Studenta 53 Prosinec

MAGAZÍN PORTÁLU WWW.STUDENTA.CZ 53. ČÍSLO / PROSINEC 2016 / ZDARMA

LÁSKA, SEX A VZTAHY:

JAK JSME NA TOM?

Tvoříme pocity z řízení!

Věříme, že auta nejsou pouze logická záležitost. Že jde i o emoce a pocity. Vůně luxusní kožené sedačky v novém Audi. Palubní deska v právě přistaveném Mercedesu vábící k pohlazení.

Zvuk motoru připomínající bestii, která zařve při probuzení... ve Faurecii neděláme jen v automotive, ale tvoříme pocity z řízení.

Vydej se s námi na kariérní cestu, která z tebe udělá opravdového experta. Pojeď s námi zažít ten pocit, když na svoji práci můžeš být skutečně hrdý.

POJEDTESNAMI.CZ

EDITORIAL

obsah TÉMA

8 14 24 30

Existuje láska na celý život?

S Jakubem o kusu silikonu Vajíčka, spermie a Michaela SheFighterka Lina a obrana žen

KARIÉRA

36 Pracujte u odpovědných 42 Třeseme principy s ČEZ 43 Speciál: Vánoce ve firmách

LIFESTYLE

48 Petr, Jindra a pomoc druhým 54 Jak nám Mojmíra v Íránu nezabili 58 Na co do kina

V

editorial

ánoce jsou sice obdobím klidu, pohody a lásky, ale předvánoční čas je mnohdy spíš divokou sezonou večírků a nadmíry alkoholu, která často vede k náhlému nárůstu sebevědomí mužů a stejně náhlému poklesu sebekontroly u žen.

Věřte mi, že není nic otravnějšího, než když se na vás sápe alkoholem posílený člověk, který má dojem, jak je strašně šarmantní. A není nic ubožejšího, než když muž popadne ženu opilou do bezvědomí a „zachrání“ ji tím, že ji odveze domů, kde se s ní vyspí a tři minuty nato spokojeně odchází. Ale to je jen můj staromódní názor, one-night standy už dnes přece nejsou ničím zvláštním (byť ten druhý příklad je podle mě prakticky znásilnění).

Naštěstí nejen pro mě tahle staromódnost ve vztazích začíná slavit comeback, což potvrzuje i náš listopadový průzkum na téma láska a sex, kterého se zúčastnily téměř tři tisíce z vás, za což vám moc a moc děkujeme! Z průzkumu totiž vyplývá, že většina vysokoškoláků má dlouhodobý a spokojený vztah, v němž je pro ně nejdůležitější důvěra, porozumění a vzájemný respekt. Že velká většina z vás nikdy svého partnera nepodvedla a přes 80 % z vás věří na lásku na celý život. To je krásné číslo, nemyslíte? Nejen před Vánoci.

Ano, samozřejmě, sex je náš, dělá dobře mně i tobě. Ale čím jste starší, tím si stále častěji uvědomujete, že to, na čem ve vztahu opravdu záleží, je právě ta důvěra, porozumění a respekt. Mít někoho, s kým se můžete smát nebo plakat, nadávat jako dlaždič, když svět není fér, a o koho se můžete opřít, i když je všechno proti vám. To je něco, co vám žádný přiopilý svůdce ani holka napůl v bezvědomí nedá. To je něco, pro co stojí za to zapnout poklopec a jít radši domů, protože nikdy nevíte, jaké skvělé věci se můžou stát, když se budete pro jednou chovat jako člověk, a ne jako sexuální predátor. Protože víte co – co když ta láska na celý život vážně existuje? :) Všem z vás tentokrát přeji nejen příjemné čtení, ale také krásné svátky, veselé Vánoce a hromadu štěstí (a lásky!) v novém roce.

P. S. Ještě jsem kolegovi Honzovi slíbila, že tu zmíním, že je pohledný, úspěšný, sympatický a před Vánoci zrovna čerstvě single, takže kdybyste ho některá chtěla poznat, pište si na redakce@studenta.cz o kontakt :)

PARTNEŘI STUDENTY: FACEBOOK.COM/STUDENTA.CZ TWITTER.COM/STUDENTACZ

Prosinec 2016 STUDENTA 3

ZE ZÁKULISÍ

VÁNOCE JSOU TADY! Vánoce, Vánoce přicházejí… a to i k nám do Studenty! Koncem listopadu jsme si teda ještě zvládli odskočit na Moravu do sklípku, ale od prvních prosincových dnů máme plné hlavy Ježíška a ozdob (a tohohle vydání časopisu, samozřejmě :) ). Ráďa vytáhla z kumbálu studenťácký stromeček, Iris pokukuje po našem iPaintu a usilovně přemýšlí, jak ho letos vyšňořit, aby byl ještě hezčí a vtipnější než loni, a ajťáci už si u rodin na Moravě zařizují, aby bylo na vánočním večírku co pít.

Prostě žijeme svátky!

Co vy, taky už si broukáte koledy?

Loni jsme si naši vánočku (rozuměj vánoční party) hodně užili. Jak bude vypadat letos?

Sledujte @studentacz na Instagramu a uvidíte sami! :) 4 STUDENTA Prosinec 2016

Novรก kolekce podzim/zima 2016 www.loap.cz

ZE ZÁKULISÍ

MAX Maxim Gorjainov, projekťák vymyslel a založit Primát.cz Maxi, tak ven s tím. Proč se Primát jmenuje Primát?

Původní název měl být Kumbál, ale v okamžiku registrace domény jsme zjistili, že nám ji někdo před třemi dny obsadil. Šel jsem si postěžovat kamarádce Laryse (teď pracuje pro Google v Silicon Valley, mimochodem, takže je hodně chytrá :) ), ta vytáhla český slovník a v něm jsme narazili na krásné slovo primát. Líbilo se nám, jak se píše a vyslovuje, že se snadno zapamatuje, má víc významů a taky to, že se daly kredity nazvat banány a z našich členů-primátů se časem (po absolvování) vyvinou homo sapiens.

Jaké je podle tebe hlavní poselství portálu?

Bohužel je málo opravdu kvalitních vyučujících, kteří dokážou svým předmětem studenty opravdu zaujmout a něco je naučit. Vím to z vlastní zkušenosti. A student by tím neměl trpět. Posláním Primáta je vytvořit vhodný prostor pro studentskou komunitu, aby své materiály mohli sdílet či vytvářet studenti sami.

FILIP Filip Krejčí, ajťák A co ty, Filipe?

Já v Primátu pracuju na pozici junior web developera. Společně s Jirkou tak fakticky pracujeme na tom, aby vše fungovalo tak, jak to fungovat má. Bohužel jsme k Primátu přišli jako k hotové věci a jeho nynější stav už úplně neodpovídá moderním trendům. No, tak jsme si řekli, že ho od nuly přepracujeme. Hlavní náplní je pro mě proto momentálně práce na backendu nové webové aplikace.

Co je podle tebe největší přínos Primáta pro studenty?

Teď je to určitě počet dostupných materiálů a aktivních uživatelů, ale samozřejmě také reference předmětů a další tipy ke studiu. Líbí se mi myšlenka toho, že jde o místo, které je navržené k tomu, aby si studenti pomáhali.

6 STUDENTA Prosinec 2016

JIRKA Jirka Nagy, ajťák Jirko, co teď pro Primát.cz hlavně děláš?

Teď hlavně krmím králíky (RabbitMQ) a hlídám velryby (Docker). A to vše jen proto, abychom drželi krok s dobou a udrželi opičáka v kondici, ba naopak ho ještě pořádně nakopli. Jinak mám na starosti, aby Primát fungoval po technické stránce. Takže vše od dohledu nad servery přes návrh a implementaci technologické infrastruktury až po návrhy a implementaci jednotlivých částí portálu.

Kam myslíš, že by Primát měl směřovat?

Myslím si, že Primát bude dále v co největší míře podporovat myšlenku komunitního vzdělávání. Bude se snažit svým uživatelům nabídnout nástroje, které jim umožní daleko snadnější spolupráci v rámci škol, fakult, oborů nebo předmětů.

BANÁNY, PALMY A PRIMÁTI Znáte studijní portál Primát.cz? Stahujete si přes něj materiály ke zkouškám a sbíráte banány? A napadlo vás někdy, kdo za ním vlastně stojí? Kdo tam co dělá, proč to dělá, nebo třeba proč se Primát jmenuje Primát? Odteď už si s tím nebudete muset lámat hlavu, do džungle uprostřed našich kanceláří jsme totiž nakoukli za vás a za ošatku banánů ty naše čtyři primáty ukecali, aby nám trochu povyprávěli o tom, co pro projekt dělají a proč.

Text: Nela Vejvodová, foto: Jindra Kodíček

DAN Daniel Macoun, podpora Dane, ani ty nám neunikneš :) Co je podle tebe na Primátu nejdůležitější?

Asi zjištění, že nic není zadarmo.

Nepomáháš, nejsi aktivní, tak platíš. A naopak.

Co tě na tvojí práci nejvíc baví?

Adrenalin. Pro mě je to každodenní boj (Dan je kvadruplegik a pracuje z domu). Každý den v práci, který zvládnu, je moje malé vítězství nad zdravotním stavem i nad leností.

Jak myslíš, že by se Primát měl dál vyvíjet?

Videa, videa a ještě jednou videa. Přednášky, kurzy, workshopy, informace o všech možných studentských aktivitách. Co si myslím, že nám stále chybí, jsou sdílené informace o veřejně přístupných přednáškách napříč univerzitami.

N

aši čtyři borci se starají o to, aby Primát běžel a moc neskřípal, kdo ho ale skutečně tvoří, jste hlavně vy, studenti, kterým není studijní úspěch vrstevníků lhostejný. Zvlášť ti nejaktivnější z vás, mezi které patří i Jáchym a Iva. Ale i vy všichni ostatní, kterým patří obrovský dík, že toho našeho opičáka držíte nad vodou. :)

JÁCHYM „Na Primátu jsem v podstatě skoro od jeho začátku. Myslím, že se o tom asi někdo ve škole

zmínil, tak jsem se zaregistroval. Už je to víc než tři roky, co jsem skončil Mgr., takže na Primátu už dělám vlastně jen jako dobrovolný administrátor. Baví mě to a Maxovi rád pomůžu. Materiály jsem tam ale všechny nechal. Nevím sice, nakolik se věci změnily, ale pořád vidím, že jsou dost stahované.“

IVA „Hledala jsem na internetu nějaké učební materiály a náhodou mne to přivedlo na tento server. Přečetla jsem si, že můžu materiály nejen

stahovat od jiných studentů, ale také nahrávat ty své výměnou za banány, tak jsem se bez váhání zaregistrovala. Měla jsem v té době v počítači mnoho vlastních materiálů, protože jsem si na přednáškách psala poznámky rovnou do notebooku. Celkem vtipné mi připadalo, když jsem jako doktorandka dělala dozor v analytických laboratořích a pár studentů mělo před sebou moje postupy, které jsem nahrála na Primát. Těší mne, že si je někdo stále stahuje, ale na druhou stranu musím říct, že není nad to, si vytvořit vlastní materiál. Člověk se u toho naučí nejvíc.“ Prosinec 2016 STUDENTA 7

VĚŘÍTE V LÁSKU NA CELÝ ŽIVOT? CHYBA! (NEBO NE?)

Definovat lásku je skoro nadlidský úkol. Psychologové se tímto tématem zabývají už desítky let, a stejně nám toho zbývá ještě hodně k odhalení. Jak lásku vnímáme my, studenti, jsme se ptali i v našem listopadovém hyperúspěšném (tj. vyplňovali jste ho jako diví :)) průzkumu. Společně s profesorem Petrem Weissem jsme se pak zahloubali nad subjektivitou a objektivitou lásky a pokusili se alespoň část téhle tajenky rozkrýt. Takže povídejte, co všechno chcete vědět o lásce?

Text: Mojmír Sedláček 8 STUDENTA Prosinec 2016

TÉMA

5 %

VĚŘÍTE V LÁSKU NA CELÝ ŽIVOT?

1 %

12 %

47 %

35 % ANO – 47 % SPÍŠE ANO – 35 % SPÍŠE NE – 12 % ROZHODNĚ NE – 5 % NEVÍM – 1 %

P

řekvapivě smysluplný příspěvek k tématu lásky jsme našli tam, kde bychom ho opravdu nehledali – na internetovém fóru. Pod nejlépe hodnocenou odpověď na otázku „Jak poznám, že někdo je tou pravou láskou na celý život?“ bychom se totiž mohli podepsat. Uživatel v ní napsal, že láska je vždy nejistá a spočívá ve volbě vlastní zranitelnosti, proto opravdu milovat vyžaduje velkou odvahu. Nikdy si totiž nemůžete být jisti, že zrovna tenhle člověk je vaší osudovou láskou a že pouto mezi vámi bude i v budoucnosti takové jako nyní.

A nám se chce dodat, že možná je to právě tahle nejistota, která náš život koření a umožňuje nám prožívat naplno celou paletu emocí, jež nám byla dána. Co víc si přát?

sama a pouto mezi milujícími lidmi roste. Je-li šťastný partner, cítíme se lépe i my, získáváme životní klid a pocit bezpečí.

Uznávaný sexuolog prof. Petr Weiss byl ovšem ohledně zachování romantické lásky po celý život o poznání kritičtější. „Nemyslím, že romantická láska vydrží celý život. Určitě jsou ale lidé, kterým celý život vydrží láska. A to úplně stačí.

Pokud se nám to poštěstí, můžeme říct, že jsme prožili život (minimálně v této oblasti) šťastně.“

zranitelně. Poskytněte mu emoční základnu a jistotu.

Rozšíření – pomozte svému partnerovi rozšířit jeho svět o nové aktivity a výzvy.

Nepřešlapujte na místě, rozvíjejte sebe i svou lásku.

A JAK JI ZNIČIT?

Jiný výzkum sledoval naopak faktory, které vztah dokážou totálně zničit. A nebyl to jen tak ledajaký výzkum, psycholog John Gottman k němu totiž sbíral informace celé čtyři desítky let! Odhalil čtveřici problémů, které vztah spolehlivě ubíjejí – opakovaná kritika, vyjádření pohrdání, zaujímání obranného postoje a odmítání komunikace. Není to fascinující? Vztah spíše ustojí třeba nedostatky v sexuální oblasti či finanční problémy, ale jakmile se páru nedaří rozumně komunikovat, končí veškerá legrace.

To je hodně inspirativní zjištění.

Jiný neurologický výzkum zase zkoumal sexuální touhu a zjistil něco, co nás možná překvapí.

Touha nesouvisí pouze se základními emocemi a pudovými složkami osobnosti, nýbrž se jedná o mnohem komplexnější jev. Ano, tušíte správně – jev, který má mnoho společného se samotnou láskou a zahrnuje i motivaci a hlubší myšlenky.

Oddělovat vášeň od lásky je proto chybou, protože minimálně z hlediska naší mozkové aktivity se o kdovíjak odlišné fenomény nejedná…

K zamilování stačí pětina vteřiny.

Chemické procesy, co pak mozek spustí, odpovídají malé dávce kokainu

LÁSKA ANO, ROMANTICKÁ UŽ TOLIK NE

Před pěti lety byl proveden první neurologický výzkum svého druhu – vědci zkoumali mozkovou aktivitu u čerstvě zamilovaných jedinců a srovnali ji s lidmi v dlouhodobém vztahu, kteří se považují za nadmíru spokojené.

Výsledek byl zajímavý a hodně optimistický – mozky těchto dvou skupin lidí totiž fungovaly hodně podobně. Naděje na dlouhodobou romantickou lásku proto existuje. V dlouhotrvajících vztazích navíc platí, že postupem času svého partnera zahrnujeme do vnímání sebe

JAK LÁSKU POSÍLIT?

Autoři výše zmíněné studie také poskytli čtveřici doporučení, jejichž dodržováním je možné lásku ve vztahu obnovit či posílit: Velkorysost – pomáhejte druhému a buďte vůči němu chápaví, mějte rovnoměrně rozdělené úkoly, dovolte občas svému partnerovi chvíli oddechu od práce a společnosti.

Pozitivnost – zaměřte se na partnerovy kladné vlastnosti. Ukažte mu, že si ho vážíte a ceníte.

Přilnutí – dovolte svému partnerovi, aby se na vás obrátil v situacích, v nichž se cítí

Prosinec 2016 STUDENTA 9

JAK DLOUHO JSTE PRÁVĚ VE VZTAHU?

12 %

JAK DLOUHO TRVAL VÁŠ NEJDELŠÍ VZTAH?

2 %

7 % 12

9

40 %

8 %

46 %

3 %

28 %

12

8 % 3

6

6 %

3

9 6

13 %

27 %

více než 6 měsíců – 46 %

3 až 4 roky – 28 %

8 měsíců až 1 rok – 8 %

jsem singl – 40 %

1 až 2 roky – 27 %

5 až 7 měsíců – 7 %

méně než 6 měsíců – 12 %

déle než 5 let – 13 %

2 až 4 měsíce – 6 %

jsem ženatý/vdaná – 2 %

nikdy jsem neměl/a vztah – 8 %

pár týdnů až měsíc – 3 %

MÝTUS DLOUHODOBÉ LÁSKY?

Znáte vtipy o tom, jak se spousta lidí postupem času začne podobat svým psům?

Hloupost, že? Ale v partnerském vztahu se tohle opravdu děje. Lidé, kteří spolu žijí třeba 25 let, jsou si veskrze velmi podobní.

Nemusíte v tom hledat skvrny na slunci ani jiná alternativní vysvětlení. Úplně stačí, že tyhle dlouhodobě blízké páry mají podobné zvyklosti ve stravování, prožívání života, přejímají od sebe způsoby chování a v neposlední řadě i mimiku. Dlouhodobá láska nás prostě mění a přibližuje tomu druhému.

Psycholog Gary Chapman před dvěma dekádami přišel se zajímavou teorií, která trochu nabourává klasické romantické koncepty vztahů, v nichž spolu dvojice zamilovaně a bez problémů komunikuje a vše se daří samo.

Chapman rozlišuje pět takzvaných jazyků lásky, přičemž každý z nás má jeden primární a jeden sekundární. Pozorováním a analýzou chování svého protějšku můžeme zjistit, jak na tom je, a právě tímto jazykem bychom s ním měli hovořit.

Do oné pětice patří slova ujištění, dávání dárků, plnění úkolů a skutků, fyzická blízkost a pozornost. Pro každého z nás je podstatné něco jiného a smyslem úspěšného vztahu podle Chapmana není nerealistické očekávání,

10 STUDENTA Prosinec 2016

že všechno půjde jako po másle, nýbrž práce na tom, aby oba partneři mluvili těmi správnými jazyky lásky, které jejich druhá polovička ocení. Nedostává v tom romantika tak trochu na frak?

Přitom zamilovat se je tak jednoduché! Údajně stačí pouhá jedna pětina vteřiny, kdy zajímavého člověka vidíte, a mozek okamžitě spouští chemické procesy, které jsou srovnatelné s malou dávkou kokainu. Prostě euforie, jak se patří.

ZAMILOVANOST, NEBO LÁSKA?

Stále aktuální analýzu lásky představil už v 70. letech terapeut Morgan Scott Peck ve své slavné knize Nevyšlapanou cestou.

Tam rozlišoval mezi láskou a zamilováním.

Zatímco zamilování souvisí s romantickým pojetím a chemickou přitažlivostí k zajímavému protějšku, láska je hlubokým citem, jenž je spojen především s vědomým rozhodnutím a závazkem. Milujeme, protože chceme milovat. Mýtus romantické lásky je podle Pecka nebezpečný, neboť spousta lidí je kvůli němu nešťastná – zamilovanost přirozeně vyprchává a my si myslíme, že odchází samotná láska, což je velká škoda. „Láska je dle mého názoru to, kvůli čemu spolu lidé zůstávají i poté, co vyprchá zamilovanost,“ říká přitom prof. Weiss.

Prof. PhDr. PETR WEISS, Ph.D., DSc. Patří mezi nejuznávanější kapacity v oboru sexuologie. V roce 1978 vystudoval psychologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a roku 2003 se stal profesorem klinické psychologie. Pracuje i jako psycholog v Sexuologickém ústavu 1. lékařské fakulty UK. Na svém kontě má několik set publikovaných článků, včetně dlouhodobých reprezentativních průzkumů mapujících sexuální chování v České republice.

TÉMA

A PROFESORA WEISSE JSME ZPOVÍDALI I DÁL… Pane profesore, věříte na ideál romantické lásky?

Ano, věřím. Považuji ji za záležitost velmi lidskou, ovšem domnívám se, že málokrát v životě se nám poštěstí se s ní setkat. Podle všeho se u lidí během života vyskytne dvakrát třikrát, maximálně čtyřikrát a ne kaž­ dému se podaří ji vůbec zažít. Ale období romantické lásky, zamilovanosti, erotické fascinace patří k obdobím, na které ve stáří vzpomínáme nejraději.

Existují lidé, kteří romantické lásky schopni nejsou?

Ano, někteří lidé jsou osobnostně šišatí a takové lásky schopni nejsou. Jedná se o jedince asociální, disociální, anetické.

Domnívám se ovšem, že pro většinu lidí je romantická láska možná.

A co láska na celý život s jedním partnerem?

Je možná či přímo evolučně správná?

Z evolučního hlediska jsou nám jako druhu homo sapiens sapiens otevřeny všechny možnosti partnerských strategií. Tedy jak polygamní, tak promiskuitní, ale i celoživotně monogamní možnost. V našich životech se tyto jednotlivé varianty pravděpodobně aktualizují podle toho, co je v dané

situaci z reprodukčního hlediska nejnadějnější. Evoluční sexuologie víc neříká.

Kde se vůbec vzal mýtus romantické lásky?

Vše začalo v první polovině minulého století.

Jednak v důsledku rozmachu romantismu v 19. století, jednak i jako odraz měnících se společenských podmínek. Manželství přestalo být rodovou či rodinnou aliancí.

V minulosti nikoho nenapadlo, aby se oženil z důvodu zamilovanosti či romantické lásky.

Manželství byla velmi praktická záležitost, určená k rozšíření majetku, rození dětí, uzavírání aliancí mezi rodinami a tak dále. Až v souvislosti s osvobozením žen z ekonomické závislosti na mužích a s jejich celkovou emancipací začala vznikat idea, že manželství může být skutečně svazkem dvou milujících se lidí, kteří se dobrovolně rozhodli strávit zbytek života společně.

Sex bez lásky dnes víceméně není ničím výjimečným. Dokážete si ale představit skutečně hlubokou lásku bez sexu?

Určitě existuje spousta párů, které spolu žijí, velmi dobře si rozumějí, vychovávají děti, sdílejí stejné zájmy a hodnoty, a přitom pro ně sex dříve nebo později přestane být důležitý. Každý z nás je ovšem tvorem sexuálním a sexuální

CO JE PODLE VÁS VE VZTAHU NEJDŮLEŽITĚJŠÍ?

přitažlivost je součástí naprosté většiny vztahů alespoň v jejich počátcích. Lidé, kteří jsou takzvaně asexuální, pravděpodobně vůbec ne­ existují. Pokud se těchto „asexuálních“ jedinců zeptáte, tak zjistíte, že většina z nich není ochotna vstupovat do párového sexu, ale že několikrát denně masturbují u pornografie. To z mého hlediska žádná asexualita není.

V praxi se specializujete na oblast sexu, řešíte ale třeba i záležitosti týkající se lásky?

U nás v Sexuologickém ústavu se samozřejmě specializujeme na záležitosti kolem sexu, ale oddělit problémy sexuální od problémů vztahových obvykle dost dobře nejde. Takže dříve nebo později i v naší praxi samozřejmě řešíme i problémy vztahové, které plynou ze sexuálního soužití. Jinak ale samotná oblast lásky patří spíše do sféry básníků, malířů, skladatelů, zkrátka do sféry umělecké. Do medicíny patří následky nepodařené lásky spíše než problematika lásky samotné.

Jak vidíte, s láskou to vůbec není jednoduché. Přesto se s ní ale dá pracovat a psychologie nám v téhle oblasti dává mnoho důležitých podnětů. Na spoustu z nich si ovšem musíme ještě počkat. Nebo ještě lépe – pokusit se je vyzkoumat sami…

CO PRO VÁS VE VZTAHU TOLIK DŮLEŽITÉ NENÍ?

RESPEKT

TO, ŽE MI PARTNER ROZUMÍ

TO, ŽE NEJSEM SÁM

DŮVĚRA

DOBRÉ VZTAHY S JEHO/JEJÍ RODINOU

VĚK

* Výsledky použité v celém hlavním tématu tohoto vydání pocházejí z průzkumu „Láska, sex a vztahy“, který letos v listopadu provedl časopis Studenta na vzorku 2674 vysokoškoláku z celé republiky.

Prosinec 2016 STUDENTA 11

7 %

4 % 2 %

26 %

10 %

JAK ČASTO MÍVÁTE SEX?

13 %

23 %

15 %

2 až 3 × týdně – 26 % nahodile – 23 % vůbec – 15 % 1 × týdně – 13 % 4 až 6 × týdně – 10 % 1 × za 14 dní – 7 % tak 1 × do měsíce – 4 % denně – 2 %

SEX JAKO ČÍSLO Počet sexuálních partnerů je věčné téma, které asi neomrzí. O počtu partnerů horlivě debatují ženy u sklenky vína a množství svých partnerek porovnávají i muži v hospodě. Nespočet papírů už prošlo dívčíma rukama, aby si na nich v závěru dlouhého večera dělaly čárky ve snaze vzpomenout si a na nikoho nezapomenout. Známé pravidlo hlásá, že ženy záměrně tvrdí, že mají menší počet partnerů, a muži naopak před ostatním počet svých partnerek nadhodnocují. Ale je to skutečně pravda?

V

každém vztahu přijde chvíle, kdy se partner zeptá, kolik měl předchůdců.

Podle statistik se ženy této otázky bojí jako čert kříže a snaží se jí obloukem vyhnout nebo alespoň uhrát situaci tak, aby nemusely odpovídat první. Dokonce prý dvě třetiny žen ani nemají zájem počet sexuálních partnerů svého protějšku vůbec znát – to potvrzuje i náš průzkum, kdy přes 60 % studentek počet sexuálních partnerů jejich drahé polovičky buď vůbec nezajímá, nebo zajímá jen ze zvědavosti.

12 STUDENTA Prosinec 2016

Text: Bára Vendelínová

PLUS DVĚ A MINUS DVA

Tvrdí se, že muži obvykle ke skutečnému počtu partnerek přičtou dvě, naopak ženy si dva partnery odečtou. Podobný výsledek ukázal i experiment amerických psycholožek Michele Alexander a Terri Fisher, v němž ženy v dotazníku uvedly v průměru dva sexuální partnery, ale na detektoru lži odsouhlasily čtyři. Dokonce i experiment českého psychologa Hubálka, který se snažil o dosažení pravdivého výsledku netradiční metodou

anonymních odpovědí lidí z řad psychologů, dokázal čísla 12 a 8 ve prospěch mužů.

Průzkum provedený 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy z roku 2009 pak došel k počtu 9 u mužů a 5 u žen.

To náš průzkum postavil muže a ženy víceméně na stejnou úroveň – většina z respondentů bez rozdílu pohlaví měla zatím 2 až 3 sexuální partnery, zhruba čtvrtina pak měla buď jediného, nebo 4–6 partnerů a 9 % žen a 12 % mužů zatím žádného sexuálního partnera nemělo.

TÉMA

DÁMA ZN. SE ZKUŠENOSTMI

Proč ženy volí strategii, kdy počet sexuálních partnerů záměrně snižují? Prvním důvodem, který napadne zřejmě každého, je, že žena přirozeně nechce působit promiskuitně a vzbuzovat dojem, že střídá muže jako ponožky. Zároveň existuje i určitý vžitý ideál ženy jako věrné milenky a oddané manželky, který vysokému počtu sexuálních partnerů úplně nehraje do karet. A ačkoli určité očekávání mužů o ideální oddané ženě, která je „ve společnosti dámou, v kuchyni kuchařkou a v posteli děvkou“, se zdá být přežitkem, zřejmě má v naší kultuře pořád ještě docela solidně hluboké a propletené kořeny.

Podle průzkumu provedeného jednou z on-line seznamek vychází najevo, že ideálním počtem partnerů, k němuž se ženy rády přiznají, je deset. Stejný počet také uvítají u svého partnera. Kupříkladu pouze tři procenta žen i mužů považují za ideální počet partnerů svého protějšku více než třicet.

Jiným důvodem, proč ženy uvádějí nižší číslo, je, že přirozeně touží spíše po naplňujícím vztahu nežli po nezávazném sexu. Proto zřejmě nechtějí dávat vysokým počtem předchozích sexuálních partnerů signál k tomu, že jsou k mání pouze na sex.

GENTLEMAN, LEČ SAMEC

Muži naopak obvykle počet svých partnerek mírně nadhodnocují. Důvodem je jednoduše to, že se chtějí cítit mužněji a úspěšněji.

Není novinkou, že si ženy vybírají muže často i podvědomě podle jejich schopnosti je zabezpečit. Také proto se muži díky vyššímu počtu ulovených žen mohou cítit výše na společenském žebříčku. Muži se též bojí toho, že by mohli mít partnerku s bohatšími sexuálními zkušenostmi, než mají oni, což by je v partnerčiných očích mohlo degradovat. A něco na tom je – podle některých průzkumů totiž prý ženám přirozeně připadají přitažlivější muži, kteří jsou atraktivní i pro ostatní ženy. A tedy,

KOLIK SEXUÁLNÍCH PARTNERŮ JSTE ZATÍM MĚLI?

7 %

4 % 3 %

26 %

10 % 10 %

20 %

20 %

nepůjdeme-li do extrémů, čím více partnerek muž má, tím více žen o něj nejspíš stojí, a tím pádem i tím je větší záruka, že bude jako sexuální partner kvalitní.

A pozor, není partner jako partner. Lidé totiž mnohdy nemají jasno v tom, koho vlastně za partnera považovat. Je jím jen trvalý partner a náhodná známost na jednu noc nebo třeba i člověk, kterého čas od času s chutí políbím a intenzivně pomazlím? Je orální sex také sexem ve smyslu počtu partnerů? Ženy podle prof. Petra Weisse počítají pouze partnery, se kterými měly pohlavní styk, kdežto muži často zahrnují do svých čísel i nekoitální aktivity.

Kromě toho bychom na celou věc mohli pohlížet jako na otázku ryze individuální. Jsou lidé, a to bez ohledu na pohlaví, kterým vyhovuje mít pouze jednoho sexuálního partnera po celý život. Jiným naopak nestačí ani papír formátu A3 na všechny pomyslné zářezy.

A co vy? Kolik sexuálních partnerů byste své drahé polovičce přiznali?

JE PRO VÁS DŮLEŽITÉ VĚDĚT, KOLIK SEXUÁLNÍCH PARTNERŮ MĚL VÁŠ PARTNER PŘED VÁMI?

12 %

?

14 %

52 %

22 %

2 až 3 – 26 %

7 až 9 – 10 %

ne, ptám se většinou ze zvědavosti – 52 %

4 až 6 – 20 %

10 až 14 – 7 %

ano, chci vědět, co je ten druhý zač – 22 %

jednoho – 20 %

15 až 20 – 4 %

ano, chci vědět, na čem jsem – 14 %

žádného – 10 %

více než 20 – 3 %

ne, vůbec mě to nezajímá – 12 %

Prosinec 2016 STUDENTA 13

BRZY MOŽNÁ BUDEME ŽÁRLIT

NA KUS SILIKONU

Naše generace tráví život u počítače. Nové technologie pronikají nejen do našeho vzdělávání, kariéry či vztahů s lidmi, ale také do naší sexuality. Letošní průzkum univerzity v San Diegu ukázal, že Millennials mají výrazně méně sexu než jejich rodiče, a fenomén to není rozhodně ryze americký (kde můžete namítnout, že měli hippies). Proč spolu nespíme tolik jako dřív? A hlavně – proč spolu o sexu nemluvíme? O tom jsme si povídali s Jakubem Binterem, výzkumníkem Národního ústavu duševního zdraví, který se ve své odborné praxi věnuje právě sexualitě.

Text: Bára Baštová 14 STUDENTA Prosinec 2016

TÉMA

BYLI JSTE NĚKDY NEVĚRNÍ?

POUŽÍVÁTE SEXUÁLNÍ POMŮCKY?

15 %

43 %

NE, NIKDY JSEM TO NEZKUSIL/A

29 %

ANO, OBČAS

17 %

14 %

68 % 18+

NE, NELÁKÁ MĚ TO

7 %

ANO, JEDNOU

7 %

ANO, PRAVIDELNĚ

POSLALI JSTE NĚKDY NĚKOMU INTIMNÍ FOTKU? 68 %

NE

NE, NIKDY – 68 %

32 %

ANO

ANO, JEDNOU – 17 % ANO, OPAKOVANĚ – 15 %

J

akube, jak ses vůbec dostal ke studiu sexuálního chování lidí?

Skoro by se dalo říct, že jsem se nějak o tato témata zajímal od útlého dětství. Hry na doktora (bez vyjmutí něčího apendixu) a velmi otevřený přístup celé mojí rodiny zapříčinil, že si pro mě museli už do školky přijet a vysvětlit mi, že nemůžu ostatním dětem říkat, jak se dělají děti, byť je to anatomicky poměrně přesné (babička vždycky ráda nahmátla lékařské knihy a zodpověděla všetečné otázky). Na střední průmyslové škole mě nejvíce zajímal sexuální život vrstevníků, a když se nedávno na školním srazu spolužáci dozvěděli, čím se zabývám, nikoho to nepřekvapilo, a naopak byli rádi, že můžu dělat, co mě baví – tímto jim děkuji za trpělivé rozebírání jejich osobních životů. Ovšem zlomem byl nástup na Fakultu humanitních studií. Naše fakulta má v tomto ohledu velmi dobré zázemí.

Zkoumáš lidskou sexualitu. Myslíš si, že současná generace mladých 15–30 let je ve svém sexuálním chování něčím specifická?

Jistě, můj děda měl černobílou televizi velikosti dnešních mobilů, před kterou si dával zvětšovací sklo. Když chtěl nějakou informaci, musel do knihovny. Můj táta měl mobilní

telefon, který měl displej o dvou řádcích a anténu, kterou šlo vyndat tenisák zpod skříně. Moji starší kamarádi video a VHS kazety, na kterých se odehrávalo šumivé

Mnohým to nahání hrůzu, ale má to i mnoho pozitiv, jako již zmiňovaný přístup k informacím.

Existují věci, které se na sexuálním chování lidí nemění a nezmění?

Obecná tendence se sexuálními tématy zabývat je stálicí. Kdosi kdysi řekl, že u témat sex, smrt a vylučování můžeme skončit při každé konverzaci, a to se asi nemění. To, že dnes my muži toužebně nekoukáme na černobílý katalog spodního prádla, ale na to, jak Rocco Siffredi a Robert Rosenberg řádí s Jennou Haze a Sashou Grey, je opět otázka technologie. Muži jsou v tomto ohledu stále velmi vizuální a docela jistě to tak zůstane. Brzy budeme mít porno ve virtuální realitě, na tom teď pracujeme i výzkumně.

To, že dnes dívky nečtou romantické harlekýnky, ale Padesát odstínů šedi, které samo sebou také romantiku obsahují, je změna, která souvisí se změnou pohledu společnosti na sexualitu, a to zejména na ženskou sexualitu. Opět můžeme použít tyto příklady a říct si, že v obou jsou muži dominantní a ženy spíše submisivní. Byť to mnoho osob bude popírat, současné studie stále potvrzují, že tohle je většinově preferovaná role pro obě pohlaví, asi tak 90 na 10 %. Tendence k podvádění a k tomu mít větší množství partnerek u mužů je také stálicí,

Každý ví, jak nasadit kondom, ale jak na rozchod nebo jaké fotky na Facebook nepatří, to už méně cosi a do toho někdo říkal netečným hlasem „ó bóže“. My máme on-line svět se všemi možnými stránkami, kde můžeme načerpat informace, sledovat porno s až neuvěřitelnou záplavou různých praktik ve vysoké kvalitě a v neuvěřitelné kvantitě. Také je mnohem více různých on-line seznamek, erotických portálů a mobilních aplikací. To vše má na naši sexualitu velký vliv. Odlišně se seznamujeme, můžeme být anonymní, můžeme se inspirovat záplavou filmů a povídek, které můžeme sdílet s neuvěřitelnou rychlostí.

Porno je na Google jedno z hesel, které se vyhledává nejčastěji. Česká společnost byla, co se týče sexuality, vždy poměrně otevřená, ale se sexem a sexualitou se dnes setkáváme mnohem dříve a jinak.

Prosinec 2016 STUDENTA 15

TÉMA stejně jako preferování nezávazných sexuálních vztahů neboli „jednonocovek“. Ženy do nějaké míry stále hledají stálejší partnery, co se o ně zajímají i mimo postel.

Jaké trendy v oblasti sexu podle tebe mladí sledují?

Zdá se, že s rozmachem internetu a ženských a mužských lifestylových časopisů a stránek jsou lidé více v obraze ohledně toho, co se v sexu považuje za trend a co se pokládá za běžné. Zkusme si představit, že před šedesáti lety Kinsey publikoval svoje práce o sexualitě mužů a žen. Jen fakt, kolik z dotazovaných masturbuje, byl pro společnost zcela pobuřující. A dnes si můžeme na každém druhém portále přečíst „jak na anální sex“.

Anální sex, stejně jako předtím orální sex, se usídlil v našich pornech, časopisech a hlavách, je dnes vnímán jako relativně běžná součást fyzického aktu lásky mezi mužem a ženou, ne jen mezi dvěma muži. Užívání a řekněme vlastnění erotických pomůcek je zcela běžné. Fantazie i praktikování sexu ve více lidech, trojka, čtyřka, swingers je dnes asi největší rozdíl. To je trend, který roste.

Jak jsou na tom mladí Češi, co se týče antikoncepce a bezpečnosti při sexu? Česká společnost je na tom s ohledem na bezpečnost sexu relativně dobře, zejména co se užití kondomu při styku s novými partnery a „fyzické“ ochrany týče. Obecně mají mladí lidé dobré povědomí o pohlavně přenosných nemocech a o riziku s nimi spojeném.

Antikoncepce je pro dívky dnes spíše otázkou pravidelného cyklu, případně formou vyhnutí nechtěnému těhotenství při možnosti styku bez kondomu se stálým partnerem. To je vlastně její účel.

Bezpečnost, která by se měla začít brát trochu vážněji, je ta duševní a vztahová. To, že se s někým bezpečně vyspím, ještě neznamená, že budu vědět, jak na rozchod, jak řešit partnerský konflikt, jaké fotky je ještě vhodné dát si na Facebook, když je mi třináct apod.

Tam bych to neviděl tak růžově.

Takže vidíš problém zejména v sexuální osvětě mezi školáky a mladšími studenty?

Jestli si myslím, že je někde v současné chvíli problém s bezpečností, tak je to právě sexting a jakási duševní stránka sexuality. S kolegyní Denisou Průšovou jsme vedli seminář o sexualitě pro žáky 7.–9. tříd. Prakticky nikdy nechybovali při otázkách na pohlavní choroby, každý uměl nasadit kondom na nohu od židle, všichni věděli, na co je antikoncepce, a tohle

16 STUDENTA Prosinec 2016

pro ně byla nuda. To visí na internetu a je to „přece jasný“. Ovšem jak došlo na řešení nějaké formy ochrany duševní, třeba na zvážení, zda mají s tím a oním spát, co je a co není vhodné si posílat na internetu a jaké dopady může mít rozesílání nahých fotek kamarádům a kamarádkám, co je soukromá sexualita a že psát někomu „jak si to kdo dělá“ může mít celkem velký dopad na jejich spokojenost, zejména pokud se s člověkem, co má jejich fotky, nepohodnou, to je dostalo.

Nikdy nezapomenu na příběh, který jsme jim dali na dokončení. Bylo to o muži, který je měl kontaktovat na Facebooku a napsat, že mu mají buď poslat své nahé fotky, nebo se s ním sejít večer v parku za městem. Po dlouhé debatě se domluvili na tom, že je bezpečnější poslat fotky. Nikdo v té třídě neřekl, že neudělají rozhodně ani jedno. Tohle je pro mě velmi alarmující a to je směr, kam by se měla edukace ubírat.

Další částí, která by měla být více rozebrána, je to, kdy jít s něčím k doktorovi specialistovi, a to, že existují specializovaná pracoviště, kam člověk anonymně může jít a nechat se vyšetřit.

Jak to podle tebe mezi mladými vypadá s nevěrou?

Nevěru je dobré si rozdělit na více složek.

Základní může být emocionální a fyzická.

Muži jsou více majetničtí, vadí jim, když se jejich dívky někdo dotýká, líbá, nebo dokonce s někým jiným spí. Ženám mnohem víc vadí nevěra emocionální. Blízkost, investice do někoho jiného. Ovšem evoluce možná nepočítala (ne, že by s něčím počítala) s tím, že s novými technologiemi pozorujeme zajímavý fenomén kybernevěry. Zajímavé zjištění bylo, že když měli lidé rozhodnout, co je a co není nevěra, tak tuhle on-line nevěru za nevěru nepovažovali u sebe, ale u partnera to rozhodně nevěra byla. Myslím, že až přijdou na řadu avataři jako z masa a kostí a důmyslná zařízení simulující sex, bude zajímavé sledovat, jak lidé žárlí na kus silikonu. Často pracovně cestuješ do zahraničí.

Jaká je podle tebe obecně sexuální tolerance v Česku? Lišíme se nějak od ostatních národů? Češi jsou jednoznačně na vrcholu tolerance.

Největším důvodem je pravděpodobně nízký vliv náboženství. Po všem, co se na našem území odehrálo od husitství a my se o tom učili ve školách, přes modernizační procesy související s průmyslovou revolucí. To vše na

velmi malém území. Pak s komunistickým pronásledováním církví to nemohlo dopadnout o moc jinak. Když se to zkombinuje s českou hrdostí na vědu a s jednou z nejdelších historií výzkumu lidské sexuality vůbec, vyplývá z toho, že Češi jsou v tomto směru skutečně velmi tolerantní.

Některé průzkumy tvrdí, že generace Y má menší zájem o sex než ty předchozí. Jaké hlavní důvody za tím vidíš?

Generace definovaná používáním nových technologií se zřejmě trochu více ponořila do jejich používání. Přisuzoval bych to opět více faktorům. Jedním z nich může být obecná

JAKUB BINTER je Ph.D. studentem PřF a FHS UK a výzkumníkem Národního ústavu duševního zdraví. Ve své odborné praxi se zabývá zejména výzkumem lidské sexuality. V současnosti je jeho hlavní oblastí zájmu využití moderních technologií, jako je počítačová animace či virtuální realita, v psychologickém výzkumu.

Ve volném čase se věnuje bojovému umění, sbírá vtipy, hraje v punkrockové kapele Z Formy na baskytaru a snaží se cestovat. Vždy se chtěl zabývat vědou, i když to chvíli vypadalo spíš na kariéru zedníka, protože první přijímačky na vysokou školu neudělal a rok poté žil ve Velké Británii, kde pracoval na stavbě.

komplikovanost seznamování. Lidé dříve trávili čas spíše při společných aktivitách, seznámení tedy bylo snazší. Dopad bychom mohli vidět v množství osob, které se seznámí přes seznamku nebo na speed-datingu a za použití různých aplikací. Dnešní generace tráví mnoho času u počítače. Když pak přijde chuť na sex, je k dispozici tolik materiálu, který přesně odpovídá tomu, co chtějí vidět a zažít.

Sexuální aktivity, zahrnující masturbaci, zřejmě méně nebude, ale skutečného partnerského sexu asi ano.

Zabýváš se zkoumáním sexuálních fantazií.

S jakou nejzajímavější věcí ses v rámci toho setkal?

Co se fantazií týče, je to asi fakt, že mnoho lidí si myslí, že sexuální fantazie je něco, co chtějí dělat. Není to tak, máme mnoho fantazií, které jsou sexuální, a přesto jsou spíše scénářem, který bychom realizovat nechtěli. Jako dobrý příklad si můžeme uvézt homosexuální fantazie u mužů. Většina heterosexuálních mužů je má. Mám na mysli upuštěné mýdlo

ve sprše a to, co si teď všichni představí.

Neznamená to, že chtějí, aby se to stalo, spíše je to představa toho, co nechtějí zažít.

Tenis si nikdo hrou o zeď nezlepší.

Se sexem je to stejné Trochu zapeklitější je to s fantaziemi o znásilnění u žen. Ženy tyto fantazie mají, a dokonce je považují za velmi vzrušující. Pokud si je ovšem rozebereme více, pochopíme, že nejde o brutální napadení v parku ušmudlaným mužem, který jinak partnerku nesežene, ale o podvolení se muži, který je úžasný, krásný a navíc něžný. Důvodem je snížení pocitu viny za takové představy. Nemohly se přece jen tak vzdát, zejména pokud jsou zadané.

Myslím, že u žen tak populárních Padesát odstínů šedi je dobrý příklad.

Můžeš jako odborník dát mladým lidem radu, jak vlastně na kvalitní sex?

Tohle může vyznít jako klišé od babičky, ale proč ne, generace X přece věděla co a jak.

Začal bych tím, že by si měli najít dobrého partnera. Tenis si nikdo hrou o zeď nezlepší a se sexem to není jinak. Takže zvednout zadky a ven, potkávat lidi. Je důležité myslet na to, že ne všichni jsme stejní a nemáme stejné potřeby a touhy, takže žádný univerzální návod existovat nebude.

Myslím, že pokud najdete větší zálibu v hledání toho, co toho druhého, ať již muže, nebo ženu, přivádí k rozkoši, bude vám oplaceno stejnou mincí. To povede k nečekaným společným zážitkům. Myslete na to, že byste neměli ublížit ani sobě, ani partnerovi. To ani fyzicky, ani emocionálně. A mluvte spolu.

Povídejte si o svých pocitech a tělesných zážitcích po tom, co skončí ta fyzická část. Berte to jako dohru, povězte si, co bylo příjemné a co byste změnili. Berte to jako přípravu na příště a budete se mít na co těšit…

Prosinec 2016 STUDENTA 17

BYLI BYSTE OCHOTNI ZA SEX ZAPLATIT?

20 %

6 %

2 %

72 % VĚDĚLI JSTE, ŽE...

S

NE – 72 % SPÍŠ NE – 20 %

Milostný zvyk grónských Eskymáků nahrazující líbání – tření nosů – vznikl ze zcela praktických důvodů. Klasické líbání ve velké zimě totiž Eskymákům způsobovalo popraskání rtů. Třením nosů se této nepříjemnosti vyhnuli.

SPÍŠE ANO – 6 % ANO – 2 %

LETEM SEXUÁLNÍM SVĚTEM

Denně proběhne na celém světě okolo 100 milionů milostných aktů. A ačkoli všude slouží k víceméně stejným účelům, jejich podoba se v praxi podstatně liší. To, co by nám doma připadalo nudné, může jiné šokovat. A věřte nám – to, co je jinde úplně normální, je námi občas vnímáno jako hodně ujeté. Zajímají vás cizí sexuální zvyky? Tak s námi pojďte nakouknout pod peřinu různých národů z různých kontinentů.

Text: Bára Vendelínová

Z

AČNĚME ZA VELKOU LOUŽÍ

V USA to je z pohledu Evropana celé takové trošku zamotané. Na rozdíl od nás je ve Spojených státech totiž třeba větší tolerance k násilí, ale sex je tam zase tak trochu tabu a za sexuální obtěžování, které je samozřejmě žalovatelné, se tam dá považovat i leckterá věc, nad kterou bychom my jen mávli rukou. Severní Amerika však není jen USA a můžeme zde najít i řadu rarit. Kupříkladu rodinná soudržnost severoamerických Komančů nás může zaskočit ve chvíli, kdy zjistíme, že sestra těhotné ženy je nucena v době těhotenství sexuálně pečovat o jejího muže.

Obyvatelé států Jižní Ameriky jsou obecně považováni za velmi náruživé milovníky, kteří se sexu oddávají často a s chutí. Na piedestal je tu stavěna žena s plným a kulatým pozadím, muži jsou tu pak proslulí svým majetnickým a žárlivým chováním. Různé jihoamerické státy samozřejmě mají svá specifika 18 STUDENTA Prosinec 2016

(jihoamerický kmen Sirionů třeba nikdy nepoznal krásu polibků), podle některých vědců je ovšem právě Jižní Amerika původem různých pohlavních nemocí. Existují třeba teorie o tom, že původ syfilis, který se do Evropy dostal jako důsledek zaoceánských plaveb, se nachází u lam, s nimiž pastevci trávili dlouhé měsíce v horách a zřejmě si s nimi rozuměli lépe než s vlastními manželkami.

A CO ASIE?

Islám není v otázce sexu jednotný, a proto můžeme narazit v různých asijských muslimských zemích na různé zvyky. Obvykle však sex společensky příliš dobře přijímán není stejně jako nevěra, za niž může ženu postihnout třeba i ukamenování. Paradoxem je, že mnoho mužů z takto striktních zemí nachází oblibu v pornografii.

Zemí zasvěcenou sexu se může zdát Indie, kolébka Kámasútry. Zde můžeme z široké

škály zajímavých erotických zvyků zmínit například ty kmene Muria, kde děti od deseti let pobývají v komuně, která je svými rituály zasvěcuje do světa nevázaného sexu a promiskuity. Svou propracovaností a důležitostí skupina připomíná skutečnou sexuální školu.

Děti cíleně střídají své partnery i praktiky.

O kousek dál, v Himálaji, se ujal zvyk vycházející z místní potřeby zajištění rodiny. Bratři se tu dělí o jednu partnerku, a to nejen v materiálním zabezpečení, ale i v ložnici.

Asiaté z Dálného východu jsou známí svými zvláštními sexuálními zvyky a vynalézavostí. Ženy mívají často submisivní postavení ve vztahu, které jim ale nikterak nevadí. Jejich cílem je poskytnout muži ideální péči a uspokojení.

Na rozdíl od evropského předhánění mužů ve velikosti penisu se Asiaté mohou klidně radovat, i když nejsou příliš obdařeni. Muži s malým penisem zde totiž nejen že nejsou nijak zatracováni, ale ženy jim naopak dávají přednost.

TÉMA Japonští muži se rádi staví do dominantní role, vymýšlejí různé raritní sexuální pomůcky a mají také velkou oblibu v erotických kostýmech. Jedná se zřejmě o sexuálně nejpestřejší národ na světě. Není neobvyklý sex homosexuální nebo skupinový a své zájemce by si zde našla téměř každá úchylka. Zajímavostí však je, že muži často preferují virtuální sex před tím skutečným, a i proto nyní Japonsku hrozí problémy z důvodu nízké porodnosti.

V LOŽNICI U PROTINOŽCŮ

Na oceánských ostrovech se poměrně dobře daří všemožným druhům sexu a není zde výjimkou ani promiskuita. Na Papui Nové Guineji je společnost sexu velmi otevřená a kromě četných sexuálních praktik zahrnujících i násilí se zde dívky věnují například návštěvám obdoby našich hodinových hotelů. Postavení sexu jako společenské záležitosti potvrzuje také fakt, že na některých polynéských ostrovech čerstvé novomanželky poskytují svůj klín všem mužům přítomným na svatbě. Na mikronéských ostrovech se pak do sexu zapojují zvířata. Možná ale poněkud nečekaná. Jedná se o mravence a drobné rybky, které se používají ke stimulaci ženských intimních partií.

Roztomilý zvyk mají australští Aboriginci, kteří věří, že s pomocí talismanů ovlivní pohlaví svého potomka. Těhotné ženy s sebou nosí buď atrapu oštěpu, která má zaručit

narození syna, nebo malou taštičku.

A mluvíme-li o promiskuitě, různé průzkumy tvrdí, že mezi nejpromiskuitnější ženy světa patří Novozélanďanky a mezi nejpromiskuitnější muže zase Australané. Tak ještě že to k sobě mají tak blízko, co?

ZTRÁTA PANENSTVÍ V AFRICE

Vzhledem k počtu různých kmenů v Africe se také velmi různí sexuální praktiky na tomto kontinentě. Můžeme zde narazit na kmeny, kde muže o panenství připravují těhotné ženy, jinde to jsou naopak ženy neplodné. V některých společenstvích matky sledují z důvodu zdravotní prevence erekci svých synů nebo je podněcují k masturbaci. Rodinná angažovanost v oblasti sexu je běžná například i u známého kmene Wodaabe, kde rodiče najdou svému potomku partnera již v dětství a není jím nikdo jiný než pokrevní bratranec či sestřenice. Teprve po uzavření tohoto sňatku jsou partneři oprávněni si na festivalech nenápadně hledat i jiné protějšky.

I na sexuálně přirozeném africkém kontinentě se najdou určitá tabu. Kupříkladu Hotentoti se velmi obávají narození dvojčat a v rámci prevence si proto odstraňují jedno varle.

EVROPA

V rámci Evropy se státy nepředhánějí ani tak v bizarnosti sexuálních praktik, jako v počtu souloží. Běžný Čech se sexu věnuje v průměru

ZAŽILI JSTE NĚKDY SEX NA JEDNU NOC? 1 %

devětadevadesátkrát ročně. Lépe si na tom stojí jižní národy, například Portugalci, kteří mají sex v průměru dvakrát týdně. Naopak menší sexuální frekvenci můžeme čekat při cestování na sever. Kupříkladu Finové a Dáni se milují jen jednou týdně.

Největšími sexuálními puritány Evropy jsou zřejmě Poláci, kteří zřídkakdy používají antikoncepci nebo erotické pomůcky – letos se v Polsku dokonce hovořilo o totálním zákazu potratů, a to i pro ženy po znásilnění, což zvedlo obrovskou vlnu protestů. Promiskuita naopak kvete na Islandu a v dalších státech severní Evropy. Přece jen, všichni známe pojem „švédská trojka“, že ano. Seveřané jsou navíc známí svou výdrží.

Ačkoli by se zdálo, že oproti okolnímu světu je Evropa na bizarnosti skoupá, při pátrání v historii zjistíme, že to není tak docela pravda. Naše současné zvyky tu nejsou od nepaměti a i v evropské minulosti bychom našli dost kuriozit. Kupříkladu Slované kladli důraz na zachování panenství před vstupem do manželství a o svatební noci pečlivě stav své partnerky kontrolovali. Pokud však s „učiněním ženy“ z novomanželky měl muž potíže, ujal se této role obvykle jeho bratr či některá z žen. V některých případech dokonce celé události přihlíželi i svatebčané. To jsme do dneška udělali celkem příjemný krok kupředu (hlavně co se soukromí týče), nemyslíte?

UMĚLI BYSTE SI PŘEDSTAVIT, ŽE MÁTE KAMARÁDA/KU NE NA VZTAH, ALE POUZE NA SEX?

20 %

31 %

13 %

23 %

25 %

25 %

6 %

29 % 27 %

ne, nikdy a ani mě to neláká – 31 %

ne, nedokázal/a bych mít sex bez emocí – 29 %

ano, zažil/a jsem ho několikrát – 25 %

ano, takového člověka jsem už v minulosti měl/a – 27 %

ne, nikdy, i když mě to trochu láká – 23 %

ano, proč ne, mít sex bez emocí zní super – 25 %

ano, jednou – 20 %

ne, bál/a bych se, že se do něj za čas zamiluju – 13 %

ano, zažívám ho často – 1 %

ano, takového člověka mám – 6 % Prosinec 2016 STUDENTA 19

SEZNAMOVÁNÍ ON-LINE:

HLEDÁME. ALE NACHÁZÍME? Tradiční seznamování spojené s osobním oslovením osoby, která nás přitahuje, někde na akci nebo v baru sice zůstává preferované, ale už se nepovažuje za moderní. Proč? Protože jsme internetová generace, a když můžeme přes internet studovat, pracovat, nakupovat, bavit se a komunikovat s kamarády, proč bychom se tam neměli i seznamovat. On-line seznamky se v poslední době stávají (znovu – pamatujete na libimseti.cz, ne?) trendem. Denně díky nim procházíme nepřeberné množství tváří (a jiných částí těla) lidí, o nichž si často nějaký automatický systém myslí, že se nám budou líbit. A hledáme. Daří se nám ale i nacházet?

Text: Oliver Sálus

D

oba pokročila, a zatímco naši rodiče se seznamovali v restauracích, prarodiče ve škole a praprarodiče při řemeslných pracích, naší generaci je bližší svět sociálních sítí a on-line seznamek. Nejeden z nás poznal svou spřízněnou

20 STUDENTA Prosinec 2016

duši šťouchnutím na Facebooku, followem na Instagramu či lajkem na Twitteru. No a pak je tu Tinder, že ano. Seznamovat se na ulici už prostě není moderní a paradoxně je tak pro nás občas daleko „přirozenější“ navázat spojení přes internet.

Byť stále ještě nejde o většinu, uchyluje se k internetovým seznamkám čím dál více lidí. Nejpopulárnější jsou bezesporu u mladých lidí, u lidí velmi pracovně vytížených, kteří nemají čas se seznamovat standardně, a u LGBT komunity, která se obecně

TÉMA

VYUŽÍVÁTE ON-LINE SEZNAMKY?

CO SI MYSLÍTE O ON-LINE SEZNAMKÁCH?

6 %

74 % 36 %

25 %

29 % 22 % 17 %

69 %

14 % preferuji osobní seznámení – 74 % on-line seznamky jsou riskantní, nevíte, kdo skutečně sedí na druhé straně – 36 % on-line seznamky jsou super pro nesmělé, mohou se nejprve poznat a až pak potkat naživo – 29 % služby tipu Tinder redukují člověka na fotku a míry – 22 %

NE – 69 % PÁRKRÁT JSEM TO ZKUSIL/A – 25 % ANO, OPAKOVANĚ – 6 %

neseznamuje úplně jednoduše. Ať už patříte do jakékoli skupiny, velmi často na Tinderu a jiných on-line seznamkách hledáte spíše zábavu, pobavení, případně partnera na sex.

Nalezení lásky na celý život tam úplně ne­ očekáváte, byť samozřejmě existují výjimky (což ukázaly i výsledky našeho velkého partnerského průzkumu, které v hlavním tématu tohoto vydání můžete najít).

JAKÉ VÝHODY PŘINÁŠÍ ON-LINE SEZNAMOVÁNÍ?

Na seznamkách se daří v první řadě atraktivním ženám. Pokud se k takovým ženám z nepochopitelného důvodu nehrnou muži naživo, na internetu si určitě na nedostatek nápadníků stěžovat nebudou.

Za další zjevnou výhodu on-line seznamování můžeme považovat fakt, že na fotografii toho druhého můžeme hledět libovolnou dobu, což by při osobním setkání v autobuse či obchodě vypadalo asi docela zvláštně. Tato výhoda je zároveň i nevýhodou, a to pro méně atraktivní jedince. Ti, zatímco naživo mají možnost svým šarmem a sebevědomím toho druhého okouzlit, v on-line světě nemají šanci a k žádnému jinému než vizuálnímu okouzlování vlastně ani nikdy nedojde.

on-line služby jsou super na sex, nevím, jestli umí vygenerovat dlouhodobějšího partnera – 17 % on-line seznamky jsou super – 14 %

A pak je tu samozřejmě odvaha. Muži to s oslovováním a „balením“ cizích žen nemají vůbec jednoduché, je k tomu totiž zapotřebí patřičná dávka odvahy a sebedůvěry. Na internetu ale vlastně o nic moc nejde, a tak svou šanci dostanou i muži, kteří by naživo ženu pravděpodobně v žádném případě neoslovili.

Zásadní výhodou on-line seznamování je ale čas. Když už se sami sobě vzájemně líbí, dojde na námluvy. Oba dva ale mají výrazně více času si své věty promyslet, nemůže dojít k zakoktávání a muž se jednoduše nemusí bát, že se před ženou shodí. A když se vám nebude konverzace zamlouvat, stačí ji vypnout, a vy tak nemusíte vymýšlet únikové strategie jako při běžných situacích.

Psycholog by určitě namítl, že právě tahle jednoduchá „úniková strategie“ a vůbec celá komunikace s odstupem času a prostoru nepříznivě ovlivňuje naše sociální schopnosti, tedy schopnosti bavit se s lidmi a socializovat se v reálném čase a prostoru, kde si nemůžete všechno osmkrát rozmyslet a „vypnout“ svůj konverzační protějšek, když zrovna nevíte, co říct. A je to určitě pravda. Pokud pro vás on-line seznamování zůstává jen takovým obohacením nebo vedlejším produktem, je to v pohodě, ale neměli

byste určitě dopustit to, abyste se seznamovali výhradně on-line. Pak pro vás realita může být docela soustem.

NA CO SI DÁT POZOR

Stejně jako sociální sítě jsou i internetové seznamky skvělým polem působnosti pro různé devianty, a tak i zde můžete snadno narazit na profil svůdné dívky, který ve skutečnosti patří staršímu podivínovi se zvláštními úchylkami. Na téma ochrany soukromí na sociálních sítích, které si uvědomuje stále menší počet mladých uživatelů, jsme psali v rámci velkého tématu „Bezpečnost“ – podívejte se na ně u nás na webu na studenta.cz, je hodně zajímavé. A hlavně proboha nesvěřujte své osobní a snadno zneužitelné informace cizím lidem jen na základě přitažlivé profilové fotografie nebo pár milých řádků.

Jaké poučení z toho všeho plyne?

Jednoduché. I když se totiž snažíme o seznamování on-line, ve výsledku náš budoucí vztah stejně začíná zrovna tak jako před sto lety – osobní schůzkou. Bez ní totiž prostě vztah není, ať chcete, nebo ne. :) Každopádně vzkaz od nás z redakce – ať už hledáte svou spřízněnou duši on-line, nebo tradičně, držíme vám palce!

Prosinec 2016 STUDENTA 21

TÉMA

ZAKLADATEL PINKILINU:

K NELIBOSTI MÉ PŘÍTELKYNĚ MUSÍM APPKU TESTOVAT

V rámci časopisu Studenta pravidelně pořádáme různé průzkumy, v nichž zjišťujeme, co mají čeští studenti rádi a čemu naopak příliš neholdují. Podle toho posledního o lásce, sexu a vztazích drtivá většina vysokoškoláků nevyužívá internetové seznamky (a ani se o nich zrovna dvakrát mile nevyjadřují). Zhruba čtvrtina je pak kdysi vyzkoušela, ale jen zlomek dotazovaných přiznal, že je navštěvuje pravidelně. O tom, proč u studentů on-line seznamky nefrčí a čím je unikátní ta jeho, jsme se bavili se spoluzakladatelem „českého Tinderu“, tedy aplikace Pinkilin, Michaelem Živělou.

Ř

ekl bych, že je to, že studenti on-line seznamování zase tolik nevyužívají, dáno povahou studentského života,“ říká Michael. „Studenti totiž kolikrát navštěvují týdně až pět akcí, kde poznávají nové přátele a potenciální partnery, a tak se jejich sociální okruh rozrůstá přirozeně. Ti, kteří takovým životem nežijí, ovšem musejí, pokud se chtějí seznámit, začít využívat jiné nástroje, jako jsou třeba právě internetové seznamky.“ Řada studentů si také podle našeho průzkumu myslí, že jsou seznamky riskantní. „A co v dnešní době není?“ reaguje Michael. „Na internetu musí být každý ve střehu. Oblbnout vás skoro stejně ale můžou i v baru. Vždy si vzpomenu na známého, který během studentské akce přesvědčil českou studentku VŠ, že je Španěl. No, a jelikož měla za cíl seznámit se cizincem, byla hned ruka v rukávě. Vystřízlivění následovalo až o pár hodin později, když jí v češtině oznámil, že jde domů.

Myslím si, že na to slečna vzpomíná doteď.“

SEZNAMKY SE MU NELÍBILY, TAK VYTVOŘIL VLASTNÍ

Když se Michael, tehdejší student práva a právní vědy na Masarykově univerzitě v Brně, chtěl seznámit přes internet, měl o dost jiné podmínky, než máme dnes. „V té době bylo na Tinderu v Brně asi pět uživatelů a na žádné další aplikace jsem tehdy nenarazil.

Pak doba pokročila, a protože mě to vždy lákalo, pár dalších aplikací jsem si stáhnul, nicméně seznámit se mi nepodařilo. Nejspíš proto, že se v nich skoro za všechno platilo, na což jsem jako student pochopitelně neměl peníze.“ A tak se v něm zrodila myšlenka vytvořit vlastní a plně efektivní aplikaci.

Po škole si Michael ještě „odskočil“ na chvíli sbírat zkušenosti do Spojených států, a po návratu se pak s kamarádem Danielem 22 STUDENTA Prosinec 2016

Text: Oliver Sálus dost vytáčel, chtěl jsem dát slečnám najevo svou náklonnost a oslovit je, což ale nebylo možné.“ Pinkilin by na rozdíl od Tinderu měl být nástrojem pro okamžitá a reálná seznámení pro všechny, kteří nechtějí trávit hodiny chatováním – což jste i vy v našem průzkumu často uváděli jako jednu z velkých negativ on-line seznamek – ale doopravdy se seznamovat. „Toužíte po někom, s kým byste mohli zajít na kafe, drink, kino, nebo jen hledáte někoho, s kým trávit čas? Stačí zjistit, kdo se nachází ve vašem blízkém okolí, protože přesně tak Pinkilin řadí návrhy pro seznámení, podle nejbližší polohy. Díky ‚push notifikacím‘ na vaši pozvánku může dotyčný okamžitě zareagovat, a vy se tak můžete snadno domluvit a setkat se,“ vysvětluje Michael.

UŽ SE NESEZNAMUJE, JEN TESTUJE

naplno pustili do práce na Pinkilinu. „Chtěl jsem tvořit, podílet se na něčem, co bude ovlivňovat životy lidí všude kolem, to byl můj cíl,“ říká.

A seznamování bylo odjakživa jeho koníčkem, tak proč nespojit zálibu s cílem? Netřeba asi zdůrazňovat, že právnickou kariéru nechal za sebou – a to i v takových chvílích, kdy skoro až na chleba nebylo, protože všechno, co měl, investoval do vývoje Pinkilinu.

ČESKÝ TINDER

Pinkilin často bývá označován za český Tinder, právě princip a funkčnost Tinderu se ale Michaelovi zdály hodně nepraktické. „Když jsem v roce 2013 poprvé viděl, jak Tinder (ne)funguje, řekl jsem si, že to uděláme jinak.

V Brně tehdy Tinder moc lidí nevyužívalo, a tak šlo dát onen ‚lajk‘ jen několika slečnám a pak už nebylo co dělat, protože ony ani nevěděly, že jsem je ‚lajknul‘. Vzájemný systém matchingu mě

Vlastně těsně před tím, než nastal opravdový boom na poli mobilních seznamek a chytrých telefonů, se Michael seznámil se svou stávající přítelkyní, a tak měl pochopitelně s on-line seznamováním utrum. „K nelibosti mé přítelkyně však aplikaci musím testovat a sbírat zpětnou vazbu, je to má práce. Takže Pinkilin využívám v čistě profesní rovině, chodí mi asi pět pozvánek denně, na schůzky samozřejmě nechodím.

V opačném případě bych jistě zažil to, čemu se říká tichá domácnost,“ usmívá se.

Dnes má Pinkilin přes patnáct tisíc aktivních uživatelů a roste tempem 200 nových uživatelů denně. Zatím je využíván převážně v Praze, postupem času by ho ale jeho zakladatelé chtěli rozšířit do celé republiky a dostat jej tak na pozici jedničky na našem trhu on-line seznamek. „Pokud to bude v našich silách, rádi zamíříme i do zahraničí,“ říká Michael. „Přitom ale nechceme brát Tinder jako našeho nepřítele, ale spíše jako alternativu. Chceme být další možností, která dělá seznamování tak trochu jinak.“

Prosinec 2016 STUDENTA 23

KDYŽ DARUJEME ŽIVOT… I ve věku virtuální reality a geneticky modifikovaných potravin je to stále tak trochu tabu – IVF, tedy oplodnění ve zkumavce, a také dárcovství vajíček nebo spermatu, které s ním úzce souvisí. Jenže bez toho to čím dál častěji prostě nejde. I proto se za darování pohlavních buněk na rozdíl od krve nebo kostní dřeně platí. A byť to může vypadat – třeba oproti kostní dřeni – poměrně jednoduše, pravdou je spíš opak.

Text: Nela Vejvodová 24 STUDENTA Prosinec 2016

TÉMA

BYLI BYSTE OCHOTNI DAROVAT SPERMIE/VAJÍČKA?

12 %

5 %

1 %

47 %

35 % ne, nechci mít potomky, o kterých nevím – 36 % nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom – 35 % ano, je to dobrý přivýdělek – 24 % ne, asi bych se styděl/a – 5 % ano, už jsem v minulosti daroval/a – 1 %

P

očet neplodných párů roste po celém světě, obzvlášť ale ve vyspělých západních zemích. Podle mnohých odborníků jde o další z řady zhoubných civilizačních chorob. K neschopnosti počít nebo donosit dítě navíc často přispívá i mnoho „tradičních“ faktorů – třeba stres nebo nesprávná životospráva. V centrech asistované reprodukce se tak dveře netrhnou, alespoň tedy co se klientů týče.

Aby ale bylo z čeho embrya vytvářet, je potřeba vstupní materiál. Vajíčka a spermie.

Použití cizích pohlavních buněk obvykle bývá až krajní možností, protože se s ním pojí spousta etických a filozofických otázek, které si budoucí rodiče musí vyřešit nejprve především sami v sobě (a to samé platí o dárcích).

Není to ovšem možností zdaleka ojedinělou, vajíčka a spermie jsou tak jednoduše potřeba.

A jedním z hojných zdrojů tohoto „materiálu“ jsou mladí lidé, studenti. Největší poptávka je po vysokoškolácích.

vajíčka je přitom u žen výrazně vyšší než u mužů a spermií. Obě pohlaví, ženy i muže, nicméně čeká na úvod důkladná prověrka – lékaři zkoumají hlavně jejich genetickou výbavu. Dárce má zaručit zdravé dítě, a tak nesmí nést žádnou genetickou zátěž.

Prověřování vyřadí zhruba čtvrtinu žen a až devadesát (!) procent mužů. Ano, čtete správně. Muže ovšem může vyřadit i špatný

CO VLASTNĚ DARUJEME

Nebudeme nic zastírat. Ani dárkyně obvykle nic nezastírají. Takovéto finanční přilepšení je prostě víc než vítané pro mnoho z nás. Vajíčka mohou přitom ženy darovat až pětkrát za život (hlavně kvůli tomu, aby jejich genetického materiálu nebylo v oběhu moc), záleží však i na tom, jak na stimulaci a odběr budou reagovat.

Velkou motivací pro dárkyně ovšem zůstává i samotný akt pomoci párům, které zoufale touží po miminku. A v průběhu darování (od začátku stimulace až po odběr uběhne zhruba dvanáct dnů) někdy nad finanční kompenzací i převáží.

Důležité je, aby se každá dárkyně od svých vajíček emočně „odpoutala“. I její psychické rozpoložení ji totiž může z darování vyřadit. Dárce by si především vždy měl uvědomit, že nedaruje dítě, ale možnost početí párům, které by to vlastními silami nezvládli. Daruje život.

Na podrobnosti dárcovství vajíček, které může být na rozdíl od darování spermií pro někoho docela tajemstvím, jsme se ptali Michaely Šilhavé z Institutu reprodukční medicíny Unica.

Víc se u nás daruje vajíček než spermií.

Odběr vajíčka je přitom daleko náročnější

PŘÍSNÝ VÝBĚR

Možná vás to překvapí, ale více se u nás daruje vajíček než spermií. Náročnost odběru

spermiogram, což je třeba věc, se kterou se dá něco dělat. Všem musí být logicky minimálně osmnáct, horní hranicí pro dárcovství je pak 35 let.

A teď přijde pro mnohé z vás ta nejzajímavější pasáž: ženy za svoje vajíčka, respektive za svůj čas a účast v procesu, nikoliv za svoje buňky jako takové, dostávají finanční kompenzaci ve výši až 25 000 korun. Muž za jeden odběr spermatu (kumbál, časopis, kelímek – známe z filmů a seriálů) dostane „jen“ 800 až 1500 korun.

Prosinec 2016 STUDENTA 25

Foto: Jindra Kodíček

TÉMA

K PRÁCI MĚ MOTIVUJE LÁSKA Kdo u nás daruje vajíčka?

Jsou to mladé ženy, ze zákona nemohou být starší než 35 let. Snažíme se ale, aby byly mladší, kolem dvaceti až pětadvaceti let.

Většinou jsou to studentky, ale i ženy na mateřské dovolené, zdravotní sestřičky nebo učitelky. Více sociálně založené ženy, citlivější. Samozřejmě že velkou motivací je pro dárkyně i finanční kompenzace za darování.

Rozhodně ale není neobvyklé, když tuto motivaci „přebije“ touha pomoci někomu jinému.

Co musí dárkyně splňovat?

Musí být zdravá. Potenciálním dárkyním vyšetříme hormonální i genetický profil, nesmí mít pohlavní choroby nebo žloutenku. Zároveň procházíme i rodinnou anamnézu dárkyně.

Vyšetření vyřadí asi dvacet procent potenciálních dárkyň. Důležitý je taky psychosociální pohovor. S ženou-dárkyní se bavíme opravdu o všem možném. O jejím životě, o jejím pohledu na darování. Zajímá nás hlavně jejich motivace a samozřejmě i dárkyně mají spoustu otázek.

Co ženy, které mají partnera? Vstupuje do darovacího procesu i on?

Mnoho dárkyň má partnera. Při pohovoru to hojně probíráme. Někdy si to kvůli němu i rozmyslí. Pro nás na klinice je důležité, aby v době darování byla dárkyně sexuálně zdrženlivá, hlavně kvůli pohlavním chorobám. Je v ni vložená obrovská důvěra, spoléháme na ni.

Jak celý proces odběru vypadá?

Všechno začíná vyšetřeními a pohovorem.

Dále se celý proces řídí přirozeným menstruačním cyklem dárkyně. Vstupujeme do něj zhruba třetí den, kdy ženě začneme dávat folikulostimulační hormony. Ty v těle normálně máme, my je přidáváme, aby vajíček bylo více.

Ne všechna embrya, která z darovaných vajíček vznikla, přežijí, zde už se dostáváme k bio­ logickému a velmi komplikovanému procesu, je proto žádoucí mít více vajíček, aby šance pro pár byla co nejvyšší. Hormony stimulujeme šest dnů, zhruba třináctý den dochází k odběru – vlastně k ovulaci. Vajíčka lékař za pomoci ultrazvukové kontroly z vaječníků vyjme a oplodní je spermiemi partnera příjemkyně.

Jaké dárkyně si představují příjemkyně vajíček?

Víceméně chtějí, aby dárkyně byly stejné jako ony, ale vlastně trochu hezčí a lepší. To je taková ta naše ženská myšlenka, že nejsme

dokonalé, nemáme se rády, zapomínáme na svou krásu. Ale každá žena je vlastně krásná.

Hormonální antikoncepce je v dnešní době velké téma. Jak se na ni díváte vy?

Sama jsem hormonální antikoncepci užívala.

Vidím ji jako žádoucí – v určitém momentu se ale stává špatnou kamarádkou. Ženy pomocí antikoncepce oddalují mateřství, nemyslí na to, že by měly mít děti. Jsou ženy, které nikdy antikoncepci nebraly a měly s početím problémy, a naopak ženy, které ji užívaly dvacet let a otěhotněly na první pokus. Měla by se zkrátka užívat rozumně po poradě s gynekologem. Když ji mladá dívka začne brát v patnácti, kdy ještě není hormonálně zcela vyvinutá, může to být problém, který se může ukázat až v pětatřiceti letech, kdy antikoncepci vysadí. Zásadní je rozhodnout se pro mateřství včas.

Nakousla jste neplodnost…

Neplodnost je fenomén. „Civilizační“ choroba. Jsme pod tlakem, unavení, zapomínáme na naše těla, duše, neplodných párů přibývá.

Ve třiceti přemýšlíme, jestli budeme mít děti, dříve tohle lidé řešili ve dvaceti… Chceme žít svobodně, bez závazků, všechno vidět, jenže v pozdějším věku se těhotní hůř. Šance klesá už po třicátém roce života. Chce to víc klidu.

Ale samozřejmě to není jediný faktor. Dříve byly jiné i partnerské vztahy, dnes všechno střídáme, měníme. A neopravujeme. Odráží se to na naší plodné duši, která se stává neplodnou. Tak to vidím já.

Co řeknete mladé studentce, když přijde darovat?

Vždycky těm mladým holkám říkám, že by neměly čekat. Musí mi slíbit, že nebudou mateřství odkládat. Většinou mi ale říkají, že je i málo mužů, kteří chtějí mít děti brzy, že by ony samy vlastně i chtěly, měly, ale je to dnes náročnější, než to bylo v době našich rodičů, prarodičů.

Jak se díváte na další fenomén – single matky?

Mám s tím trochu problém, i když respektuji, že je to každého věc. Jsem věřící, vyznávám nějaké hodnoty. Každé dítě by mělo mít matku a otce – pokud spolu nežijí, měli by si to mezi sebou vyřešit. A pokud je otec neznámý, mělo by dítě vědět, jak vzniklo. V naší legislativě nejde, aby žena otěhotněla pomocí asistované reprodukce bez partnera. Jde to třeba v Dánsku, Irsku, ve Španělsku.

A co vy osobně, co vás motivuje do práce?

Dostala jsem se k tomu úplnou náhodou!

Spolupracovala jsem s profesorem Malým, dřívějším majitelem Uniky, na úplně jiném projektu. Přesvědčil mě, že je to krásná práce.

Krásná tedy je, ale není jednoduchá. Narážím na etiku a další silné hodnoty, má to hodně aspektů. Obdivuji dárkyně za jejich ochotu pomoci.

I když mám pocit, že to někdy budí rozporuplné otázky, málokdo si uvědomí, jaká hloubka v tom skutečně je. Mojí motivací je především láska.

Láska?

Je v tom obrovská láska. Nikdo si nedokáže představit, co prožívá těhotná matka, která nemohla otěhotnět. Dítě se narodí přijaté, milované, chtěné. I když je IVF považováno za nepřirozené, vzniká díky němu neuvěřitelně přirozená věc – dítě.

MICHAELA ŠILHAVÁ Michaela působí v Institutu reprodukční medicíny UNICA již od roku 2009. Své odborné znalosti získala při studiu na vysoké škole, vystudovala ekonomii a management ve zdravotnictví, psychoterapii a také sociální práci. Původním vzděláním je dětská sestra a několik let pracovala na dětském resuscitačním oddělení.

V posledních letech se aktivně věnuje biodynamické psychoterapii. Etika a bezpečnost celého procesu jsou pro ni alfou a omegou.

TÉMA

VŠUDE DOBŘE, DOMA NEJHŮŘ Zůstaň se mnou doma a uděláme si hezký večer. S kým si píšeš? Nepiš si a pojď se mi věnovat. Tak šíleně moc tě miluju a nechci, aby mi tě někdo vzal. Doprovodím tě… a potom tě i vyzvednu. Je tohle láska? Nebo spíš něco úplně jiného?

Podle Terezy Pomschárové je to vstupenka do vztahu s násilníkem. A že ví, o čem mluví. Někdejší partner totiž Terezu dlouhodobě psychicky deptal a poté i napadl. Na základě své zkušenosti proto založila organizaci Nenech mě BÝ-í-T a teď sama pomáhá těm, kterým se z lásky vyklubala noční můra.

A

le zpátky k našemu příběhu o velké lásce. Po prvotním zalíbení nastupuje žárlivost. Proč jsi venku tak dlouho? Kdybys mě milovala, vrátíš se dřív. Jak to vypadáš? Jak se to chováš?

Když už je partnerka „načatá“, je třeba „zkrátit řetěz“. Chlap dělá všechno, aby si ženu uvázal.

Tlačí na společné bydlení a spěchá i na děti.

Tereza mi vypráví: „V hlavě to máš úplně přehozený. Začíná to nevinně, prostě mu chceš udělat radost, tak si na sebe vezmeš, co ti řekne. Jenže potom ti začne oblečení třeba i připravovat. Mně dokonce kontroloval i spodní prádlo. Po čase tě přesvědčí, že děláš všechno špatně, že se neumíš obléknout, že neumíš nakoupit, že se nedokážeš postarat o děti…“ Když už má partnerka podkopané sebevědomí, vše je připraveno pro poslední fázi – pro fyzické násilí.

28 STUDENTA Prosinec 2016

Text: Markéta Henzlová, foto: Martin Watch

KDE JE HRANICE?

Každý má hranici jinde. Pro někoho je to facka, pro někoho už prvotní omezování. V každém případě ale facka do žádného vztahu nepatří. Chvilku bude klid, přijdou omluvy, dárečky a sliby. Jenže příště už to není facka, ale dvě, nebo rána pěstí. Je jedno, jestli muž ženu mlátí, škrtí, hází po ní věci, nakonec vždycky začne znásilňování. Jak to můžeme vědět tak jistě? Když ti někdo ubližuje, chceš s ním spát?

Jasně že ne. No a to je voda na jeho mlýn. Víš, proč s ním nespíš? Protože ho určitě podvádíš. Takže jsi děvka. Tak se k tobě taky tak bude chovat a bude si tě brát, kdykoli bude chtít. A už to nejde zastavit. Tak se tady zastav a přečti si článek od začátku znovu.

Správná odpověď, kde je hranice, prostě není.

Hranici stanovuješ ty a leží tam, když začínáš

dělat něco, co nechceš. Kdyby ses mohla znovu rozhodnout, zůstala bys ve vztahu takhle dlouho?

ZACHRAŇ SE, KDO MŮŽEŠ

Žádné „coby kdyby“ ale v tomhle případě neexistuje. Teď už jsi totiž ve fázi, kdy není tak jednoduché odejít. V organizaci ROSA, která pomáhá obětem domácího násilí, mi říkají: „I pro mladé lidi bývá těžké opustit vztah, obzvlášť pokud je první. Nemají zkušenosti, kamarádky možná zažívají něco podobného a doma možná zažili také takový model.“ Jenže jak vědět, co je normální?

Tereza je přesvědčená, že by se to mělo učit ve škole. Mladí lidé by měli mít možnost setkat se s oběťmi domácího násilí. „Jenže zneužívání dětí a domácí násilí je pro mnoho lidí stále příliš velké tabu na to, aby se o tom mluvilo

veřejně a před dětmi. Přitom teorie nikoho neosloví. Dětem se pouštějí nudná naučná videa, předvede se pár statistik, ale druhý den o tom člověk neví. Nedotkne se ho to. Musíme o násilí mluvit otevřeně.“ Další věc je, že se lidi mnohdy bojí být sami, a tak ve vztahu zůstávají, i když není v pořádku.

BUDE HŮŘ

Byť se mezi oběťmi stále častěji nacházejí i studentky, do ROSY nejčastěji přicházejí ženy ve věku 30–45 let s malými dětmi a finančně závislé na partnerovi. Týraná žena je totiž většinou odříznutá od financí. Maximálně dostává kapesné, když si ho zaslouží. Tereza radí ženám, ať si ho tajně schovávají právě pro případ odchodu.

Jenže peníze nejsou jediným problémem.

Manažerka ROSY Martina Hronová potvrzuje to, co už víme i od Terezy: „Kvůli násilnému partnerovi nemají okolo sebe sociální síť, všechny jejich kamarádky jsou podle partnera hloupé, rodiče také. A tak tyto ženy o přátele přicházejí. Nemají kam odejít.“ Nehledě na to, že ve vztahu ženy drží také výčitky svědomí. Na denním pořádku jsou hlášky jako „Tys rozbila rodinu, ty jim vezmeš tátu, to jsem zvědavej, kdo si tě vezme s dvěma dětma…“ Právě apel na děti ale nakonec může být rozhodující. Tereza se ženám snaží vysvětlit, že když v takovém vztahu zůstanou, z jejich dětí se také stanou

násilníci, kteří je budou přinejmenším okrádat a své manželky pak také bít. Tohle prý zabírá. Zdá se, že je vyhráno? Nespěchejte.

Rozhodnutí odejít je totiž jen začátek.

LÁSKA HORY PŘENÁŠÍ

Řeč je o lásce a o úctě k sobě. První, co dává Tereza holkám za úkol, je jednou za den se na sebe usmát do zrcadla. Půl minuty pro začátek stačí. Může se vám to zdát jako pitomost, ale ublíženým to nesmírně pomáhá. „Neumějí se smát na sebe ani na nikoho jiného. Radím jim, aby se chválily třeba u snídaně a dvakrát týdně se odměňovaly třeba nějakou drobností. Leskem na rty, gumičkou do vlasů, kytkou do bytu. Aby ráno vstaly, usmály se a řekly si, tak já bych si dneska mohla udělat radost tímhle. Žena, která se má ráda, si ubližovat nenechá. Je na nás, abychom se měly rády. Zároveň je to cesta, která vede k odpuštění.“

ČÍ JE TO VINA?

Nenech se mýlit, nejdřív musíš odpustit sobě, že jsi na sobě všechny ty hrůzy dovolila páchat. Potom už není problém odpustit partnerovi. „Dostala jsem životní lekci, kterou jsem potřebovala,“ říká Tereza a vypráví mi o slečně, která nedokáže ze vztahu s tyranem odejít kvůli rodičům. „I ona se něco musí naučit, odpoutat se od svých rodičů.“ Počátek

i řešení jsou vždycky uvnitř nás. Lékař předepíše léky na uklidnění, na spaní. Pomáhají terapeuti, různé články, knihy, motivační videa i filmy. To klíčové ale musí člověk najít sám v sobě.

MŮŽE SE TO STÁT I TOBĚ, MLADÝ MUŽI

Většinu obětí domácího násilí sice tvoří ženy, ale samozřejmě existuje i domácí násilí páchané na mužích. Častěji v psychické formě, ale mnohdy i v té fyzické. A teď nemyslíme to, když žena neuvaří muži oblíbenou svíčkovou, ale špagety. I tady jde o opakované násilí, které vyvolává strach. I ženy umějí být zdatné v manipulaci a ponižování. A to kolikrát více než muži. Silou má možná chlap navrch, ale do hlavy mu nevidíte.

Muži to navíc mají kolikrát ještě horší než ženy, protože jaký je týraný muž? Stydí se a nikdo mu nevěří, lidi to zlehčují, všude je to samé „ale prosím tě“. Co mu asi řeknou na sociálce, že je oběť? Vždycky je tu navíc protiargument, že se žena přece jen bránila.

Z toho plyne jednoznačné: měj důkazy, měj důkazy, měj důkazy. A to platí i pro vás, holky.

Esemesky nestačí. Pokud vás partner týrá, zatím třeba „jenom“ psychicky, stáhněte si appku a nahrávejte vaše hovory. Anebo ještě lépe! Stanovte si svou hranici a odejděte, dokud je čas.

SETKALI JSTE SE NĚKDY S DOMÁCÍM NÁSILÍM? Ne, nemám zkušenost svou ani z okolí – 61 % Ano, s psychickým, viděl/a jsem to u rodiny/známých – 29 % Ano, s fyzickým, viděl/a jsem to u rodiny/známých – 20 % Ano, s psychickým, zažil/a jsem to na vlastní kůži – 12 % Ano s fyzickým, zažil/a jsem to na vlastní kůži – 7 %

NA KOHO BYSTE SE V PŘÍPADĚ DOMÁCÍHO NÁSILÍ OBRÁTILI? na přátele – 45 % na policii – 38 % na rodiče – 30 % na anonymní poradenskou linku – 24 %

?

na nikoho, zkusil/a bych to vyřešit sám/a – 20 % nevím, nedokážu si to představit – 18 %

Prosinec 2016 STUDENTA 29

BOJOVNICE LINA:

ŽENY MI ČASTO ŘÍKAJÍ, ŽE

BITÍ A ZNEUŽÍVÁNÍ JE PRÁVEM MUŽE „My name is Lina and I am a troublemaker.“ Tak se nám představila jordánská bojovnice a nekonečná energie nacpaná v poměrně malé, leč neskutečně fit ženě Lině Khalifeh. Od malička prý byla potížistka, strkala nos tam, kam neměla, a nikdy se nespokojila s ignorací. Když k ní její kamarádka jednou přišla zmlácená, řekla si, že násilí na ženách už nebude dál tolerovat. A to je co říct, když žijete na Blízkém východě. To, že má její snaha smysl, ocenil i americký prezident Barack Obama, který se o ní v jednom ze svých proslovů vyjádřil jako o hybné síle společenské změny v arabském světě.

Text: Nela Vejvodová, foto: Tomáš Havel

M

y si s Linou povídali koncem října v pražské Kavárně Slavia – a tímto chceme moc poděkovat organizátorům inspirativní konference TEDx Women za to, že nám tohle velmi příjemné setkání zprostředkovali – a tenhle energický „ďáblík“ nás vážně uchvátil. :) Ale pojďme už k tomu, co Lina vlastně dělá, protože u toho občas smích naopak dost přechází.

Lina se prala vlastně odmalička, v pěti letech začala s taekwondem a byla v něm hodně dobrá.

Závodila doma i na mezinárodních soutěžích a vyhrávala. Pak přidala ještě box, kickbox a kung-fu. Při jedné takové soutěži si poranila koleno, ale navzdory doporučení trenérů a lékařů v boji pokračovala. Zápas skončil a lékaři jí říkali, že si koleno tak poškodila, že už nikdy nebude závodit. „Ležela jsem v nemocnici a myslela si, že můj život skončil,“ říká Lina.

Podporou jí v tu dobu byla hlavně rodina a přátelé. Jedna z jejích blízkých kamarádek se ale jednou objevila s obličejem plným modřin. Zmlátili ji její otec a bratr a ona sama tvrdila, že se přece nic nestalo, že je všechno v pořádku. To Linu tak naštvalo, že si rázem stanovila nový životní cíl – naučí ženy bránit se.

30 STUDENTA Prosinec 2016

Chtěla jsem, aby ženy byly sebevědomé, tak jsem je začala učit sebeobraně.

Je třeba, aby se naučily bránit různým druhům násilí. Být sebevědomou ženou je mnohem lepší než se bát. A společnost potřebuje sebevědomé ženy.

Sebevědomí tvoří silné lídry. O násilí a zneužívání se veřejně nikdo moc nestará. Třeba v roce 2008 zažilo sedmdesát procent lidí pod dvacet let, hlavně dětí, nějaký typ násilí, třeba byli zneužiti, ale o tom se nemluví. Já trénuju i děti, od čtyř let. Nejstarší klientce je pak 75.

Proč jste začala s tréninkem sebeobrany?

Ve světě stále ještě hojně dochází k násilí na ženách a na dětech, k domácímu násilí. A mně se nelíbí ta představa, ta idea slabých žen.

Určitě to nešlo snadno, jaké byly začátky vaší organizace SheFighter?

Setkávala jsem se, a stále se setkávám, s vyhrožováním. Dostávala jsem pokuty, muži mi říkali, že můj byznys zničí, protože mají konexe. Naštěstí mám dobré právníky.

Ze začátku se mnou taky nikdo do toho podniku nechtěl jít a trénovat.

Nikdo mému konceptu nevěřil. Měla jsem problém i s konzervativci u nás v Jordánsku. Že prý dodávám ženám odvahu, aby opustily manžela, zradily ho a pošpinily jeho čest. Měla jsem třeba klientku, která se doma bránila manželovi a v sebeobraně ho uhodila.

A ten manžel mě chtěl žalovat. Byl to vysoce postavený muž, měl vliv a opravdu mě mohl dostat do vězení, ale naštěstí se mu to nepovedlo.

ROZHOVOR

LINA

KHALIFEH Lina pochází z jordánského Ammánu, má černý pás Taekwondo 3DAN a svou zemi úspěšně reprezentovala na mnoha mezinárodních soutěžích a šampionátech. Po zranění, které znemožnilo pokračování její profesionální kariéry, se zaměřila na pomoc týraným ženám. Ty doma ve sklepě léta učila, jak se bránit.

V roce 2010 pak založila organizaci SheFighter, což bylo té doby první studio sebeobrany pro ženy na Blízkém východě (dnes má několik poboček).

Lina je hlasitou odpůrkyní domácího násilí a násilí páchaného na ženách.

V roce 2014 zvítězila v soutěži „Woman in Business Global Award“ pořádané OSN v Ženevě, a jako vzor ji ve svém projevu v rámci akce „Emerging Global Entrepreneurship“ vyzdvihl také americký prezident Barack Obama.

Dodnes Lina naučila, jak se bránit, víc než dvanáct tisíc žen. Za cíl si dala v příštích deseti letech celosvětově vzdělat v sebeobraně a sebevědomí deset milionů žen.

Prosinec 2016 STUDENTA 31

Kdo jsou nejčastější agresoři?

Nejčastější je domácí násilí. Sexuální násilí není tak časté. Běžné je slovní obtěžování na ulici nebo v taxíku, ale to většinou ženy ani nenahlásí, často se bojí vůbec ozvat.

V Jordánsku jsou třeba velkým problémem takzvané vraždy ze cti. Společnost totiž tlačí na muže, že nesmí selhat, musí se materiálně postarat o rodinu, všechno řídit. A když žena zůstane večer třeba o hodinu déle venku, znamená to, že muž selhal. Ještě nedávno proto bylo celkem běžné, že se v zemi událo třeba šest vražd ze cti týdně. Bratr zabil sestru, otec zabil dceru. City jdou v tuhle chvíli stranou, jde o čest rodiny, o čest muže.

Je těžké být v arabském světě žena, a navíc podnikatelka?

Když jste v byznysu, je to obrovská výzva, protože čelíte neuvěřitelnému množství 32 STUDENTA Prosinec 2016

obrovských překážek. Muži vás můžou snadno zničit, neustále s nimi soupeříte.

A společnost se na vás dívá tak trochu divně. Žena tam samozřejmě může uspět, spousta žen pracuje a snaží se něco změnit, čelí ale

V mužském světě to je přitom normální, začít úplně od píky. Nejde ale už třeba srovnávat Blízký východ a takové Tunisko, kde teď dochází k velkým změnám ve společnosti, která se ne­ uvěřitelně otevírá.

Kvůli médiím a masové kultuře si ženy často myslí, že je v pořádku, když je muž ovládá

Jak vypadá takový blízkovýchodní vztah, třeba manželství?

Záleží na tom, jestli myslíme moderní, nebo tradiční. Ti bohatí, kteří mají peníze z ropy a z obchodů v Zálivu, si můžou dovolit mít hospodyně a děti na drahých soukromých školách – jejich ženy pak běžně chodí s kamarádkami po kavárnách, maximálně se starají o rodinu. Ve střední třídě obvykle pracuje muž i žena, v podstatě jde ve většině o moderní rodiny, kde muž akceptuje, že žena pracuje a vydělává. Paradoxní je ovšem situace v opravdu chudých rodinách, kde muži zůstávají doma, protože se jim nedaří sehnat práci,

obrovskému tlaku. Některé musí i volit mezi prací a rodinou a pak se rozvádějí.

Pokud žena začíná úplně od nuly jako já, je to tu neobvyklé. Většinou totiž ženy rozjíždějí své podniky z peněz otce nebo manžela.

ROZHOVOR a celou domácnost tak táhne žena, která pracuje jako hospodyně nebo třeba prodavačka.

Pojďme se bavit trochu konkrétněji o tom, co ženám radíte. Jak se má třeba žena bránit slovnímu obtěžování na ulici?

Děje se to hlavně ve městech. Jak jsem říkala, může vás obtěžovat třeba taxikář, může se stát, že vám na ulici zastaví auto a řidič se zeptá, za kolik s ním půjdete. Stačí, že budete vypadat trochu jinak, třeba mít obarvené vlasy nebo neobvyklý sestřih.

Někdy je lepší to ignorovat. Když začnete diskutovat, jen jim dáte to, co chtějí – vaši pozornost. Nesnáším to, ale je to nejlepší řešení.

Na druhou stranu je podle situace někdy lepší říct, že zavoláte policii. Policie se tihle floutci bojí. Jenomže policie to bohužel taky někdy neřeší. Moje kamarádky mají třeba i zkušenost, že je obtěžovali sami policisté.

Z našeho říjnového průzkumu o bezpečí vyplynulo, že více než 40 procent českých vysokoškoláků se někdy setkalo s domácím násilím. Proč myslíte, že se to děje tak často?

Děje se to proto, že mají muži malé sebevědomí. Chtějí kontrolovat a vlastnit ženu. Když se s ním nebaví, tak ji zmlátí a znásilní, aby získal zpátky tu svoji „mužnost“. Někdy je to i o výchově, kdy třeba chlapec vidí, že se jeho otec chová k ženám ošklivě, tak ho napodobuje.

Společnost zkrátka po mužích chce, aby se chovali jako drsňáci. Takoví muži nemají rádi silné ženy, ženský úspěch je ohrožuje. Ať si pak ale pořídí štěně, a ne ženu!

Je to samozřejmě i o nepochopení. Na svých přednáškách se třeba mužů ptám, jestli si myslí, že ženy baví, když s nimi flirtují. A oni odpovídají, že samozřejmě, protože se přece smějí. Když se pak zeptám žen, většina jich řekne, že se jim to nelíbí.

Nejsou ženy rády za ty slabé?

Nevím, odkud to přišlo, asi Padesát odstínů šedi, nebo všechny ty seriály, kdy se o krále stará celý harém krásných žen. Spousta žen si pak skutečně myslí, že je sexy, když jsou slabé a bezmocné a když s nimi muž zachází hrubě. Když se podíváme do historie, třeba do starého Egypta, tak zjistíme, že tam si byla obě pohlaví rovná. Dneska si ale i kvůli médiím a masové kultuře ženy myslí, že je vlastně v pohodě, když je muž ovládá a kontroluje.

Má to tak být a je to sexy. Ženy mi tohle samy říkají, že bití a zneužívání je právo muže a že

to máme rády. Já se je ale stejně snažím přesvědčit, že sebeobrana je dobrá věc, že naučit se bránit je dobře.

Snažím se uprchlíkům vysvětlit, že dětské sňatky nejsou v pořádku. Oni mi oponují, že je to jejich kultura a že nemám právo jim to zakazovat Protože jsme snadné cíle, že?

Ano. Děti, teenageři a ženy jsou velmi snadné cíle. Jsou bezbranní. Ty, kteří je zneužívají, bych zabila. Opravdu. Setkala jsem se s jedenáctiletými zneužívanými dívkami. Ti muži, co to dělají, jsou zbabělci.

Jak svoje klientky trénujete?

Neustále pro SheFighter nabírám nové trenéry, dělám pro ně workshopy. Klientky – a trénuju skutečně pouze ženy – učím box, taekwondo a sebeobranu. Výcvik má čtyři úrovně. Trénujeme konkrétní situace, třeba když je někdo popadne a začne škrtit. Řeknu jim, že mají třeba minutu na to se vysmeknout. A když se jim to povede, cítí se opravdu dobře. Technik je ale opravdu hodně, ženy se musí naučit hlavně rychle a reflexivně reagovat. Je to jenom o tréninku.

A daří se?

Daří! Třeba jedna slečna měla za sebou asi tři měsíce výcviku, když ji doma ve výtahu někdo přepadl. Ten muž ji už nějakou dobu sledoval, věděl, kde bydlí a kdy tam bude málo lidí.

Přepadl ji a začal škrtit, aby nemohla křičet.

Pak ji osahával a svlékal. Ona se začala bránit, tím ho vylekala a on utekl. V ten moment se ale hrozně naštvala a začala ho pro změnu pronásledovat ona, křičela o pomoc, až jí lidé nakonec pomohli toho muže dostihnout. Teď je ve vězení.

To zní všechno hodně pozitivně, ale nemá výuka sebeobrany také nějaké temné stránky?

Má. Hodně ale záleží na učiteli. Někteří své svěřenkyně obtěžují. Sama jsem to zažila,

když mi bylo jedenáct a můj trenér mě osahával. Často se zneužívá to, že jde o hodně kontaktní věc. To se snažím v našich lekcích změnit, mít trochu odstup a minimálně vždy ženám říkat, kde se jich budu dotýkat – na nohách, na bocích… No a pak tu jsou samozřejmě i konkrétní situace, kdy okolí nelibě nese, že žena trénuje sebeobranu.

Jak nelibě?

Jedna moje klientka se třeba rozhodla, že už nebude nosit hidžáb, tedy šátek přes vlasy. Že už si prostě vlasy zakrývat nechce. A její matka jí kvůli tomu zakázala chodit na tréninky. Trvalo několik let, než ustoupila a dovolila jí chodit jak bez šátku, tak na tréninky.

Na co se vás muži a ženy při workshopech nejčastěji ptají?

Muži se snaží být vtipní. Říkají, že učím jejich ženy, jak je zmlátit, a že přece nechtějí, aby je doma žena mlátila. Někteří to ale naštěstí berou racionálně a řeknou si, že když dělají bojová umění oni, je dobré, aby ho dělaly i jejich manželky, sestry nebo dcery. Ženy se naopak ptají, jestli náhodou výcvikem neztratí svoji ženskost. Říkají, že já taky vypadám jako kluk a nemaluju se. A já se jich ptám, co pro ně znamená „být ženská“. Že se nechají bít?

V současné době je téma soužití kultur, zvláště u nás v Evropě pod přílivem migrantů, dost citlivé. Co si o tom myslíte vy?

V Jordánsku máme taky spoustu uprchlíků ze Sýrie. A i u nás je komunikace s nimi docela obtížná. Je to, jako bych mluvila s někým úplně cizím. Snažím se cvičit děti a ženy z uprchlických táborů, ale pro ně jsem moderní a nezávislá, což se jim nelíbí. Třeba se jim snažím vysvětlit, že dětské sňatky nejsou v pořádku, a oni mi oponují, že je to jejich kultura a že nemám právo jim něco zakazovat.

S uprchlíky je třeba pracovat, učit je, adaptovat. V Jordánsku s nimi máme skvělé zkušenosti, když se zapojí do pracovního procesu.

Co je před vámi, jaký máte cíl?

Chci, aby se SheFighter rozšířil do celého světa.

Chci vycvičit deset milionů žen. Chci, aby ženy byly prezidentkami, podnikatelkami, lídryněmi.

Aby zmizelo domácí násilí a zneužívání.

To je velmi ambiciózní cíl.

Takové přece cíle být mají.

Prosinec 2016 STUDENTA 33

KARIÉRA

KROK ZA KROKEM:

JAK JSME SE PROŠLI VÝROBOU

Více než 100 studentů technických oborů vysokých škol se přijelo podívat na ŠKODA DAY 2016, den otevřených dveří pro budoucí inženýry. Letos byla akce zaměřena na výrobu, logistiku a s tím spojené trendy. A my byli u toho!

D

ruhou listopadovou středu jsme nemohli strávit lépe než natáčením již šestého ročníku ŠKODA DAY. Asi po 45 minutách cesty z Prahy po R10 jsme dorazili k Servisnímu tréninkovému centru (STC) do Mladé Boleslavi. Postupně dorazily svozové autobusy z Prahy, Brna, Liberce a Ostravy. Moderní sál Vision rychle zaplnily desítky zvědavých vysokoškoláků.

Jejich pozornost si okamžitě získalo vystavené SUV ŠKODA KODIAQ. Technické zaměření účastníků akce se nedalo zapřít, kapota šla hned nahoru a i na předních sedadlech bylo okamžitě plno.

DOPOLEDNÍ SMRŠŤ INFORMACÍ A NOVÝCH TRENDŮ V 9.00 přerušili zkoumání esúvéčka, snídani a první networking dva stateční trainees, Terka a Honza, kteří se rozhodli si trochu rozšířit svoji komfortní zónu zkušeností s moderováním tak velké akce. Postupně 34 STUDENTA Prosinec 2016

nás přivítala i Petra Meliška, vedoucí Náboru a HR marketingu, a Oliver Grünberg, vedoucí Plánování značky.

Celé dopoledne využili odborníci ze ŠKODA AUTO k zasvěcení účastníků do výrobních a logistických procesů, aby byl náš zážitek z odpoledních exkurzí ve výrobním závodě komplexnější. Na rozehřátí jsme si vyslechli pár zajímavých statistik týkajících se rychlých změn dnešního světa.

Věděli jste například, že 65 % současných žáků základních škol bude pracovat na pozicích, které v dnešní době ještě neexistují?

Nebo že váš smartphone je 1000x rychlejší než první počítač v Massachusettském technologickém institutu v roce 1965?

My teda neměli ani tušení. :) Jako další vystoupil Petr Němec, vedoucí řízení projektů, se svojí prezentací na klíčové téma dne – Krok za krokem výrobou. Vysvětlil nám, jak probíhá plánování výroby, lisování, svařování, lakování a montáž automobilu.

Mysleli jsme si, že jsme ready a můžeme se jít podívat „do terénu“. Informace by ale nebyly kompletní bez přednášky Jany Filové na téma Industry 4.0 – co je to čtvrtá průmyslová revoluce, jak mění svět a procesy ve Škodovce. Jako poslední před obědem se ujal slova Jaroslav Folta, odborný koordinátor slévárny a kovárny, a zakončil

“SVATBA” PO ŠKODOVÁCKU Škodovácký slang obsahuje spoustu slov, jejichž význam chápe běžný smrtelník úplně jinak. Víte třeba, co ve ŠKODA AUTO znamená „svatba“?

Jde o trefné označení procesu na montážní lince, kdy se spojí karoserie s podvozkem. Také svým způsobem romantika.

teoretickou část svým příspěvkem k moderním trendům tlakového lití.

Pak už jsme jenom hromadně hodili úsměv do objektivu fotografa a vrhli se na výborný špenátový krém a kachnu se zelím, abychom měli dost energie na odpolední část programu.

VE VIRTUÁLNÍ REALITĚ Po obědě se všichni účastníci rozdělili do čtyř skupin a společně se svými koordinátory z řad trainees vyrazili na workshopy a exkurze.

My jsme naskákali do auta a vrhli se za nimi.

Cílem bylo natočit všechny a všechno.

První skupinku jsme zastihli v místě, kterému se říká Cave. Ne, nebyli jsme v jeskyni, ale ve velké laboratoři virtuální reality a simulačních procesů. S 3D brýlemi jsme si mohli vyzkoušet otáčet autem do všech stran a prozkoumat jeho podvozek. V praxi technici v automobilce používají projekci v Cave například k simulování výhledů z vozu, odlesků ve sklech či v interiérových dílech.

Další skupinku jsme zastihli v lisovně a svařovně Prohlédli jsme si společně několikatunové formy, které přetvářejí rovný plech třeba na kapotu nebo dveře od auta. Lisovna je nejširší halou v celém závodě a rozprostírá se na ploše fotbalového hřiště. Ve svařovně jsme si zase fascinovaně prohlíželi tanec robotů KUKA, které si mezi sebou podávaly části karoserie a s precizní přesností je také svářely.

Průvodce nám připomenul, že v minulosti i tuto těžkou práci dělali zaměstnanci. Díky za dnešní moderní technologie!

Na třetí skupinu studentů jsme narazili v centrálním skladu logistiky. Jestli jste si říkali, že lisovna je velká, vynásobte si to dvakrát a získáte představu o velikosti logistického skladu. 15 000 palet materiálu by se do nějaké malé komůrky zkrátka nevešlo.

Přehlednost o tom, kde a co ve skladu leží, musí zajišťovat velmi propracovaný informační systém. Obsluha MX vozíků, které se dostanou i do nejvyšších pater regálů, rozhodně nesmí trpět strachem z výšek. Vozíky jsou sice maximálně bezpečné, ale my měli závrať i při pouhém pohledu na zaměstnance v několikametrové výšce.

MONTÁŽ: TADY SE RODÍ ŠKODA Takticky jsme si nechali to nejlepší na konec – montáž. Procesy na montážní lince jsou i pro oko laika velmi atraktivní. Na začátku linky je jen tvarovaný plech a části výbavy, na konci sjíždí z linky auto v celé své kráse.

Při naší návštěvě se linka zrovna na chvíli zastavila kvůli problému s dodáním materiálu, takže jsme si navíc odnesli netradiční zážitek, který rozhodně nepotká každého návštěvníka. Ani ty nejvychytanější procesy v nejlepších společnostech nejsou naprosto bezchybné.

Hodinky ukazovaly 15.40 a my spěchali zpět na zakončení dne do STC. Tam jsme ještě stihli konec inovačních workshopů zaměřených na moderní technologie a nové trendy výroby. Následoval coffee break, který studenti využili k posledním otázkám ohledně výroby a logistiky, ale i možností kariérního

NA VLASTNÍ OČI Chcete vidět centrální sklad, lisovnu a další místa a vychytávky výroby aut alespoň letmo z pohodlí domova? Sledujte na YouTube seriál ŠKODA Můj stroj. uplatnění ve firmě. Na úplný závěr jsme ještě měli možnost vyhrát hezké ceny ve vědomostním kvízu, jako dárek jsme všichni dostali sportovní vak KODIAQ naplněný drobnostmi na památku a pak už jsme jenom sbalili techniku a vyrazili směr Praha sepsat své zážitky a sestříhat natočené záběry. A jeden z plánů na příští rok? ŠKODA DAY 2017.

Radši byste tohle všechno zažívali na vlastní kůži a dále zlepšovali? Sledujte webové stránky skoda-kariera.cz a najděte si odbornou praxi přímo pro vás, nebo se přihlaste do Trainee či Doktorandského programu.

Prosinec 2016 STUDENTA 35

KARIÉRA

POJĎTE PRACOVAT

K ODPOVĚDNÝM!

Čeští vysokoškoláci si vybírají svého ideálního zaměstnavatele podle mnoha kritérií. Jedním z těch úplně nejdůležitějších je podle průzkumu společnosti Universum poslání dané firmy. Mladí Češi tak zkrátka potřebují vědět, že se kromě vydělávání peněz v práci zabývají i něčím, co je prospěšné pro společnost, a vytvářejí tak určitou hodnotu. Své o tom vědí třeba ve společnosti Nestlé, která letos získala stříbrné ocenění „TOP odpovědná firma“.

Text: Oliver Sálus

S

nahu učinit svět lepším místem letos uvedlo jako svůj druhý nejžádanější kariérní cíl přes dvanáct tisíc českých vysokoškolských studentů. A z meziročního srovnání výsledků průzkumu je velmi jasně vidět, že se o témata udržitelnosti zajímají stále více. CSR je prostě trendy. A nejen trendy, CSR aktivity obecně se totiž postupně stávají pro naši budoucnost klíčovými.

Sociálně a ekologicky odpovědné firmy s nejlepšími výsledky už třináct let oceňuje 36 STUDENTA Prosinec 2016

platforma Byznys pro společnost, která kaž­ doročně předává ocenění „TOP odpovědná firma“, což je jediným veřejným ratingem pro odpovědné podnikání a CSR v České republice. „Umožňuje firmám porovnat své přístupy a dosáhnout zlaté, stříbrné nebo bronzové úrovně,“ uvádí Pavlína Kalousová, předsedkyně platformy.

Letos nezávislí porotci vybírali z více než stovky projektů od sedmdesáti přihlášených firem a společnost Nestlé se umístila ve

stříbrné kategorii. „Ocenění TOP Odpovědná firma hodnotí celkovou komplexnost CSR strategie společnosti a v tom je Nestlé jistě jedním z lídrů,“ zdůvodňuje letošní úspěch firmy Martina Šilhánová, manažerka pro CSR. „Musíme vytvářet hodnoty pro naše akcionáře i pro společnost, abychom byli jako firma udržitelní. Tomuto konceptu říkáme Vytváření sdílené hodnoty, tedy Creating Shared Value (CSV), je hluboce zakořeněn v naší firemní kultuře a je zohledněn ve všem, co děláme.“

MÉNĚ CUKRŮ I TUKU

NESTLÉ NEEDS YOUTH

Značka Nestlé, jakožto největší potravinářský výrobce a distributor na našem území, v posledních dvou letech odstranila ze svých výrobků 8600 tun cukru, 260 tun sodíku a 440 tun nasycených tuků. „V situaci, kdy je 30 % evropské populace obézních, máme problém a měli bychom dělat více,“ uvedl v červnu na oslavách 150 let od založení Nestlé její výkonný viceprezident Luis Cantarell.

Kromě zdravých výrobků a řešení problémů s obezitou se společnost zaměřuje také na genderovou vyváženost, až 40 % vedoucích pozic Nestlé v České republice vykonávají ženy. „Snižujeme množství energií a vody spotřebovaných na výrobu jedné tuny našeho výrobku, zároveň nezapomínáme ani na to, kolik vody a energie spotřebováváme v kanceláři, a leží nám na srdci i odpad, který produkujeme. Žádný odpad z našich závodů tak třeba nekončí na skládkách,“ vyjmenovává Martina Šilhánová. „Zdroje, které všichni čerpáme a využíváme, nejsou nevyčerpatelné. Pro nás, jako pro velkou globální firmu, je nutné přesně vědět, jaký je dopad naší činnosti na okolí, a zároveň pracovat na tom, abychom tuto stopu trvale snižovali.“

Kromě zmírňování dopadů výroby na životní prostředí společnost Nestlé intenzivně vnímá i svou odpovědnost k mladé generaci. „Popodrujeme zaměstnatelnost mladých lidí v projektu Nestlé needs YOUth, prostřednictvím kterého jim pomáháme nastartovat kariéru,“ říká Martina Šilhánová. „Zároveň využíváme našich znalostí a zkušeností a vzděláváme i děti ze základních škol ve vyváženém a pestrém životním stylu v programu Nestlé pro zdraví dětí.“

Co vás v něm čeká?

• Job clinic – zjistěte, jak daná práce konkrétně vypadá • Self clinic – dozvíte se, jak na sobě zapracovat a stát se ideálním kandidátem • CV clinic – naučíte se dát dohromady dechberoucí životopis • Mentoring – spolu se zkušeným mentorem se zamyslíte nad tím, jak nastartovat vaši kariéru

795 studentům

pomohlo Nestlé za poslední dva roky nastartovat kariéru

ZAČNĚTE KARIÉRU V NESTLÉ Práce pro jednoho z lídrů na trhu, pro kterého sebevzdělání a osobní rozvoj nejsou jen prázdná slova, láká nejednoho z nás. Pro ty, kteří si s kariérou ještě nevědí rady, navíc Nestlé poskytuje kariérní poradenství.

NESTLÉ V ČÍSLECH:

Nechybějí samozřejmě ani stáže pro studenty druhých a vyšších ročníků vysokých škol. Trainee program funguje v obchodu, marketingu, výrobě, financích, HR, IT, či Supply Chainu. Společnost rovněž nabízí možnost odborného posouzení absolventských prací experty z jejích řad.

A pokud jste už dostudovali, nezapomeňte se přihlásit do některého z dvouletých Graduate programů, kde postupně pracujete na projektech technického, ekonomického, humanitního i marketingového zaměření. V jednom běhu si tak můžete pohodlně vyzkoušet všechny čtyři důležité oblasti chodu velké firmy a vybrat si z nich tu, která vám je nejbližší.

Zaujala vás některá z možností uplatnění v Nestlé? Podívejte se na web nestle.cz a zjistěte o ní víc!

86

absolventských prací

zkonzultovali manažeři Nestlé za poslední dva roky

112 hodin osobního rozvoje připadá na

jednu stáž

707 mladých lidí

společnost přijala od roku 2014

Prosinec 2016 STUDENTA 37

KARIÉRA

BUDOUCNOST JE (UŽ ZASE)

V ELEKTRICE!

Škoda Electric – součást plzeňské Škody Transportation – má velké plány. Její výrobní linka jede naplno a chystá se Českou republiku a pravděpodobně i další evropské a světové země zaplavit elektrobusy. Jeden takový, už hotový, byl k vidění v rámci listopadového Dne elektromobility na pražském ČVUT, kam jsme se samou zvědavostí šli podívat i my.

Text: Nela Vejvodová, foto: Jindra Kodíček

C

o mají společného Barcelona, Londýn, Stockholm, Glasgow a česká Plzeň?

Všechno to jsou krásná města a ve všech se v ostrém provozu testují autobusy s nulovými emisemi. Elektrobusy.

Ty plzeňské vyrobili právě v místní Škodovce. Elektrobusům tu věří, protože představují budoucnost dopravy. A zakázky se jim jenom hrnou a výrobní linky rozhodně nezahálejí. V Plzni zatím jezdí jen dva elektrobusy, oba na lince číslo 27, ale možná brzy přibudou i další.

TICHO, TEPLO V čem jsou autobusy na elektřinu jiné než ty na naftu? Na první pohled je asi nerozeznáte, protože nevypadají nijak odlišně. Rozdíl se dostaví až po rozjezdu, což jsme si vyzkoušeli i my před ČVUT. Chod elektrobusů je totiž výrazně tišší, nic nikde nedrnčí ani nevibruje.

38 STUDENTA Prosinec 2016

Škoda Electric vyrábí dva typy elektrobusů různého určení – high energy a high power.

U vozů typu high energy mají baterie velkou kapacitu, autobus tedy jednoduše dojede daleko. Věci jako topení nebo v létě klimatizace a také různé zatížení dojezd zkracují. Vozy s technologií high power oproti tomu mají možnost vydat během jízdy energii i na topení a vyšší případné zatížení, protože jsou určené zejména pro kratší linky – trasa plzeňské linky 27 je dlouhá asi sedmnáct kilometrů. Na konečné se elektrobus jednoduše zapojí do zásuvky a za necelých deset minut je nabitý.

Může tak jezdit bez větších přestávek celý den a vesele topit nebo klimatizovat. Baterie sice při velkém výkonu generují značné množství tepla, to je ovšem ihned zpracováno a recyklováno. „První rok provozu elektrobusů přinesl cenné zkušenosti z provozu na standardní autobusové

lince. Testujeme množství nových technologií, takže se logicky objevují různé technické obtíže.

Ty se nám daří postupně řešit, například jsme změnili technologii chlazení baterií a zlepšujeme komunikaci vozidla s dobíjecí stanicí. Do budoucna věříme, že s našimi ekologickými vozidly brzy uspějeme i v dalších městech nejen v České republice,“ říká vedoucí projektu ze Škody Electric Pavel Kuch. „Z odpovědí cestujících vyplynulo, že elektrobusy jsou vnímány jednoznačně pozitivně. Lidé oceňují zejména tichý provoz a pozitivní vliv na ochranu životního prostředí. Podobně se cestujícím líbí také samotné provedení elektrobusů,“ doplňuje několik

informací z provedeného dotazníkového průzkumu spokojenosti i člen projektového týmu za ZČU Lukáš Bartoň.

A CO TRAMVAJE? Tramvaje už dávno na elektřinu jezdí, i o nich ale byla na Dnu elektromobility na ČVUT řeč. Jsou to totiž vlajkové lodě Škody Transportation. Po ranní nabídce kávy a něčeho sladkého k ní přišly na řadu přednášky na zajímavá témata. Na Fakultě elektrotechnické byly toho dne navíc navázány zajímavé vztahy. Škodovka totiž nabízí studentům pomoc při psaní diplomové práce.

A studenti jsou za tuto pomoc a příslib spolupráce i po škole hodně rádi. „Dnešní přednáška byla skvělá, jsme rádi, že takové příležitosti dostáváme. Vypadá to na spolupráci se Škodovkou – na našich diplomkách a možná i dál,“ pochvaloval si po přednášce o budoucnosti tramvajové dopravy u nás i ve světě jeden ze studentů.

A co vy, kde jste byli, když jste se mohli svézt elektrobusem?

JAK JE TO S TOU ŠKODOVKOU? Společnost Škoda Transportation je přední evropský výrobce vozidel pro městskou a železniční dopravu, tedy vlaky, a hlavně tramvaje. Jednou z divizí Škody Transportation je právě i Škoda Electric, o které v tomhle článku píšeme.

Ta je zase předním výrobcem elektrických pohonů a trakčních motorů pro trolejbusy, tramvaje, lokomotivy, příměstské vlakové jednotky, metro, důlní vozidla apod.

Ve Škodě Transportation navazují na dlouholetou tradici elektrotechnické výroby Škodových závodů v Plzni, která byla zahájena v roce 1901 v Elektrotechnickém závodě.

Prosinec 2016 STUDENTA 39

KARIÉRA

ZVEDNĚTE KOTVY A VYRAZTE

POZNÁVAT SVĚT

Nejen Erasmem je člověk živ, dalo by se říct. Skvělých programů nabízejících studium v zahraničí, díky kterým si můžete obohatit život o pořádný ranec zkušeností, totiž existuje spousta. V listopadovém vydání Studenty jsme vám představili právě program Erasmus+, v tomhle vydání pro vás máme pár dalších tipů.

A pozor – vsadíme se, že o některých z nich zatím třeba vůbec nevíte!

Text: Kristýna Dolejšová CEEPUS Univerzity z patnácti zemí střední a jihovýchodní Evropy se už zapojily do výměnného programu CEEPUS, a vy si tak díky nim můžete vyzkoušet rozmanité studium v zahraničí nebo třeba absolvovat nějaké zajímavé výukové pobyty. Jistě je vám jasné, že výhod, které pro vás z této spolupráce plynou, je tolik, že by nám k jejich spočítání nestačily prsty na rukou ani na nohou, zmíníme proto aspoň ty nejdůležitější: během programu získáte spoustu zkušeností, které vás navždy obohatí, poznáte zajímavá místa, navážete nová přátelství a zlepšíte si jazykové dovednosti. A to stojí za zkoušku, ne?

Láká vás vyjet do zahraničí, ale při představě nekonečného procesu plného nezbytných formalit vás zase chuť rychle přejde?

U programu CEEPUS si ji nechat zajít nemusíte, protože organizace studijního pobytu je v zásadě velmi jednoduchá a žádosti se vyřizují s předstihem jen jednoho semestru.

Chcete si na chvíli vyzkoušet studium mimo Českou republiku, ale nemůžete si ho dovolit?

Nebojte! V hostitelské zemi dostanete stipendium na ubytování a stravování.

Na zkušenosti s tímto programem jsme se zeptali Martina, který neváhal a do programu CEEPUS se přihlásil.

Strávil čtyři nezapomenutelné měsíce na Wirtschaftsuniversität Wien (pro neněmčináře – ve Vídni) a nás samozřejmě zajímalo, jak by svůj pobyt zpětně ohodnotil. „Tím, že jsem studoval mimo svou zemi, se nyní cítím moudřejší a mnohem více spojený s jinými kulturami. Celkově hodnotím svůj studijní pobyt ve Vídni kladně. Město bylo krásné, čisté. Účastnil jsem se skvělých procházek a cítil jsem okouzlující historii. Škola byla prostě fantastická, nemůžu o ní říci jediné špatné slovo.

Semestr strávený mimo ČR mne posunul dopředu jak v životě akademickém, tak v osobním, což bylo tím největším přínosem.“ 40 STUDENTA Prosinec 2016

AKTION ČESKA REPUBLIKA – RAKOUSKO Chcete vyzkoušet něco úplně jiného? AKTION Česká republika – Rakousko podporuje spolupráci mezi uvedenými dvěma zeměmi, co se vzdělávání a vědy v terciárním sektoru týče. V rámci programu můžete v Rakousku absolvovat studijní a vědecké pobyty nebo se tam zúčastnit třeba letních jazykových a odborných škol. Katarína Droppová, studentka psychologie z Filozofické fakulty brněnské Masarykovy univerzity, se tak během svého pobytu na Vídeňské univerzitě seznámila s nejmodernějšími metodami tamních odborníků, což jí velmi pomohlo při psaní magisterské práce. „Bez spolupráce s vídeňskými lékaři bych diplomku psala jen s velkými obtížemi,“ přiznává.

Můžete se také zapojit do projektů, na kterých spolupracuje vaše škola s partnerskou univerzitou v Rakousku. Takovou šanci si nenechal ujít třeba Jakub Knap, student Stavební fakulty pražského ČVUT, který si své znalosti prohloubil na vídeňské Zemědělské univerzitě. „Hlavním přínosem pro mě bylo zjištění, že je velmi

TÍM, ŽE JSEM STUDOVAL MIMO SVOU ZEMI, SE CÍTÍM MOUDŘEJŠÍ A MNOHEM VÍCE SPOJENÝ S JINÝMI KULTURAMI důležité se učit cizí jazyky. Od té doby, co jsem absolvoval projekt AKTION, intenzivně uvažuji o studiu a práci v zahraničí,“ svěřuje se Jakub.

Z projektu byla nadšená i Martina Fryčová „Je prostě mnohem zajímavější strávit týden na novém místě, seznámit se tam s novými lidmi a otestovat teoretické znalosti v praxi než jen poslouchat přednášky na své domácí univerzitě.“

zkušenosti ze zahraničí díky Akademické informační agentuře, která vždy před začátkem akademického roku zveřejňuje kompletní nabídku stipendií na základě mezinárodních smluv. Takto vyjela třeba Veronika Jägerová, která strávila tři týdny na prestižní soulské Yonsei University: „Celkově pobyt hodnotím velice kladně, a to nejenom proto, že intenzivní kurz v autentické kultuře je nedocenitelný a nenahraditelný. Velice si vážím možnosti poznat korejskou kulturu, cestovat po Soulu, potkat spoustu nejen korejských zajímavých lidí, a tím vším osobně i akademicky růst.“ A co vy? Nezůstávejte doma a raději vyrazte vstříc něčemu novému! Koukněte se na stránky Domu zahraniční spolupráce www.dzs.cz a vyberte si ten svůj pobyt.

Vybrat si z tolika zajímavých možností pro vás možná bude právě tou vůbec nejtěžší věcí, kterou během celého programu zažijete.

AKADEMICKÁ INFORMAČNÍ AGENTURA Spousta vysokoškoláků vyjela sbírat inzerce

SLEVU 5 %

Využij na hudební nástroje od Kytary.cz. Tady máš slevový kód: oxford V kamenné prodejně se prokaž tímto kupónem. Pro nákup v e-shopu vyplň v objednávce slevový kód.

Kupón platí do 1. 12. 2016. Nevztahuje se na již zlevněné zboží a produkty značky Yamaha.

KARIÉRA

ZAVEDENÉ POSTUPY?

OBČAS JE S NIMI POTŘEBA TROCHU ZATŘÁST

Aneta a Honza pracují ve stejné firmě. Oba baví to, co dělají, a oba mají odpor ke stereotypní činnosti. Jejich pracovní náplně, zaměření a vlastně celkově jejich kariérní cesty se ale velmi liší. Zatímco Aneta chvíli nepostojí a většinu své práce vykonává v terénu, Honza častěji zůstává u počítače, analyzuje data a občas si třeba „zaskajpuje“ o budoucnosti české energetiky s odborníky napříč republikou. Taková je práce ve společnosti ČEZ Distribuce. Rozmanitá a plná výzev.

Zajímá vás víc? Zeptali jsme se za vás!

Text: Nela Vejvodová

J

ak jste se do ČEZu dostali?

Aneta: Ve Skupině ČEZ budu mít zanedlouho desetileté výročí. Startovala jsem jako operátorka zákaznické linky. Pod vedením lidí ze Skupiny ČEZ jsem také psala diplomovou práci. Když se chýlilo mé pětileté studium na elektrotechnické fakultě ke konci, naskytla se mi výborná příležitost nastoupit hned měsíc po státnicích na pracovní pozici analytik rozvoje distribuční soustavy ve společnosti ČEZ Distribuce.

Nyní tady pracuji jako regionální reprezentant.

Honza: Do ČEZ Distribuce jsem nastoupil po dokončení studia na pozici analytika v polovině roku 2013. Protože můj tehdejší šéf inicioval absolventský program, dostal jsem příležitost si během půl roku projít prakticky celou firmou. Díky tomu jsem se seznámil s celým investičním procesem od rozvoje, plánování, realizace až po

ČEZ DISTRIBUCE, a. s. je největším distributorem elektřiny v České republice a obhospodařuje majetek ve výši nad 120 miliard korun. Je dceřinou společností energetického koncernu ČEZ. Pokud vás zajímá, jaké kariérní možnosti vám ČEZ Distribuce nabízí, podívejte se na www.cezdistribuce.cz nebo www.kdejinde.cz.

42 STUDENTA Prosinec 2016

správu a samotné řízení sítě. Minulý rok jsem přestoupil na současnou pozici specialista nových technologií, kde se snažím všechny tyto nabyté zkušenosti využít.

Co konkrétně děláte?

Honza: Když to zjednoduším, tak mám na starost několik technických oblastí, které se ve firmě realizují zavedenými postupy a mým úkolem je hledat, zda je s využitím moderních technologií a přístupů můžeme zlevnit, zjednodušit nebo zdokonalit. V současnosti například řeším simulaci investičních scénářů na základě dostupných dat o majetku nebo vy­ užití on-line diagnostiky transformátorů.

Aneta: Mojí pracovní náplní je reprezentace společnosti a zajištění spolupráce s regionální státní správou, krajskou a obecní samosprávou, podnikatelským prostředím a veřejností, a to zejména v oblasti rozvoje distribuční soustavy, stavebního programu a plánovaných odstávek.

Jak vypadá takový váš typický den v práci?

Aneta: Pracovní náplň si většinou plánuji s týdenním předstihem, ale občas je potřeba řešit požadavky měst nebo obcí, které mají vysokou prioritu, a ty je nutné vyřešit ihned. Můj typický den tak většinou začíná přečtením e-mailové korespondence a pak dle dané priority vyjíždím do terénu s techniky a na schůzky se starosty.

Honza: To já velkou část dne strávím v kanceláři u počítače nad tabulkami a grafy, ale je to taky hodně o komunikaci napříč celou firmou. Často „skaj­ puji“ s kolegy z celé republiky a jednou za čas vyrazím na jednání do zahraničí nebo se podívám do terénu.

Pilotní projekty totiž řešíme od návrhu u stolu až po realizaci, tedy v rozvodnách nebo u elektrického vedení. Musíme navíc vše rozmýšlet a plánovat na desítky let dopředu.

Kdybyste měli říct, co vás na vaší práci nejvíc baví, co by to bylo?

Aneta: To, že je každý den jiný. Žádný stereotyp. A hlavně bezva tým okolo mě.

Honza: Asi ta rozmanitost. Nemám totiž rád podobně jako Aneta jednotvárnou práci a pořád se učím něco nového. V takto velké firmě totiž potřebujete jak lidi, kteří jsou úzce zaměření odborníci, tak ty, kteří s těmi zavedenými postupy občas zatřesou.

VÁNOČNÍ SPECIÁL

Vánoční čas ve firmách

K oslavě Vánoc u nás doma každoročně patří výzdoba, cukroví, stromeček a kapr. To víme a velmi dobře známe. Jak ale nejkrásnější svátky v roce slavíme v práci? A slavíme je tam vůbec? Zeptali jsme se několika prestižních firem se sídlem či pobočkami v Česku na to, jak oni se svými zaměstnanci tráví předvánoční čas.

A JAKOŽTO VÁNOČNÍ NADŠENCE NÁS JEJICH ODPOVĚDI MOC POTĚŠILY. :)

Prosinec 2016 STUDENTA 43

VÁNOČNÍ SPECIÁL

Vánoce po česku.

Nebo po čínsku?

Kapr, bramborový salát a vánoční stromeček s dárky všude pod ním. Tak vypadají naše české Vánoce. Jak se ale Vánoce slaví v Číně? A jak zvláštní se mohou zdát české vánoční zvyky Číňance? Zeptali jsme se sympatické Wen Cai, která pracuje v produktovém marketingu ve společnosti ŠKODA AUTO.

W

WEN CAI

Wen Cai pochází z Číny, ale v Evropě rozhodně není cizí.

V rámci CEMS program už studovala ve Vídni a v Dublinu a před rokem a půl nastoupila jako trainee do společnosti ŠKODA AUTO. Během ročního Trainee programu si vyzkoušela různé pozice i oddělení, až nakonec zakotvila v produktovém marketingu. Momentálně je na zahraniční stáži v Audi v Německu.

en, co pro tebe jako pro Číňanku vlastně znamenají Vánoce? A víš už, kde je budeš letos slavit?

V Číně nejsou Vánoce oficiálním svátkem, takže to, že máme po obchodních centrech vánoční dekorace, je čistě vlivem Západu. Kvůli vánočním slevám se ale vyplatí chodit nakupovat. Mladí pak využívají vánoční čas pro tematické party. Já osobně budu letos Vánoce slavit v Česku a bude to vlastně moje první zkušenost s místními tradicemi, na což se moc těším.

Máte v Číně nějakou obdobu Vánoc?

Nejdůležitějším svátkem, kdy se setkává celá rodina a společně slaví, je u nás Čínský nový rok, který obvykle spadá na konec ledna a začátek února.

Jak se ti líbí předvánoční atmosféra u vás ve firmě?

Vánoční atmosféra ve Škodovce je skvělá.

Pamatuju si, jak stál loni na recepci vánoční strom a někteří kolegové si zdobili kanceláře řetězy a ozdobami. Všichni byli ve vánoční náladě a to bylo moc příjemné.

Jak jste loni s kolegy Vánoce oslavili?

Protože jsem byla součástí Trainee programu, měla jsem vlastně jedinečnou šanci slavit Vánoce dvakrát – jednak s ostatními trainee, jednak s kolegy z oddělení produktového marketingu.

Na organizaci trainee party v havajském stylu jsem se i podílela. Všichni jsme se oblékli do kraťasů, plážových šatů a žabek, všude byla spousta květin a koktejlů a všichni jsme si to moc užili. S kolegy z marketingu jsme pak slavili v muzeu Škodovky, každý z nás dostal malý dárek a celkově to bylo skvěle organizované a příjemné.

Líbí se ti některé české vánoční zvyky?

Ještě jsem jich moc nezažila, ale s láskou třeba vzpomínám na vánoční trhy, které jsme s kolegy navštívili loni na Mikuláše. Svařené víno a celková atmosféra tam byla super.

Momentálně jsi na výměnném programu v Německu. Vnímáš nějak rozdíl mezi českými a německými Vánocemi?

WEN S OSTATNÍMI TRAINEES NA PARTY

V Německu jsou Vánoce daleko víc náboženské než v Česku. Lidé tu tradičně chodí do kostela.

Hodně věcí je ale velmi podobných, sladkosti, vánoční trhy, rodinná shledání a tak dále.

Jak jsi na tom se zimními sporty?

Zimní sporty mám ráda. Škodovka každý rok staví v Mladé Boleslavi kluziště, což je super.

Moji trainee kamarádi taky pořádali letos v únoru lyžovačku, ale já bohužel nemohla jet, protože jsem byla zrovna u rodičů v Číně. Těším se ale na všechny podobné akce letos.

Už víš, co bys chtěla letos dostat k Vánocům?

Vánoční dárky já oceňuji podle upřímnosti, se kterou se darují, ne podle ceny. I ta nejmenší drobnost dokáže člověka hrozně potěšit.

Takže se těším na všechny dárky. Co se týče mě osobně, já si chci k Vánocům dát piano, protože na ně od malička hraju a zatím jsem ještě neměla možnost si ho tady v Česku pořídit.

VÁNOČNÍ BRUSLENÍ, KTERÉ ŠKODOVKA KAŽDÝ ROK ORGANIZUJE V MLADÉ BOLESLAVI

V HELLA slaví Vánoce tradičně POUKÁZKA NA KAPRA, OCHUTNÁVKA CUKROVÍ

Tradice k Vánocům patří, a to nejen doma, ale když máte štěstí, tak i v práci. Třeba ve společnosti HELLA, kde vyvíjejí a vyrábějí osvětlovací techniku a elektroniku pro automobilový průmysl. A kde se také každoročně zdobí stromek, ochutnává se cukroví (protože vědět, kdo z kolegů peče to nejlepší, se vždycky hodí), a zaměstnanci od vedení dokonce dostávají poukázku na kapra ke štědrovečerní večeři. Protože co jsou Vánoce bez kapra, že?

J

ako každý rok nás teď začátkem prosince čeká zdobení vánočního stromečku, který máme hned u vchodu na recepci.

K vánoční atmosféře pak také samozřejmě patří výzdoba, kterou u nás postupně najdete skoro v každé kanceláři,“ říká HR specialistka Vendula Hejnová. „Ať si říká, kdo chce co chce, stejně nakonec všichni vánoční atmosféře podléhají, takže se při průchodu firmou můžete těšit z vánočních ozdob, vánočních hvězd, adventních kalendářů a různě velkých a barevných vánočních stromečků. Na každém oddělení se pak tradičně konají i předvánoční ochutnávky cukroví, aby se zjistilo, kdo má to

nejlepší.“ Před Vánoci rovněž vychází vánoční číslo interního časopisu Reflektor.

KAPR, DÁRKY A VÁNOČNÍ PUNČ „My všichni jsme jedna velká HELLA rodina, proto naši zaměstnanci každoročně od vedení společnosti jako poděkování za celoroční práci dostávají vánoční přání, vánoční dárek, vánoční menu a poukázku na kapra,“ říká Vendula. „A nesmíme zapomenout ani na výměnu dárků mezi kolegy, která nesmí chybět.“ A nechybějí ani vánoční večírky! Protože má HELLA přes 3500 zaměstnanců, bývá zvykem, že si každé oddělení pořádá vánoční večírek

samo. Každý zaměstnanec má ovšem možnost Teambuildingového konta (finančního příspěvku), které může právě na tuto akci využít. „Některá oddělení se setkávají na punčích, některá jdou posedět do nějaké z restaurací či kaváren a některá se jdou jen tak pobavit do víru nočního města,“ vyjmenovává Vendula. A aby nebylo dobré nálady málo ani po Vánocích, zaměstnanci se mohou těšit na novoroční ples, který HELLA každým rokem pořádá.

Uvědomujeme si, že ne všichni jsou tak šťastní jako my IVANA POKORNÁ VEDE V KPMG ČR ODDĚLENÍ SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI

V

KPMG se věnujeme různým projektům udržitelnosti, profesionalizaci neziskovek a podpoře sociálního podnikání u mladých po celý rok. Na Vánoce se ale tradičně vracíme k charitativním projektům, čímž chceme upozornit zejména na to, že ne všichni jsou tak šťastní jako my,“ říká Ivana Pokorná, vedoucí CSR projektů v KPMG Česká republika. „Letos přispíváme mobilnímu hospicu Ondrášek, jehož pracovníci dojíždějí k lidem domů, na pohonné hmoty a na čas lékařů a sester. Po celý rok Ondráškovi věnujeme naše služby na míru zdarma, abychom mu pomohli k efektivnějšímu řízení. Na Vánoce pomáháme

Popsat všechny vánoční zvyky, které mají v KPMG, by vydalo na několik stran.

Tamní zaměstnanci kupují dárky pro svoje blízké z chráněných dílen, cukroví jim peče chráněná pekárna, pořádají vánoční večírek a mnoho dalšího. To nejdůležitější, co letos chystají, je ale pomoc mobilnímu hospicu Ondrášek. i finančně. Naši zaměstnanci mezi sebou vyberou nějakou částku a firma ji pak zdvojnásobí.“ Kromě toho budou v KPMG ve vánočním čase promítat i Neziskové kino, takový svůj interní Jeden svět, s dokumenty o společenských a environmentálních problémech. „Tradičně pořádáme přímo ve firmě i vánoční jarmark neziskových a sociálních podniků.

Zaměstnanci si na něm mohou nakoupit dárky i cukroví, které vyrobili lidé v chráněných dílnách, aniž by se museli vydávat do supermarketů a stresovat se. Navíc díky tomu vědí, že koupí daného produktu někomu konkrétnímu pomáhají,“ říká Ivana.

Lidé v KPMG se zkrátka rádi a hodně zapojují do pomoci druhým. Kromě vánočního večírku pak pořádají i mikulášskou nadílku pro zaměstnance a jejich rodiny plnou kreativních dílniček a zábavy. To zní jako hodně příjemně strávený předvánoční čas, nemyslíte?

Máte nápad nebo podnikatelský záměr ze sociální oblasti? Přihlaste se do Školy odpovědného podnikání společnosti KPMG a nechte si poradit, jak na to, od odborníků. Čas máte ještě do konce roku, tak pozor, ať to stihnete! www.kpmg.cz Prosinec 2016 STUDENTA 45

VÁNOČNÍ SPECIÁL

Vánoce v Linetu:

HRDINOVÉ, PADOUŠI A DĚTI ZPÍVAJÍCÍ KOLEDY Ve firmě Linet neproběhnou Vánoce jen tak bez povšimnutí. V době adventu tam totiž spojují tradiční zvyklosti s několika zaměstnaneckými vychytávkami, které rozhodně nejsou standardem.

A o co že se jedná?

Text: Mojmír Sedláček SVÁTKY PRO ZAMĚSTNANCE

U

nás je vánoční čas poměrně tradiční.

Máme výzdobu na recepci i v jednotlivých kancelářích a vyrábíme adventní věnce,“ vypráví HR partner společnosti Klára Dušičková. Ve firmě působí celkem šest let, z toho čtyři zde pracovala už při škole a teprve před dvěma lety, po dokončení studia, nastoupila na plný úvazek. Společnost totiž poskytuje zajímavé kariérní příležitosti i studujícím. Že Linet neznáte? Tak to musíte hned napravit, protože jde o jednu z nejúspěšnějších českých společností.

TECHNOLOGICKÁ ŠPIČKA Středočeská firma Linet se zaměřuje na navrhování a výrobu zdravotnické techniky a ze svého sídla v Želevčicích u Slaného se za dobu svého působení dokázala vyšvihnout mezi světovou špičku. Byť má něco kolem 1500 zaměstnanců po celém světě, jedná se o českou firmu. V republice má totiž Linet vlastní vývojové centrum, marketing i výrobu, což u nás zase tolik firem s mezinárodním přesahem nabídnout nemůže. Klíčová pro firmu je technologická vyspělost – momentálně třeba otevírají oddělení zabývající se internetem věcí.

Co se týče dobročinnosti, v Linetu není hlavním měsícem solidarity prosinec, ale květen.

Tehdy totiž firma přispívá na ušlechtilé účely nejvýrazněji, a to konkrétně na čtyři vybrané projekty. Před Vánoci se pak pozornost soustředí hlavně na zaměstnance.

46 STUDENTA Prosinec 2016

„Vánočních akcí pořádáme poměrně dost. Ještě před začátkem prosince spolu vyrábíme adventní věnce, což je naše první akce vánočního období.

Necháme si přivézt nealkoholický svařák a každý si může v klidu vyrobit vlastní věnec na doma,“ říká Klára Dušičková. „Také pořádáme vánoční večírek, na který zveme i zaměstnance našich dceřiných společností ze zahraničí. Koná se u nás, v České republice, protože tady je naše hlavní sídlo. Večírek je vždy na nějaké téma, což většina zaměstnanců dodržuje. Je to zábava, protože všichni přijdou nastrojení, někdy i docela vtipně. Letos se těšíme na sportovní oblečení, tématem minulého roku byli hrdinové a padouši.“ Všichni zaměstnanci tradičně dostávají od vedení kalendář na další rok. Loni ještě i víno a kolekci čokolád. Pro letošek je složení dárků zatím ještě tajné – přece jen je do Ježíška ještě času dost. Příjemným bonusem je pak samozřejmě i finanční odměna. „Máme také firemní školku přímo v areálu a děti si každoročně natrénují nějaké písničky na besídku.

Pak taky zpívají na recepci, kam jsou zvaní všichni zaměstnanci. Jeden den se tak na recepci prostě objeví čtyřicet dětí, které zpívají koledy. Když přijde návštěva, tak se nestačí divit…“ usmívá se Klára. „Také je samozřejmě zábavné tipovat, které dítě patří ke kterému zaměstnanci.“ Kromě těchto akcí má v Linetu každé oddělení ještě svůj vlastní večírek. Nejčastější variantou je rezervace salonku v nějakém podniku, některé útvary ale preferují třeba bowling. Byly prý i případy, kdy oddělení třeba vyjelo do rekreačního zařízení ve Špindlerově Mlýně. Každý úsek má pro tyhle účely svůj vlastní rozpočet a jeho zaměstnanci se sami domlouvají, co vlastně chtějí.

Jednoduchý a příjemný systém, nemyslíte?

Jak sami vidíte, vánoční čas přímo vybízí ke spoustě zajímavých aktivit, které může zaměstnavatel pro své ovečky přichystat. Společnost Linet patří mezi ty, kde se Vánoce tráví opravdu hodně příjemně. K tomu aktivně nabízejí pracovní příležitosti i studentům, takže víte, co to znamená, že? Že napřesrok tady můžeme psát třeba o vás!

PF 2017

Naši milí čtenáři, naši vážení klienti, děkujeme za Vaši přízeň v roce 2016 a přejeme Vám krásné svátky a nezapomenutelný rok 2017 plný zdraví, štěstí, osobních i profesních úspěchů a hlavně – jak už koneckonců napovídá i tohle číslo Studenty – lásky. :)

PETR A JINDRA SÝKOROVI

Oba vystudovali VŠE v Praze, Petr k tomu ještě Ekonomickou fakultu v Arizoně a Jindra momentálně dálkově studuje filozofii na Vedanta Academii v Indii.

Zatímco Jindra za sebou má zajímavou praxi v marketingu několika velkých firem, Petr s kamarádem Janem založil v roce 1993 dodavatelskou firmu na kancelářské potřeby PAPIRIUS. Nejdřív nosili zákazníkům objednávky v batohu, později se stali největším dodavatelem ve střední a východní Evropě. V roce 2006 firmu prodali Office depotu.

Před pěti lety založil Petr na popud Jindry nadaci Dobrý anděl a za zásluhy o udržení a rozvoj celospolečenských hodnot, jakými jsou zejména odvaha, statečnost, lidskost a spravedlnost získal v roce 2014 Cenu Arnošta Lustiga.

48 STUDENTA Prosinec 2016

YOUR STORY

KDYŽ ŽIJETE

PRO ŠTĚSTÍ DRUHÝCH…

Přesně před rokem jsme si povídali s dvěma studentkami, kterým na prahu dospělosti ovlivnila život vážná nemoc.

Kromě ní je pojila ještě jedna věc, a to nadace Dobrý anděl, která jim s touto těžkou situací pomáhala. Petr Sýkora je jejím zakladatelem, u zrodu myšlenky, která ho k založení vedla, pak stála jeho manželka Jindra. Žijí spolu už sedmnáctým rokem a i po letech tvoří viditelně harmonický pár. „Všechno to začalo tady na Vysoké škole ekonomické,“ usmívá se Petr při vzpomínkách na studentská léta.

Text: Richard Valoušek, foto: Jindra Kodíček

C

o pro vás znamená štěstí?

Petr: Být zdravý. To asi odpoví každý.

Mít kolem sebe ty nejbližší.

Jindra: A mít možnost a sílu jim pomáhat, aby byli šťastní.

Rodiny, kterým pomáháte, by mohly zase bez váhání říct, že štěstí je pro ně Dobrý anděl.

P: Což je přesně jeho posláním. Štěstím jsou všichni, kteří přispívají, jejichž peníze můžeme v rámci nadace rozdělit potřebným rodinám.

J: Rádi říkáme, že dobrým andělem je každý, kdo pomáhá. A nemusí to být jen o penězích.

Většinu lidí ale napadne, že financemi pomůže nejvíce. Co byste radili studentům,

DOBRÝM ANDĚLEM JE KAŽDÝ, KDO POMÁHÁ.

NEMUSÍ TO BÝT JEN O PENĚZÍCH kteří si budou číst tenhle rozhovor? Jak mají začít pomáhat?

P: Ať začnou od těch na první pohled nejsnadnějších krůčků pomáhání.

J: Ať se jdou projít se svou babičkou, aby měla zdravá kolena, zeptají se rodičů, zda potřebují s něčím pomoct.

P: Přesně tak, vždyť právě tohle je ta největší pomoc, kterou můžeme každý dávat. Poslat peníze na účet nadace je úžasné a pomáhá to řadě rodin, pomáhat se dá ale různými způsoby, i těmi nejlidštějšími.

Vy s Dobrým andělem pomáháte už pět let, a to společně s více než 60 tisíci dobrovolnými dárci. Petře, měl jsi obavu, jak se nadaci bude dařit, když jste ji zakládali, ?

P: Neměl. Věřil jsem tomu nápadu, který jsme převzali ze Slovenska. Již delší dobu jsem přemýšlel o tom, jakým způsobem bych mohl využít finance z podnikání. Jsem rád, že jsme zvolili Dobrého anděla.

Na Slovensku tento model rozpohyboval Prosinec 2016 STUDENTA 49

YOUR STORY současný prezident Andrej Kiska. Poprvé si jeho nápad vyslechla Jindra. Věděla jsi hned, že to je to pravé?

J: Andrej Kiska mě hodně zaujal, to je pravda, přišla jsem tehdy z jeho přednášky nadšená a vyprávěla to Petrovi.

P: Cítil jsem z ní, jak je toho plná. Už když tam šla, protože já byl zrovna někde na cestách, tak jsme si říkali, že to bude zajímavá přednáška. Ale ani ve snu mě nenapadlo, co to přinese.

Teď je to už více než šest let. Dostáváte hodně děkovných vzkazů?

J: Ano a snažím se vždy poděkování předávat dál. Chápu, že nejde poděkovat tisícovkám dárců, a tak děkují Petrovi, nám. Já se snažím všechnu tu laskavost, radost a vděčnost předat dalším, kteří pomáhají.

P: Často je to velmi dojemné, mnohdy smutné, protože ne každý příběh má dobrý konec. Ale právě ty příběhy jednotlivých rodin tvoří Dobrého anděla. Patří to k tomu.

Pojďme ale ještě pár let zpět, daleko před založení nadace. Psal se rok 1999 a vy jste se poprvé potkali. Vzpomínáte si na vaše první setkání?

P: Bylo to na nějakém semináři, který jsem moc nestíhal kvůli práci a Jindru jsem tam potkával.

J: Ano, tady na VŠE. (rozhovor probíhal v aule VŠE) Petr tehdy netušil, co je potřeba k nejbližšímu testu, tak chtěl poradit. (smích) A poradila si mu?

J: Jasně, byli jsme fajn parta, pomáhali jsme si vzájemně. Petr byl dost chytrý na to, aby to všechno v pohodě zvládal, ale čas na přípravu tolik neměl.

P: Tehdy mě zachránila a od té doby mě zachraňuje vlastně pořád.

Takže nebýt tvé zaneprázdněnosti, tak se nesblížíte?

P: Těžko říct. Na náhody nevěřím.

J: Já myslím, že to takhle prostě být mělo.

Co tě na Petrovi nejvíce zaujalo?

J: Měla jsem od začátku pocit, že ví, co chce, a jde si za tím. Byl hodně chytrý, měl srovnané priority v době, kdy já ještě jako studentka řešila, co jednou budu dělat. Červenáš se, Petře. Co když stejnou otázku položím tobě?

P: Tak řeknu, že byla plná energie. Měla náboj, který v ní je neustále. Díky němu zvládá věci v práci, doma, v běžném životě. Obdivoval jsem ji a obdivuji dodnes.

Jaké byly vaše první schůzky?

50 STUDENTA Prosinec 2016

P: Chodili jsme běhat, jezdili na bruslích, hodně sportovali.

J: A učili se. Petr tradičně nestíhal, tak to doháněl se mnou.

Zníte harmonicky a přitom za sebou máte sedmnáctiletou cestu. Jak se toho dá docílit?

J: Rovnováhou. Vzpomínám si, že bylo

VE VZTAHU JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ROVNOVÁHA. DOPLŇUJTE SE, POMÁHEJTE SI, VAŽTE SI JEDEN DRUHÉHO období, kdy jsem toho měla dost a říkala jsem si, zda mi to za to stojí. Petr na nás neměl kvůli práci moc čas.

P: Nebylo to se mnou snadné. Když je jeden ze dvou opravdu nesobecký jako Jindra, vztah funguje. Když se potkají dva nesobečtí lidé, pak je to nádhera. A když na sebe narazí dva sobci… tak je jasné, jak to dopadne, ne? Říkala sis, jestli ti to za to stojí. Kdy sis uvědomila, že ano?

J: Když jsem si uvědomila, že všechno, co Petr dělá, mu dává smysl, baví ho to, žije tím.

Nechtěla jsem mu to brát. Naopak jsem si začala užívat chvil, které jsme měli pro sebe.

P: Vzpomínám si, že jsme si dělali společně jeden volný den v týdnu. Prostě jsme vypnuli a užívali jeden druhého. Když jsme ještě neměli děti, vyplňovali jsme ho dlouhými procházkami.

Teď máte dva kluky, jak vám jde role rodičů?

P: To je spíš otázka na kluky. Myslím, že právě tady se ukazuje ta naše harmonie, kterou jsi zmínil. Umíme se doplňovat, pomáhat si, vážit jeden druhého.

J: Když je jeden nahoře a druhý trošku níž, hned ho ten druhý vytáhne a drží na stejné vlně. To je pro vztah hodně důležité. Nám se to daří a je to cítit i z pohody doma.

Petrova kariéra po škole je dobře známá, ale co ta tvá, Jindro, kam jsi směřovala své kroky?

J: Několik let jsem pracovala v marketingu v nadnárodních firmách. Poté v rakouské agentuře cestovního ruchu – to mi dávalo

smysl. Pak se narodili kluci a zanedlouho jsme jeli na Nový Zéland. Po prodeji firmy se věnuji správě rodinných aktiv.

Napadlo vás někdy, že byste spolu fungovali i profesně?

J: My máme společné projekty. Filantropii i investiční rozhodnutí děláme spolu.

P: Ano, spolupracujeme každý den. Nikdy jsme ale neuvažovali o tom, že by Jindra pracovala ve firmě nebo přímo v Dobrém andělovi. Chalíl Džibrán napsal, že manželství je jako chrám stojící na dvou pilířích. Když se dostanou příliš blízko k sobě, celá budova se zhroutí.

Jaká je Jindra máma?

P: Usměvavá, umí klukům naslouchat. Dovede i zatlouct hřebík!

Jakým je Petr otcem?

J: Opravdu poctivým, nadšeným. Věnuje nám vše, co může. Rozhodně to není ten typ, co by doma s ničím nepomohl. Snaží se.

Když tu spolu sedíme, zpátky na akademické půdě, jaké vzpomínky vám letí hlavou?

P: Že už jsem starej. (smích) Já bych to tady po těch letech ani nepoznal.

J: To je tím, že jsi tu moc času nestrávil. (smích) P: Tak zlý to se mnou nebylo. Ale je fakt, že nebýt Jindry, musel bych tu trávit mnohem víc času.

J: Je to tady hodně jiné, modernější, ale pořád tak hezky studentské. Vzpomínám si, jak jsme přelítávali mezi přednáškami. Ten shon měl něco do sebe.

Oba v současnosti rádi trávíte čas na Novém Zélandu, co vás na něm láká?

J: Teď už nás tam lákají kluci. Chodí tam do školy a mají tam dobré kamarády.

P: Původně divočina a tzv. adventure racing.

Je tam pěkně, dává nám to trochu odstup.

Oba jste vlastně pořád studenty, o jaká studia se jedná?

J: Petr je věčný student – od studia maďarštiny až po pilotní průkaz. Studuje čtyřletý kurz na Vedanta Academy v Indii.

P: Jindra tam také studuje, jen dálkově. Já jsem tzv. „travelling student“ – tj. studuji tam i na dálku.

CO JE DOBRÝ ANDĚL

Nadace Dobrý anděl pomáhá rodinám s dětmi, kde rodič nebo dítě trpí rakovinou či jiným závažným onemocněním.

Prostřednictvím nadace podpořili dárci, Dobří andělé, už více než 3700 rodin z České republiky. Každý dárce vidí, komu pomáhá. Jeho příspěvky jsou odevzdávány do posledního haléře, protože provoz nadace je hrazen ze soukromých prostředků jejích zakladatelů a dalších filantropů. Od svého založení nadace pomohla nebo pomáhá i 204 nemocným vysokoškolákům.

Prosinec 2016 STUDENTA 51

děkujeme pravidelným dárcům

„ÍRÁN. TO JE JAK IRÁK,

TAM TĚ URČITĚ ZABIJÍ!“ Přesně tohle mi říkala rodina i řada známých, když jsem jim sděloval cíl své dovolené. Postupným pročítáním informací o této starobylé zemi jsem však k vlastnímu překvapení zjistil, že realita vypadá úplně jinak. Írán se totiž od svých sousedů na Blízkém či Středním východě v řadě podstatných ohledů liší. Tak třeba etnicky se jedná o Peršany, nikoli o Araby, což se projevuje rozdílným jazykem i mentalitou. Navíc vyznávají ší’itskou větev islámu, která v muslimském světě tvoří menšinu. I kvůli těmto rozdílům je vývoj Íránu značně odlišný od řady jeho sousedů.

Text, foto: Mojmír Sedláček

Tip

H

ISTORICKÝ KOUTEK

Detailní dějepis si necháme na jindy, ale o jednom zlomu v íránské historii byste určitě vědět měli, tehdy totiž zasáhl bezmála celý svět.

V 70. letech stál v čele země šáh Pahlaví, jehož autokratický režim navenek působil atraktivně, uvnitř to ale tak růžové nebylo.

Otevřeně podporoval USA a právě snaha učinit z tradiční muslimské země stát dle západního vzoru mu nakonec zlomila vaz.

Začátkem roku 1979 vzrostla náboženská opozice do takové míry, že šáh musel utéct do exilu. V čele vzbouřenců, snažících se nastolit duchovní stát, stál ájatolláh Chomejní. Právě 54 STUDENTA Prosinec 2016

on se stal hlavou nové islámské republiky, v níž hraje hlavní úlohu náboženství.

Ještě téhož roku se odehrála také nechvalně známá událost, kdy více než rok byla na americké ambasádě držena padesátka rukojmích. Tyhle události jste mohli vidět zfilmované v oscarovém snímku Argo z roku 2012. Tehdy se jednalo o začátek mezinárodního konfliktu mezi Íránem a USA, který trvá dodnes. A teď už dám s historií pokoj.

LIDÉ JAKO MÁLOKDE V důsledku těchto problémů je íránské obyvatelstvo poměrně vyhraněné. Vůči Američanům, Izraelcům (věrný spojenec USA)

Láká vás spíš zimní dovolená? Tak se na ni nezapomeňte pořádně vybavit. V pánské softshellové lyžařské bundě LOAP LAFEK si celodenní lyžovačku užijete od rána až do večera. Bunda s vodním sloupcem 5000 mm a prodyšností 3000 g/m2/24 hod. je vyrobená z pružného funkčního materiálu, který disponuje vysokou odolností vůči oděru a ušpinění. Ochrání vás před sněhem i deštěm, nezpotíte se v ní, a k tomu vás bude účinně hřát.

U bundy si můžete nastavit kapuci, stahování rukávů i spodní okraj. Oceníte určitě také kapsy, do kterých se vejdou rukavice, peněženka, mobil, klíče od auta i řada dalších drobností, které se vyplatí mít po ruce.

Maloobchodní doporučená cena: 2999 Kč

LIFESTYLE omáčka fesenjon. Jídlo je v Íránu v přepočtu dost levné, a to jak v pouličních fast foodech, tak v restauracích. Na rozdíl od vašeho těla, zavaleného náporem smažených a přeslazených pochutin, peněženka rozhodně neutrpí.

NÁDHERNÁ PANORAMATA…

a Arabům jsou Íránci dost ostražití, jinak ovšem vyplývá na povrch jejich přirozená pohostinnost a neuvěřitelně vlídná povaha. Na ulici nás lidé zastavovali, jestli něco nepotřebujeme a jak se nám líbí v jejich zemi. Každý vás tam jako turistu považuje za svého hosta, což je přístup, na který Středoevropan rozhodně zvyklý není.

Zatímco muži si vystačí s dlouhými kalhotami (na kraťasy radši nemyslete), ženy mají oblékání o poznání obtížnější. Silně náboženská kultura zakazuje odhalená ramena a nohy, a pokud vám vadí neustálý šátek na hlavě, budete mít problém, dámy. Právě v tomhle zvyku se na první pohled ukazuje rozmanitost pohledů na náboženství. Zatímco starší generace chodí často v čádoru, čili jednotném tmavém oděvu zakrývajícím celé tělo, mladší ženy si obvykle vystačí s hidžábem (kuklou) či pouhým šátkem. Vlasy prostě schované být musejí. I tak je ale možné narazit na rebelky, které nosí šátek úmyslně stažený až k temeni hlavy…

AŽ PŘÍLIŠ DOBROT Pokud se těšíte na íránské jídlo, doufejte v dobrou hladinu cholesterolu. Tamější pokrmy jsou totiž dost mastné, často smažené. Na severu si místní pochutnávají nejčastěji na kuřecím či jehněčím kebabu, jižané preferují jednoduchý falafel. Pokud budete mít možnost, za vyzkoušení určitě stojí jogurtový předkrm s názvem khoresht a nasládlá oříšková

Ani největší pesimisté si nemohou stěžovat na přírodu, v Íránu totiž naleznete téměř vše, co si usmyslíte. Během dvoutýdenního cestování jsme se dostali do suchých a kamenitých subtropů, písečné pouště i zasněžených hor.

Na jihu očekávejte spíše vyprahlejší podnebí, které se směrem na sever stává zelenějším a chladnějším. Severně od Teheránu se dočkáte i horských masivů vhodných pro lyžování – ideální možnost pro všechny milovníky extrémních sportů, znuděných upravenými alpskými sjezdovkami. Ale i níže položené hory jsou pro pěší turistiku zcela dostačující a můžu potvrdit, že pohledu z vrcholu čtyřtisícovky se jen tak něco nevyrovná. Spálený obličej od silného, chladným větrem maskovaného slunce je pak jen malou daní za zážitek, o němž si našinec navyklý na Krkonoše může leda nechat zdát.

… I ZBĚSILÉ METROPOLE V kontrastu s klidem přírody jsou města, na jejichž velikost nejsme úplně zvyklí.

V Isfahánu či Šírazu, častých cílech turistů, vám možná nic zvláštního nepřijde. Mají totiž přes milion obyvatel a rozlohou se podobají Praze. Jenže to pravé peklo nastane v Teheránu, v němž žije na patnáct milionů lidí. Samozřejmě včetně okrajových oblastí, ale večerní procházka po rušné třídě je opravdu zážitkem. A co si teprve užijete s dopravou!

Stejně jako snad všude v Asii, lidé řídí jako šílenci. Na silnici vedle sebe pravidelně vidíte o jedno až dvě auta víc, než kolik je jízdních pruhů. Všichni předjíždějí, blinkr je sprosté slovo, zcela náhodně troubí a vyhýbají se kličkujícím motorkám a chodcům. I přecházení silnice totiž funguje svérázně – prostě se musíte rozejít a nezastavovat, auta se vám přizpůsobí. Čekání na zeleného panáčka je ve většině případů zbytečné…

řeknou, tihle vojevůdci se totiž nejednou potýkali s Řeky či Alexandrem Makedonským.

Z této doby se dochovaly cenné památky v čele s Persepolí, centrem tehdejší největší říše světa. Do starověku sahají i kořeny zoroastrismu, perského náboženství, jež bylo cenným inspiračním zdrojem i pro křesťanství a islám.

A o jeho ústředním prorokovi Zarathustrovi jste taky jistě slyšeli.

A fun fact na závěr. Kolem pátého století našeho letopočtu se podařilo vybudovat systém studní, který s malými úpravami funguje dodnes. Tehdejší „inženýři“ dokázali vykopat hluboké studně a podzemními tunely je vzájemně propojit na vzdálenosti desítek kilometrů. A to bez použití moderní techniky. Příznivci konspiračních teorií by za tím jistě mohli vidět mimozemšťany, já se spokojím s tvrzením, že perská civilizace před nástupem islámu byla jednou z nejrozvinutějších na světě.

Jak je vidět, v Íránu si na své přijde téměř každý. Historické zajímavosti, životem tepající města i harmonická příroda. Naleznete tu vše, navíc zprostředkované milými a přátelskými lidmi. Nesnažím se vytvářet uměle růžový obrázek o kontroverzní zemi, pravdou však je, že během dvoutýdenní cesty jsem se nesetkal s žádnou kriminalitou či vyloženě problematickou situací. Tak se nebojte a vyrazte do téhle krásné země taky!

HISTORICKÝ KOUTEK PODRUHÉ Psal jsem, že s historií už dám pokoj, ale ještě dvě dějinné poznámky si neodpustím. Jakkoli se totiž současný režim snaží zdůraznit opak, íránská historie nezačala rozmachem islámu.

Už zhruba tisíc let před tím trvala perská říše.

Jména jako Xerxes či Dáreios vám možná něco Prosinec 2016 STUDENTA 55

LIFESTYLE

REFLEXNÍ PRVKY:

DŮLEŽITÝ, ALE ČASTO OPOMÍJENÝ DETAIL Nejen outfit na party nebo na formální akce, ale už i sportovní a outdoorové oblečení dnes vybíráme hlavně podle toho, jak nás zaujme designově. To je sice fajn věc, když je oblečení hezké, ale neměli bychom zapomínat ani na jeho praktičnost. A to se zejména týká oblečení na sport nebo na ven. Jedním z těch nejpraktičtějších detailů jsou reflexní prvky.

V

šichni tak nějak víme, že se hodně doporučuje, aby je na oblečení měly děti. Zvlášť v těchhle krátkých zimních dnech. Při jízdě na kole nebo turistice ovšem tuhle vychytávku využijeme určitě i my „dospělí“. :) Co si budeme nalhávat, třeba s reflexním batohem nebo bundou se prostě cítíme bezpečněji. A vděční jsou nám za ně rozhodně i řidiči.

bundu, ve které vám bude nejen teplo, ale budete i vidět, se proto vždy vyplatí. A to nejen při nepřízni počasí, ale i v případě, že vaši lyžařští kolegové na sjezdovce nechali své brýle ráno ležet na nočním stolku.

PRO TURISTY I CYKLISTY

NEVIDITELNÁ OCHRANA Věděli jste, že reflexní prvky nemusejí být na oblečení na první pohled vůbec vidět? Zapomeňte tak na křiklavé barvy a reflexní pásy, které budou budit dojem, že patříte k policii nebo k úklidovým službám. Reflexní prvky na moderním outdoorovém oblečení jsou vám spolehlivým, leč tajným partnerem a vyrazí vám na pomoc jen tehdy, když je opravdu potřebujete. Do podzimních plískanic jsou tak ideální třeba univerzální softshel­ lové bundy, které takové diskrétní prvky mají.

Ani v zimě nebývá viditelnost na silnicích o moc lepší, část z nás se navíc s prvním sněhem přesouvá na hory, kde jsou reflexní prvky opravdu důležité. A to nejen v mlze na silnici nebo u hotelu.

Protože všichni milujeme sníh, jsme na sjezdovce ve svém živlu. Jenže počasí se ne vždycky vydaří a sněhové vánice a velký vítr nás můžou pěkně potrápit, a to hlavně po setmění. S reflexním lyžařským oblečením se ale z dohledu neztratíme. Pořídit si lyžařskou 56 STUDENTA Prosinec 2016

DÁMSKÁ LYŽAŘSKÁ BUNDA LAOTA, 2999 Kč WWW.LOAP.CZ

A na reflexní prvky by se nemělo zapomínat ani v létě, kdy vás jasné sluníčko a teplé počasí může klamat svou bezstarostností. Všem, kteří podnikají dlouhé pěší výlety, se proto bezesporu hodí větší batoh, do kterého bez problému dáte i velkou lahev s pitím anebo něco na převlečení pro strýčka příhodu, kdyby se ochladilo nebo jste promokli. Pokud na túře nepřespáváte, určitě není potřeba zbytečně nosit těžkou krosnu a tašky přes rameno si zase raději nechme na městské vycházky.

Ideálním řešením pro tyhle situace může být třeba sportovní batoh o objemu 15 litrů s anatomicky tvarovanými popruhy a – co myslíte? – samozřejmě s reflexními prvky. Na kratší projížďky na kole pak může být vhodným řešením třeba ledvinka s reflexními prvky na hlavní komoře.

Až tedy budete příště zase doplňovat svůj sportovní a outdoorový šatník, určitě do něj zahrňte pár kousků s reflexními prvky.

Možná vás překvapí, kolik věcí je jimi už dnes vybaveno, byť to není na první pohled vidět. Praktičnost jde stále častěji ruku v ruce s estetičností a to je docela dobrý „deal“, nemyslíte?

PŘED ZKOUŠKOVÝM

LIFESTYLE

DO FILMOVÉHO MUZEA

Čas adventu má většina z nás studentů vysokých škol „zpříjemněný“ zápočty a prvními termíny zkoušek. Období dá se říci neveselé. Kvanta skript, poznámek z přednášek a seminářů, odborných knih, seminárních prací. To vše je potřeba zvládnout v rekordně krátkém čase, v mnoha případech přes noc. Ač se to zdá neuvěřitelné, i v tomto hektickém čase jsou však studenti snadno schopni najít dost prostoru pro zábavu a odreagování. Ti šikovnější dokonce zábavu se studiem propojují.

Mezi ně se řadí i studenti filmových věd FF UK, kteří se rozhodli založit v Praze první české muzeum filmu.

D

ne 1. prosince 2016 se otevřely brány Paláce Chicago na Národní třídě v Praze, který hostí filmovou interaktivní výstavu Na fillm! 2. Ta svým pojetím překračuje překračuje veškeré zaběhnuté stereotypy. Zapomeňte na klasické muzejní exponáty za sklem, na které je povoleno se pouze dívat. Na výstavě Na film! máte možnost si exponáty vyzkoušet, zjistit, jak vše funguje, a odnést si tak neopakovatelný zážitek.

Filozofií muzea je vzdělávat a bavit současně, což je ideální a osvědčený model, jak předávat vědomosti a zkušenosti. Návštěvníci si budou moci například vyzkoušet promítání s replikou dobové laterny magiky, která je považována za první projektor předcházející samotnému vzniku filmu. Případně se ocitnout díky virtuální realitě v americkém Saint Louis v roce 1904 v prostoru tehdejší světové výstavy, kde měla premiéru atrakce předznamenávající její principy, nebo díky vlastnímu pohybu poznat základní principy filmové animace.

NA FILM! BUDEME CHODIT PŮL ROKU Autoři projektu a kurátoři výstavy Terezie Křížkovská, Adéla Mrázová a Jakub Jiřiště popisují vývoj instalací a interaktivních exponátů jako nekonečné dobrodružství, které mělo

podobu pátraní po přístrojích, jejich technických nákresech a dalších údajích z dobového tisku a studií zahraničních historiků. „Hlavním záměrem výroby dobové laterny magiky bylo vytvořit repliku, která umožní nejenom promítnutí klasických statických obrázků, ale také krátkých animovaných filmů. K tomu se v 19. století ve spojení s projekčním systémem laterny využíval praxinoskop, jeden z optických vynálezů. Způsob jejich propojení se však dnes dá zjistit jen z dobových ilustrací. Nám se jej podařilo ovšem rekonstruovat na základě projekčních principů, které jsme dohledali v archivech a s pomocí nadšených designérů a truhlářů z Devoto,“ vyprávějí autoři projektu.

Za ambiciózním studentským projektem založení filmového muzea stojí také řada významných představitelů českého filmu, mezi které se řadí Zdeněk Svěrák, Jiří Menzel, Helena Třeštíková, Olga Sommerová nebo Jan Hřebejk.

Výstava Na film! 2 potrvá půl roku a představí tři tematické oblasti: filmovou prehistorii, tedy počátky filmu, meziválečnou filmovou avantgardu a českou školu animace. Pro žáky a studenty je také připravena řada speciálních programů a filmových dílen. Ve filmovém muzeu si prostě každý najde to své.

Prosinec 2016 STUDENTA 57

LIFESTYLE

ASASÍNI, TEMPLÁŘI

A REBELOVÉ Prosinec tradičně patří k měsícům plným zajímavých a lákavých filmových premiér. Ani letos tomu nebude jinak. Nabitá zimní sezona přinese celou řadu skvělých filmů, na které se vyplatí zajít. Pojďme se podívat, na jaké žhavé filmové novinky se v prosinci můžeme těšit. A že my se těšíme hodně!

Text: Oliver Sálus

Tip

1 1 ZE HRY NA PLÁTNO Filmového zpracování se letos dočkala známá a oblíbená hra Assassin’s Creed z dílny společnosti Ubisoft. Po Warcraftu, Need for Speed nebo Hitmanovi je tak další hrou, která se dostala na filmové plátno. Tvůrci filmu však přišli s novým příběhem, a tak namísto filmové adaptace jedné z počítačových her přicházejí s rozšířením celé série.

Současný asasín Callum Lynch, zajatý společností Abstergo Industries, je nucen prožít vzpomínky

svého předka Aguilara z 15. století z období španělské inkvizice. I na plátně tedy uvidíme po vzoru hry zejména konflikt mezi asasíny a templáři a z traileru vypadá vážně skvěle.

Hlavní roli Calluma Lynche si střihnul filmový Steve Jobs, Magneto a svalnatý Sparťan ze 300: Bitva u Thermopyl Michael Fassbender. Jeho filmovou kolegyni ztvárňuje Marion Cotillardová, těšit se můžete také na Jeremyho Ironse nebo Brendana Gleesona.

Premiéra: 29. 12.

58 STUDENTA Prosinec 2016

Neláká vás kino? Vyrazte na muzikál!

A vůbec, darujte třeba jedinečné zážitky někomu milému pod stromeček! Třeba dárkové poukazy do Hudebního divadla Karlín. Sehnat je můžete na pokladně HDK a on-line na www.hdk.cz/darkove-poukazy/ a pořídit je můžete v hodnotě 300, 500, 700 nebo 1400 Kč. Platné jsou všechny do 30. 6. 2017, takže má obdarovaná osoba dost času na to, vybrat si představení, co ji nejvíc zaujme.

2

3

2 ZVÍŘECÍ SUPERSTAR

3 JAK SE STAVÍ HVĚZDA SMRTI

Když dopadnete na dno, je vlastně všechno v pořádku, protože odtud můžete už jen nahoru. To dobře ví i Buster Moon, koalí chlapík s velkýma očima, který dostane poslední šanci zachránit rodinné divadlo. Jak? Rozhodne se uspořádat velkolepou pěveckou soutěž pro všechna místní zvířata. Vinou Busterovy asistentky nabízí soutěž mnohem vyšší odměnu, než původně měla, a tak není divu, že je o ni obrovský zájem. Prasátka, rapující krokodýl, trio roztomilých zajíčků či gorila. Ti všichni se v animované komedii Zpívej poperou o pomyslný hudební trůn. Film z dílny tvůrců Mimoňů s nadsázkou představuje úskalí hudebního průmyslu a cestu malých hvězdiček na vrchol showbyznysu. Hlavním postavám v originálním znění propůjčila hlasy taková esa jako oscarový Matthew McConaughey, Reese Witherspoonová, Seth MacFarlane nebo Scarlett Johanssonová.

Premiéra: 22. 12.

Pokud jste fanoušky Hvězdných válek, rozhodně si nenecháte v půlce prosince ujít Rogue One, nový film ze světa dnes již posvátného kultovního příběhu z hlavy George Lucase. Snímek slibuje být prvním filmem ze série Star Wars zcela bez rytířů řádu Jedi (pro ty z vás, kdo nevědí – to jsou ti pánové se světelnými meči). Naopak se máme dozvědět o tom, kdo navrhl Hvězdu smrti, bojovou stanici, která je schopná ničit celé planety jedinou ranou, a jak se plány téhle stanice dostaly do rukou rebelů, díky čemuž ji v Nové naději (první ze série z roku 1977) mohl Luke Skywalker zničit. Podle traileru půjde o úžasnou podívanou a těšit se můžete na Felicity Jonesovou (z Teorie všeho), Diega Lunu (Mexický kartel) nebo Madse Mikkelsena (naposledy Doctor Strange, jinak známý jako seriálový Hannibal). Tak ať vás Síla provází do kina!

Premiéra: 15. 12. inzerce

29 Kč

Í N Č O N L P Ů SI O A E T S E Í M BUD GAM R E S LA

EXEKUTOR V EXEKUC I: KDO JDE PO KRKU SUPU VRÁNOVI

SLOVENSKO 1,50 € 24.

LISTOPADU 2016

40/2016

fsmag.cz DLOUHÝ VLADIMÍR ONOMICE AJE V EK ČESKO HR U LIG DRUHOU

ŽHAVÉ VÁNOCE CO MUSÍTE DÁT POD STROMEČEK

29—, Kč

každý čtvrtek v prodeji

Roman

Š M UC L E R Otev

Foto: Jonathan Kšajt, ČTK/Mich al Doležal

nový týdeník

NOVÝ MUŽ VE VYSOKÉ HŘE O ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ

řený rozhovor

JAK VYDĚLAT A NEPŘIJÍT NA BUBEN DESET RAD PRO INVESTORY

LIFESTYLE

JAK SE PROPAGUJE TELEFON? POMŮŽE YOUTUBER I MODELKA

Někdo má svého Jágra, jiný zase Krainovou. Ano, skoro každý značkový produkt dnes potřebuje svého ambasadora, který ho představí svým fanouškům, a ti o tom řeknou dalším a dalším… Obzvlášť to platí u počítačů nebo telefonů.

Právě ambasadorství je způsob, jak se odlišit v záplavě gigabajtů a megapixelů od jiných výrobců, kteří zdánlivě nabízejí to stejné. Právě ten správný ambasador dokáže dát výrobku duši a srdce tak, aby si ho lidé spojili s nějakou pozitivní emocí. To dobře ví i firma Asus, která na podzim představila svou sérii smartphonů ZenFone 3 a vsadila právě na ambasadory – lidi úspěšné v tom, co dělají.

K

ovový luxus, skleněná elegance a obří výdrž baterie – tak lze stručně představit tři nové smartphony ze série ZenFone 3, které v minulých týdnech Asus představil. ZenFone 3 Deluxe je vlajkovou lodí „nabušenou“ těmi nejlepšími parametry a prémiovými materiály, ZenFone 3 zaujme precizností a elegancí skleněného těla v kombinaci s kovovým rámečkem a ZenFone 3 Max zase ocení každý, koho nebaví telefon každý den nabíjet – na baterii vydrží tři až čtyři dny.

JAK PROPAGUJÍ HVĚZDY SOCIÁLNÍCH SÍTÍ Tváří Asus ZenFone 3 Deluxe, aktuálně nejrychlejšího smartphonu současnosti, se stala modelka a hvězda českých sociálních sítí Simona Krainová. Simona se rozhodla spojit své jméno se značkou Asus proto, že telefony ZenFone 3 splňují její představu o kombinaci elegantního designu a kvalitního fotoaparátu. Právě ten je pro ni na sociálních sítích hodně důležitý.

Tento elegán ze skla a kovu totiž mimo jiné nabízí vynikající 23megapixelový fotoaparát, 60 STUDENTA Prosinec 2016

což přimělo Asus ke spolupráci s respektovaným českým fotografem Ondřejem Pýchou. Výsledkem tohoto spojení je exkluzivní kalendář nafocený právě smartphonem ZenFone 3 Deluxe. Pýcha v kalendáři zvěčnil modelku Kateřinu Sokolovou a herečku Veroniku Arichtevu a před objektivem mu stáli modelem i další ambasadoři značky Asus – freestyle motokrosař Libor Podmol, popová skupina Slza nebo největší český youtuber MenT. Tuto sestavu doplnila novinářka Alžběta Trojanová, která je známá z herního pořadu Re-Play a stala se idolem českých teenagerů. Kampaně propagující řadu telefonů Asus ZenFone 3 se zúčastnila i další popová hvězda.

Zpěvačka Ewa Farna jím zdokumentovala svůj jubilejní koncert pořádaný u příležitosti svých deseti let na scéně. Výsledek si můžete prohlédnout na jejích sociálních sítích.

ZENBOOK 3 – PERFEKTNÍ DO POSLEDNÍHO DETAILU Další bonbonek si Asus přichystal téměř na poslední týdny roku, kdy začal prodávat notebook ZenBook 3. Jde o více než důstojnou

oslavu pětileté existence notebookové řady ZenBook.

Produkty ZenBook jsou proslulé svým atraktivním vzhledem, který i v případě notebooku ZenBook 3 na první pohled rozpoznáte od jakéhokoli jiného notebooku podle broušeného kovového povrchu s motivem soustředných kruhů inspirovaným zenovou filozofií. Tělo ZenBooku 3 je vysoustruženo z jediného kusu hliníkové slitiny využívané například v letectví a kosmonautice. To umožnilo snížit hmotnost i tloušťku notebooku, aniž by se snížila tuhost jeho konstrukce. S pouhými 910 gramy váhy, 11,9 mm tloušťky a půdorysem menším než formát papíru A4 je ZenBook 3 jedním z nejhezčích notebooků, který můžete mít. Počítač ale nespoléhá jen na pěknou fasádu. Navzdory výjimečně tenkému profilu se povedlo vyrobit notebook s vysokým výkonem, u kterého nebudete muset dělat kompromisy. Nemusíte si tedy vůbec lámat hlavu nad tím, co ZenBook 3 zvládne, protože zvládne prakticky cokoli.

TŘÍMĚSÍČNÍ STÁŽ V ASUSU NA TCHAJ-WANU Rádi cestujete, jste kreativní a máte rádi výzvy? Zajímá vás marketing a hodila by se vám před dokončením vysoké školy zahraniční praxe v globální firmě? Pak zvedněte hozenou rukavici a přihlaste svůj tým do druhého ročníku soutěže Stáž v Asusu. Vítězové získají placenou tříměsíční stáž v centrále firmy Asus na Tchaj-wanu.

Podrobné informace o projektu získáte na www.stazvasusu.cz.

Hrají:

Eva Burešová, Adéla Gondíková, Ivana Jirešová, Markéta Procházková, Ondřej Bábor, Vladislav Beneš, Petr Dopita, Jan Kopečný, Ladislav Korbel, Jiří Langmajer, Milan Malinovský, Jaromír Nosek, Peter Pecha, Martin Písařík, Petr Ryšavý, Josef Štágr, Sagvan Tofi, Roman Tomeš, Josef Vojtek, Vlastimil Zavřel a další.

Generální partner muzikálu

Partner muzikálu

Hlavní mediální partner

Partneři Hudebního divadla Karlín

TIPY NA DÁRKY OD ALZA.CZ

NESHÁNĚJTE DÁRKY NA ŠTĚDRÝ DEN! PŘIPRAVTE SE UŽ TEĎ

Říká se sice „darovanému koni na zuby nehleď“, ale přiznejme si, že nikdo z nás nechce pod stromečkem najít dárek, který byl pořízen na poslední chvíli někde na benzince. Zkuste se proto letos o Štědrém dni nevymlouvat, že musíte ještě skočit koupit brambory do dávno hotového salátu, a myslete raději na své blízké o trochu dřív. Koupit někomu dárek, který ho skutečně potěší – a bez stresů – totiž vůbec není těžké. Stačí jen vědět, jak při jeho výběru postupovat. Nevíte, jak na to? Poradíme!

P

RO KOHO NAKUPUJETE?

Možná vám tahle otázka přijde banální, ale ve skutečnosti se bez jejího zodpovězení neobejdete. Proč?

Může se totiž stát, že koupíte nějakou věc, která se vám osobně bude zdát úžasná, ale vámi obdarovaný bude jiného názoru. Když se proto v klidu zamyslíte nad tím, co má daná osoba ráda a čemu se třeba ve volném čase věnuje, jste už jen krůček od toho zjistit, co by ji opravdu potěšilo. Předejdete tak typické trapné situaci, kdy někomu, kdo se bojí výšek, nadělíte pod stromeček let balónem nebo seskok padákem.

DÁREK ORIGINÁLNÍ, NEBO PRAKTICKÝ?

Nic nezkazíte, ať se rozhodnete tak, nebo tak. Originálním dárkem určitě překvapíte

Tip VÁNOCE JSOU TÉMĚŘ ZA DVEŘMI A VY STÁLE NEMÁTE NAKOUPENY VÁNOČNÍ DÁRKY? Nezoufejte. Dárky pod stromeček snadno a bez zbytečného stresu pořídíte na Alza.cz, která nabízí držitelům karet ISIC studentský program plný výhod a slev. Jedná se buď o časově omezené slevy, kdy jsou vybrané produkty zlevněny až o 50 %, nebo o studentské ceny, které platí na téměř celý sortiment. Díky široké nabídce navíc pořídíte na Alza.cz dárky jak pro malé sourozence, tak i pro prarodiče. Stačí zaregistrovat svou ISIC kartu a ihned můžete čerpat všechny studentské výhody.

62 STUDENTA Prosinec 2016

Text: Kristýna Dolejšová a u stromečku bude veselo, praktický zase bude vítán a často používán. Rozhodněte se podle toho, jaká osobnost je obdarovaný.

Bude raději za vtipný výstřelek, kterému se zasměje, odloží ho do šuplíku a dalších deset let si na něj nevzpomene? Nebo zrovna minulý týden rozbil své milované GoPro a teď pláče, že nemá čím zachycovat svá dobrodružství?

CHCETE PŘEKVAPIT, NEBO VSADÍTE NA JISTOTU? Užuž jste rozhodnuti pro nějakou věc, se kterou jste minulý rok tolik zabodovali, když v tom začnete váhat. Najednou si totiž uvědomíte, že byste ji někomu koupili už minimálně potřetí.

Dvakrát předtím byl sice spokojen, ale co potřetí? Co s tím? Vsadit na jistotu je vždycky ta jednodušší cesta, ale pokud někomu dáváte každý rok stejný dárek, chtělo by to možná trochu změnu, nemyslíte? Nebojte se proto zkusit trochu překvapit.

KDE NAKUPOVAT? Pokud jsou přeplněné obchody a nekonečné fronty vaší noční můrou a často odkládáte pořizování vánočních dárků právě kvůli nim, existuje jednoduché řešení – e-shop. Ale pozor, není e-shop jako e-shop. V dnešní době jich je sice všude kolem x, těch ověřených je ale pořád ještě relativně málo. A kdo z nás chce zažít situaci, že jsme si něco objednali a den před Vánoci zjistili, že to nakonec vlastně není na skladě, že to vypadá úplně jinak než obrázek a popis slibovaly, nebo že jste zaplatili a svoje zboží nikdy nedostali. Vyplatí se proto věřit skutečně ověřenému e-shopu, jakým je třeba Alza. cz, kde najdete jak vyčerpávající popisy čehokoli, co by vás na výrobku mohlo zajímat,

tak hromady fotek a taky – a to je zejména důležité, pokud kupujete něco, čemu nerozumíte – recenzí ostatních kupujících. A co je zrovna na Alze podle nás zejména skvělé, je dovoz až do domu, případně doručení na pobočku, co je k vám nejblíž, ještě ten samý nebo hned druhý den. Představte si, kolik času takovým on-line nakupováním ušetříte!

Přejeme vám, ať máte při výběru všech dárků šťastnou ruku, a pokud se tak nestane, nevěste hlavu. Všechno se dá vždycky vyměnit. :) Takže hlavně nezapomeňte, že Vánoce jsou svátky klidu a míru, a stres letos přenechejte těm ostatním nepoučitelným nešťastníkům na benzince.

DÁREK, KTERÝ POMŮŽE BLOK A PONOŽKOVÝ PES

CENA: BLOK PRO RADOST 95 Kč, PONOŽKOVÝ PES 100 Kč Vánoce jsou skvělou příležitostí, jak udělat dobrý skutek nejen pro vaše blízké. Krásný blok pro radost nebo roztomilý ponožkový pes udělají o to větší radost, když budou obdarovaní vědět, že 100 % z jejich ceny poputuje na charitativní účely.

PRO MAMKU A SÉGRU PARÁDNICI

PRO BABIČKU KUCHTIČKU

DÁMSKÉ ŠPERKY A PARFÉMY

CUKRÁŘSKÁ ZDOBICÍ TUŽKA

CENA OD 109 Kč + 20% SLEVA S KARTOU ISIC NA ŠPERKY, 5% NA PARFÉMY

CENA: 299 Kč + 5% SLEVA S KARTOU ISIC NA ZNAČKU TESCOMA

Líbit se! To chtějí všechny ženy a dívky, takže rozhodně i ty kolem vás. Kupte jim proto nějaký pěkný šperk nebo parfém.

Cukrářská zdobicí tužka od značky Tescoma bude pro vaši babičku praktickým pomocníkem. Na dortech, muffinech nebo cukroví díky ní totiž vykouzlí jakékoliv ornamenty neskutečně jednoduše.

PRO BRÁCHU PAŘMENA HERNÍ MYŠ A KLÁVESNICE

CENA: OD 199 Kč + 10% SLEVA S KARTOU ISIC Máte bráchu, který je přilepený k počítači 24/7, a vy byste mu rádi koupili nějakou super vychytávku, ale vůbec těm PC doplňkům nerozumíte? Pokud hraje střílečky, ocení herní myš s šesti programovatelnými tlačítky a ergonomickým uzpůsobením, RPG hry si zase pořádně zapaří s nadupanou herní klávesnicí.

PRO TAŤKU ŠTRAMÁKA

PRO DĚDU KÁVOMILA

PÁNSKÉ HODINKY

KÁVOVAR

CENA: 450 Kč + 15% SLEVA S KARTOU ISIC

CENA: 579 Kč + 10% SLEVA S KARTOU ISIC NA ZNAČKU ROHNSON

Někdo je nosí pouze jako doplněk, jiný potřebuje mít neustále přehled o tom, kolik je hodin. Ať tak, či tak, tyhle elegantní hodinky v klasickém stylu Q&Q váš taťka už nesundá.

Jen si představte, jakou radost uděláte dědovi pořádným kávovarem! Každý den si tak bude moci vychutnat lahodnou odpolední kávičku, a díky funkci automatického vypnutí se nebude muset bát, že ho nechá běžet celý den.

Prosinec 2016 STUDENTA 63

ŠKOLY A MY

ZE SVĚTA UNIVERZIT

Vánoce už klepou na dveře a zimní semestr pomalu končí. Na čase je proto rekapitulace toho, jak úspěšně (určitě pro vás všechny) proběhl, co ještě případně v prosinci stihnete (když si pospíšíte :) ) a jeden malý tip, který pomůže dát vaší kariéře ten správný směr. Hlavně vám ale přejeme poklidný konec semestru a pořádný vánoční odpočinek, ať se v lednu do zkouškového vrhnete s tou správnou vervou!

Text: Radka Bartošová

KDE VÁS CO ČEKÁ?

VĚDELI JSTE O… CAREER CENTER ČZU V PRAZE? Chcete probrat, co dělat po škole a zda máte dobře připravený životopis nebo motivační dopis? Máte otázky týkající se kariérního trhu? To vše a mnohem víc vám nabízí Career Center České zemědělské univerzity v Praze, sídlící v budově rektorátu. Jedná se o místo pro setkávání tří světů: studentů, zaměstnavatelů a samotné univerzity – ti všichni zde mají prostor pro diskusi, poučení, a hlavně pro networking. Tým Career Centra si pro vás připravuje nejen přínosné konzultace, ale i poučné workshopy na téma komunikace či vám rozšíří obzory, kde všude je možné práci v oboru vlastně hledat. Zkrátka – koukněte na facebook.com/cc.czu.cz pro aktuální informace, které vás posunou ve vaší kariéře!

A nebojte, Career Center není zaměřen na určité fakulty ČZU, pomocnou ruku mají pro každého, kdo si přijde pro radu.

Tip

Pátrejte po kariérním centru i na vaší univerzitě.

Nemáte ještě vánoční dárky? Zkuste adventní nakupování! Studentská komora Akademického senátu Ostravské univerzity si pro vás 14. prosince v menze v ulici Reální připravila handmade výrobky, vánoční atmosféru, punč a dobroty. Nakupte originální dárky pod stromeček a podpořte studenty.

Vydejte se i za kulturou! Do Zlína na výstavu studentů ateliéru Grafický design Fakulty multimediálních komunikací nazvanou Studentský plakát nebo v Praze navštivte výstavu historických fotografií při příležitosti oslav 110. výročí České zemědělské univerzity.

A protože jsou Vánoce, tak když si pospíšíte, ve středu 7. prosince vás od 20 hodin v kostele svatého Michaela archanděla na Dominikánském náměstí v Brně čeká Adventní koncert Masarykovy univerzity. Pro příznivce komorní hudby je 13. prosince připraven Adventní koncert Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nebo si nenechte ujít tradiční vánoční koncert Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice, konaného 12. prosince na zámku Pardubice.

FANDÍME VÁM! Unikátní 3D tiskárnou kovů se pyšní Fakulta strojní Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (v rámci Laboratoře aditivní výroby). Trojrozměrný tisk kovů se využívá mimo jiné v medicíně, například při výrobě dentálních náhrad. Přejeme mnoho dalších takových inovativních výrobků!

Student ČVUT Marek Novák nás pak zaujal vynálezem bezbariérového glukometru, který lze nabít z mobilu. Svým zařízením se prosadil jako jeden z pěti studentů z celého světa na mezinárodní vesmírné konferenci v mexické Guadalajaře.

Vysoká škola ekonomická v Praze uspěla v žebříčku Eduniversal! Nejen že se zařadila mezi 27 celosvětově nejlepších manažerských škol, ale v rámci východoevropského regionu získala krásné druhé místo.

V mezinárodním hodnocení bodovala i Univerzita Karlova v Praze. V žebříčku Best Global Universities se hned tři její studijní obory (matematika, fyzika, botanika a zoologie) umístily v první stovce nejlepších světových pracovišť.

Máte tip na akci, úspěšného studenta nebo prostě jen nějaké info z vaší univerzity, které stojí za zveřejnění? Napište nám na redakce@studenta.cz !

64 STUDENTA Prosinec 2016

Jaký příběh budou vyprávět vaše hodinky?

České dřevěné hodinky Wooden land www.wooden.land

22 OTÁZEK PRO LUCII GREGOROVOU

JSEM PANKÁČ :) 8.

1.

2.

3

.

Co je pro tebe v životě vůbec nejdůležitější?

Moje rodina. Možná je to klišé, ale kdo má to štěstí, že má za sebou správnou rodinu, ví, že to je věc, kterou nic nenahradí.

Co považuješ za svůj dosud největší životní úspěch? Že jsem se dostala až sem. Neměla jsem lehké dospívání a udělala spoustu chyb, které vůbec nemusely skončit úspěšnou, cílevědomou dospělou holkou.

5. .

Jaký máš recept na kritiku ostatních?

Záleží na tom, jak je to míněno. Pokud konstruktivně, tak se zamyslet, poučit a využít jako prostor k růstu. Pokud negativně? Haters gonna hate.

Už jsi našla svůj životní cíl? Jestli ano, co to je?

Mám pocit, že moje životní cíle se občas mění jako sezony. Pro tuhle sezonu ho mám a chci se posunout v trenérství a být top.

Pamatuješ si nějaký moment, který ti změnil život?

Těch by bylo mnoho. Od smrtelné nemoci po mnoho zásadních setkání s lidmi, někdo řekl ve správný čas tu správnou větu, udělal tu správnou věc, nabídl zásadní rozhodnutí.

7 .

9.

10

A co naopak za neúspěch?

Možná jsou v životě věci, které jsem mohla dotáhnout do konce. Ale to už nikdy nezjistím.

4 6 .

Co pro tebe znamená odpočívat?

Vypnout a nic nedělat. Esence odpočinku je pro mne odjet na chalupu.

Co pro tebe znamená studium?

Provází mě celoživotní zvědavost a studium vnímám jako celoživotní záležitost.

.

11 .

12. .

14.

Čím se zaručeně dostaneš ze špatné nálady?

Seriálem Přátelé. Běháním.

Který člověk zatím ve tvém životě sehrál největší roli a proč?

V každé životní fázi by se někdo našel. Za všechny mě napadá moje třídní učitelka ze střední školy. Nebýt jí, tak věci zcela jistě nejsou tak, jak jsou.

Co tě v poslední době nejvíc naštvalo?

Zvolení Donalda Trumpa prezidentem.

Co tě v poslední době nejvíc potěšilo? Že si pořád lidi nezištně pomáhají.

13 15.

16.

Jakými třemi slovy bys popsala umění?

Kreativita, odvaha, prostor.

Jaký byl tvůj dosavadní životní sportovní výkon?

Asi 9. místo na mistrovství Evropy v silovém trojboji.

18. .

19

Kdyby ses neživila tím, čím se živíš teď, co bys dělala?

Možná bych nadále pracovala jako učitelka nebo sociální pracovnice.

Máš ráda na cestách i v životě plán, nebo radši jedeš bez něj?

Jsem pankáč. Plány se moc často neplní a jen vás svazují. Miluji cestování jen tak, sebrat se a někam dojet.

20

Co už bys nikdy v životě nechtěla zažít?

Zůstat bez klíčů a telefonu uprostřed noci ve městě jen s knížkou.

Co bys naopak chtěla zažít znovu, ale víš, že už to nikdy nepůjde?

Když mi bylo dvacet a bezstarostně jsem se odstěhovala do Berlína, bez plánů, bez peněz, jen tak.

17 .

Lucie Gregorová Závodnice, trenérka a sportovní redaktorka na plný úvazek, to je devětadvacetiletá Lucie Gregorová, která smysl života našla v CrossFitu a ve vzpírání, což nejsou zrovna typické holčičí disciplíny. Nicméně „Lu“ je jasným důkazem toho, že být „princezna“, ale zároveň se nebát činek a umět pořádný shyb není nic neslučitelného.

Pamatuješ si na chvíli, kdy sis uvědomila, že už víš, co chceš v životě dělat?

Ráda bych řekla, že jo, ale ne. :) Je to spíš postupem času, kdy si říkám, že to, co dělám teď, chci dělat přesně takhle celý život.

.

21.

22.

Komu a jaké bys dala vyznamenání, kdyby sis ho mohla úplně vymyslet?

Mým rodičům za role mámy a táty. Takové vyznamenání podle mě chybí!

Co nejradši sdílíš se světem?

Good vibes. Myslím, že tak by to mělo být.

Každý si vláčíme vlastní problémy, ale taky mnoho věcí, který právě teď a tady můžou být fajn.

Co si naopak necháváš jen pro sebe?

Velmi osobní věci, které se dějí či které mě trápí. Ty sdílím jen s velmi blízkými lidmi.

Vydavatel (info@studenta.cz): Studenta Media, s. r. o., Anglická 20, 120 00 Praha 2, IČ 27678148 Redakce (redakce@studenta.cz): Markéta Paráčková (šéfredaktorka), Radka Bartošová (asistentka redakce), Richard Valoušek, Eva Samšuková, Nela Vejvodová, Markéta Henzlová, Oliver Sálus, Luděk Vokáč, Mojmír Sedláček, Kristýna Dolejšová, Andrea Pecáková Fotografové: Jindra Kodíček, Martin Watch Design: Alena Palečková Jazyková korektura: Soňa Čapková, Tereza Ladová Distribuce: Tomáš Hohn Copyright © 2016 Studenta Media s.r.o, Studenta vychází šestkrát ročně, tištěný náklad ověřuje ABC ČR, člen IF ABC. Uzávěrka: 21. listopadu 2016, distribuce: 7. prosince 2016, příští číslo vyjde: 1. března 2017. Registrace MK ČR E 16630 66 STUDENTA Prosinec 2016

jedinečnou kombinaci karamelu a čokolády

Mentos Choco Vám přináší jedinečnou kombinaci chutí karamelu a čokolády, které se lahodně spojí ve Vašich ústech v neočekávaný zážitek.

Další zážitky na Vás čekají v mobilní aplikaci #JsemPro. Tak neváhejte a koukněte na www.mentos.cz nebo Mentos.

VYPRAVTE SE DO BUDOUCNOSTI IT UŽ DNES

IT mění automobilový průmysl. IT mění svět.

IT mění budoucnost. Změňte ji s námi.

Sofistikované informační a výpočetní systémy řídí chod naší automobilky od fáze vývoje nových modelů přes výrobu dílů a komponentů, konečnou montáž, logistiku až po prodej a následnou poprodejní péči o zákazníky.

Ve společnosti ŠKODA AUTO najdou IT specialisté opravdové uplatnění.

Najděte ho i vy.

Staňte se posilou IT týmu ŠKODA AUTO. www.skoda-kariera.cz

www.skoda-it.cz