zimě i v létě autobusy. Do druhé světové války se obec rozrostla o desítky penzionů a hotelů. Ke krčmě a hotelům na „náměstí” přibyly nové ubytovací kapacity podél Zeleného potoka a také moderní koupaliště. (před 1936)

STRANA 10 z 10 KRKONOŠE

Slezská a Obří bouda

úplně nahoře: Těsně za státní hranicí postavili bratři Heedmannovi německé turistické zařízení, a to i přes odpor majitelů sousední české Obří boudy. Dva roky trvalo, než byla bouda po požáru v roce 1888 obnovena. Roku 1922 byla přejmenována na Slezský dům. Poslední odpočinek a možnost posilnění před výstupem na Sněžku nacházeli poutníci v Obří boudě. Od jejího vzniku v roce 1857 tak mohli činit do roku 1970, kdy byla uzavřena a zlikvidována.

Sněžné jámy

Benecko

vlevo: Benecko navštěvovali již před první světovou válkou početní zájemci o lyžování. Tato společnost se nechala zvěčnit před dvěma nejvýznamnějšími hostinci – Zlatou vyhlídkou a Pittermannovou hospodou. Všichni lyžci používali tehdy jen jednu hůl a ženy sportovaly v sukních! (1913)

Historické pohlednice pocházejí z knihy R. Karpaše, T. Lokvence, M. Bartoše – Svědectví pohlednic – Krkonoše. Poskytlo je Nakladatelství 555, tel/fax.: 486 131 649, e-mail: info@knihy555.cz, www.knihy555.cz

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

uprostřed. Příkré stěny a žulové pilíře ledovcových karů Sněžných jam se zvedají až 250 metrů vysoko. Jejich dnem vede kolem tří malých ledovcových jezírek krkolomná stezka. Sněhová pole v severní stěně přetrvávají dlouho do léta, někdy celý rok. Pro výjimečné bohatství vzácných rostlin jsou jámy odpradávna středem zájmu botaniků. V roce 1912 sem spadl lyžař, aniž by utrpěl úraz. Následovat tento příklad se však nedoporučuje.

070-LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

18.10.2002 23:59

Stránka 72

070-LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

18.10.2002 23:59

Stránka 73

73

Nejstarší české sportovní periodikum – Lyžařství – opět žije! Od nynějška se s ním budete setkávat jako s pravidelnou přílohou časopisu SNOW. První výtisk Lyžařství vyšel 1. prosince 1906. Tehdejší týdeník nesl název „Týdenní zprávy Českého Ski Klubu Praha”, poté se dlouhou dobu jmenoval Zimní sport a nejvíce ho známe jako Lyžařství. Po léta se v něm prezentovaly aktivity českých lyžařů, i když – stejně tak jako snad všechny ostatní tituly – občas podléhalo tlakům do-

1923

1924

by. V porevolučních letech zpočátku graficky i obsahově stagnovalo, až v roce 1995 získalo barevnou tvář a nový atraktivní obsah. O rok později pak dostalo přídomek „snowboarding”. Donedávna poslední Lyžařství & snowboarding vyšlo na jaře 1997. K jednotlivým výstřižkům historických Lyžařství se budeme pravidelně vracet i na stránkách Snow v rubrice Snow Retro. Dnes si v obrazech připomeňme jeho dlouholetou historii.

1966

1957

1925

SKOL Roman Kumpošt Prezident Svazu lyžařů ČR

1976

1983

1994

1997

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

Vážení čtenáři, v nadcházejícím roce oslaví Svaz lyžařů České republiky 100 let od svého založení jako nejstarší národní svaz na světě. Jsem velmi rád, že se nám v čase nadcházejících oslav tohoto výročí podařilo obnovit tradici pravidelného periodika Svazu lyžařů, a že spojením tradice a zcela nového projektu vznikl časopis, který právě držíte v rukou.

Na stránkách časopisu SNOW, se kterým se Svaz lyžařů rozhodl úzce spolupracovat, se tak v každém čísle setkáte s šestnáctistránkovou svazovou přílohou nazvanou tradičně Lyžařství a Snowboarding. Tam bychom Vás rádi informovali o dění ve Svazu lyžařů, o trendech a vývoji lyžování, a to jak z hlediska populárního, tak metodického.

Rád bych popřál všem čtenářům a příznivcům sportu, aby vás časopis zaujal a aby si našel pevné místo v nepřeberném množství tiskovin, které nás denně obklopují. Dovolím si popřát i nám, aby se dařilo přinášet nové a zajímavé informace. Tvůrci časopisu udělají maximum, aby tomu tak skutečně bylo.

S velkou radostí přivítáme vaše veškeré ohlasy, které pro nás budou zpětnou vazbou a vodítkem pro další práci.

Přeji vám všem krásnou a úspěšnou nadcházející zimní sezónu a jménem Svazu lyžařů České republiky se loučím tradičním lyžařským pozdravem

STRANA 1 z 1 ÚVOD

Tradice je oživena

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

lyÏafiství

LYŽAŘSTVÍ & SNOWBOARDING

070-LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

18.10.2002 23:59

Stránka 74

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

INFO STRANA 1 ze 6

INFOMIX

74

ÚSPĚCHY

českých travařů pokračují Jan Němec vítězem Světového poháru 2002

TEXT A FOTO: ZDENĚK KLUČKA

Český reprezentant v lyžování na trávě Jan Němec se stal v letošní sezóně celkovým vítězem Světového poháru FIS. Šestadvacetiletý závodník liberecké Dukly dokázal zvítězit v šesti z dvanácti závodů Poháru a pouze třikrát chyběl na stupních vítězů. Obrovskému úspěchu předcházela podle slov samotného lyžaře náročná příprava. „Letos jsem měl natrénováno jako ještě nikdy předtím. Přesto si myslím, že jsem vyhrál se štěstím, vždycky to bylo jen o setinky,” řekl Jan Němec.

Předpoklad pro dobrou sezónu měl Němec již z loňského roku, kdy skončil ve Světovém poháru druhý a svou neporazitelností ve slalomu šokoval světovou špičku. Český lyžař však neusnul na vavřínech a své nejsilnější disciplíně věnoval podstatnou část tréninku. „Slalom je disciplína, kterou trénuji opravdu nejvíc. Letos jsem trošku přebourával styl, což s sebou neslo i některé chyby v závodech. Finále svěťáku jsem vyhrál fakt o kousek. Jinak mám však letos ve slalomu pouze jedinou porážku z úvodního závodu v Traisenu,” pochvaloval si Němec.

Vrcholem příští sezóny travních lyžařů bude mistrovství světa v Íránském Dizinu.

Jeho tratě si mohli závodníci vyzkoušet letos v rámci Světového poháru. Právě z Íránského svahu si Jan Němec přivezl tři vítězství. „Tratě v Dizinu mi poměrně sedí, ale pro příští rok bude potřeba pořádně trénovat za deště. Svah v Íránu je totiž uměle zatravněný pás s neustálým zavlažováním, takže to tam extrémně klouže. Ještě se však uvidí, zdali se v Dizinu vůbec mistrovství světa pojede. Při letošním svěťáku tam byly holky neskutečně diskriminované.

Zatímco závod mužů šel čtyřhodinovým přímým přenosem v televizi, ženy to odjely jenom tak bokem,” nastiňuje lyžař možné problémy související s islámskou kulturou budoucího hostitele MS. Česká republika patří v travním lyžování již řadu let k vrcholné světové špičce. Z letošního juniorského šampionátu v Novém Městě na Moravě zůstalo v držení českých barev sedm zlatých, jedna stříbrná a jedna bronzová medaile. Vedle vítěze Jana Němce figurují v první desítce Světového poháru další tři Češi. Stejně tak v ženské kategorii, kde českému lyžování patří třetí až pátá příčka.

V pořadí národů skončila nakonec Česká republika jen těsně druhá za vítěznou Itálií.

Kde hledat důvody úspěchů českých barev? „Česká republika má podle mě pro travní lyžování nejlepší podmínky. Máme

zde ideální terény a svahy, které jsou sice často soukromé, ale narozdíl od Švýcarska nebo Itálie zde není problém se s majiteli domluvit. Navíc máme výborné trenéry, kteří nikomu nestraní. Všechno tady perfektně funguje, výborné podmínky, organizovaná soustředění. Jeden se učí od druhého,” chválí Němec.

V půlce září vyvrcholil Český pohár BDO travních lyžařů finálovým závodem v Bedřichově a mohlo by se zdát, že pro Jana Němce tím sezóna skončila a přichází zasloužený čas na odpočinek. „Kdepak odpočinek, ten jsem měl teď, když jsem se učil do školy. Budu nadále trénovat, testovat lyže, čeká mě kondiční příprava na zimu, kdy se věnuji alpským disciplínám. Přecházím vlastně ze sezóny do sezóny,” usmívá se Němec.

070-LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

18.10.2002 23:59

Stránka 75

75

otevřel Acrobat Park

tom

■

Bergoust Valentu nedohoní

Zfiejmû je‰tû minimálnû jednu sezónu se bude moci olympijsk˘ vítûz v akrobatick˘ch skocích na lyÏích Ale‰ Valenta py‰nit unikátním trojit˘m saltem s pûti vruty. Jeho nejv˘raznûj‰í konkurent Eric Bergoust z USA totiÏ jeho premiéru o rok odloÏil. „Dal jsem si po nepovedené olympiádû del‰í pauzu, a tak uÏ tento skok nestihnu vypilovat,” pfiiznával momentálnû jedin˘ muÏ svûta, kter˘ by mohl ValentÛv primát vyrovnat. tom

■

Rakušan Rijavec a Slovinec Gale se blýskli dokonce čtvernými salty, která se na sněhu nesmějí skákat.

Zdeněk Klučka Foto: Petr Socha

JAROSLAV SAKALA UKONČIL SPORTOVNÍ KARIÉRU

Dählie se oÏenil

Norsk˘ fenomén Björn Dählie stvrdil sÀatkem své dvanáctileté souÏití s matkou jeho dvou synÛ Vilde Falckovou-Ytterovou. Stalo se tak na konci ãervence v kostele mûsteãka Eidsvoll, severnû od hlavního mûsta Osla. Mezi gratulanty nechybûl ani b˘val˘ reprezentaãní kolega Thomas Alsgaard. Pûtatfiicetilet˘ Dählie Ïije s rodinou v klidném Nannestadu, se závodním lyÏováním se rozlouãil loni v bfieznu kvÛli chronick˘m problémÛm se zády. Na olympijsk˘ch hrách dokázal Dählie vybojovat celkem dvanáct medailí, vedle nich má ve sbírce devût titulÛ mistra svûta a ‰est celkov˘ch prvenství ve Svûtovém poháru. ras

■

Ga-Pa bez Ïen

Svûtov˘ pohár ve sjezdu a superobfiím slalomu Ïen v nûmeckém stfiedisku Garmisch–Partenkirchen museli pofiadatelé odpískat. Závody naplánované na 1. a 2. bfiezna se neuskuteãní, protoÏe kasa organizátorÛ neopl˘vá dostateãn˘m mnoÏstvím penûz. „Nepovedlo se nám sehnat sponzory,” vysvûtloval struãnû ãlen vedení Nûmeckého lyÏafiského svazu Thomas Mayr. O místû, kam budou závody pfiesunuty, Mezinárodní lyÏafiská federace (FIS) teprve jedná. kap ➤➤

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

Nበnejlep‰í skokan posledních desíti let Jaroslav Sakala ukonãil poãátkem léta svou úspû‰nou sportovní kariéru. Po tfiiadvaceti letech opou‰tí svûtov˘ ‰ampión z Planice skokanské mÛstky jako závodník, nadále v‰ak zÛstává u ãeské reprezentace, kde bude zaji‰Èovat styk se zahraniãními lyÏafisk˘mi firmami.

V roce 1992 byl Sakala ãlenem druÏstva, které na olympijsk˘ch hrách v Albertville získalo bronzovou medaili. Rok nato exceloval na svûtovém ‰ampionátu ve Falunu, kde získal stfiíbro na velkém mÛstku, bronz na stfiedním a stfiíbro ze soutûÏe druÏstev.

Jako jeden z mála se dokázal dvû sezóny po sobû (1992/1993 a 1993/1994) stát celkov˘m vítûzem prestiÏního Svûtového poháru. Své druhé vítûzství navíc korunoval ziskem titulu mistra svûta v letech na lyÏích v Planici. V té dobû jiÏ byl jedním z posledních pamûtníkÛ pfiechodu z klasického stylu na progresivnûj‰í „véãko”.

Jaroslav Sakala se rozlouãil se sv˘mi fanou‰ky u pfiíleÏitosti letního Mistrovství âeské republiky ve skoku na lyÏích stylovû. Jeho poslední vystoupení na stupnû vítûzÛ doprovázené boufiliv˘m potleskem udûlalo definitivní teãku za jeho nesmírnû úspû‰nou sportovní kariérou.

Text a foto: zkl

STRANA 2 ze 6 INFO

Tři měsíce po svém triumfu na olympijských hrách v Salt Lake City si Aleš Valenta splnil další sen. Prvního června otevřel za přítomnosti tisícovek fanoušků akrobatický areál ve Štítech nedaleko rodného Šumperka. Prosadit myšlenku areálu pro akrobatické skoky stálo Valentu hodně úsilí: „Nedá se spočítat, kolik práce a času to člověka stojí. Když ale vidím jak to všechno funguje, říkám si, že se to vyplatilo.”

Zlatý olympionik chtěl areál nejdříve vybudovat v rodném Šumperku. Zájmy rybářů, ekologů či občanů mu v tom však vždy zabránily. Útočiště nakonec našel ve dvacet kilometrů vzdálených Štítech v prostorách nevyužívaného koupaliště. „Místní lidé to vzali jako svoji věc. Dávají tomu čas a srdíčko, z čehož mám obrovskou radost,” ocenil Valenta. Přestavba koupaliště v ojedinělý akrobatický areál stála deset milionů korun.

Křest ohněm zažil areál 10. srpna v rámci závodů Freestyle Czech Open. Více než pěti tisícovkám diváků se představili takové světové hvězdy jako Eric Bergoust, Nicolas Fontaine, Jeff Bean či Christian Rijavec. Závodníci světové špičky předváděli excelentní skoky nejvyšší obtížnosti.

Byl nûkdo vinen?

Rakouská prokuratura neobviní nikoho v souvislosti s tragickou smrtí francouzské sjezdafiky Regine Cavagnoudové na ledovci v Pitztalu, k níÏ do‰lo 29. fiíjna 2001. Jak sdûlil prokurátor Richard Freyschlag, nebude vznesena Ïádná Ïaloba proti nûmeckému trenérovi Markusi Anwanderovi, s nímÏ se Cavagnoudová srazila, ani proti francouzsk˘m kouãÛm Xavieru Fournierovi a Davidu Finovi, ktefií Cavagnoudovou pustili na traÈ. Ty v‰ak nadále vy‰etfiují francouzské soudy.

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

Aleš Valenta

■

lyÏafiství

SNOWSTŘÍPKY

070-LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

INFOMIX

76

19.10.2002 0:00

Stránka 76

A VO TOM TO JE... aneb závodní lyžování v České republice

TEXT: JAN NĚMEC, TRENÉR HEAD SKI TEAMU FOTO: MIROSLAV BRZOŇ

AMATÉŘI

NEBO PROFESIONÁLOVÉ?

INFO STRANA 3 ze 6

Vyhraje gymnázium nebo lyže?

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

Staré přísloví praví: „Co Čech to muzikant…” Ale podle mého názoru bychom mohli klidně přidat i sportovec – a nejen sportovec, možná i lyžař!

my bran slalomu a obřího slalomu, jsou mnohdy vyšší než v juniorských kategoriích. Rovněž dochází k častým jednostranným zatížením a nezřídka také

k enormním psychickým tlakům. Ve výzbroji a výstroji platí pravidlo, že nejlepší lyže jsou zpravidla ty, na kterých vyhraje závodník či závodnice bez ohledu na jeho stupeň lyžařského umění, vzrůstu, váhy nebo obtížnosti sjezdovky. Při přípravě lyží a mazání se většinou používají nejmodernější a také nejnákladnější vosky s přísadou fluoru, molybdenu, zrychlující pasty a prášky. Ze své osobní tříleté zkušenosti hlavního trenéra žen České republiky můžu říci, že jsem byl po návratu na české svahy velmi překvapen, když jsem zjistil, že je zcela normální na oblastních předžákovských a žákovských závodech „práškovat” a to i třeba na slalom, kde se tato velmi nákladná „legrace” prakticky neprojeví!

V tomto věku dítěte rodiče investují do sportu nemalé peníze, které se mnohdy míjejí účinkem a dle mého názoru by se tyto prostředky daleko lépe zúročily v juniorském věku.

Head Ski Team

Z historického hlediska, co do četnosti lidí, můžeme lyžování zařadit mezi nejoblíbenější sportovní aktivity, hned za fotbal a tenis.

V praktickém životě to vypadá tak, že rodiče už v útlém věku vozí s sebou na hory své potomky a učí je základy lyžování, toto pak pokračuje přes výuku na školních lyžařských kurzech, lyžařských zájezdech na hory v tuzemsku, dovolené v Alpách atd.

Právě v tomto období se rodí nové talenty – sjezdaři, kteří dokáží podle rad a pokynů nejčastěji svých otců zvládnout nejen jízdu na vleku, ale i sjezdovky od modrých až po nejtěžší černé. Se zvyšujícími se dovednostmi dítěte se stává z rodiče trenér, a to v přímé závislosti na výkonu. Tedy platí: čím vyšší výkonnost, tím lepší trenér.

Tréninkové dávky, hlavně na sněhu, objeJsou rodiãe ti nejlep‰í trenéfii? Nezapomíná se kvÛli kvantitû tréninku na snûhu na jeho kvalitu? Kdy je potfieba do sportovce nejvíce investovat? Je souãasn˘ systém financování lyÏafiÛ efektivní? Jaké podmínky pro vrcholov˘ sport poskytuje dne‰ní spoleãnost? Je souãasn˘ systém vzdûlávání trenérÛ a zvy‰ování jejich kvalifikace dostaãující? Proã u nás neexistuje spoleãná pfiíprava reprezentantÛ? Hrát si, nebo tvrdû makat?

Tyto a podobné otázky budou pfiedmûtem rubriky „A vo tom to je...” Máte-li pocit, Ïe k tûmto vûcem máte co fiíci – aÈ z pozice trenéra, funkcionáfie, rodiãe ãi jen pozorovatele – neváhejte se obrátit na na‰i redakci.

070-LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

19.10.2002 0:00

Stránka 77

77

MuÏi v˘‰ka lyÏe + podloÏky + vázání v˘‰ka podráÏky

55 mm 50 mm

Îeny: v˘‰ka lyÏe + podloÏky + vázání v˘‰ka podráÏky

55 mm 45 mm

Star‰í Ïáci: v˘‰ka lyÏe + podloÏky + vázání v˘‰ka podráÏky

40 (45) 21 33 60 mm

(v závorkách jsou hodnoty pro sezónu 2003/04)

Minimální délky lyÏí a rádius lyÏí. Îáci: 50 mm 45 mm

Mlad‰í Ïáci: v˘‰ka lyÏe + podloÏky + vázání v˘‰ka podráÏky

Minimální rádius lyÏí pro sjezd pro obfií slalom pro superobfií slalom Minimální ‰ífika lyÏí

*

50 mm 45 mm

* pro závody ÚAD SLâR platí maximální hodnota 45 mm

Minimální délka lyÏí pro slalom Minimální rádius lyÏí pro OSL a GS mlad‰í Ïáci Minimální rádius lyÏí pro OSL a GS star‰í Ïáci

130 cm 14 mm 17 mm

LUCIE HRSTKOVÁ SE ZOTAVUJE PO OPERACI RAMENE Lucie Hrsková se po zranûní pfii tréninku reprezentaãního druÏstva podrobila na zaãátku záfií operaci ramene. „V Ïivotû mi to rameno vypadlo uÏ asi sedmkrát. Teì naposled na Kaunertalu mi ‰lo ‰patnû nandat, tak mi lékafii doporuãili operaci.” (Na otázku, je-li zvyklá si rameno nandavat sama, odpovûdûla: „No to si ho druhou rukou jako natáhne‰ a ono tam zapadne…”). Do plného tréninkového tempa by se mûla Lucka dostat jiÏ na zaãátku listopadu. „Zatím ale rad‰i nic neplánuji, uvidíme jak se to bude uzdravovat. Doufám, Ïe to pÛjde rychle a budu mít od toho ramene uÏ navûky pokoj”. ps

IVANA JANEČKOVÁ DVOJNÁSOBNOU MISTRYNÍ SVĚTA S vynikající bilancí se vrátily ãeské reprezentantky z mistrovství svûta v bûhu na koleãkov˘ch lyÏích, kdyÏ z vyhfiátého asfaltu italské Cervinie pfiivezly celkem sedm medailí. Hned první den ‰ampionátu vytûÏilo ãeské kvarteto Hlaváãková, Heltová, Smutná a Janeãková z dramatického souboje v soutûÏi druÏstev bronz.

Ve velkém stylu pokraãovalo taÏení ãesk˘ch barev i v individuálním závodû na pût kilometrÛ klasickou technikou. Ivana Janeãková se stala juniorskou mistryní svûta a na stupnû vítûzÛ ji navíc doprovodila stfiíbrná Katefiina Smutná. Na svÛj úspûch navázaly obû bûÏkynû druh˘ den pfii stíhaãce, kde Janeãková pfiidala dal‰í titul a Smutná skonãila opût druhá.

Vysokou v˘konnost potvrdila na‰e dûvãata v závûreãném ‰tafetovém závodû. Seniorky ve sloÏení Klára Hlaváãková, Ivana Janeãková a Katefiina Smutná získaly bronzové medaile. Juniorsk˘ t˘m tvofien˘ trojicí Eva Skalníková, Lenka Palánová a Denisa Heltová si dojel dokonce pro medaile stfiíbrné.

Text a foto: Zdenûk Kluãka

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

No a vo tom to zase je !

S lyžařským pozdravem SKOL

Postavení nohy nad snûhem

a rádius lyÏí. Dospûlí: muÏi (cm) Ïeny (cm) 155 (165) 150 (155) (215) (210) (185) (180) (205) (200)

STRANA 4 ze 6 INFO

V současné době působím jako hlavní trenér Head ski teamu, ve kterém máme v tréninku 24 dětí, hlavně v kategorii žáků a předžáků. Jedná se o poměrně početnou skupinu, protože při přechodu z žákovské do juniorské kategorie předpokládáme 40 až 60 procentní úbytek závodníků. Ve vývoji dítěte jde o velmi důležité období, ve kterém rodiče přestávájí z nejrůznějších důvodů své děti podporovat! Samozřejmě, že existují případy, kdy rodiče trénují své děti úspěšně až do pozdního věku (např.

Záhrobští, Kurfürstovi nebo Ivan Hrstka), ale i tady by bylo možno se zamyslet, zda výkonnost jejich svěřenců by nebyla vyšší pod jiným trenérem anebo v jiné tréninkové skupině.

Našim krédem v trenérské práci Head ski teamu zůstává, že v předžákovské a žákovské kategorii si hlavně „hrajeme” a výsledky na závodech nejsou tím nejdůležitějším kritériem. V kategorii juniorů a dospělých pak již začíná tvrdá práce, která by měla být podložena výsledky. V tréninkové práci s dětmi mi samozřejmě aktivně pomáhají rodiče a já sám jako rodič trénuji své vlastní děti, které jsou součástí týmu. Musím říci, že to mnohdy s sebou přináší konflikty, ale zde platí pravidlo, že člověk musí být na vlastní děti přísnější než na ostatní.

Současné české závodní lyžování se bez aktivní pomoci rodičů neobejde, a to bohužel na žádném stupni věkových kategorií.

Přestože jsem zastáncem týmové práce, a to hlavně u reprezentačních družstev, nemáme v České republice trenérskou autoritu a ani – což myslím je mnohem důležitější – potřebný rozhodující balík peněz, který by byl motivací pro naše reprezentanty ve skupině pracovat! Svaz lyžařů ČR by měl prostřednictvím svých volených nebo jmenovaných osobností pokrýt financemi činnost zejména reprezentačních družstev. Na ostatních úrovních musíme my všichni činovníci, trenéři, rodiče, spoléhat jen na své schopnosti, dovednosti, lásku ke sportu, znalosti, kontakty, kamarády, peníze…

Minimální délky lyÏí Minimální délka lyÏí pro slalom pro sjezd obfií slalom pro superobfií slalom

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

JAN NĚMEC

Omezení v˘‰e postavení nohy nad snûhem a rozmûrÛ sjezdov˘ch lyÏí Mezinárodní lyÏafiská federace opût utahuje normy. DÛvodem pro to je zaji‰tûní bezpeãnosti sportovcÛ. Dal‰í omezení se projeví v sezónû 2003/04, kdy se prodlouÏí minimální délka lyÏí pro slalom a zaãnou platit délkové limity i pro ostatní sjezdové lyÏe vãetnû tûch na sjezd.

lyÏafiství

FIS HLÁSÍ:

070-LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

19.10.2002 0:00

Stránka 78

TEXT: KAROLÍNA PILAŘOVÁ FOTO: MARTIN SIDORJAK, SVAZ LYŽAŘŮ ČR

B AUEROVO ROZMARNÉ LÉTO

vizitka

Perné léto zažil v současnosti nejlepší český běžec na lyžích Lukáš Bauer. „Ten nahoře mě letos trochu potrápil, tak už snad dá pokoj,” oznamoval na konci září optimisticky pětadvacetiletý kluk z Božího Daru, když zavíral dveře lékařské ordinace. Doufal, že před zimou se už do podobné místnosti nedostane.

INFO STRANA 5 ze 6

SLAVNÉ SJEZDY

78

LUKÁ· BAUER

vûk:

25 let

narozen: 18. 8. 1977 v˘‰ka, váha: 181 cm / 72 kg trenér: Miroslav Petrásek klub: SKP Jablonex Jablonec n. N. v˘bava: Fischer, Salomon, Swix, Sportful/Yoko sponzofii: obec BoÏí Dar, realitní kanceláfi Repa, Minolta sportovní vzor: Miguel Indurain, Vegard Ulvang Nejvût‰í úspûchy: ZOH 2002 13. v kombinaãním závodû 7. na 30 km bruslením 8. na 50 km klasicky MS 1999 13. na 15 km volnû 20. na 10 km klasicky

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

2001

Již na přelomu dubna a května vás začala trápit klenba na pravé noze.

Protáhly se následky tohoto zranění celým létem?

Ne. Musím zaklepat, že klenba drží, i když si musím nohu tejpovat skoro až ke kolenu. Od srpna mě pro změnu zlobí levý lýtkový sval. Prostě, když nebolí tohle, tak mě chytne zase něco jiného.

Jenže mezi rýmou a zraněním obou nohou najednou ční velký rozdíl...

Zajisté. Například letos mám oproti loňskému létu manko sedm set kilometrů.

Tomu se říká vrcholový sport.

Ano, ten už není o zdraví. Už si ani nepamatuju, že bych prožil rok bez problémů a nic mi nebylo.

Myslíte si, že se to projeví na vašich výsledcích v sezóně?

Každá zima je jinačí. Navíc je ještě vcelku brzy o tom přemýšlet.

17. v kombinaci 23. na 15 km klasicky MS juniorÛ 1997 2. na 30 km volnû SP 2001/2002 11. v celkovém pofiadí

Což je zhruba kolik procent celkového objemu?

Asi jedna devítina.

tfiikrát 4. v závodû SP. stav: svobodn˘ vzdûlání: stfiední prÛmyslová ‰kola strojní cizí jazyky: angliãtina koníãky: horská kola, kanoistika, pfiíroda oblíbená hudba: Metallica

070-LYŽAŘSTVÍ ÚVOD

19.10.2002 0:00

Stránka 79

79

Deprese? Špatná nálada?

Hm. Jak jste se odreagovával?

Jako hromosvod bohužel fungovala přítelkyně Katka. Ale snažil jsem se jí to vynahrazovat.

Co jste dělal, když jste kvůli achilovce nebo lýtku nemohl běhat?

Chodil jsem jen pádlovat na Ohři, posilovat, užíval jsem si víc klidu než rozruchu a čekal jsem, až se ten nahoře smiluje a řekne, ať se uzdravím.

Jenže on si dal pořádně načas…

To ano. Musel jsem zrušit srpnové soustředění v bulharském Belmekenu, protože nemělo cenu, abych tam jel jen dýchat.

Místo toho jste si ovšem na konci září neplánovaně naordinoval týden na rakouském ledovci Dachstein.

Doktor mi řekl, že bude lepší, když budu lyžovat a ne běhat. Tak jsem se přifařil k holkám, které tam zrovna trénovaly.

Takže nakonec se vše v dobré obrátilo?

Nevím. Snad. Uvídíme, každopádně by noha už měla být v pořádku. Někdy i pauza paradoxně prospěje a dostaví se po ní lepší výsledky.

Britsk˘ slalomáfi Alain Baxter, jenÏ pfii‰el kvÛli dopinku o bronz z olympijsk˘ch her v Salt Lake City, uspûl u Sportovního arbitráÏního soudu (CAS) s odvoláním proti trestu od Mezinárodní lyÏafiské federace (FIS).

Baxter dostal za pozitivní test na metamfetamin, stimulant centrálního nervového systému, zákaz startÛ na tfii mûsíce, pfiestoÏe vedení FIS uznalo, Ïe uÏil zakázanou látku nevûdomky v léku proti nachlazení.

Baxter tak nyní mÛÏe opût závodit. PÛvodní trest mûl vypr‰et aÏ 15. prosince, proãeÏ by britsk˘ lyÏafi nestihl zaãátek nového roãníku Svûtového poháru. Sezóna zaãne 27. fiíjna obfiím slalomem v Söldenu, o mûsíc pozdûji seriál pokraãuje v Park City. ras

■

Zranûná rampafika Pederzolliová

VáÏnû poranûné kolenní vazy vystavily závodní stopku pro vût‰inu nadcházející sezóny vítûzce snowboardového Svûtového poháru v U-rampû Nicole Pederzolliové. Osmadvacetiletá Raku‰anka se zranila pfii tréninku bûhem úvodního záfiijového poháru v Chile. Následoval operaãní zákrok a právû probíhající minimálnû pûtimûsíãní pauza. Sedmá rampafika ze zimních olympijsk˘ch her v Salt Lake City skonãila pfii svém posledním startu ve Svûtovém poháru v Chile pfied nehodou na osmém místû ve snowboardcrossu, do leto‰ní premiéry na U-rampû v‰ak jiÏ nenastoupila. kap

■

Mikeska odvolán

Tristní v˘sledky a nedostateãná komunikace vyhnala na konci záfií Pavla Mikesku z pozice ãeského reprezentaãního trenéra skokanÛ na lyÏích. Mikeska na-

■

ISF zanikla, aby vznikla WSF

Stará dobrá matefiská organizace snowboardingu, ISF (International Snowboard Federation), zanikla!

Neobstála ve tvrdém finanãním boji a musela vyhlásit krach. Neznamená to v‰ak, Ïe by s ní zaniklo i ortodoxní snowboardingové jádro – naopak, vzápûtí poté vzniklo z iniciativy mnoha osobností a národních snowboardov˘ch svazÛ nové ãistû snowboardingové sdruÏení s celosvûtovou pÛsobností – WSF (World Snowboarding Federation). „V‰ichni jsme pracovali na jednom cíli – pojistit globální jednotu ve snowboardingu. Nyní jsme se stali svûdky znovuzrození opravdové celosvûtové snowboardové kultury”, prohlásil po svém zvolení nov˘ prezident WSF, Nor Steinar Arvesen. âeské snowboardisty a snowboardistky urãitû potû‰í, Ïe ve ãtyfiãlenném pfiedsednictvu zasedne i zástupce âeska, souãasn˘ sekretáfi AâS Marcel Schmidt. ps

■

Pozor na skoky do bazénu

Bill Demong, mistr Spojen˘ch státÛ v severské kombinaci, byl hospitalizován v nemocnici v Kasselu s podezfiením na frakturu lebky. Zranûní si v‰ak nezpÛsobil pfii lyÏování, ale v hotelovém bazénu. Krátce poté, co obsadil v letní GP ve Winterbergu ‰esté místo, si ‰el zaskákat do vody a nezvládl koordinaci pohybÛ.

MLADÍ TRAVAŘI - SEDM ZLATÝCH Z OSMI! âe‰tí juniofii získali na mistrovství svûta v lyÏování na trávû sedm zlat˘ch medailí. V tradiãní ba‰tû bûÏeckého lyÏování Novém Mûstû na Moravû se poslední ãervencov˘ víkend se‰li vyznavaãi pásov˘ch lyÏí. LyÏafisk˘ svah na Harusovû kopci hostil vrcholnou událost sezóny, mistrovství svûta juniorÛ v lyÏování na trávû. Celkem osm sad medailí se rozdûlovalo ve ãtyfiech disciplínách – slalomu, obfiím slalomu, super-G a kombinaci.

Reprezentanti âeské republiky na domácí trati více neÏ dokázali, Ïe v travním lyÏování patfií právem ke svûtové ‰piãce.

Devatenáctiletá Zuzana Gardavská pfiedvedla v˘borné v˘kony ve v‰ech disciplínách a se ãtyfimi zlat˘mi medailemi se stala bezkonkurenãnû nejúspû‰nûj‰í závodnicí juniorského ‰ampionátu.

Neménû úspû‰n˘ byl i její reprezentaãní kolega Martin ·tûpánek, kter˘ na novomûstské trávû vybojoval tfii zlata a stfiíbro. Úspûch ãesk˘ch barev podtrhla bronzovou medailí z obfiího slalomu Helena Horáková.

Velkolepé úspûchy ãesk˘ch travních lyÏafiÛ jsou bezesporu tím nejlep‰ím pfiíslibem pro seniorsk˘ svûtov˘ ‰ampionát, kter˘ by se mûl konat pfií‰tí rok v Íránském Dizinu. text a foto: zkl Devatenáctiletá Zuzana Gardavská – bezkonkurenčně nejúspěšnější závodnice juniorského šampionátu.

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

Jaký jste měl na prvním sněhu pocit?

Po všech zdravotních pauzách?

Na stopky jsem nejezdil, ale připadalo mi jako bych v létě neměl téměř žádnou přestávku. Líbilo se mi, jak lyžuju.

Baxter se úspû‰nû odvolal

STRANA 6 ze 6 INFO

Přemýšlel jste, že byste sezónu úplně 'zabalil'?

Ano. I v září jsem uvažoval, že si dopřeju dva měsíce klidu. Jenže kdybych přestal, tak by to asi bylo ještě horší. Svaly jsou zvyklé na pohyb.

■

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

Ale když nemůžete trénovat, tak se vám zákonitě na mysl musí vkrádat podobné úvahy...

Naštěstí jsem měl spoustu zařizování s novým bytem, takže jsem měl míň času na špekulování. Ale vždycky když jsem volal Špekovi (Milanu Šperlovi – pozn. red.) a on mi řekl, že se mnou nemůže mluvit, protože je na tréninku, tak to na mě sedlo.

stoupil do funkce pfied pouh˘mi sedmi mûsíci, av‰ak nesplnil nadûje, které do nûj rada úseku skoku pfii Svazu lyÏafiÛ âeské republiky vloÏila. Na jeho místo tak povolala b˘valého federálního kouãe Jana Tánczo‰e, kter˘ stál u olympijské bronzové medaile ãeskoslovenského druÏstva v Albertville 1992. kap

lyÏafiství

SNOWSTŘÍPKY ➤➤

080-LŽSTVÍ-WENGEN (102)

19.10.2002 1:01

Stránka 80

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

WENGEN STRANA 1 ze 4

SLAVNÉ SJEZDY

80

TEXT: MICHAL BULIČKA FOTO: MARCUS GYGER, MICHAL BULIČKA

WENGEN nejdelší sjezdovka Světového poháru

V

centru Švýcarska, v prostředí monumentálních Bernských Alp se jezdí pravidelně už od roku 1930 závody Lauberhornrennen. Jejich kontinuitu nepřerušila ani 2. světová válka, a tak není divu, že se Wengen stal v roce 1967 jedním ze základních kamenů právě se rodícího Světového poháru. Už hezkou řádku let se jezdí Lauberhorn v první polovině ledna, a tak nehrozí termínová kolize s MS nebo ZOH. Tradice je zde proto opravdu silná – v roce 2002 přivítal Wengen sjezdaře už po dvaasedmdesáté.

Až do roku 1971 odolávala sjezdovka z hory Lauberhorn nástrahám počasí každý rok. Během dalších třiceti let se kvůli nevhodným podmínkám stěhovaly sjezd i slalom 6x mimo Wengen a v letech 1991, 1993 a 1996 se Lauberhorn zrušil bez náhrady. Naopak zdvojený sjezd hostilo švýcarské městečko hned 6x.

V rámci SP se zde jelo úctyhodných 28 sjezdů, 24 slalomů a 1x Super G. Ve sjezdu triumfoval nejčastěji Klammer (3x) a ve slalomu Stenmark (3x). Jediný superobří slalom vyhrál všestranný Marc Girardelli. Z československé účasti žije vzpomínka na druhé místo v kombinaci Ivana Pacáka v roce 1982. Tehdy se ovšem sjezd z Wengenu vyjímečně sčítal s obřím slalomem v Adelbodenu. Po dlouhých hubených letech příjemně pohladil v lednu 2002 náš Stanley Hayer 6. místem v kombinaci.

Výjimečný Lauberhorn Sjezdová trať začíná těsně pod vrcholem hory Lauberhorn a její kulisy jsou jedny z nejpůsobivějších ze všech závodů „bílého cirkusu”. Závodníci sjíždí pod zaledněnými vrcholy světoznámé „svaté trojice” hor – Eiger, Mönch a Jungfrau.

Lauberhorn má tři světové primáty. Je to jasně nejdelší sjezd SP, na trati je nejvýraznější zpomalovací šikana BrüggliS a na svahu Haneggschussu se řítí jezdci dolů rychlostí okolo 150 km/h. Neoficiální titul nejfotogeničtějšího místa světových sjezdovek drží určitě skok Hundschopf.

Čechokanaďan ve SP Specialisté na slalom se na slavné klasické

Wengen

080-LŽSTVÍ-WENGEN (102)

19.10.2002 1:01

Stránka 81

bezpečnost nade vše

sám sobě je servismanem, všechny věci si musí donést na sjezdovku i do hotelu…

Prostě nic jednoduchého.

Pokud vyjde počasí, předchází každému sjezdu SP tři tréninkové jízdy a před nimi samozřejmě prohlídka trati. Pojďme se podívat na obhlídku sjezdovky se Stanleyho komentářem.

Na trati se Stanley Hayerem Startovní domeček vypustí borce vstříc dvouapůlminutovému dobrodružství na téměř rovný úsek se dvěma hodně

kolik lidí dělá závody

Pro ãeského fanou‰ka alpského lyÏování je to moÏná tûÏko pfiedstavitelná armáda lidí. Na jednom jediném závodû SP ve sjezdu se podílí 686 lidí. Zde je podrobnûj‰í pfiehled.

Organizace startovního místa Kontrolní posty na trati Lékafiské zabezpeãení Pofiádková sluÏba Rozhodãí Pokladní u vstupÛ Obsluha meziãasÛ Organizace cílového prostoru SluÏba helikoptér Technické zabezpeãení a hlasatelská sluÏba SluÏba na trati (branky, úprava tratû) Úfiedníci

12 55 20 100 12 30 5 20 4 22 320 35

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

sjezdovky příliš často nevydávají. Stanley Hayer, exreprezentant Kanady, který v současnosti hájí české barvy, využil možnosti zatrénovat si na perfektně připravené trati a zároveň jel sjezd Lauberhorn 2002 i kvůli kombinaci.

V seriálu SP se pohybuje už pár let a má velmi dobré vztahy s kanadskými i americkými závodníky a trenéry. Ti mu při prohlídce trati vždy rádi poradí, jak který oblouk správně najet, a to je bezesporu významná pomoc. Stanley se totiž jinak musí starat sám úplně o všechno. Chodí i na porady vedení týmů,

?

STRANA 2 ze 4 WENGEN

otevřenými vlnovkami. První pořádná velmi dlouhá zatáčka je velmi důležitá.

Právě tady se dá ztratit více než vteřina.

Klíčový je výjezd z tohoto oblouku, kde závodníci dosahují 80 – 90 km/h.

Následuje nevýrazný Russiho skok. Stanley: „To je takový mírný hup na rozehřátí”. Za ním přijdou nenáročné branky úsekem Traversenschuss, ale jízda se tady díky sklonu výrazně zrychluje. Zde se měří úvodní mezičas.

Závodníci se blíží k nejatraktivnějšímu bodu sjezdovky – skoku Hundschopf. Tomu ovšem předchází dlouhý, pravotočivý oblouk a hned vzápětí prudká vracečka, která borce přivede na hranu mezi skalami. Stanley to komentuje: „Ta zavřená zatáčka vypadá opticky jako problém, ale mně vyhovuje. Našel jsem už správný nájezd a protože poloměr jejího oblouku odpovídá vykrojení lyže, jede se mi tady

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

Na 4,2 km dlouhou traÈ museli pofiadatelé instalovat 13.000 m tzv. B - sítí do v˘‰ky 2 m. Ty jsou zakotveny pomocí umûlohmotn˘ch plastov˘ch tyãí, které jsou zavrtány do hloubky 30 cm. Na zvlá‰È nebezpeãné úseky osadili pofiadatelé celkem 800 m pevnûj‰í A sítû, tentokrát aÏ do ãtyfimetrové v˘‰ky. Takové zábrany jsou zakotveny na ocelov˘ch konstrukcích.

Jenom instalace sítí by jednomu ãlovûku zabrala 2.500 dní. „Bez pomoci armády a dobrovolníkÛ by byla finanãnû neúnosná a závody bychom prostû nemohli pofiádat", vysvûtluje fieditel závodu Urs Naepflin a zdÛrazÀuje, Ïe ve Wengenu byla bezpeãnost na prvním místû nezávisle na Beltramettiho úrazu prakticky odjakÏiva.

Po váÏném Silvanovû zranûní vyvstala rovnûÏ otázka stáfií ochrann˘ch sítí. „Sítû jsou pouze rok staré, odpovídají nejnovûj‰ímu v˘voji, byly správnû skladovány a pfied pouÏitím kontrolovány a vlivÛm poãasí byly vystaveny jen pár t˘dnÛ. Na Lauberhornu pro jistotu kritická místa zaji‰Èujeme tuplovanû a za A sítû zavû‰ujeme je‰tû „béãkovou" fiadu. SnaÏíme se, aby zbytkové riziko bylo minimální", doplÀuje Naepflin. Do bezpeãnosti pofiadatelé investovali jen bûhem posledních dvou let 320.000 ‰v˘carsk˘ch frankÛ. Vzpomínka na tragickou smrt Gernota Reinstadlera po pádu v cílovém esíãku v roce 1991 je je‰tû Ïivá.

lyÏafiství

!

81

080-LŽSTVÍ-WENGEN (102)

19.10.2002 1:01

Stránka 82

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

WENGEN STRANA 3 ze 4

SLAVNÉ SJEZDY

82

?

Spotřeba materiálu

RovnûÏ velmi zajímavá bilance toho, co v‰echno spolykají dva závody - sjezd a slalom.

Ploty pro diváky: Snûhová dûla: Sjezdafiské a slalomové branky: Vrtaãky: Vysílaãky: Poãet TV kamer:

...nejsou tady místa, ze kterých by šel strach, ale ta délka, ta je příšerná. Každý další sjezd teď bude krátký...

6.000 m 17 600 ks 25 ks 150 ks 23

dobře, složitější je dobře najet do vracečky před skokem.” Přijíždíme na Hundschopf, česky psí chocholku. Odtud se borci „odrazí” k 20 – 30 m dlouhému skoku. To je pastva pro oči diváků i objektivy kamer.

Stanley přijíždí na hranu a říká: „Tady se musím orientovat podle sítě, mířím těsně vedle jejího okraje. Nesmím ale skočit moc daleko, abych nevyjel z optimální stopy. Je to takový skok do prázdna.” Jako orli se borci přenesou přes dvojici nápisů Wengen a hned po přistání a zatočení vlevo je vyhodí ze sedla menší skok na hraně Minschkannte (2. mezičas).

Následuje důležitá zatáčka vpravo.

Velmi náročný výjezd z ostrého oblouku rozhoduje o rychlosti na dlouhém rovném úseku Alpweg. Stanley: „Ten výjezd po doskoku z Minschkannte je hodně důležitý.

Musím si najet hodně doleva a pak nechat lyže vystřelit do pravotočivé zatáčky.

Protože sjezdy moc nejezdím, velmi mi pomáhá ohraničení sjezdovky modrou barvou, mnohem líp se orientuju v nájezdech do oblouků. Trefit nájezd je pro nezkušeného sjezdaře jako já to nejtěžší.”

Za zmiňovanou zatáčkou se dosud široká pista zužuje na pouhých 3 – 5 m. Na konci této rovinky čeká další složitá pasáž.

Jmenuje se Brüggli-S podle přemostění. Na mostě zabrzdí závodníky šikana, prý nejvýraznější zpomalovačka v celém sjezdařském Světovém poháru. Trať tady ostře, krátkým obloukem zatáčí vpravo a hned vzápětí se svah prudce skloní a vžene závodníky jako trychtýř do krátkého tunelu. V šikaně je první ze tří radarů, které měří na trati rychlost. Stanley říká: „Tady se projeví sjezdařské zkušenosti. Zatímco ti nejlepší borci vyjedou z Brüggli-S rychlostí 75 km/h, závodníci na chvostu startovního pole jsou tady až o 10 km/h pomalejší. To je velký rozdíl, ale často tady udělá chybu i špičkový jezdec a je po nadějích. Chyba v téhle šikaně se už

nedá dohnat. Dalších 30 vteřin totiž žiješ z toho, jak rychlý se ti povede výjezd. Pak je sice prudký padák, kde zrychlíš o 30 km/h, ale tím to nenaženeš”. Za šikanou se trať trychtýřovitě zužuje a jezdci se vřítí do tunelu. Nemáš strach, že se netrefíš? „Ne, je to tak rychlé, že si to ani neuvědomíš, divně jsem se cítil, jen když nade mnou přejížděl vlak.”

Po průjezdu tunelem čeká Wasserstation, kde se měří 3. mezičas. Následné branky vymezují otevřené oblouky. Vzrušení začíná jak jinak než na mostě. Sjezdovka se zužuje a prudce padá do své nejstrmější části Haneggschuss. Stanley podotýká: „Tady už toho mám plný nohy, přece jen jsem v létě trénoval na slalom, který trvá minutu. Před hranou jsou otevřené branky, které mi moc nesedí, na Hanegschussu jedu 140, nohy už skoro necítím a hlavně tady bývá poměrně nerovný povrch. Jsem vždycky rád, když to mám za sebou”. Uprostřed „hangu” měří fotobuňka 4. mezičas. Na výjezdu z prudkého svahu následují dvě hodně zavřené zatáčky na mírně skloněném Seilersbodenu. Hned poté přichází skok na hraně Wegscheidkannte, kde umístili te-

?

Média a diváci

Poãet pracovníkÛ ‰v˘carské televize: Poãet akreditovan˘ch novináfiÛ (2002):

110 352

Poãet divákÛ pfii sjezdu:

24.900

Poãet divákÛ na slalomu:

7.500

levizní technici kameru pod povrch – ta snímá letícího lyžaře zezadu.

Na „padáku” Wegscheide se měří poslední 5. mezičas. Po sérii otevřených oblouků se trať stáčí výrazně vlevo do obtížného cílového esíčka. Stanley vysvětluje: „Právě tady mám největší problém.

Kdyby sem svítilo sluníčko, bylo by to mnohem jednodušší, ve stínu se mi špatně orientuje, navíc už melu z posledního.

Včera mi tady sice podrobně radil kanadský trenér, ale nakonec jsem rád, že to nějak projedu.” Po této složité zákrutě vlevo však přichází ještě obtížnější pravá. Je to poslední klíčové místo sjezdovky Lauberhorn.

Následující branka vpustí sjezdaře do extrémního srázu nad cílovým stadiónem.

Jsme v cílovém prostoru.

Tak jak to hodnotíš, Stanley? „Jsem rád, že se mi povedlo sjet 4x jednu z nejtěžších

080-LŽSTVÍ-WENGEN (102)

19.10.2002 1:01

Stránka 83

!

ceny a rekordy

PRIZE MONEY PRO 72. LAUBERHORNRENNEN 2002

sjezdovek světa. Nejsou tady místa, ze kterých by šel strach, ale ta délka, ta je příšerná. Každý další sjezd teď bude krátký. Už se těším na kombinační sjezdy, ty trvají o minutu méně. Navíc je krásné počasí a tak byl pro mě Wengen výbornou štací SP.”

Jak se rodí sjezdovka

Sjezd a slalom: Vítûz: 2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

33.000 20.000 15.000 10.000 7.000 5.000 4.500 3.000 2.000 1.000

CHF CHF CHF CHF CHF CHF CHF CHF CHF CHF

Kombinace: Vítûz: 2.

3.

50.000 CHF 30.000 CHF 20.000 CHF

TRAËOVÉ REKORDY: Rok 1997 1989 1981 1980 1975 1969 1966 1961 1956 1954

Jméno Kristian Ghedina Marc Girardelli Toni Bürgler Peter Müller Franz Klammer Karl Schranz Karl Schranz Guy Périllat Toni Sailer Christian Pravda

Zemû ITA LUX SUI SUI AUT AUT AUT FRA AUT AUT

âas 2:24.23 2:25.76 2:27.51 2:30.56 2:35.19 3:01.60 3:02.76 3:13.90 3:21.60 3:23.20

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

Hned po prvním listopadovém sněžení je sníh pečlivě preparován a pokud teplota dovolí, je podklad stále doplňován umělým sněhem. Začátkem prosince se postupně začnou upevňovat bezpečnostní sítě. Hned po Novém roce začne 150 vojáků a 100 civilních specialistů s finální úpravou sjezdovky. Na 72. ročník Lauberhornu bylo potřeba na přípravu extrémně tvrdé trati 35.000 m3 vody na výrobu umělého sněhu.

Celkem rozdûleno: 300.000 CHF

084-LŽSTVÍ-OŘOVSKÝ (113)

19.10.2002 1:03

Stránka 84

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

JOSEF RÖSLER OŘOVSKÝ STRANA 1 ze 3

Z HISTORIE

84

TEXT: KAREL HAMPL FOTO: ARCHIV AUTORA A VLASTIVĚDNÉHO MUZEA VE VRCHLABÍ

Josef Rössler

OŘOVSKÝ PRAOTEC ČESKÉHO LYŽAŘSTVÍ

N

a začátku léta 1869 přišel v rodině praž- První lyžařský klub ského velkoobchodníka s drogistickým Otec Rössler, vida, že synkovo studium mohlo být ztrátou času, zařídil v kvintě zbožím J. L. Rösslera na svět chlapec, by jeho „přestup” na praktičtější obchodní kterému sudičky přiřkly mimořádné dis- akademii a zdálo se, že dobře učinil. pozice. Již jako mladší žák si začal sesta- Mladý Rössler v tom čase vytvořil vovat tréninkové programy, aniž by se mohl opřít z kroužku Bruslařský závodní klub (BZK), složill tzv. velkou zkoušku z plavání, začal o jakoukoli odbornou předlohu. Rössler dorostenec již šermovat. Před rychlobruslařskými závotéměř denně běhal, plaval, šermoval, vesloval i pádlo- dy v březnu 1887 trénoval dva měsíce val, v zimě bruslil a lyžoval. To, že se často ocital na téměř denně, například na Štědrý den po dvou hodinách. V té době stupních vítězů, ho však uspokojovalo jen částečně. Jak dvoufázově si objednal z Norska závodní brusle a na šel čas, věnoval se tento univerzální sportsman stále zkoušku dva páry lyží, o jejichž existenci větší měrou práci organizátorské. Jako neúnavný něco tušil a jejichž nabídka mu byla propagátor a iniciátor akcí v různých sportovních náhodně doručena. Zásilka došla do Prahy 5. ledna 1887 a Rössler, v předtuše odvětvích posunul o mnoho let dopředu vývoj na české mimořádných zážitků, se hned druhý den a později i evropské sportovní scéně, využívaje mimo večer upnul do rákosového vázání a sjel se jiné své znalosti pěti světových jazyků. Pro Rösslerův svým mladším bratrem po zasněženém „václaváku” od rozestavěného Národního akční rádius lze v historii jen stěží najít obdobu. muzea za svitu plynových lamp až

Na úvod bruslařský kroužek Čiperný chlapec z dobře situované rodiny byl v deseti letech přijat na c. a k. reálné gymnázium, nicméně jako ideální studijní typ se neprojevoval – více než poučky a vzorce jej zajímal

sport. První fenomén, kterému se oddal, bylo bruslení. Začal na Vltavě ve svých pěti letech, jako dvanáctiletý zakládá bruslařský kroužek, sepisuje stanovy. Členové nosí jednotné bílé flanelové čepice a odznak Bruslařského klubu…

k Můstku. Pozdní chodci neskrývali svůj údiv a oba bratři netušili, že stopy jejich lyží zůstanou trvalým zápisem do lyžařské historie. Tak Rössler na jaře roku 1887 operativně přiřadil ke „svému” BZK lyžařský kroužek – stal se předsedou prvního lyžařského spolku v Evropě mimo Skandinávii.

084-LŽSTVÍ-OŘOVSKÝ (113)

19.10.2002 1:03

Stránka 85

85

Škola – neškola, frekvence jeho sportovních aktivit se stále stupňovala. Úspěšně běhá a pádluje, brzy se ocitá ve stabilní sestavě první čtyřveslice slavného Blesku, je úspěšný i na skifu. Přes blížící se maturitu jeho tréninková píle nikterak neochabuje. Fakta lakonicky zaznamenaná v Rösslerově deníku jsou zápisky veslujícího fanatika: „4.7. Ráno na čtyřce. Ústní matůra zýtra! To jest příprava k ní!.

5.7. Časně ráno training.”

Devatenáctiletý mladý muž ví, co dělá, když ještě pár hodin před maturitou sedá do lodi. Dva dni po složení zkoušky dospělosti čtyřveslice Blesku vítězí s Rösslerem na háčku...

Český sportsman na cestách

Organizátor tělem i duší Čtyřiadvacetiletý muž se definitivně vrátil do Čech ve druhé půli roku 1893 s rozšířenou jazykovou kvalifikací, ale hlavně nabyt čerstvými po-

znatky o sportovních disciplínách v Čechách dosud nepoznaných. Vrhl se proto především do organizační práce. Hned po návratu založil v Praze první české kluby v „nových” sportech: jachetní (věnoval klubu vlastní plachetnici) a tenisový (I. ČLTK, kterému věnoval pozemek vhodný pro výstavbu kurtu).

Stal se pilným dopisovatelem Sportovních obzorů a přeložil a upravil pravidla fotbalu. Na jaře roku 1896 zorganizoval první fotbalový turnaj a jako rozhodčí prvního zápasu Sparta – Slavia zavdal příčinu k již více jak 100 let vládnoucí rivalitě – po utkání zrušil jediný gól, který tehdy vstřelili hráči Sparty.

Po otcově smrti (1894) vložil svůj díl z nemalého dědictví do prosperující firmy Milde – Rössler, obchodující s učebnicemi. Takto existen-

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

V následujících dvou letech se Rössler junior trápí. Jako zaměstnanec v otcově podniku se těžko vyrovnává s nedostatkem času na trénink a závody. Přesto pokračuje, ustavuje npříklad čs. rychlobruslařský rekord na 600 m a stává se i Mistrem Prahy. Povolání do služby v rakousko-uherské armádě ho – paradoxně – vysvobozuje. Rössler je převelen k námořní pěchotě do Terstu, kde nachází podmínky, za jaké by se dnes nemuselo stydět leckteré armádní sportovní

středisko. Klíčovou roli zde zřejmě sehrál majetný feudál a sportovní příznivec arcivévoda Štěpán. Toho označuje Rössler jako svého „protektora”, u něhož se těšil „blahosklonné péči”. Trénuje stejně intenzivně jako na Vltavě a zapisuje si další úspěchy (druhý na skifu v Klagenfurtu, první v bruslařském závodě na Bledu a ve veslařských závodech v Terstu, v Piranu a v Benátkách). Lze předpokládat, že s takovou „fešáckou” vojnou se Rössler loučil nerad, sportovní formu ale neztratil ani na dalších štacích – stážích ve Frankfurtu, v Paříži a Londýně.

STRANA 2 ze 3 JOSEF RÖSLER OŘOVSKÝ

„…SOUSTŘEDIL V SOBĚ ENERGII NĚKOLIKA OSOB ČI CELÉHO APARÁTU SPOLKOVÉHO… V CELÉM SPORTOVNÍM ŽITÍ RÖSSLERA-OŘOVSKÉHO STOJÍ V POPŘEDÍ LÁSKA. RÖSSLER MĚL RÁD SPORT, MILOVAL MLÁDÍ A ZBOŽŇOVAL PŘÍRODU…”

PŘÍLOHA O SPORTOVNÍM LYŽOVÁNÍ

lyÏafiství

DOLE: J. RÖSSLER O¤OVSK¯ NA VRCHOLU SVÉ RYCHLOBRUSLA¤SKÉ DRÁHY

084-LŽSTVÍ-OŘOVSKÝ (113)

19.10.2002 1:04

Stránka 86

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

JOSEF RÖSLER OŘOVSKÝ STRANA 3 ze 3

Z HISTORIE

86 čně zajištěn věnoval po tři desetiletí veškerou svoji energii podpoře sportovního hnutí. Stál u zrodu celé řady sportovních svazů i mezinárosních institucí vč. olympijského hnutí. Ze všech spolků však zůstal nejdéle věren právě lyžařskému Českému Ski Klubu Praha.

V jeho čele stál celých 38 let.

J. Rössler Ořovský - lyžař

…„4.7. RÁNO NA ČTYŘCE. ÚSTNÍ MATŮRA ZÍTRA! TO JEST PŘÍPRAVA K NÍ! 5.7. ČASNĚ RÁNO TRAINING.”… předal všechny své horské objekty českým nájemcům.

I založení prvního národního lyžařského svazu na světě bylo vlastně

V roce 1894 dostal Rösslerův lyžařský kroužek nový název – Český Ski Klub (ČSK). V této době také navázal jeho předseda kontakt s krkonošským lyžařským průkopníkem J. Bucharem a program pražských lyžařů dostal nové dimenze. Aktivity přesunul do Krkonoš a seznámil se s technikou a metodami lyžařského výcviku v podání prvních vyslanců z lyžařsky vyspělé Skandinávie.

Bezplatné a volně přístupné kurzy organizované ČSK se staly hlavní náplní činnosti. Rössler patřil k nejobětavějším instruktorům a jeho zásluhou nebyla tradice kurzů přerušena ani po dobu 1. světové války.

D Další aktivity směřovaly k závodnímu VYSOKÉM NA L MÒSTEK VE 1922.

TAK VYPADA SKÉHO Z ROKU OV O¤ lyžování. První závod konaný ve StroR. J. U JIZEROU RUKO movce (1896) označený jako 1. lyžařské mistrovství zemí Koruny RÖSSLEROVY KRESBY VE ST české se odehrál na trati 1050 m ANIâNÍCH KN ZAUJMOU CH IHÁCH ARAKTERISTIC K¯M RUKOPIS dlouhé a utkali se zde závodníci A SMYSLEM PRO HU EM MOR. z Prahy, z Jilemnice a z Moravy.

Takovéto soutěže se pořádaly v Rösslerově režii každoročně až do 1. světové války, tentokrát už v západních Krkonoších a v jejich nejbližším okolí.

Kromě lásky ke sportu bylo pro Rösslera příslovečné i jeho vlastenectví. Zmíněná horská oblast se stala cílem snahy snížit vliv zde žijících obyvatel německé důsledkem napjatého národnosti a usnadnit aktivity českých vztahu mezi sudetskými lyžaři a Rössturistů v hraničních horách. Po mnohaleté lerem. Spolu s Bucharem věnovali enormní spolupráci s Janem Bucharem a hrabětem úsilí tomu, aby se 21. listopadu 1903 sešli Harrachem, majitelem pozemků a hor- představitelé tehdy jediných tří českých ských chat, se jejich záměry postupně lyžařských klubů z Prahy, Jilemnice dařily. Boudy nesly ve svých štítech název a Vysokého n. J. a ustavili v Jablonci n. J. v němčině, ale nově i v češtině. Uvnitř Svaz českých lyžců. Měl se tehdy stát byly k dispozici tzv. staniční knihy, do protiváhou sudetoněmeckému Svazu lynichž turisté zapisovali informace o svých žařů Krkonoše. cestách a zážitcích. Rösslerovy četné zápisy doplněné vždy kresbou vypovídají o jeho osobnosti více než obsáhlé traktáty historiků. Nakonec se podařilo to pro V následujících letech hrál Rössler čím Rösslera nejdůležitější: Harrach postupně dál významnější roli diplomata a funkcio-

V cizině uznáván, doma zatracen

náře. V tomto směru mu zřejmě značně napomohlo jmenování generálním sekretářem Českého olympijského výboru (ČOV, po válce ČSOV) v roce 1909. Po několika letech jednání byla z jeho iniciativy založena v roce 1910 v Oslo Mezinárodní lyžařská komise (MLK). Její 7. kongres se v roce 1923 konal v Praze za Rösslerova předsednictví. Ten zde navrhl přeměnu MLK na FIS a již za rok, na 8. kongresu MLK v Chamonix, byl vyslyšen. V zákulisí kongresu, na kterém slavila Rösslerova iniciativa takové úspěchy, však došlo ke kontroverzi, která měla pro nestora českého lyžování osudovou dohru.

Celá záležitost byla dramatickým vyústěním sporů mezi ním a mladšími funkcionáři českého lyžařského svazu.

Konflikt se dostal až k pražskému soudu, a ten dal za pravdu straně žalující. Rössler byl odsouzen na 10 dní vězení pro urážku na cti předsedy svazu Dr. Synáčka a svazového tajemníka Matouška. To se Rösslera dotklo tak, ze se vzdal funkce předsedy ČSK. Aniž by se dočkal vděku a aniž by se byl cítil diskvalifikován věkem (60 let), ocitl se náhle zcela stranou bouřlivě se vyvíjejícího sportovního dění. Jeho dopisy adresované v té době přátelům jsou velice smutnou četbou. Na podzim r. 1932 se jen těžko vyrovnával s tragickou smrtí Jana Buchara. Vzpomínka na jeho přítele a na jeho zásluhy o rozvoj turistiky a lyžování, uvedená v listopadovém Zimním sportu, byla bohužel posledním textem z Rösslerova pera. Jeho autor přežil svého nejvěrnějšího druha jen o 3 měsíce. Zemřel 17. ledna 1933.

Pozn. autora: Jediní, kteří na J. R. Ořovského nezapomínají, jsou pražští veslaři. Dodnes je součástí primátorek Jarní skulerský závod – memoriál J. R. Ořovského. Od roku 1935 připomínal jeho jméno také svazový přebor juniorů v běhu na lyžích, bylo tomu tak však pouze do roku 1947. Později se stal pro lyžařské politruky „buržoust" Rössler nestravitelný.

Sté výročí založení lyžařského svazu by mělo být příležitostí k velice pozdní, ale přece nápravě.

084-LŽSTVÍ-OŘOVSKÝ (113)

19.10.2002 1:04

Stránka 87

SNOW ČÍSLO 1 / 2002 ON THE ROAD STRANA 1 ze 2

ONTHEROAD

088-ON THE ROAD (104)

88

19.10.2002 1:06 Stránka 88

088-ON THE ROAD (104)

19.10.2002 1:06

Stránka 89

TEXT A FOTO: LUDVÍK VÍTEK

ROAD

THE

P

řed pár lety jsem se rozhodnul vynechat jednu snowboardovou sezónu a nahradit ji sezónou surfovou. Konstelace hvězd tomu přála. Měl jsem právě za sebou maturitu, krásný dlouhý prázdniny a neúspěšný start na ČVUT v Brně.

Doma mě nic nedrželo, a tak jsem se už na konci října vrtěl v sedadle letadla plujícího modrou oblohou směrem na ostrovy Hawajské. Čas tam strávený a využitý samými libůstkami bych nevyměnil za nic.

Surfování a všechno, co k tomu patří, se mi šíleně zalíbilo a nebýt mojí žáby, která tam po roce pro mě přijela, asi bych zbytek života strávil čekáním na vlny na některém z reef breaků Hawaje. jednou týdně a víc než půl metru za noc.

Ale přišel duben a s ním den, kdy přiletěl kámoš Karel, se kterým jsem byl domluvenej na summer campu ve dvou na Aljašce.

Využili jsme ještě několika volných dnů se sluníčkem a prašánkem, dokoupili všechno, co nám ještě chybělo, zabalili si každý obrovskej bágl, rozloučili se s chaloupkou, kopcema a mojí žábou a odlítli do dalekého mrazivého neznáma s ledovci, medvědy a lavinami.

Aljaška nás přivítala dost drsně.

Stopování s celou horou báglů pomalu se

ČÍSLO 1 / 2002 SNOW

Zima už byla zase na spadnutí, a tak jsme si to namířili do Colorada s tím, že tam v horách zažijeme sezonu, na kterou nikdy nezapomeneme. Vzalo to pár týdnů, ale nakonec jsme se zabydleli v malé horské chaloupce mezi Keystone a Breckenridge. Celá dopoledne jsem trávil lítáním po okolních kopcích plných prašanu a odpoledne pro změnu poletováním s vysavačem a hadrem. A večer zase s autem a s pizzama. Čas utíkal a nějak nebylo na co si stěžovat, snad jen, že čerstvý sníh mohl padat častěji než

probouzejícím jarem jsme zavrhli hned po prvním dni. Ale den nato nás šťastná náhoda přivedla k docela levnému autu. Vesele a v pohodlí jsme vyrazili nejprve směrem k Thomson passu u města Valdez, kde se každoročně pořádají závody v extrémním lyžování a snowboardingu.

Dorazili jsme tam právě před setměním.

Na zasněženém parkovišti u silnice jsme v mlze postavili stan a usnuli celí nedočkaví rána a prvních „freerajdů“. Až na problémy s rozbitým prknem to byla pohádka. Kempování nahoře na Thomson passu přímo pod ledovci, které lezou až k silnici, dupání s prknama na báglech a sjíždění fantastických žlebů, někde s prašanem, jinde s firnem, paráda. Strávili jsme tam pár týdnů a jen občas záviděli sponzorovaným klackům, co lítali vrtulníkem tam, kam jsme my museli po svých. Ten vrtulník nebyl zas tak vzdálenej, parkovali ho kus dál, přes silnici.

Ale za jeden let brali 70 dolarů a za týden se šesti lety denně 3.000. Nic pro nás.

Ale dny se prodlužovaly, sluníčko sílilo a méďové grizzly se začali probouzet ze zimního snění. A když jsme jednou ráno našli kousek od našeho stanu šlápoty od tlapek jednoho z nich, rozhodli jsme se změnit lokál. Stejně už nám docházely peníze a byl čas najít si nějakou práci…

STRANA 2 ze 2 ON THE ROAD

ON

090-MARKET-AUTO

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

SNOWMARKET

90

19.10.2002 1:08

Stránka 90

auto

Volvo XC90: TEXT: DAVID WALTER FOTO: ARCHIV VOLVO CARS

svalovec ve fraku

P

ověstná bezpečnost, výkonné a pružné motory, bravurní zvládání náročného terénu, hýčkavé pohodlí, luxusní zábava a perfektní jízdní vlastnosti limuzíny dělají z nového XC90 jedinečný vůz. Muže láká svojí praktičností a ženy vzrušuje elegantními křivkami. Snow vám představuje žhavou novinku, která přichází na náš trh.

090-MARKET-AUTO

19.10.2002 1:09

Stránka 91

91

Svalovit˘ design

Futuristická bezpeãnost

Královská jízda

„Nikoli agresivní, ale spí‰e chlapsk˘”, tak popisuje tvary nového Volva hlavní designér Peter Horbury.

Ve voze XC90 skloubil drsné rysy sportovního uÏitkového vozu 21. století s klasick˘mi designov˘mi prvky, charakteristick˘mi pro Volvo - svislá chromovaná mfiíÏka chladiãe, ‰iroké boky s v˘razn˘mi boãními prolisy procházejícími od pfiední aÏ k zadní ãásti vozu. Na rozdíl od mnoha jin˘ch vozÛ z kategorie SUV není mohutn˘ vzhled pouze vizuálním lákadlem, ale má své hmatatelné v˘hody. Design s místem pro cestující posunut˘m dopfiedu maximalizuje vnitfiní prostor, kter˘ je navíc doplnûn sportovními prvky. V˘raznû ze‰ikmené pfiední sklo a zaoblené tvary sniÏují odpor vzduchu, spotfiebu paliva a zvy‰ují ochranu chodcÛ. Vysoká sedadla a nízká podlaha zaji‰Èují maximální v˘hled i manévrovací stabilitu.

KdyÏ spoleãnost Volvo fiíká, Ïe chce, aby nov˘ vÛz XC90 byl nejbezpeãnûj‰ím vozem v kategorii SUV, nemûlo by to b˘t Ïádné pfiekvapení. Na rámec tradiãních prvkÛ dosud znám˘ch vozÛ pfiidali konstruktéfii nûkolik Ïhav˘ch novinek. Systém pro zv˘‰ení stability vozu RSC (Roll Stability Control) sniÏuje moÏnost pfievrácení vozu. V pfiípadû nebezpeãného úhlu náklonu se aktivuje systém DSTC (Dynamic Stability Traction System). Stfie‰ní konstrukce vyztuÏená bórovou ocelí je jen jedním z dlouhé fiady aÏ futuristick˘ch bezpeãnostních prvkÛ, mezi kter˘mi nechybní ani speciální konstrukce pfiední ãásti podvozku, která minimalizuje moÏnost po‰kození niωích osobních vozÛ.

Unikátní je také nafukovací boãní clona IC, chránící cestující ve v‰ech tfiech fiadách.

Nové Volvo XC90 není pouze sportovní uÏitkov˘ vÛz, ale jedná se spí‰e o luxusní osobní vÛz.

Elektronicky fiízen˘ náhon na v‰echna kola, ‰irok˘ rozchod a dlouh˘ rozvor zaji‰Èují v˘borné jízdní vlastnosti a snadnou ovladatelnost za v‰ech podmínek. Elegance a luxus v‰ak není ani v nejmen‰ím na úkor praktiãnosti. Volvo XC90 má tfii fiady sklopn˘ch sedadel a vodorovnû dûlené zadní dvefie, coÏ umoÏÀuje pohodlnou pfiepravu aÏ sedmi cestujících, pfiípadnû manipulaci s objemn˘m nákladem.

XC90 má elektronicky fiízen˘ náhon na v‰echna kola a nezávislé zavû‰ení kol, pro pohodlné cestování i v nároãném terénu (svûtlá v˘‰ka je 218 mm!).

Vrcholem nabídky pohonn˘ch jednotek bude povûstn˘ motor „T6”, znám˘ z „top-end” modelu S80, s v˘konem 272 koní a akcelerací umocnûnou biturbem. V nabídce nebude chybût ani úsporn˘ a v˘konn˘ dieselov˘ motor, kter˘ Volvo vyvinulo pod oznaãením D5.

Stroj na zábavu XC90 vám jako první auto na svûtû zahraje v audio systému Dolby Pro Logic II digital surround, které vytváfií dokonale vûrnou reprodukci i pro cestující na zadních sedadlech. V systému 13 reproduktorÛ (celkem 305 wattÛ) nechybí ani osmipalcov˘ aktivní subwoofer o hudebním v˘konu 140 wattÛ. Na nedostatek basÛ si tak jistû stûÏovat nebudete. I pasaÏéfii na zadních sedadlech mají vlastní ovladaãe audiosystému. KdyÏ nechtûjí poslouchat to co fiidiã, jednodu‰e si pfiipojí sluchátka a zapnou vlastní hudbu. Pokud vám audio nestaãí, jednodu‰e zasunete do pfiehrávaãe CD/DVD oblíben˘ film, kter˘ pak sledujete na ‰irokoúhlé sedmipalcové obrazovce, kterou vysune ze stfiechy tam, kde ji pohodlnû mohou sledovat cestující z druhé a tfietí fiady sedadel. Samozfiejmostí v nabídce v˘bavy je i navigaãní systém, integrovan˘ telefon s moÏností napojení na internet, ãtení a posílání e-mailÛ. Pfiíjemnou drobností je hlasov˘ záznamník – to kdyÏ vás nûco chytrého za jízdy napadne a vy to nechcete zapomenout. „XC90 je jedním z prvních automobilÛ nové generace SUV,” tvrdí lidé z Volvo. A na kolik vás tato radost pfiijde? Volvo XC90 s motorem D5 pofiídíte od 1.550 tisíc, s motorem T6 od 2.145 tisíc Kã. V základní cenû je ov‰em královsky bohatá v˘bava.

klady a neřesti: + + + + + -

bezpeãnostní prvky sniÏující riziko pfievrácení (RSC, DSTC, IC) jízdní vlastnosti, stabilita, prÛchodnost terénem vyuÏití vnitfiního prostoru vozu (aÏ pro 7 osob) v˘konné motory je sexy zrychluje puls závistivcÛm, zlodûjÛm a nebezpeãn˘m Ïenám

technické parametry:

motory:

Vnûj‰í rozmûry: Délka 4.799 cm ·ífika 1.890 cm V˘‰ka 1.740 cm Rozvor 2.859 cm Zavazadlov˘ prostor aÏ 2.404 litrÛ

Napfiíã uloÏen˘ fiadov˘ ‰estiválec, nízkotlaké biturbo s obsahem 2.9 litru, 272 ks (200kW), 380 Nm pfii 1.800 ot./min Napfiíã uloÏen˘ fiadov˘ pûtiválec, „common rail” turbo diesel s obsahem 2,4 litru, 163 ks (120kW), 340 Nm pfii 1.750 ot./min Napfiíã uloÏen˘ fiadov˘ pûtiválec, nízkotlaké turbo s obsahem 2,5 litru, 210 ks (154 kW), 320 Nm pfii 1.500 ot./min

092-MARKET ATOM

SNOWMARKET

92

20.10.2002 20:02

Stránka 92

novinky

4nej „

“ Atomicu

V posledních letech nepochybnû patfií mezi nejsledovanûj‰í znaãky na trhu sjezdov˘ch lyÏí znaãka Atomic. Je to díky zavádûní nov˘ch technologií do konstrukce lyÏí a neustálému zdokonalování produktÛ, coÏ jde ruku v ruce s vysokou kvalitou a progresivním designem.

Potvrzením toho jsou v˘sledky ve v‰ech renomovan˘ch mezinárodních testech, které staví ATOMIC na nejvy‰‰í mety s nejvût‰ím poãtem lyÏí hodnocen˘ch jako VIP. Hodnû napovídají úspûchy nejlep‰ích sportovcÛ, ktefií vévodí sjezdovému lyÏování: Hermann Maier mnohanásobn˘ vítûz svûtového poháru…, Lasse Kjus 15 medailí na ZOH a MS, Stephan Eberharter olympijsk˘ vítûz a vítûz Svûtového poháru v uplynulé sezónû a celá fiada dal‰ích. To v‰e je podmínûno technologickou vyspûlostí lyÏí a v˘vojem „Snow systémÛ” (lyÏe + vázání + bota) pro jednotlivé cílové skupiny lyÏafiÛ.

NejÏhavûj‰í novinkou je „Supercross Systém“ (lyÏe: SX 11, boty SX 11, vázání SX 614)

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

Nejvût‰í zmûnou od loÀského roku pro‰ly lyÏe v „Race Systému“ (lyÏe: GS 11.21, SL 11.12, boty GS 11, GS 9 a SL 9, vázání Race 1018, 614, 412) Je pouÏita vysokomolekulární skluznice World cup race s vy‰‰í impregnaãní schopností vosku a lep‰ím skluzem, konstrukce B4 s nov˘m titanov˘m profilem (GS), nebo laminátov˘m s hypercarbonov˘mi vlákny (SL). Nová, unikátní 9-ti komponentní podloÏka – chasis race 3k s fiídící osou a titanov˘mi mÛstky.

To, co neunikne Ïádnému oku, je povrchová úprava aerospeed. Tento mimofiádnû poutav˘ povrch není jen designovou záleÏitostí. Více neÏ 100 leté zku‰enosti s povrchovou úpravou golfov˘ch míãkÛ, kde systém dÛlkÛ v povrchu míãe zabezpeãuje jeho klidn˘ a pfiesn˘ let, se nyní prezentuje i u závodních lyÏí Atomic a zabezpeãuje jim maximální stabilitu pfii vysok˘ch rychlostech díky lep‰ímu proudûní vzduchu nad povrchem lyÏe za ‰picí.

Jezdci Atomicu s SX 11 ovládají nejprestiÏnûj‰í závody supercrossu. Patfií jim tfii zlaté medaile z posledních X-Games, vítûzství na U.S. Openu, Red Bull Ultracrossu a World Ski

Invitational. Tyto jedineãné lyÏe mají horní titanovou vrstvu, povrch Aerospeed, B4 Race chasis, novou skluznici World Cup Racing a ideální roz‰ífienou geometrii. Spoleãnû s vázáním SX 614 a botou SX 11 s vysok˘m zadním komínem a titanov˘m stabilizátorem vytváfiejí ten nejdokonalej‰í systém pro drsn˘ svût supercrossu.

Nejprodávanûj‰í lyÏí je ATOMIC Beta Carv C 9.18 z „Carv Systému“

Nejuniverzálnûj‰í systém je R 11.20 „Ride Systém“

Nová Beta Carv C 9.18 je nástupcem svûtovû nejprodávanûj‰í carvingové lyÏe Beta Carv 9.18 a má pfiedpoklady se stát taktéÏ bestselerem na trhu carvingov˘ch lyÏí. Její konstrukce byla modernizována a optimalizována. Nov˘ profil B4 je hlub‰í a prochází celou délkou lyÏe. Power channels jsou carbonové o prÛmûru 14 mm a jsou v novém B4 profilu situovány blíÏe k hranám lyÏe, coÏ jí dává vût‰í stabilitu a zlep‰uje pfienos síly na hranu lyÏe. To v‰e ve spojení s nov˘m materiálem beta profilu – texaliem 100 dává lyÏi jízdní vlastnosti, které pfiekvapí i ty nejzdatnûj‰í lyÏafie. Do tohoto systému neodmyslitelnû patfií boty C9 vyrábûné technologií Tri Tech.

Do lyÏe R 11.20 vloÏil Atomic ve‰keré své dlouholeté znalosti a zku‰enosti, aby vytvofiil dokonalou lyÏi, která zaruãí optimální v˘kon pfii prÛjezdu jak˘mkoliv terénem. Pro tuto lyÏi není problém jízda v pra‰anu, mÛÏete s ní i velice slu‰nû „carvovat” a na upravené sjezdovce pfiekvapíte leckterého sportovního lyÏafie, kdyÏ kolem nûho prolétnete dlouh˘m obfiákov˘m obloukem. Tato lyÏe má nov˘ profil B4, titanové Power Channels, podloÏku B4 chassis a materiál beta profilu je Texalium 200. Nejlépe funguje systém jako celek, tedy i s botou R 11 s nov˘m Grip stabilizátorem a integrovan˘m Recco záchrann˘m systémem.

092-MARKET ATOM

20.10.2002 20:02

Strรกnka 93

094-MARKET HEAD

SNOWMARKET

94

19.10.2002 1:14

Stránka 94

novinky

HEAD

to je letos

elektronika a mikročipy v lyžích

PŘICHÁZÍ S TECHNOLOGIÍ JAKO NIKDY PŘEDTÍM Rakousk˘ v˘robce sportovního vybavení HEAD má mezinárodní reputaci v zavádûní nov˘ch ‰piãkov˘ch technologií. Firma je známá tím, Ïe vytyãuje nové mety a dává tak letním a zimním sportÛm nov˘ v˘znam. Generální fieditel ãesko – slovenského distribuãního zastoupení HEADu Boris ·Èastn˘ dal jasnû najevo, Ïe letos nezÛstane „kámen na kameni”. „Více neÏ pÛlstoletí dáváme vrcholov˘m i rekreaãním sportovcÛm zfietelnou v˘hodu tím, Ïe maximálnû uplatÀujeme ‰piãkové technologie a konstrukãní inovace pro zimní i letní produkty, které tito lidé pouÏívají. Je‰tû nikdy jsme v‰ak v lyÏafiském vybavení nemohli nabídnout tak pokroãilé technologie, pfiitom v rámci uceleného konceptu a za skvûlou cenu”, uvedl ·Èastn˘.

Na poãátku sezóny 1995-96 získala firma HEAD v této oblasti ohromn˘ náskok, kdyÏ pfiedstavila lyÏe Cyber. ¤ada lyÏí HEAD Cyber i dnes stále pfiedstavuje nejmodernûj‰í carvingové lyÏe.

Vynikajícím pfiíkladem úspû‰né v˘vojové práce firmy HEAD jsou slalomové carvingové lyÏe Cyber Worldcup SL, které získaly ‰piãkové ohodnocení v fiadû nezávisl˘ch testÛ.

Dal‰í prÛlom v technologii pfii‰el v létû roku 1997, kdy HEAD uvedl na trh první titanovou tenisovou raketu, model Ti.S6, která se na mnoho let stala nejlépe prodávan˘m typem na celém svûtû. Následovala celá fiada titanov˘ch raket zamûfien˘ch na v‰echny skupiny hráãÛ a byla pfiijata se stejn˘m nad‰ením jak u ‰piãkov˘ch profesionálÛ, tak u klubov˘ch a neprofesionálních hráãÛ.

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

Nejnovûj‰í ukázkou vyuÏití progresivních materiálÛ u HEADu bylo pfiedstavení tak zvané „inteligentní technologie” pro tenisové rakety v létû roku 2000.

Vlákna „HEAD Intellifibers” v˘raznû zlep‰ila herní v˘kony, jak ukazuje jejich úspû‰né pouÏívání na tenisov˘ch dvorcích po celém svûtû. ·piãkoví tenisté, jako napfiíklad Andre Agassi (USA), Gustavo Keurten (Brazílie) a Goran Ivanisevic (Chorvatsko), se spoléhají na „inteligentní” rakety firmy HEAD. Jejich v˘bûr potvrzují knihy rekordÛ, neboÈ se v‰ichni skvûle umísÈují v celé fiadû dÛleÏit˘ch soutûÏí.

Nyní se HEAD vydal logickou cestou a uplatnil „inteligentní technologii”

www.head.cz +420 267 281 111

u sv˘ch sjezdov˘ch lyÏí pro sezónu 2002 / 2003.

HEAD pfiedstavuje 11 nov˘ch modelÛ, u kter˘ch jsou uplatnûna vlákna „Intellifibers”. Díky pouÏití speciálních inteligentních vláken HEAD „Intellifibers” se stabilita torze nov˘ch lyÏí automaticky pfiizpÛsobí jak terénu a snûhov˘m podmínkám, tak i rychlosti lyÏafie. JelikoÏ vlákna „Intellifibers” pfievádûjí mechanickou energii v elektrickou a obrácenû, díky v˘sledn˘m elektrick˘m nábojÛm zmûní tvar a tím pfiizpÛsobí torzi lyÏe.

Dal‰ím pokrokem v tomto novém unikátním a senzaãním principu, kter˘ pfiedstavuje souãasnou ‰piãku v technologii lyÏí, je samoãinn˘ inteligentní mikroãipov˘ systém firmy HEAD. Elektrická energie vyrábûná vlákny „Intellifibers” je vedena do speciálního mikroãipu zataveného v lyÏi v místû pod vázáním. Tam dojde k zpracování do‰lé informace, aÏ sedminásobnému zesílení napûtí a následnému „vystfielení” zpût do vláken, ve kter˘ch se tak vytvofií aktivní protisíla, která je‰tû lépe upraví ru‰ivé torzní pohyby lyÏí. Cel˘ proces netrvá déle neÏ pût milisekund. LyÏe se dynamicky stabilizují aniÏ by ztratily svou Ïivost.

V˘hodou pro lyÏafie je maximální moÏnost ovládání a optimální zábûr na ledû za v‰ech podmínek.

Leto‰ní „inteligentní” lyÏe HEAD jsou ideální

pro v‰echny snûhové podmínky a rychlosti, protoÏe se neustále pfiizpÛsobují zmûnám. Jsou stejnû vhodné pro lyÏování v hlubokém snûhu i na tvrdém ledovém povrchu. Jedou v˘jimeãnû hladce a dovedou odpou‰tût chyby pfii pomalém lyÏování nebo pfii jízdû v hlubokém snûhu.

A zároveÀ okamÏitû excelují na tvrd˘ch sjezdovkách a za velk˘ch rychlostí a zaji‰Èují optimální stabilitu a zábûr na ledû.

094-MARKET HEAD

19.10.2002 1:14

Strรกnka 95

096-MARKET-SCOTT

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

SNOWMARKET

96

20.10.2002 20:17

Stránka 96

novinky

SCOTT USA:

značka která nespí na vavřínech

L

yžaře s ambicemi přezávodit ostatní na kopci uspokojí lyže s charakterem závodní obřačky.

Při tradičním pojetí tohoto způsobu lyžování musí ráno vstát na první sedačku a tvrdá upravená sjezdovka, s minimálním počtem účastníků mu nabízí asi hodinu rychlého svezení. Potom se tratě zaplní postavami a když ještě změkne povrch, rychlé lyžování končí. Co teď?

096-MARKET-SCOTT

20.10.2002 20:17

Stránka 97

97

Na zbytek dne potfiebujete lyÏi, která dobfie reaguje, i kdyÏ nejede maximální rychlostí.

Takové lyÏe jsou cílem konstruktérÛ firmy SCOTT USA. Model ENDORPHIN RC je univerzální lyÏe se sportovním charakterem pro v˘borné lyÏafie. Její klidná jízda vás zpoãátku pfiekvapí, ale po dvou, tfiech sjezdovkách pochopíte, Ïe tuto lyÏi staãí jen citlivû fiídit. V‰e ostatní umí sama. Pro milovníky krat‰ích obloukÛ je vhodnûj‰í ENDORPHIN XCS, nebo pfiizpÛsobivá carvingová univerzálka ENDORPHIN XC. Na ty, ktefií se obãas svezou i mimo upravenou traÈ, ãekají freeridové lyÏe INTOXICA FX /event.FR/. Velká vût‰ina lyÏafiÛ jezdí volnû a snaÏí se získat jistotu na snûhu. Pro nû je nejvhodnûj‰í INTOXICA SC – milosrdná lyÏe, která vám odpustí chyby a usnadní jízdu i ve zhor‰en˘ch terénních podmínkách.

Neustálá inovace technologie od roku 1959, kdy právû pan Ed Scott pfiedstavil svûtu první kónické duralové hole, dûlá z lyÏafisk˘ch holí

SCOTT USA pojem. Novû tvarované madlo ze dvou materiálÛ – tvrdé jádro a funkãní plochy mûkãí – umoÏÀují pevné drÏení, bez kfieãovitého svírání. Designem se v˘raznû li‰í od ostatních v˘robcÛ.

Br˘le SCOTT USA mají nov˘ revoluãní zorník AMPLIFIER, kter˘ má rozjasÀovaní schopnost a zvy‰uje kontrast. Je vhodn˘ pfii zhor‰ené viditelnosti, ale mÛÏete ho pouÏívat i pfii plném sluneãním svitu. Tento zorník mají jak br˘le pro nejmlad‰í dûti, tak i br˘le nejlep‰ích závodníkÛ.

Nové helmy SCOTT USA mají kvalitnûj‰í vûtrání pod skeletem, kter˘ je tvarovû shodn˘ u juniorÛ i u ‰piãkov˘ch závodníkÛ. Helmy jiÏ nejsou v˘sadou zaãínajících dûtí. Stále více dobr˘ch lyÏafiÛ si uvûdomuje snadnou a fatální zranitelnost hlavy.

Pfii posledních Olympijsk˘ch hrách stáli na stupních vítûzÛ ve slalomu tfii závodníci, ale na helmách, br˘lích a holích mûli jediné logo: SCOTT USA! PrestiÏ této znaãky zvy‰ovali i hvûzdy OH

Janica Kostelic a Kjetil Andre Aamodt.

Rukavice a textil od SCOTTÛ není nutné podrobnû pfiedstavovat jako pfied lety. Své pfiední místo mezi lyÏafisk˘mi odûvy mají jisté. Dá se fiíct, Ïe se stávají objektem pro lyÏafiské znalce.

Mûkké, vysoce funkãní materiály s membránou 6000 mm vodního sloupce a prody‰ností 8000g/m2/24hod, s isolacemi THERMOR SC80, která je funkãnû kombinovaná s OUTLASTEM. Anatomick˘ stfiih sleduje maximum volného pohybu pfii sporu. Designéfii se pfiísnû vyh˘bají cirkusov˘m kreacím. Svetry a doplÀky jsou opravdu lyÏafiské. Podívejte se kolem sebe a zeptejte se lyÏafiÛ, ktefií si radosti z v˘robkÛ SCOTT USA uÏ uÏívají!

098-ZELENÉ STRÁNKY

20.10.2002 20:22

Stránka 98

zelené stránky

aktivního lyžaře

Při plánování sportovní i odpočinkové dovolené spoléhají čtenáři Snow na ZELENÉ STRÁNKY AKTIVNÍHO LYŽAŘE. Vaši prezentaci v nich zajistí David Walter - volejte 777 811 821 nebo pište na david.walter@altituda.cz

FISCHER - LÉTO 2003

ADVENTURA - SILVESTR NA VELBLOUDECH • Očištění duše v poušti • Silvestr pro romantiky Chcete si příchod nového roku vychutnat stranou silvestrovského šílení jen v malé skupince lidí stejného ražení?

Pojeďte s námi na Saharu do Tuniska!

CA Adventura, Voroněžská 20, 101 00 Praha 10 tel.: 271 741 734-6, 604 717 417 e-mail: travel@adventura.cz, www.adventura.cz

SLEVA

12%

1-2 DĚTI A JUNIOŘI ZCELA ZDARMA SLEVY PRO SENIORY, PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ A NOVOMANŽELE. PLATÍ JEN PŘI KOUPI DO 30.11.

WWW.FISCHER.CZ, VOLEJTE ZDARMA 800 12 10 10 TELETEXT TV NOVA STR. 713

LETOS NA LYŽE DO ŠVÝCARSKA !

Zvýhodněné letenky pro lyžařské víkendy ve Švýcarsku nabízí Swiss International Airlines.

Rezervujte na

www.MySwitzerland.com nebo na www.Svycarsko.idnes.cz

SPECIALISTA NA LYŽOVÁNÍ V DOLOMITECH

SKIALPINISTÉ POZOR!

VŠE PRO TELEMARK

Střediska DOLOMITI SUPER SKI Bormio – Livigno, Dolomiti Adamello Brenta - Passo Tonale 3 dny lyžování již od 3.380Kč,- ( ubytování,doprava, polopenze)

STOUPACÍ PÁSY FIRMY COLLTEX NA ČESKÉM TRHU ZA SUPER CENY!

prodej půjčovna

Odjezdová místa z celých Čech. Zájezdy pro kolektivy na objednávku.

Rakousko – ledovce ( Kaprun, Hintertux, Stubaital, Mölltal) Skiopening, Lyžování zdarma.

CK KONTAKT, Husovo náměstí 2347, Rakovník 269 01 www.ck-kontakt.cz, ckontakt@orfinet.cz tel, fax: 313 513150

ORIANA Tours Rádi lyžujete a chcete si dobře vybrat ?

Nabídneme Vám lyžování v Rakousku, Francii, Itálii, Švýcarsku, Slovinsku, Andoře, ale i v tuzemsku nebo na Slovensku, na víkend i na týden, v jednoduchém penzionu, apartmánech nebo hotelu.

ORIANA Tours , 222 24 17 67, info@oriana.cz www.oriana.cz

Pro závodníky, horské vůdce i pro Vás!

Balené i metráž, lepidla + příslušenství!

Import a distribuce: SAM HAWKINS, s.r.o.

Oldřichovice 591, 739 58 Třinec, tel.: 558 333 107 tel./fax: 558 380 624, sam.hawkins@trz.cz

LYŽAŘSKÁ DOVOLENÁ ALL INCUSIVE V SALCBURSKU Impozantní horští velikáni, malebné vesničky a nádherné sjezdovky s jistotou sněhu. Salcbursko má v zimě co nabídnout. Objednejte si zdarma salcburský lyžařský katalog s výhodnými paušálními nabídkami. Navíc dostanete zbrusu nový lyžařský atlas se všemi lyžařskými středisky Salcburska.

SalzburgerLand Tourismus Gesellschaft m.b.H. A-5300 Hallwang/Salzburg, Posfach 1 tel.: +43/662/6688, info@salzburgerland.com www.dovolena.salzburgerland.com

tel.: 222 725 412 e-mail: shop@warmpeace.cz http: www.warmpeace.cz

tato plocha může být i vaše volejte

77811821 nebo

571411164 nebo david.walter@altituda.cz

Stránka 1

ANKETA + SOUTĚŽ VYPLŇ, POŠLI A MŮŽEŠ ZÍSKAT LYŽAŘSKÝ KOMPLET SALOMON ❏ ❏

LyÏafiské ãasopisy ãtete: ❏ pravidelnû ❏ obãas Snow jste zakoupili: ❏ v trafice ❏ ve specializované prodejnû ❏ máte pfiedplatné Kolik osob kromû vás pfieãte tento v˘tisk: ..........

Na Snow Vám vadí:

Ulice:

Místo:

Kromû lyÏování dûláte: ❏ MTB

❏

V lyÏování preferujete: ❏ sjezdové disciplíny ❏ snowbaording

❏ bûÏecké disciplíny ❏ skialpinismus & skitouring

turistiku & outdoor

e-mail:

(více neÏ 20 dnÛ v roce) (ménû neÏ 20 dnÛ v roce)

Ve Snow vám chybí ãlánky o:

Souãasná cena Snow se Vám vzhledem k obsahu zdá : ❏ pfiimûfiená ❏ vysoká

Snow si budete kupovat: ❏ pouze v sezónû (fiíjen, listopad, prosinec, leden, únor) ❏ po cel˘ rok (fiíjen, listopad, prosinec, leden, únor + jaro + léto)

Vበnázor na SnowAtlas - vlepovanou kartotéku.

Má pro Vás v˘znam a chcete ji v ãasopise mít? ❏ ano ❏ ne

Sledujete inzerci umístûnou v magazínu: ❏ Ano, pomáhá mi pfii rozhodování o nákupu ❏ Ano, ale neovlivÀuje mû

âlánek, kter˘ se vám ve Snow nejvíce líbil: âlánek, kter˘ vám nic nefiekl:

TOP 40 - P¤EHLED 40 NEJLEP·ÍCH âESK¯CH LYÎA¤SK¯CH ST¤EDISEK ZDARMA pro prvních 1.000 pfiedplatitelÛ SPRINT rychlá a lehká bûÏecká lyÏe urãená pro nároãné lyÏafie * dfievûné jádro odlehãené vzduchov˘mi kanálky - sníÏení váhy o 12% ve srovnání s tradiãní konstrukcí * laminátová v˘ztuha * konstrukce CAP * skluznice sintrovaná grafitová * provedení classic, combi a skate

Pfiíjmení:

PSâ:

Ne, ale nevadí mi Ne, vadí mi

LyÏujete: ❏ ãasto ❏ málo

Na Snow oceÀujete:

Jméno:

AHV agresivní carvingová lyÏe pro ambiciózní lyÏafie * vysoká torzní tuhost a stabilita * jádro z topolového a bukového dfieva * CAP konstrukce * speciální antivibraãní vrstva * sintrovaná grafitová skluznice brou‰ená kamenem * úhlované hrany * 3D horní plocha

Pravidla soutûÏe: slosování probûhne dne 10.12.2002 za úãasti zástupcÛ redakce a firmy SPORTEN. Do slosování budou zafiazeny v‰echny objednávky pfiedplatného doruãené do 9.12 2002. V˘herci budou vyrozumûni doporuãen˘m dopisem. V˘hra bude k vyzvednutí v praÏské redakci (Husitská 90, Praha 3 – ÎiÏkov). V˘herce si urãí délku lyÏí. Zaplacení pfiedplatného je podmínkou. SoutûÏí se o 20 párÛ lyÏí SPORTEN . TOP40 obdrÏí prvních 1.000 pfiedplatitelÛ.

20.10.2002 20:26

Tato nabídka pfiedplatného konãí dnem 9. 12. 2002

PŘILOHA SNOW ANKETA+KARTY

PŘILOHA SNOW ANKETA+KARTY

20.10.2002 20:26

Stránka 2

K ãemu je tato anketa? Va‰e odpovûdi a pfiipomínky nám budou slouÏit ke zlep‰ení obsahu SNOW a k úpravû struktury inzerentÛ.

Vበnázor na obsah ãasopisu nás zajímá a budeme se podle nûj fiídit! Od zájmu inzerentÛ se odvíjí kvalita pfiíspûvkÛ a rozsah ãasopisu.

Prostfiednictvím inzerce Vás chceme informovat pfiedev‰ím o v˘robcích a sluÏbách, o které máte zájem.

Ve Snow byste chtûli více (vyberte pouze jedno) ❏ rozhovorÛ a profilÛ zajímav˘ch osobností ❏ pfiíbûhÛ a témat (expedice, monografie horsk˘ch oblastí) ❏ popisÛ (tipy a prÛvodce po zajímav˘ch oblastech) ❏ technick˘ch ãlánkÛ (materiál, tréning) ❏ ................................................................................

Jaké je Va‰e vzdûlání? ❏ základní ❏ vysoko‰kolské

odpovûdní zásilka

po‰tovné hradí pfiíjemce

❏ stfiedo‰kolské

Jaké je Va‰e pracovní zafiazení? ❏ student ❏ zamûstnanec ❏ podnikatel ❏ nezamûstnan˘ ❏ dÛchodce

Jezdíte lyÏovat do ciziny? ❏ ano, kaÏdoroãnû ❏ ano, ale zfiídka ❏ ne Pokud ano, do které zemû nejãastûji? ❏ Rakousko ❏ Itálie ❏ ·v˘carsko ❏ Francie ❏ ..............................................

Kolik je Vám let? ❏ -29 ❏ 40-49 ❏ více nûÏ 59 let

❏ 30-39 ❏ 50-59

Vበãist˘ mûsíãní pfiíjem? ❏ do 20 000 Kã ❏ do 40 000 Kã

❏ do 30 000 Kã ❏ nad 40 000 Kã

Do ãeho chcete v roce 2002 investovat? ❏ do nového auta ❏ do sportovního vybavení ❏ do elektroniky ❏ do vybavení bytu

VyuÏíváte k cestû do hor sluÏeb cestovní kanceláfie? ❏ ano ❏ ne Kolik Kã chcete utratit v roce 2002 za svou lyÏafiskou dovolenou? ❏ do 10 000 Kã ❏ do 20 000 Kã ❏ nad 20 000 Kã ❏ nad 40 000 Kã

Sledujete testy lyÏí? ❏ ano ❏ ne

ALTITUDA SNOW anketa 4. května 175

755 01 Vsetín

Ode‰lete vyplnûn˘ anketní lístek do 15. 12. 2002 a budete zafiazeni do slosování o lyÏafisk˘ komplet SALOMON. Pravidla soutûÏe: slosování probûhne dne 18.12.2002 za úãasti zástupcÛ redakce a firmy ADIDAS CR s.r.o. V ˘herci budou vyrozumûni doporuãen˘m dopisem. V ˘hra bude k vyzvednutí v praÏské redakci ( Husitská 90, Praha 3 – ÎiÏkov). V˘hry dodala firma Adidas CR s.r.o.

Proã pfiedplatné? U‰etfiíte aÏ 200 Kã ♦ MÛÏete vyhrát lyÏe SPORTEN ♦ Dostanete EXTRA SNOW v hodnotû 89 Kã ZDARMA

ANO, mám zájem o následující variantu

odpovûdní zásilka

pfiedplatného ãasopisu SNOW:

po‰tovné hradí pfiíjemce

pÛlroãní pfiedplatné (3 ãísla, 267 Kã)

roãní pfiedplatné (6 ãísel, 494 Kã) SLEVA 40 Kã + EXTRA SNOW (02) + TOP 40* dvouleté pfiedplatné (6 ãísel, 868 Kã) SLEVA 200 Kã + EXTRA SNOW (02, 03) + TOP 40

PLATBA: DÁRKOVÉ P¤EDPLATNÉ:

SLOÎENKOU

FAKTUROU

dárkov˘ list bude zaslán na adresu plátce do 14 dnÛ od pfiijetí platby (mÛÏete ho vûnovat osobnû); ãasopis bude zasílán pfiímo na adresu pfiíjemce (obdarovaného).

V P¤ÍPADù V¯HRY POÎADUJI:

SJEZDOVÉ LYÎE

ADRESA PLÁTCE:

BùÎECKÉ LYÎE

ADRESA P¤ÍJEMCE:

(vyplÀte pouze pokud se li‰í od

adresy plátce a taky v pfiípadû, Ïe se jedná o dárkové pfiedplatné):

Jméno

Pfiíjmení

Spoleãnost:

Jméno

DIâ:

Altituda - SNOW oddělení předplatného 4. května 175

Pfiíjmení

Ulice a ãíslo

Ulice a ãíslo

PSâ / Mûsto

PSâ / Mûsto

E-mail

755 01 Vsetín

predplatne@snowmag.cz www.snowmag.cz

Summit - ãasopis o horách a lidech. Horolezectví - nároãná turistika - skialpinismus.

ANO, mám zájem o speciální nabídku

odpovûdní zásilka

pro ãtenáfie SNOW a objednávám:

po‰tovné hradí pfiíjemce

âasopis SUMMIT

SUMMIT - ukázkové ãíslo (99 Kã) SUMMIT - roãní pfiedplatné (6 ãísel, 494 Kã) SLEVA 100 Kã pro ãtenáfie SNOW

Obrazovou knihu

DROGA ZVANÁ V¯·KA (495 Kã) SLEVA 100 Kã pro ãtenáfie SNOW

Jméno Spoleãnost:

Altituda oddělení předplatného 4. května 175

ADRESA PLÁTCE:

Pfiíjmení DIâ:

Ulice a ãíslo

755 01 Vsetín

PSâ / Mûsto E-mail

predplatne@snowmag.cz www.snowmag.cz

098-ZELENÉ STRÁNKY

20.10.2002 20:23

Stránka 99

096-ADRESÁŘ 1

20.10.2002 20:04

Stránka 94

ADRESÁŘ SNOW PRODEJCŮ BEROUN

JAN ·ÍRER-KOLA V PlzeÀské bránû 1 266 01 Beroun tel.: 311 621 355

BRNO

KB SPORT HK

ELIASS SPORT

SPORTCENTRUM Ví‰ek

Pospí‰ilova 281 500 03 Hradec Králové tel.: 495 760 302

Tyr‰ova 25 702 00 Ostrava tel.: 596 124 553

Kfiesomyslova 19 140 00 Praha 4 tel.: 241 404 444

FUN SPORT HK Masarykovo nám. 581 500 02 Hradec Králové tel.: 495 514 037

FREYTAG-BERNDT Vachova 8 602 00 Brno tel.: 522 216 561

◆ Testovací centrum ◆ Prodejna ◆ Servis

FUN SPORT Havlíãkova 1000 530 02 Pardubice tel.: 466 512 003

PLZEŇ EUROSKI.CZ

OC Olympia - prodejna Drapa 664 42 Brno tel.: 547 216 338

Resslova 3 301 35 PlzeÀ tel.: 377 330 300

BRUNTÁL SPORT PRIM Nám. 1. máje 1 792 01 Bruntál tel.: 554 712 961

Habrmanova 166 500 02 Hradec Králové tel.: 603 247 789

JABLONEC n.N. DISK SPORT

BRUŠPERK CK NEMO Námûstí 8 739 44 Bruntál tel.: 558 666 538

CHCETE PRODÁVAT SNOW? Volejte 571 411 164

ČASTOLOVICE

Lidická 8 466 01 Jablonec nad Nisou tel.: 483 711 347

Robousy 149 506 01 Jiãín tel.: 602 742 256

CK Consultour s.r.o. ÎiÏkovo námûstí 6 506 01 Jiãín tel.: 493 533 281

FUN SPORT Námûstí 1 517 50 âastolovice tel.: 494 321 120

Č. BUDĚJOVICE

HAVL. BROD SPORT centrum K2 Havlíãkova 3305 580 01 HavlíãkÛv Brod tel.: 569 425 245

HODONÍN CK NEMO Sv. âecha 3608, AUT. nádraÏí 695 54 Hodonín tel.: 518 353 882

HR. KRÁLOVÉ

Opletalova 27 110 00 Praha tel.: 222 248 436 tel.: 222 248 438

www.nev-dama.cz

PraÏská 376/36a 460 01 Liberec tel.: 485 105 732

CA DAMA LIBEREC â. mládeÏe 456 NC-Drapa sport 460 03 Liberec - Doubí tel.: 485 133 838

OLOMOUC GM sport Lazecká 115 772 00 Olomouc tel.: 585 220 897

OSTRAVA SKI CENTRUM Bohumínská 25 710 00 Ostrava tel.: 596 248 046

CA DAMA OSTRAVA OC Futurum - Drapa sport 702 00 Ostrava tel.: 596 617 323

www.pomi.cz

HOFFI SURF SHOP Îluté láznû 147 00 Praha 4 tel.: 244 466 841

BIL-SPORT SKICENTRUM VELESLAVÍN Pod Dvorem 13 160 00 Praha 6 tel.: 235 366 524

Kotorská 1598 140 00 Praha 4 tel.: 241 403 943

TŘINEC GAMI SPORT Koperníkova 1160 739 61 Tfiinec 6 tel.: 558 326 246

Beranov˘ch 125 199 00 Praha 9 tel.: 286 920 112 tel.: 266 004 308 www.happysport.cz

TURNOV

EURO BIKE Praha

CK DAMA

Nad ·utkou 21 182 20 Praha 8 tel.: 284 684 737 ◆ Dealer lyÏafiského vybavení

ATOMIC

◆ a vበspecialista na americká

SKISERVIS Radotín Topasová 5/747 153 00 Praha 5 - Radotín tel.: 257 913 063

A-Z sport s.r.o.

Lidická 7 150 00 Praha 5 tel.: 257 315 054

HAPPY SPORT Národní obrany 16 116 00 Praha 6 tel.: 224 325 560

CA DAMA

KIWI svût map a prÛvodcÛ WARMPEACE s.r.o.

Slavíkova 5 120 00 Praha 2 tel.: 222 725 412

CK NEMO Dvofiákova 7 511 01 Turnov tel.: 481 322 524

VAL. MEZIŘÍČÍ SONUS SPORT SERVIS

PlzeÀská 8, Drapa sport 150 00 Praha 5 tel.: 251 512 173

Sokolská 1267 757 01 Vala‰ské Mezifiíãí tel.: 571 611 799

HUDY SPORT

VSETÍN

Lidická 43 150 00 Praha 5 tel.: 257 315 964

INTERSPORT Andûl Îerotínova 1321 755 01 Vsetín tel.: 571 415 368

CK VESTA

Vr‰ovické námûstí 4 101 00 Praha 10 tel.: 271 742 695

Jungmannova 23 110 00 Praha 1 tel.: 224 948 455

HAPPY SPORT

Slezská 29 130 00 Praha 3 tel.: 224 254 455

CK CONTI Jindfii‰ská 30 110 00 Praha 1 tel.: 224 230 120

Krále Václava 120 471 63 Staré Splavy tel.: 487 873 275

◆ PRODEJ ◆ SERVIS ◆ PÒJâOVNA zdarma k dûtskému kompletu helma a br˘le + sefiízení lyÏí

CK VESTA

CK NEMO Panská 3 111 21 Praha 1 tel.: 224 210 900

SPORT PAUDERA

HAPPY SPORT

kola

KH SPORT

CA DAMA H. Králové OC Futurum Drapa sport 500 09 Hradec Králové tel.: 495 266 291

NEV-DAMA a.s.

LIBEREC

SPORT BP s.r.o.

Sokolsk˘ ostrov 1 370 01 âeské Budûjovice tel.: 387 318 439

PRAHA

JIČÍN MAXI-SPORT Jiãín

Slavojova 10 128 00 Praha 28 tel.: 224 936 442

PARDUBICE

CA DAMA BRNO

SKI SPORT DRAHORÁD

POMI SKICENTRUM

STARÉ SPLAVY

Wilsonovo nádraÏí 120 00 Praha 2 tel.: 224 225 769

ZLÍN CA DAMA ZLÍN

A-Z sport Slezská 12 120 00 Praha 2 tel.: 224 253 654

3. kvûtna 1170, OC Cen.-drap 763 02 Zlín - Malenovice tel.: 577 104 269

PŘÍBOR

ŽĎÁR n. SÁZAVOU

ALPI SPORT

SPORT centrum K2

Jiãínská 15 742 58 Pfiíbor tel.: 556 722 266

Palachova 2285/39 591 01 Îìár nad Sázavou

ROŽNOV p. RAD. PEMI OUTDOOR SPORT Palackého 2191 756 61 RoÏnov p. Radho‰tûm tel.: 571 655 154

POINTS a.s. - JOBI SPORT SKI & CYCLO SPORT „Na Harfû” Na Pofiíãí 12 palác YMCA 110 00 Praha tel.: 234 054 258 Kompletní sortiment znaãek Marker, K2, Uvex, Madshus Donnay

âeskomoravská 41 190 03 Praha 9 tel.: 284 811 212 www.sportnaharfe.cz

SNOW I DO VA·Í PRODEJNY? VOLEJTE

Specializovaná prodejna pro lyÏe a kola. ATOMIC test centrum (pÛjãovna modelÛ 02/03).

Centrum péãe o nohu (vloÏky, botiãky, skelety).

Otevfieno dennû 9 - 21 hod.

571 411 164

DISTRIBUCE@SNOWMAG.CZ

096-ADRESÁŘ 1

20.10.2002 20:04

Stránka 95

102-FLASH 1

18.10.2002 23:34

Stránka 102

Foto: Stefan Hunziker

SNOW, roãník 1, ãíslo 1. SNOW - magazín pro lyÏe a snowboard (MK âR: E13878 ISSN: 1214-0007) vychází v mûsících fiíjen, listopad, prosinec, leden, bfiezen a kvûten. Vydává Altituda s.r.o., 4. kvûtna 175, 755 01 Vsetín. Cena jednoho v˘tisku 89 Kã (139 Sk, 4€).

Normální celoroãní pfiedplatné (6 ãísel) 495 kã. Pfiedplatné objednávejte na 571411164, nebo e-mailem na predplatne@snowmag.cz.

102

SNOW ČÍSLO 1 / 2002

FLASH

R

ockboarding, tak nazvali dva posedlí snowboardisté disciplínu, při níž sníh nahrazují kameny.

„Skipas na ledovec byl moc drah˘, tak jsme hledali jiné moÏnosti,” vzpomínají Manuel Muerner a Matthias Kunz. „Je to neuvûfiitelné! Nov˘ sport! KdyÏ objeví‰ v‰echny jeho stránky, bude‰ stejnû nad‰enej, jako my!” Zpoãátku v roce 1995 to byla spí‰ legrace, dnes je to v‰ak jiÏ legitimní sportovní akce s ve‰ker˘m zázemím vãetnû sponzorského. Jeho váÏnost dokazuje i pfiítom-

nost nûkolika zvuãn˘ch jmen, Ueli Kestenholz, Andre Gruetter ãi Steffi von Siebenthalová jsou v‰echno borci z první desítky snowboardového svûta.

Vedle snowboardistÛ a snowboardistek mûfií síly i telemarkefii a lyÏafii na krátk˘ch lyÏích – „snowbladech”.

Petr Socha

www.rockboarding.com

FLASH