114 ]
Etologické a fyziologické aspekty srnčí zvěře
Zejména v jarním odobí, v době obsazování a obhajování teritorií, je možné v honitbách pozorovat nelítostné a vyčerpávající souboje převážně starších zkušených srnců. Tyto fenomenální záběry si zasluhují velký obdiv. Foto Jiří Bohdal.
Srnčí zvěř je velice věrná svému stanovišti. Na základě značkování 1341 srnčat (Raesfeld, 1965) byly zjištěny údaje o migraci srnčí zvěře. Z celkového počtu značkované zvěře bylo uloveno v prvním roce 360 jedinců, z toho 96 % v okruhu 5 kilometrů od místa značkování a 74 % do vzdálenosti 1 kilometr. Z dalších 981 již starších jedinců se 86 % ulovilo ve vzdálenosti do 5 kilometrů a 41 % dokonce ve vzdálenosti menší než 1 kilometr. Z této studie jasně vyplývá skutečnost, že srnčí zvěř je velice věrná svému stávaništi a pokud to situace a okolnosti dovolují, nikdy neodchází do vzdálených míst. Nejkvalitnější teritoria si zpravidla obsazují nejsilnější, sociálně nejvýše postavení jedinci středního věku. Teritorium, které si srnec v souboji obhájil, obyčejně obsazuje po dobu několika let. Když vlastník kvalitního a úživného teritoria zahyne nebo je uloven, většinou ho obsadí jedinec, který stojí v hodnostní hierarchii k němu nejblíže.