Model komunitního a inkluzivního vzdělávání - kartotéka podpůrných a vyrovnávacích opatření by ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22

Základní škola a mateřská škola Brno

nám. 28. října 22, příspěvková organizace

Model komunitního a inkluzivního vzdělávání

Základní škola a mateřská škola Brno

Letos sla 130. výrvíme očí založení š 1885-20 koly 15

nám. 28. října 22, příspěvková organizace

Osmec

komunitní centrum

Liga

komunitních škol

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Obsah: 0. ÚVOD .................................................................................................................................................. 3 0.1 INKLUZE ........................................................................................................................................................ 3 0.2 MODEL KOMUNITNÍ A INKLUZIVNÍ ŠKOLY ..................................................................................................... 6 0.2.1 Inkluzivní škola ..................................................................................................................................... 6 0.2.2 Komunitní škola.................................................................................................................................... 6 0.2.3 Bariéry inkluze...................................................................................................................................... 8 0.2.4 Podmínky realizace komunitního a inkluzivního vzdělávání ................................................................ 9 0.2.4.1 Kompetentní pedagog..................................................................................................................................... 9 0.2.4.2 Metodická rada školy (MRŠ)........................................................................................................................ 10 0.2.4.3 Další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) .................................................................................. 11 0.2.4.4 Standardizace kvality pedagogické práce ..................................................................................................... 13 0.2.4.5 Školní poradenské pracoviště (ŠPP) ............................................................................................................. 13 0.2.4.6 Asistence ...................................................................................................................................................... 14

0.3 PROJEKT OPVK MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŽÁKY HLAVNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROUDU (MODEL) ................................................................................................................... 15 1. PODPORA ŽÁKŮ ............................................................................................................................. 18 1.1 DIAGNOSTIKA ............................................................................................................................................. 18 1.1.1 Vyhledávání individuálních vzdělávacích potřeb žáka (multidiagnostika)......................................... 18 1.1.2 Screening intelektových schopností, depistáž LMR a mimořádného nadání ...................................... 21 1.1.3 Depistáž žáků se školním neúspěchem................................................................................................ 24 1.1.4 Depistáž žáků se specifickými poruchami učení (SPU) ...................................................................... 26 1.1.5 Screening rizika vývoje vzniku poruchy chování, poruchy chování (PCH) ........................................ 28 1.1.6 Depistáž zanedbaných žáků ................................................................................................................ 31 1.1.7 Depistáž žáků s narušenou komunikační schopností (poruchy řeči) .................................................. 33 1.1.8 Screening třídního klimatu ................................................................................................................. 35 1.1.9 Diagnostika profesní orientace........................................................................................................... 37 1.1.10 Diagnostika sociálního znevýhodnění .............................................................................................. 40 1.1.11 Tabulky speciálních vzdělávacích potřeb (SVP; elektronické) – přehled individualizace všech žáků ..................................................................................................................................................................... 44 1.1.12 Individuální edukační anamnéza ...................................................................................................... 47 1.1.13 Screening žáků s vysokou absencí .................................................................................................... 50 1.1.14 Report ............................................................................................................................................... 52 1.1.15 Pozorovací arch................................................................................................................................ 54 1.2 PREVENCE ................................................................................................................................................... 56 1.2.1 Preventivní programy ......................................................................................................................... 56 1.2.2 Komunitní programy........................................................................................................................... 58 1.2.3 Celodenní program (neformální vzdělávání)...................................................................................... 60 1.2.4 Včasná péče ........................................................................................................................................ 62 1.2.5 Edukativně-stimulační skupiny (ESS) ................................................................................................. 64 1.3 INTERVENCE ................................................................................................................................................ 66 1.3.1 Akutní intervence ................................................................................................................................ 66 1.3.2 Individuální terapie ............................................................................................................................ 68 1.3.3 Individuální náprava poruch řeči (NKS) ............................................................................................ 70 1.3.4 Monitorování chování a seberegulace................................................................................................ 72 1.3.5 Individuální výchovně vzdělávací program ........................................................................................ 75 1.3.6 Systém podpory žáků s vysokou absencí ............................................................................................. 77 1.3.7 Zajišťování a koordinace služeb pro sociálně vyloučené žáky a rodiče ............................................. 79 1.3.8 Případové konference ......................................................................................................................... 81 1.3.9 Podávání medikace............................................................................................................................. 83 1.3.10 Podpora zdravého klimatu ve školních třídách za použití intervenčních postupů (třídnické hodiny) ..................................................................................................................................................................... 85 1.3.11 Adaptační programy ......................................................................................................................... 87 1.3.12 Skupinová logopedická cvičení (upevňování správné výslovnosti hlásek)........................................ 89 1.3.13 Aktivní odbourávání jazykové bariéry (Romský etnolekt)................................................................. 91 1.3.14 Důraz na pochvalu a ocenění jako výchovně vzdělávací strategie ................................................... 93 1.3.15 Reedukace specifických poruch učení (SPU).................................................................................... 95 1.3.16 Intervence při výskytu sociálně patologických jevů (např. šikana) .................................................. 98

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 1.3.17 Skupinová práce se žáky s problematickým chováním.................................................................... 101 1.4 INDIVIDUALIZACE VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍHO PROCESU .......................................................................... 103 1.4.1 Motivační hodnocení, slovní hodnocení, klasifikace, kombinace klasifikace a slovního hodnocení 103 1.4.2 Individuální vzdělávací plán (IVP) ................................................................................................... 106 1.4.3 Plán osobního rozvoje (POR) ........................................................................................................... 109 1.4.4 Vzdělávací plán (VP) ........................................................................................................................ 112 1.4.5 Asistent pedagoga (integrační)......................................................................................................... 115 1.4.6 Asistent pedagoga (komunitní) ......................................................................................................... 118 1.4.7 Tandemový (druhý) učitel ................................................................................................................. 120 2. PODPORA RODIČŮ ....................................................................................................................... 122 2.1 KOMUNIKACE SE ZÁKONNÝMI ZÁSTUPCI ................................................................................................... 122 2.1.1 Podpora komunikace se zákonnými zástupci žáků........................................................................... 122 2.1.2 Nepřímá komunikace se zákonnými zástupci žáků............................................................................ 124 2.1.3 Dopisy rodičům................................................................................................................................. 126 2.1.4 Společné třídní schůzky s rodiči a dětmi........................................................................................... 128 2.2 PORADENSTVÍ PRO ZÁKONNÉ ZÁSTUPCE ................................................................................................... 130 2.2.1 Psychologické poradenství zákonným zástupcům............................................................................. 130 2.2.2 Speciálně pedagogické poradenství zákonným zástupcům ............................................................... 132 2.2.3 Sociálně právní poradenství zákonným zástupcům........................................................................... 135 3. PODPORA PEDAGOGŮ ................................................................................................................ 137 3.1 NADSTANDARDNÍ PODPORA ...................................................................................................................... 137 3.1.1 Duševní hygiena učitelů – prevence syndromu vyhoření, relaxace .................................................. 137 3.1.2 Duševní hygiena učitelů – supervize, intervize, individuální konzultace v případě osobních problémů ................................................................................................................................................................... 139 3.1.3 Metodická podpora učitelů při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ..................... 141 3.1.4 Poradenství učitelům (aktuálně řešené kauzy žáků, problémy s třídním kolektivem) ....................... 143 3.1.5 Workshopy pro učitele (vzdělávání pedagogického sboru interním odborníkem) ............................ 145 3.1.6 Mentorská podpora........................................................................................................................... 148 3.1.7 Individuální a skupinová podpora asistentům pedagoga (AP) ......................................................... 150 3.1.8 Krizové scénáře ................................................................................................................................ 152 4. SYSTÉMOVÁ PODPORA............................................................................................................... 154 4.1 ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ ....................................................................................................................... 154 4.1.1 Kurz pro získání základního vzdělání ............................................................................................... 154 4.1.2 Distanční studium Kurzu pro získání základního vzdělání ............................................................... 156 4.2 VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ........................................................................................................ 158 4.2.1 Důraz na individuální směřování žáků k závazným výstupům RVP PV/ZV ...................................... 158 4.2.2 Důraz na rozvoj klíčových kompetencí, čtenářské a finanční gramotnosti....................................... 160 4.2.3 Důraz na podporu kulturního dědictví – romské reálie ve výuce ..................................................... 162 4.2.4 Projektové vyučování........................................................................................................................ 164 4.2.5 Kooperativní učení (Koo-učení) ....................................................................................................... 166 4.2.6 Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RCWT) ............................................................................. 168 4.2.7 Vzdělávací program Začít Spolu (ZaS)............................................................................................. 170 4.2.8 Reintegrace žáků vzdělávaných na základních školách praktických do hlavního vzdělávacího proudu ................................................................................................................................................................... 172 4.3 MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ....................................................................................................................... 174 4.3.1 Odborné učebny................................................................................................................................ 174 4.3.2 Učební pomůcky – speciálně pedagogické pomůcky ........................................................................ 177 4.3.3 Metodické materiály pro učitele ....................................................................................................... 179 4.3.4 Žákovská portfolia ............................................................................................................................ 182 4.4 SPOLUPRÁCE S EXTERNÍMI SUBJEKTY EDUKACE........................................................................................ 184 4.4.1 Spolupráce se školskými partnerskými institucemi........................................................................... 184 4.4.2 Spolupráce se zřizovateli a projektová podpora............................................................................... 186 4.4.3 Spolupráce školy s dalšími subjekty.................................................................................................. 188 4.4.4 Spolupráce s nízkoprahovými neziskovými organizacemi (NNO) .................................................... 190 PŘÍLOHA Č.1 – NÁPLNĚ PRÁCE ČLENŮ ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ ........... 192 PŘÍLOHA Č.2 – POZOROVACÍ ARCH .............................................................................................. 206

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

0. Úvod Vážení čtenáři, předkládáme vám materiál, který vznikl v rámci projektu OPVK Model komunitního a inkluzivního vzdělávání pro žáky hlavního vzdělávacího proudu. Model komunitního a inkluzivního vzdělávání je z našeho pohledu nosným konceptem preprimárního a primárního vzdělávání. V centru systému inkluze stojí kompetentní a motivovaný pedagog, který má vytvořeny podmínky pro efektivní realizaci inkluzivního vzdělávání ve škole. Tomuto tématu se budeme také v úvodní části publikace podrobněji věnovat, představíme vám vybrané nástroje podpory rozvoje kompetencí pedagogického pracovníka. Další vybrané pilíře inkluzivního vzdělávání – poradenství a asistenci - zmíníme v úvodní části pouze stručně. Podrobně se budete moci seznámit s proinkluzivními opatřeními tak, jak je realizujeme u nás ve škole v přiložené kartotéce podpůrných a vyrovnávacích opatření. V závěru úvodní části vás seznámíme se základními daty k právě ukončenému projektu.

0.1 Inkluze Pro institucionální vzdělávání jsou klíčovými slovy exkluze – segregace – integrace – inkluze. Systémově se institucionální vzdělávání pohybuje v zásadě ve dvou modelech, resp. jejich kombinacích – modelu segregačně integračním a inkluzivním. Český vzdělávací systém je dlouhodobě hodnocen jako vysoce selektivní, tedy s použitím výše uvedené terminologie jako exkluzivní, popř. segregačně integrační, přestože koncepčně deklaruje spíše inkluzivní přístupy. Obr. 1 - Staženo ze http://www.willik.tym.cz/

Jednou z dlouhodobě nevyřešených, nikoli neřešených, otázek českého vzdělávacího systému je otázka: Jaké chceme školství? Inkluzivní či exkluzivní?

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Obr. 2

modely vzdělávání – rizika, limity hypoté hypotéza: narů narůstá stá poč počet dě dětí mimo „normu“ normu“ („jiných dě dětí“, í“, dě dětí s SVP) řešení ení

segregač segregačně integrač integrační model

inkluzivní inkluzivní model

klí klíčové ové slovo: specializace

klí klíčové ové slovo: standardizace

Tlak na vytvá vytváření ení homogenní homogenního vzdě vzdělávací vacího prostř prostředí edí – rodič rodič, uč učitel

Tlak na vytvá vytváření ení heterogenní heterogenního vzdě vzdělávací vacího prostř prostředí edí – systé systém

definice normy (být stejný je normá normální lní)

redefinice normy (být jiný je normá normální lní)

zvýš zvýšení ení nároků roků na podporu (Př (Př.: individuá individuální lní integrace s asistentem)

zvýš zvýšení ení nároků roků na uč učitele (Př (Př.: skupinová skupinová inkluze s asistentem)

žák učitel

žák asistence

asistence

učitel podpora

podpora

Český vzdělávací systém má min. dva problémy: 1. systémově neujasněná centrální vzdělávací strategie na škále exkluze – segregace – integrace – inkluze 2. zavedení tržních principů do vzdělávání při současném podfinancování vzdělávacího systému a přenesení části zodpovědnosti za financování přímo na školy (evropské dotační programy). České školy byly vrženy na vzdělávací trh, aniž jim byl dán jasný koncepční rámec. Rámec, ve kterém se pohybují, tvoří rámcové vzdělávací programy a normativní financování. Školy jsou konfrontovány s vysokou mírou svobody rozhodnout se, ve kterém z výše uvedených modelů se budou pohybovat. Školy upravují nabídku dle poptávky subjektů vzdělávání – především rodičů, ale i pedagogů a zřizovatelů. Aktuálně klienty nejvíce poptávaným modelem „kvalitní školy“ je exkluzivní model (homogenní vzdělávací skupiny - např. skupiny nadaných žáků) orientovaný na výkon a znalosti. Je vytvářen tlak na to, aby „méně nebo jinak schopní“ odcházeli (zpráva OECD mluví o zvýhodněných, znevýhodněných a smíšených školách), nebo naopak odcházejí „více schopní“ (víceletá gymnázia) (viz také http://www.csicr.cz/getattachment/0f06a478-efa4-45b1-9abd-42f7c6109dfa). Existuje tak místně nestandardizovaná nabídka vzdělávací služby a s tím související migrace žáků/rodičů za vzdělávací službou. V takto koncepčně nastaveném, resp. nenastaveném, prostředí nepřekvapí koncepty řízené migrace za vzdělávací službou - koncepty etnicky desegregační. K financování pouze dvě čísla z Bílé knihy (strategický dokument MŠMT, 2001), která doporučuje veřejné výdaje na školství ve výši 6% HDP, při průměrném platu pedagogických pracovníků 30% nad celostátním průměrem. V předchozí části naznačené problémy jsme se na naší škole rozhodli řešit min. od r. 2006 sami. Vydali jsme se cestou inkluzivního vzdělávání a zvýšené náklady na po všech stránkách náročnější

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ model vzdělávání jsme financovali z dotačních programů, především programů OPRLZ a OPVK a s pomocí zřizovatele. S ohledem na inovativnost konceptu inkluze v českém vzdělávacím systému bylo nutné hledat spojence, se kterými by bylo možné sdílet zkušenosti z inkluzivní vzdělávací praxe. Takovou platformou sdílení příkladů dobré praxe se stalo občanské sdružení Liga komunitních škol (http://osmec.cz/liga-komunitnich-skol/). Cíle Ligy komunitních škol: - vytvořit a rozšiřovat síť škol, které spojuje idea komunitního a inkluzivního vzdělávání: o škola funguje v rámci komunity jako vzdělávací, kulturní a poradenské centrum o škola pro všechny, vzdělávající děti a žáky s různými vzdělávacími potřebami - prostřednictvím spolupráce mezi těmito školami ověřovat inkluzivní a komunitní principy v českém (pre)primárním vzdělávání. - předkládat návrhy na změny v českém vzdělávacím systému. - prosazovat systémové financování podmínek inkluzivního a komunitního vzdělávání. Aktivity Ligy komunitních škol: - spolupráce mezi školami a sdílení příkladů dobré praxe (sdílení dokumentů, metod práce, vydařených akcí apod.) - partnerství v projektech a dotačních programech - společné vzdělávací akce (žáků – např. projektové vyučování, učitelů – např. supervizní setkání) - společné kulturní a sportovní akce - návštěvy na školách (výměnné stáže na všech úrovních – management, metodici, poradenští pracovníci) - vzájemná podpora učitelů (psychohygiena) - konference, workshopy

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

0.2 Model komunitní a inkluzivní školy 0.2.1 Inkluzivní škola Cíle: -

Vytváříme inkluzivní vzdělávací prostředí – pracujeme se všemi dětmi, neoddělujeme je s ohledem na jejich vzdělávací potřeby. V jedné třídě se tak spolu vzdělávají děti zdravotně postižené, nadané, dětí cizinců, děti jiného etnika i většinové společnosti apod. Heterogenní vzdělávací prostředí vnímáme jako normální, každé dítě má určité vzdělávací potřeby, které se snažíme naplňovat prostřednictvím individualizované vzdělávací péče. Zásadní je pro nás práce s třídním kolektivem a individualitou dítěte, nikoli individuální diagnostika, přesto je východiskem pro naši práci dlouhodobé sledování dítěte v jeho přirozeném prostředí a komplexní multidisciplinární (psychologická, pedagogická, speciálně pedagogická, sociální) zjišťování vzdělávacích potřeb dítěte. V centru edukace stojí učitel jako nositel vzdělávání a koordinátor realizace podpůrných a vyrovnávacích opatření. Specializované činnosti (školní psycholog, logoped, …) fungují přímo ve škole. Inkluzivní cíle školy naplňujeme v podmínkách, které jsme vytvořili díky pomoci zřizovatele a díky aktivitě školy v rámci čerpání prostředků ESF Obr. 3

Podmínky pro realizaci efektivního inkluzivního vzdělávání

V centru edukace stojí učitel jako nositel vzdělávání a koordinátor realizace podpůrných a vyrovnávacích opatření. poradenství

individualizace vzdělávací péče

asistence

vzdělávací program (školní kurikulum)

Spolupráce školské neškolské subjekty edukace

PEDAGOG kompetence motivace

organizace vzdělávání materiální zabezpečení

0.2.2 Komunitní škola Komunitní rozměr školy naplňujeme pomocí organizace Komunitní centrum OSMEC, který zaštiťuje celodenní program školy. Cíle: -

Snažíme se plnit roli vzdělávacího, poradenského a kulturního centra v místě svého zřízení. Zapojujeme do svých aktivit místní komunitu, přičemž v nabídce reflektujeme specifika regionu (komunitou je myšlena společnost lidí, které spojuje region, ve kterém tito lidé bydlí a pracují).

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ -

Komunitní cíle školy naplňujeme v rámci celodenního programu školy komunitního centra „Osmec“ o.s.

prostřednictvím

Aktivity celodenního programu organizujeme: -

během celého dne v rámci denních a zájmových klubů formou pravidelných i jednorázových akcí pro děti, žáky a bývalé žáky školy, jejich rodiče a obyvatele regionu pod vedením kvalifikovaných pedagogických pracovníků školy bezplatně Obr. 4

Celodenní program – organizační plán Denní kluby

Ranní

Polední klub

Dopolední klub

Odpolední klub Večerní klub

klub

Cílová skupina

DĚTI

ŽÁCI

MLÁDEŽ

RODIČE

Pravidelné akce KOMUNITA Jednorázové

Zájmové kluby/ kroužky

akce

Příprava Ed.-stim. Příprava na přijímací skupiny na vyučování zkoušky Taneční kroužek

Estetický kroužek

Logo/dys kroužky

Školní kapela

Školní časopis

Obr. 5

Celodenní program - časový plán •

Formální vzdělávání

Neformální vzdělávání • ranní klub (7:00 – 7:40) před dopoledním vyučováním

• dopolední blok (7:40 - 11:45/12:40) - dopolední vyučování - individualizovaná péče (logopedie, terapie, intervence)

• dopolední blok (7:40 - 11:45/12:40) přestávky (relaxační koutky, rozhlasové vysílání) • polední klub (11:45/12:40 – 13:30) mezi dopoledním a odpoledním vyučováním

• odpolední blok (13:30 – 15:00) odpolední vyučování

• odpolední klub (13:30 – 16:00) odpolední aktivity neformálního vzdělávání • večerní klub (16:00 – ) komunitní aktivity

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

0.2.3 Bariéry inkluze Jaké bariéry ohrožují inkluzivní vzdělávání? Podívejme se např. na výsledky šetření ČŠI ČR a závěry výzkumu ČvT. Tematické šetření ČŠI zjišťovalo názory ředitelů škol (viz obr. 6). Obr. 6 – zdroj: Tematická zpráva Podpora inkluzivního vzdělávání v základních a středních školách ve školním roce 2012/2013 Praha, duben 2014, s.14. http://www.csicr.cz/getattachment/641b5628-ee0a4120-b090-01dcf1779a7a

Nevládní organizace Člověk v tísni ve starší studii došla k následujícím závěrům, resp. doporučením. Bariéry rozvoje inkluzivního vzdělání: -

vysoký počet žáků ve třídách omezené kompetence učitelů k výuce dětí se speciálními vzdělávacími potřebami nenaplnění potřeb učitelů je příčinou nízké motivace škol k uplatňování inkluzivního přístupu nedostatek asistentů pedagoga nedostatečné materiální vybavení, technické a prostorové bariéry nedostatek speciálních pedagogů, nízká míra poradenství a podpory, zejména ze strany školských poradenských zařízení, její obtížná dostupnost – služby školských poradenských pracovišť nemají dostatečnou kapacitu a jejich dostupnost je omezená neochota pedagogů či předsudky ve vztahu k dětem se SVP Pro – segregační tlak rodičovské veřejnosti - kombinace dlouhodobého a výrazného podfinancování vzdělávacího systému a jeho spíše pro-segregačně orientované tradice Vzájemně provázané a posilující se bariéry nejsou dostatečně kompenzovány odpovídající mírou systémové podpory Potřeby pedagogů v oblasti rozvoje inkluzivního přístupu:

navýšení objemu finančních prostředků – zvýhodnění pro-inkluzivně orientovaných programů škol zaměřených na žáky se SVP – individualizace vzdělávací péče

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ -

zajištění kvalifikovaného personálu – motivace k inkluzivnímu přístupu dostupné odborné poradenství a diagnostika vytvoření prostoru pro výraznější individualizaci práce s dětmi se SVP odstranění prostorových bariér, zkvalitnění vybavení školy podpora v oblasti přípravy a administrace projektů zvyšování kompetencí pedagogů k podpoře žáků se SVP podpora v oblasti řešení výchovných problémů podpora v oblasti sociální dimenze integrace podpora v oblasti komunikace s problémovými rodiči pomoc při komunikaci s OSPOD, PČR, soudy v tomto množství Data – definované bariéry a potřeby - převzata ze závěrečné zprávy Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, Člověk v tísni, 2009, s 75-83 http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_157.pdf

Z naší zkušenosti z dlouholeté realizace inkluzivního vzdělávání vyplývá, že z výše citovaných bariér a doporučení je diskutabilní pouze snížení počtu žáků ve třídě jako efektivní nástroj inkluze. K podobnému závěru došly i studie OECD a McKinsey & Co. Nízké počty žáků mohou někdy působit až kontraproduktivně, např. při práci v centrech aktivit v rámci vzdělávacího programu Začít spolu. Snižujeme-li počty žáků ve třídách, popř. studijních skupinách, pak je mnohem efektivnější snížit počet žáků na jednoho pedagoga při současném zachování počtu žáků ve třídě. Neboli, použít některý z modelů asistence, jedním z nich může být např. model „párového vyučování“. V této souvislosti je naprosto zásadní role učitele, popř. ředitele školy, v systému vzdělávání. Inkluzivní vzdělávání lze realizovat pouze prostřednictvím kompetentního a motivovaného pedagoga, přičemž neméně důležité je vytvořit tomuto pedagogovi odpovídající podmínky pro efektivní inkluzi ve třídách.

0.2.4 Podmínky realizace komunitního a inkluzivního vzdělávání Tab.1 – Financování systému řízení, DVPP a standardizace kvality ped. práce Projekt OPVK, dobrovolnická Systémová podpora/státní Dotační a rozvojové práce rozpočet programy Střední článek řízení (metodická rada školy), systém metodického řízení Další vzdělávání pedagogů Ze státního rozpočtu (v řádu desetitisíců ročně) Standardizace kvality pedagogické práce

0.2.4.1 Kompetentní pedagog V centru edukace stojí učitel jako nositel vzdělávání a koordinátor realizace podpůrných a vyrovnávacích opatření. Kvalita všech školských systémů je přímo úměrná kvalitě pedagogů působících v těchto systémech. Naše zkušenosti se kryjí se závěry zpráv Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení, 09/2010 a Jak se dostala nejlepší světová školství na vrchol, 09/2007, (McKinsey&Company). Obě zprávy považují za nutné provést následující systémová opatření: 1. přimět správné lidi, aby se z nich stali učitelé (kvalita školství je omezena kvalitou učitelů)

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 2. udělat z učitelů efektivní instruktory (jediný způsob jak se dají zlepšit výsledky je zlepšením výuky) 3. dohlížet na to, aby byl systém schopen zajistit nejlepší vzdělání pro každé dítě (výborné výsledky znamenají, že každé dítě musí uspět). Podrobněji k těmto zprávám viz http://osmec.cz/perspektivy-ceskeho-skolstvi-aneb-kudy-tudy-vedecesta/ V rámci školy je možné v souvislosti s body 1 a 2 realizovat např. následují opatření, v souvislosti s bodem 3) pak všechna další opatření inkluzivního modelu (srv. obr. 3)

0.2.4.2 Metodická rada školy (MRŠ) Metodická rada školy je poradním orgánem vedení školy. Členy metodické rady školy jsou vedoucí předmětových skupin, garanti průřezových témat, zástupci školního poradenského pracoviště. MRŠ se schází podle potřeby (minimálně 1x za tři měsíce). Tab. 2 – Role v MRŠ Role

M e t o o i c k á

Koordinátor ŠVP ZV(předmětová skupina)

Koordinátor včasné péče

MŠ, přípravný ročník,

1.-2. ročník 3.-5.ročník jazyk a jazyková komunikace – cizí jazyky jazyk a jazyková komunikace – český jazyk matematika a její aplikace,

A,N Č,Čjs M

informační a komunikační technologie

Inf

Garant průřezového tématu

člověk a příroda člověk a společnost umění a kultura člověk a svět práce člověk a zdraví Koordinátor programu Začít spolu Koordinátor dramatické výchovy, projektové výuky Koordinátor neformálního vzdělávání Koordinátor práce školního poradenského pracoviště r Osobnostní a sociální výchova a Výchova demokratického občana d Výchova k myšlení v evropských a globálních a souvislostech Multikulturní výchova š Environmentální výchova k Mediální výchova o Koordinátor kariérového poradenství, výchovný poradce l Zástupce výchovné poradkyně pro 1.st. y Členové ŠPP Metodik prevence Metodik vzdělávacích služeb (mentor) Metodik poradenských služeb Metodik dopravní výchovy Metodik vzdělávací oblasti Ochrana člověka za mimořádných událostí Koordinátor práce rady knihovny

+ zápis do 1.roč.

Ch,F,Př,Z D,Ov,Rv Hv,Vv Pč Tv

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Úkoly předmětových skupin: - Řeší otázky jednotlivých oborů vzdělávání. - Rozpracovávají učební plány do jednotlivých předmětů a ročníků. - Koordinují tématické a časové plány učiva z hlediska uplatňování mezipředmětových vztahů. - Sledují vybavenost učebními pomůckami a učebnicemi, navrhují opatření. - Sledují nové poznatky vyučovacích oborů a předmětů, zavádějí je do výuky. - Organizují vhodný výběr vyučovacích forem, metod, didaktické techniky. - Plánují DVPP. - Navrhují a vyhodnocují kontrolní práce žáků, přijímací, průběžné a závěrečné zjišťování znalostí žáků. - Koordinují počet a obsah písemných prací žáků, sjednocují způsob klasifikace a hodnocení žáků. - Metodicky zajišťují a koordinují péči o nadané žáky a žáky se specifickými vzdělávacími potřebami - Vytvářejí plán odborných exkurzí, kulturních akcí, odborných přednášek a akcí. - Vytvářejí a zpracovávají podklady pro výroční zprávy a sebehodnocení školy. - Podílejí se na tvorbě školního vzdělávacího programu. Úkoly vedoucích předmětových skupin: - Vytvářejí koncepci práce PS (předmětových skupin), vypracovávají plány práce a jejich zhodnocení. - Metodicky řídí a kontrolují práci ostatních členů skupiny a usilují o jejich aktivní zapojení - Jsou „uvádějícími učiteli“ pro nově příchozí pedagogy (metodika, provoz, třídnictví) - V případě nejasností, problémů komunikují s vedením školy - Organizují vzorové hodiny, vzájemná pozorování, „kolegiální učení“ - Kontrolují časové a obsahové plnění tematických plánů. - Řídí v rámci své PS asistenci v hodinách (asistenti, párové vyučování) - Asistenti (individuální integrace) jsou metodicky řízeni speciální pedagožkou školy - Řídí v rámci své PS spolupráci se školním poradenským pracovištěm - Podílejí se na tvorbě školního vzdělávacího programu, zodpovídají za soulad ŠVP s aktuálním RVP ZV

0.2.4.3 Další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) Vzdělávání pedagogických pracovníků probíhá podle plánu DVPP na školní roky v následujících oblastech: - Semináře - Individuální typ podpory – konzultace, mentoring - Návštěvy učitelů na partnerských školách - Kolegiální učení – vzájemná pozorování - Vzdělávání ve vzdělávacím programu Začít spolu - DVPP zaměřená na prevenci stresu a pracovního vyhoření - Supervize, teambuilding Podporovaná témata: - vzdělávání v oblasti „pedagogiky orientované na dítě“ (projektová výuka, RWCT, kooperativní výuka) - vzdělávání v oblasti alternativních vzdělávacích programů (např. Začít spolu) - vzdělávání v oblasti práce se školním kurikulem - vzdělávání v oblasti vytváření inkluzivního prostředí ve škole, třídě - vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (-dalších průřezových témat) - vzdělávání v oblasti IT a práce s informačními zdroji - vzdělávání zaměřené na psychohygienu pedagogických pracovníků - vzdělávání zaměřené na efektivní komunikaci, týmovou spolupráci - vzdělávání v oblasti čtenářské gramotnosti

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ K příkladům náročnějších, nikoli pouze finančně, způsobů rozvoje kompetencí pedagogů patří mentoring, supervize a teambuilding. Tradičním nástrojem dalšího vzdělávání pedagogů na naší škole je supervize. Dříve probíhaly pod vedením certifikovaného lektora. Supervize byly určeny jak jednotlivým týmům školních poradenských pracovišť (ŠPP), tak týmům pedagogických pracovníků (zejména vedoucích předmětových skupin, metodiků I. a II. stupně, tandemových učitelů apod.). Hlavním cílem supervizí bylo pomoci jednotlivým týmům i pedagogickým pracovníkům reflektovat svoji práci a spolupráci, své chování, vnímání a prožívání vztahové či problémové situace, zvládání projektových úkolů, týmovou spolupráci apod. Každá z výše popsaných forem měla ještě své specifické cíle. Cílem supervize pro učitele bylo vytvořit bezpečný prostor, v němž by učitelé měli možnost sdílet své zkušenosti, které se týkají zejména intervencí ve třídách s žáky, v rozhovorech s rodiči a ve spolupráci s ostatními kolegy. Tato forma se nejvíce blížila supervizi případové, kdy učitelé přinášeli konkrétní situace ze svého profesního života. Cílem bylo tedy zejména mírnění profesní zátěže, hledání nových cest ve zvládaní obtížných situací a výměna osobně ověřených postupů. Cílem supervize pro jednotlivé týmy školních poradenských pracovišť bylo vyladit spolupráci v každém týmu, pomoci mu s integrací v jeho škole. Supervize vedla k rozvoji týmu jako celku a také k rozvoji jednotlivých členů v týmu. Na supervize jednotlivých týmů navazovala supervize společného setkávání týmů ŠPP, jejímž cílem bylo sdílení různých zkušeností napříč poradenskými odbornostmi. Tato setkání měla za cíl zpřesnit náplně jednotlivých odborností, vymezit jejich kompetence v mateřském týmu v konfrontaci s pojetím v týmech ostatních. Setkání měla také sjednotit přístup nebo rozšířit spolupráci vzhledem k jednotlivým problematickým tématům v těchto typech škol. Aktuálně probíhají „supervize“ bez vedení externího lektora. Supervize pokračují v rámci setkávání učitelů a ŠPP naší a partnerské školy. Setkávání učitelů partnerských škol probíhá v pololetních cyklech. Důležitou součástí dalšího vzdělávání pedagogů jsou teambuilding a „teambuildingové“ akce školy. K dalším důležitým oblastem vzdělávání pedagogů patří externí a interní mentorská podpora. Externí mentoring probíhal např. v rámci certifikačního procesu vzdělávacího programu Začít spolu (poskytovatelem bylo SbS ČR). Interní mentorská podpora je poskytována přímo pedagogickými pracovníky školy a je určena především začínajícím učitelům a asistentům, je ale také podporou pro stávající zkušené pedagogy. Obr. 7 – Systém metodického řízení

Metodická rada školy (střední článek řízení) odborná mentorská podpora individualizace vzdělávací péče

školní poradenství vzdělávací program (školní kurikulum)

PEDAGOG organizace vzdělávání materiální zabezpečení asistence spolupráce - školské/ neškolské subjekty edukace

kompetence motivace

KLIENT (žák, rodič)

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 0.2.4.4 Standardizace kvality pedagogické práce Očekávání školy v oblasti rozvoje kompetencí pedagogických pracovníků jsou shrnuty v tzv. „pozorovacím archu“. Na základě měřitelných indikátorů sledujeme a vyhodnocujeme následující oblasti: - komunikace - inkluze - plánování, hodnocení - výchovně vzdělávací strategie - učební prostředí - zapojení rodiny - profesní rozvoj - měkké kompetence Pozorovací arch vychází z publikace Kompetentní učitel 21. stol. (Mezinárodní profesní rámec kvality ISSA), SbS ČR, 2011. Rozvoj kompetencí pedagogických pracovníků je jednou z priorit školy. Úzce spolupracujeme se Step by Step ČR.

0.2.4.5 Školní poradenské pracoviště (ŠPP) Ověřený model poradenství vychází ze čtyř základních východisek: - více žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole = vytvoření odpovídajících podmínek pro jejich vyrovnávání - efektivnější a rychlejší diagnostika přímo ve školách – diagnostika se neomezuje pouze na testování, ale i na pozorování dětí v jejich přirozeném prostředí, diagnostika reflektuje vývoj vzdělávacích potřeb - efektivnější a přesnější diagnostika prostřednictvím práce multidisciplinárního týmu – vzdělávací potřeby jsou nahlíženy z psychologického, speciálně a sociálně pedagogického hlediska - navázání individualizované vzdělávací péče na diagnostické výstupy, průběžná modifikace této péče v závislosti na její účinnosti Projekt OPVK, dobrovolnická práce výchovný poradce, vedoucí ŠPP

Tab. 3 – Financování poradenství Systémová podpora/státní rozpočet výchovný poradce

výchovný poradce pro 1.st. školní psycholog I školní psycholog II školní metodik prevence speciální pedagog/etoped sociální pedagog/pracovník speciální pedagog/logoped pedagog ŠPP

Dotační a rozvojové programy

školní psycholog I (RP MŠMT školní psycholog) 0,7 do 08/2015 školní metodik prevence

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 0.2.4.6 Asistence Ověřený model asistence definuje čtyři „druhy“ asistence: „odborná“ asistence (učitelé, studenti učitelství) o asistence v rámci formálního a neformálního vzdělávání dle rozvrhu (centra aktivit, projektová výuka, ITV, celodenní program) – párové vyučování o metodické řízení (vedoucí předmětových skupin, řídící učitelé) „komunitní“ asistence (asistenti z romské komunity ) o asistence v rámci formálního i neformálního vzdělávání dle rozvrhu, komunikace s komunitou o metodické řízení (vedoucí předmětových skupin, řídící učitelé) „integrační“ asistence (individuální integrace žáka) o asistence v rámci formálního vzdělávání dle rozvrhu o metodické řízení (speciální pedagog / ŠPP) „poradenská“ asistence (psych., spec.pedagog /etoped, logoped/, sociální pracovník) o asistence/pozorování mimo výuku i ve výuce (multidiagnostika, aplikace podpory, intervence) o metodické řízení (vedení školy, výchovný poradce) Projekt OPVK, dobrovolnická práce Odborná asistence (párové vyučování)

Tab. 4 – Financování asistence Systémová podpora/státní rozpočet

Dotační a rozvojové programy

Komunitní asistence (AP pro žáky se sociálním znevýhodněním) Integrační asistence (individuální integrace) Poradenská asistence (asistence ŠPP)

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

0.3 Projekt OPVK Model komunitního a inkluzivního vzdělávání pro žáky hlavního vzdělávacího proudu (Model) Registrační číslo GP: CZ.1.07/1.2.17/01.0013 Realizace: 1.4.2013 – 30.3.2015 Rozpočet: 21 767 016, 13 Kč Partneři: ZŠ a MŠ Brno, Křenová 21 Prostřednictvím realizace aktivit projektu naplňujeme nejen cíle projektu, ale i dlouhodobé cíle rozvoje komunitní a inkluzivní školy. Cíle projektu: - zajistit žákům ze sociálně znevýhodňujícího prostředí přístup ke kvalitnímu vzdělání ve školách hlavního vzdělávacího proudu v podmínkách inkluzivního vzdělávacího prostředí škol - zajistit žákům a jejich rodičům v místě zřízení škol vzdělávací a poradenské služby, naplňovat roli kulturního centra v místě zřízení - ověřit model komunitního a inkluzivního vzdělávání pro děti a žáky ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí - ověřit obecně použitelný model komunitního a inkluzivního vzdělávání (použitelný pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním a sociálním znevýhodněním) - model postavený na individuálně nastavené vzdělávací péči o děti a žáky, vycházející z reflexe jejich vzdělávacích potřeb - implementací modelu komunitního a inkluzivního vzdělávání zajistit rovnost příležitostí pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Aktivity projektu: 1) Zajištění včasné péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami Dílčí cíle aktivity: - poskytování včasné péče dětem se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich rodičům komplexní služby zahrnující pedagogickou a sociální intervenci - pilotní ověřování a realizace včasné péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami podpora inkluzívního vzdělávání v mateřských školách a přípravných třídách, zvyšování kompetencí rodičů pro přípravu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami na úspěšné zahájení školní docházky; rozvoj spolupráce mezi rodiči a poskytovatelem předškolního vzdělávání; zvýšení počtu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami absolvujících předškolní přípravu - vyrovnávání jazykového handicapu, jazykové vzdělávání pro děti se sociokulturním znevýhodněním - nastavení systému vzájemné spolupráce vzdělávacích zařízení, OSPOD, Policie ČR, terénních pracovníků, … 2)

Zajištění komunitních a inkluzivních rolí školy v rámci formálního i neformálního vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, vybudování systému „záchytné sítě“ pro osoby ohrožené předčasným odchodem ze systému vzdělávání Dílčí cíle aktivity: nastavení systému inkluzivního vzdělávání, realizace opatření překonávajících bariéry inkluzivního vzdělávání rozvíjení takových metod a forem práce ve třídě, které zvyšují šance pro rovné zapojení dětí a žáků z kulturně či sociálně odlišného prostředí do škol hlavního vzdělávacího proudu. rozvíjení individuálního přístupu v rámci vzdělávání (rozvoj forem a metod práce se žáky s SVP, tvorba individuálních vzdělávacích plánů). rozvíjení metod a forem práce v rámci školní výuky zaměřené na vyhledávání a práci s mimořádně nadanými dětmi a žáky, včetně tvorby individuálních vzdělávacích plánů.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ -

Podpora zlepšování organizačních forem výuky, individuální terapie, logopedie apod., realizace navzájem se prolínajících aktivit formálního a neformálního vzdělávání v rámci celodenních programů o Zvýšení efektivity počátečního vzdělávání - inkluze ve vzdělávání – metody a formy práce o Zvýšení efektivity počátečního vzdělávání - posílení odborného týmu pedagogických pracovníků (snížení průměrného počtu žáků na 1 pedagoga)

Rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vybudování systému „záchytné sítě“ pro osoby ohrožené předčasným odchodem ze systému vzdělávání Dílčí cíle aktivity: zkvalitnění diagnostiky, vytváření metodik vyrovnávacích a podpůrných opatření a metodických postupů pro práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Výměna zkušeností pedagogických pracovníků, kteří pracují se žáky se SVP a příkladů dobré praxe rozvoj poradenských, metodických a konzultačních pracovišť při školách „síťování“ odborné veřejnosti v oblasti poradenství, vytváření metodických materiálů, podpora komunikace se sociálními partnery systém nástrojů zamezujících předčasným odchodům ze systému vzdělávání a systém nástrojů umožňujících návrat do systému vzdělávání prevence školní neúspěšnosti a předčasných odchodů ze vzdělávání ve vybraných školách vytvořením systému úzké spolupráce učitelů a poradenských pracovníků. rozšiřování a prohlubování dovedností pedagogických pracovníků při realizaci speciálních diagnostickointervenčních programů vytváření metodických materiálů pro výchovné poradce a další pedagogické pracovníky pro práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami podpora předávání informací mezi školou a rodiči k optimalizaci úsilí zamezit předčasným odchodům ze systému vzdělávání poradenská intervence určená dětem se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich rodičům ohroženým sociální exkluzí

4) -

Zvyšování kompetence pedagogických pracovníků pro odstraňování bariér bránících rovnému přístupu všech jedinců ke vzdělávání Dílčí cíle aktivity: vzdělávání pedagogických a dalších odborných pracovníků škol (učitelé, vychovatelé, asistenti pedagoga, zaměstnanci školních poradenských pracovišť) v oblasti vytváření inkluzivního vzdělávacího prostředí , diagnostiky, poradenství pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a děti a žáky mimořádně nadané výměna zkušeností pedagogických pracovníků v oblasti odstraňování bariér ve vzdělávání formou workshopů, exkurzí, panelových diskusí a příkladů dobré praxe

Všechny projektové aktivity – efektivnější včasná péče, koordinovaná vzdělávací péče vycházející z pedagogiky orientované na dítě, vzdělávací péče o žáky vycházející z jejich individuálních vzdělávacích potřeb, přesnější diagnostika vzdělávacích potřeb žáků a následné nastavení a realizace individuální vzdělávací péče přímo ve škole prostřednictvím práce multidisciplinárního poradenského týmu, zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků prostřednictvím dalšího vzdělávání a sdílení příkladů dobré praxe s podobně zaměřenými školami v JMK, propojení formálního a neformálního vzdělávání prostřednictvím realizace celodenních programů – jsou pilíři inkluzivního a komunitního vzdělávacího modelu. Model komunitního a inkluzivního vzdělávání pomáhá kompenzovat speciální vzdělávací potřeby dětí a žáků (zdravotní postižení a zdravotní a sociální znevýhodnění – v našem případě se často jedná o kombinaci postižení a znevýhodnění). Všechny modelové aktivity jsou v souladu s platnou legislativou a plně v intencích strategických a koncepčních dokumentů MŠMT.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Obr. 8

Pilíře inkluzivního vzdělávání V centru edukace stojí stojí učitel jako nositel vzdě vzdělávání a koordiná koordinátor realizace podpů podpůrných a vyrovná vyrovnávací vacích opatř opatření ení. individualizace vzdělávací péče vzdělávací program (školní kurikulum) poradenství Spolupráce - školské, neškolské subjekty edukace

PEDAGOG asistence

organizace vzdělávání kompetence motivace materiální zabezpečení přímo ovlivněno projektovými aktivitami nepřímo ovlivněno projektovými aktivitami

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření

Název opatření Zpracoval/a:

1. Podpora žáků 1.1 Diagnostika 1.1.1 Vyhledávání individuálních vzdělávacích potřeb žáka (multidiagnostika)

Mgr. Barbora Glogarová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních v platném znění. 2. Pro koho je určeno

Diagnostiku speciálních vzdělávacích potřeb provádíme ve formě depistáže u všech žáků školy (žáci přípravných tříd, 1.-9. tříd, kurzu pro získání základního vzdělání). Přednostně se diagnostika provádí u žáků se vzdělávacími a výchovnými potížemi a u nově příchozích žáků. 3. Co obsahuje

Obsahuje pedagogickou, speciálně-pedagogickou, sociálně pedagogickou a psychologickou diagnostiku, zjišťování výskytu soc.patologických jevů (včetně rizikového chování). V depistáži speciálních vzdělávacích potřeb se zaměřujeme na následující oblasti: - Zdravotní postižení a znevýhodnění: intelekt, SPU, dys-obtíže, poruchy chování a emocí, riziko PCHE, poruchy řeči (NKS), dl. onemocnění a zdr.oslabení, zanedbávání zdr. péče a jeho následky, další zdr. postižení či znevýhodnění - Sociální znevýhodnění: bydliště, azyl, ústavní v.,ochranná v., národnost / znalost češtiny, informace o ZZ, spolupráce se ZZ, výchovné komise, absence, předškolní příprava, průběh PŠD, rizikové chování, hygienické problémy, spolupráce s úřady, sourozenci / rodina - Další specifika: talent, zájmy, postavení ve třídě 4. Jak se aplikuje

a) Diagnostika SVP probíhá na základě plánu diagnostiky ŠPP (po třídách) – zpracovává koordinátor ŠPP (výchovný poradce). Časový plán realizace diagnostiky SVP tvoří jednotliví pracovníci ŠPP samostatně (součást plánu práce). b) Plán, realizaci a dokumentaci diagnostiky kontroluje koordinátor ŠPP a vedení školy. c) Pedagogickou diagnostiku realizují především třídní učitelé, dále ostatní pedagogičtí pracovníci.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Psychologickou, speciálně-pedagogickou a sociálně-pedagogickou diagnostiku provádí pracovníci školního poradenského pracoviště. Diagnostiku provádí také externí subjekty (PPP, SPC, lékaři). 6. Pomůcky

Diagnostické nástroje (psychologické testy, speciálně-pedagogické testy), pozorovací archy. 7. Role rodičů

Rodiče poskytují škole informovaný souhlas obsahující informaci o depistáži speciálních vzdělávacích potřeb. Při zjištění speciální vzdělávací potřeby kontaktuje ŠPP rodiče a informuje ho o výsledcích vyšetření včetně doporučení. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Diagnostiku SVP provádí ŠPP ve spolupráci s učiteli u nově příchozích žáků v nejkratším možném termínu (nejdéle však do 2 měsíců od jejich nástupu). 9. Dokumentace

Záznamové archy, vyhodnocení diagnostiky a zprávy z vyšetření jsou uloženy v dokumentaci jednotlivých pracovníků ŠPP (složky žáků v ŠPP). Výsledky diagnostiky jsou uvedeny v tabulkách SVP a jsou takto k dispozici všem pedagogickým pracovníkům pracujícím s žákem. Tento dokument je chráněn přístupem na interní počítačovou síť, všichni pedagogičtí pracovníci jsou vázáni mlčenlivostí. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) nedostatečné personální obsazení ŠPP (nedostatek financí); nedostatečně včasná diagnostika; neposkytnutí souhlasu rodiči b) v případě nedostatečného personálního obsazení ŠPP (nedostatek financí) je nutné realizovat multidiagnostiku pouze ve spolupráci s externími subjekty (PPP, SPC, lékaři); vytvořený plán diagnostiky, kontrola vedením ŠPP a vedením školy; při neposkytnutí souhlasu rodiči posíláme do rodiny asistenty, popř. členy ŠPP k poskytnutí vysvětlení účelu diagnostiky a poradenství na škole; při odmítnutí poskytnutí souhlasu ŠPP a podezření na SVP je doporučeno vyšetření v PPP. Pokud i toto rodič odmítá a dochází tím k zanedbávání péče o dítěte, kontaktujeme OSPOD. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Klégrová J., Vágnerová M. (2008): Poradenská psychologická diagnostika dětí a dospívajících. Praha: Karolinum. Svoboda, M. (ed.); Krejčířová, D., Vágnerová, M. (2009): Psychodiagnostika dětí a dospívajících, Praha: Portál. Přinosilová, D. (2002): Diagnostika ve speciální pedagogice v období raného a předškolního věku. Praha: IPPP ČR. Přinosilová, D (1997, 2000): Vybrané okruhy speciálně pedagogické diagnostiky a využití v praxi. Brno: MU.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 12. Příklad

Příklad plánování diagnostiky SVP:

2.třída

Úroveň rozumových schopností

Riziko SPU /SPU

Poruchy chování a emocí

pozorování

pedagog

Test inteligence

psycholog

pozorování

pedagog

SPU – vyšetření v PPP

speciální pedagog pedagog

pozorování pozorování, rozbor výsledků činnosti dotazník rizika PCH (SP)

Poruchy psychického vývoje, neurózy, psychózy Absence (zjevné i skryté záškoláctví)

psychol.vyš., pozorování

speciální pedagog psycholog pedagog speciální pedagog psycholog

sledování absence

pedagog

Sledování a vyhodnocování absence

sociální pedagog

pozorování

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.1 Diagnostika

Název opatření

1.1.2 Screening intelektových schopností, depistáž LMR a mimořádného nadání

Zpracoval/a:

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění vyhlášek č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. 2. Pro koho je určeno

Screening inteligence je opatření, které je vhodné pro přibližné posouzení intelektových schopností většího množství žáků. Při takovém vyšetření je důležitou informací odchylka od průměru školy (často je stejně důležitý jako odchylka od populační normy), dává nám informaci o tom, jak si dítě stojí v kolektivu pocházejícího ze stejné spádové oblasti a se stejnými specifiky. Screening rozumových schopností společně s pedagogickým posouzením slouží jako základní kameny při rozhodování o přešetření v PPP (popř. SPC). Do screeningu inteligence zahrnujeme i výsledky testů intelektu primárně použité k diagnostice při kariérovém poradenství, kde nás zajímá hlavně struktura inteligence. Z výsledků screeningu odvozujeme také depistáž dětí s deficitem v nadání a dětí mimořádně nadaných. 3. Co obsahuje

Screening intelektových schopností obsahuje realizaci psychologického vyšetření některým z testů inteligence. Konkrétní psychodiagnostickou metodu vybere psycholog na základě věku a dalších specifik dítěte. Na konci administrátor dostane jednu hlavní škálu IQ (plus případně více vedlejších škál), důležitá je informace o průběhu testování, o změnách v procesu administrace atp. Screening inteligence nám poskytne rozložení skórů IQ v dané skupině, máme k dispozici průměr třídy, srovnání s populačním průměrem atd. 4. Jak se aplikuje

Školní psycholog postupně vyšetří vhodným diagnostickým nástrojem všechny žáky ve vybrané skupině (většinou třída). Výsledky žáků poté vyhodnotí, bere přitom v úvahu i projevy chování při testování, motivaci žáků atd. Všechny závěry ze screeningu pak sepíše a připojí odborný komentář o případné chybovosti dané diagnostické metody. Kompletní zprávu pak předá učiteli, popř. ŠPP. Individuální zpráva je pak určena žákovi, resp. jeho zákonným zástupcům. Přednostně se vzhledem k depistáži dětí s mimořádným nadáním a dětí se sníženou úrovní nadání vyšetřují žáci, kteří se ve výuce výrazně odchylují od průměru, a to především ze účelem včasné diagnostiky a nastavení vhodných opatření. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Screening inteligence plánuje koordinátor ŠPP ve spolupráci se školním psychologem. Plánovacího procesu se nutně musí zúčastnit i vedení školy a třídní učitelé.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ b) Výsledky screeningu kontroluje opět koordinátor ŠPP, zpětnou vazbu pak poskytují i třídní učitelé. c) Screening inteligence realizuje školní psycholog. 6. Pomůcky

Je potřeba klidná místnost, psychodiagnostické testy (příručka, testový sešit, testový materiál), archy pro záznam odpovědí, pomůcky k měření času. 7. Role rodičů

Od rodičů je potřeba souhlas se zjištěním úrovně rozumových schopností dítěte. Rodič by měl respektovat případné doporučení k vyšetření v PPP, které vyplynulo ze screeningu. U kariérového poradenství by měl rodič věnovat pozornost jeho výsledkům a měl by kriticky ve spolupráci se svým dospívajícím dítětem tyto výsledky využít při výběru dalšího vzdělávání dítěte. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Screening intelektových schopností by měl probíhat v době, kdy nejsou žáci unaveni (v dopoledních hodinách. Současně není vhodné jej zařazovat do období spojeného s blížícím se vysvědčením (písemky, testy atd.). Zároveň by měl zohledňovat aktuální nastavení žáků i třídních kolektivů (emocionální, motivační). 9. Dokumentace

Ze screeningu inteligence by měla být vždy vypracována souborná zpráva. Z každého jednoho testování by měl pak být zachován originální záznamový arch s poznámkami administrátora. Na vyžádání rodičů pak může být vydána i individuální zpráva s možností zachytit intelektovou schopnost žáka, popř. rozložení jednotlivých intelektových funkcí. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Velká časová náročnost, nutnost odborné administrace (psycholog), finanční náročnost (psychodiagnostické testy, odborná školení). b) Financování mimo státní rozpočet, použití levnějších psychodiagnostických metod, použití skupinově administrovaných metod. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Svoboda, M., Krejčířová, D., Vágnerová, M. (2009). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál. Lund, N. (2012). Inteligence a učení. Praha: Grada. Sternberg, R. (2001). Úspěšná inteligence: Jak rozvíjet praktickou a tvůrčí inteligenci. Praha: Grada. Gould, S. J. (1999). Jak neměřit člověka: Pravda a předsudky v dějinách hodnocení lidské inteligence. Praha: Lidové noviny.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 12. Příklad

Příklad výsledkové zprávy: Screening IQ provedl školní psycholog během prosince roku 2013 a začátku ledna 2014 v celé třídě. Použitou metodou byly Barevné progresivní matice (Raven, CPM), přičemž jsme k vyhodnocení použili Československé normy z roku 1983. Screening pomocí CPM dává pouze orientační výsledky, které nám mohou pouze nabídnout směry dalšího uvažování a které je tedy nutné potvrdit jinými psychodiagnostickými metodami.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.1 Diagnostika

Název opatření

1.1.3 Depistáž žáků se školním neúspěchem

Zpracoval/a:

Mgr. Lada Balaštíková

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění vyhlášek č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. 2. Pro koho je určeno

Pro žáky se špatným prospěchem, potížemi v adaptaci na školu a fungování v třídním kolektivu, žáky s rizikem rozvoje specifických poruch učení a chování. 3. Co obsahuje

Diagnostika pedagogická, speciálně pedagogická (školním spec.pedagogem), psychologická (školním psychologem) Následná diagnostika v PPP, SPC nebo v odborném lékařském zařízení. Prevence školního neúspěchu prostřednictvím nastavení vhodných podpůrných a vyrovnávacích opatření. 4. Jak se aplikuje

Pozorování ve výuce, rozhovor s učiteli, rozbor školních prací a výsledků, administrace Testu rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky (Švancarová D., Kucharská, A., 2014), rozhovor se ZZ, zajištění vyšetření v ŠPZ nebo odborném lékařském zařízení. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) b) c)

třídní učitel, školní speciální pedagog vedoucí PS (předmětové skupiny), školní speciální pedagog školní speciální pedagog – následně u žáků s podezřením na SPU proběhne se souhlasem rodičů vyšetření v odborném zařízení, plánují se podpůrná a vyrovnávací opatření, která realizují učitelé zodpovědní za určitý předmět. 6. Pomůcky

Pozorovací arch, Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky (Švancarová D., Kucharská, A., 2014). 7. Role rodičů

Spolupráce ZZ a školy. Podepsání případné žádosti o vyšetření v PPP…, zajištění vyšetření v odborném zařízení

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ a dodání zprávy z tohoto vyšetření do školy. Dodržování doporučení odborných lékařů, (PPP, ŠPP). 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Včasná diagnostika: PPP – přípravné roč., nástup do 1.roč., žáci vytipovaní učiteli a ŠPP. Speciálně pedagogická diagnostika na škole probíhá v 1.roč. – testy rizika vzniku SPU, následně ve 3. ročníku screening SPU, který prokáže žáky se školním neúspěchem (kromě SPU). Dále probíhá vstupní diagnostika u nově příchozích žáků. Screeningem prochází všichni žáci školy. 9. Dokumentace

Přehled speciálních vzdělávacích potřeb žáků, Záznamy o pohovorech se ZZ, Souhlasy rodičů, záznamy z pozorování, záznamy z administrace testu, lékařské zprávy. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) vysoká absence žáků ve škole; rodiče neposkytnou souhlas k vyšetření b) dodatečné vyšetřování chybějících dětí; individuální jednání s rodiči, návštěva v rodině 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Přinosilová, D. (2002): Diagnostika ve speciální pedagogice v období raného a předškolního věku. Praha: IPPP ČR. Přinosilová, D (1997, 2000): Vybrané okruhy speciálně pedagogické diagnostiky a využití v praxi. Brno: MU. Švancarová D., Kucharská, A.(2014): Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky, Praha: Dys-centrum. 12. Příklad

Dominik měl v 1. ročníku výrazné obtíže v učení, především čtení a psaní. Na základě pedagogické a speciálně pedagogické diagnostiky byla na podnět školy na základě souhlasu rodičů realizována diagnostika v PPP. Závěr diagnostiky z PPP: intelektové schopnosti – hluboký podprůměr, výrazné nedostatky ve sluchové a zrakové percepci, grafomotorická neobratnost. Od 2.roč. individuální péče školního pedagoga (2x týdně v rámci výuky), procvičování zrakové a sluchové percepce v rámci vyučování. Od 3. ročníku nastaven Plán osobního rozvoje, slovní hodnocení. Dominik díky přísně individuální péči dělá velké pokroky ve vzdělávání, rád chodí do školy. Necítí se frustrován. Ve 4.roč. se rodina odstěhovala do Hodonína (asi na půl roku), dle chlapce a jeho matky, na ZŠ kterou navštěvoval, mu nebyla poskytnuta žádná podpůrná a vyrovnávací opatření. Chlapec plakal, nechtěl chodit do školy. Po návratu na naši školu se vztah ke škole znovu upravil.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.1 Diagnostika

Název opatření

1.1.4 Depistáž žáků se specifickými poruchami učení (SPU)

Zpracoval/a:

Mgr. Lada Balaštíková

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění vyhlášek č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. 2. Pro koho je určeno

Včasné zachycení žáků s SPU. Nastavení vhodných podpůrných a vyrovnávacích opatření. 3. Co obsahuje

Screening prováděný školním speciálním pedagogem: o Čtení – žáci jednotlivě čtou text vhodný pro jejich věkovou kategorii. Po té převypráví o čem čtený text byl (čtení s porozuměním). o Sluchové vnímání – diferenciace stejných a podobných slov, analýza a syntéza slov o Zrakové vnímání – diferenciace stejných a různých obrázků o Diktát - vhodný pro danou věkovou kategorii. o Pro 1.ročníky – Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky (Švancarová, Kucharská) Vyhodnocení výsledků školním spec. pedagogem. Objednání žáků, kteří ve výše uvedených úkolech měli problémy, které ukazují na možnosti poruchy učení, na vyšetření v PPP.

Následuje nastavení reedukace, podpory dle doporučení PPP a ŠPP ve vyučování, event. doučování a metodická podpora učitelů. 4. Jak se aplikuje

Skupinově ve třídě, v době vyučování, speciální pedagog dá žákům připravené úkoly, které žáci plní. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) školní speciální pedagog ve spolupráci s třídním učitelem (učitelem ČJ) b) vedoucí ŠPP c) školní speciální pedagog – následně u žáků s podezřením na SPU proběhne se souhlasem rodičů vyšetření v PPP.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 6. Pomůcky

Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky (Švancarová D., Kucharská, A., 2014), Materiály pro vyšetření zrakové percepce, knihy – pro vyšetření čtení, archy papíru na plnění úkolů. 7. Role rodičů

Spolupráce ZZ a školy. Podepsání případné žádosti o vyšetření v PPP, zajištění vyšetření v PPP a dodání zprávy z PPP do školy. Dodržování doporučení PPP a ŠPP (procvičování zrakové, sluchové percepce, docházka do PPP…). 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Screening proběhl na celé škole (3.roč. – 9. roč.), následně pak každý rok probíhá ve 3. ročnících a u nově příchozích žáků. Během 1. ročníku vyšetřuje (ideálně do konce listopadu) školní speciální pedagog žáky za použití Testu rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky. 9. Dokumentace

Dokumentace žáka, přehled SVP žáků. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) vysoká absence žáků ve škole; nespolupracující rodič b) dodatečné vyšetřování chybějících dětí; pozvánky a dopisy rodičům předávané asistentem, který jim zároveň při předání vysvětlí důležitost navštívení školy a konzultace se speciálním pedagogem 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Pokorná, V. (2007). Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. Praha: Portál. Jucovičová, D., Žáčková,H. (2003). Smyslové vnímání. Praha: Nakladatelství D+H. Michalová, Z. a kol. (2003). Speciálně pedagogická čítanka. Praha: PedF UK. Jucovičová, D., Žáčková, H. (2007). Děti s odkladem školní docházky a jejich úspěšný start ve škole. Praha: Nakladatelství D+H. Jucovičová, D., Žáčková, H. (2007). Metody hodnocení a tolerance dětí s SPU. Nakladatelství D+H, Praha 2006. Metodický portál www.rvp.cz – inspirace a zkušenosti učitelů 12. Příklad

Díky screeningu žáků s SPU se podařilo diagnostikovat ve školním roce 2012/2013 13 žáků se specifickými poruchami učení, u kterých byla zahájena nápravná péče.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.1 Diagnostika

Název opatření

1.1.5 Screening rizika vývoje vzniku poruchy chování, poruchy chování (PCH)

Zpracoval/a:

Mgr. Lada Balaštíková

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění vyhlášek č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. 2. Pro koho je určeno

Depistáž se týká všech žáků školy, přednostně žáků s problémovým chováním, a žáků s problematickým rodinným zázemím. Výsledky jsou určeny rodičům a učitelům. 3. Co obsahuje

Pedagogická diagnostika, speciálně pedagogická diagnostika (anamnéza, dotazník, pozorování ve výuce, rozhovor). Východiska: - Poruchy chování DEFINICE: „Poruchy chování jsou charakterizovány opakovaným a přetrvávajícím agresivním‚ asociálním nebo vzdorovitým chováním. Takové chování by mělo výrazně překročit sociální chování odpovídající danému věku‚ mělo by být proto mnohem závažnější než běžné dětské zlobení nebo rebelantství dospívajících a mělo by mít trvalejší ráz (šest měsíců nebo déle). Tento druh poruch chování však může být projevem i jiné psychiatrické poruchy a v takovém případě má být preferována příslušná diagnóza. Chováním‚ na němž je diagnóza založena‚ je na příklad nadměrné praní se nebo týrání‚ krutost k lidem nebo ke zvířatům‚ závažné destrukce majetku‚ zakládání požárů‚ krádeže‚ opakované lži‚ záškoláctví a útěky z domova‚ neobvykle časté a silné výbuchy vzteku a nekázeň. Pro diagnózu postačuje jedno z těchto typů chování pokud je výrazné‚ nestačí však ojedinělý disociální čin.“ (definice Mezinárodní klasifikace nemocí) Školská klasifikace PCH: Poruchy chování vyplývající z konfliktu (záškoláctví, lhaní, krádeže, podvody) Poruchy chování spojené s násilím (agrese, šikana, loupeže) Poruchy chování související se závislostí (toxikomanie, závislost na automatech) - Riziko poruch chování DEFINICE: Riziko a vysoké riziko vzniku vývoje poruchy chování diagnostikujeme v případě, že chování žáků není přiměřené jejich věku a splňuje více níže uvedených kritérií. Např.: žije v sociálně vyloučené lokalitě, rodiče vedeni na ÚP, nechodí na třídní schůzky, SPJ v rodině, žák má intelektový podprůměr, špatný vztah ke školní práci. Nebo: neustálé vyrušování, žádné koníčky, je výbušný, nezvládá prohru, nerespektuje třídní pravidla. (in Vojtová, 2010). 4. Jak se aplikuje

Pozorování chování dětí ve výchovně-vzdělávacím procesu, zapisování výsledků pozorování (pozorovací arch, záznamový sešit, záznamový (poznámkový) sešit) dotazník.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Obecné metody: Rodinná anamnéza: dostupné údaje o sourozencích, prarodičích (dědičné choroby, mentální retardace, poruchy osobnosti a patologické odchylky, abúzus drog, kriminalitu, sebevražednost apod.) Osobní anamnéza: pouze při spolupracujících rodičích – pre-, peri-, postnatálního období, rané dětství. celkový biologický, neuropsychický a sociální vývoj, traumatické události, současný stav, který je škole známý. Vyšetření prostředí: pouze školní, rodinné na základě rozhovoru Speciální metody: Záměrné pozorování, rozhovor, dotazník (vlastní – autorka Lada Balaštíková), záznamové sešity učitelů, záznamy o krizových intervencích školního poradenského pracoviště, analýza výsledků činnosti, anamnéza, rozhovor s dítětem, s rodiči) Na základě speciálně-pedagogické diagnostiky u specifických poruch chování navazuje diagnostika ve specializovaných lékařských zařízeních, popř. spolupráce s SVP. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) školní speciální pedagog b) školní speciální pedagog, vedení školy c) třídní učitel, školní speciální pedagog 6. Pomůcky

Pozorovací arch, dotazník rizika PCH (používáme vlastní), poznámkové sešity učitelů, dokumentace žáka 7. Role rodičů

Informování o poradenských službách na škole (informovaný souhlas) Poskytnutí informací škole - rodinná a osobní anamnéza 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Hodnocení na konci školního roku (vyplnění dotazníku třídním učitelem), které se doplňuje každé dva roky. 9. Dokumentace

Dokumentace žáka, přehled SVP žáků. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) nedostatečné informace o rodinném zázemí dítěte; nedostačující zápisy od učitelů b) získání dodatečných informací o rodinném zázemí od asistentů pedagoga; zájem učitelů o tyto informace motivace učitelů, pochopení důležitosti dodání úplných informací o dítěti

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Vojtová, V. (2010), Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti, Brno: PdF MU. 12. Příklad

Závěr diagnostiky za školní rok 2013/2014: Dle screeningu poruch chování provedeného školní speciální pedagožkou (etopedkou) je na 1. stupni ZŠ 11% žáků s poruchou chování a 40% s rizikem vývoje poruchy chování. Na 2. stupni je 15% žáků s poruchou chování a 46% s rizikem vývoje poruchy chování. Průměrně na celé škole je dle screeningu 15% žáků s poruchou chování a 46% s rizikem poruchy chování.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.1 Diagnostika

Název opatření

1.1.6 Depistáž zanedbaných žáků

Zpracoval/a:

Mgr. David Němeček

1. Z čeho vychází (legislativa)

Trestní zákon č. 40/2009 Sb. § 196 Zanedbání povinné výživy a § 195 Opuštění dítěte nebo svěřené osoby. 2. Pro koho je určeno

Pro všechny děti pocházející ze sociálně neutěšeného prostředí, které trpí materiálním nedostatkem, absencí hygienických návyků, nedostatečnou výživou, pobytem v těžko obyvatelných prostorách a dalšími patologickými jevy. 3. Co obsahuje

Sledování stavu oblečení a dodržování hygienických návyků. Zjišťuje, zda je u dětí zajištěna pravidelná a dostatečná výživa a jestli mají patřičné materiální zázemí. 4. Jak se aplikuje

Pravidelné každotýdenní kontroly přítomnosti pedikulózy (zavšivení) u dětí navštěvujících první stupeň (0. – 5. třída). TU běžně provádí - dlouhodobé každodenní sledování obměny oblečení u konkrétních žáků; sledování pravidelnosti svačení; průběžná kontrola nošení pomůcek. V případě odhalení opakujících se nedostatků TU informuje sociálního pedagoga (či jiného pracovníka školního poradenského pracoviště). Sociální pedagog následně individuálně řeší situaci rodiny ve spolupráci s neziskovými organizacemi a pracovníky OSPOD. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Plánují a zpracovávají jednotliví učitelé, kteří dlouhodobě sledují své třídy. b) Celý proces kontroluje vedoucí školního poradenského pracoviště a v poslední instanci vedení školy. c) V případě odhalení patologických jevů následná řešení realizuje sociální pedagog (popř. VP) ve spolupráci s angažovanými institucemi. Vhodnou, však ne vždy přítomnou složkou řešení, je přirozeně snaha a zájem rodičů. 6. Pomůcky

Vhodnou pomůckou při kontrole pedikulosy jsou jednorázové rukavice. 7. Role rodičů

Nahlédnutí problémů následované zájmem a snahou neutěšenou situaci rodiny řešit. Škola od rodičů očekává, že

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ se budou chtít na řešení zanedbanosti podílet, budou se sami na důležité věci ptát, nebo přinejmenším naslouchat radám a reagovat na výzvy stran školy a dalších institucí podílejících se na řešení. Od rodičů se také očekává, že po vyřešení situace, bude-li to jen trochu možné, postupně přeberou odpovědnost na svá bedra a v budoucnu dokáží zaopatřit své děti bez rozsáhlé výpomoci. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Termín vypracování není stanoven, opatření probíhá průběžně po celý školní rok. 9. Dokumentace

Záznamy komunikace mezi zainteresovanými stranami – TU a rodiči (dětmi); sociálním pedagogem a rodiči (dětmi); sociálním pedagogem a TU; sociálním pedagogem a OSPOD; sociálním pedagogem a NNO. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) přílišná vytíženost pedagoga; neochota rodičů spolupracovat na zlepšení sociální situace rodiny; neochota některých pracovníků OSPOD spolupracovat na zlepšení sociální situace rodiny; neochota některých NNO spolupracovat na zlepšení sociální situace rodiny b) sociální pedagog (na plný úvazek); pozitivní – komunikace s rodiči vedoucí k pochopení problému a přijetí nabízené pomoci od školy; negativní – zapojení OSPOD a NNO ve snaze přimět rodiče, aby začali vlastní sociální situaci řešit; kruhy prevence a pracovní schůzky (škola, OSPOD, NNO) s cílem vysvětlení priorit a domluvy na společném postupu v konkrétních situacích 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Kraus, B.; Hroncová, J. (2007). Sociální patologie. Hradec Králové: Gaudeamus. Fischer, S.; Škoda, J. (2009). Sociální patologie: analýza příčin a možnosti ovlivňování závažných sociálně patologických jevů. Praha: Grada. 12. Příklad

Rodina S., která má u nás na škole čtyři své děti ve věku 7-11 let, čítá celkově dva rodiče a 10 dětí. Dlouhodobě se potýkají s dluhy a s neutěšenou bytovou situací, která se promítá také na výživě a hygieně dětí. ZZ se školou téměř nekomunikují a odmítají do školy chodit. Rodině přitom aktuálně hrozí vystěhování v důsledku neřešených dluhů, existuje tedy nebezpečí, že rodina skončí na ulici. Sociální pedagog řeší problémy dětí s jednotlivými TU, s kurátorkou OSPOD a pracovnicí jedné z brněnských neziskových organizací. V důsledku jejich společného úsilí, které vyústilo v posledních dnech v případovou konferenci za účasti rodiny, školy, OSPOD a NNO, bude buď v nejbližších týdnech rodina přestěhována, nebo úřady přistoupí k opatřením nezbytným pro zachování nejnutnějšího životního zázemí dětí.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.1 Diagnostika

Název opatření

1.1.7 Depistáž žáků s narušenou komunikační schopností (poruchy řeči)

Zpracoval/a:

Mgr. Darina Lukášová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění vyhlášek č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. 2. Pro koho je určeno

Depistáž je prováděna u žáků prvního ročníku ZŠ a u žáků, kteří navštěvují přípravné třídy ZŠ. Depistáž se týká také nově příchozích žáků 2. – 5. tříd, kteří do školy nastoupili až v průběhu školního roku, a dětí v obou mateřských školách. 3. Co obsahuje

V rámci depistáže je zjišťována úroveň schopností žáků v těchto oblastech: sluchová paměť, fonematická diferenciace, sluchová analýza slov, porozumění řeči, volná řečová produkce (popis obrázku, sestavení obrázků podle časové posloupnosti, povyprávění děje podle obrázků), artikulace hlásek. Je také zjišťována úroveň znalosti češtiny (pouze u žáků 1. tříd a přípravného ročníku). 4. Jak se aplikuje

Depistáž narušené komunikační schopnosti je provedena u žáků, jejichž rodiče souhlasí s logopedickým vyšetřením ve škole. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) vedení ŠPP, školní logoped b) vedení ŠPP c) školní logoped 6. Pomůcky

Test pro zjištění výskytu narušené komunikační schopnosti (připravený školním logopedem), test pro zjišťování úrovně jazykových schopností (na základě H.S.E.T. upravený školním logopedem). Dále je využívána metoda pozorování a rozhovoru.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Informovaný souhlas rodičů s provedením depistáže. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Depistáž NKS je prováděna v prvních dvou měsících školního roku, depistáž jazykové znalosti je prováděna následně. 9. Dokumentace

Výsledky testů jsou zaneseny do dokumentace, kterou si školní logoped vede o každém dítěti ve své péči. Zjištění jsou zanesena i do přehledů SVP žáků, které jsou přístupné všem vyučujícím daného žáka. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) chybí souhlas rodičů s provedením depistáže a případné následné logopedické péče; dítě odmítá při depistáži spolupracovat b) formulář informovaného souhlasu s depistáží NKS je rodičům obvykle předáván prostřednictvím třídní učitelky, která dokáže zajistit, aby se do školy vrátil podepsaný; třídní učitelka také zjistí, zda už dítě není v péči logopeda mimo školu; je nezbytné nejprve si získat důvěru dítěte (rozhovorem, hrou), teprve poté je možné přistoupit k vyšetření NKS 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Grimm, H., Scholer, H., Mikulajková, M. (1997). Heidelberger Sprachentwicklungstest H-S-E-T, Heidelberský test vývoje řeči H-S-E-T. Brno: Psychodiagnostika. Klenková, J. (2003). Diagnostika předškoláka. Brno: MC nakladatelství. Lechta, V. a kol.(2003). Diagnostika narušené komunikační schopnosti. Praha: Portál. 12. Příklad

Výsledek depistáže NKS (závěr z vyšetření): Slovní zásoba velmi chudá, ke splnění úkolů potřebuje delší čas, úkoly nutno několikrát opakovat a detailně vysvětlit, v řeči agramatismy. Navzdory chudé slovní zásobě je velmi komunikativní (nikoliv ale ve školním kolektivu), nicméně mnohdy projevu svého komunikačního partnera neporozumí, a proto odpovídá chybně. Sluchová paměť velice slabá. Fonematická diferenciace vázne (změna znělosti, hlásky, délky, i/y). Potíže činí sluchová analýza slov na hlásky i rozpoznání první slabiky ve slově, analýzu slov na slabiky zvládá. Porozumění řeči – splní pouze jednoduché úkoly, výběr skupiny ze souboru nezvládá, výběr obrázku ze skupiny s obtížemi – hádá, svůj výběr nedokáže zdůvodnit. K popisu obrázku užívá slov a jednoduchých vět. Obrázky dle časové posloupnosti nesestaví, děj nepovypráví (je schopen pouze popsat obrázky, neuvědomí si, že je na obrázcích zachycena konkrétní pohádka). V řeči rotacismus bohemicus, nutno pohlídat slova, ve kterých se vyskytuje kombinace hlásek CSZ-ČŠŽ. Celkově je řečová produkce velmi slabá; i když je většina hlásek vyvozena, není zafixována v těžších slovech. Řeč je celkově velmi nedbalá.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.1 Diagnostika

Název opatření

1.1.8 Screening třídního klimatu

Zpracoval/a:

Mgr. Martina Brémová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění vyhlášek č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. 2. Pro koho je určeno

Pro třídní kolektivy, přednostně pro kolektivy nově vzniklé, popř. pro kolektivy se znaky sociální patologie. 3. Co obsahuje

Diagnostiku vztahů mezi jednotlivými žáky, hierarchické postavení žáků ve třídě, vzájemné pozitivní a negativní vazby, sociogramy. 4. Jak se aplikuje

Diagnostickými metodami, např. SO-RAD, B3, B4. Diagnostika je vhodná v každém školním kolektivu, minimálně pak v těch, u kterých došlo k větším změnám (spojování tříd, více nově příchozích žáků, atd.) 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) školní psycholog b) realizaci kontroluje koordinátor ŠPP, obsah je v kompetenci školního psychologa c) školní psycholog 6. Pomůcky

Diagnostické nástroje SO-RAD, B3, B4 – forma papír, tužka, případně PC verze. 7. Role rodičů

Je nutný souhlas zákonných zástupců k diagnostice třídního klimatu. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Ideálním termínem pro diagnostiku je začátek školního roku – konec září, začátek října – dříve, především v nově vzniklých třídních kolektivech, nejsou ještě zcela navázány významné vztahy. Pokud by se diagnostika prováděla později, uteče nám zbytečně čas, po který jsme již mohli ve třídě intervenovat, předejít šikaně atd.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Pokud je ve třídě skutečný problém a diagnostika třídního klimatu ho prokáže, je dobré si diagnostiku zopakovat v období kolem března/dubna – opět aby byl čas intervenovat ve třídě. Pokud si dg. necháme na květen, či červen, diagnostika už nám jen podá informace o stavu ve třídě, ale už nemáme prostor věci ve třídě ovlivňovat, nehledě na vyšší absenci žáků na konci roku. 9. Dokumentace

Uchovávají se jednotlivé vyplněné dotazníky, vypracované vyhodnocení, zpráva i sociogramy. Je možné se k dokumentaci vracet, porovnávat třídy/informace po letech atd. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) absence souhlasu s diagnostikou (v tom případě žák, od kterého nemáme souhlas, dotazník nevyplňuje a zároveň ho ostatní nehodnotí), absence žáků – lze diagnostikovat skupinově, ale když žáci absentují, musí se pak jednotlivci zdlouhavě dohledávat a diagnostikovat individuálně, což přináší velké časové nároky. b) nutná mravenčí práce při shánění souhlasů a diagnostikování absentujících jednotlivců 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Hrabal, V. (1989):. Pedagogicko psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN. 12. Příklad

Příklad ze zprávy o klimatu třídy: Testování dotazníkem B3 na zjišťování kvalit třídního kolektivu proběhlo během měsíce října 2013. V celkovém osobním hodnocení vyšly velmi kladně dvě žákyně, které spolu sedí v první lavici. Žáci je označili za jejich největší kamarády. Jejich postavení je možná podloženo faktem, že jsou v kolektivu spíše nenápadné, nevyhledávají konflikty a nejsou příliš individuální. Na druhé straně velmi negativně vyšla sourozenecká dvojice – chlapec a dívka … Další spíše neoblíbenou dívkou je výše zmíněná s psychiatrickou diagnózou, která často provokuje, čímž se dostává do konfliktu se spolužáky. Sociogram pozitivních vztahů ve třídě ukázal, že třída (vyjma dvou chlapců) dobře funguje jako kolektiv, navíc dobře spolupracuje i dívčí a chlapecká část. Trochu mimo kolektiv jsou dvě dívky, které jsou nejlepší kamarádky, jedna z nich se neustále provokuje s jedním z výše uvedených chlapců (řešeno se školním psychologem). Domnívám se, že dívky jsou relativně vyspělejší oproti zbytku dívčí části třídy a možná to je důvodem proč jsou trochu mimo kolektiv. Sociogram negativních vztahů ukázal ve středu neoblíbenosti již zmíněného chlapce. O dost dál od něj se pohybují další dvě dívky, které jsou taktéž nejlepší kamarádky, a jsou pro zbytek třídy spíše nezajímavé – možná proto jim dali ostatní hlas v otázce, koho bych si nevybrali za kamaráda. Závěr: Z výsledků vyplývá že ve třídě XY je zdravý kolektiv, nejsou zde žádné patologie, náznaky šikany, ostrakizace atd. Jediným problémem třídy jsou dva žáci, kteří propadli s poruchou chování, se kterými je spolupráce velmi problematická, jednak kvůli absenci a jednak kvůli nespolupráci zákonných zástupců. Vzhledem k tomu, že jsme situaci předpokládali, byli všichni vyučující upozorněni, aby v případě nevhodného chování těchto dvou žáků ihned kluky separovali od zbytku třídy, aby svým chováním nedávali špatný příklad zbytku třídy. Toto doporučení stále trvá a třídní učitel by o tom měl informovat ostatní pedagogy. Dále bych doporučila třídnímu učiteli, aby ve spolupráci s učiteli dramatické výchovy probral možnosti nácviku scének se zaměřením na zvýšení tolerance mezi žáky.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.1 Diagnostika

Název opatření

1.1.9 Diagnostika profesní orientace

Zpracoval/a:

Mgr. Denisa Sochorcová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění vyhlášek č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. 2. Pro koho je určeno

Pro všechny žáky, kteří jsou v situaci volby další vzdělávací cesty. Především se jedná o žáky devátých tříd a žáky, kteří v daném školním roce dokončí povinnou devítiletou školní docházku, dále pro žáky kurzu pro získání základního vzdělání. Může se jednat také o žáky 5. tříd (přecházejících na víceletá gymnázia). 3. Co obsahuje

Obsahuje psychologickou diagnostiku k profesní orientaci (diagnostiku rozumových schopností, zájmové dotazníky, osobnostní dotazníky, popř. také projektivní techniky) a navazující poradenství pro volbu školy, resp. povolání. 4. Jak se aplikuje

Jsou administrovány skupinové metody, krátký dotazník osobní preference a přání rodičů a následně dotazníková metoda RIASEC (Hollandova osobnostně pracovní typologie). Diagnostika struktury inteligence je realizována zpravidla za použití testu IST-2000. Následují individuální rozhovory s žáky, při nichž je konzultováno vyhodnocení dotazníkových metod, prospěch, osobnostní předpoklady, dovednosti, schopnosti, osobní preference a očekávání žáka. Pracuje se s nereálnými očekáváními a nízkými aspiracemi. Pro následné zpřesnění mohou být individuálně použity metody B-I-T II (Test profesních zájmů) nebo DVP (Dotazník volby povolání a plánování profesní kariéry). Stejně jako diagnostika osobnostních charakteristik žáka, která se provádí za použití některého z osobnostních dotazníků (např. NEO-Big5), zpravidla v kombinaci s projektivní kresebnou technikou (Test stromu). Poté se koná schůzka s rodiči za účelem předání informací o možnostech dalšího studia a konzultace volby povolání. V případě zájmu se rodičům poskytuje také písemná zpráva, obsahující seznam vhodných oborů. Žákovi je poskytnut seznam vhodných oborů, popř. také středních škol. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou nakontaktováni na příslušné ŠPZ (PPP, SPC). 5. Personální zabezpečení

Poradenský proces garantuje a kontroluje výchovný poradce. Diagnostická část poradenského procesu je plánována, realizována a garantována školním psychologem. 6. Pomůcky

Diagnostické nástroje (RIASEC, příp. B-I-T II, DVP, IST -2000, NEO-Big5), dotazník osobní preference a přání rodičů, seznamy středních škol, přístup k internetu (www.infoabsolvent.cz).

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Rodič, resp. zákonný zástupce, podepisuje samostatnou žádost ke kariérovému poradenství. Následně se dostaví na konzultaci společně s dítětem. K úspěšné volbě povolání žáka a především úspěšnému pokračování ve studiu je nutná podpora ze strany rodičů. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Probíhá typicky během měsíce listopadu a prosince, konzultace následně v prosinci/lednu. 9. Dokumentace

Výstupem poradenského procesu je zpráva pro každého žáka, pokud si ji rodič vyžádá. Testy a souhlasy rodičů zůstávají ve složkách tříd a žáků., resp. v archivu psychologa školy. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Překážka na straně rodiče – nezájem o službu, v případě, kdy žák nemá představu o svém dalším uplatnění, dále neposkytnutí souhlasu; Překážka na straně žáka – nezájem o další vzdělávání a volbu povolání, výrazně nízké aspirace b) V případě nezájmu o službu, zjištění, zda je zajišťována podpora jiným způsobem. V případě zjištění absence takovéto podpory, vysvětlení důležitosti kariérního poradenství pro další život dítěte. Pokud i v tomto případě není souhlas se službou, realizace individuálního pohovoru kariérního poradenství žáka s výchovným poradcem; v případě, že si rodič nevyžádá zprávu a nedostaví se ke konzultaci, jsou výsledky diagnostiky konzultovány s žákem samotným; Individuální konzultace (příp. více) vedená metodou motivačního rozhovoru. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Vendek, Š. (2008). Kariérní poradenství. Praha: Grada. Svoboda, M., Krejčířová, D., (2009). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál. Svoboda, M., Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál. Soukup, J. (2014). Motivační rozhovory v praxi. Praha: Portál. www.motivacnirozhovory.cz www.infoabsolvent.cz

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 12. Příklad

Pavel říká, že by se chtěl, ve shodě s názorem svých rodičů, vyučit automechanikem. Učiliště je blízko jeho bydliště. Automechanik si podle Pavlova názoru také vždy vydělá dost peněz. Jeho průměrný prospěch je dobrý až dostatečný. V metodě RIASEC vychází jeho dominantní osobnostně pracovní typ jako zaměřený na lidi. Další dva aspekty jeho osobnostně pracovní typologie jsou umělecký a současně také přemýšlivý, posledně uvedený je nejméně výrazný. S Pavlem konzultujeme, jaké dovednosti jsou třeba ke zvládnutí povolání automechanika. Jak vypadá běžný den v takové profesi. Vzhledem k uměleckému zaměření konzultujeme, nakolik je práce rutinní a nakolik tvořivá. Pavel si během tohoto procesu uvědomuje, že manuální činnosti jsou jeho slabá stránka a že je vlastně nedělá rád. Toto potvrzuje i učitel z pracovních činností a třídní učitel. Komunikace a péče o druhé mu zato dělá radost a uvědomuje si, že je dobrý v péči a vymýšlení zábavy pro mladší sourozence. Konzultujeme obory pečovatelství, vychovatelství. Běžný den v těchto profesích, míru kreativity a rutiny. Předpoklady potřebné pro přijetí do těchto oborů. Výsledky metody RIASEC a konzultace s Pavlem se promítají do zprávy, která přednostně nedoporučuje obory s potřebou dovedností v oblasti jemné motoriky. Pavel předá zprávu rodičům. Rodiče se nedostavují na schůzku o volbě povolání. Pavel má k dispozici seznam středních škol a následně přichází konzultovat své dotazy. Po té podává dvě přihlášky na výuční obor pečovatel a výuční obor automechanik.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.1 Diagnostika

Název opatření

1.1.10 Diagnostika sociálního znevýhodnění

Zpracoval/a:

Mgr. Barbora Glogarová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Zákon 561/2004 Sb. (Školský zákon) Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních v platném znění. 2. Pro koho je určeno

Opatření je určeno pro žáky pocházející ze sociálně znevýhodňujícího prostředí, ale především školy (popř. ŠPZ), které na základě této diagnostiky mohou stanovit odpovídající opatření směřující k optimalizaci výchovněvzdělávacího procesu. 3. Co obsahuje

Indikátory sociálního znevýhodnění, které sledujeme: 1. bydliště v sociálně vyloučené lokalitě (popř. kdekoliv na ubytovně), v našem případě konkrétně: o Zábrdovice, Židenice (Brno-střed, Brno-sever): Cejl, Bratislavská, Francouzská, Spolková, Příční, Stará, Hvězdová, Přadlácká, Körnerova, Soudní, Milady Horákové, Vlhká, Špitálka, Plynárenská, Stavební, Podnásepní, Křenová, Kuldova, Krokova, Šámalova, Životského, Markéty Kuncové o Královo Pole (Brno Královo Pole, Brno-střed): Staňkova, Lidická, Křižíkova o Husovice(Brno-sever): Vranovská, Mostecká, Dukelská třída, Hálkova, Nováčkova, Dačického, Rotalova, nám. Republiky, Lieberzeitova, Jana Svobody (zdroj: Identifikace sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brně, 11/2008, závěrečná zpráva VeryVision s.r.o.//zadavatel Úřad vlády ČR) 2. postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR podle zvláštního pr. předpisu, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova (Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v aktuálním znění, §16) o Ústavní výchova je výchovné opatření, které soud nařídí, jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě, nebo jestliže z jiných závažných důvodů nemohou rodiče výchovu dítěte zabezpečit. o Ochranná výchova je uložena rozhodnutím soudu: a ) v občansko-právním řízení, spáchá-li dítě mezi 12. a 15. rokem věku čin, za který lze dle trestního zákona uložit výjimečný trest; b) v trestním řízení se ukládá ochranná výchova mladistvému mezi 15. a 18. rokem tehdy, jestliže ochranná výchova podle rozhodnutí soudu splní svůj účel lépe než uložení trestu odnětí svobody. (více viz www.nahradnirodina.cz) 3. nedostatečná znalost vyučovacího jazyka, národnost/etnicita Znalost českého jazyka při nástupu k PŠD je silně negativně ovlivněna rodičovským vzorem (romský etnolekt, jiný rodný jazyk) a velmi častou absencí předškolní přípravy. Mnoho romských rodin navíc migruje (Anglie, Kanada, Slovensko).

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 4. informace o ZZ, rodině, sourozencích Děti často vyrůstají v neúplných rodinách, jsou v péči prarodičů, popř. příbuzných. Rodiče jsou nezaměstnaní, ve výkonu trestu apod. Vysoký počet dětí v rodině patří k indikátorům sociálního znevýhodnění (především v kombinaci matka na MD, otec na ÚP). 5. spolupráce se ZZ (popř. osobami zodpovědnými za výchovu) se školou Zákonný zástupce je povinen: - zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení, - na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka, - informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, - dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, - oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích (Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v aktuálním znění, §22 ) - další skutečnosti dokládající (ne)efektivitu spolupráce (popř. komunikace) ZZ se školou – mj. aktivní zájem o výsledky dítěte ve škole, dodržování dohod (termíny, splátkové kalendáře, domluvené postupy,…), ochota aktivně řešit problémy (hygienické, náprava logopedických, speciálně pedagogických a dalších obtíží, vybavenost pomůckami, ….). 6. omluvená, neomluvená absence žáka za sledované období (pololetí), popř. pozdní příchody do školy Sledujeme neomluvenou absenci (záškoláctví) i vysokou omluvenou absenci (skryté záškoláctví). 7. předškolní příprava (MŠ, přípravný ročník), průběh PŠD (migrace/PŠD v zahraničí, DD, DDÚ, …) Předškolní příprava sociálně znevýhodněných dětí v mateřské škole, popř. přípravném ročníku je zcela zásadní pro úspěšný nástup k plnění povinné školní docházky. Průběh PŠD žáků ovlivňuje migrace žáků, a to jak ze školy na školu (i mezi městy), tak do zahraničí. V závažnějších případech, kdy rodiče nezvládají nebo zanedbávají povinnou péči, je dítě odebráno do ústavní péče (DDÚ, DD, DD se školou, VÚ), popř. je mu nařízena ochranná výchova (výchovný ústav). Škola s těmito institucemi spolupracuje, předává informace o učivu a hodnocení žáka apod. 8. rizikové chování Vyšší výskyt rizikového chování u žáků (nízký věk první zkušenosti a experimentování s návykovou látkou, pravidelné užívání tabákových cigaret, závislost na tabákových cigaretách) vyžaduje odpovídající systém prevence (primární, sekundární). Primární prevence obsahuje šest skupin témat: a) Návykové látky, gamblerství, rizikové chování v dopravě b) Šikana, kyberšikana, násilí, agrese c) Sexuální rizikové chování, homofobie d) Rasismus, intolerance, extremismus e) Vandalismus, záškoláctví f) Poruchy příjmu potravy, životospráva 9. hygienické problémy - hygienické návyky (mytí rukou, používání toalety, toalet. papíru, kapesníků…), hygienické problémy - vši, špinavé/nedostatečné oblečení, …. 10. nutnost spolupráce se subjekty mimo školu Nutnost spolupráce s dalšími institucemi dokládá četnost a závažnost problémů, se kterými se při práci s našimi žáky setkáváme, ale také obtížnost spolupráce s rodiči. - OSPOD (ve věci oznamovací povinnosti, hlášení vysoké absence, výskytu soc. pat. jevů, u žáků s vysokým rizikem vzniku a vývoje poruchy chování, s podezřením na týrání, zneužívání, domácí násilí, zanedbání péče, ve věci odpovědi na žádost – soudní dohled, soudní jednání ve věci úpravy práv a povinností k nezl., změna výchovy, pěstounská péče, opatrovnictví, podezření na zanedbání povinné péče aj., ve věci žádosti o spolupráci

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ při zprostředkování kontaktu s osobou zodpovědnou za výchovu, zjištění jména osob zodpovědných za výchovu, aktuálního bydliště dítěte, o součinnost ve věci řešení absence aj.) - PMS (ve věci odpovědi na žádost – dohled probačního úředníka) - NNO (ve věci zprostředkování nabídky služeb – soc. hyg. péče, doučování, motivace osob zodpovědných za výchovu ke spolupráci se školou aj.) - soud (účasti pracovníka školy na soudním jednání na výzvu soudu) - PČR (ve věci odpovědi na žádost, žádost o pomoc při agresivním chování žáka) - ÚMČ – přestupková komise - Hlášení na přestupkovou komisi - oznámení o zanedbání školní docházky - DDÚ (dětský diagnostický ústav) - sdílení informací o žácích v péči DDÚ - Dětská psych. léčebna – sdílení informací o léčených žácích 11. další skutečnosti ovlivňující edukaci, které mají etnické či sociální souvislosti - nedostatečná výbava na vyučování (nedostatečné vybavení pomůckami, nenošení pomůcek,…) - nedostatek času a prostoru na domácí přípravu, neochota rodičů zajistit základní školní pomůcky, priorita pracovat doma (péče o sourozence), nezvyk na pevný denní režim, řád a aktivity vyžadující dlouhodobé soustředění („Informace pro učitele“ projekt Varianty, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2002) - příslušnost k sociální nebo etnické skupině (kastě, rodině …) – např. moravští, slovenští, olašští Romové, vztah k majoritě – v případě ovlivňujícím edukaci (olašská princezna a role sluhy ve škole) - kombinace sociálního znevýhodnění se zdravotním postižením a znevýhodněním, popř. nadáním - časté dlouhodobé zanedbávání léčení (nápravy) zdravotních problémů (příklad – logopedické problémy) 4. Jak se aplikuje

Sociální pedagog, popř. výchovný poradce (či jiný poradenský pracovník na škole) ve spolupráci s třídními učiteli a asistenty pedagoga zjišťuje aktuální informace o prostředí, v němž dítě vyrůstá. Tyto informace si ověřuje prostřednictvím spolupráce s externími subjekty (OSPOD, Policie ČR apod). Všechny získané informace shrnuje do dokumentu o SVP žáků. Třídní učitel ve spolupráci se školní poradenským pracovištěm následně plánuje a realizuje opatření k optimalizaci vzdělávání tohoto žáka. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Sociální pedagog, popř. výchovný poradce c) Celý proces kontroluje vedoucí školního poradenského pracoviště a v poslední instanci vedení školy. d) Sociální pedagog, popř. výchovný poradce (či jiný poradenský pracovník na škole) ve spolupráci s třídními učiteli. 6. Pomůcky

7. Role rodičů

Rodiče poskytují škole aktuální informace o rodinné situaci, ovlivňuje-li výrazněji jakýmkoli způsobem vzdělávání. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Termín vypracování není stanoven, opatření probíhá průběžně po celý školní rok.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 9. Dokumentace

Záznamy o konkrétních informacích o žácích (zdrojové materiály – návratky školního řádu, záznamy z pohovorů se ZZ apod.), přehledy SVP žáků. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) přílišná vytíženost pedagoga; neochota rodičů spolupracovat b) sociální pedagog, popř. jiný poradenský pracovník; pozitivní – komunikace s rodiči vedoucí k pochopení problému a přijetí nabízené pomoci od školy; negativní – zapojení OSPOD a NNO 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

„Informace pro učitele“ projekt Varianty, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2002. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)v aktuálním znění, §22 ) Identifikace sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brně, 11/2008, závěrečná zpráva VeryVision s.r.o.//zadavatel Úřad vlády ČR

12. Příklad

Žákyně K. začala mít značné problémy s chováním ve škole (rvačky, nadávání učitelům, útoky na spolužáky) a současně s absencí (ZZ ji často neomlouvala). ZZ nereagovala na pozvánky třídního učitele, který s ní chtěl neutěšenou situaci řešit. Po neúspěšném pokusu navázat se ZZ komunikaci oslovil třídní učitel školní poradenské pracoviště (sociálního pedagoga a speciálního pedagoga). Sociální pedagog po konzultaci s výchovnou poradkyní svolal výchovnou komisi se žákem a ZZ za účasti OSPOD. ZZ se ani na toto pozvání do školy nedostavil, sociální pedagog požádal přítomného kurátora OSPOD o intervenci v rodině s cílem zjištění poměrů a celkové situace rodiny a případné přivedení ZZ na jednání do školy. Na následný termín výchovné komise přivedla kurátorka OSPOD ZZ. Výsledkem výchovné komise byla konkrétní opatření (komunikace ZZ a učitelů přes ŽK a deníček, informační telefonáty ZZ do školy s dotazy na chování a absenci, konzultace žákyně se školní psycholožkou apod.). Současně bylo domluveno, že škola v případě, že činnosti smluvených výchovných opatření nebude ZZ dodržovat, informuje kurátora OSPOD a požádá o další intervenci. ZZ začal alespoň částečně dodržovat ujednané a zlepšil komunikaci se školou, výsledkem této skutečnosti byl i pokles neomluvené absence a zmírnění nevhodných projevů žákyně.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.1 Diagnostika

Název opatření

1.1.11 Tabulky speciálních vzdělávacích potřeb (SVP; elektronické) – přehled individualizace všech žáků

Zpracoval/a:

Mgr. Barbora Glogarová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Výsledky diagnostiky jsou prostřednictvím tabulek SVP (speciálních vzdělávacích potřeb) k dispozici všem pedagogickým pracovníkům, kteří s žákem pracují. Učitelé jsou povinni se seznámit s SVP všech žáků, které vyučují. Diagnostiku speciálních vzdělávacích potřeb provádíme ve formě depistáže u všech žáků školy. 3. Co obsahuje

Tabulky SVP obsahují pedagogickou, speciálně a sociálně pedagogickou, psychologickou diagnostiku, zjišťování výskytu soc.patologických jevů (rizikového chování). V depistáži speciálních vzdělávacích potřeb se zaměřujeme na následující oblasti: - Zdravotní postižení a znevýhodnění (Intelekt, SPU, dys-obtíže, Poruchy chování a emocí, riziko PCHE, poruchy řeči (NKS), dl. onemocnění a zdravotní oslabení, zanedbávání zdravotní péče a jeho následky, další zdravotní postižení či znevýhodnění - Sociální znevýhodnění: bydliště, azyl, ústavní v.,ochranná v., národnost / znalost češtiny, informace o ZZ, spolupráce se ZZ, výchovné komise, absence, předškolní příprava, průběh PŠD, rizikové chování, hygienické problémy, spolupráce s úřady, sourozenci / rodina - Další specifika: talent, zájmy, postavení ve třídě 4. Jak se aplikuje

Pedagogický sbor ve spolupráci s poradenským pracovištěm školy, rodiči, popř. dalšími institucemi (OSPOD, PPP, SPC, psychiatrické léčebny, …) zjišťují vzdělávací potřeby žáků (přičemž testová diagnostika úrovně intelektové výkonnosti žáků je pouze jednou z mnoha cest zjišťování vzdělávacích potřeb žáků). Školní poradenské pracoviště doplňuje všechny relevantní informace o SVP žáků do tabulek, zodpovídá za aktuálnost informací v tabulkách obsažených. Učitelé na základě těchto informací přizpůsobují výuku, tak abychom dosáhli maxima úrovně schopností a dovedností. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Diagnostika SVP probíhá na základě spolupráce ŠPP s učiteli a externími organizacemi. Tabulky zpracovává ŠPP, způsob a frekvenci jejich doplňování plánuje koordinátor ŠPP. b) Aktuálnost informací v tabulkách kontroluje vedoucí ŠPP a vedení školy. c) Tabulky doplňují pracovníci ŠPP, podpůrná a vyrovnávací opatření realizují učitelé ve spolupráci s ŠPP.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 6. Pomůcky

Přístup všech pedagogických pracovníků k počítači (síti); kompetence v práci s programem Excel. 7. Role rodičů

Diagnostiku SVP provádí ŠPP ve spolupráci s učiteli u nově příchozích žáků v nejkratším možném termínu (nejdéle však do 2 měsíců od jejich nástupu). ŠPP má zpracován plán kdo z pracovníků kdy (s jakou frekvencí) doplňuje do tabulek informace (viz zápis ze schůzek ŠPP). 9. Dokumentace

Tabulky SVP žáků v dokumentech školy. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) nedostatečné personálního obsazení ŠPP (nedostatek financí); neaktuální obsah tabulek SVP; neposkytnutí souhlasu s diagnostikou rodiči b) v případě nedostatečného personálního obsazení ŠPP (nedostatek financí) je nutné realizovat multidiagnostiku pouze ve spolupráci s externími subjekty (PPP, SPC, lékaři); vytvořený plán doplňování tabulek SVP, kontrola vedením ŠPP a vedením školy; při neposkytnutí souhlasu rodiči posíláme do rodiny asistenty, popř. členy ŠPP k poskytnutí vysvětlení účelu diagnostiky a poradenství na škole. Při odmítnutí poskytnutí souhlasu ŠPP a podezření na SVP je doporučeno vyšetření v PPP. Pokud i toto rodič odmítá a dochází tím k zanedbávání dítěte, kontaktujeme OSPOD. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Tabulky SVP vytvořilo ŠPP na naší škole na základě Modelu komunitního a inkluzivního vzdělávání - autorský tým ŠPP ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 12. Příklad

Třída XY Intelekt SPU Dys-obtíže Poruchy chování Riziko poruch chování Poruchy řeči (NKS)

Jméno žáka Zdravotní postižení a znevýhodnění hluboký podprůměr (ŠPP; 2011; WISC) X X X riziko vzniku PCH/11.6.2011.17.6.2013 ŠPP/ dyslalie - sigmatismus, rotacismus bohemicus (FRA 15/10/2010)

Dl. nemoc a zdr.oslabení Zanedb. zdr. péče a jeho následky Další zdr. postižení či znevýh. Bydliště Azyl, ústavní v.,ochranná v. Národnost / znalost ČJ Informace o ZZ Spolupráce se ZZ Výchovné komise Absence Průběh PŠD Rizikové chování Hygienické problémy Spolupráce s úřady Sourozenci / rodina Další Talent Zájmy Postavení ve třídě IVP (§18) POR VP (§50) Asistent Celodenní program školy Zp. vazba k chování Hodnocení Ind.terapie Skup. terapie Akutní intervence

Sociální znevýhodnění C (Markéty Kuncové 2; ubytovna) X X Matka, otec (nežijí spolu) B (nejsou problémy-komunikace není nutná, nechodí na tř. schůzky) 1/1 110/1 (omluvené/neomluvené) 1.pol 1.třída 2008/2009 ZŠ Miroslav, pak u nás UVP (urážky, vulgarismy, ponižování) pedikolóza (vši) OSPOD Židenice (Bartáková) xx (1996, Kurz), xx (7.A) Další specifika tělesně pohybová int., matematika tanec, sport, matematika ztratil pozici vůdce kolektivu, nyní neutrální Podpůrná opatření NE ANO NE Tandemový učitel ve třídě, komunitní asistent ve třídě chodí na doučování ANO známkami logopedická NE 1

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.1 Diagnostika

Název opatření

1.1.12 Individuální edukační anamnéza

Zpracoval/a:

Mgr. David Němeček

1. Z čeho vychází (legislativa)

Školský zákon č. 561/2004 Sb. § 25 Formy vzdělávání aj. 2. Pro koho je určeno

Pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, případně děti pocházející se sociálně neutěšených podmínek. (Případně pro děti, které sice nespadají do žádné z výše uvedených skupin, ale mají problémy s docházkou, nebo jiné problémy ve vzdělávací oblasti). 3. Co obsahuje

Získaní potřebných dat a vypracování komplexní písemné zprávy týkající se docházky a vzdělávání dětí od předškolního vzdělávání až do současnosti. Dále se zabývá vývojem prospěchu a chování daného žáka, v neposlední řada úrovní spolupráce ZZ se školou. 4. Jak se aplikuje

Získáním případně osobním nahlédnutím potřebných informací o dítěti v oblasti absence, prospěchu (včetně plánů osobního rozvoje, individuálních vzdělávacích plánů a dalších nástrojů reflektujících speciální vzdělávací potřeby), chování dítěte, spolupráce školy se ZZ, případně dalších v konkrétním případě klíčových oblastí. Vytvořenou zprávu škola nejen eviduje a zpravidla ji postupuje rodičům, OSPOD, nebo zástupcům NNO (případně PČR a jiným zainteresovaným institucím). 5. Personální zabezpečení d) Kdo zpracovává (plánuje) e) Kdo kontroluje f) Kdo realizuje

Opatření plánují a zpracovávají pověření pracovníci ŠPP (zpravidla speciální, případně sociální pedagog), ti realizují opatření ve spolupráci s TU a dětmi samotnými. Průběh celého procesu kontroluje vedoucí školního poradenského pracoviště a v poslední instanci vedení školy (ZŘŠ). 6. Pomůcky

Zaměstnance, který individuálně edukační analýzy vytváří a případně předává dalším institucím. 7. Role rodičů

Spolupráce na řešení vzdělávacích a výchovných problémů dítěte; reflektování nabízené pomoci a rad ze strany školy s vlastním aktivním zapojením při zajištění docházky dětí, udržení patřičného chování a domácí přípravě na výuku.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Opatření probíhá nárazově dle potřeby. Individuální edukační anamnézu lze vytvořit v případě přístupnosti trvale shromažďovaných informací v řádu několika hodin. 9. Dokumentace

Samotná individuální edukační anamnéza v podobě zprávy. 10. Překážky v realizaci opatření c) Výpis překážek d) Opatření k odstranění překážek

c) nedostatek dat o dítěti v daných oblastech d) zajištění dat dlouhodobým pozorováním stran pracovníků ŠPP a TU a zaznamenávání a evidování těchto údajů 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

http://www.msmt.cz/dokumenty/vzdelavani-deti-zaku-a-studentu-se-specialnimi-vzdelavacimi 12. Příklad

Příklad vypracování: INDIVIDUÁLNÍ EDUKAČNÍ ANAMNÉZA Vypracována pro účely případové konference, OSPOD Brno-Židenice František Gadraba (pseudonym) (žák 9. ročníku) Xx xxx Xxx xx Brno xxx

Narozen x. xx. xxxx

Průběh vzdělávání Chlapec nastoupil PŠD na Základní škole a mateřské škole, nám. 28.října 22 ve školním roce 2004/2005. Předcházející školní rok navštěvoval na naší škole přípravný předškolní kurz. František má celý druhý stupeň značné problémy s prospěchem, známky jsou v podstatě totožné se známkami jeho sestry Lucie. Dlouhodobě nezvládá širokou paletu předmětů od jazyků až po přírodní vědy. V prvním pololetí sedmého a osmého ročníku propadal z jednoho předmětu a v prvním pololetí devátého ročníku nebyl klasifikován z důvodu vysoké omluvené i neomluvené absence a podezření na skrývané záškoláctví. Žák byl letos vyšetřen školním psychologem (test IST). Diagnostikována lehká mentální retardace. Podle slov třídní učitelky je velice špatný prospěch způsobený především nezájmem žáka o studium, který sice občas zaznamená zlepšení, ale celkově vnímá školu pouze jako místo, které musí navštěvovat. Díky aktuálním výsledkům Františkovi reálně hrozí, že neukončí základní vzdělání. V případě, že k tomu dojde, bude František navštěvovat školní kurz s cílem vzdělání úspěšně ukončit, k čemuž se matka žákyně písemně zavázala. Průběh hodnocení Františka Gadraby na 2. stupni ZŠ (zaznamenány známky 4 a horší): 6. roč., 1. pol.: ČJ – 4, Zem – 4, Mat – 4, F – 4 6. roč., 2. pol.: ČJ – 4, Děj – 4, Mat – 4, Př – 4, F – 4

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. roč., 1. pol.: ČJ – 4, AJ – 4, Děj – 4, Mat – 4, Př – 5, F – 4, Anglická konv. – 4 7. roč., 2. pol.: ČJ - 4, AJ – 4, Mat – 4, Př – 4, F – 4 8. roč., 1. pol.: ČJ - 4, AJ – 4, Děj – 4, Mat – 4, Př – 4, F – 4, CH – 5 8. roč., 2. pol.: ČJ - 4, AJ – 4, Děj – 4, Mat – 4, Př – 4, F – 4, CH – 4 9. roč., 1. pol.: nehodnocen Chování František dostal v druhém pololetí sedmé třídy dvojku z chování, poté zaznamenal několik napomenutí TU včetně posledního, které mu bylo uděleno letos v lednu. Často odmítá pracovat nebo vyrušuje. Dne 21. 1. 2013 byl František spolu se svou sestrou Lucií silně vulgární na učitele během výuky. Poslední týdny došlo ke zmírnění. Spolupráce ZZ se školou Spolupráce s rodiči aktuálně funguje, došlo ovšem k jejímu vynucení prostřednictvím nástrojů OSPOD (matka původně nespolupracovala, začala až ve chvíli, kdy hrozilo snížení finančních prostředků přijímaných od státu). Na posledních VK byly s matkou řešeny otázky prospěchu, chování, absence a spolupráce ZZ se školou, kterou se podařilo nastartovat až napodruhé. Na VK (13. 11. 2012) matka slíbila, že se bude chodit každý pátek na syna do školy informovat, v následujících měsících ovšem nepřišla ani jednou. Po poslední VK (22. 4. 2013), na které kurátor navrhl soudní dohled, začala matka do školy docházet. Matka slíbila, že domluví synovi ohledně chování a dohlédne na jeho docházku. Průběh absence : 2009/2010 – 6. roč.-

1.pololetí omluvené 213 hodin, neomluvené 0 hodin 2.pololetí omluvené 201 hodin, neomluvené 51 hodin

2010/2011 – 7. roč.-

1.pololetí omluvené 2.pololetí omluvené

238 hodin, neomluvené 14 hodin 145 hodin, neomluvené 49 hodin

2011/2012 - 8.roč.-

1.pololetí omluvené 2.pololetí omluvené

217 hodin, neomluvené 9 hodin 289 hodin, neomluvené 114 hodin

2012/2013 – 9. roč.-

1. pololetí omluvené 282 hodin, neomluvené 47 hodin 2.pololetí (průběžně k 15. 5. 2013) omluvené 220 hodin (60 % odučených hodin) neomluvené 40 hodin (11 % odučených hodin)

Kromě absencí běžné také pozdní příchody (v průměru pětkrát do měsíce). Žák má zásadní problém s absencí, která vedla v prvním pololetí aktuálního školního roku až k tomu, že nemohl být hodnocen. V posledních týdnech dochází k velice mírnému zlepšení. Závěr: František má trvalé problémy s neúměrnou absencí, která se promítá do jeho velice špatného prospěchu. Po nastartování spolupráce s matkou se daří mírnit chlapcovo nevhodné chování, problém s prospěchem přetrvává. Františkovi vážně hrozí, že neukončí úspěšně základní vzdělání. V tom případě má možnost doplnit si základní vzdělání přímo na naší škole v Kurzu pro získání základního vzdělání.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.1 Diagnostika

Název opatření

1.1.13 Screening žáků s vysokou absencí

Zpracoval/a:

Mgr. David Němeček

1. Z čeho vychází (legislativa)

Školský zákon č. 561/2004 Sb. § 22 Povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků aj. Metodický pokyn MŠMT; Čj.: 10 194/2002-14 2. Pro koho je určeno

Pro děti, které mají z jakýchkoliv důvodů problémy s pravidelnou a dostatečnou školní docházkou. S cílem zvýšit jejich docházku a tím i možnost realizace vzdělanostního a sociálního rozvoje. 3. Co obsahuje

Sledování docházky u všech dětí prostřednictvím elektronického systému vznikajícího ve spolupráci pedagogů a školního poradenského pracoviště. Nabízení výpomoci dětem a rodičům stran jednotlivých pracovníků školy, v případě časté, nebo dlouhotrvající absence dětí. Spolupráce školy se zástupci OSPOD a NNO, pokud není dlouhodobá, či opakující se absence řádně omluvená a důvodná. 4. Jak se aplikuje

Souhrnná příprava domácích úkolů pro absentéry – provádí TU, případně učitelé jednotlivých předmětů; pravidelné zapisování absencí všech dětí do hodnotících tabulek – provádí TU každý týden; pravidelná analýza zavedených údajů o absenci a její zpracování – provádí sociální pedagog prakticky neustále na základě aktuální potřebnosti, v komplexní podobě alespoň třikrát za pololetí; vyvození závěrů uvedených analýz a přijetí opatření – vedení školy ve spolupráci se sociálním pedagogem; jednotlivá opatření v podobě pohovorů se ZZ, výchovných komisí se ZZ a kurátory – řeší TU a sociální pedagog ve spolupráci s výchovným poradcem; dle potřeby vysílání asistentů do rodin absentérů. 5. Personální zabezpečení

Opatření plánují a zpracovávají výchovný poradce a sociální pedagog. konkrétní opatření realizují sociální pedagog, TU a školní asistenti, případně ve spolupráci s OSPOD a NNO (podrobněji viz 4). Průběh celého procesu kontroluje vedoucí školního poradenského pracoviště a v poslední instanci vedení školy (ZŘŠ). 6. Pomůcky

Zaměstnance, který se agendou absencí zabývá, vyhodnocuje absence a potřebných případech zprostředkovává kontakt mezi jednotlivými složkami řešícími neutěšenou situaci dítěte (rodič-dítě; škola; NNO; OSPOD; případně další zainteresované úřady). Asistenty, kteří mají v rozvrhu dostatečný prostor pro terénní práci. Flexibilní a funkční (nejlépe elektronický) systém záznamu absencí.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Přiznání problémů, následované zájmem a snahou nedostatečnou docházku dětí řešit. Škola od rodičů očekává, že se budou chtít na řešení přílišné absence dítěte podílet, budou pozitivně reagovat na nabídky školy, nebo přinejmenším naslouchat radám a reagovat na výzvy stran školy a dalších institucí podílejících se na řešení. Od rodičů se také očekává, že po vyřešení situace – bude-li to jen trochu možné – postupně přeberou odpovědnost na svá bedra a v budoucnu dokáží zaopatřit docházku svých dětí bez rozsáhlé výpomoci. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Termín vypracování není stanoven, opatření probíhá trvale dle potřeby. 9. Dokumentace

Záznamy absencí a jejich vyhodnocování. Záznamy realizace konkrétních přijatých opatření – návštěva v rodině, pohovor se ZZ, výchovná komise, komunikace školy s OSPOD (NNO), vyžádané zprávy stran OSPOD, PČR, DDÚ, MM a soudů, záznamy hlášení o záškoláctví. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) přílišná vytíženost pedagoga, který zastává pozici sociálního pedagoga; neochota rodičů spolupracovat na zlepšení docházky dětí; neochota některých pracovníků OSPOD spolupracovat na zlepšení docházky dětí; neochota některých NNO spolupracovat na zlepšení docházky dětí b) uvolněná pozice sociálního pedagoga (pedagog na plný úvazek); pozitivní – komunikace s rodiči vedoucí k pochopení problému a přijetí nabízené pomoci od školy; negativní – zapojení OSPOD a NNO ve snaze přimět rodiče, aby začali docházku svých dětí řešit; kruhy prevence a pracovní schůzky (škola, OSPOD, NNO) s cílem vysvětlení priorit a domluvení společného postupu v konkrétních situacích 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Prokešová, Z. (2011): Příčiny, prevence a řešení záškoláctví na druhém stupni základní školy, PdF MU (bakalářská práce): Brno. Kraus, B.; Poláčková, V. (2001): Člověk - prostředí - výchova :k otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido. Kraus, B. (2008): Základy sociální pedagogiky. Praha: Portál. 12. Příklad

Žákyně E. měla dlouhodobě velmi vysokou absenci, kterou se její matka snažila neodůvodněně obhajovat banálními, nebo vymyšlenými lékařskými problémy. V polovině listopadu měla v poradenském pracovišti školy za účasti TU, matky, sociálního pedagoga, speciálního pedagoga a školního psychologa výchovnou komisi. Na základě výchovných opatření klesla její absence z 90 % v měsíci před komisí na necelých 40 % v měsíci bezprostředně následujícím po výchovné komisi.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.1 Diagnostika

Název opatření

1.1.14 Report

Zpracoval/a:

Mgr. Lada Balaštíková

1. Z čeho vychází (legislativa)

2. Pro koho je určeno

Pro učitele. Ukazuje jasně posuny žáků v klíčových kompetencích. 3. Co obsahuje

sleduje posuny klíčových kompetencí žáků (1x ročně) tabulky SVP aktualizované 2x ročně. metodiky vytvořené ŠPP, které pomáhají pedagogům v práci s dítětem s určitým handicapem 4. Jak se aplikuje

Sleduje posuny klíčových kompetencí žáků (1x ročně) a obsahuje tabulky SVP aktualizované 2x ročně. Metodické materiály pomáhají pedagogickým pracovníkům aplikovat vhodné metody učení při rozvíjení žáků s různými SVP. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) třídní učitel (KK), metodiku (ŠPP) b) třídní učitel c) učitelé, kteří během vzdělávacího procesu působí na žáka 6. Pomůcky

Pozorovací archy, POR/IVP, portfolia, vlastní report, slohy, archy s předtištěnými KK a daty posunů. 7. Role rodičů

Rodiče jsou o posunech dětí v kompetencích informováni na třídních schůzkách a hovorových hodinách. Report může být velmi dobrým podkladem pro komunikaci s rodiči. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Posuny žáků v jednotlivých KK se zapisují 1x ročně, na konci školního roku.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 9. Dokumentace

Reporty jsou uloženy ve sborovně v šanonech. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) subjektivní pohled na posuny žáků v KK; paušalizování metodiky na všechny děti s určitým (jedním) postižením, bez individualizace dítěte. b) použití pozorovacích archů ostatních učitelů – porada s nimi; individuální porada o aplikaci metodiky u jednotlivých žáků se speciálním pedagogem 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

www.rvp.cz

ročník šk.r.

Naslouchá druhým Zapojuje se do diskuze Obhajuje svůj názor Vhodně argumentuje Správně vyjadřuje své myšlenky i v písemné formě Naslouchá druhým Zapojuje se do diskuze Obhajuje svůj názor Vhodně argumentuje Správně vyjadřuje své myšlenky i v písemné formě Naslouchá druhým Zapojuje se do diskuze Obhajuje svůj názor Vhodně argumentuje Správně vyjadřuje své myšlenky i v písemné formě Naslouchá druhým Zapojuje se do diskuze Obhajuje svůj názor Vhodně argumentuje Správně vyjadřuje své myšlenky i v písemné formě

pracuje samostatně

VÝVOJ KOMPETENCE U ŽÁKA:

pracuje s dopomocí

KK KOMUNIKATIVNÍ

zatím se nedaří

12. Příklad

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.1 Diagnostika

Název opatření

1.1.15 Pozorovací arch

Zpracoval/a:

Mgr. Lada Balaštíková

1. Z čeho vychází (legislativa)

2. Pro koho je určeno

Pro všechny žáky. Pomáhá učitelům: - diagnostikovat problém a shrnovat informace o výsledcích jednotlivého žáka - podpora měsíčního vyhodnocování výsledků u (POR, IVP) 3. Co obsahuje

Učitelé pozorování provádějí dle frekvence přítomnosti žáka v daném předmětu, tedy: - 1-2 hod týdně – 1x měsíčně, - 3 hod týdně 1x za 14 dní, - častěji - 1x týdně. Individuálně dle SVP žáka, zapisuje si posuny v pozorované situaci (např. komunikace, vyhledávání informací, soustředění na práci, řešení problému….), čímž vyhodnocuje vhodnost svých pedagogických metod pro každého jednotlivce. Pomáhá mu v tom předem daný cíl pozorování. Předem je v rámci předmětové skupiny vytvořena škála pro jednotlivá pozorování od 1 do 4. Vypozorované jevy zaznamenávají učitelé do archů dle předem dohodnuté škály. Škála 1-4: 1 – žák pracuje bez chyb, naprosto samostatně, 2 – žák pracuje s malou dopomocí a dělá málo chyb, 3 – žák pracuje s větší dopomocí a dělá chyby častěji, 4 – žák pracuje s mnoha chybami a vyžaduje velkou pomoc učitele nebo asistenta. Garantem jsou vedoucí PS (předmětových skupin). 4. Jak se aplikuje

Pozorovací arch se vyplňuje v průběhu pozorování žáka ve výuce, případně po skončení hodiny, či výuky. Získané informace potom učitel využije při práci s POR, IVP žáky. Plánuje další postup, nové strategie, metody či postupy ve výuce, připravuje upravené testy a vybírá vhodné materiály pro čtení, či pracovní listy, sestavované podle výsledků a zjištění pozorování u konkrétního žáka. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) učitel předmětu (všechny kromě výchov), poradní hlas má také asistent, tandemový učitel, protože je žákovi nejblíže, pozoruje kontinuálně jeho pokroky, či potíže.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ b) vedoucí předmětové skupiny c) učitel daného předmětu 6. Pomůcky

Deník, počítačové záznamy, jednotlivé listy s archy pozorování, barevné pastelky, předem vybrané cíle pozorování, domluvená škála hodnocení. 7. Role rodičů

Souhlasy k tomuto zaznamenávání kompetencí nepotřebujeme. Pokud se nám nedaří posunout dítě v některé KK, projednáme možné příčiny a další postup s rodiči. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

V září děti pozorujeme a diagnostikujeme, plánujeme co u koho budeme pozorovat a jakým způsobem děti posouvat. Od října vedeme deník (archy) s písemným záznamem o pozorování. 9. Dokumentace

Deník (archy se záznamy) u učitele, který si vede pozorování ve svém předmětu. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) vysoká absence žáka ve škole; sociální znevýhodnění žáka; absence asistenta pedagoga ve třídě b) motivace žáků k docházce do školy; asistent pedagoga ve výuce 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Krejčová, V., Kargerová, J. (2011). Začít spolu - Metodický průvodce pro 1.stupeň základní školy. Praha: Portál.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření Název opatření Zpracoval/a:

1. Podpora žáků 1.2 Prevence 1.2.1 Preventivní programy

Bc. Kateřina Mezihoráková

1. Z čeho vychází (legislativa)

Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků ve školách a školských zařízeních. 2. Pro koho je určeno

Pro všechny žáky školy a jejich rodiče. 3. Co obsahuje

Během školního roku projdou primární prevencí všechny ročníky. Probíhá v rámci rodinné nebo občanské výchovy. Primární prevence se zaměřuje na tyto formy rizikového chování: -

Závislostní chování (včetně netolismu, gamblingu), rizikové chování v dopravě Interpersonální agresivní chování – agrese, šikana, kyberšikana, násilí Sexuální rizikové chování, homofobie Intolerance, antisemitismus, extremismus, rasismus, xenofobie a negativní působení sekt Záškoláctví a delikventní chování ve vztahu k hmotných statkům – vandalismus, krádeže, sprejerství Poruchy příjmu potravy Rizikové sportovní aktivity, prevence úrazů

Klub prevence - cílovou skupinou jsou obvykle žáci 2. stupně s opakujícím se problémovým chováním (vyhrožování spolužákům, učitelům, chování se znaky šikany apod.) Cílem klubů prevence je informovat žáky o rizikovém chování v souvislosti s trestní odpovědností, pohovor s pracovníkem PČR. Dále se žáci účastní jednorázových akcí zaměřených na primární prevenci – o.s. Sananim (prevence užívání alkoholu), Podané ruce (divadlo Forum), Dalmatin (prev.aktivity Městské Policie), besedy Řekni drogám NE v klubu Leitnerova. 4. Jak se aplikuje

Primární prevence probíhá v rámci formálního vzdělávání. Je rozdělena do 7 oblastí. Každá třída absolvuje jednotlivá témata minimálně jedenkrát během školního roku na základě časového harmonogramu. V případě potřeby absolvuje třída prevenci i vícekrát za šk. rok. Klub prevence probíhá nepravidelně, dle potřeb žáků, učitelů, rodičů, a to v rámci formálního i neformálního vzdělávání (škol. klub, večerní klub). Forma: indiv. pohovory, besedy pro skupiny Jednorázové aktivity probíhají dle aktuální nabídky organizátorů, s výše uvedenými organizacemi spolupracuje škola již několik let

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Školní metodik prevence b) Školní metodik prevence c) Školní metodik prevence, TU (na 1. stupni), škol. psycholog, učitel Rv, externisté (PČR, NNO) 6. Pomůcky

Metodické materiály, projektor, spotřební materiál. 7. Role rodičů

Aktivní účast na klubu prevence (v případě akutního problému) 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Termíny prim. prevence jsou uvedeny v časovém harmonogramu, který je součástí plánu školního metodika prevence. 9. Dokumentace

Třídní kniha, docházkový sešit. 10. Překážky v realizaci opatření

11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

www.msmt.cz http://www.prevence-info.cz/sit-sluzeb/sit-organizaci/prehled/kraj/63 http://www.drogy-info.cz/ http://www.drogy.net/ http://www.prevence-info.cz/organizace/okresni-metodik-prevence-brno-mesto http://www.podaneruce.cz/ http://www.sananim.cz/ http://www.mpb.cz/ http://www.seznamsebezpecne.cz/ http://www.prevence-praha.cz/

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.2 Prevence

Název opatření

1.2.2 Komunitní programy

Zpracoval/a:

Bc. Kateřina Mezihoráková

1. Z čeho vychází

Vychází ze základních principů komunitního vzdělávání (zapojovat lidi bez rozdílu věku do života komunity prostřednictvím uspokojování jejich vzdělávacích, sociálních, kulturních nebo rekreačních potřeb). Cíle: - Snažíme se plnit roli vzdělávacího, poradenského a kulturního centra v místě svého zřízení. - Zapojujeme do svých aktivit místní komunitu, místní komunitou rozumíme občany, kteří jsou geograficky či vztahově vázány na školu (děti, žáci, bývalí žáci, jejich rodiče, mládež, dospělí, senioři, lidé žijící v blízkém okolí). - Aktivně zapojujeme členy komunity bez ohledu na věk, vzdělávací a sociální situaci. - Vytváříme nabídku zájmových a vzdělávacích aktivit v rámci celoživotního vzdělávání a uspokojování vzdělávacích, kulturních, rekreačních a sociálních potřeb členů komunity). 2. Pro koho je určeno

Pro členy místní komunity (žáci, rodiče, absolventi, spolupracující studenti, externisté, učitelé…). 3. Co obsahuje

kulturní programy (Velikonoční dílny-2. stupeń, rukodělné tvoření, příprava velikonočních pokrmů, jedná se o akci, která je otevřená rodičům, Den Romů – dopolední kulturní akce, probíhá formou center aktivit, akce je otevřená rodičům, Amari kereka-hudebně-taneční festival pro veřejnost, účinkují také partnerské školy) vzdělávací programy (programy Knihovny Jiřího Mahena – 2. stupeń, akce je otevřená i rodičům, zaměřená na literární žánry, četbu , Kluby prevence – besedy a pohovory s pracovníkem PČR určené žákům i rodičům, hlavními tématy je rizikové chování a trestní odpovědnost, vrstevnické programy ve škol. knihovně – programy připravované žáky ve školním klubu, určené žákům 1. stupně, otevřená i rodičům, cílem je seznámit žáky se škol. knihovnou, zvyšovat zájem o četbu ) zájmové (večerní klub – 1 x za měsíc, otevřený veřejnosti, zaměřený na:klub deskových her, setkávání s absolventy) celodenní program 4. Jak se aplikuje

Prostřednictvím písemného a osobního pozvání, vitrín, časopisu, webu zveme členy komunity na programy. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) koordinátor neformálního vzdělávání b) koordinátor neformálního vzdělávání c) Členové KC Osmec - pedagogové

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 6. Pomůcky

Spotřební materiál, UP, popř. personální zabezpečení pro organizátory aktivit (DPP, DPČ). 7. Role rodičů

Účast na komunitních aktivitách, hledáme způsoby, jak aktivně zapojit více rodičů 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Web, fotogalerie. 10. Překážky v realizaci opatření

Financování, nízký zájem rodičů. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

12. Příklad

Večerní kluby, kulturní akce (akademie, Amari Kereka..) www.osmec.cz : aktualita: 3.3.V tento den jsme ve večerním klubu přivítali naše bývalé žáky, abychom se dozvěděli, jak se jim daří při jejich studiu na střední škole. Jejich dojmy a informace ocenili zejména žáci 8. třídy, kteří se večerního klubu zúčastnili. Atmosféru zpříjemnilo hudební vystoupení skupiny Čohanas, jejímiž členy jsou absolventi naší školy. aktualita: 25.11. uspořádalo KC Osmec další večerní klub s tématem „Volba povolání“. Akce se zúčastnilo asi čtyřicet lidí (žáků, absolventů a dalších přátel školy). Na úvod proběhla preventivní aktivita související s problematikou trestní odpovědnosti a občanských průkazů, kterou připravil PhDr. Jaroslav Dlapa (PČR). Poté následovala beseda s absolventy školy, kteří úspěšně studují nebo již studium ukončili. K příjemné atmosféře přispěla hudební skupina Čohanas, jejímiž členy jsou bývalí, ale i současní žáci školy.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.2 Prevence

Název opatření

1.2.3 Celodenní program (neformální vzdělávání)

Zpracoval/a:

Bc. Kateřina Mezihoráková, Bc. Kamila Bíziková

1. Z čeho vychází (legislativa)

Zákon č. 561/ 2004 sb. o předškolním, základním, středním, vyšším, odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon). 2. Pro koho je určeno

Pro všechny žáky školy (předškoláci, žáci 1. st, 2.st), členy místní komunity (rodiče, absolventi, externisté, ..). 3. Co obsahuje

ESS - rozvíjení schopností, dovedností a funkcí důležitých pro zvládnutí trivia (hravou formou) Doučování - procvičování a upevňování učiva (zejm. čtenářské. gramotnosti) pro žáky s dlouhodobou absencí, SPU, individuálním vzdělávacím plánem zájmové kroužky – rozvoj nadání příprava na přijímací zkoušky - Procvičování učiva předmětů M/F, ČJ, Aj, Ch, Př pro vycházející žáky, dále pro žáky s SPU, dlouhodobou absencí a žáky s individuálním vzdělávacím plánem ranní klub – ranní příprava před vyučováním, služba pro děti pracujících rodičů polední klub – relaxační aktivity odpolední klub (= škol. klub) – zájmové aktivity, příprava na výuku večerní klub – zájmově-vzdělávací aktivity pro členy komunity kluby prevence – preventivní pohovory se žáky vykazujícími rizikové chování 4. Jak se aplikuje

Všichni žáci školy se mohou účastnit aktivit celodenního programu, pouze některé aktivity vyžadují pravidelnou docházku (doučování, ESS, kroužky, škol. klub), jiné aktivity jsou nízkoprahové (polední klub, večerní klub, příprava na přijímací zkoušky je vedena formou individuálních konzultací). Zájmové aktivity probíhají s čas. dotací 1 h/týden, kromě edukativně-stimulačních skupin 2hod. týdně. Ve škole jsou pro žáky k dispozici čtyři ESS. Kluby fungují denně, školní klub je otevřen od konce vyučování do 16. hod. Aktivity v klubu navazují obsahově i časově na výuku. Doučování je jedním z podpůrně-vyrovnávacích opatření, bývá doporučeno žákům (resp. ZZ) na výchovných komisích a případových konferencích, mohou však přijít i z vlastního zájmu. Kluby prevence probíhají podle potřeby s vytypovanými žáky a ve spolupráci s PČR. Výsledky práce, v rámci celodenního programu, jsou žáky prezentovány také na soutěžích, festivalech , tradičních akcích školy apod. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) koordinátor neformálního vzdělávání, ZŘŠ b) koordinátor neformálního vzdělávání, ZŘŠ c) TU, asistenti pedagoga, vychovatelka školního klubu, školní psycholog

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 6. Pomůcky

Pomůcky vhodné k realizaci kroužků (kancelářské potřeby…); PC; prostory klubu a odborných učeben. 7. Role rodičů

ZZ uděluje souhlas na základě podpisu návratky škol. řádu, kde je seznámen s možností celodenního programu. ZZ mohou navštěvovat celodenní program, ESS vyžaduje účast ZZ. Večerní klub zve pravidelně rodiče a další členy místní komunity , počítá s jejich aktivní účastí. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Celodenní program je naplánován na aktuální školní rok, září – tvorba plánů, červen – vyhodnocování. V průběhu školního roku dochází na základě konzultací s vedoucím aktivit a účastníky k drobným úpravám rozvrhu a aktualizacím (např. termíny večerních klubů a mimoškolních akcí). 9. Dokumentace

Docházkový sešit, roční plán, roční hodnocení, potvrzení o zápisu do školního klubu, rozvrhy školních klubů, řád školního klubu, přehled speciálních vzdělávacích potřeb (a podpůrných opatření). 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Nepravidelná docházka žáků; nezájem některých žáků o doučování (paradoxně těch, kteří ho nejvíce potřebují); nezájem rodičů o komunitní aktivity b) Individuální přístup k žákům; zavedení měsíčních praktických kurzů (společné vaření, tvoření…) pro žáky a členy komunity, které si dává za cíl prohloubit neformální vztah mezi členy komunity a školou, ukázat rodičům. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Metodický portál RVP, www.rvp.cz Portál Ministerstva školství a tělovýchovy, www.msmt.cz Kret, E. (1995). Učíme se jinak. Praha: Portál. 12. Příklad

Zájmové kluby/kroužky, příklady: -

Taneční kroužek Estetický kroužek - příprava na vystoupení, talentové zkoušky Hudebně-dramatický kroužek / školní kapela Školní časopis

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.2 Prevence

Název opatření

1.2.4 Včasná péče

Zpracoval/a:

Mgr. Darina Lukášová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 214/2012, kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb. Zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění školský zákon. 2. Pro koho je určeno

Včasná péče je určena pro děti, které dosud nezahájily povinnou školní docházku. Přípravné třídy navštěvují děti s odkladem školní docházky (i mladší 6 let) ze sociokulturně znevýhodněného prostředí na základě vyšetření pedagogicko-psychologické poradny. 3. Co obsahuje

Všestranný rozvoj osobnosti dítěte s přihlédnutím k jeho individuálním schopnostem. Přípravné třídy systematicky připravují děti na bezproblémové začlenění do vzdělávacího procesu 1. třídy základní školy. Koncepce Včasné péče. Jedním z hlavních úkolů je propojenost MŠ a ZŠ. Učitelé konzultují školní zralost a připravenost dětí i metody a formy práce. 4. Jak se aplikuje

Jednou z možností je zvolit alternativní vzdělávací program Začít spolu. Učitelé kladou důraz na úzkou spolupráci s rodiči, významné pedagogické podpory se dostává i dětem s odkladem školní docházky. V tzv. edukativně stimulačních skupinách se děti společně se svými rodiči pod vedením učitelů připravují na vstup do ZŠ. Kromě rozvoje dětí v oblasti psychosociální je třeba se zaměřit i na všestranný rozvoj jejich pohybových dovedností (cvičení v tělocvičně školy, nástavbová aktivita Cvičeníčko – děti cvičí zábavnou formou pod vedením zkušených lektorů). Při práci s dětmi se učitelé snaží o vyváženost spontánních a řízených aktivit, které jsou vzájemně provázané. S dětmi se pracuje v centrech aktivit v malých skupinkách. Hra je nejdůležitější aktivitou dětí, dále je u nich uplatňováno prožitkové, situační a prosociální učení. Klade se důraz na rozvoj řečových dovedností dětí (logopedická prevence), děti také navštěvují kroužek keramiky, účastní se divadelních představení, pro rodiče jsou pravidelně pořádány besídky, táboráky, vyřazení předškoláků. Ve třídách mohou pomáhat romští asistenti a učitelé úzce spolupracují s rodinami dětí. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) vedení školy, učitelé MŠ, třídní učitelé přípravných tříd b) vedení školy c) třídní učitelé přípravných tříd, učitelé MŠ, školní logoped

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 6. Pomůcky

V MŠ a v přípravných třídách je používáno široké spektrum pomůcek nezbytných pro všestranný rozvoj dětí. 7. Role rodičů

U rodičů dětí, které navštěvují MŠ a přípravné třídy ZŠ, je vítána jejich úzká spolupráce s pedagogickými pracovníky školy. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Záznamy o činnosti v MŠ a přípravných třídách jsou zaznamenávány do třídní knihy, v přípravných třídách je každému dítěti vedeno portfolio, kam jsou zaznamenávány jeho pokroky. Záznamy o dětech si vede také školní logoped. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) občasná nedostatečná spolupráce rodičů se školou b) učitelé si musí získat důvěru rodičů, např. pořádáním různých akcí pro rodiče, zapojením rodičů do chodu školy 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Bartoňová, M., Bytešníková, I. a kol. (2012). Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Preschool Education of Children with Special Educational Needs. Brno: Masarykova univerzita. Gardošová, J., Dujková, L. a kol. (2012). Vzdělávací program Začít spolu: metodický průvodce pro předškolní vzdělávání. Praha: Portál. Nádvorníková, H. (2011). Kognitivní činnosti v předškolním vzdělávání. Praha: Josef Raabe. Koťátková, S. (2008). Dítě a mateřská škola. Praha: Grada. Lažová, L. (2013). Mateřská škola komunikuje s rodiči: výměna informací, řešení problémů. Praha: Portál. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Šmelová, E. a kol. (2012). Připravenost dětí k zahájení povinné školní docházky v kontextu současného kurikula. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 12. Příklad

24.1.2014 - Putování za africkými šneky V pátek 24. ledna se děti z MŠ Dituška vydaly za obřími šneky do přípravné třídy. Zde jim paní učitelka s dětmi připravila zajímavý program plný nových poznatků, her a soutěží. Seznámily se s nádhernými obřími šneky a děti z přípravky menším kamarádům ukázaly, jak se o ně starají. Děti se do školky vracely spokojené a celý den si o zajímavém zážitku povídaly. Převzato z: http://osmec.cz/

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.2 Prevence

Název opatření

1.2.5 Edukativně-stimulační skupiny (ESS)

Zpracoval/a:

Mgr. Lada Balaštíková

1. Z čeho vychází (legislativa)

14/2005 Sb., aktuální znění č.214/2012 Sb., vyhláška upravující předškolní vzdělávání – Mateřské školy. Edukativně-stimulační skupiny (dále ESS) nejsou legislativně ukotveny. 2. Pro koho je určeno

ESS jsou určeny předškolním dětem, které mohou být nějakým způsobem ohroženy v počáteční fázi školní výuky. Jedná se především o děti se sociálním znevýhodněním a jejich rodiče. 3. Co obsahuje

ESS jsou zaměřeny na rozvoj specifických funkcí předškolních dětí, jejichž rozvoj je nutný pro úspěšné zahájení povinné školní docházky, především pro schopnosti čtení a psaní. ESS navíc pomáhají zkvalitňovat přátelské vztahy mezi rodiči a školou. V lekcích se rozvíjí následující oblasti: - Jemná motorika a grafomotorika - Zrakové/sluchové vnímání – zraková/sluchová diferenciace, analýza, syntéza, paměť - Prostorová orientace, orientace v čase, základní matematické představy - Řeč, myšlení 4. Jak se aplikuje

Organizace lekcí : - program je rozvržen do 10 lekcí (60 min. jedna; frekvence je 1x za 14 dní nebo 1x týdně) - ve skupině je ideálně 6-8 dětí (s dítětem je vždy přítomen jeden z rodičů) 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) plánuje kmenový pedagog včasné péče (učitelé MŠ, 1.tříd) b) kontroluje vedoucí předmětové skupiny (koordinátor včasné péče) c) realizuje pedagog a asistent pedagoga 6. Pomůcky

Sada pracovních listů pro každé dítě + obrazová příloha pro skupinu ESS, doporučený drobný materiál pro výuku (od různých druhů papíru (kancelářský, balicí, barevný), obyčejné tužky, pastelky, nůžky, lepidla, brčka, provázek, drobný materiál na navlékání (korálky, knoflíky, těstoviny...), plastelína, špejle, pingpongové míčky, míč, roličky od toaletního papíru, kulaté krabičky od sýrů, různé didaktické a společenské hry atd.)

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Role rodičů na účasti v ESS je nenahraditelná. Napomáhá k zapojení rodičů do vzdělávacího procesu předškolních dětí, a tím zároveň připravenosti dětí na úspěšný vstup do prvního ročníku PŠD. Důležité je navázání mezilidských vztahů (rodič, dítě, pedagog, asistent). Rodič má možnost získat ucelené informace o pokrocích svého dítěte a návody pro další práci a zlepšení. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Přihláška (návratka) dítěte, záznam o činnosti v nepovinném předmětu, roční plán a jeho vyhodnocování – 1 x za 3 měsíce, portfolio žáka. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) překážky absence dětí nebo jejich rodičů b) vysvětlování rodičům vhodnost (nutnost) účasti dětí a jejich rodičů na ESS 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Bednářová, J., Šmardová, V.(2013). Edukativně stimulační skupiny pro děti předškolního věku. Brno: PPP Brno. Sada materiálu pro každé dítě má obsahovat následující materiály: Bednářová, J., Šmarda, R. (2006). Jedním tahem. Praha: Dys centrum – Praha. Bednářová, J., (1998). Kreslení před psaním. Brno: PPP Brno. Bednářová, J., (2004). Předčíselné představy. Brno: PPP Brno. Bednářová, J., (2010). Zrakové vnímání. Praha: Dys centrum – Praha. Bednářová, J., (2008). Sluchové vnímání. Brno: PPP Brno. 12. Příklad

Stručný obsah 1 lekce: 1. Žáci i rodinní příslušníci jsou přivítáni a stručně seznámeni s průběhem a obsahem lekce. 2. Cvičení na jemnou motoriku společně s rodiči. 3. Po rozcvičení přejdeme na činnost rozvíjející grafomotorické dovednosti. Děti nejprve vybídneme, aby si tvar obtáhly prstem. Rodiče upozorníme zejména na úskalí sledování čáry v části smyček. Po dokončení tohoto cvičení přecházíme plynule na nácvik psaní konkrétního tvaru a tím je kruh. 4. Činnost na rozvoj sluchového vnímání, kdy vyvozujeme počáteční tzv. náslechovou hlásku ve slově. 5. Hra „Kuba řekl...“ Lektor zadává dětem jednoduché příkazy, jako např. Kuba řekl, rychle si stoupni za židli,....přines červenou pastelku, zaskákej si, zatleskej, sedni si mamince na klín atd. Zapojujeme rodiče. 6. Další práce u stolu. Pracujeme opět s obrazovou přílohou k metodickému materiálu. Nejprve s dětmi obrázky pojmenujeme, následně necháme rodiče, aby přečetli říkanku, a vyzveme dítě k vyhledání obrázku rýmujícího se slova. Slovo přiřadíme k říkance a na závěr činnosti všechny rýmy zopakujeme. Pro zajímavost můžeme vyzvat rodiče, aby sami vymysleli další rýmy. 7. Lekci zakončujeme zadáním práce domů. Bereme ohled na prostředí, ze kterého většina žáků pochází. Z každé procvičované oblasti se však snažíme zadat alespoň část. Na začátku následující lekce kontrolujeme zadanou domácí práci a za odměnu dáváme dětem na pracovní listy razítka. Poděkujeme a rozloučíme se.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření Název opatření Zpracoval/a:

1. Podpora žáků 1.3 Intervence 1.3.1 Akutní intervence

Mgr. David Němeček

1. Z čeho vychází (legislativa)

Dané opatření nevychází z legislativy, ale z nadstandardní iniciativy školy 2. Pro koho je určeno

Pro učitele a žáky, kteří se během výuky ocitnou v problémech, které nedokáží řešit, nebo by jejich řešení vedlo k narušení výuky. 3. Co obsahuje

Intervence ŠPP do hodin následované pohovory s žáky i učiteli. 4. Jak se aplikuje

Pedagog, který ve třídě, kde vznikl problém učí (případně je třídním řešeného žáka), zavolá do kanceláře ŠPP, aby si pověřený pracovník přišel pro problémového žáka, případně vyšle přítomného asistenta, aby žáka do ŠPP odvedl. Současně jsou všichni žáci instruováni, že v případě jakýchkoliv problémů mohou ŠPP navštívit, chodí tedy také z vlastní iniciativy, pokud oni sami cítí přítomnost nějakého problému. Pověřený pracovník ŠPP vyhodnotí situaci a provede pohovor s žákem. Ve chvíli, kdy se podaří problém vyřešit, nebo dostatečně podchytit, pracovník ŠPP vrátí žáka do třídy a zpětně celou situaci konzultuje s daným pedagogem, případně přijme konkrétní opatření, aby se problém na příště již neopakoval (tedy řeší celou situaci ke spokojenosti všech zúčastněných stran). 5. Personální zabezpečení

Rozvrh pracovníků pro službu na lince akutních intervencí plánuje vedení školy ve spolupráci s vedoucím ŠPP. Akutní intervence realizuje pověřený pracovník ŠPP, který má zrovna v danou hodinu službu. Celý proces kontroluje vedoucí školního poradenského pracoviště a v poslední instanci vedení školy (ZŘŠ). 6. Pomůcky

Zaměstnance, který/ří spolupráci s mimoškolskými subjekty ve všech jejích podobách realizuje/í. (Ideálně) telefonní linka přístupná ve všech třídách. 7. Role rodičů

Reflexe nevhodného chování svých dětí a spolupráce při snaze mu předcházet a eliminovat jej. V extrémním případě ochota si problémového (např. opakovaně agresivního) žáka vyzvednout a odvést domů.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Opatření probíhá nárazově dle potřeby, z dlouhodobého hlediska v podstatě neustále – služba akutních intervencí kopíruje rozvrh školy. 9. Dokumentace

Zápisy o důvodu akutní intervence, jejím vývoji a přijatém opatření. V případě závažnějších prohřešků smlouvy s žáky, nebo výpovědi o událostech zakončené zprávou zasílanou všem pedagogům. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) absence telefonní linky; neochota dětí poslechnout pracovníka ŠPP a ze třídy odejít; neschopnost pracovníka ŠPP situaci vyřešit b) možno řešit prostřednictvím asistentů, v případě, že nejsou k dispozici ovšem přetrvává silná komplikace zvláště u případů agrese; pracovníci ŠPP tomuto problému předcházejí dlouhodobým budováním autority a pomocí nabytých zkušeností s konkrétními dětmi (zjistí, jaká řeč na daného žáka platí); pečlivý výběr patřičně vzdělaných a schopných pracovníků, doplněných jejich vzájemnou výměnou zkušeností 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Bartošová, I. (2008). Školní intervence pro žáky s problémovým chováním, Brno: PdF MU (diplomová práce). 12. Příklad

Ve čtvrtek zavolal asistent do ŠPP, že potřebuje v osmé třídě akutní intervenci. Pracovník ŠPP, který měl v tu chvíli službu, neprodleně vyrazil do třídy, ze které odvedl tři žákyně, které si v krátkodobé nepřítomnosti třídní učitelky začaly zpívat a hlasitě oponovat asistentovi, který je napomínal. Žákyně se v ŠPP zklidnily, uvedly v čem viděly problém a následně uznaly svou chybu a slíbily, že se takto chovat nebudou. Poté byly odvedeny zpět do třídy, kde byly po zbytek hodiny v klidu. Pracovník ŠPP následně konzultoval případ s asistentem, vyslechl si jeho pohled a nabídl opatření jak sporu napříště předejít.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.3 Intervence

Název opatření

1.3.2 Individuální terapie

Zpracoval/a:

Mgr. Martina Brémová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Psychoterapii může vykonávat pouze atestovaný klinický psycholog, případně ten, kdo absolvoval akreditovaný psychoterapeutický výcvik. 2. Pro koho je určeno

Do individuální terapie může chodit žák, rodič/zákonný zástupce žáka, pedagog, či jiný zaměstnanec školy. 3. Co obsahuje

Individuální terapie se snaží vzájemnou komunikační výměnou a ovlivňováním dosáhnout společného cíle, jímž je účinná pomoc klientovi. 4. Jak se aplikuje

Klient a terapeut se společně setkávají na terapeutických sezeních v dohodnutém intervalu a po dohodnutou dobu. Možný je klesající interval v průběhu terapie – ze začátku ideálně 1-2 týdně, později 1krát za 14 dní, na konci možný tzv. udržovací stav – docházka třeba jen 1krát za 3 měsíce. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) plánuje klient společně s terapeutem b) terapeut má možnost své kazuistiky rozebírat se supervizorem daného psychoterapeutického směru. Kontrola individuální terapie neexistuje. c) Realizuje psychoterapeut 6. Pomůcky

Podstatná je samostatná místnost, kde v průběhu terapie klienta a terapeuta nikdo neruší. 7. Role rodičů

Pokud chce do terapie vstoupit klient mladší 18-ti let, je nutný podepsaný souhlas zákonných zástupců s individuální terapií. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 9. Dokumentace

Zápis ze sezení, pokud je vyhotoven, si uschovává terapeut u sebe. Jedná se o důvěrné informace, které by měly být uloženy v zamykatelné skříni (pokud má do místnosti přístup i někdo jiný) a i po ukončení terapie by se měly záznamy archivovat. 10. Překážky v realizaci opatření

Častá absence žáků; nepravidelná docházka do terapie; terapie v době výuky – uvolňování z výuky, snížená docházka do terapie mimo dobu výuky; dávání přednosti zajímavé výuce před terapií; odmítnutí terapie; chození do terapie z důvodu pocitu lukrativity, i když nemám psychický problém, který by bylo třeba řešit; zdůvodnění nutnosti terapie zástupným problémem, který ale řešit nechci (např.nejsem na to připraven); + další problémy v terapeutickém vztahu – navázání důvěry/nedůvěra, přenos/protipřenos 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Kratochvíl, S., (2012). Základy psychoterapie, Praha: Portál. Langmeier, J. , Balcar, K., Špitz, J (2010). Dětská psychoterapie, Praha:Portál. Lanyadoová, M., Horneová, A. ed.(2005). Psychoterapie dětí a dospívajících, Praha: Portál. 12. Příklad

Katčini rodiče se rozešli a maminka zůstala sama se 4 dětmi. Katce, která chodila v tu dobu do 6. třídy se začal prudce zhoršovat prospěch. Do školy chodila unavená, někdy nepřišla vůbec. Školní psycholožka provedla s Katkou úvodní pohovor, kde zjistila rodinnou situaci. Následně kontaktovala maminku a nabídla jí terapii. Matka sama o terapii neměla zájem, ale souhlasila, aby do terapie vstoupila alespoň Katka. Katka chodila na sezení jednou týdně po dobu 4 měsíců. Terapie jí pomohla vyrovnat se s traumatem, které jí způsobil otec před odchodem. Školní prospěch se opět zlepšil a vztah se školní psycholožkou podpořil pozitivní vztah ke škole jako takové.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.3 Intervence

Název opatření

1.3.3 Individuální náprava poruch řeči (NKS)

Zpracoval/a:

Mgr. Darina Lukášová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění vyhlášek č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. 2. Pro koho je určeno

Individuální náprava poruch řeči je určena pro žáky 1. – 5. ročníku ZŠ, pro žáky přípravných tříd a pro děti z obou mateřských škol, které náležejí k základní škole. Také u žáků druhého stupně bývá prováděna individuální náprava poruch řeči – buď na doporučení třídního učitele či pracovníků ŠPP, nebo může o spolupráci s logopedem požádat sám žák. 3. Co obsahuje

Logopedická terapie je přizpůsobena konkrétní NKS, která byla u žáka diagnostikována. Nejčastěji se u žáků ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října vyskytuje dyslalie. V případě dyslalie probíhá terapie následujícím způsobem (jedná se o obecný postup, který je u jednotlivých žáků přizpůsoben jejich věku, typu dyslalie apod.): 1. přípravná cvičení (např. oromotorická, dýchací, foukací cvičení) 2. vyvození hlásky (hlásek) 3. fixace hlásky 4. automatizace hlásky 4. Jak se aplikuje

Individuální nápravě poruch řeči předchází depistáž NKS, při které jsou vytipováni žáci, kteří budou potřebovat následnou logopedickou péči. Žáci docházejí na individuální terapii zhruba dvakrát měsíčně (frekvence logopedické terapie je přizpůsobena závažnosti NKS, kupříkladu u žáků s dyslalií multiplex či balbuties je frekvence terapeutických sezení vyšší). 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) vedení ŠPP, školní logoped b) vedení ŠPP c) školní logoped; třídní učitel (např. ve fázi automatizace hlásek při terapii dyslalie) 6. Pomůcky

Materiály a pomůcky podle typu NKS (výběrově) – logopedické zrcadlo (pro oromotorická cvičení); větrník či bublifuk (pro foukací cvičení); logopedická říkadla na procvičování konkrétních hlásek, knížky s logopedickými cvičeními; bzučák na procvičení fonematické diferenciace délky slabik apod.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Rodiče poskytují informovaný souhlas s depistáží NKS a následnou logopedickou péčí. Ideální je, když rodiče se svými dětmi procvičují výslovnost hlásek podle pokynů logopeda. Toho se zatím nedaří dosáhnout. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Školní logoped vede dokumentaci zaznamenávající průběh logopedické terapie u každého žáka (tato dokumentace je uložena v pracovně logopeda). Zároveň si vede záznamový arch, kam zapisuje četnost logopedických sezení s jednotlivými žáky. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) chybí souhlas rodičů, který by školnímu logopedovi umožnil s dítětem terapeuticky pracovat; dítě je v péči jiného logopeda; dítě odmítá při logopedické terapii spolupracovat; rodiče nedostatečně spolupracují s logopedem; vysoká absence dítěte, která znemožňuje dodržovat vhodný interval logopedické péče b) Spolupráce TU a logopeda, komunikace TU/logoped/externí logoped/rodič, získání důvěry dítěte (rozhovorem/hrou), obecně zlepšení spolupráce s rodiči 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Bočková, B. (2011): Podpora žáků se specificky narušeným vývojem řeči. Brno: Masarykova univerzita. Klenková, J. (2007): Terapie v logopedii. Brno: Masarykova univerzita. Krahulcová, B.(2013): Dyslalie – patlavost: vady a poruchy výslovnosti. Praha: Beakra. Lechta, V. (2010): Koktavost: integrativní přístup. Praha: Portál. Lechta, V. a kol. (2011): Terapie narušené komunikační schopnosti. Praha: Galén. 12. Příklad

Šestiletý žák 1. třídy, jemuž byla diagnostikována dyslalia levis (konkrétně rotacismus a rotacismus bohemicus – chybná výslovnost hlásek R a Ř). V rámci individuální terapie přichází chlapec 2krát měsíčně na logopedickou terapii. Každé sezení je zahájeno oromotorickými cvičeními, následuje vyvození hlásky (nejprve R, po jejím zvládnutí a zafixování i Ř) a fixace hlásky (tj. dítě se učí vyslovovat hlásku již nikoli izolovaně, ale v konkrétních slovech tak, aby si osvojilo její výslovnost na začátku, uprostřed i na konci slova, a to v kombinaci s ostatními hláskami české abecedy). Poté následuje fáze automatizace, kdy hraje významnou roli podpora třídního učitele, který dbá na to, aby žák nově osvojenou hlásku používal v běžném mluvním projevu. Celá terapie probíhá hravou formou za využití množství logopedických pomůcek.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.3 Intervence

Název opatření

1.3.4 Monitorování chování a seberegulace

Zpracoval/a:

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění vyhlášek č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. 2. Pro koho je určeno

Pro žáky s nevhodnými projevy v chování. Nejtypičtěji se aplikuje u žáků s diagnózou ADHD či s dalšími poruchami chování a emocí. 3. Co obsahuje

Zpětné zrcátko - Jedná se o etopedickou pomůcku na jedné stránce, která je založena na okamžité zpětné vazbě týkající se chování žáka (po každé odučené hodině) a na participaci žáka na procesu hodnocení chování (ptáme se žáka na jeho názor na to, jak se choval). Zpětné zrcátko žák nosí sebou domů k nahlédnutí rodičům. Deníčky - Učitel komunikuje s rodičem prostřednictvím deníčku, kde popisuje aktuální chování žáka. Záznamový sešit - Forma vnitřní komunikace mezi učiteli. Do sešitu se zapisují konkrétní výchovné problémy konkrétních dětí. 4. Jak se aplikuje

Zpětné zrcátko - Aplikuje se po domluvě s rodiči (popřípadě i s pracovníkem OSPOD), učitel i žák popisují chování žáka v každé hodině (probíhá zpětná vazba učitel-žák), přičemž na konci vyučování zpětné zrcátko může zhodnotit i zodpovědný poradenský pracovník. V některých případech je vhodné domluvit se s rodičem na pravidelných schůzkách ve škole, při nichž se hodnotí chování žáka s použitím záznamů zpětných zrcátek. Zpětné zrcátko též může hrát svou roli při schůzkách s pracovníky OSPOD (popřípadě PMS). Deníčky - Deníčky jsou zaváděny automaticky pro všechny žáky. V některých případech se však jejich role rozšiřuje a z jednoduchého komunikačního kanálu se stává materiál pro další hodnocení poradenským pracovníkem, pracovníkem OSPOD atd. Mechanizmy pak mohou být podobné jako u Zpětného zrcátka. Záznamový sešit - Záznamové sešity jsou ideálně vedeny pro každou třídu (drobnější prohřešky v chování, pochvaly) i pro celou školu (větší prohřešky v chování). Zapisují se do nich také akutní intervence poradenských pracovníků. Třídní učitel se pravidelně (minimálně jednou týdně) seznamuje se zápisy, které se týkají jeho třídy. V případě potřeby kontaktuje poradenské pracovníky, zákonné zástupce atp. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Toto opatření plánují poradenští pracovníci ve spolupráci s třídnímu učiteli.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ b) Úspěšnost opatření posuzuje primárně rodič a učitel, dále pak zodpovědný poradenský pracovník. c) Opatření realizuje třídní učitel, některé prvky však vyžadují i aktivitu zodpovědného poradenského pracovníka. 6. Pomůcky

Formuláře pro Zpětné zrcátko, sešity na Deníčky a Záznamové sešity. 7. Role rodičů

Rodič musí souhlasit s nastavením konkrétních opatření. Jeho spolupráce je nezbytně nutná, měl by sledovat deníčky a zpětná zrcátka každý den a reagovat na ně. U těžších případů se doporučuje vyzvat rodiče aby chodil každý týden zhodnotit chování žáka s třídním učitelem (může probíhat i telefonicky, může být přítomen poradenský pracovník, může být přítomno i dítě). S rodičem musí být vyjasněno i to, zda je schopen v případě větších afektů (bouřlivých emocí) dítě ze školy odvést domů anebo přijít do školy a vypomoci s jeho uklidněním (případně zklidnit dítě po telefonu). 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Termín vypracování opatření je nejčastěji stanoven spolu s termínem pohovoru s rodiči, který je reakcí na problematické chování žáka. 9. Dokumentace

Je nezbytné mít archivován souhlas rodičů s nastavením vyrovnávacího opatření. Dále pak sešity samotné (zvláště ty, které dítě nosí domů) je dobré kopírovat a ukládat na bezpečné místo. I případné konzultace s rodiči či s dítětem by měly být zaznamenány a měl by být popsán jejich přibližný obsah. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Nedostatečný zájem rodičů o nastavená opatření, neúčinnost opatření, časová náročnost pro učitele i pro žáka. b) Zapojení poradenských pracovníků i externích subjektů (OSPOD) do komunikace s rodiči, navázání dalších opatření (psychiatrické vyšetření, medikace), finanční odměny pro učitele, doučování žáka. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Žáčková, H., Jucovičová, D. (2010). Neklidné a nesoustředěné dítě. Praha: Grada. Martínek, Z. (2009). Agresivita a kriminalita školní mládeže. Praha: Grada. Reitmayerová, E., Broumová, V. (2012). Cílená zpětná vazba. Praha: Portál. Navrátil, S., Mattioli, J. (2011). Problémové chování dětí a mládeže: Jak mu předcházet, jak ho eliminovat. Praha: Grada.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 12. Příklad

Pavel chodil do třetí třídy, když se u něj začalo objevovat neobvyklé až nebezpečné chování. V předešlých letech u něj byla určena diagnóza ADHD a byl mu přidělen asistent pedagoga, jeho chování však přesáhlo i přesto únosnou mez, měl tendence vyrušovat za každých okolností, občas by jeho počínání šlo nazvat sebepoškozováním či zkratovitým jednáním. Byla svolána výchovná komise, kde jsme spolu s rodiči prozkoumali změny v rodině a hledali jsme i jiné příčiny náhlého zhoršení Pavlova stavu. Pavlův otec se nedávno vrátil k rodině a narušoval zažité pořádky ve výchově Pavla. Domluvili jsme se na jasných hranicích, které by neměl Pavel jak doma tak ve škole překračovat. Slíbili jsme si, že třídní učitel bude s rodiči komunikovat pomocí Deníčku, že bude zavedeno Zpětné zrcátko a že situaci bude vyhodnocovat školní psycholog spolu s třídním učitelem a rodiči jednou týdně. Po několika týdnech školní psycholog konstatoval, že ačkoli se chování žáka mírně zlepšilo, Pavel se do velké míry není schopen kontrolovat, „nepřemýšlí a dělá“, zpětná vazba se míjí často účinkem. Pavel byl tedy psychiatricky vyšetřen a medikován. Po určité době dokázal přemýšlet o svém chování, nad zpětným zrcátkem uvažoval, co by měl dělat jinak apod. Jeho chování se do té míry upravilo, že dál pokračuje pouze informování rodičů pomocí deníčku.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.3 Intervence

Název opatření

1.3.5 Individuální výchovně vzdělávací program

Zpracoval/a:

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

Opatření vychází z Individuálního výchovného plánu podle § 171 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 2. Pro koho je určeno

Je určen primárně pro žáky s problémy v chování a vzdělávání, které jsou neúspěšně řešeny pomocí běžných intervencí (pohovory s rodiči, kázeňské postihy apod.). 3. Co obsahuje

Individuální výchovně vzdělávací program (dále IVVP) obsahuje prvotní "smlouvu s rodiči a se žákem", která obsahuje vymezení problémů v chování i ve vzdělávání a specifikuje dohodu na nápravě (co udělá žák, co udělá rodič, co udělá škola...). Určuje také termíny kontrolních setkání, kdy se plán znovu otevírá a aktualizuje. 4. Jak se aplikuje

Rodiče jsou pozváni na setkání, kde je jim představena možnost aplikovat IVVP spolu s komunikací důvodů, proč by se mělo IVVP týkat jejich dítěte. Kromě žáka, rodičů a třídního učitele by měl být přítomen výchovný poradce, popřípadě členové poradenského pracoviště, vedení školy a další zapojené instituce (PPP, OSPOD, PMS). Poté, co rodič souhlasí s vypracováním IVVP, proběhne debata, kde si všechny strany určí jasně definované, realistické a kontrolovatelné úkoly, které povedou ke zlepšení chování a prospěchu žáka. Podpisem stvrzená "smlouva s rodiči a se žákem" obsahuje termín kontrolního setkání, které se pak opakuje přibližně každý měsíc. Během kontrolních setkání (musí být přítomen rodič, žák a TU) se hodnotí úspěchy, neúspěchy, rizika a nové možnosti postupu v daném případu. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) IVVP vzniká na návrh výchovné poradkyně, členů poradenského pracoviště či učitelů. O jeho realizaci rozhoduje primárně třídní učitel. b) Průběh a výsledky IVVP kontroluje výchovný poradce, popřípadě vedení školy. c) Jednotlivé prvky IVVP realizují všechny zapojené strany. 6. Pomůcky

Formuláře "smlouvy rodiči a se žákem" a "kontrolních setkání".

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Rodič zde hraje velmi zásadní roli. Musí IVVP schválit a je jednou ze stran, která se zavazuje k nastavení a plnění jasně definovaných cílů. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

IVVP se vypracuje v co nejkratším časovém horizontu po rozhodnutí TU ho u daného žáka realizovat. 9. Dokumentace

"Smlouva rodiči a se žákem" a "Kontrolní setkání". Obé u TU a u výchovného poradce. Kopii dokumentu by si měl odnést i rodič (respektive žák). 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Časová náročnost, neochota rodičů či žáka plnit zadané cíle. b) Jasně definované cíle (parametry SMART = konkrétní, měřitelné, dosažitelné, odpovídající časově ohraničené), jasné důsledky neplnění cílů (např. po dohodě s OSPOD), kvalitně sestavené formuláře, zaškolení učitelů, pomoc školního poradenského pracoviště. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Salavcová, M., & Mertin, V. MŠMT, (2011): Metodické pokyny k pokusnému ověřování nové formy spolupráce s rodinou a školní péče o žáky, u kterých se projevuje rizikové chování, a k zavedení individuálního výchovného plánu. Praha: MŠMT. 12. Příklad

Žák X. se chová ve škole nevhodně. Je fyzicky i verbálně agresivní, poškozuje školní majetek, narušuje výuku, odmítá pracovat, nerespektuje pokyny učitele, hádá se se spolužáky atd. Ve smlouvě se žák mimo jiné zavázal předkládat učitelům deníček o chování pro rodiče, docházet ke školnímu psychologovi a vystavit se pro něj nepříjemné činnosti v případě překročení školního řádu. Rodič se zavázal deníček kontrolovat, dbát na domácí přípravu a podporovat žáka ve vhodných volnočasových aktivitách. Škola se zavázala pracovat se žákem psychoterapeuticky, umožnit žákovi i rodičům konzultace dle potřeby a nabídnout žákovi volnočasové aktivity ve školním klubu. První kontrola po měsíci odhalila mnohé pokroky v chování. Pro přetrvávající problémy zkusí žák konzultovat některé problémy s etopedem.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.3 Intervence

Název opatření

1.3.6 Systém podpory žáků s vysokou absencí

Zpracoval/a:

Mgr. David Němeček

1. Z čeho vychází (legislativa)

Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví; MŠMT; Čj: 10 194/2002-14. 2. Pro koho je určeno

Systém podpory je určen pro žáky, kteří z jakýchkoliv důvodů dlouhodobě chyběli, případně pro žáky, kteří z různých důvodů absentují opakovaně a dostávají se tak do vzdělávacího deficitu. Škola podporuje absentující žáky nejen přímo, ale také nepřímo formou komunikace a poradenství s jejich rodiči, eventuelně se spřízněnými organizacemi (NNO aj.), které mají zájem se na výchovně vzdělávací podpoře žáků s vysokou absencí podílet. 3. Co obsahuje

Preventivní konzultace pracovníků školy s žáky i rodiči ve snaze již v zárodku nástupu vysoké absence zabránit. Osobní jednání pracovníků školy s rodiči ve snaze eliminovat nastupující absenci a její negativní dopady na vzdělání a výchovu. Vícestranná jednání pracovníků školy s rodiči a partnerskými institucemi v případech, kdy absence i po předchozí podpoře narůstá. Samotný systém vzdělávací podpory u žáků, u kterých se nezdařilo kulminaci absence zabránit. 4. Jak se aplikuje

Třídní učitel (TU) dlouhodobě sleduje docházku svých žáků a preventivně upozorňuje žáky i jejich rodiče na úskalí narůstání absence. Ve chvíli, kdy absence splní alespoň jednu ze dvou následujících podmínek: (1) omluvená absence přesahuje počet hodin odučených ve čtyřech řádných školních týdnech; (2) žák má neojedinělou neomluvenou absenci, TU si pozve rodiče (zákonné zástupce - ZZ) na oficiální pohovor, jehož cílem je zarazit narůstající absenci a naplánovat vzdělávací podporu (vyzvedávání úkolů při nemoci, úkoly navíc po nástupu do školy, doučování z jednotlivých předmětů, individuální vzdělávací plán apod.). Pokud se ani v tomto stádiu nárůst absence nezarazí, případně nejsou dodržovány některé z výstupů pohovoru ZZ s TU, svolá škola výchovnou komisi, na které se snaží výše uvedené cíle dojednat v rámci širšího kolegia. Výchovné komise se zpravidla účastní pracovníci školního poradenského pracoviště (sociální pedagog, speciální pedagog, školní psycholog), ZZ, TU a v některých případech zástupci partnerských organizací (NNO, OSPOD, PMS). Ve všech výše uvedených krocích škola usiluje o to, aby součástí domluvených opatření byla výše přiblížená čistě vzdělávací podpora, jejímž cílem je nahradit zameškané učivo. Tento cíl je často realizován ve spolupráci s NNO pomocí různých vzdělávacích programů, které tyto organizace nabízejí. 5. Personální zabezpečení

Opatření zpracovává a realizuje TU v kooperaci s učiteli jednotlivých předmětů, s výchovným poradcem, sociálním pedagogem a dalšími členy poradenského pracoviště. Celý systém podpory kontroluje výchovný poradce, který je současně vedoucím poradenského pracoviště. S učiteli jednotlivých předmětů domlouvá TU sběr úkolů a doučování, součinnost poradenského pracoviště pak nabízí plánování vícestranných jednání (sociální pedagog), případně přípravu individuálního vzdělávacího plánu (speciální pedagog).

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 6. Pomůcky

Kvalifikovaná pracovní síla a mzdové prostředky na její zajištění (např. pracovníci školního poradenského pracoviště). Prostředky na provozní náklady, které umožní například přípravu úkolů pro dlouhodobě nemocné (kopie pracovních listů apod.). 7. Role rodičů

Rodiče mají v podpoře výchovy a vzdělání u žáků s vysokou absencí nezastupitelnou roli – podobně jako u jakékoliv jiné výchovně vzdělávací podpory. Škola od rodičů potřebuje především zájem o výchovu a vzdělání svých dětí, který je nezbytným předpokladem zdařilého vzdělávání. Funkce rodičů je do značné míry motivační, sami rodiče svým přístupem a vedením dítěte rozhodují o tom, zdali jejich děti pravidelně navštěvují školu a zdali v případě nemocí dohání zameškané učivo. V úřední rovině je poté od rodičů potřebný souhlas pro jednotlivé nástroje podpory jako je například doučování ve škole, či jiné organizaci. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Sdělení a komunikace TU a ZZ v ŽK, zápisy z pohovorů TU se ZZ, zápisy z výchovných komisí, deníček komunikace mezi učiteli a doučující NNO, pracovní listy s domácími úkoly pro dlouhodobě absentující, individuální vzdělávací plán dlouhodobě absentujících. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Nedostatek kvalifikované pracovní síly; neochota dětí vzdělávat se; neochota rodičů dbát na vzdělávání svých dětí. b) Začlenění školních poradenských pracovišť do systému českého školství; úzká spolupráce školy s pracovníky NNO; součinnost rodičů, školy a dalších organizací při snaze motivovat dítě a vysvětlit mu potřebu dosažení vzdělání; spolupráce s partnerskými organizacemi, které kombinují podpůrná a represivní opatření (OSPOD, PMS) a které tak mohou skrze hrozící konkrétní dopady motivovat rodiče ke starosti o vzdělání a výchovu svých dětí. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Šojdrová, M. a kol. (2014). Rovný přístup ke vzdělání v ČR: situace a doporučení. Praha: ČŠI. Chládková, A. (2013). Srovnání intervenčních přístupů a systému podpory u žáků s problémy a poruchami chování na druhém stupni ZŠ v České republice a ve Finsku; diplomová práce. Brno: PdF MU. 12. Příklad

Natálka měla nepříjemné, vícečetné zranění ruky, díky kterému nebyla měsíc ve škole a další měsíc nemohla psát. Po jejím návratu do školy TU ZZ obratem nabídla možnost doučování jednotlivých předmětů po skončení výuky zohledňující dočasnou neschopnost Natálie psát (audiovizuální pomůcky). Souběžně sociální pedagog po konzultaci s TU a ZZ domluvil pro žákyni paralelní doučování v jedné z NNO.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.3 Intervence

Název opatření

1.3.7 Zajišťování a koordinace služeb pro sociálně vyloučené žáky a rodiče

Zpracoval/a:

Mgr. David Němeček

1. Z čeho vychází (legislativa)

Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. 2. Pro koho je určeno

Pro žáky a rodiče ze sociálně vyloučených lokalit, případně žáky a rodiče, kteří jsou nezávisle na lokalitě z jiných důvodů sociálně vyloučení. 3. Co obsahuje

Nabídka pomoci stran ŠPP ve škole, případně dalších institucí, se kterými ŠPP spolupracuje, v oblasti výchovy, vzdělání, materiálního zajištění a zdraví dítěte. 4. Jak se aplikuje

Sociální pedagog na základě žádosti ZZ, nebo TU konzultuje konkrétní problémy rodiny a následně na základě vyhodnocení osloví patřičný partnerský subjekt, který by z daným problémem mohl pomoci (NNO; ordinace; OSPOD, či další úřady a instituce). Týká se především zdravotních problémů dítěte, problémů s bydlením, právních problémů a problémů týkajících se ekonomické soběstačnosti. Školní psycholog trvale nabízí své služby jak dětem, tak jejich rodičům; děti, které na základě sociálního vyloučení mají psychické problémy, brává na pravidelné pohovory. Dále děti sleduje a testuje a na základě pozitivních nálezů domlouvá vyšetření v PPP, případně na psychiatrii. Školní psycholožka navíc ve spolupráci s výchovnou poradkyní vede kariérové poradenství, jehož cílem je zjistit a komplexně vyhodnotit tužby a schopnosti jednotlivých žáků devátého ročníku a na základě této analýzy poradit danému žákovi, na jaké středoškolské obory by měl zaměřit svou pozornost. Speciální pedagožka sleduje dlouhodobě děti a jejich vzdělávací schopnosti a na základě pozitivních nálezů domlouvá vyšetření u daného specialisty. V případě, že vyšetření odhalí vhodnost, nebo nezbytnost zavedení opatření ke vzdělávání žáků s SVP, vypracuje speciální pedagog POR, nebo IVP a kontroluje jeho naplňování učiteli a asistenty. Metodik prevence pořádá pro žáky osvětové akce a v případě podezření řeší nebezpečí závislosti u konkrétních dětí pohovory a spoluprací s angažovanými institucemi. Každá ze složek poradenského pracoviště funguje v návaznosti na ostatní, služby jednotlivých pracovníků se tak často u jednoho případu doplňují a vzájemně na sebe navazují. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Komunikaci plánuje příslušný pracovník ŠPP (podrobněji viz 4). b) Celý proces kontroluje vedoucí školního poradenského pracoviště a v poslední instanci vedení školy (ZŘŠ). c) Komunikaci realizuje příslušný pracovník ŠPP (sociální pedagog).

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 6. Pomůcky

Školní poradenské pracoviště, které službu realizuje – tzn. mzdy pro pracovníky. 7. Role rodičů

Přiznání problémů, následované zájmem a snahou neutěšenou situaci rodiny řešit. Škola od rodičů očekává, že se budou chtít na řešení sociální vyloučenosti podílet, budou se sami na důležité věci doptávat, nebo přinejmenším naslouchat radám a reagovat na výzvy stran školy a dalších institucí podílejících se na řešení. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Všechna opatření probíhají na základě dlouhodobých plánů práce jednotlivých pracovníků školního poradenského pracoviště a plánu diagnostiky SVP na naší škole. Služby sociální povahy probíhají nárazově dle potřeby. 9. Dokumentace

Záznamy pohovorů se ZZ a dětmi (případně VK); záznamy emailové komunikace s partnery; zprávy z vyšetření, individuální edukační anamnézy; POR; IVP 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Přílišná vytíženost zaměstnanců poradenského pracoviště; neochota rodičů spolupracovat na zlepšení sociální situace rodiny; nedostatek finančních prostředků pro zajištění poradenského aparátu. b) Zaměstnání pracovníků ŠPP jako poradenských pracovníků na plný úvazek; pozitivní – komunikace s rodiči vedoucí k pochopení problému a přijetí nabízené pomoci od školy; negativní – zapojení OSPOD a NNO ve snaze přimět rodiče, aby začali vlastní sociální situaci řešit; vícezdrojové financování – granty, projekty, podpora zřizovatele. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Lipowská, K.: Očekávání romských rodičů od sociálních služeb nabízejících volnočasové aktivity pro jejich děti, FSS MU (bakalářská práce): Brno, 2011. Sociální vyloučení: dobrá praxe a řešení (manuál pro obce) www.mvcr.cz/soubor/soc-vylouceni-dobra-praxe-reseni-pdf.aspx Launikari, M.; Puukari, S. (2009): Multikulturní poradenství: teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě. Praha: Dům zahraničních služeb MŠMT. 12. Příklad

Žákyně H. bydlí v domě, kde majitel zastínil okna billboardem. TU o neutěšené situaci rodiny informovala sociálního pedagoga, který se následně s matkou spojil, navštívil rodinu a odeslal žádost o řešení situace na OSPOD.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.3 Intervence

Název opatření

1.3.8 Případové konference

Zpracoval/a:

Mgr. David Němeček

1. Z čeho vychází (legislativa)

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (ZSPOD) § 10 odst. 3, písm.e), § 14 odst. 2, písm. b) a c). 2. Pro koho je určeno

Systém případových konferencí byl zaveden v rámci struktury práce OSPOD jako nástroj dosažení nápravy u rodin s rozsáhlými problémy například sociálního, výchovně-vzdělávacího charakteru. Z pozice naší školy lze také konstatovat, že v našem systému podpory zakotvený systém výchovných komisí (případně na vyšší úrovni individuálních výchovně-vzdělávacích programů) má velmi podobný charakter. 3. Co obsahuje

Případová konference je vícestranné jednání svolané pracovníkem OSPOD, kterého se zpravidla účastní členové rodiny, zástupci školy, do které děti dané rodiny chodí, a zástupci dalších zainteresovaných organizací (např. PMS, NNO apod.). Toto jednání zpravidla doplňuje vyhodnocovací schůzka. 4. Jak se aplikuje

Na případové konferenci se jednotlivé zúčastněné strany zaváží ke konkrétním krokům, skrze které budou ze své pozice usilovat o nápravu neutěšeného stavu rodiny/dítěte – klíčové jsou přitom závazky samotné rodiny, které se váží na nabídku pomoci od ostatních zúčastněných. Po několika týdnech (případně měsících) se uskuteční plánovaná vyhodnocovací schůzka, na které pořádající OSPOD na základě referencí zúčastněných stran určí další postup (např. v případě dodržování předepsaného odloží svůj záměr podat podnět na výchovné opatření k soudu, nebo v opačném případě podnět podá a výstupy případové konference použije jako podklad k tomuto rozhodnutí). Škola na případové konferenci nabízí různorodou podporu od informování kurátora o absencích dětí, přes jejich vzdělávací podporu až k nabídce podpory rodičů v sociální oblasti. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Případovou konferenci plánuje a zpracovává příslušný orgán OSPOD. b) Výstupy kontroluje vedoucí tohoto orgánu. c) Konferenci realizuje pověřený pracovník OSPOD a kromě něj (jeho kolegů) a řešené rodiny (často se účastní rodiče i děti) bývají přizváni pracovníci školy, zástupci zainteresovaných neziskových organizací, případně dětský lékař, státní zástupce, pracovník PMS, či zástupce PČR. Konkrétní podoba seznamů pozvaných se různí a je dána specifiky probírané rodiny. Případovou konferenci zpravidla řídí mediátor. 6. Pomůcky

Z pohledu školy potřebujeme pouze vstřícnou komunikaci ze strany organizátora (např. plánování případových

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ konferencí na odpolední hodiny, aby nezasahovala jednání učitelům do výuky). V případech, kdy je nástroj konference hojně používán, ocení školy přítomnost poradenského pracovníka, který s učiteli dlouhodobě komunikuje a může je zastoupit jako dostatečně zainteresovaná osoba reprezentující školu. 7. Role rodičů

Rodiče jsou u případové konference klíčovou zúčastněnou stranou, která je jednak v pozici toho, kterému má případová konference pomoci, jednak v pozici toho, kterému z případové konference vyplývají největší závazky. Cílem případové konference, která je užívána již jako nástroj nápravy v nefungujících rodinách, bývá totiž často přimět rodiče, kteří se o své děti dostatečně nezajímají, k větší aktivitě a konkrétnímu zapojení. Úspěch každé případové konference tak stojí a padá s přístupem rodičů, který rozhoduje o tom, zdali jim konference pomůže správně namířit svůj zájem a aktivitu, nebo je ve výsledku povede k trestu za jejich pasivitu a nezájem. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Termín vypracování bývá stanoven na samotné případové konferenci, kde se konkrétně určí, kdy bude případová konference vyhodnocena a jaké budou pozitivní, či negativní sankce za dodržení jejích výstupů. 9. Dokumentace

Zápis z případové konference, zápis z vyhodnocovací schůzky, záznamy komunikace OSPOD se zúčastněnými stranami pořízené v mezidobí. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Neochota rodičů účastnit se podobného jednání; Neochota rodičů a dětí naplňovat výstupy z konference; Neschopnost zainteresovaných stran sejít se v daný termín na konferenci; Neochota pracovníků OSPOD přistoupit k pořádání podobného setkání b) Dostatečné vysvětlení důležitosti jednání a dopadů neúčasti na tomto jednání, případně nedodržování dohod z tohoto jednání; Dostatečně projednaný termín setkání a flexibilita pořadatele ve vztahu k pozvaným (možnost zastoupení); Požadavky na případovou konferenci stran vedení OSPOD, ale také školy a dalších zainteresovaných organizací (škola má navíc možnost v případě absence iniciativy kurátora vyvinout iniciativu vlastní a uspořádat výchovnou komisi, která si v mnohém nezadá s případovou konferencí). 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Manuál k případovým konferencím; MPSV 2011; viz http://www.mpsv.cz/files/clanky/13087/manual.pdf Bechyňová, V. (2012): Případové konference, Praha: Portál. 12. Příklad

OSPOD jedné z brněnských městských částí uspořádal případovou konferenci u rodiny A. Konference se zúčastnila početná rodina (oba rodiče, prarodič a čtyři děti), zástupce školy, zástupce NNO a zástupce PMS. Na jednání školy byla dohodnuta konkrétní opatření – stran školy nabídka doučování pro děti, které nebyly dlouho ve škole a pravidelné každotýdenní konzultace rodičů s TU dětí. Opatření v analyzovaném období zafungovalo, děti začaly více chodit do školy, opadly kázeňské problémy a kurátor OSPOD po vyhodnocení rozhodl odložit podávání podnětu k výchovnému opatření u soudu.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.3 Intervence

Název opatření

1.3.9 Podávání medikace

Zpracoval/a:

Mgr. Barbora Glogarová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Metodický pokyn MŠMT k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 22. 12. 2005, čj. 37014/2005-25., novelizována směrnice platná od 26.8.2013. 2. Pro koho je určeno

Podávání medikace ve škole je určeno pro žáky s dlouhodobým onemocněním (např. cukrovka), kdy je potřeba pravidelné užívání léků. Dále u akutních stavů při dlouhodobém onemocnění (např. astmatický záchvat). Také v případě nespolehlivého rodinné zázemí, které bezpečně nezaručuje pravidelné užívání medikace. 3. Co obsahuje

Podávání léků, které má dítě dlouhodobě užívat v případě, že není schopno (popř. není kompetentní) je užívat samo. Rodič nemá možnost je dítěti podávat nebo není v tomto ohledu spolehlivý. Léky ve škole podává dítěti určená osoba v určenou dobu (např. třídní učitel nebo školní poradenský pracovník). Může se jednat i o podání léku při akutních stavech (např. při astmatickém záchvatu). 4. Jak se aplikuje

Na základě doporučení lékaře má dítě užívat v pravidelných intervalech léky. Rodiče ani žák však nejsou schopni tyto léky dítěti pravidelně podávat (z důvodů časových, nespolehlivosti apod.). Rodič dítěte požádá školu o podávání léků (popř. škola navrhne rodiči tuto možnost). O domluvě mezi rodičem a školou se vyhotoví písemný záznam (podepsaný oběma stranami). V případě zletilosti žáka stačí podpis žáka. Rodiče musí zajistit a předat škole léky a dále je nosit v pravidelných intervalech. Rodič bere na vědomí, že škola není schopna zajistit podávání léků dítěti během víkendů, prázdnin a při nepřítomnosti žáka ve vyučování. Je nutné domluvit se s rodiči na podrobnostech podávání léků a jejich dodávání. Vše zdokumentovat. Zajistit náhradníka za pracovníka, který dítěti léky podává. Zajistit, aby se k lékům nedostal nikdo nepovolaný (např. jiné děti). 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) rodič ve spolupráci s třídním učitelem b) třídní učitel, popř. výchovný poradce c) třídní učitel, event. poradenský pracovník 6. Pomůcky

Zásoba léků, které má pedagogický pracovník dítěti podávat (doplňovaná v pravidelných intervalech).

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Role rodičů je zásadní především v pravidelném dodávání léků předepsaných lékařem. V ideálním případě by rodiče měli být iniciátory této služby, minimálně by měli aktivně participovat na tom, aby dítě v předepsaných intervalech či situacích dostávalo předepsanou dávku léku. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Opatření je nastaveno ihned po zjištění jeho potřebnosti a domluvě s rodiči. 9. Dokumentace

Zápis o pohovoru s rodiči dokládající dohodu mezi rodiči a školou (popř. konkrétními pracovníky), dohodu o specifikující frekvenci a formu podávání léků a pravidelné dodávky léků ze strany rodičů. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) rodiče nedodají léky v pravidelném intervalu; rodiče nezabezpečí podávání léku mimo školu, hladina účinné látky kolísá; dítě si odmítá vzít lék; rodiče neohlásí škole změnu v podávání léků; neinformovanost pedagogů b) pedagog kontroluje, kolik léku zbývá, předem informuje rodiče o nutnosti dodání dalších; škola vede jednání s rodičem, informuje ošetřujícího lékaře, popř. vyvolá jednání s OSPOD; škola neprodleně informuje rodiče; škola pravidelně komunikuje s rodičem, dohodne se s rodičem na komunikaci s lékařem dítěte; škola má systém spolehlivého předávání informací tohoto charakteru 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

12. Příklad

Příkladem dobré praxe je postup školy u Dominika, žáka 8. ročníku s poruchou pozornosti s hypeaktivitou. Rodiče Dominika navštívili na naléhání školy psychiatra, který diagnostikoval ADHD a nastavil léčbu. Rodiče však Dominikovi léky nedávali nebo mu je podávali nepravidelně, Dominik byl v tomto ohledu také nespolehlivý. Po dohodě s rodiči podávala Dominikovi léky každé ráno šk. psycholožka, v případě její nepřítomnosti třídní učitelka. O podávání léků byli informováni také další 3 pedagogové (z kabinetu TU). Při nástupu účinku léků býval Dominik prvních 14 dní spavý i během výuky, mohl si proto jít odpočinout do poradenského pracoviště. V následujících týdnech a měsících již ve výuce fungoval bez únavy i hyperaktivity. Jeho prospěch se zlepšil, chování se zlepšilo i doma. Rodiče zpočátku nosili léky do školy jen po připomenutí, postupně si však zvykli a nosili léky pravidelně.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.3 Intervence

Název opatření

1.3.10 Podpora zdravého klimatu ve školních třídách za použití intervenčních postupů (třídnické hodiny)

Zpracoval/a:

Mgr. Martina Brémová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění vyhlášek č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. 2. Pro koho je určeno

Pro třídní kolektivy. 3. Co obsahuje

Práce se třídou jako skupinou. Hry na zlepšení sebepoznání a vzájemného poznání. Aktivity, které nabudí motivaci žáků tvořit něco společně, mít dobrý pocit ze společného projektu, výsledku. Znovunastavení pravidel třídy atd. 4. Jak se aplikuje

Jedná se o tzv. třídnické hodiny, někdy vychází či mají podobu tzv. komunitních kruhů. Prostřednictvím třídnických hodin pedagog, či pracovník ŠPP (ideálně psycholog, spec. pedagog) žáky mnohem intenzivněji pozná, vybuduje s nimi hlubší vztah a současně je naučí hovořit a společně přemýšlet o životě v třídě. Třídnické hodiny by měly probíhat v pravidelných (ideálně týdenních) intervalech. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Plánuje třídní učitel, školní psycholog, speciální pedagog b) – c) třídní učitel, školní psycholog, speciální pedagog 6. Pomůcky

Prázdná místnost, kde je klid. Případně pomůcky pro komunitní aktivity. 7. Role rodičů

K třídnickým hodinám není nutný souhlas zákonných zástupců, nicméně je vhodné je o konání třídnických hodin informovat.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

K třídnickým hodinám není potřeba dokumentace, ale je možné si zapisovat cíle třídnických hodin a posuny, změny v chování jednotlivců, případně proběhlé aktivity. Možné je zapisovat i docházku. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) ve školním prostředí se překážkou ukázal být časový harmonogram – pokud třídní učitel nemá více hodin předmětu ve své třídě (např. problém u chemie, fyziky…), nepřichází třídnické hodiny v úvahu. Třídnické hodiny pak mohou probíhat mimo vyučování, kde je však problém s motivací žáků, někdy se může narazit na rodiče… b) Ideálním stavem by bylo, kdyby třídní učitel začínal se svojí třídou každý týden výuku a v pátek odpoledne končil výuku. Pokud by to dovolovala legislativa, dala by se oficiálně třídnická hodina zakomponovat do rozvrhu. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Možnosti řešení krizových situací v prostředí základní školy, Sborník příspěvků pedagogických pracovníků. Vydala Základní škola, Brno, Palackého třída 68. 12. Příklad

Otevření problému žákyně, která rozhlásila, že ji ve třídě šikanují. Každý se může k věci vyjádřit, sdělit svoje dojmy a pocity, společně navrhujeme řešení problému a další postup. Následuje diagnostika klimatu třídy, intervenční techniky - hry na stmelení kolektivu. Programu se účastní třídní učitelka, která se učí pracovat s dětmi v komunitní kruhu.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.3 Intervence

Název opatření

1.3.11 Adaptační programy

Zpracoval/a:

Mgr. Martina Brémová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění vyhlášek č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. 2. Pro koho je určeno

Pro žáky, třídní kolektivy, které se potkávají poprvé, neznají se (např. první třídy, spojované třídy…) a tam, kde dochází k nějaké změně, např. se změní třídní učitel, celé školní prostředí (změna budovy), přechod na druhý stupeň s jinými pravidly atd., lze provést i v kolektivech, kde nastoupí více nových žáků do třídy 3. Co obsahuje

Skupinové aktivity formou her. Na začátku se zařazují tzv. „icebreakingy – ledolamy“, které neohrožující formou dovolí se vzájemně lépe poznat. Posléze se hravou formou žáci vzájemně sebepoznávají, dozvídají se o sobě nové informace a zjišťují, co mají společného. 4. Jak se aplikuje

Adaptační programy probíhají ideálně několik dní. Vhodná je změna prostředí, zvýšení neformálnosti výuky – často se volí např. několikadenní výlety do přírody, aktivity v tzv. „příměstských táborech“, ale lze je provádět i ve škole. Důležité je především seznámení se se všemi žáky, dozvědět se něco více o spolužácích, poznat, co mám s kým podobného atd. Pro utváření vhodného třídního klimatu je dobré, když dělají žáci aktivity společně, se zaměřením na poznání druhých i sebepoznání. Mimo jiné je to prostor vhodný na seznámení se s pravidly, jednak školními, tak třídními (které si ideálně žáci vytváří sami). 5. Personální zabezpečení

školní psycholog, speciální pedagog, třídní učitel 6. Pomůcky

Pomůcky pro herní aktivity, seznam žáků, jmenovky atd. 7. Role rodičů

Souhlasy k adaptačním programům, pokud jsou realizovány ve škole, nejsou potřeba. Pokud se na adaptační program vyjíždí mimo školu, je nutné mít příslušné souhlasy.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Termín pro adaptační programy je nejlepší co nejdříve po příchodu do školy, ideálně začátek září. 9. Dokumentace

Dokumentace je součástí archivu školního psychologa. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) absence žáků, finanční prostředky v případě adaptačních programů mimo školu b) pořádání adaptačních programů na území školy 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Knihy obsahující skupinové aktivity psychologického charakteru, např.: Zapletal, M. (1985): Hry v klubovně, hry ve městě a na vsi, hry v přírodě, Olympia. Šimanovský, Z. (2008): Hry pro zvládání agresivity a neklidu. Praha: Portál. 12. Příklad

Adaptační program pro 3. třídu (zjednodušená ukázka; září 2014) - Mgr. Martin Pírko Cíle: 1) Sžít žáky s novou třídní učitelkou a s novou třídou 2) Dovést děti ke vzájemnému poznávání a ke spolupráci 3) Umožnit třídnímu učiteli poznat děti v „jiném světle“ Dotace: Max. 4h Úvod: 1) Představení – ŠPP, adaptačního programu 2) Děti se představí jednoduchou hrou (přehazování míčku; každý řekne, co rád dělá) 3) „Co se nám ve třídě (ne)líbí“ – děti se stavějí fyzicky k tomu, co se jim ve třídě líbí a nelíbí, poté diskutujeme Pravidlová část: 1) Diskuse – na co pravidla nepotřebujeme (co nám jde samo); co nám moc nejde, na co pravidla potřebujeme; K čemu vlastně pravidla jsou (diskuse); co bychom dělat měli 2) Skupinová práce – vymýšlíme pravidla jako taková ve spolupráci s třídním učitelem, odhlasujeme si je ve vytvořené podobě (max. sedm pravidel) 3) Kreslení ve dvojicích – dvojice žáků dostane přidělené pravilo, které mají nakreslit 4) Nácvik rituálů – třídní učitelka během kreslení seznamuje děti s rituály a zkouší je realizovat (např. puštění hudby => přechod do kruhu na koberec) 5) Drobnička – „Čilá statistika“ – pokládáme otázky na ano/ne a děti skákají na jednu či druhou stranu nataženého lana, podle toho jak by odpověděly Závěr: 1) Zavedení systému odměn a trestů – v režii třídní učitelky 2) Podepsání pravidel dětmi, rozloučení

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.3 Intervence

Název opatření

1.3.12 Skupinová logopedická cvičení (upevňování správné výslovnosti hlásek)

Zpracoval/a:

Mgr. Darina Lukášová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění vyhlášek č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. 2. Pro koho je určeno

Skupinová logopedická cvičení jsou nejčastěji prováděna s dětmi, které navštěvují mateřské školy náležející k základní škole, v menší míře se kolektivní terapie objevuje také u žáků přípravných tříd a 1.–5. ročníku ZŠ. 3. Co obsahuje

Skupinová logopedická cvičení jsou zaměřena na přípravná cvičení (oromotorická, dýchací, foukací cvičení) i na upevnění správné výslovnosti (především u žáků přípravných tříd a u dětí docházejících do MŠ). 4. Jak se aplikuje

Žáci přípravných tříd se skupinových logopedických cvičení účastní dvakrát týdně jednu vyučovací hodinu, v MŠ je dětem věnována soustavná logopedická péče zaměřená především na prevenci poruch řeči (jednou týdně je navíc terapie prováděna školním logopedem). U žáků 1.–5. ročníku ZŠ rozhodnutí, zda je pro žáka optimální kolektivní terapie, vychází z výsledků depistáže a individuální terapie. Teprve poté, co školní logoped s dítětem naváže vztah a ujistí se, že tento způsob terapie bude pro dítě přínosný, dochází k zařazení žáka do skupiny dětí se stejnými či obdobnými obtížemi. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) třídní učitelé přípravných tříd a učitelé MŠ, školní logoped b) vedení školy, vedení ŠPP c) třídní učitelé přípravných tříd a učitelé MŠ, školní logoped 6. Pomůcky

Využíváno je široké spektrum pomůcek, výběrově uvádíme např. výukové logopedické kartičky, skládačky, hry pro rozvoj řeči apod. 7. Role rodičů

Informovaný souhlas rodičů s logopedickou péčí.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Třídní učitelé v přípravných třídách a učitelé v MŠ zaznamenávají údaje o skupinových logopedických cvičeních do třídní knihy, školní logoped vede záznamy o kolektivní terapii ve své dokumentaci. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) vysoká absence žáků, která snižuje efektivitu skupinových logopedických cvičení; nedostatek vhodných pomůcek b) nezbytné je, aby třídní učitelka navázala s rodiči dobrý vztah a dařilo se jí tak motivovat rodiče k tomu, aby dohlíželi na pravidelnou školní docházku svých dětí; v rámci grantového projektu MŠMT byly pořízeny logopedické pomůcky do přípravných tříd, MŠ a pracovny školního logopeda 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Klenková, J. (2007). Terapie v logopedii. Brno: Masarykova univerzita. Kutálková, D. (2005). Logopedická prevence. Praha: Portál. Lechta, V. a kol. (2011). Terapie narušené komunikační schopnosti. Praha: Galén. Šimonovy pracovní listy (série vychází od roku 1996) 12. Příklad

V MŠ probíhá kolektivní logopedické cvičení zaměřené na rozvoj fonematického sluchu. Pozornost se soustředí především na rozlišování délky slabik. Děti sedí v kroužku a nejprve u slov přednášených logopedkou vytleskávají počet slabik. Následuje cvičení na rozlišování dlouhých a krátkých slov – krátkou slabiku děti vyjádří tlesknutím, dlouhou klepnutím na kolena. Následně mezi dětmi koluje logopedická pomůcka bzučák; všechny děti dohromady u zadaného slova vytleskají počet slabik a poté dítě, které má zrovna bzučák, s jeho pomocí ve slově rozlišuje délku slabik (ostatní děti kontrolují, zda slovo na bzučáku vyťukalo správně). V následujícím cvičení už děti nevytleskávají slabiky, nýbrž si předávají bzučák, na kterém vyťukávají délku slabik zadaného slova.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.3 Intervence

Název opatření

1.3.13 Aktivní odbourávání jazykové bariéry (Romský etnolekt)

Zpracoval/a:

Mgr. Darina Lukášová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 147/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. 2. Pro koho je určeno

Opatření je určeno pro žáky romského etnika , popř. další žáky s odlišným mateřským jazykem než je jazyk vyučovací. 3. Co obsahuje

Jazyková bariéra je druhem sociálního znevýhodnění, dítě znevýhodňuje nejen při vyučování, ale i v běžném životě. Pro většinu dětí romského etnika není čeština mateřským jazykem, doma hovoří romsky či slovensky. Množství dětí hovoří také romským etnolektem češtiny, což je neukončený proces jazykové směny směrem od romštiny k češtině. Člověk, který hovoří etnolektem, hovoří sice česky, ale do svého projevu přenáší hloubkové struktury původního jazyka, tj. romštiny. Projevuje se to ve všech úrovních jazykového projevu, proto je nutné na tuto skutečnost u romských dětí při výuce češtiny i při logopedické péči brát ohled. Pozornost by se měla zaměřit na tyto oblasti: a) fonetická úroveň - správné používání přízvuku a intonace v češtině - správná výslovnost hlásek (lidé hovořící romským etnolektem přenášejí do češtiny některé specifické hlásky – například tzv. čípkové ch) b) gramatická, sémanticko-lexikální a stylistická úroveň - rozvoj slovní zásoby v češtině - odstranění chyb vzniklých kalkováním (přenášení gramatických struktur romštiny do češtiny) 4. Jak se aplikuje

Školní logoped testuje úroveň znalosti českého jazyka u žáků přípravných tříd a prvního ročníku ZŠ. Na základě výsledků testování je upraven přístup pedagogů (především při výuce českého jazyka) k žákům. Školní logoped dbá na rozvoj slovní zásoby češtiny, stejně jako třídní učitelé a především učitelé českého jazyka, kteří výuku přizpůsobují jazykovým znalostem žáků a tomu, že pro ně čeština není mateřským jazykem. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) vedení školy, vedení ŠPP b) vedení školy, vedení ŠPP c) učitelé (především učitelé češtiny), pracovníci ŠPP (především školní logoped)

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 6. Pomůcky

Jazyková cvičení, zjednodušené texty v češtině (např. pohádky a pověsti převedené do formy komiksu), plakáty, na nichž jsou srovnávána gramatická pravidla češtiny a romštiny apod. 7. Role rodičů

Je nezbytná spolupráce rodičů a pracovníků školy. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Záznamy v třídní knize, záznamy v dokumentaci školního logopeda. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) romský etnolekt v řeči některých rodičů; nízká úroveň čtenářských dovedností žáků, která brání rychlejšímu osvojování češtiny b) učitelé musí počítat s tím, že rodiče svým dětem nemohou – co se týká znalosti češtiny – sloužit jako mluvní vzor, a musí tomu proto přizpůsobit výuku; zároveň ale učitelé musí respektovat jazykový projev rodičů, nelze o něm prohlásit, že je nesprávný; otázkám čtenářské gramotnosti bude v budoucnu při výuce věnována ještě větší pozornost než dosud 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Balabánová, H. (1995): Praktické zkušenosti se vzděláváním romských dětí. Praha: Ment. Bořkovcová, M. (2006): Romský etnolekt češtiny (případová studie). Praha: Signeta. Hübschmannová, M. (1998): Amari – abeceda: Naše abeceda. Praha: Fortuna. Hübschmannová, M. (2002): Šaj pes dovakeras – Můžeme se domluvit. Olomouc: Univerzita Palackého. Romský etnolekt češtiny – jak překonávat jazykovou bariéru u dítěte. Mají na to! Jak podpořit sociálně znevýhodněné děti na ZŠ [online]. 2013 [cit. 31.1.2014]. Dostupné z: http://www.majinato.cz/11-napravovanichyb-romskeho-etnolektu-a-rozvijeni-slovni-zasoby.php Ruferová, H. (1998): Co už umím – česko-romské povídání pro přípravné třídy. Praha: Fortuna. Šebková, H. (1995): Jazyková situace Romů a její vývoj. Praha: Ment. Žlnayová, E. (1995): Pojmový svět žáků prvního ročníku základních škol z hlediska romštiny. Praha: Ment. 12. Příklad

V přípravné třídě se vyučující zaměřuje mimo jiné na to, aby žákům objasnila české výrazy, v nichž romské děti a jejich rodiče, jakožto mluvčí romského etnolektu češtiny, často chybují. Paní učitelka tak dětem vysvětluje např. rozdíl mezi pojmy „přivést dítě do školy“ a „přinést dítě do školy“ (rodiče mluvící romským etnolektem češtiny mají problém tato slova rozlišit, protože romština má pro slova „přivést“ i „přinést“ jediný výraz „te anel“, a děti tuto jejich nejistotu přebírají). K lepšímu rozlišení a zapamatování pojmů paní učitelka používá názorné obrázky.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.3 Intervence

Název opatření

1.3.14 Důraz na pochvalu a ocenění jako výchovně vzdělávací strategie

Zpracoval/a:

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

2. Pro koho je určeno

Je určeno všem žákům, obzvláště pak těm, kteří mají nedosycenou potřebu pochvaly (tzn. obzvláště sociálně znevýhodněným žákům s problémy v rodinném systému). Opatření je dobré zkusit aplikovat u žáků, o kterých má učitel tendenci přemýšlet jako o „slabých“, „ztracených“ či „zlobivých“ apod. 3. Co obsahuje

Důraz na pochvalu a ocenění je o pozitivním přístupu učitele k žákům a o práci se silnými stránkami dítěte. Běžně fungující motivace negativními důsledky chování ustupuje do pozadí. Pedagog se nastavuje tak, aby hledal na žákově výkonu a chování to dobré a náležitě to oceňoval 4. Jak se aplikuje

Toto opatření se uplatňuje zvláště ve fázi hodnocení učení i chování. Učitel se primárně zaměřuje na projevy žáka, které je možné posílit pochvalou. Je zde i důležité vyzkoušet, jak konkrétní žák na pochvalu a ocenění reaguje. Druhá část aplikace je o přemýšlení učitele nad žáky a o hledání jejich silných stránek. K tomuto mohou využít i konzultace s kolegy a s poradenskými pracovníky. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Použití tohoto opatření zdůrazňuje u konkrétních případů školní poradenské pracoviště. Jinak obecně si jej nastavuje třídní učitel. b) Úspěch aplikace opatření kontroluje v první řadě třídní učitel, poté také školní poradenské pracoviště. c) Opatření realizují učitelé. 6. Pomůcky

7. Role rodičů

Rodiče by měli spolupracovat se školou ve vyjasnění toho (alespoň rámcově), kdy a za jaké projevy chování je třeba dítě chválit. Pozitivní přístup k některým dětem by měl též překročit hranice školy, škola tak může nastartovat pozitivní procesy i v rodinném systému.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Pozitivní přístup a důraz na něj by měl být zmíněn i v dokumentaci z pohovorů s rodiči. V konkrétních plánech osobního rozvoje atd. Žádná speciální dokumentace se však k němu nevytváří. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Důraz klasického školství na restriktivní opatření a na tresty, na žáky nemusí mít pozitivní přístup žádoucí účinek, špatná kontrolovatelnost aplikace; „vyhořelý“ učitel b) DVPP – prosazování moderních myšlenek ve vzdělávání, sledování účinku pochvaly a ocenění na žáky, metodická podpora ŠPP, kolegiální návštěvy a intervize; individuální poradenství učiteli (popř. terapie) 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Nykl, L. (2012). Carl Ransom Rogers a jeho teorie: Přístup zaměřený na člověka. Praha: Grada. Slezáková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií: Nové přístupy, aktuální poznatky, praktické aplikace. Praha: Grada. Čapek, R. (2008). Odměny a tresty ve školní praxi. Praha: Grada. Kolář, Z., Šikulová, R. (2009). Hodnocení žáků. Praha: Grada. 12. Příklad

Alena (10) má velké problémy v chování, nedává většinou pozor, nevěnuje se látce. Paní učitelka si s ní neví rady, škola jí prý nebaví, doma úkoly nedělá a ve škole neustále strhává pozornost spolužáků na sebe. Situace se dostala až tak daleko, že byla svolána výchovná komise s rodiči a členy poradenského pracoviště na škole. Rodičům též vadí to, že dcera nic do školy nedělá, snažili se jí sankcionovat, neúspěšně. Na výchovné komisi bylo rozhodnuto o tom, že učitelé i rodiče zkusí Alenu chválit byť za drobné úspěchy v žádoucím směru. Alena postupně více a více pracuje, i když situace není zdaleka ideální, tak se zdá, že pochvala funguje.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.3 Intervence

Název opatření

1.3.15 Reedukace specifických poruch učení (SPU)

Zpracoval/a:

Mgr. Lada Balaštíková

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 2. Pro koho je určeno

Pro žáky se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie, dyspinxie, dysmúzie atd.) a pro žáky s dys obtížemi. Dys obtíže jsou obtíže některého nebo kombinace více typů DYS (viz. výše), ovšem jejich závažnost není tak výrazná nebo jejich intelekt je podprůměrný a tyto obtíže se připisují rozumovým schopnostem a ne poruše učení. Nicméně i tyto děti potřebují speciálně pedagogickou péči, posilování sluchového, zrakového vnímání, grafomotoriky atd. 3. Co obsahuje

Individuální reedukace – vede speciální pedagog samostatně s žákem mimo kolektiv (doporučení z PPP). Skupinová reedukace – skupinka žáků s SPU – využívají pracovních listů, četba s porozuměním, respektuje se věk dětí. Pracuje se dle doporučení z PPP, je vhodné využít pracovních listů – viz. doporučená literatura. Reedukace v rámci výuky ve třídě s ostatními žáky. Přístup a ohled ve všech předmětech. Nutná vzdělanost pedagogů v problematice SPU. 4. Jak se aplikuje

Individuální reedukace – provádí školní speciální pedagog – u žáků s SPU – (zdravotní postižení) Skupinová reedukace – v centru aktivit – pro žáky s SPU a žáky s dys obtížemi – provádí školní speciální pedagog nebo učitel, který je metodicky podpořen školním speciálním pedagogem Reedukace v rámci výuky ve třídě s ostatními žáky - pro žáky s SPU a žáky s dys obtížemi – provádí učitel, který je metodicky podpořen školním speciálním pedagogem. Obecné zásady pro reedukaci SPU: - trpělivost, klid a optimistický výhled do budoucnosti - nešetřit povzbuzením, pochvalou a oceněním za dobré výkony a hlavně za projevenou snahu spolupracovat s dítětem - raději krátké a častější učení než soustavné zatěžování pozornosti - dítě potřebuje pohybové uvolnění, aby mohlo soustředěněji pracovat - nedopustit, aby vznikl u dítěte pocit méněcennosti - výkony dítěte hodnotit spravedlivě 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Školní speciální pedagog zpracovává metodiku, konzultuje s učiteli individuální potíže žáků a vhodné

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ metody reedukace. b) Kontroluje vedoucí předmětové skupiny. c) Realizuje – individuálně speciální pedagog, ve výuce učitel. 6. Pomůcky

Vyšetření žáka ve školském poradenském zařízení nebo školním poradenském pracovišti. Pro individuální práci se žákem mimo třídní kolektiv, potřebuje speciální pedagog souhlas ZZ. Speciálně pedagogické pomůcky a metody. Vždy individuálně dle závažnosti postižení a typu a možností dítěte. Dítě nepřetěžujeme a držíme se zásady posloupnosti. Pro žáky s SPU vytváříme buď IVP nebo POR, kde zaznamenáváme individuální posuny v reedukaci a posloupně plánuje další metody a postupy. Je nutné neustálé obměňování a doplňování metod (např. kostky s písmeny, motanice, pexesa, bzučák, měkkotvrdé tabulky…). 7. Role rodičů

Rodič hraje v úspěšné reedukaci dítěte s SPU velmi důležitou roli. Ve smyslu spolupráce se školou, s PPP a každodenní práci s dítětem dle pokynů speciálního pedagoga (PPP, ŠPP). Obecně úkoly pro rodiče: - cvičit denně, dlouhodobě - i několik měsíců, dokud dovednost není plně zautomatizována - nejméně 1 měsíc po zvládnutí úkolů pokračovat v nácviku, aby došlo k úplné fixaci funkce, poté se ke cvičení průběžně vracet (spíše formou zábavy) - cvičit po dobu, kdy se dítě maximálně soustředí, spíše kratší dobu - hodně chválit a povzbuzovat, oceňovat snahu dítěte - snažit se cvičení dítěti zpříjemnit (v rámci možností střídat typy práce, vytvářet hezké chvilky, zaznamenávat úspěchy,…) 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Důležité je včasné odhalení poruchy, potíží. S reedukací začít bezprostředně po zjištění SPU (dys obtíží). 9. Dokumentace

IVP (POR- plán osobního rozvoje). 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Vysoká absence žáků, nemotivanost a slabá vůle, špatná soustředěnost žáků s SPU, hrozba školního neúspěchu, špatná spolupráce rodiny a školy, přetíženost učitelů. b) Snažíme se předcházet nedorozuměním v komunikaci mezi rodinou a školou a co nejvíce podněcujeme vzájemnou komunikaci a spolupráci. Je třeba počítat zejména zpočátku školní docházky s nižší samostatností dítěte a s nutností vyšší míry jeho vedení a podpory. Nutné je nechat zažít dítě s SPU úspěch. Pochvala za dílčí úspěchy, povzbuzování dítěte. Možnost využití slovního hodnocením především pro jazyky je vhodné u žáků s SPU. Učitelé mají možnost ve škole konzultovat se školním poradenským pracovištěm a také se mohou zúčastnit relaxace pod vedením speciálního pedagoga v rámci psychohygieny učitelů.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Doporučované materiály pro nápravu SPU (ZŠ): http://www.pppcb.cz/attachment/200810161322261989151753.pdf 12. Příklad

Chlapec , žák 3.ročníku, individuálně integrovaný pro vývojové poruchy chování. Chlapec s výraznou hyperaktivitou a nesoustředěností, typické pro děti se syndromem ADHD – výchovné přestupky, poutání pozornosti na sebe, výukové problémy v souvislosti s ADHD nepozornost, roztržitost, zapomínání, riziko úrazu při opuštění školy (přesun na oběd, vycházka…). Nedostatky ve sluchové percepci, ve čtení tichý sklad u chlapce s nízkými rozumovými schopnosti. Speciálně pedagogická péče dle IVP. Nápravná péče (sluchová percepce a čtení). Dle ŠVP - Reedukace v rámci výuky ve třídě s ostatními žáky. Práce s bzučákem, čtení v duelu s asistentem pedagoga, pracovní listy, práce v multimediální učebně – procvičování sluchové percepce spolu s žáky ve třídním kolektivu. Individuální reedukace – 1x týdně pod vedením školního speciálního pedagoga, které se provádí v pracovně školního poradenského pracoviště, dle IVP. Reedukace je zaměřena na plynulé čtení bez tichého předchozího skladu, čtení s porozuměním. Pozornost se věnuje sluchovému vnímání – práce s bzučákem, opakování délek, rozlišování zvuků, slov atd. Chlapec musí často měnit činnosti a střídat práci s odpočinkem, sledovat chlapcovu pozornost a únavu. Činnost musí být pestrá a zábavná. Maximálně trvá 30 minut. Kontrola v PPP za rok.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.3 Intervence

Název opatření

1.3.16 Intervence při výskytu sociálně patologických jevů (např. šikana)

Zpracoval/a:

Mgr. Denisa Sochorcová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů. 2. Pro koho je určeno

Jako intervenční nástroj je určeno směrem k žákům školy, kteří vnášejí na její půdu sociálně patologické chování. Typicky šikana, požívání alkoholu nebo jiných návykových látek, zanedbávání školní docházky, chování naplňující znaky trestného činu či přestupku. Ostatním žákům a pracovníkům slouží jako ochrana proti nebezpečí spojenému s projevy takovéhoto chování a naposled zmíněným slouží také jako nástroj pro jejich zvládnutí při jejich aktuálním výskytu. 3. Co obsahuje

Obsahuje popis konkrétních kroků postupu při výskytu sociálně patologických jevů ve škole. 4. Jak se aplikuje

Obyčejná počáteční šikana (Kolář, 2011) 1. odhad závažnosti onemocnění skupiny a stanovení formy šikany; 2. rozhovor s informátory a oběťmi; 3. nalezení vhodných svědků; 4. individuální rozhovory se svědky (nepřípustné je společné vyšetřování agresorů a svědků, hrubou chybou je konfrontace oběti s agresory); 5. ochrana oběti; 6. předběžná diagnóza a volba ze dvou typů rozhovoru: a. rozhovor s oběťmi a rozhovor s agresory (směřování k metodě usmíření); b. rozhovor s agresory (směřování k metodě vnějšího nátlaku); 7. realizace vhodné metody: a. metoda usmíření; b. metoda vnějšího nátlaku (výchovný pohovor nebo výchovná komise s agresorem a jeho rodiči); 8. třídní hodina: a. efekt metody usmíření; b. oznámení potrestání agresorů; 9. rozhovor s rodiči oběti; 10. třídní schůzka; 11. práce s celou třídou. Na šikanu upozorňuje pedagogický pracovník školní poradenské pracoviště (ŠPP). Pracovník ŠPP provádí kroky 1-11. Na některých krocích mohou spolupracovat se třídním učitelem. Toto je vhodné zejména v bodech 7-10.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Výbuch pokročilé šikany – tzv. školní lynčování (Kolář, 2011) A. První (alarmující) kroky pomoci 1. zvládnutí vlastního šoku – bleskový odhad závažnosti a formy šikany; 2. bezprostřední záchrana oběti, zastavení skupinového násilí. B. Příprava podmínek pro vyšetřování 3. zalarmováni pedagogů na poschodí a informování vedení školy; 4. zabránění domluvě na křivé skupinové výpovědi; 5. pokračující pomoc oběti (přivolání lékaře); 6. oznámení na policii, paralelně – navázáni kontaktu se specialistou na šikanování, informace rodičům C. Vyšetřování 7. rozhovor s obětí a informátory; 8. nalezení nejslabších článků nespolupracujících svědků; 9. individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky; 10. rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi agresory, není vhodné konfrontovat agresora (agresory) s obětí (oběťmi). D. Léčba 11. metoda vnějšího nátlaku a změna konstelace skupiny. Kroky A až B bod 3. realizuje přítomný pedagogický pracovník. Další kroky realizuje pracovník ŠPP. Při ohrožení života a zdraví má zdravotní pomoc oběti přednost přede všemi dalšími kroky a řídí se platnými zákony, podzákonnými normami a školním řádem (přivolání RZS). 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) plánuje školní metodik prevence ve spolupráci s výchovným poradcem a vedením školy b) vedoucí ŠPP (výchovný poradce), vedení školy c) přítomný pedagogický pracovník, pracovníci ŠPP, třídní učitel, viz oddíl 4. 6. Pomůcky

Depistážní dotazník k odhadu závažnosti onemocnění skupiny a stanovení formy šikany, záznamový materiál (PC, tužka papír), telefon. 7. Role rodičů

Je potřeba informovaný souhlas o poskytování poradenských služeb školním poradenským pracovištěm. Při odhalení šikany jsou kontaktováni rodiče hlavních aktérů, proběhnou s nimi rozhovory, při kterých jsou informováni o aktuální situaci ve třídě a následných krocích ze strany školy. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Intervence při výskytu sociálně-patologických jevů (např. šikany) je okamžitá. 9. Dokumentace

Rozhovory s žáky v situacích výskytu soc. pat. jevů jsou stručně zaznamenávány a žákem podepsány. Závěrečnou zprávu zpracovává pracovník ŠPP, který přejímal zakázku.

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) domluva, vzájemné ovlivnění výpovědí aktérů soc. pat. jednání b) dbát na oddělení výpovědí a daných žáků

11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Kolář, M. (2001). Bolest šikanování. Praha: Portál. Kolář, M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál. Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení. Č.j. 24 246/2008-6 Metodický pokyn ředitelky školy k řešení šikany ve třídě. Školní řád ZŠ a MŠ, nám. 28. října 22, platný ve šk. roce 2014/2015 12. Příklad

Na šikanu upozornily učitelky, které konaly dozory na patře, kde se nacházela třída domnívané oběti. Tomuto žákovi doporučli konzultaci se školní psycholožkou, jež proběhla ještě téhož dne po vyučování. Následujícího dne vyplnili žáci dané třídy sociometrický dotazník B3 a následně byly postupně za účasti školní psycholožky a metodika prevence provedeny rozhovory se svědky šikany, se dvěma agresory a obětí. Šetření ukázalo na skupinu tří agresorů, přičemž jeden z žáků skupinu vedl. Slabší dva se k němu přidávali. Jednalo se o fyzické napadání, braní svačin, ničení věcí a také o psychické týrání, zesměšňování, nadávání, vyřazování z kolektivu. Žák, který byl obětí, nechtěl, aby se věc řešila, protože u něj převládal strach z odplaty. V následujících dnech byli na metodickém sdružení o situaci informováni všichni pedagogičtí pracovníci. Byl stanoven postup ochrany oběti a následky pro agresory. Škola projednala postup šetření s Policií ČR a dohodla se na dalším postupu. Následně se konaly výchovné komise jednotlivě s rodiči oběti a s rodiči třech agresorů. Rodiče byli mimo jiné seznámeni s výchovnými opatřeními a byli poučeni, že při pokračování šikany ze strany jejich dětí bude okamžitě podáno trestní oznámení na Policii ČR. Vedoucímu skupiny agresorů byla doporučena změna školy. S tímto rodiče vedoucího agresora souhlasili. Zákonní zástupci druhého agresora sami navrhli přeřazení jejich dítěte na jinou školu a rodiče třetího slíbili sjednání nápravy.

100

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.3 Intervence

Název opatření

1.3.17 Skupinová práce se žáky s problematickým chováním

Zpracoval/a:

Mgr. Martina Brémová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění vyhlášek č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. 2. Pro koho je určeno

Určeno pro žáky, kteří mají nějaký podobný problém v chování, např. obdobnou poruchu chování, stejné sociálně-patologicke jevy (agresoři/oběti v šikaně, záškoláci, atd.) 3. Co obsahuje

Skupinová práce se žáky je práce s vybranými žáky. Tito žáci utvoří ideálně pevně stanovenou skupinu, v níž se mohou konzultovat jejich problémy. Jednak pomáhá fakt, že problém nemám jen já, ale i ostatní, kteří mi mohou poradit, jak ho třeba řešit, ale funguje i vzájemná skupinová dynamika, která skupinu posouvá dál. 4. Jak se aplikuje

Skupinová práce se žáky může probíhat v týdenních, dvoutýdenních, měsíčních cyklech. Žáci se setkávají v samostatné místnosti, kde mají klid. Platí zde několik základních pravidel, která obecně platí pro všechny komunitní kruhy, psychodynamické skupiny (právo mluvit a být respektován, právo říct ne, to, co se řekne na skupině se nevynáší atd.). 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) školní psycholog b) nikdo (případně supervizor psychologa) c) školní psycholog 6. Pomůcky

Pomůcky jsou nutné dle připravených aktivit, nutná je hlavně samostatná místnost, kde skupinku nikdo neruší. 7. Role rodičů

Pokud do skupiny chodí žáci mladší 18-ti let, je nutný souhlas zákonných zástupců s účastní žáka ve skupinové práci.

101

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Ideálně na začátku školního roku, avšak není to pravidlem. 9. Dokumentace

Přípravy a vedení docházky (častá absence jedince může narušit dynamiku skupiny), dokumentace činnosti ve skupinách a posunech v kompetencích žáků (popř. oblastech, na které je skupina zaměřena) 10. Překážky v realizaci opatření

Ve školním prostředí se překážkou ukázal být časový harmonogram – pokud by byly skupinky mimo vyučování, žáci by na ně dle svých slov nechodili (Nicméně ze zkušeností jiných škol lze zařazení skupinek mimo vyučování zkusit a může fungovat). Když jsme skupinky zařadili do dopoledního bloku, pedagogům vadilo, že žáci chybí na hlavních předmětech (ačkoli jsme žáky „točili“ po 14-ti dnech ve třech předmětech, tudíž pedagogovi měl žák chybět vlastně jednou za 6 týdnů, přesto jim to vadilo) . Zařazení skupinek do odpoledního vyučování nemělo cenu, protože žáci na odpolední vyučování chodí velmi málo, pedagogové u některých mají problém i hodnotit pro malou docházku, proto brát jim ještě žáky do skupinek nepřichází v úvahu. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Vries, Dawn (2011): Aktivity pro skupinovou psychoterapii. Praha: Portál

102

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření

Název opatření Zpracoval/a:

1. Podpora žáků 1.4 Individualizace výchovně vzdělávacího procesu 1.4.1 Motivační hodnocení, slovní hodnocení, klasifikace, kombinace klasifikace a slovního hodnocení

Mgr. Lada Balaštíková

1. Z čeho vychází (legislativa)

§51 školského zákona, Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Na základě směrnice MŠMT ČR z roku 1972 se u nás slovní hodnocení užívá ve třídách pro děti se specifickými vývojovými poruchami učení už od roku 1972. Klasifikační řád školy Hodnocení vzdělávacích výsledků: posuzování kvality vzdělání na úrovní tříd, škol nebo zemí. Od 60. let se dělají i mezinárodní srovnávací hodnocení vzdělávacích výsledků v rámci IEA (Mezinárodní asociace pro hodnocení…) 2. Pro koho je určeno

Pro všechny žáky. Slovní hodnocení má jednoznačně motivující význam pro žáky se speciálně vzdělávacími potřebami, jako prevence školního neúspěchu. 3. Co obsahuje

Hodnocení žáků: v běžné pedagogické komunikaci sdělení učitelů určené žákům o jejich úspěšnosti, chybách a preferenčních postojích. Vzdělávací výsledky žáků jsou hodnoceny oficiálně prostřednictvím klasifikace nebo prostřednictvím písemných zpráv (slovní hodnocení). - hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů - o způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady - škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka - škola která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace - u žáka se speciálně vzdělávacími potřebami rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Slovní hodnocení – hodnocení žáků nikoli numerickými stupni (známkami), nýbrž verbálními výroky. Hodnocení musí být pro žáka motivující. V prvních větách slovního hodnocení je třeba vyzvednout klady (i v případě nedostatečného hodnocení), pro další motivaci žáka i rodičů. Slovní hodnocení musí být převeditelné do klasifikace známkami, pro případ změny školy. Proto pro každý stupeň hodnocení je třeba zachovat daná slova, která jsou tučně podtržena (klasifikační řád školy). Samozřejmě je to kostra, která musí být individuálně doplněna dle potřeb učitele i žáka. Slovní hodnocení je možné formulovat různými způsoby. Např.: Ve druhé osobě – vhodné na první stupeň. Nebo ve třetí osobě: ( druhý stupeň ) Kombinace klasifikace a slovního hodnocení – vyplývá z názvu, některé předměty jsou hodnoceny slovně, ostatní pak známkou. Funkce hodnocení: informativní (pro učitele, rodiče), korekční (pro žáky), motivační, regulační (učitel může usměrňovat učící postup), výchovná

103

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 4. Jak se aplikuje

Do ŽK, na vysvědčení, do deníčků o chování, rozhovorem mezi učitelem a žákem… 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Učitel předmětu. b) Kontroluje vedoucí předmětové skupiny. c) Realizuje – učitel předmětu, má možnost porady se speciálním pedagogem. 6. Pomůcky

Kromě žákovských prací jsou to také plány osobního rozvoje a pozorovací archy. 7. Role rodičů

V případě slovního hodnocení nebo kombinace klasifikace a slovního hodnocení je nutná žádost ZZ. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Povinná dokumentace pedagoga. 10. Překážky v realizaci opatření

Překážkou je nedržet se zásad hodnocení (viz dále) - hodnocení by mělo kladně motivovat, čím menší děti, tím častější hodnocení - mělo by být prováděno humánním, taktním a citlivým způsobem - výsledky hodnocení by neměly být přeceňovány - je vhodné, aby se učitelé o závažnějším hodnocení vzájemně informovali 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

http://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/1328/kdy-a-jak-pouzivat-slovni-hodnoceni.html/ http://www.nuov.cz/ae/zasady-pro-slovni-a-celkove-hodnoceni http://www.jindrichovice.cz/files/00000093.pdf

104

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 12. Příklad

Milý XY, nastal čas zhodnotit práci, kterou jsi ve škole odvedl za 1.pololetí. Musím říct, že největší radost jsi mi udělal v matematice. Od začátku školního roku pracuješ vcelku samostatně, jsi snaživý a je od tebe velmi pěkné, že se snažíš pomoci i spolužákům, kterým počítání jde hůř něž tobě. Zvládáš základní matematické operace, se zlomky také nemáš závažnější problémy. S převody jednotek si poradíš a počítáš s nepodstatnými chybami, které za mé pomoci dokážeš následně opravit. Tvé myšlení je vcelku správné, ale v logice se vyskytují chyby. V českém jazyce jsi také udělal pokrok. Zejména ve čtení, což je hodně poznat a moc tě za tvou snahu chválím. Opis a přepis textu zvládáš, zdá se mi, že i tvé písmo je díky častému trénování o něco lepší. Co se týká dalších znalostí jako jsou měkké a tvrdé souhlásky, vyjmenovaná a příbuzná slova, pády, rody, vzory a další, máš závažné mezery, nedostatky a děláš chyby. S mou pomocí a s podrobným vysvětlením je však dokážeš opravit. Při uplatňování požadovaných znalostí a dovedností jsi málo pohotový a máš větší nedostatky. V rámci naší společné práce v hodinách vlastivědy jsme si hodně povídali o různých zemích, které tě zajímaly. Jsi velmi šikovný, zvídavý a zajímáš se o to, co kde je a jak to tam vypadá. Dobře se orientuješ na mapě, jsi schopný z ní spoustu věcí vyčíst. Bez mapy máš však velké mezery, nedostatky a často děláš chyby popletením informací dohromady. Ke správné odpovědi tě musím vést, ale nakonec se nám to přece jen většinou podaří. V přírodovědě se také velice snažíš a ptáš se na věci, které bys rád věděl. Dokážeš rozpoznat neživou přírodu od živé, poznáš některá zvířata na obrázku a dokážeš říct, kde které zvíře žije, Rád si o přírodě povídáš a to je moc dobře. V konkrétnějších a podrobnějších znalostech máš opět závažné nedostatky, mezery a děláš chyby, které ti musím pomoci opravovat. Celkově si myslím, že se snažíš a postupně je vidět zlepšení ve tvé práci ve všech předmětech. Jsi kamarádský, snaživý a přeji ti do dalšího pololetí hodně sil, radosti a ať se ti daří.

105

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.4 Individualizace výchovně vzdělávacího procesu

Název opatření

1.4.2 Individuální vzdělávací plán (IVP)

Zpracoval/a:

Mgr. Lada Balaštíková

1. Z čeho vychází (legislativa)

§ 18 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a dále § 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb., novelizované vyhláškou 147/2011 Sb. 2. Pro koho je určeno

Individuální vzdělávací plán jako podpůrné a vyrovnávací opatření pro žáka se zdravotním postižením, zdravotním a sociálním znevýhodněním (se SVP) nebo žákům mimořádně nadaným. 3. Co obsahuje

Školní vzdělávací program - název závěry speciálně pedagogického vyšetření nebo psychologického vyšetření školským poradenským zařízením popřípadě doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře či dalšího odborníka vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka datum, jméno žáka, ročník, diagnóza, obsah, rozsah, průběh a způsob poskytování ind. speciálně ped. nebo psychologické péče včetně zdůvodnění cíl vzdělávání, časové a obsahové rozvržení učiva, volba pedagogických postupů způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení vyjádření potřeby dalšího ped. pracovníka nebo další osoby podílející se na práci se žákem a její rozsah seznam kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů pro výuku žáka a konání zkoušek jmenovité určení ped. pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat návrh případného snížení počtu žáků ve třídě běžné školy předpokládaná potřeba navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu závěry speciálně pedagogických nebo psychologických vyšetření praktickou část IVP (měsíční plánování a hodnocení) 4. Jak se aplikuje

Aplikuje se přísně individuálně dle doporučení školského poradenského zařízení. S ohledem na SVP dítěte, na jeho fyzické i psychické možnosti. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) školní speciální pedagog, třídní učitel b) školské poradenské zařízení (PPP, SPC) c) všichni kdo dle IVP se podílí na výchovně vzdělávacím procesu žáka (učitelé předmětů, ŠPP, asistenti…)

106

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 6. Pomůcky

Pomůcky dle postižení (znevýhodnění) žáka, které mu pomáhají ve vzdělávání (učebnice, pracovní listy, kompenzační pomůcky). Zajišťuje školní speciální pedagog, který konzultuje s vedením finanční prostředky. 7. Role rodičů

Spolupráce rodičů je naprosto nutná, a je zakotvena konkrétně ve IVP, se kterým je rodič podrobně srozuměn, má k němu připomínky a návrhy. Je důležité, aby zákonný zástupce poskytoval důležité informace o zdravotním stavu svého dítěte, informoval učitele o obavách spojených s jejich dítětem, četl všechny informace zaslané školou domů, dostavoval se vždy do školy na vyzvání, zúčastňoval se třídních schůzek, v případě nemoci dítěte byl nápomocen dítěti ve vzdělávání (donesl úkoly, zařídil doučování…). 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Individuální vzdělávací plán se vypracovává zpravidla před nástupem žáka do školy, nejpozději však 1 měsíc po nástupu žáka do školy nebo po zjištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka. 9. Dokumentace

Povolení IVP (Rozhodnutí ŘŠ ve správním řízení (§165, školský zákon) Zamítnutí IVP (Rozhodnutí ŘŠ ve správním řízení (§165, školský zákon) Zahájení řízení, součást žádosti, podmínky povolení IVP pouze na žádost, písemné doporučení školského por. zařízení (např. doporučení žáka k individuální integraci)

Další dokumentace: Žádost o slovní hodnocení, stanovení způsobu hodnocení žáka , zápisy z jednání se ZZ, informovaný souhlas ZZ o vzdělávání žáka podle individuálního vzdělávacího plánu formou individuální integrace, žádost o souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga (ZŠ), náplň práce asistenta pedagoga (individuální integrace) (ZŠ), souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga (JMK), vlastní IVP 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) časová náročnost na vypracování IVP, nespolupracující rodiče dítěte b) pokud IVP není spojeno s pomocí asistenta pedagoga učiteli, volit alternativu IVP, což je plán osobního rozvoje; pomoc asistentů pedagoga při návštěvě rodiny, v závažnějších případech pomoc kurátora za příslušný OSPOD 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Mertin, V. (1995). Individuální vzdělávací program. Praha: Portál. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. Kaprálek, K., Bělecký, Z. (2004). Jak napsat a používat individuální vzdělávací program. Praha: Portál.

107

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 12. Příklad

INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN Individuální integrace podle §3, odst. 1 a) Vyhlášky 73/2005 Sb. IVP podle §18 školského zákona 561/2004 Sb. Jméno žáka : XY Datum narození : Bydliště : Třída : Školní rok : Třídní učitel : Asistent pedagoga : Datum vyšetření : 12.5.2014- následné doporučení k individuální integraci, s podporou asistenta pedagoga na 20 hodin týdně. PPP Kohoutova Brno. Kontrola v PPP je ve druhém pololetí prvního ročníku. Druh postižení : zdravotní postižení – vývojové poruchy chování (afektivní labilita, porucha soustředění, těžko usměrnitelné chování, agresivita, impulsivita, afektivní výbuchy). Učební dokumenty: Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání, ŠVP osmec Základní údaje o žákovi: Chlapec vykazuje afektivní labilitu, poruchu soustředění, těžko usměrnitelné chování, agresivitu, impulsivitu, afektivní výbuchy). Má nedostatky v grafomotorice a vizuomotorické koordinaci, nedostatky ve sluchu pro řeč a ve zrakovém rozlišování, v řeči vadná výslovnost více hlásek. Konkrétní opatření: • Trpělivý přístup, vymezit pravidla chování a dbát na jejich dodržování. • Neklid a soustředění tlumit častými změnami činností a umožnění pohybu po třídě. • Žádosti formulovat jasně a stručně a přesvědčit se, zda XY porozuměl. • V případě velkého neklidu a agresivního chování je XY umožněno opustit třídu za přítomnosti asistentky, za účelem zklidnění- změna prostředí, oddělení od problému v kolektivu • Možnost návštěvy školního psychologa a školního speciálního pedagoga • Dodržování doporučení PPP • Podrobněji viz. příloha „Doporučení pro práci s hyperaktivními dětmi “ • XY je zohledňován při klasifikaci výchovných problémů. Speciálně pedagogická péče: • Ve škole bude XY poskytnuta spec. ped. péče v rámci vyučování na základě IVP. • Pomoc a podpora žákovi ve vyučovacím procesu – 20 hodin týdně asistent pedagoga , v soustředění na práci a individuálním zajištění režimu práce a relaxace • Zařazení do výuky cvičení na podporu sluchového a zrakového vnímání • Logopedická péče 1x týdně v budově školy • Nabídka rodičům slovního hodnocení XY, zejména jeho chování Spolupráce se zákonnými zástupci : • Rodiče budou důrazně dohlížet na přípravu na vyučování i na plnění domácích úkolů. • Rodiče mají možnost konzultace s třídní učitelkou, školním psychologem, sociálním pedagogem i se speciálním pedagogem ve stanovených konzultačních hodinách, popř. po předešlé domluvě. • Rodiče se na vyzvání školy dostaví na schůzku, pokud jim daný termín nebude vyhovovat, předem se omluví a domluví si se školou náhradní termín. • Rodiče budou informovat školu o okolnostech a zdravotních potížích, které by mohly ovlivnit chování XY ve škole. Následují podpisy žáka, rodičů, učitelů, ředitele školy ( popř. zástupce ŠPZ)

108

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.4 Individualizace výchovně vzdělávacího procesu

Název opatření

1.4.3 Plán osobního rozvoje (POR)

Zpracoval/a:

Mgr. Lada Balaštíková

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vychází ze zákona 561 2004 Sb. (školský zákon). Je to zjednodušená forma IVP podle §18 školského zákona. 2. Pro koho je určeno

všem dětem na hranici s lehkého mentálního postižení dětem nadaným dětem s SPU (na jazyky) dětem, které se vymykají některým směrem z většiny třídního kolektivu. Kombinace znevýhodnění. Například: hluboký podprůměr, sociální znevýhodnění, nosí brýle – dioptrie 8, nemá rozvinutou sluchovou percepci. Dále pak vypracováváme POR v kombinaci s Vzdělávacím Plánem podle §50 školského zákona, např. žák, který je uvolněn z odpolední výuky – ne vždy, pouze pokud to stav dítěte vyžaduje. 3. Co obsahuje

pedagogická diagnostika v průběhu 1. měsíce, běžně v září individualizace žáka posuny z měsíce na další měsíc Stávající znalostní situace žáka – jak je na tom. Př.: sice v 5. ročníku, děláme s ostatními žáky - slovní druhy, mluvnické kategorie u podstatných jmen a sloves, shodu podmětu s přísudkem, věty jednoduché a souvětí. Ale podle ped. diagnostiky (a třeba i doporučení PPP) dítě se seznámilo s vyjmenovanými slovy po B a po L , ale zatím je neumí použít v praxi.Takže plánujeme pro dítě jeho individuální plán – čili používat vyj. slova po B a L ve větách, seznámit se s dalšími vyj. slovy – např. po M. Atd. Pak zapíšeme jak to s dítětem budeme dělat (metody, pomůcky). Př.: Ostatním dětem diktujeme sedm vět, ale tomuto dítěti pouze dvě věty se slovy, se kterými bylo dopředu seznámeno. Mělo by znát jejich význam. Dopřejeme mu více času, pak samo vyhledá v tabulce s vyj. slovy, které mu dám po diktátě a opraví si je. Dvě slova (která měl špatně) písemně procvičí napíše toto slovo na řádek. S ostatními chybnými slovy ho nepřetěžujeme. V případě, že žák nedosáhne cíle je nutno akci opakovat. Jeho tempem, krok za krokem. dovednosti a kompetence – (jak je na tom sociálně ) např.: komunikace – (je tichý, neumí si říct o pomoc…), učení – strategie, styl (nesamostatný, velká dopomoc asistenta, potřebuje klid, nebo naopak vyhovuje mu práce ve skupině…), dodržuje třídní pravidla (stále vykřikuje…). Dopíšeme metody jak budeme posunovat jeho kompetence. Na konci měsíce se zamyslíme co se podařilo a co ne. Zhodnotíme metody a pomůcky, proč se plán povedl či nepovedl. Plán na odstranění nedostatků zapíšeme do plánu na příští měsíc. V případě vysoké absence zapíšeme řešení. Např.: řešeno s TU, předány domácí úkoly – jaké. Přinesl – nepřinesl, domácí příprava neprobíhala přesto, že jsem proto udělala….. 4. Jak se aplikuje

Ve vyučování se používají naplánované metody a postupy. Zapisují se v elektronické podobě v dokumentech školy k poslednímu dni v měsíci. Vždy na konci pololetí – třídní učitel POR vytiskne a vloží do příslušného katalogového listu

109

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Součástí dokumentace POR je pohovor TU se ZZ (zápis o projednání POR, nabídka možnosti slovního hodnocení) uložen v KL (katalogovém listu) žáka. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) učitelé příslušných předmětů b) vedoucí PS, školní speciální pedagog c) učitelé příslušných předmětů 6. Pomůcky

Počítač, pomůcky dle potřeb dítěte. 7. Role rodičů

Spolupráce rodičů je nutná, v nejlepším případě je rodič přítomen plánování a hodnocení. Pomáhá učiteli plnit plán tím, že působí na dítě stejným směrem, zaměřuje se na rozvoj osobnosti a konzultuje své úspěchy/neúspěchy s učitelem. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

POR zapisujeme minimálně 1x měsíčně, pokud se učitel daného předmětu rozhodne, že je třeba plánovat týdně, je to možné. Delší intervaly možné nejsou s ohledem na SVP žáků. Termín tisku – jednou za pololetí. 9. Dokumentace

Zápis s pohovoru se ZZ o adekvátním vysvětlení tohoto podpůrného opatření ZZ a nabídce na pravidelném vyhodnocování a konzultacích uč. a rodiče. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Časová náročnost při větším počtu POR, vysoká absence žáků. b) Zapojení všech vyučujících předmětu včetně asistentů pedagoga; komunikace s rodiči, pomoc asistentů pedagoga při návštěvě rodiny, v závažnějších případech, pomoc kurátora za příslušný OSPOD při řešení absence. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Inspirace v metodickém průvodci vzdělávacího programu Začít spolu pro 1.stupeň ZŠ – str.128.

110

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 12. Příklad

111

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.4 Individualizace výchovně vzdělávacího procesu

Název opatření

1.4.4 Vzdělávací plán (VP)

Zpracoval/a:

Mgr. Lada Balaštíková

1. Z čeho vychází (legislativa)

Stanovení způsobu vzdělávání žáka, který se nemůže pro svůj zdravotní stav účastnit vyučování: §50//zákon č. 561/2004 Sb.(školský zákon) Citace zákona: (1) Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád. (2) Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího lékaře nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn s souhlasem zákonného zástupce bez náhrady. (3) Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle § 18. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky 2. Pro koho je určeno

Je určen pro žáky, kteří se nemohou pro svůj zdravotní stav účastnit vyučování v běžném režimu. Využíváme ho také u těhotných matek (rizikové těhotenství, mateřská dovolená), u matek pečujících o své vlastní dítě (děti). Dále pak u psychiatricky nemocných dětí takového typu a stupně, kdy jim jejich zdravotní stav nedovoluje vzdělávat se společně v kolektivu se spolužáky. 3. Co obsahuje

Datum Jméno žáka, datum narození žáka, bydliště žáka Učební dokumenty Důvod pro tento typ vzdělávání Diagnóza Na doporučení lékaře - jméno lékaře a jeho odbornost, doporučený režim Škola, třída, ročník Třídní učitelka Školní rok Obsah učiva Přítomnost žáka ve výuce Hodnocení Organizace výuky Spolupráce se zákonnými zástupci Kdo zpracoval Rozpis konzultací Praktický VP – obsahuje vždy individuálně dle SVP náležitosti např: plánování učiva na každou konzultaci, zápis o průběhu konzultace, hodnocení konzultace – ústní i písemné.

112

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ -

Podpisy všech pedagogických pracovníků, popřípadě odborníků školy, kteří s dítětem přijdou do styku, podpis ředitele školy a podpis rodičů. 4. Jak se aplikuje

Aplikuje se přísně individuálně dle doporučení lékaře. S ohledem na SVP dítěte, na jeho fyzické i psychické možnosti. Vždy jde o jiný (zvláštní) režim. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) školní speciální pedagog b) třídní učitel c) učitelé příslušných předmětů 6. Pomůcky

Dle SVP žáka, učitelé vypracovávají Pracovní listy individuálně „šité na míru“ 7. Role rodičů

Spolupráce rodičů je naprosto nutná, a je zakotvena konkrétně ve VP, se kterým je rodič podrobně srozuměn, má k němu připomínky a návrhy. Je důležité, aby poskytoval ZZ důležité informace o zdravotním stavu svého dítěte, informoval učitele o obavách spojených s jejich dítětem, četl všechny informace zaslané školou domů, dostavoval se vždy do školy na vyzvání, zúčastňoval se třídních schůzek, v případě nemoci dítěte v době předepsané konzultace, přišel do školy pro učivo a donesl omluvenku od lékaře. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Termín vypracování není zákonem stanoven, ovšem je nutné toto vzdělávání žákovi umožnit co nejdříve (hned po doručení lékařského doporučení pro takové vzdělávání) 9. Dokumentace

Žádost ZZ, doporučení lékaře (PPP,OSPOD), rozhodnutí ŘŠ (Stanovení způsobu vzdělávání žáka), popř. rozhodnutí ŘŠ o uvolnění z předmětu Zpracovaný VP včetně rozpisu konzultací, popř. žádost o slovní hodnocení, stanovení způsobu hodnocení žáka Vzdělávací plán – praktická část v elektronické podobě Doklad o prokazatelném seznámení ZZ s upravenými parametry vzdělávání a s nastavením VP (Informovaný souhlas) TU zapíše do KL žáka- důležitá sdělení: Vzdělávání podle §50 školského zákona pro školní rok 2013/2014, rozhodnutí ředitelky z (datum), č.j…..Podpis Tuto skutečnost zapíše do seznamu žáků v třídní knize, do kolonky k příslušnému jménu. Dále pak do poznámky v evidenci žáků Školní speciální pedagog – zapíše do elektronické tabulky SVP žáků – vzdělávací plán a jeho parametry.

113

a) nespolupracující rodiče zdravotně znevýhodněného (postiženého) dítěte; organizace jiného režimu b) pomoc asistentů pedagoga při návštěvě rodiny, v závažnějších případech pomoc kurátora za příslušný OSPOD; konzultace speciálního pedagoga s učiteli, zajištění možnosti zvládnutí předání učiva tak, aby tento režim nenarušil ani chod školy ani pohodu žáka s VP. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Žádné nejsou. Školní speciální pedagog konzultoval tento typ vzdělávání a veškeré jeho náležitosti na JMKÚ odbor speciálního školství a jeho právníkem. 12. Příklad

Výňatek z VP specifikují rozsah přítomnosti žáka ve výuce: Přítomnost žáka/žákyně ve výuce: 2 dny v týdnu – středy a pátky Spolupráce s rodinou: • zákonný zástupce zajistí docházku dítěte do školy (středy a pátky)¨ • zákonný zástupce v případě nemoci přijde dceru omluvit a vyzvedne si domácí úkoly • zákonný zástupce zajistí pomoc při doučování dítěte u neziskových organizací • informace o dítěti bude zákonný zástupce získávat formou písemného styku a telefonicky. • Návštěva rodičů ve škole nejméně jednou za 14 dní, a to v době konzultací dívky. • Spolupráce učitelů : • Třídní učitelka , AJ • Přírodopis, Pč • Fyzika • Český jazyk • Matematika • Chemie • Dějepis , OV • Hudební výchova • Zeměpis, Vv • Rodinná výchova • Anglická konverzace Vzdělávací plán vypracovala speciální pedagožka …………………. Ředitelka školy Třídní učitelka

……………………… ………………………

Výchovná poradkyně

………………………..

Rodiče

……………………

114

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.4 Individualizace výchovně vzdělávacího procesu

Název opatření

1.4.5 Asistent pedagoga (integrační)

Zpracoval/a:

Mgr. Barbora Glogarová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Pracovní náplň pedagogických asistentů a požadavky na jejich vzdělání, stejně jako pedagogické kompetence vymezuje zákon č. 563/2004 Sb. a příslušné vyhlášky a metodické pokyny MŠMT. Podle vyhlášky 73/2005 Sb. jsou hlavními činnostmi asistenta pedagoga pomoc žákům při přizpůsobování se školnímu prostředí, pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, v komunikaci se žáky, při spolupráci se zákonnými zástupci žáků a s komunitou, ze které žáci pocházejí. Podle zákona 563/2004 Sb., § 2 je pedagogický asistent zařazen mezi pracovníky, kteří vykonávají přímou vyučovací, výchovnou, speciálně-pedagogickou nebo pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného. 2. Pro koho je určeno

„Integrační“ asistent pedagoga je funkcí zřízenou v rámci individuální integrace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě běžné školy hlavního vzdělávacího proudu. 3. Co obsahuje

Vyhláška č. 73/2005 Sb., novelizovaná vyhláškou č. 147/2011Sb., upravuje v § 7 zejména náplň práce asistenta pedagoga. Asistent pedagoga poskytuje: 1. pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky a zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází, 2. podporu žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, 3. pomoc žákům při výuce a při přípravě na výuku, 4. nezbytnou pomoc žákům s těžkým zdravotním postižením při sebeobsluze a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde škola v souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje vzdělávání. 4. Jak se aplikuje

Integrační asistent se v rámci své práce věnuje především individuální práci s integrovaným dítětem ve třídě dle pokynů pedagoga. Ideálně se asistent věnuje dítěti ve třídě, v odůvodněných případech je možné krátkodobě vzdělávat žáka v samostatné místnosti (je-li to k jeho prospěchu). Asistent pomáhá dítěti v komunikaci s učitelem, podporuje jeho práceschopnost a spolupodílí se na vztahovém zakotvení dítěte v rámci třídního kolektivu. Asistent se přednostně věnuje integrovanému žákovi, vyžaduje-li to situace (např. při absenci žáka), věnuje jinému žákovi či skupince žáků (dle pokynů učitele)

115

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) rozvrh asistentů pedagoga tvoří zástupci ředitele 1. a 2. stupně, metodické vedení má na starosti speciální pedagog; individuální integraci navrhuje/doporučuje školské poradenské zařízení (PPP, SPC), na jeho základě žádá škola o zřízení funkce asistenta pedagoga při individuální integraci na krajský úřad (ten schvaluje a určuje hodinovou dotaci) b) kontrola práce asistentů pedagoga je v kompetenci vedení školy (ŘŠ, ZŘŠ), speciální pedagog realizuje pozorování zapojení asistentů ve třídách především z metodických důvodů c) asistenti pedagoga 6. Pomůcky

V oblasti pomůcek nevyžaduje toto podpůrné opatření žádné zdroje. K realizaci potřebujeme finanční zabezpečení mzdy asistenta. 7. Role rodičů

Rodiče žádají školu o vzdělávání jejich dítěti podle IVP a vyslovují souhlas s celým obsahem IVP, včetně obsahu a rozsahu asistence (tzn. potřebujeme žádost a informovaný souhlas rodičů). 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

dle pokynů Krajského úřadu 9. Dokumentace

rozvrhy podpisy v třídních knihách tabulky SVP (hodinový rozsah práce asistenta na integrovaného žáka) 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) rizikem realizace je komunikace mezi učitelem a asistentem (přípravy na hodinu, zpětná vazba) b) asistent by se měl s učiteli domlouvat na tom, jak bude probíhat výuka a jeho uplatnění v ní 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

L. Drotárová.(2006): Asistent pedagoga – stav v ČR 2006. Praha.

116

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 12. Příklad

117

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.4 Individualizace výchovně vzdělávacího procesu

Název opatření

1.4.6 Asistent pedagoga (komunitní)

Zpracoval/a:

Mgr. Barbora Glogarová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Viz karta 1.4.5 2. Pro koho je určeno

„Komunitní“ asistent pedagoga je pomocníkem při adaptaci na školní prostředí pro žáky ze znevýhodňujícího sociálního prostředí. 3. Co obsahuje

„Komunitní“ (v našem kontextu romský) asistent funguje ve škole v několika oblastech: 1. asistence ve výuce 2. výchovné působení, dozory, zástupy, dohled nad žáky, kroužky 3. mediátor mezi rodinou a školou - navštěvuje rodiny s pozvánkami na výchovné komise, na pohovory TU (pošta), a s dalšími informacemi od TU, popř. ŠPP - spolupráce s rodiči na prevenci záškoláctví (informace o absenci dítěte ve škole, domluva na včasném dodání omluvenky) - terénní práce (asistenti se pohybují v sociálně vyloučené lokalitě v ranních/dopoledních hodinách, motivují žáky k včasnému příchodu do školy, navštěvují vytipované lokality, kde se „záškoláci“ zdržují), frekvence pochůzek 2krát týdně 2 hodiny (8:00-10:00) 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) rozvrh asistentů pedagoga tvoří zástupci ředitele 1. a 2. stupně, metodické vedení má na starosti speciální

118

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ pedagog b) kontrola práce asistentů pedagoga je v kompetenci vedení školy (ŘŠ, ZŘŠ), speciální pedagog realizuje pozorování zapojení asistentů ve třídách především z metodických důvodů c) asistenti pedagoga (komunitní – romští) 6. Pomůcky

V oblasti pomůcek nevyžaduje toto podpůrné opatření žádné zdroje. K realizaci potřebujeme finanční zabezpečení mezd asistentů. 7. Role rodičů

O fungování asistentů na škole jsou rodiče informováni, nicméně škola nepotřebuje k jejich působení souhlas rodičů. Rodiče jednají s asistentem jako s mediátorem ve vztahu škola-rodina, mohou prostřednictvím asistentů také komunikovat se školou z vlastního zájmu. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

K financování z rozvojového programu MŠMT je potřeba dodržet termín uvedený ve výzvě rozvojového programu. 9. Dokumentace

Rozvrhy, podpisy v třídních knihách, tabulky SVP (hodinový rozsah práce asistenta v konkrétní třídě) 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) rizikem realizace je komunikace mezi učitelem a asistentem (přípravy na hodinu, zpětná vazba); návštěva asistentů v rodinách má svá rizika (slovní napadání, popř. riziko fyzického napadení rodinou) b) asistent by se měl s učitelem domlouvat na tom, jak bude probíhat výuka a jeho uplatnění v ní; napadení rodiči či jinými rodinnými příslušníky lze předejít vytipováním rizikových rodin a jejich navštěvováním ve dvou, popř. zasíláním pozvánek a dalších informací těmto rodinám poštou 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Balvín, J. (2000): Romský pedagogický asistent a jeho možnosti při výchově romských dětí. Vychovávateľ 1/2000, s.23-26. – 1. část. Balvín, J. (2000): Romský pedagogický asistent a jeho možnosti při výchově romských dětí. Vychovávateľ 2/2000, s.26-29. – 2. část. Pape, I. (2007): Jak pracovat s romskými žáky, Praha: Slovo 21 L. Drotárová.(2006): Asistent pedagoga – stav v ČR 2006. Praha. 12. Příklad

Viz karta 1.4.5

119

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření

1. Podpora žáků – 1.4 Individualizace výchovně vzdělávacího procesu

Název opatření

1.4.7 Tandemový (druhý) učitel

Zpracoval/a:

Mgr. Barbora Glogarová

1. Z čeho vychází (legislativa)

2. Pro koho je určeno

Opatření je určeno pro žáky s různými druhy speciálních vzdělávacích potřeb v inkluzivní škole (vzdělávaní v jedné škole/třídě). Využití tandemového učitele je vhodné zejména v těchto případech: vyšší počet žáků s SVP ve třídě, třída složená z žáků s velkými rozdíly ve schopnostech a dovednostech, nesamostatnost v práci, vysoká absence, pomalé pracovní tempo, mentální deficit - nutnost vícero opakování, zjednodušení úkolů. 3. Co obsahuje

Žáci pracují společně ve třídě pod vedením dvou pedagogů, kde pedagogové střídají různé metody a formy práce. Jeden z pedagogů má klíčovou roli, druhý (tandemový) učitel pracuje s jednotlivci nebo s malou skupinkou na zadaném úkolu, popř. v oddělených skupinách. Přítomnost druhého pedagoga ve výuce výrazně zvyšuje možnosti individualizace výuky s ohledem na speciální vzdělávací potřeby žáků. V kmenové třídě při společné výuce celé třídy máme možnost více uplatňovat nejrůznější metody a formy vyučování, pedagogové se střídají ve vedení vyučovacích hodin, a práce je tak efektivnější. S pomocí druhého učitele se můžeme individuálně věnovat žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a přizpůsobovat jim vyučovací metody a techniky. Druhý učitel také pomáhá v centrech aktivit (Vzdělávací program Začít spolu). Individualizace výuky zvyšuje příležitost každého žáka k dosažení úspěchu a zvýšení sebevědomí. 4. Jak se aplikuje

Druhého učitele ve výuce můžeme využít rozličnými způsoby. Jejich volba závisí na konkrétním složení skupiny, jejich speciálních vzdělávacích potřebách, volbě vyučovacích metod i charakteru probírané látky. V zásadě se jedná o tři možnosti využití druhého učitele ve výuce: Tandemové vyučování - Žáci pracují společně ve třídě pod vedením dvou pedagogů. Jeden z pedagogů má klíčovou roli, druhý (tandemový) učitel pracuje s jednotlivci nebo s malou skupinkou na zadaném úkolu. Ve vedení třídy se pedagogové mohou střídat. Oba pedagogové působící ve výuce mají plné pedagogické vzdělání (nejedná se tedy o asistenty pedagoga). Dělení žáků do skupin - Při druhém způsobu práce rozdělujeme žáky do dvou skupin, které pak v menším počtu pracují pod vedením jednoho z pedagogů. Pravidlo dělení třídy na skupiny nemusí být přednostně založeno na schopnostech žáků, také např. na jejich stylech učení. Skupiny se vzdělávají buď ve stejné učebně nebo v samostatných místnostech. Práce s menším počtem žáků umožňuje pedagogům individualizaci přístupu k problémovým žákům, větší míru poznávání skutečných potřeb žáků a následně lepší přístup a podporu jejich schopností. Díky tomu dochází k intenzivnějšímu opakování učiva a zautomatizování pracovních návyků. Žáci tak vykazují lepší výsledky. Tato činnost je pro obě skupiny (pedagog-žák) snazší, přitažlivější a efektivnější. Projevuje se především ve větší soustředěnosti na výuku, v posilování v sebevědomí žáků. Vzhledem k nadstandardnímu přístupu učitelů se probrané učivo i úkoly řeší v rámci výuky tak, aby v odpoledních hodinách byly děti školou méně zatěžovány a mohly se věnovat volnočasovým aktivitám. Pomoc při práci v centrech aktivit - Druhý učitel pomáhá při realizaci center aktivit (dle Vzdělávacího

120

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ programu Začít spolu). V centrech aktivit se děti učí přímou zkušeností. Mají v nich prostor pro hru, experimentování, manipulaci a práci s různými předměty a materiály. Poskytují prostor jak pro práci individuální, tak pro práci skupinovou. Děti se v nich učí od sebe navzájem, nápodobou a pozorováním. Tím, že pracují v malých skupinách mohou spolu přirozeně komunikovat, řešit problémy, rozhodovat se, procvičovat si vyjadřovací schopnosti, učit se chápat a akceptovat rozdíly mezi lidmi. Jsou tak vedeny k samostatnosti i spolupráci. Druhý učitel se zde věnuje dětem ve skupinách i individuálně dle aktuální potřeby a pokynů vedoucího učitele. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) nasazení tandemových učitelů ve výuce plánuje vedení školy (zástupci ŘŠ), tvoří rozvrhy tandemových učitelů b) činnost tandemových učitelů kontrolují vedoucí předmětových skupin (kolegiální návštěvy) a vedení školy (hospitace) c) opatření realizují tandemoví učitelé – absolventi studia na pedagogické fakultě (popř. pedagogického oboru jinde) 6. Pomůcky

7. Role rodičů

8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Termín tvorby rozvrhů pro tandemové učitele – přípravný týden šk. roku (následné úpravy možné). 9. Dokumentace

Rozvrhy tandemových učitelů, zápisy v TK, portfolia tandemových učitelů. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) nedokonalá spolupráce tandemového učitele s vedoucím učitelem; nedostatečné kompetence tandemového učitele b) náslechy a hospitace ve výuce, následná práce s učiteli, zpětná vazba k spolupráci ve výuce, podpora ŠPP 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Fisher R. (1997): : Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál. Kergerová, J., Maňourová, Z., Vychodil, D. (2013):Individualizace ve výuce. Praha: Step by step ČR Lechta, V. a kol. (2010): Základy inkluzivní pedagogiky. Praha: Portál. 12. Příklad

Viz karta 1.4.5

121

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření Název opatření Zpracoval/a:

2. Podpora rodičů 2.1 Komunikace se zákonnými zástupci 2.1.1 Podpora komunikace se zákonnými zástupci žáků

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v aktuálním znění, §22 (povinnosti rodičů) 2. Pro koho je určeno

Toto opatření je primárně zaměřeno na podporu kontaktu mezi ZZ a učiteli. Je obzvláště důležité ve školách nebo u dětí, kde komunikace rodina-škola z nějakého důvodu vázne (může jít o rodiny z jiného kulturního prostředí, o rodiny sociálně či jinak znevýhodněné atd.). Opatření též slouží novým učitelům a učitelům s problémy v komunikaci se ZZ. 3. Co obsahuje

Podpora komunikace s ZZ může probíhat na všech úrovních kontaktu. Jedná se o pomoc prakticky ve všem od pozvánky ZZ, přes tvorbu strategie komunikace se ZZ a přípravu hlavních bodů zápisu, po samotný pohovor a výstupy z něj (popřípadě navazující komunikaci k dalším orgánům, např. k OSPOD). Obsahuje v sobě jak pomoc konzultační, tak pomoc administrativní a formální (formuláře, zásady zvaní rodičů a vedení konzultace s nimi atd.). 4. Jak se aplikuje

Učitel buď komunikaci s rodičem realizuje sám (s administrativní a formální podporou), anebo může požádat o pomoc. Poradenský pracovník/zkušený učitel/člen vedení školy (dále “facilitátor”) je kontaktován buď přímo učitelem, či naopak zákonným zástupcem, aby se zúčastnil v procesu komunikace (může se zúčastnit i např. na základě požadavku vedení školy). Facilitátor reaguje na zakázku a sjedná si postup, který může spočívat v konzultacích se zainteresovanými stranami, ve vytyčení cílů komunikace (přední je zájem dítěte), v administrativní pomoci, v přímé účasti při jednání (mediace konfliktů) atd. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Hlavní osobou zpracovávající kontakt ZZ se školou je výchovný poradce. b) Opět je zodpovědnost na výchovném poradci, jehož práci kontroluje vedení školy. c) Opatření realizují hlavně třídní učitelé. Jako facilitátoři pak figurují poradenští pracovníci (hlavně sociální pedagog a školní psycholog), ale i zkušení učitelé popř. členové vedení školy. 6. Pomůcky

Místnost pro jednání, formuláře pro zápis jednání.

122

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Rodič musí reagovat na pozvánky školy a přijít na daný termín (anebo se v reálném čase omluvit a přeobjednat). Sám by měl chtít vyřešit problémy co nejméně konfliktním způsobem. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Termíny pro jednání se ZZ mají být v co největším časovém kontaktu s řešenými problémy. 9. Dokumentace

Zápisy z pohovorů se ZZ, pozvánky ZZ na pohovory, databáze pozvaných rodičů, záznam v denních poznámkách poradenských pracovníků. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Neochota spolupracovat s poradenskými pracovníky, neochota jedné či druhé strany se sejít k jednání, preference neformálního kontaktu, problémy se samotným kontaktováním ZZ, finance. b) Poradenský pracovník se sám nabízí k asistenci při kontaktu se ZZ, pomoc zkušených kolegů/učitelů, snaha vedení školy podporovat vztahy mezi učiteli a ZZ, důraz na formální náležitosti kontaktu (zápis), návštěvy v rodinách, financování mimo státní rozpočet. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Vymětal, J. (2009). Průvodce úspěšnou komunikací - efektivní komunikace v praxi. Praha: Grada. Mareš, J., Křivohlavý, J. (1989). Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Praha: SPN. Průcha, J. (2010). Interkulturní komunikace. Praha: Grada. Říčan, P. (1998). S Romy žít budeme - jde o to jak. Praha: Portál. 12. Příklad

Možné nastavení systému podpory přímé komunikace se ZZ: Pohovory TU – Učitelé realizují pohovory se ZZ s formální a administrativní podporou školy. Používají jednotné postupy a jednotné formuláře a podle pravidel daných školou vědí, kdy je kontakt s rodičem žádoucí a kdy dokonce nezbytný. Facilitátoři mohou být přizváni k setkání TU s rodiči. Zde záleží hlavně na vyhodnocení situace TU. Domluví se strategie a facilitátor připraví či vypomůže se zápisem. Výchovné komise – Facilitátoři (obzvláště poradenští pracovníci) zde mohou efektivněji suplovat roli vedení školy (jejich přístup je z podstaty role více „pomáhající“, méně reprezentující přirozený „sociální tlak” instituce/školy). Vedení při přípravě strategie a při zapsání pohovoru je na vybraném poradenském pracovníkovi (nejčastěji sociální pedagog). ŠPP kontaktuje další zainteresované strany (OSPOD, PČR atd.). Neplánovaná návštěva školy ZZ - Nastane-li situace, kdy ZZ přijde v době, kdy učitel zrovna nemůže na návštěvu reagovat, nahradí facilitátor učitele, a buď jedná o věci sám, anebo domlouvá další postup. Pokud se podobná návštěva očekává, nastaví se strategie pro případné střetnutí dopředu (facilitátor má u sebe hlavní body k projednání, zná žádoucí cíle pohovoru). Návštěva facilitátora ZZ (téma se týká spíše role TU) - Facilitátor samozřejmě vyjde vstříc přání ZZ se s ním sejít, i když se téma týká spíše TU. Snaží se shrnout požadavky a otázky ZZ s tím, že se k nim nevyjadřuje bez další konzultace s TU. Ta může přijít buď okamžitě po skončení první konzultace nebo s jistým časovým odstupem.

123

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

2. Podpora rodičů – 2.1 Komunikace se zákonnými zástupci

Název opatření

2.1.2 Nepřímá komunikace se zákonnými zástupci žáků

Zpracoval/a:

Mgr. David Němeček

1. Z čeho vychází (legislativa)

2. Pro koho je určeno

Pro učitele, kterým se přes veškerou vynaloženou snahu nedaří zahájit nebo vést komunikaci s rodičem. Pro děti, jejichž problémy mají být prostřednictvím komunikace se ZZ řešeny. 3. Co obsahuje

Konzultace sociálního pedagoga s TU a na základě zakázky kontaktování ZZ. Přijetí opatření řešící problém daného dítěte, se kterým ZZ souhlasí a ideálně se něm i aktivně podílí. 4. Jak se aplikuje

TU nejprve nepřímo komunikuje se ZZ sám skrze oznámení a vzkazy v ŽK, případně jiná papírová či ústní sdělení předávaná ZZ samotným dítětem, vyslaným školním asistentem nebo formou poštovního doručení. Tato nepřímá komunikace TU se ZZ zahrnuje také písemnou pozvánku ZZ na pohovor s TU, kterou zpravidla doručuje školní asistent (případně Česká pošta). Pokud žádná z uvedených aplikací nevede k žádanému výsledku TU osloví sociálního pedagoga s problémem ve své třídě; sociální pedagog svolá výchovnou komisi, jejímž cílem je vyřešit problémy daného dítěte ke spokojenosti všech stran s primární orientací na dobro dítěte. V případě, že se komunikace a spolupráce se ZZ nedaří ani po intervenci sociálního pedagoga, informuje sociální pedagog OSPOD (případně NNO) a požádá ho o pomoc při snaze řešit problémy dítěte. Souběžně může doplnit snahu nastavit komunikaci opětovným vysláním školního asistenta do rodiny. Hlavním cílem zapojení asistenta a kurátora je přimět ZZ, aby do školy přišel a ta s ním mohla nastavit standardní spolupráci. 5. Personální zabezpečení

Komunikaci se ZZ plánuje sociální pedagog na žádost TU a spolu s ním (a případně dalšími pracovníky ŠPP; OSPOD; NNO) ji i realizuje. Celý proces kontroluje vedoucí školního poradenského pracoviště a v poslední instanci vedení školy (ZŘŠ). 6. Pomůcky

Zaměstnance, který danou službu TU a rodičům nabízí. 7. Role rodičů

Reakce na výzvy a žádosti sociálního pedagoga a ochota do školy přijít a nastavit standardní komunikaci s TU a školou obecně, která přispěje k řešení problémů dítěte.

124

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Opatření probíhá nárazově dle potřeby na žádost TU. Zpravidla v konkrétní den v týdnu určený na svolávání výchovných komisí, v době, která se hodí do rozvrhu jak učitelům, tak kurátorům. 9. Dokumentace

Zápisy z výchovných komisí a pohovorů sociálního pedagoga se ZZ. Emailová komunikace s TU a kurátory. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) nedostupnost rodičů, nebo jejich neochota do školy přijít a cokoliv řešit; odmítavý postoj rodičů ke škole; neochota některých pracovníků OSPOD spolupracovat na zlepšení sociální situace rodiny; neochota některých NNO spolupracovat na zlepšení sociální situace rodiny b) řeší škola prostřednictvím zapojení asistentů a v poslední instanci OSPOD, který má v otázce zajištění návštěvy rodiče ve škole větší kompetence; kruhy prevence a pracovní schůzky (škola, OSPOD, NNO) s cílem vysvětlení priorit a domluvení společného postupu v konkrétních situacích 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

12. Příklad

Otec žákyně P. z deváté třídy nereagoval na výzvy TU v ŽK. TU poslala do rodiny asistenta pedagoga s pozvánkou na pohovor. Asistent pozvánku doručil. Přestože ji ZZ podepsal a následně stvrdil svou účast i telefonicky, na pohovor se bez omluvy nedostavil. TU oslovila sociálního pedagoga s žádostí o svolání výchovné komise. Sociální pedagog svolal komisi a požádal o spolupráci příslušného kurátora. Po intervenci kurátora ZZ do školy na výchovnou komisi přišel a s TU i dalšími pracovníky školy projednal potřebné záležitosti.

125

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

2. Podpora rodičů – 2.1 Komunikace se zákonnými zástupci

Název opatření

2.1.3 Dopisy rodičům

Zpracoval/a:

Mgr. Ivona Vaňková

1. Z čeho vychází (legislativa)

Dané opatření nevychází z legislativy, ale z nadstandardní iniciativy školy, čerpá ze vzdělávacího programu Začít spolu. 2. Pro koho je určeno

Pro rodiče žáků školy. 3. Co obsahuje

Dopis obsahuje základní informace o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka za 1 čtvrtletí školního roku (jeho prospěch, silné i slabé stránky, pochvaly, kázeňské problémy), dále obsahuje informace o jeho oblíbených aktivitách, dovednostech a vědomostech. 4. Jak se aplikuje

Dopis třídní učitel píše rodičům 2x za školní rok (v 1. a 3. čtvrtletí). Je posílán rodičům prostřednictvím žáka. Pokud je žák delší dobu nepřítomen, využíváme k doručení asistenta pedagoga. Abychom měli zpětnou vazbu od rodičů, vyžadujeme podpis o převzetí. 5. Personální zabezpečení

Dopis zpracovává a realizuje třídní učitel ve spolupráci s tandemovým učitelem nebo asistentem pedagoga, kteří v dané třídě působí. Jeho kontrola podléhá vedoucím předmětových komisí příslušných ročníků. 6. Pomůcky

Přehled o žákovi (jeho prospěch, případné podpůrné a vyrovnávací prostředky, informace o rodině,o jeho zájmech a koníčcích. 7. Role rodičů

Ochota a zájem rodičů spolupracovat se školou a především komunikovat s třídním učitelem, reagovat pozitivně na sdělené informace, zájem o školní prospěch a chování žáka. Velmi důležitá je zpětná vazba a jednotné působení na žáka. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Dopis se zpracovává v 1. a 3. čtvrtletí školního roku. Mezi těmito dopisy probíhají dvakrát ročně třídní schůzky, o jejich konání jsou rodiče informováni prostřednictvím žákovské knížky, webových stránek školy nebo školních

126

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ vývěsek. 9. Dokumentace

Zpětná vazba od rodičů – podpis o převzetí. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) nezájem některých rodičů o vzdělávání svých dětí; vysoká absence; ZZ je často v rodině nahrazen jiným členem rodiny( např. babička); negramotnost některých rodičů, neschopnost písemné komunikace b) zvýšit motivaci rodičů, více je vtáhnout do dění školy (školní akademie, pracovní dílničky, rodiče ve výuce, různé akce školy...); preventivní a intervenční působení na žáky a jejich rodiče (viz. podpora žáků s vysokou absencí); informovanost školy v ohledu identifikace ZZ a jeho bydliště; přímá komunikace TU a ZZ v místě školy, nepřímá komunikace prostřednictvím asistenta pedagoga 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Krejčová V., Kargerová J.(2003). Začít spolu – met. průvodce pro I.st. ZŠ. Praha: Portál. 12. Příklad

Vážení rodiče, tímto dopisem bych Vás ráda informovala o chování a prospěchu Vašeho syna/dcery...........za 1. čtvrtletí školního roku ….... Známky: M 1/2

ČJ 2

AJ 2

PRV 1

Chování: ….... poslední dobou užívá často vulgárních slov. Jinak je v kolektivu velmi oblíbený, přátelský,při vyučování pěkně pracuje a nosí domácí úkoly. Je aktivní, rád pomůže spolužákům, nemá problémy komunikovat s třídním učitelem. Ve výuce ho nejvíce baví přírodní vědy. Doporučení: Prosíme o vysvětlení používání nevhodných slov ve škole. Také by bylo dobré, při domácí přípravě, se zaměřit na čtení s porozuměním. S pozdravem třídní učitelka ….......

127

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

2. Podpora rodičů – 2.1 Komunikace se zákonnými zástupci

Název opatření

2.1.4 Společné třídní schůzky s rodiči a dětmi

Zpracoval/a:

Mgr. Ivona Vaňková

1. Z čeho vychází (legislativa)

2. Pro koho je určeno

Je určeno pro učitele, rodiče a žáky školy. 3. Co obsahuje

Obsahuje hodnocení chování a práce žáka. Čas strávený schůzkou je věnován pouze rodiči a jeho dítěti. 4. Jak se aplikuje

Setkání učitel, rodič a žák se uskutečňuje ve třídě, kterou žák navštěvuje v termínu vybraném učitelem, popř. po dohodě s rodiči. 5. Personální zabezpečení

Třídní schůzky plánuje a realizuje třídní učitel v daný termín, nejlépe dle časového rozpisu, který učitel napíše žákovi do žákovské knížky ,do deníčku, popř.do vývěsky školy. Konání třídní schůzky kontroluje vedení školy. 6. Pomůcky

Žákovská knížka, deníček, časový rozpis, informace třídního učitele. 7. Role rodičů

Rodič potvrdí svou účast podpisem v žákovské knížce nebo v deníčku. Pokud se nemůže rodič dostavit, pošle po žákovi omluvu a vyžádá si nový termín. Tyto třídní schůzky jsou vhodnou formou pro navázání spolupráce s rodinou, individuální přístup bez dalších „diváků“. Je zde větší prostor pro řešení všech možných problémů, tak pro pochvalu a povzbuzení. Společné schůzky rodiči a dětmi dávají prostor dítěti vyjádřit se k hodnocení učitelem, směřují dítě k sebehodnocení a umožňují mu prezentovat svůj pohled na věc. Dítě je tedy v rozhovoru přijímáno jako rovnocenný partner. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Třídní schůzky s rodiči a dětmi probíhají dvakrát ročně.Rodiče obdrží pozvánku přes žákovskou knížku nebo deníček.

128

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 9. Dokumentace

Podpis o účasti rodiče v zápise z třídních schůzek, který si vede třídní učitel. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) nezájem některých rodičů,jejich časová vytíženost, různé výmluvy b) motivace rodičů, jejich vtažení do akcí školy 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Krejčová V., Kargerová J.(2003). Začít spolu – met. průvodce pro I.st. ZŠ.. Praha: Portál. 12. Příklad

Nejdříve je osloveno dítě, aby si samo zhodnotilo, jak se mu práce v konkrétní oblasti (předmětu) daří. K tomu se pak vyjadřuje učitel a rodič. Prohlížejí se písemnosti např. pracovní listy, písemné práce, které rodič dosud neviděl). Komunikace je otevřenější, dítě očekává pochvalu. Poté dojde na hodnocení dosavadního průběhu vzdělávání dítěte. Rodič by se měl dozvědět, jak si dítě vede v jednotlivých předmětech, jak je ve výuce aktivní, jak se dokáže soustředit i jak spolupracuje s ostatními spolužáky. Schůzky mohou zlepšit vztah rodičů ke škole. U žáka tento způsob podporuje schopnost komunikace, hodnocení vlastní práce a vede ho k samostatnému řešení problému.

129

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření Název opatření Zpracoval/a:

2. Podpora rodičů 2.2 Poradenství pro zákonné zástupce 2.2.1 Psychologické poradenství zákonným zástupcům

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění vyhlášek č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. 2. Pro koho je určeno

Je určeno primárně pro rodiče žáků s problémy v chování a ve vzdělávání, pro rodiče žáků zdravotně či sociálně znevýhodněných anebo zdravotně postižených, pro rodiče z rodin, kde se udála těžce zpracovatelná nepříjemná událost atd. Rodič může přinést do školy i osobní či rodinné problémy nesouvisející se vzděláváním a je pak na psychologovi, zda správně vyhodnotí situaci a případně odešle rodiče do specializovaného zařízení. 3. Co obsahuje

Psychologické poradenství rodičům v sobě obsahuje jak poradenství ohledně prospěchu a chování žáka (s přesahem do domácího prostředí, do metod výchovy atd.), tak i prvky systemické/rodinné psychoterapie, terapie zaměřené na člověka, krizové intervence atd. Důležitý je empatický a akceptující přístup. 4. Jak se aplikuje

Psycholog nabízí své služby rodičům primárně přes třídní učitele, kteří o jeho službách rodiče informují. Psycholog se též představuje na rodičovských schůzkách a při jiných školních akcích. Primárně jsou konzultace s rodiči směřovány do konzultačních hodin a obecně do odpoledních hodin. Poradenství může mít jednorázovou i pravidelnější formu, mělo by být jasné čeho se týká (vyjasněný kontrakt), ale nemusí být nastavený přesný časový rámec. Je však důležité poradenství provozovat v klidném prostředí a alespoň rámcově zapsat, čím se poradenství zabývalo. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Poradenství zprostředkovává hlavně třídní učitel, tedy člověk, který je s rodiči i dětmi nejvíce v kontaktu, zná jejich problémy a dokáže vyhodnotit jejich závažnost. Konkrétní realizaci pak domlouvá se školním psychologem i s rodičem. b) Průběh a výsledky poradenské činnosti jsou kontrolovatelné pouze rámcově. Zodpovědný by měl být asi koordinátor ŠPP respektive vedení školy. Důležitá je pro psychologa i kontrola jeho činnosti skrze supervizi. c) Psychologické poradenství primárně realizuje školní psycholog. 6. Pomůcky

Klidná místnost s měřením času a případně i s občerstvením.

130

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Rodič zde je v roli klienta služby, měl by s psychologem spolupracovat při hledání řešení problémů. Měl by co nejotevřeněji sdělovat všechny důležité informace, a měl by se zavázat vyzkoušet řešení, ke kterému spolu s psychologem dojdou. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Psychologické poradenství rodičům je opatření, které může být vymezeno pouze nabídkou a časovým rámcem (konzultační hodiny, odpolední hodiny). Tyto náležitosti je dobré vyřešit brzy na začátku školního roku. 9. Dokumentace

Záznamy o poradenství u psychologa, psychologovy interní poznámky ze setkání, popř. sepsané formuláře o pohovorech psychologa s rodičem. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Konflikt služby sociální pomoci v instituci sociálního tlaku, hranice kompetencí školního psychologa, finance/čas školního psychologa, konflikt mezi klienty (na čí stranu se staví/nestaví škola: konflikt mezi rodiči, konflikt rodič-dítě atd.). b) Jasné vymezení služby oproti běžnému provozu školy (např. časové, ale i místní), předem promyšlený systém doporučení jiných odborníků, financování mimo statní rozpočet, jasně určený kontrakt (prioritními zájmy by měly být objektivní zájmy dítěte zhodnocené v širších souvislostech a s představou dalšího vývoje situace). 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Plaňava, I. (2000). Manželství a rodiny. Brno: Doplněk. Kratochvíl, S. (2009). Manželská a párová terapie. Praha: Portál. Pekařová, L. (2006). Jak žít a nezbláznit se. Olomouc: Poznání. Mertin, V. (2004). Na co se často ptáte: Ze zkušeností dětského psychologa. Praha: Scientia. Gjuričová, Š., Kubička, J. (2009). Rodinná terapie: Systemické a narativní přístupy. Praha: Grada. 12. Příklad

Paní Z. chce poradit s chováním „syna“ ve škole i doma. Syn má diagnostikované ADHD, je těžko zvladatelný, situace v rodině je komplikovaná: Paní Z. je manželka otce svého „syna“, o „syna“ se ovšem starala v době, kdy manžel doslova zmizel v zahraničí. Paní Z. řeší problémy se „synem“ nejprve s TU, poté i s psychologem. Nakonec se dostávají k širšímu spektru témat (vztah k manželovi a k jeho útěku, nynější vztah mezi manželem a „synem“, „synova“ původní matka atd.). Paní Z. je vyslechnuta, psycholog je s ní v empatickém kontaktu a přitom ji vrací vzhledem k zájmům dítěte k nastavení společných výchovných pravidel s manželem a k dalším nutným opatřením. Paní Z. přijde do školy v této věci ještě dvakrát, jednou v doprovodu manžela. Zdá se, že se chování syna i celá situace uklidnila.

131

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

2. Podpora rodičů – 2.2 Poradenství pro zákonné zástupce

Název opatření

2.2.2 Speciálně pedagogické poradenství zákonným zástupcům

Zpracoval/a:

Mgr. Lada Balaštíková

1. Z čeho vychází (legislativa)

Zákon 561/2004 Sb. školský zákon Vyhláška 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Vyhláška 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se specifickými potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Zákon 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů Vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání 2. Pro koho je určeno

Speciálně pedagogické poradenství je určeno pro rodiče, kteří potřebují pomoct svému dítěti, které má potíže ve škole. Nejsou to pouze děti se zdravotním postižením, znevýhodněním. Školní problémy mohou být různého typu a etiologie. Poradenství je aplikovaná teoretická i praktická disciplína, která vznikla s potřeby pomáhat lidem v nesnázích a která se zabývá závažnými lidskými problémy. Jedná se o zaměřený řízený proces, ve kterém poradce provází normální (nikoli duševně nemocné) jedince při řešení aktuálního problému, hledání a dosahování osobních cílů či pro efektivnější využívání vlastních možností. 3. Co obsahuje

Variabilita typů problémů je téměř neomezená ( narušení základních vegetativních funkcí- nechutenství, mentální anorexie, ranní zvracení, poruchy spánku, noční děs, poruchy vyměšování, enuréza, enkopréza, poruchy motoriky- těžší, neobratnost, leváctví, poruchy řeči-opožděný vývoj řeči,dětská patlavost, dysartrie, huhňavost, breptavost, specifická artikulační neobratnost koktavost, neurotický mutismus, mentální retardace, slabost nervového systému-nesoustředěnost, hyperaktivita, nápadně nerovnoměrný vývoj jednotlivých mentálních funkcí, lehké mozkové dysfunkce, specifické poruchy učení, smyslové vady, neurotické návyky-tiky, úzkost a úzkostnost, poruchy chování- lhaní, krádeže, záškoláctví, útěky z domova, toulky, čachrování atd.). Funkce prevence slouží k vytváření podmínek pro osobní růst žáka. Poradenský zásah by měl pomoci předcházet případným problémům žáka. Např. preventivní protidrogové programy, výcvik sociálních dovedností, atd. Funkce nápravná je častější, jedná se o konkrétní řešení problémů žáka, které už nastaly, odstraňování zábran osobního rozvoje. 4. Jak se aplikuje

Aplikuje se při setkání speciálního pedagoga s rodičem nad problémem ve výchovně vzdělávacím procesu. Na žádost rodičů, dítěte nebo učitele. Provádí se v příjemném prostředí, v místnosti školního poradenského pracoviště.

132

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 5. Personální zabezpečení

Poradcem je nejčastěji psycholog, speciální pedagog, případně učitel s příslušnou kvalifikací výchovného poradce. Speciální pedagog je kvalifikován pro poradenství u osob s postižením či jinak vyžadující zvláštní péči. Výchovný poradce, spec. Pedagog i psycholog spolupracují, protože každý může posoudit případ ze svého úhlu pohledu. Odborná kvalifikace – znalost psychologie, teorií osobnosti, poradenských metod, speciální pedagogiky. Teorie osobnosti umožňuje poradci vytvořit představu o dynamických silách, které v osobnosti klienta působí. 6. Pomůcky

Jednou z pomůcek je „Zpětné zrcátko“, které se u mnohých problémových žáků osvědčilo. Rodič je vtažen do řešení problémů. Další vhodnou pomůckou je Individuálně vzdělávací výchovný plán (IVVP). 7. Role rodičů

Převážnou část klientely školního poradenského pracoviště tvoří rodiče dětí spíše se závažnými psychickými poruchami, než problémové děti, protože tyto děti se dle jejich psychických poruch chovají nejen ve škole, ale i doma a v jiném prostředí a rodič takové chování začíná vnímat, že není v pořádku. Je třeba více komunikovat s rodiči. Škola x rodiče. Podchytit děti s problémovým chováním a začít pracovat s dítětem a jeho rodiči. Dítě nemusí mít problémy s chováním doma, ale příčinnou jeho problémů ve škole, může být neutěšené rodinné zázemí. Problém může vzniknout v jedné oblasti (např. v rodině) a může se projevit jinde ( např. ve škole). 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Termín vypracování není stanoven, ovšem je velmi důležité včasné podchycení problému, jeho řešení. Platí čím dříve, tím lépe. 9. Dokumentace

Zápis z jednání. (Popř. zpětné zrcátko, IVVP) 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

Dle Matějčka (2011) takto: a) překážky na straně poradce 1. Rutina - poradce klienta nabádá a poučuje na základě vlastních představ, vlastní zkušenosti mu připadají významnější než klientovo sdělení. 2. Vševědoucnost - poradce se považuje za nejvyšší autoritu, bleskově diagnostikuje, vnucuje klientovi své názory, o klienta se vlastně příliš nezajímá. 3. Moralizace - poradce vynáší morální soudy, tím posiluje pocit vlastní hodnoty a nadřízenosti nad klientem. V klientovi vyvolává pocity opačné. 4. Bagatelizace - klientův problém u poradce vyvolává zábrany a proto se zaměří na některou vedlejší okolnost a tu pak řeší (často v případech týraného nebo zneužívaného dítěte) 5. Záchrana - zveličování klientových problémů, aby byla zřejmá jeho zásluha o vyřešení problému. Uspokojuje to poradcovu potřebu uznání. 6. Soucit - poradce je natolik vtažen do případu, že se emocionálně váže na klienta, ztrácí odstup a tím také možnost reálně pomoci.

133

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Projekce - Poradce má tendenci vidět v problémech klienta paralelu svých vlastních problémů. Pak mu vnucuje i svá řešení. 8. Identifikace - ztotožnění s klientem vede k tomu, že poradce přijímá i jeho interpretaci problému, tak ztrácí nestrannost. b) Stálý zájem o obor a jeho problematiku, průběžné vzdělávání. Psychohygiena, nepodceňovat relaxaci. Poradenský proces je proces komplexní. Chyby, chybné postoje na straně poradce nebo klienta jsou překážkou. Tyto překážky je nutno identifikovat, aby poradenský proces vedl ke svému cíli, tj. pomoci klientovi. Překážky způsobené poradcem mohou vyplývat z jeho nedostatečné kompetence, nezkušenosti, ale mou být také obranou před náročností poradenského působení.Je důležité, aby poradce mohl konzultovat se zkušenějšími kolegy a aby neustále prověřoval vlastní úroveň znalostí a dovedností. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/oblast-poradenstvi Novosad, L.(2000). Základy speciálního poradenství. Praha: Portál. Vítková, M. (2004). Otázky speciálně pedagogického poradenství. Brno: PedF MU. Matějček, Z. (2011). Praxe dětského psychologického poradenství. Praha: Portál. 12. Příklad

Učitelka 1. třídy nemohla žádnou metodou naučit svého žáka rozeznávat tvary písmen. Zadala tedy zakázku školnímu speciálnímu pedagogovi, aby jí pomohl tento problém vyřešit. Po konzultaci s rodiči, probrání potíží a vzdělávacích problémů ve škole jejich syna, se rodiče rozhodli nechat syna vyšetřit v PPP. Po důkladné diagnostice nastala další schůzka, kde školní speciální pedagožka vysvětlila rodičům závěry vyšetření v PPP. Co to znamená a jaký bude následovat systém podpůrných opatření pro jejich chlapce. Rodiče porozuměli vysvětlení a s důvěrou požádali, aby škola podpořila jejich syna, který měl oční vadu středně těžkého stupně, snížené rozumové schopnost a výrazné nedostatky ve zrakovém a sluchovém vnímání. Dále pak speciální pedagožka rodičům doporučila vhodné procvičování na doma. Rodiče spolupracovali a požádali o slovní hodnocení, které jim bylo nabídnuto. Výsledkem je, že chlapec chodí rád do školy, školní docházce se nevyhýbá, naučil se číst, psát a krůček po krůčku se jeho zdravotní znevýhodnění vyrovnává.

134

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

2. Podpora rodičů – 2.2 Poradenství pro zákonné zástupce

Název opatření

2.2.3 Sociálně právní poradenství zákonným zástupcům

Zpracoval/a:

Mgr. David Němeček

1. Z čeho vychází (legislativa)

2. Pro koho je určeno

Pro žáky a rodiče , kteří mají problém v sociální nebo právní oblasti. Pro sociálně vyloučené žáky, kterým škola pomáhá se sociální integrací. 3. Co obsahuje

Rady a informace ze strany školního poradenského pracoviště a strukturu neformálního vzdělávání, které škola nabízí. 4. Jak se aplikuje

Rodič (dítě), který má problémy sociálního, nebo právního charakteru kontaktuje sociálního pedagoga, který situaci vyhodnotí a v rámci vlastních možností řeší. Pokud je problém natolik náročný, že si sociální pedagog neví rady, kontaktuje příslušné odborníky (právníci NNO; pracovníci OSPOD, MS atd.), případně poskytne rodičům kontakty na ně a následně řeší problémy rodiny ve spolupráci s partnery. Škola nabízí dětem rozsáhlou sestavu neformálního vzdělávání (školní klub; kroužky; doučování), kterou realizuje každodenně do pozdních odpoledních hodin. 5. Personální zabezpečení

Poradenství plánuje a realizuje sociální pedagog, neformální vzdělávání má na starosti pověřený pracovník ŠPP a doučující TU. Celý proces kontroluje vedoucí školního poradenského pracoviště a v poslední instanci vedení školy (ZŘŠ). 6. Pomůcky

Sociální pedagog součástí jehož agendy je poradenství. Pracovník ŠPP, který koordinuje a realizuje neformální vzdělávání. 7. Role rodičů

Ochota a odvaha rodičů přijít sdělit problém a jejich následné aktivní spolupráce při snaze problém vyřešit. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

135

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 9. Dokumentace

Záznamy komunikace sociálního pedagoga se ZZ a dalšími institucemi. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) přílišná vytíženost zaměstnanců poradenského pracoviště; neochota rodičů sdělit nebo řešit problém b) dostatečný časový prostor pracovníků ŠPP; pozitivní – komunikace s rodiči vedoucí k pochopení problému a přijetí nabízené pomoci od školy; negativní – zapojení OSPOD a NNO ve snaze přimět rodiče, aby začali vlastní sociální situaci řešit 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Vztah rodičů a školy pohledem práva http://www.vosezlin.cz/dokumenty/prev/rodice.pdf 12. Příklad

Matka žákyně S. požádala školní poradenské pracoviště o pomoc při snaze získat odpovídající bydlení poté, kdy se dostala do právního sporu. Sociální pedagog s ní situaci konzultoval a předal jí kontakty na právníka jedné z NNO v Brně.

136

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření

Název opatření Zpracoval/a:

3. Podpora pedagogů 3.1 Nadstandardní podpora 3.1.1 Duševní hygiena učitelů – prevence syndromu vyhoření, relaxace

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb., vyhlášky č. 100/2006 Sb., vyhlášky č. 355/2007 Sb. a vyhlášky č. 365/2010 Sb. 2. Pro koho je určeno

Opatření vedoucí k lepší duševní hygieně učitelů (k ochraně jejich duševního zdraví) jsou aplikovatelná a užitečná u všech učitelů bez rozdílu. V rámci finančních i jiných omezení je pak nutno preferovat rizikové skupiny učitelů, jejichž duševní zdraví je prací nejvíce ohroženo. Jde hlavně o učitele pracující se zdravotně či sociálně znevýhodněnými a se zdravotně postiženými žáky. Může však jít například o učitele vyučujícího žáky s velmi náročnými rodiči. Tato opatření pak sekundárně přes učitele ovlivňují všechny děti v jejich třídách. 3. Co obsahuje

Prevence syndromu vyhoření – Tento bod naplňuje více různých aktivit. Preventivně působí např. vedení organizace, které podporuje komunikaci mezi lidmi a dobré mezilidské vztahy, vyhlíží případy ohrožené vyhořením a hledá pro ně pomoc. Na práci s energií mohou být zaměřená také různá školení a workshopy. Relaxace – Opět zde hraje velkou roli vedení školy, které může podporovat nejrůznější formy relaxačních aktivit (sport, kultura – příspěvky z FKSP). 4. Jak se aplikuje

Prevence syndromu vyhoření – Vedení školy facilituje komunikaci, nabízí různé komunikační kanály, organizuje a podporuje setkávání učitelů, snaží se řešit problémy v komunikaci mezi učiteli např. ve spolupráci se školním psychologem či externím supervizorem. Vedení školy podporuje vzdělávání učitelů zaměřené na osobní duševní hygienu. Relaxace – Vedení školy podporuje finančně i komunikačně nejrůznější formy relaxačních aktivit (nabízí je aktivně učitelům, organizuje společné výlety učitelů apod.). 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Aktivity podporující duševní hygienu učitelů primárně plánuje vedení školy ve spolupráci s koordinátorem ŠPP či školním psychologem. b) Realizaci aktivit kontroluje opět vedení školy, které však může tuto pravomoc převést např. na koordinátora ŠPP či jiného důvěryhodného pracovníka. c) Aktivity realizují externí (lektoři) i interní (koordinátor ŠPP, školní psycholog, pedagogové) pracovníci.

137

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Záleží na konkrétní aktivitě. Obecnou odpovědnost za screening rizik pro duševní zdraví jednotlivých učitelů by pak měli nést vedoucí předmětových skupin (střední článek managementu školy). 6. Pomůcky

Workshopy zaměřené na prevenci vyhoření potřebují adekvátně vybavené místnosti, které budou vytvářet bezpečné prostředí, kde je možné sdílet informace (pohodlné sezení, občerstvení, soukromí, odhlučněnost atd.). Je též potřeba hlídat časový rámec. V některých případech je užitečné audiovizuální vybavení pro nahrávání událostí nebo pracovní listy, které budou při setkávání použity. Relaxace si vyžadují pomůcky vždy podle konkrétního typu relaxace (sportovní vybavení, masážní stůl atd.). 7. Role rodičů

8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Plány aktivit je dobré určit s dostatečným předstihem. Nejlépe by měl být rozvrh těchto činností určen předběžně už na začátku každého pololetí (popřípadě by měl být určen alespoň čas vyhrazený pro ošetření duševní hygieny učitelů). 9. Dokumentace

Krom plánů aktivit dostupných všem zainteresovaným by měl být u každého setkání i list prezence s podpisy účastníků. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Finanční omezení (náklady na externího lektora, náklady na relaxaci apod.), časová náročnost, potřeba zajištění prostor. b) Financování mimo prostředky ze státního rozpočtu, volba levnějších variant aktivit (skupinové aktivity místo individuálních), předem určený plán aktivit, možnost výběru aktivit pro učitele, spolupráce mezi více školami. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Stock, C. (2010). Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada. Míček, L. (1986). Duševní hygiena. Praha: SPN Honzák, R. (2013). Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření. Praha: Vyšehrad. 12. Příklad

Rozsah aktivit souvisejících s duševní hygienou může vypadat např. takto: Prevence syndromu vyhoření: Podpora pořádání oslav narozenin jednotlivých členů pedagogického sboru na pracovišti atd. Relaxace: Společný školní relaxační pobyt, nabídky zájezdů a kulturních představení, pravidelné sportovní aktivity ve škole po konci pracovní doby atd. (+ karta 3.1.2)

138

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

3. Podpora pedagogů – 3.1 Nadstandardní podpora

Název opatření

3.1.2 Duševní hygiena učitelů – supervize, intervize, individuální konzultace v případě osobních problémů

Zpracoval/a:

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

Problematika úzce souvisí s Dalším vzděláváním pedagogických pracovníků (DVPP), které je rámcově vymezeno v zákoně č. 563 / 2004 Sb. a ve vyhlášce č. 317 / 2005 Sb. 2. Pro koho je určeno

Viz karta 3.1.1. 3. Co obsahuje

Supervize – Supervize je nástroj celoživotního učení, který v sobě nese prvky psychoterapeutického přístupu. Může probíhat buď skupinově anebo individuálně. V roli supervizora bývá člověk zkušenější, ten pomáhá zúčastněným se znovu a jinak dívat na jejich pracovní problémy. Supervizor často pracuje s emocemi učitelů. Intervize – Intervize je vzájemnou podporou mezi kolegy. Učitelé se setkají a probírají své problémy v práci, vyjadřují si vzájemně podporu a poskytují si zpětnou vazbu. Individuální konzultace v případě osobních problémů – Individuální poradenství navazuje na supervizi tam, kde pracovní problémy přecházejí do problémů osobních. Kvalifikovaný odborník (psycholog) individuálně pracuje s učitelem, aktivně mu naslouchá, je autentický, přijímající a empatický. 4. Jak se aplikuje

Supervize – Pro zajištění supervize je nezbytné vybrat vhodného supervizora s dostatečnými zkušenostmi s problematikou vzdělávání (i se zvláštnostmi konkrétní školy). Supervize též musí mít jasný plán, měla by mít i strukturovanou podobu (zaměření na tým/na případy). Důležité je jasně určit termíny supervizí, zajistit pohodlnou místnost, kde může supervize trvat minimálně 90 minut. Intervize – Intervize nevyžaduje vnější element, takže jde jen o zorganizování času mezi kolegy a zajištění místnosti. Při větším počtu zúčastněných je dobré zvolit si moderátora. Individuální konzultace v případě osobních problémů – Učitel se objednává k psychologovi na sezení trvající kolem 50 minut. Sezení jsou ve frekvenci 1x za týden či za čtrnáct dní. 5. Personální zabezpečení

Viz karta 3.1.1. 6. Pomůcky

Supervize, intervize i individuální konzultace potřebují adekvátně vybavené místnosti, které budou vytvářet

139

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ bezpečné prostředí, kde je možné sdílet informace (pohodlné sezení, občerstvení, soukromí, odhlučněnost atd.). Je též potřeba hlídat časový rámec. V některých případech je užitečné audiovizuální vybavení pro nahrávání událostí nebo pracovní listy, které budou při setkávání použity. 7. Role rodičů

Pro případová supervizní setkání i pro sdílení informací u intervizí je žádoucí si zajistit souhlasy rodičů se sdílením informací o žácích v rámci těchto činností. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Plány supervizích i jiných aktivit je dobré určit s dostatečným předstihem. Nejlépe by měl být rozvrh těchto činností určen předběžně už na začátku každého pololetí. 9. Dokumentace

Krom plánů aktivit dostupných všem zainteresovaným by měl být u každého setkání i list prezence s podpisy účastníků. V případě individuálních konzultací a supervizí by si pak měl psycholog/supervizor vést příslušnou dokumentaci pro své interní potřeby. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Finanční omezení (náklady na externího supervizora apod.), časová náročnost, potřeba zajištění prostor, motivovanost učitelů. b) Financování mimo prostředky ze státního rozpočtu, volba levnějších variant aktivit (intervize místo supervize, skupinové aktivity místo individuálních), předem určený plán aktivit, možnost výběru aktivit pro učitele, spolupráce mezi více školami. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Hawkins, P., Shohet, R. (2004). Supervize v pomáhajících profesích. Praha: Portál. Šimek, A. ed. (2004). Supervize – kazuistiky. Praha: Triton. Mearns, D., Thorne, B. (2013). Terapie zaměřená na člověka. Praha: Grada. Míček, L. (1986). Duševní hygiena. Praha: SPN. 12. Příklad

Rozsah aktivit souvisejících s duševní hygienou může vypadat např. takto: Supervize: Na základě individuální žádosti pedagoga bude poskytnut finanční příspěvek a seznam doporučených supervizorů. Supervizora může pedagog navštěvovat v rámci pracovní doby. Intervize: Domluvená intervizní setkání s kolegy ze školy řešící obdobné problémy, jednou za čtvrtletí. Povinné setkávání pedagogů v rámci předmětové skupiny dvakrát za čtvrtletí Individuální konzultace: Možnost domluvit se se školním psychologem, který je frekventantem akreditovaného psychoterapeutického výcviku. (+ karta 3.1.1)

140

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

3. Podpora pedagogů – 3.1 Nadstandardní podpora

Název opatření

3.1.3 Metodická podpora učitelů při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami

Zpracoval/a:

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění vyhlášek č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. 2. Pro koho je určeno

Opatření je určeno učitelům pracujícím se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. 3. Co obsahuje

Metodická podpora obsahuje hlavně mentoring učitelů, sdílení znalostí poradenskými pracovníky, vyhledávání a poskytování informací a nejnovějších poznatků o práci se speciálními vzdělávacími potřebami, doporučení relevantní literatury a metodických materiálů atd. Důležitá je i tvorba metodických materiálů pro učitele a možnost pozvat si poradenského pracovníka na pozorování předem domluvených činností učitele. 4. Jak se aplikuje

Na základě multidiagnostiky SVP je ve spolupráci s učiteli shrnut přehled speciálních vzdělávacích potřeb žáků. Učitelé se s nimi seznámí a mají možnost si nastudovat předpřipravené metodické materiály, případně kontaktovat školní poradenské pracoviště (v první řadě speciálního pedagoga, poté školního psychologa atd.). Školní poradenské pracoviště nabízí své znalosti učiteli, připravuje s učitelem případná další podpůrná a vyrovnávací opatření a v neposlední řadě pozoruje práci se speciálními vzdělávacími potřebami žáků a poskytuje učitelům zpětnou vazbu. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Metodickou podporu plánují poradenští pracovníci ve spolupráci s vedením školy. b) Úspěšnost metodické podpory kontroluje vedení školy. c) Metodickou podporu realizují poradenští pracovníci (hlavně speciální pedagog, školní psychologové). 6. Pomůcky

Metodické zdroje, pracovní listy a jiné pomůcky pro práci se speciálními vzdělávacími potřebami, na které může poradenský pracovník učitele odkázat (případně mu je nakopírovat/zapůjčit).

141

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Rodiče poskytují souhlas s činností poradenských pracovníků na škole. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

O konzultacích poradenských pracovníků s učiteli by měl být odkaz v denních záznamech poradenských pracovníků. Důležitější opatření pak mohou být diskutována společně se zápisem. Archivována může být též emailová komunikace s učiteli. Dále je důležité archivovat kopie metodických materiálů atp. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Nezájem učitelů o spolupráci s poradenskými pracovníky, finance. b) Vícezdrojové financování, motivace učitelů příklady dobré praxe, odměnami atd. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Bauerová, M., Špačková, K., Nechlebová, E. (2012). Speciální pedagogika v praxi. Praha: Grada. Pešová, I., Šamalík, M. (2006). Poradenská psychologie pro děti a mládež. Praha: Grada. Hájková, V., Strnadová, I. (2010). Inkluzivní vzdělávání. Praha: Grada. Horská, V. (2009). Koučování ve školní praxi. Praha: Grada. 12. Příklad

Petr byl diagnostikován jako lehce mentálně retardovaný a byl přeřazen do základní školy praktické. Po roce přišli Petrovi rodiče za vedením školy s tím, že chtějí syna reintegrovat na tuto běžnou základní školu. Školní psycholog a speciální pedagog provedli vyšetření a formulovali doporučení ve smyslu, že reintegrace je možná, ovšem pouze s nastavením vhodných podpůrných opatření. Speciální pedagog tedy o žákovi pravidelně komunikuje s třídním učitelem, pomáhá mu zpracovávat plán osobního rozvoje a navrhuje způsob hodnocení žáka. Psycholog pak doporučuje třídnímu učiteli vhodnou literaturu, informuje učitele o podstatě žákova problému, jak se jeví z vyšetření atd.

142

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

3. Podpora pedagogů – 3.1 Nadstandardní podpora

Název opatření

3.1.4 Poradenství učitelům (aktuálně řešené kauzy žáků, problémy s třídním kolektivem, s klimatem třídy)

Zpracoval/a:

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění vyhlášek č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. 2. Pro koho je určeno

Je určeno primárně učitelům řešícím komplexní případy žáků (může jít o různé problémy v chování kombinované s nepříznivou situací, v níž se žák nachází) a/nebo řešícím problémy s třídním kolektivem. Obzvláště se uplatňuje u učitelů vedoucích žáky se sociálním znevýhodněním a s poruchami chování. 3. Co obsahuje

Poradenství v sobě obsahuje prvky podpůrné (pochopení, ujištění o kompetenci atd.) i prvky edukativní (předání znalostí, doporučení vhodné literatury, kurzů). Poradenství může vyplynout v nabídku další pomoci (diagnostiky, pozorování, intervence apod.). Poradenský pracovník též musí umět vyhodnotit situaci učitele a případně ho odeslat jinam (doporučit psychoterapii, osobní poradenství, supervizi atp.). 4. Jak se aplikuje

Běžná drobná poradenská činnost probíhá během přestávek ve vyučování apod. Výraznější problém si pak vždy žádá předání zakázky k poradenství od učitele a dohodu na konkrétním termínu (je dobré také dopředu vymezit maximální čas pro poradenství). Poradenství učiteli se pak poskytuje dle potřeby, hodnotí se např. přijatá opatření atd. Poradenství učiteli může nabýt i podoby pravidelného setkávání (např. práce s konfliktní třídou). 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Poradenství si nejčastěji objedná a plánuje sám učitel. Může mu být však i doporučeno vedením apod. b) Průběh a efekt poradenství kontroluje hlavně výchovný poradce a vedení školy c) Poradenství učitelům při řešení aktuálních kauz nejčastěji poskytují školní psycholog a školní speciální pedagog. Obzvláště při řešení problémů souvisejících s absencí pak hraje roli školní sociální pedagog. 6. Pomůcky

K poradenství učitelům potřebujeme klidnou odhlučněnou místnost, popřípadě metodické zdroje (literaturu k zapůjčení).

143

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Rodič musí poskytnout souhlas s předáváním informací o žákovi mezi ŠPP a učiteli, jinak je poskytování kvalitního poradenství velice obtížné. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

O poradenství by měl být záznam v pracovním deníku poradenského pracovníka. Při závažnějších problémech je pak na místě učinit zápis o poradenské činnosti. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Vnímání poradenských pracovníků jako hodnotitelů práce, poradenská intervence může být vnímána jako odmítnutí zakázky k přímé intervenci, časová náročnost poradenství, finance na zaplacení poradenského pracovníka. b) Jasné vymezení role poradenského pracovníka a komunikace této role, Rozhodnutí o přímé/nepřímé intervenci je kompetencí poradenského pracovníka, financování mimo státní rozpočet. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál. Kolář, M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál. Černá, A. (ed.) (2013). Kyberšikana – Průvodce novým fenoménem. Praha: Portál. Matějček, Z. (2005). Výbor z díla. Praha: Karolinum. Řičan, P., Krejčířová, D. et al. (2006). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada. 12. Příklad

Emil je žák čtvrté třídy s velkými problémy v chování a v práceschopnosti. Komunikace s rodiči je problematická, ovšem zájem o dění ve škole mají a na syna se chodí do školy ptát. Školní psycholog situaci pravidelně konzultuje s třídní učitelkou. Byla nastavena spolupráce, kdy žák každý den za psychologem chodí a baví se spolu o úspěších a neúspěších. Situace se pak zhodnotí s TU a vymýšlí se další postupy v přístupu k dítěti ve třídě, případně se domlouvají hranice, kdy je nutná intervence mimo třídu. Školní psycholog se s TU radí i o kontaktu s rodiči. Problémy v práceschopnosti řeší TU se školním psychologem důrazem na externalizaci „lenosti“, energetizujícím přístupem učitele a jasným nastavením hranic. O problémech v chování se pak TU se školním psychologem baví v souvislosti s dynamikou vztahů ve třídě a v rodině žáka. Situace se pomalu zlepšuje.

144

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

3. Podpora pedagogů – 3.1 Nadstandardní podpora

Název opatření

3.1.5 Workshopy pro učitele (vzdělávání pedagogického sboru interním odborníkem)

Zpracoval/a:

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

Další vzdělávání je nezbytné u všech učitelů, obzvláště pak u učitelů pracujících se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Interní workshopy jsou pak podstatné všude tam, kde se vedení rozhodne učiteli přiznat nadstandardní kompetence (např. vedoucí funkce – třeba ustanovení učitele jako vedoucího předmětové skupiny obsahující jiné učitele) anebo tam, kde se začnou konkrétní problémy při vzdělávání řešit systematickými postupy, které by měly být pro celou školu přibližně jednotné. 3. Co obsahuje

Workshopy obsahují nejčastěji příklady dobré praxe, návody, výzkumně potvrzené a aplikovatelné poznatky atd. týkající se nějakého konkrétního tématu. Také mohou vyučovat systematickým postupům založeným na těchto informacích, mohou představovat učitelům různé informační systémy a jejich používání (systém zaznamenávání absence, tabulky SVP apod.). 4. Jak se aplikuje

Příprava workshopu vyplyne často ze zřejmé nutnosti anebo z požadavků učitelů se blíže seznámit s nějakým okruhem problémů. Určí se lektor, přesné téma a termín. Vedení školy označí, zda je účast na workshopu povinná a pro koho. Lektor si připraví dostatečně odborný a poutavý výklad, kterým celý workshop uvede. Následně probíhá diskuse nad tématem, učitelé se baví nad kasuistikami, padají otázky atd. Součástí workshopu můžou být také naučné aktivity a prvky zážitkového učení. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Worshopy plánuje primárně vedení školy v návaznosti na návrhy učitelů a školního poradenského pracoviště. b) Průběh workshopů kontroluje primárně lektor sám (zpětná vazba) a dále i zadavatel (vedení školy). c) Workshopy realizují poradenští pracovníci a učitelé se znalostí v daných tématech. 6. Pomůcky

Informační technika ke spuštění prezentací (PC, projektor), flipchart, fixy, kancelářské zázemí pro tisk handoutů, občerstvení, případně další speciální pomůcky podle typu workshopu.

145

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Rodiče zde hrají pouze okrajovou roli. V případě rozebíraní kasuistik je dobré mít souhlas rodičů se sdílením informací v rámci pedagogického sboru. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Plán workshopů by měl být rámcově jasný již na začátku roku, jeden den v týdnu by měl být rozvrhově tak vymyšlen, aby bylo volné odpoledne na případná školení. Workshopy totiž samozřejmě mohou přibývat i během roku (dle aktuální potřeby). 9. Dokumentace

Nutná je prezence účastníků, dále pak program workshopu (popř. prezentace). Dobré je zdokumentovat i zpětnou vazbu na proběhlé školení (dotazníky pro účastníky). 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Časové a finanční možnosti, neochota některých pedagogů se dále vzdělávat, malý přesah workshopů do další praxe, špatně zvolená témata workshopů. b) Témata workshopů se vymýšlí společně s pedagogy, workshopy jsou prakticky zaměřené, workshopy jsou povinné, interní lektorování je více či méně dobrovolným příspěvkem lektorů z řad poradenských pracovníků i učitelů. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Buchtová, B. (2006). Rétorika. Praha: Grada. Medlíková, O. (2013). Lektorské dovednosti: Manuál úspěšného lektora. Praha: Grada. Šoférová, J. (2008). Lektorské finty - Jak připravit a realizovat zajímavá školení. Praha: Grada.

146

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 12. Příklad

Prezentace workshopu na téma Time-management (začátek):

147

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

3. Podpora pedagogů – 3.1 Nadstandardní podpora

Název opatření

3.1.6 Mentorská podpora

Zpracoval/a:

Vlasta Floriánová, Mgr. Lenka Nazarčuková, Bc. Kamila Bíziková

1. Z čeho vychází (legislativa)

2. Pro koho je určeno

Pro pedagogické pracovníky se specifickými potřebami podpory. 3. Co obsahuje

Mentorská podpora zahrnuje následující formy práce: 1. Konzultace 2. Mentoring 3. Uvádění začínajících učitelů 4. Studentská praxe – PedF MU Mentoring 1. Filosofie mentoringu na naší škole: - Mentor se zavazuje, že veškeré poznatky zůstanou důvěrné - Mentor je člen týmu pracovníků školy - Mentor je pomocník a rádce - Mentor je člověk, kterého se naučíme využívat pro svoji potřebu 2. Obsah - Mentor realizuje pozorování ve výuce na základě konkrétní zakázky od pracovníka školy - Pokud pracovník umí zadat obsah pozorování, mentor respektuje zadání - Pokud nemá pracovník jasno, mentor mu nabídne materiál „Kompetentní učitel 21.století“ - Mentor spolupracuje s vedením školy a v případě potřeby pracuje na zakázku vedení školy - Mentor je v roli podporovatele začínajícího pedagoga, pomáhá mu s všeobecnou orientací ve školním prostředí a systémech vzdělávání, výchovy a podpory žáků naší školy 3. Podpůrné materiály, studium: - Mentor v případě nutnosti doporučí pracovníkovi materiály - Mentor spolupracuje se členy MRŠ v oblasti doporučující literatury a studia obecně 4. Jak se aplikuje

Na požádání pedagogického pracovníka, který zadá osobní požadavek ke sledování. Později vyhodnocení, závěry a opatření zpracuje mentor. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Mentor - 2 učitelé na 1. stupni, 2 učitelé na 2.stupni nominovaní pedagogickými pracovníky školy; Uvádění studentů a začínajících učitelů (certifikace MUNI - PF, katedra pedagogiky) b) Vedení školy

148

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ c) Mentor a učitel 6. Pomůcky

7. Role rodičů

8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Zpětná vazba z pozorování se poskytuje ihned po skončení pozorování, následný rozbor či konzultace podle potřeby pracovníka. 9. Dokumentace

Zápisy z mentorského pozorování, pozorovací arch. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Nedostatečné kompetence mentora; neochota spolupracovníků. b) Další vzdělávání mentorů, popř. výměna mentorů (noví mentoři); pozitivní zkušenosti s mentoringem se postupně rozšíří mezi učitele, event. doporučení mentorské podpory ze strany vedení. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Kompetentní učitel 21.století - mezinárodní profesní rámec kvality ISSA http://www.sbscr.cz/?t=01&c=75 12. Příklad

Nově příchozí učitel téměř bez pedagogické praxe se ocitá v bezradné situaci, kdy má pocit, že nezvládá uřídit především kázeň žáků ve výuce, respektive vynaložená příprava na hodinu neodpovídá jejímu výsledku. S touto zakázkou osloví vybraného mentora a společně naplánují další postup krok za krokem. Nejprve učitel opakovaně navštíví výuku svého mentora, kde si odpozoruje předem určené momenty (cíle, E-U-R, prvky strategie řízení třídy). Posléze učitel s mentorem naplánují výuku v problémové třídě, kdy se v prvním plánu zaměří na zacílení hodiny, na rozplánování fází hodiny E-U-R, na určité prvky, které jsou osvědčené při řízení třídy. Pak následuje podrobný rozbor hodiny, učitel má připraveny dotazy. Zejména při stanovování cílů je potřebné vedení mentora až po dobu tří měsíců, pak jsou evidentní úspěchy. V dalších krocích je třeba pojmenovat a aplikovat prostředky na posílení kázně žáků (vymezení prostoru, kde učitel stojí, jaký je zasedací pořádek žáků, sklenička, deníčky, pochvaly…). Pak je opět naplánované další pozorování a následný rozbor. Tento učitel po půl roce výuku smysluplně plánuje, nastavuje cíle hodiny, využívá prvky E-U-R, řídí třídu bez větších potíží, dokáže vyhodnocovat svou práci a zaznamenává i výsledky ve zlepšení prospěchu u skupiny žáků. Obecně platná doporučení : • nadále pozorovat výuku kolegů, studovat dokumenty důležité pro práci se žáky • studovat metodické postupy a strategie – k dispozici u vedoucích předmětových skupin a ve školní knihovně, EUR – základní struktura vyučovací jednotky • Klíčové kompetence, Bloomova taxonomie V případě potřeby se obracet na vedoucí PS a mentora

149

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

3. Podpora pedagogů – 3.1 Nadstandardní podpora

Název opatření

3.1.7 Individuální a skupinová podpora asistentům pedagoga (AP)

Zpracoval/a:

Mgr. Lada Balaštíková

1. Z čeho vychází (legislativa)

Zákon č. 561/2004 (Školský zákon) v § 16 specifikuje možnost zřízení místa asistenta pedagoga. Dále Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných (ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb.) Metodický pokyn č. 1/05 odboru školství Krajského úřadu Jihomoravského kraje k udělení souhlasu se zřízením funkce asistenta pedagoga, upravené vydání k 10.4.2014. 2. Pro koho je určeno

Metodická podpora je určena asistentům pedagoga, kteří působí ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (tj. žáci se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním). 3. Co obsahuje

Podrobné seznámení AP se speciálně vzdělávacími potřebami všech žáků ve třídě, seznámení s IVP individuálně integrovaného žáka. Individuální schůzky spec. ped a AP, konzultace konkrétních vzdělávacích a výchovných problémů Skupinový mentoring 4. Jak se aplikuje

AP je primárně přidělován do tříd, ve kterých jsou vzděláváni individuálně integrovaní žáci, jeho úkolem ovšem není pouze práce s konkrétním žákem. AP má asistovat učiteli v širším spektru jeho činností (čímž umožňuje učiteli, aby věnoval více času a pozornosti žákovi se zdravotním postižením). AP se řídí svou náplní práce a pokyny učitele, který zodpovídá za vyučovací hodinu. V případě nepřítomnosti individuálně integrovaného žáka, učitel předmětu využije služeb AP u jiných žáků dle jejich potřeb. TU informuje školní speciální pedagožku o dlouhodobé, nebo časté absenci individuálně integrovaného žáka. Mentor AP je školní speciální pedagožka, s učiteli konzultuje případné dotazy. Skupinový mentoring – 1 x za 3 měsíce, individuálně průběžně dle potřeby. Pozorování spec. ped. ve výuce: spolupráce učitele a AP, činnosti AP ve výuce – 1 x za pololetí. 5. Personální zabezpečení

Školní speciální pedagog. 6. Pomůcky

Znalosti speciálně vzdělávacích potřeb žáků, individualizace, IVP.

150

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Rodiče jsou seznámeni s IVP, kterého součástí je náplň práce asistenta pedagoga. Rodič je seznámen s osobou asistenta pedagoga. Společně spolupracují, setkávají se na půdě školy, možno i v dlouhodobé nemoci žáka návštěva v rodině s úkoly do školy. AP a rodiče spolupracují, komunikují. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

AP je vždy schvalován JMKÚ na školní rok. Po celou dobu trvání asistence je nabízena a realizována metodická podpora a vedení školního speciálního pedagoga. 9. Dokumentace

Zápis z pozorování ve třídě, zápis ze skupinového setkání AP a spec. ped. 10. Překážky v realizaci opatření

Fluktuace AP. Častým důvodem je nízké finanční ohodnocení. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Metodický portál RVP http://wiki.rvp.cz/index.php?title=Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/A/Asistent_pedagoga 12. Příklad

Zápis: SKUPINOVÉ SETKÁNÍ ŠKOLNÍHO SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA A ASISTENTŮ PEDAGOGA PROGRAM : 1. nové výkazy práce AP pro školu 2. rozbor jednotlivých problémů ve třídách 3. průběh asistentství, IVP žáků, komunikace s třídními učiteli (učiteli) 4. účast AP na schůzkách PS a MS školy příslušného stupně 5. individuální porady se spec. ped. 6. POR, IVP, zpětná zrcátka 1. Nové výkazy se budou odevzdávat se jménem, pracovní dobou, datem a podpisem každý měsíc ZŘŠ příslušného stupně, hodiny navíc se nevykazují, po případě dle domluvy se ZŘŠ. SO, NE – proškrtnuté. Další vyznačení dle vysvětlivek na výkazu vlevo dole (návštěva lékaře, ŘD ….). 2. XY (2.B) – matka stále chlapci dává nevhodné svačiny, coca-coly, zapomíná na léky: domluva, pohovor s matkou, nabídka podávání léku ve škole, každé ráno (asistent za přítomnosti matky). XY (3.B) – Všichni AP vyhodnocují XY jako kápo třídy. Nutný stálý dohled ( hrozí šikana / byla již v minulosti řešena/). AP se domluví s TU na pomoc psaní zpětného zrcátka proXY. XY (4.B) – AP se s TU na všem podrobně domlouvají, IVP funguje podle plánu. XY (7.B) dlouhodobě nemocná, největší problém v chování ve třídě má YX. Ruší výuku, provokuje spolužáky. AP se bude tomuto problému více věnovat. 4. Po domluvě s VP je skupinový mentoring pro AP zrušen. Nahradí ho účast AP na schůzkách PS a MS školy příslušného stupně. 5. V případě potřeby individuální porady se spec. ped. budou probíhat. 6. AP budou spolupracovat s učiteli na vypracovávání POR, IVP, zpětných zrcátek.

151

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

3. Podpora pedagogů – 3.1 Nadstandardní podpora

Název opatření

3.1.8 Krizové scénáře

Zpracoval/a:

Bc. Kamila Bíziková

1. Z čeho vychází (legislativa)

Školský zákon 561/2004 v platném znění, § 29 Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách a školských zařízeních. Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění vyhlášek č. 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. 2. Pro koho je určeno

Pro pracovníky školy (potažmo žáky prvního i druhého stupně). 3. Co obsahuje

Popis jednání při krizových intervencích. Podrobný popis postupů krizových situacích týkající se oblasti: Nošení zdraví ohrožujících předmětů do školy, šikany, pokročilé šikany, násilí/rvaček, užívání/držení návykových látek. Preventivní plán proti šikanování. 4. Jak se aplikuje

Podrobný popis jednotlivých kroků řešení krizových situací, je k dispozici všem pracovníkům školy, je vyvěšen ve sborovně školy (a také na elektronické nástěnce přístupné všem ped.pracovníkům). Pracovníci školy monitorují situaci ve třídách a v případě podezření se snaží krizové situaci předcházet sami, případně se obrátí na pracovníky ŠPP nebo školního metodika prevence. Dojde-li k vyhrocení situace, jako první zabezpečuje krizový plán přítomný pedagogický pracovník. Ten ji předává pracovníkovi ŠPP nebo přímo metodikovi prevence, který spolupracuje s ŠPP. Případ je nutné předat vždy s podrobnými informacemi o situaci. V případě závažných přestupků proti školnímu řádu škola kontaktuje OSPOD a PČR. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) metodik prevence, školní psycholog b) vedoucí ŠPP, vedení školy c) ŠPP, metodik prevence, spolupráce TU a ostatní pedagogové 6. Pomůcky

Vytvořený krizový plán a postup při krizových intervencích.

152

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

ZZ podepsaná návratka aktualizovaného školního řádu; dostupnost rodičů a ochota ke spolupráci s TU a ŠPP 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Pro zapojené pracovníky školy (TU, ŠPP, pedag. pracovníci) je nutná okamžitá zpětná vazba k proběhlé krizové situaci. 9. Dokumentace

zápisní archy krizových intervencí tabulky spolupráce ŠPP se žáky a rodiči dokumentace výpovědí účastníků incidentu sešit výchovného poradce – zaznamenání závažných přestupků proti školnímu řádu záznamový sešit pro jednotlivé třídy – ŠPP zapisuje KI pro kontrolu TU 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) nespolupracující žák; nedostatečná komunikace mezi pracovníky školy; nespolupracující ZZ b) dodržování postupů při krizových intervencích a jiných krizových situacích; efektivní komunikace mezi pracovníky ŠPP a ped. Pracovníky; zapojení asistentů pro práci v terénu (kontaktování ZZ) 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Pedagogicko-organizační směrnice 2014/2015 ZŠ a MŠ nám. 28. října Brno, 22 http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-pokyny http://aplikace.msmt.cz/Predpisy1/sb190-04.pdf 12. Příklad

Krizový plán v případě násilí /rvačky 1. Jakmile se začne žák chovat agresivně, okamžitě se s ním přestaňte dohadovat, snižte hlas do klidnější polohy, snažte se rozhovor neutrálně ukončit (např. slovy ,,nechme to být“). Je jedno, kdo je v právu, nejdůležitější je, aby se dítě uklidnilo. Je-li to možné, oddělte agresora od ostatních. 2.Kontaktujte ŠPP – pokud se agresor zklidní, následuje krok č. 3. Pokud agrese pokračuje nebo se stupňuje, přivoláme PČR (zajistí pracovník ŠPP). Soustředíme se na ošetření zranění – pokud nějaké nastalo je třeba vyhledat školního zdravotníka. Vedení školy vyrozumí některý z pracovníků ŠPP. 3. Rozhovor s agresorem a jeho písemný záznam (zajistí pracovník ŠPP). 4. Rozhovory se svědky a jejich písemné záznamy (zajistí pracovník ŠPP). 5. Navržení výchovných opatření (zajistí pracovník ŠPP, který byl u rozhovorů přítomen, sepisoval je). 5. Dle závažnosti nebo pokud se jednalo o úmyslné násilí, došlo ke zranění, oznámíme případ policii (zajistí pracovník ŠPP). 6.Rozhovor se ZZ agresorů, pohovor nebo výchovná komise (zajistí TU a pracovník ŠPP) 7. Při opakovaném jednání, kdy nemají výchovná opatření účinek, nahlásí pracovník ŠPP případ OSPOD.

153

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření Název opatření Zpracoval/a:

4. Systémová podpora 4.1 Organizace vzdělávání 4.1.1 Kurz pro získání základního vzdělání

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

Kurz pro získání základního vzdělání je zakotven ve Školském zákoně (č. 561/2004 Sb. konkrétně § 55). Jeho organizace a ukončení je popsáno v § 12 a 13 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Žák by měl po jeho dokončení naplnit výstupy 9. ročníku RVP ZV, které jsou zakotvené v ŠVP dané školy. 2. Pro koho je určeno

Kurz je určen pro žáky, kteří ukončili školní docházku v jiném než 9. ročníku ZŠ a pro žáky, kteří úspěšně ukončili ZŠ praktickou (dříve "zvláštní škola"). Podmínkou pro přijetí je dokončený 7. ročník nebo 8. ročník ZŠ nebo dokončený 9. ročník ZŠ praktické ("zvláštní školy"). Není omezen věkově. Kurz pro získání základního vzdělání umožňuje po dokončení žákovi navázat ve studiu na středních školách, s vysokou pravděpodobností též pozitivně ovlivní pracovní uplatnitelnost absolventa. 3. Co obsahuje

Studium kurzu pro získání základního vzdělání probíhá buď v denní, nebo i v dálkové formě, v obou formách je bezplatné. V denní formě je vzdělávání organizováno pravidelně každý den v pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku. Počet vyučovacích hodin v týdnu odpovídá počtu vyučovacích hodin týdně v devátém ročníku stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (30 hodin). V dálkové formě je vzdělávání organizováno jako samostatné studium spojené s konzultacemi. Všichni žáci denní i dálkové formy studia konají na závěr kurzu zkoušky z předmětů stanovených školním vzdělávacím programem pro poslední ročník základního vzdělávání, s výjimkou předmětů volitelných a nepovinných. 4. Jak se aplikuje

Třídní učitelé žáků, kteří vychází předčasně ze ZŠ, žákům a jejich rodičům nabízejí možnost doplnit si vzdělání prostřednictvím kurzu pro získání základního vzdělání. U těchto žáků se doporučuje zvolit denní formu studia. Dálkovou formu využívají většinou lidé zaměstnaní, kteří se o kurzu dozvědí díky prezentaci školy. Učitelé se snaží vycházet žákům maximálně vstříc. Důležitou roli v kurzu hraje i školní poradenské pracoviště, které ve zvláště komplikovaných případech hledá řešení umožňující žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (např. agorafobie, autismus) nebo problematickým rodinným zázemím získat základní vzdělání. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Výchovný poradce a třídní učitelé konkrétních tříd doporučují žákům, kteří nedokončili základní vzdělání a přitom již mají ukončenou povinnou školní docházku, účast v kurzu. b) Zodpovědnost za organizaci kurzu nese vedení školy. c) Kurz má třídního učitele, který má na starost komunikaci se žáky. Jinak pedagogové u denní formy studia učí obdobně jako v jiných třídách, u dálkové formy pak poskytují konzultace v odpoledních hodinách.

154

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 6. Pomůcky

Pomůcky jsou obdobné jako pro normální výuku v běžné 9. třídě. Ve zvláštních případech pak hraje roli doporučení školního poradenského pracoviště. 7. Role rodičů

Rodič je zde v obdobné roli jako při běžném studiu na ZŠ (samozřejmě jen pokud žák nedosáhl plnoletosti), musí souhlasit se studiem a je běžně informován o jeho průběhu. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Přihlašování do kurzu je možné jak před začátkem školního roku, tak v jeho průběhu. Záleží na posouzení vedení školy. 9. Dokumentace

Dokumentace je obdobná jako u běžné třídy ZŠ, tzn. třídní kniha, třídní výkaz apod. Zodpovídá za ni třídní učitel. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Skeptický pohled některých dětí/rodičů na hodnotu dokončeného základního vzdělání. Specifické problémy některých žáků. b) Vysvětlování hodnoty základního vzdělání a výhod statutu studenta při pohovorech s rodiči i se žáky. Spolupráce se školním poradenským pracovištěm při nalézání řešení u specifických problémů (případně komunikace s PPP, OSPOD a dalšími institucemi). 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Bendová, P., Zikl, P. (2011). Dítě s mentálním postižením ve škole. Praha: Grada Farná, K. (2006, February 22). Základní vzdělání lze získat třeba i ve třiceti. Retrieved August 22, 2014, from http://www.novinky.cz/domaci/78200-zakladni-vzdelani-lze-ziskat-treba-i-ve-triceti.html 12. Příklad

Otec žijící se sedmnáctiletým synem v relativně vzdáleném maloměstě kontaktoval školu s žádostí o přizpůsobení kurzu základního vzdělání pro svého syna. Chlapec nedokončil základní školu. Důvodem bylo to, že se u něj po náhlém úmrtí matky rozvinula duševní choroba, která mu prakticky znemožnila opuštění bytu. Učitelé ve spolupráci s poradenským pracovištěm vytvořili systém vzdělávání (texty, kontrolní testy, konzultace), který umožnil žákovi vzdělávat se přímo z bytu prostřednictvím internetového připojení. K závěrečnému testu se nakonec chlapec dostavil osobně, a to přestože měla škola připravenou i variantu složení testu na dálku (s asistencí pracovníka školy přímo v místě bydliště žáka).

155

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

4. Systémová podpora – 4.1 Organizace vzdělávání

Název opatření

4.1.2 Distanční studium Kurzu pro získání základního vzdělání

Zpracoval/a:

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

Distanční neboli dálkové studium u Kurzu pro získání základního vzdělání je popsáno v § 12 a 13 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Doslova: „Vzdělávání v dálkové formě vzdělávání je organizováno jako samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu nejvýše 180 konzultačních hodin ve školním roce.“ 2. Pro koho je určeno

Toto opatření je určeno pro žáky s ukončenou povinnou školní docházkou, kteří chtějí dále studovat a z nějakého důvodu nemohou pravidelně navštěvovat školní budovu respektive fungovat v třídním kolektivu. Může jít o žáky pracující či pečující o děti, o žáky se sociální fobií či s jinými těžkými psychiatrickými diagnózami, ale též o žáky se závažným fyzickým postižením, apod. 3. Co obsahuje

Distanční studium Kurzu pro získání základního vzdělání musí naplňovat výstupy 9. ročníku RVP ZV, které jsou zakotvené v ŠVP dané školy. Je to ve své podstatě mezi žákem a učitelem domlouvaná forma vzdělávání, která je podchycena na straně učitele IVVP. Distanční studium dále obsahuje též závěrečné zkoušky, na kterých je ovšem účast povinná. 4. Jak se aplikuje

Distanční studium je ve své podstatě samostudium, přičemž výuka neprobíhá ve školní budově a učitelé se nemusí s žáky po celý rok vidět. I proto je důležité vzdělávání dopředu plánovat, kdy učitel společně se žákem (ZZ) vytvoří dokument IVVP. Žák se školou komunikuje prostřednictvím nejrůznějších online služeb (u nás nejčastěji pomocí Google Apps, emailem, přes interaktivní webovou aplikaci Moodle atd.), získává tak od učitelů učební materiály a případně i těmito kanály s učiteli konzultuje nejrůznější problémové oblasti. Žák si víceméně sám určuje průběh svého studia, učitel je zde spíše poradním hlasem, který na základě IVVP kontroluje průchod žáka studiem a na konci školního roku ho vyzkouší u závěrečných zkoušek. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Vzdělávání plánuje hlavně zodpovědný třídní učitel ve spolupráci s učiteli jednotlivých předmětů s rodičem a žákem. Školní poradenské pracoviště má při vytváření IVVP metodickou funkci. b) Kontrolní funkci zde má vedení školy c) Opatření realizují ti, kteří ho plánují. Primárně je však realizace závislá na žákovi samotném.

156

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 6. Pomůcky

Internetové připojení, elektronické i tištěné materiály k výuce, testy, komunikační programy, plánovací dokumenty, klasické školní pomůcky vhodné k přenosu a zapůjčení. 7. Role rodičů

Rodič zde hraje velmi zásadní roli. Často školu sám žádá o distanční studium, škola ho seznamuje s možnostmi a poté společně vše realizují. Rodič je také nejbližším pomocníkem žáka a často také spojením mezi žákem a učiteli. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

O distančním studiu by mělo být rozhodnuto již na konci roku, který roku distančního studia bude předcházet, nejpozději však na začátku daného školního roku. 9. Dokumentace

IVVP, plány jednotlivých učitelů, žádost rodičů apod. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) velké nároky na práci učitelů (příprava materiálů, popř. osobní konzultace se žákem, cesty na místo bydliště žáka apod.); nároky na ZZ (musí sám v mnoha věcech suplovat roli pedagoga); transparentní ověřování znalostí b) Spolupráce se školním poradenským pracovištěm a školskými poradenskými zařízeními (řešení specifické situace některých žáků), případné finanční ohodnocení učitelů (např. odměnami) 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

http://moodle.com/ https://www.google.com/work/apps/education/products.html Dostál, J. (2011). Nové technologie ve vzdělávání. Olomouc: UPOL. (dostupné z: http://books.google.cz/books?id=2N_OTJ6njQgC&printsec=frontcover&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=o nepage&q&f=false) 12. Příklad

Otec přichází do školy s požadavkem o zapsání své dcery do Kurzu pro získání základního vzdělání. Dívka totiž nedokončila devátý ročník na své ZŠ z důvodu těhotenství. Agenda je předána školnímu poradenskému pracovišti, které si od otce vyžádá příslušné lékařské zprávy, komunikuje i s dívkou a ve spolupráci s TU vypracovává IVVP pro dívku. Učitelé jsou seznámeni se studijním plánem a TU vymyslí systém předávání informací přes službu Google Apps. Dívka se v úvodní konzultaci ve škole se službou seznamuje. Následně celý rok čerpá z materiálů, používá webové aplikace doporučené učiteli a několikrát s ní učitelé i elektronicky konzultují. Na konci školního roku se dívka může zúčastnit závěrečných zkoušek, které také úspěšně složí a tím si dodělá základní vzdělání.

157

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření

Název opatření Zpracoval/a:

4. Systémová podpora 4.2 Výchovně vzdělávací strategie 4.2.1 Důraz na individuální směřování žáků k závazným výstupům RVP PV/ZV

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

Toto opatření vyplývá z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání schváleného MŠMT jako východiska pro konkrétní školní vzdělávací programy. RVP je zaveden na základě Školského zákona č. 561/2004 Sb. 2. Pro koho je určeno

Je určeno v obecné rovině všem žákům, více se však týká žáků, které mají problémy splnit závazné výstupy RVP a to z jakýchkoli důvodů. 3. Co obsahuje

Opatření v sobě zastřešuje jak úpravy ŠVP vedoucí k individualizaci vzdělávacího procesu, tak detailní individuální pedagogickou diagnostiku, individuální plánování vzdělávání, asistenci školního poradenského pracoviště apod. Je ve své podstatě strategií přístupu k žákovi, úvahy o žákovi jako o jedinci se speciálními vzdělávacími potřebami, které mohou být ošetřeny určitou paletou opatření. Důraz na individuální směřování žáků k závazným výstupům RVP je vlastně popisem inkluzivního uvažování učitele o konkrétním žákovi. Zásadní myšlenkou je podpora všech žáků k dosažení jejich maxima ve vzdělání. 4. Jak se aplikuje

Učitel konzultuje s autorským týmem podobu ŠVP tak, aby vyhovovala jeho stylu práce při individualizaci výuky. Při příchodu nového žáka pak učitel diagnostikuje ve spolupráci se školním poradenským pracovištěm (popř. školským poradenským zařízením – PPP, SPC) úroveň znalostí a schopností žáka a jeho speciální vzdělávací potřeby. Na základě diagnostiky dle potřeby aplikuje soubor opatření, které žákovi umožní dosáhnout výstupů. Průběh vzdělávání žáka učitel individuálně monitoruje Případný neúspěch pak vede k revizi plánů, zapojení širšího pedagogického týmu, poradenského pracoviště a/nebo externí instituce. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Za individualizaci je primárně zodpovědný učitel daného předmětu. Plán pro konkrétního žáka dává dohromady ve spolupráci se školním poradenským pracovištěm. b) Práci učitele kontrolují vedoucí předmětových skupin a vedení školy. c) Individualizaci realizuje učitel, popřípadě tým učitele a tandemového učitele a popřípadě asistenta pedagoga.

158

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 6. Pomůcky

Dokumentace vedená o žákovi. Pomůcky ke konkrétním vzdělávacím opatřením. 7. Role rodičů

Rodič musí poskytnout souhlas s činností poradenského pracoviště. Je neocenitelným zdrojem informací o žákovi a hraje důležitou roli při úvahách o tom, zda jsou konkrétní opatření aplikovatelná i při vyhodnocování jejich úspěšnosti. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

První opatření by měla být realizována nejpozději po měsíci od nástupu žáka do školy. Obecně se tedy o konkrétní podobě individualizace rozhoduje v měsíci říjnu. 9. Dokumentace

Klasická pedagogická dokumentace. Záznamové archy pro pozorování. Dokumenty o jednotlivých opatřeních. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Velká časová náročnost, omezená spolupráce rodičů, nedostatečné schopnosti některých žáků. b) Finanční odměňování učitelů, tandemoví učitelé, asistenti pedagoga, zlepšení spolupráce s rodiči jejich aktivním zapojením do činností ve škole, podpora SPC a PPP při diagnostice. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Vališová, A., Kasíková, H. (2007). Pedagogika pro učitele. Praha: Grada. Hájková, V., Strnadová, I. (2009). Inkluzivní vzdělávání. Praha: Grada. 12. Příklad

Žák přichází do třetí třídy k nové třídní učitelce. Již dopředu byla se ŠPP prodiskutována vhodnost přidělení asistenta pedagoga (potvrzeno PPP). Učitelka se sešla jak se svou kolegyní, která vedla žáka minulý rok, tak se školním psychologem. Probrali spolu vhodné výchovné a vzdělávací strategie u tohoto konkrétního žáka. Spolu s asistentem pak řešili, jak vyrovnat nedostatky ve znalostech způsobené vysokou absencí. Zvolený soubor opatření obsahoval přizpůsobení některých úkolů, konzultace se školním psychologem, návštěvy v rodině s dodatečnými úkoly, detailní IVP, zavedení slovního hodnocení v některých oblastech atd. I když se výrazněji nesnížila žákova absence, vedl soubor opatření ke zlepšení školních výsledků obzvláště v českém jazyce. Také byl pozorován posun v klíčových kompetencích. Plán byl několikrát revidován a budeme ho dále upravovat.

159

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

4. Systémová podpora – 4.2 Výchovně vzdělávací strategie

Název opatření

4.2.2 Důraz na rozvoj klíčových kompetencí, čtenářské a finanční gramotnosti

Zpracoval/a:

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

Ačkoli rozvoj všech tří oblastí je důležitý u všech žáků bez rozdílu, největší zřetel na ně musíme brát u žáků sociálně znevýhodněných. Škola jim často musí doplňovat znalosti a schopnosti, které průměrně sociálně postavené děti získávají v rodinném prostředí. Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí jsou významně ohroženy sociálně patologickými jevy. Dobře naučená finanční gramotnost je může ochránit např. před nevýhodnými půjčkami a lichvou. Čtenářská gramotnost jim zase umožní porozumět podepisovaným dokumentům a chránit se před podvodníky. Rozvoj klíčových kompetencí je pak důležitý pro začlenění do pracovního procesu a do společnosti. 3. Co obsahuje

Klíčové kompetence jsou souhrnem vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého dítěte. Základními kompetencemi v našem prostředí jsou kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské a kompetence pracovní. Čtenářská gramotnost obsahuje schopnost číst a porozumět textu, získat z něho potřebné informace, přemýšlet o jeho významu atd. Finanční gramotnost v sobě zahrnuje nejen představu o základních ekonomických pojmech (úrok, inflace, peníze apod.), ale i finanční uvažování, plánování rodinného rozpočtu atd. 4. Jak se aplikuje

Klíčové kompetence jsou zakotveny v ŠVP a třídní učitel je sleduje u všech žáků pomocí přehledné tabulky, ze které jsou patrné pokroky, stagnace atd. ve všech základních klíčových kompetencích. Učitelé jsou motivováni vedením k preferenci aktivit rozvíjejících klíčové kompetence (např. práce ve skupinách, úlohy vyžadující divergentní myšlení, opakování a hledání souvislostí v látce pomocí "her" simulujících techniky učení atd.). Čtenářská gramotnost je rovněž zakotvena v ŠVP. Důležitá je zde spolupráce se školní knihovnou, která půjčuje sociálně slabým dětem knihy zadarmo. Učitelé pořádají speciální hodiny čtení a orientují se při tom na moderní dětmi oblíbené příběhy. Děti jsou též vedeny k práci s otevřenými zdroji na internetu. Po škole v rámci neformálního programu funguje kroužek čtení. Finanční gramotnost se řeší primárně v rámci výuky matematiky, kdy děti řeší různé interaktivně pojaté úlohy (nákup auta, hledání bytu, sestavování rozpočtu). Klíčové kompetence a finanční gramotnost se také rozvíjí v rámci občanské a dramatické výchovy (např. nácvik výběru z bankomatu apod.).

160

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Všechny tři kapitoly primárně zpracovává autorský tým zodpovědný za ŠVP (vedoucí předmětových skupin a garanti průřezových témat). b) Průběh a výsledky kontroluje vedení školy respektive vedoucí předmětových skupin. U klíčových kompetencí jsou důležité informace o jednotlivých dětech a jejich pokroku u třídního učitele. c) Opatření realizují primárně učitelé konkrétních předmětů, popřípadě vedoucí nepovinných kroužků. 6. Pomůcky

Pro rozvoj ve všech oblastech je důležitá výpočetní technika a připojení na internet. Pro rozvoj čtenářské gramotnosti je nezbytná dobře vybavená knihovna, u finanční gramotnosti jsou pak důležité kalkulačky apod. 7. Role rodičů

8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Vzdělávání ve všech třech oblastech by mělo probíhat v celém školním roce. Vyhodnocení pokroku žáka v klíčových kompetencích musí proběhnout minimálně jednou v roce, jinak dle potřeby. 9. Dokumentace

Formuláře o pokroku v klíčových kompetencích u TU. Portfólia žáků s úkoly. Samotné ŠVP. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Kvalitní příprava, časová náročnost. b) Nadstandartní finanční ohodnocení učitelů, využívání již ozkoušených metodik atd. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Belz; S. (2001). Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Praha : Portál. Debbie, M. (2002). Reading with Meaning. Portland: Stenhouse Publishers. Osičková, K. (2011). Rozvoj finanční gramotnosti na 2. stupni základní školy. (DP) Brno : PeF MU. Pavlasová, T. (2011). Finanční gramotnost na 1. stupni ZŠ. (Diplomová práce) Brno : PeF MU. 12. Příklad

161

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

4. Systémová podpora – 4.2 Výchovně vzdělávací strategie

Název opatření

4.2.3 Důraz na podporu kulturního dědictví – romské reálie ve výuce

Zpracoval/a:

Mgr. Darina Lukášová

1. Z čeho vychází (legislativa)

Opatření je určeno pro žáky 1. a 2. stupně ZŠ a pro žáky přípravného ročníku ZŠ. 3. Co obsahuje

Pro každého člověka je důležité znát své kořeny, historii svého národa, mít vzor, se kterým se může identifikovat. Stejné potřeby mají i žáci romského původu, proto je nezbytné jim v rámci výuky poskytovat informace o romské historii, literatuře a úspěšných osobnostech z řad Romů. 4. Jak se aplikuje

S romskými reáliemi (dějiny Romů, romský jazyk, tvorba romských spisovatelů, výtvarníků, hudebníků apod.) jsou žáci seznamování v průběhu celého školního roku. Tyto reálie jsou primárně zařazovány do humanitních předmětů (na 1. stupni se jedná především o češtinu, čtení a prvouku, na 2. stupni o češtinu, dějepis, rodinnou a hudební výchovu), mohou se ale objevit také v centrech aktivit, kde je možné snáze je propojit i s přírodovědnými předměty, např. matematikou. Mnohdy také tato problematika vyplyne neplánovaně z prováděné aktivity (např. při vysvětlování nového pojmu učitelem uvede asistent romského původu ekvivalent tohoto pojmu v romštině). Pro žáky jsou k dispozici knihy a časopisy v romštině. Škola pořádá oslavu Dne Romů za účasti rodičů žáků a hudební festival Amari kereka. Děti navštěvují také Muzeum romské kultury. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) vedení školy, třídní učitelé b) vedení školy c) třídní učitelé, učitelé, asistenti pedagoga 6. Pomůcky

Pomůcky jsou zvoleny podle konkrétní aktivity, která je prováděna, a podle předmětu, do kterého je aktivita zařazena.

162

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Rodiče se aktivně účastní akcí školy (např. oslava Dne Romů). Dále se od rodičů očekává, že budou doma s dětmi hovořit o tom, co se děti ohledně romských reálií dozvěděly ve škole. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Záznamy v třídní knize 10. Překážky v realizaci opatření c) Výpis překážek d) Opatření k odstranění překážek

a) poskytování zjednodušujících, nepřesných informací o romských reáliích; nedostatek odborného materiálu k romským reáliím b) důkladné studium romských reálií a ovládání alespoň základů romštiny učiteli či přítomnost romského asistenta ve třídě; aktivní vyhledávání odborných materiálů k romským reáliím; materiály jsou nejsnáze dostupné na webových stránkách různých občanských sdružení (např. Romea) a neziskových organizací (např. Člověk v tísni) 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Jak citlivě zapracovat do výuky běžných předmětů romské reálie? Mají na to! Jak podpořit sociálně znevýhodněné děti na ZŠ [online]. 2013 [cit. 10.12.2014]. Dostupné z: http://majinato.cz/15-jak-citlivezapracovat-do-vyuky-beznych-predmetu-romske-realie.php Daniel, B. (1994). Dějiny Romů: vybrané kapitoly z dějin Romů v západní Evropě, v Českých zemích a na Slovensku. Olomouc: Univerzita Palackého. Hajská, M. (ed.) (2009). (Ne)bolí: metodická příručka pro učitele: jak vyučovat o genocidě Romů za druhé světové války. Praha: Člověk v tísni. Horváthová, J. (2002). Kapitoly z dějin Romů. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Rose, R. (ed.) (2009). Nacistická genocida Sintů a Romů. Praha: Romano džaniben, Argo. Steklá, R., Houdek, L. (2012). Druhá směna (Jak využívat dějiny a literaturu Romů ve výuce na 2. stupni ZŠ). Praha: Romea, o. s. Bannery s významnými romskými osobnostmi vytvořené o. s. R-Mosty Interaktivní webové stránky o romských dějinách připravené o. s. Romano džaniben http://www.krajinoupribehu.cz/ Romano voďori – časopis pro „multikulturní mládež“ vydávaný o. s. Romea http://www.romanovodori.cz/uvod/ 12. Příklad

Každoročně se na ZŠ nám. 28. října slaví Den Romů. Jedná se o akci celé školy. Žáci s učiteli nejprve připravují informační plakáty a pozvánky pro rodiče i pro širší rodinu žáků. V den konání jsou první dvě vyučovací hodiny v některých třídách vyhrazeny projektové výuce (tematické pracovní listy apod.), poté se koná dvouhodinová akce v prostorách školy. Její součástí je povídání o romských tradicích s příbuznými žáků i taneční a hudební vystoupení.

163

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

4. Systémová podpora – 4.2 Výchovně vzdělávací strategie

Název opatření

4.2.4 Projektové vyučování

Zpracoval/a:

Vlasta Floriánová, Bc. Kamila Bíziková

1. Z čeho vychází (legislativa)

Pro učitele 2.stupně – metodická podpora, pro žáky 2.stupně. 3. Co obsahuje

Metodickou řadu, jak připravit projekt: 1. Promyslet téma projektu, jeho název ,dobu trvání (krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý) 2. oslovit členy realizačního týmu, domluva plnění úkolů členy týmu 3. I.fáze – sběr materiálů – žáci i učitelé, případně rodiče žáků 4. II.fáze – vstupní , informační dopis 5. III.fáze – sestavení seznamu aktivit, které se realizují v průběhu projektu 6. IV.fáze – výběr pomůcek, literatury, obrázků, fotografií atd.vhodných pro doplnění projektu 7. V.fáze – vlastní realizace projektu 8. VI.fáze – finální úprava projektu 9. VII.fáze – evaluace projektu 10. VIII.fáze- prezentace, pořádání výstavy, zveřejňování v médiích, atd. 4. Jak se aplikuje

Aplikuje se dle plánu vzdělávacího programu, částí vzdělávacího programu a dle potřeb jednotlivých učitelů a současných aktuálních situací ve škole i mimo ni 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) jednotliví učitelé b) vedoucí předmětové skupiny c) jednotliví učitelé, asistenti a žáci 6. Pomůcky

Běžnou sadu kancelářských potřeb, které budou potřebné pro realizaci projektu (kanc.papíry, fixy, lepidla, nůžky, barevné papíry,složky na hotové materiály, složky a různé tipy úložišť, bezproblémový přístup k médiím,fotografický aparát, různé nahrávky a obrazové materiály a dokumenty, atd.)

164

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ -

Sadu návodů, jak projekt připravit i zrealizovat Sadu podpůrných opatření k hodnocení projektu 7. Role rodičů

Podporu můžeme očekávat pouze při sběru materiálů pro tvorbu projektů 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Projekt musí být kompletně připraven vždy v dostatečném předstihu, kompletně, měřitelně. 9. Dokumentace

Písemná příprava projektu - jednoduše, v bodech, výstupy projektu vytvořené žáky, fotodokumentace, evaluace. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) vysoká absence žáka, nízká motivovanost, SVP b) při plánování vybíráme žákovi v projektu roli podle jeho individuálních vzdělávacích potřeb. Přizpůsobíme projekt tak, aby byl pro žáky lákavý (propojení s běžným životem, využití médií, prvků dramatické výchovy…) 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Portál www.rvp.cz Kašová, J., Tomková, A., Dvořáková, M. (2009): Učíme v projektech. Praha: Portál. Kašová, J. a kol. (1995): Škola trochu jinak. Projektové vyučování v teorii a praxi. Kroměříž: Iuventa.. Naar, D. a kol.(2004): Průvodce pro projektové vyučování. Praha: Egredior. Valenta, J. a kol. (1993): Pohledy - projektová metoda ve škole a za školou. Praha: ARTAMA. 12. Příklad

Školní vydavatelství Indiáni Objevy a vynálezy Cesta čaje Putování s Malým princem po planetách Když se řekne konopí Proplouváme literárními žánry Jak chutná ovoce Finanční gramotnost Travelling

všechny třídy 7. ročník 8. ročník 7. ročník 7. ročník

po celý rok říjen listopad prosinec leden

9. ročník 8. ročník 2. ročník 6.- 9. ročník 6. – 9.ročník

květen červen listopad březen, duben duben – červen

165

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

4. Systémová podpora – 4.2 Výchovně vzdělávací strategie

Název opatření

4.2.5 Kooperativní učení (Koo-učení)

Zpracoval/a:

Mgr. Lenka Nazarčuková, Vlasta Floriánová, Bc. Kamila Bíziková

1. Z čeho vychází (legislativa)

2. Pro koho je určeno

pro žáky 1.i 2.stupně pro žáky s dyslexií a dysgrafií - pro reedukaci, za dohledu a pomoci učitele 3. Co obsahuje

Návody kooperativního učení: - Žáci se rozdělí ideálně do dvojic (ne více než trojic). - Obdrží od učitele vysvětlení, co mají dělat – navzájem se učí, kooperují. - Snaží se vzájemně naučit sadu vědomostí a to vlastním způsobem. - Dostanou informaci o tom, že jeden zodpovídá za druhého a zároveň za sebe. - Kriteria hodnocení vzhledem k úkolu se týkají toho, že oba žáci dosáhnou po určité době dobrých výsledků (i s ohledem na individuální potřeby žáků). - Indikátorem je to, že vědomosti zvládají oba zhruba stejně. - Pokud nebyli úspěšní, musí odůvodnit, proč byli neúspěšní. - Učitel je v roli pozorovatele, v ojedinělých případech slouží jako poradce a to v tom, že žákům poradí, jak by se měli navzájem učit.Dopředu jim ale nic neříká, nechá to zásadně na nich. - Kooperativním učením rozvíjíme klíčové kompetence 4. Jak se aplikuje

Kooperativní učení je Metoda Aktivního Učení (dále jen MAU), je postavena na komunikaci žáka s žákem, role učitele je zde kontrolní a zkušební. Ve vyučovacích hodinách pro dvojici žáků s dohledem učitele, jednak pro učební proces, jednak pro upevňování učiva a pro opakování a užití učiva. Ve vyučovacích hodinách pro dvojici žáků bez pomoci učitele. Pro smíšenou menší skupinu žáků při práci v centrech aktivit. Při individuálním doučování s jedním učitelem, asistentem. Při reedukaci s jedním učitelem, asistentem. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) učitelé jednotlivých předmětů dle vlastního uvážení a potřeb b) kontroluje každý učitel sám, případně hledá pomoc u vedoucích předmětových skupin c) realizují učitelé v hodinách (je-li čas a prostorové podmínky), nebo jednotliví asistenti žáka, či pedagoga, učitelé při příležitosti doučování

166

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 6. Pomůcky

Sady kartiček ke slovním hrám; sady úkolů do center aktivit – přizpůsobených SPU; knížky s jednoduchými texty; „okénko“ – pro čtení po řádcích; gramatické příklady s jednoduchými větami k procvičení, které by mohli používat partneři při kooperaci; sady jasných a srozumitelných pokynů pro práci ve dvojici při koo-učení. 7. Role rodičů

Rodiče se mohou v případě zájmu vyučování zúčastnit; účast na přípravě školních akcí, pomoc při jejich organizaci a přípravě prostor, či občerstvení. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Za dokumentaci lze považovat diagnostický záznam o výsledku koo-učení. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) neochota některých žáků spolupracovat s některými jednotlivci; neschopnost některých žáků vysvětlit problém spolužákovi-nedojde ke kooperaci a partner může být touto neschopností poškozen ve výsledku-nic se nenaučí; časové a prostorové problémy-mnoho žáků, hodně hluku; rušení neukázněných žáků a neochota se zklidnit a kooperovat; nevhodné pomůcky a neznalost kooperativní výuky a její výhody; nedostatečná metodická připravenost učitele b) důkladně promyslet rozdělení žáků do dvojic nebo skupin pro koo-učení (pozor na složení skupiny, dvojice, aby bylo přínosem a ne problémem); sledujte umístění lavic a stolů v prostoru třídy, dbejte na to, aby se žáci co nejméně rušili; vždy musí být pomůcek dostatečné množství a výborná kvalita, nezapomeňte na žáky s různými poruchami a problémy, nezapomeňte v závěru hodiny vyhodnotit dopad koo-učení, povzbudit žáky, v dalších hodinách využít to, co se žáci při koo-učení naučili a upevnili; studium met. materiálů 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Portál www.rvp.cz http://wiki.knihovna.cz/index.php/RWCT http://www.liborkyncl.estranky.cz/clanky/metody-rwct/ Časopis „Kritické listy“ (http://www.kritickemysleni.cz/klisty_archiv.php) Steele, J. S. (1997). Co je kritické myšlení: Čtením a psaním ke kritickému myšlení: Příručka č.1. Praha: Kritické myšlení. 12. Příklad

Příklad dobré praxe : „Učíme se spolu“: 1x za rok se propojí ve školní knihovně výukové bloky center aktivit žáků 1. a 2. stupně na zadané literární téma: • mladší žáci x starší žáci • děti MŠ x žáci kurzu pro získání základního vzdělání • žáci přípravného ročníku x žáci kurzu pro získání základního vzdělání Cíl: posilování čtenářské gramotnosti žáků prostřednictvím různých informačních zdrojů

167

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

4. Systémová podpora – 4.2 Výchovně vzdělávací strategie

Název opatření

4.2.6 Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RCWT)

Zpracoval/a:

Vlasta Floriánová, Bc. Kamila Bíziková

1. Z čeho vychází (legislativa)

2. Pro koho je určeno

Pro všechny žáky školy. 3. Co obsahuje

Program RWCT je komplexní vzdělávací program, který je tvořen praktickými technikami a metodami. Tyto metody mají za cíl rozvíjet tvořivé, intuitivní a nezávislé myšlení, které pomáhá s porozuměním předkládané látky. Především pomocí aktivního čtení a psaní a zpracovávání nabytých informací pomocí různých metod. Využití programu by mělo prostupovat všemi předměty, protože metody níže uvedené se dají uplatnit v každé vyučovací jednotce Vybrané metody: Alfa box, Ano – ne, Dvojitý zápisník- nebo podvojný deník, I.N.S.E.R.T, Kooperativní bingo, Kostka, Model E-U-R (evokace - uvědomění si významu nových informací - reflexe)., Párové čtení, Pětilístek, Poslední slovo patří mně, Skládankové učení, Vennův diagram, Volné psaní 4. Jak se aplikuje

Používá se ve všech fázích učení (E-U-R)– jednak během evokace, během fáze uvědomění i pro reflexi hodiny. Rámec učení evokace – uvědomění si významu – reflexe prostupuje celým programem Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Pomáhá nám plánovat výuku, a když jej jako učitelé dostatečně zažijeme, stává se naší „pedagogickou přirozeností“. Přestáváme na EUR myslet, ale plánujeme výuku tak, aby respektovala přirozené pochody, které probíhají v mozku učícího se člověka. Díky metodám, kterými realizujeme jednotlivé fáze, získávají žáci příležitost trénovat dovednosti klíčové pro život v demokratické společnosti, ale krom toho si osvojí velké množství faktických informací v souvislostech (zdroj: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RWCT). 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Program využívá při plánování a realizaci výuky každý učitel pro svůj předmět b) (v případě nutnosti) vedoucí Předmětové skupiny c) Žáci a učitel s asistentem 6. Pomůcky

Ke každé metodě je potřeba vypracovat specifické pomůcky, nebo prostě jenom pracovat s pomocí tabule a křídy

168

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Minimální podpora by spočívala v tom, že se rodiče o výuku ve škole budou zajímat, zvláště potom o takto specifické metody. Další pomoc může spočívat v tom, že při výzvě něco vyhledat, vyrobit či koupit se rodiče zapojí. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Výstupem mohou být: zápisy v sešitech, pracovní listy vypracované, nebo žáky vyrobené, plakátky a fotodokumentace, záznamy v portfoliích. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) neznalost ze strany učitele; náhlé organizační změny; technické potíže v budově školy b) učitel se seznámí s metodami RWCT a používá je v běžné praxi; záležitost organizace práce a odstraňování závad ve spolupráci s vedením školy 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Viz karta 4.2.5 12. Příklad

Metoda ANO - NE Diskusní metoda určená pro práci s textem. Vzhledem k jednotlivým činnostem v průběhu metody prochází všemi fázemi E – U – R. Evokace: 1. Učitel rozdá žákům tabulku se sadou výroků a dalšími třemi sloupečky. 2. Žáci si samostatně přečtou tvrzení v tabulce a rozhodnou se, zda jsou podle nich pravdivá či nikoliv. Svoji odpověď zapíší do sloupečku „Před čtením“. Učitel poté může zmapovat rozptyl žákovských odpovědí. (Záměrem je sdílet větší či menší různost odpovědí u jednotlivých výroků. Nejde mu o jakékoli vyhodnocování správnosti.) Uvědomění si významu nových informací: 3. Žáci si samostatně přečtou text, odloží jej, vrátí se k tabulce a do sloupce „Po čtení“ zapíší, zda jsou tvrzení pravdivá či nikoliv (bez souběžného vracení se k textu). Učitel může zmapovat například počet změněných odpovědí, které žáci ve své tabulce mají. Reflexe: 4. Učitel společně se žáky prochází jednotlivé výroky a žáci, již s pomocí textu, hledají pro své odpovědi ano – ne důkazy v textu, diskutují o nich. Někteří se v té chvíli ubezpečí o své odpovědi v prostředním sloupečku – a do pravého si ji jen přepíší. Někteří se pomocí důkazů z textu rozhodnou pro změnu své minulé odpovědi. (zdroj: http://www.liborkyncl.estranky.cz/clanky/metody-rwct/ano---ne.html)

169

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

4. Systémová podpora – 4.2 Výchovně vzdělávací strategie

Název opatření

4.2.7 Vzdělávací program Začít Spolu (ZaS)

Zpracoval/a:

Mgr. Naďa Tesárková, Mgr. Zdeňka Párová, Bc. Kamila Bíziková

1. Z čeho vychází (legislativa)

Program Začít spolu je v ČR realizován se souhlasem MŠMT od roku 1994 v MŠ a od roku 1996 v ZŠ. 2. Pro koho je určeno

Pro žáky předškolního a mladšího školního věku (1. stupeň ZŠ). 3. Co obsahuje

Rámec programu je vymezen následujícími oblastmi výchovně vzdělávacího procesu: - Komunikace - Rodina a komunita - Inkluze, rozmanitost a demokratické hodnoty - Plánování a hodnocení - Výchovně vzdělávací strategie - Učební prostředí - Profesní rozvoj 4. Jak se aplikuje

Vzdělávací program Začít spolu zdůrazňuje individuální přístupy k dítěti a partnerství školy, rodiny i širší společnosti v oblasti výchovy a vzdělávání. Prosazuje a umožňuje inkluzi dětí se spec. vzdělávacími potřebami. Jedná se o program, který vychází z pedagogického přístupu orientovaného na dítě. Snaží se respektovat jeho jedinečnost a zároveň jeho vazby na kulturu, komunitu a společnost. Je realizován v rámci následujícího denního režimu: - Ranní (komunitní) kruh/Společná práce/Centra aktivit/Hodnotící (komunitní) kruh 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) TU + tandemoví učitelé b) koordinátor ZaS, vedoucí PS, vedení školy c) TU, tandemoví učitelé, asistenti pedagoga 6. Pomůcky

Didaktické materiály; pomůcky zaměřené na daná témata (většinou vlastní výroba – pracovní listy, kartičky, didaktické hry.... ); podpůrné pomůcky – knihy, encyklopedie, mapy, manipulativa atd. - organizace třídy – vybavená centra aktivit, místo na komunitní setkávání, audiovizuální technika, PC

170

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Rodič má roli partnera. Potřebujeme od něj souhlasy k pořizování fotografií, videozáznamu; souhlasy k doučování – školní řád. Rodiče jsou vítání při výuce v CA (aktivní podpora a pomoc dětem) i na ostatních akcích pořádaných školou (podpora dětí, zájem o dítě a školu). 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Třídní knihy, portfolia, pozorovací archy, plány osobního rozvoje, individuální vzdělávací plány, sebehodnocení, pololetní a závěrečné písemné práce. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Vysoká absence žáků, malý zájem rodiny o vzdělání dítěte b) Pohovory TU, spolupráce se ŠPP, VK. Spolupráce s externími subjekty (např. OSPOD, PČR, neziskové organizace atd.). 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Krejčová V., Kargerová J.(2003). Začít spolu – met. průvodce pro I.st. ZŠ.. Praha: Portál Gajdošová J., Dujková L. (2003). Vzdělávací program Začít spolu. Met. průvodce pro předškolní vzdělávání. Praha: Portál www.sbscr.cz 12. Příklad

Jeden den v Začít spolu - Ranní (komunitní) kruh – různorodé aktivity, sdělování zážitků, momentálních pocitů, udržování třídních rituálů a pravidel, motivace žáků, rozhovoření, úvod do tématu dne, procvičování učiva, ranní zpráva, pohybová a relaxační cvičení, metodické hry. - Společná práce – probírání nového učiva (děti pracují samostatně nebo kooperativně ve dvojicích či malých skupinách na základě společného zadání). - Centra aktivit – prostor třídy je členěn do menších tematicky zaměřených prac. koutků např. centrum čtení a psaní, matematika, pokusy a objevy, ateliér... V centrech aktivit jsou žáci vedeni k samostatnosti a spolupráci, podrobněji se seznamují s probíraným tématem, učí se přímou zkušeností, mají prostor pro práci, hru a manipulaci. Veškeré činnosti v centrech aktivit jsou plánovány na základě integrované tematické výuky. Děti v tomto systému práce se učí přemýšlet v souvislostech, jsou vedeny k řešení komplexních problémů. Důležitá je i možnost samostatného výběru, kdy si žák volí pořadí jednotlivých činností. Obsah činností v jednotlivých centrech aktivit reflektuje individuální vzdělávací potřeby žáka. - Hodnotící (komunitní) kruh – děti prezentují výsledky své práce, hodnotí, co a jak se jim dařilo, nedařilo a proč. Zároveň si vyměňují zkušenosti a tím se učí navzájem. Využívá se také vzájemné hodnocení mezi dětmi. Na hodnocení se podílí i samotný učitel. Komunitní kruh je důležitým prvkem sebereflexe, rozvíjí čtenářskou gramotnost, kultivují se zde sociální vztahy a upevňuje pozitivní klima třídy.

171

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

4. Systémová podpora – 4.2 Výchovně vzdělávací strategie

Název opatření

4.2.8 Reintegrace žáků vzdělávaných na základních školách praktických do hlavního vzdělávacího proudu

Zpracoval/a:

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. 2. Pro koho je určeno

Reintegrace se týká hlavně žáků, kteří přes zařazení do ZŠ praktické jeví dostatečnou míru schopností pro přeřazení do běžné základní školy. Základní škola však musí být připravena na individuální přístup k žákovi. Reintegrace může též pomoci v případech, kdy se dítě v prostředí ZŠ praktické necítí dobře a má potenciál uspět na běžné základní škole např. s podporou plánu osobního rozvoje, asistenta pedagoga apod. 3. Co obsahuje

Reintegrace musí obsahovat posouzení vzdělávacích potřeb žáka (psychologické a speciálně pedagogické), posouzení znalostí (pedagog), plán přechodu na běžnou základní školu a plán zohlednění speciálních vzdělávacích potřeb v průběhu dalšího vzdělávání. 4. Jak se aplikuje

Rodič přichází se žádostí o přeřazení. Školní poradenské pracoviště posoudí motivaci žádosti a pokouší se vedle sebe hodnotit obě budoucí možnosti vzdělávání u daného žáka. K tomu využívá poznatků zjištěných z dokumentace, z rozhovoru s žákem i rodičem, z testů a dotazníků apod. Pokud se poradenské pracoviště doporučí přeřazení do běžné ZŠ, probíhá komunikace vedení s rodiči a třídním učitelem o začleňování žáka do nového kolektivu, o možnostech kompenzace deficitu ve znalostech atd. Výsledkem je pak soubor opatření, se kterým souhlasí všechny strany. Probíhá kontrola, zda opatření fungují a zda se žák přizpůsobil prostředí běžné základní školy. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Průběh reintegrace plánuje vedení ve spolupráci se školním poradenským pracovištěm a rodiči. b) Úspěšnost reintegrace na základě informací poradenského pracoviště a učitelů posuzuje třídní učitel, výchovná poradkyně a vedení školy. c) Proces reintegrace do největší míry realizuje samotný učitel ve výuce. Plán reintegrace však může obsahovat i doučování s pracovníkem NNO, konzultace s psychologem apod. 6. Pomůcky

Diagnostické metody (psychologické, speciálně pedagogické), zbytek se odvíjí od daného souboru opatření.

172

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Iniciativa vedoucí k reintegraci vede ve většině případů právě od rodiče. Jeho role je následně zásadní při plánování i aplikaci všech určených opatření. Úspěšná reintegrace není možná bez kvalitní spolupráce s rodiči. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Časový rozvrh reintegrace závisí na konkrétním případu. Může proběhnout prakticky kdykoli ve školním roce. 9. Dokumentace

Dokumenty o diagnostice se nachází u poradenských pracovníků. Dokumentaci k samotnému plánu a průběhu reintegrace ("smlouva s rodiči", pohovory monitorující situaci apod.) pak mají v kopii u sebe všechny zapojené osoby. Důležitý je také deníček, ve kterém se domlouvá třídní učitel s doučujícími osobami o úkolech pro žáka. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Neochota rodičů hlouběji spolupracovat se školou, problémy žáka ve třídním kolektivu, frustrace žáka při neúspěchu, větší zatížení pro učitele b) Spolupráce s NNO a jinými institucemi, psychologické poradenství učiteli i žákovi založené na co nejpřesnější diagnostice, pomoc ve výuce (asistent, tandemový učitel). 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Bendová, P., Zikl, P. (2011). Dítě s mentálním postižením ve škole. Praha: Grada Králíková, E. (2008). Integrace žáků s mentálním postižením v základní škole [diplomová práce]. Brno: Masarykova univerzita. Lucie, V. (2014, february 14). Rozhodla jsem se doučovat malého Roma [Web log]. Retrieved from http://vaskeova.blog.respekt.ihned.cz/c1-61569000-rozhodla-jsem-se-doucovat-maleho-roma 12. Příklad

Do školy přichází maminka několika našich žáků s tím, že by k nám (ZŠ, nám. 28. října) ráda zařadila i svého desetiletého syna, který plní docházku na ZŠ praktické. Po prostudování dokumentace vidíme, že k nám chlapec chodil do přípravné třídy, kde byl hodně pozadu za ostatními, odklad školní docházky nepomohl a tak bylo matce doporučeno zařadit syna na ZŠ praktickou. Zde chlapec prospíval až do příchodu nového učitele, kdy se chování i známky zhoršily. Chlapec byl přešetřen školním psychologem i speciálním pedagogem a vedení školy na základě jejich informací zjistilo, že i když má chlapec LMR, tak by zřejmě zvládl výuku u nás. Musela však být naplněna specifická opatření. Rodiče měli zajistit minimální absenci a doučování pracovníkem NNO, škola pak zajistila plán osobního rozvoje pro žáka, slovní hodnocení a péči školního psychologa. Spolupráce úspěšně probíhá a žák s již plně začlenil do kolektivu.

173

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření Název opatření Zpracoval/a:

4. Systémová podpora 4.3 Materiální zabezpečení 4.3.1 Odborné učebny

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

Základní podmínky pro prostory určené pro vzdělávání jsou ve vyhlášce č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. 2. Pro koho je určeno

Narovnání (rovnost příležitostí) jakéhokoli znevýhodnění tedy i sociálního v oblasti vzdělávání předpokládá jistou míru podpory. Rozvinout pracovní, sociální a další kompetence dětí lze efektivně v „pracovním“ prostředí odborných učeben. Přirozený rozvoj kompetencí žáků v rodinném prostředí u sociálně znevýhodněných dětí z velké části chybí – rodinu musí zastoupit škola. 3. Co obsahuje

Podmínkou efektivního vzdělávání žáků s SVP je mimo jiné kvalitní zázemí učeben (zvláště odborných), učebních pomůcek a materiálu, který žáci během vzdělávacího procesu spotřebují. Učebny obsahují specializované vybavení pro názornou a co nejvíce praktickou výuku v různých skupinách předmětů. Prostředí by mělo v žácích usnadňovat integraci poznatků, které se naučili v různých předmětech, a mělo by též pomáhat žákům vidět, kde a jak se poznatky získané ve škole aplikují. 4. Jak se aplikuje

Cílem tohoto opatření je vytvořit podmínky pro integraci témat i předmětů, podmínky pro přiblížení vzdělávání realitě života. Aplikace je samozřejmě podmíněna dostatkem finančních prostředků, které se následně investují do učeben tak, aby vyhovovaly pro co nejlepší realizaci ŠVP. V odborných učebnách probíhá integrovaná tematická a projektová výuka (integrace vzdělávacích oborů, práce v učebních blocích) realizovaná kompetentními pedagogickými pracovníky školy. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Podobu odborných učeben určuje vedení školy, přičemž prvním poradním hlasem jsou učitelé daných předmětů. Dále se pak do diskuse mohou připojit i další učitelé a školní poradenské pracoviště. b) Odborné učebny, jejich stav apod. kontroluje v prvé řadě vedoucí předmět. skupin, respektive vedení školy. c) Práci na odborných učebnách realizují učitelé konkrétních předmětů. U větších úprav pak může jít o různé dodavatele a subdodavatele. 6. Pomůcky

Pro vytvoření odborných učeben je nutné mít na¨škole nevyužívané prostory a získat finanční prostředky.

174

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Rodič zde hraje roli jako případný dárce finančních prostředků, respektive může "lobbovat" u organizací a institucí, které finanční prostředky pro školu mohou uvolnit. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Musí existovat dokumentace o jednotlivých zakázkách, plánech a výběrových řízeních. Z praktického hlediska je dobré mít jasně sepsaný plán, jak se bude učebna využívat. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Nedostatek prostor, nedostatek finančních prostředků. b) Uvolnění/akvizice prostor, financování projekty. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

ZŠ a MŠ Brno, nám.28.října. (2012). Rovné příležitosti ke vzdělávání pro romské žáky v inkluzivní škole. (sborník) Brno; www.osmec.cz (virtuální prohlídka prostor školy) 12. Příklad

Příklad realizace - odborné učebny a vybavení na ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října:

Dílna a keramická dílna se zázemím pro práci s keramickou hlínou, dřevem, proutím a dalšími materiály, s úložnými prostorami pro nářadí, nástroje, glazury, hlínu, s el. přívodem pro keramickou pec a hrnčířský kruh, s dřezy upravenými pro dílenské potřeby.

Cvičná kuchyně s kuchyňskou linkou a úložnými prostorami na nádobí, zázemí pro práci s textilem (úložné skříně pro šicí stroje) a nábytkem pro společné stolování a přípravu pokrmů.

175

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Výtvarná učebna s polohovacími stolky na VV, malířskými stojany, nábytkem k ukládání výtvarných materiálů, několika speciálními stojany pro skladování velkoplošných rolí papíru, sušákem na výkresy, dvěma pojízdnými multifunkčními tabulemi, dřezem přizpůsobeným práci s barvami a místem pro upevnění grafického lisu.

Studio dramatické výchovy (tento prostor slouží nejen k výuce, ale i ke konání příležitostných divadelních představení) Studio dramatické výchovy má celkové zatemnění, místnost je černě vymalovaná, opatřená zatahovací černou oponou, která prostor dělí na jeviště a hlediště. Doplňují ji lavice, koberec, osvětlovací technika, speciální podlahová krytina baletizol, který zaručuje vhodný povrch pro tanec.

Učebna hudební výchovy, vybavená klávesami, variabilním nábytkem, kobercem, paravány, úložnými prostorami na přenosné hudební nástroje a literaturu, rozdělená na pracovní a odpočinkovou zónu, v zadní části stavební úpravou vznikla přepážka oddělující prostor pro přípravu učitelů a asistentů.

Hudební zkušebna se zátěžovým kobercem slouží zejména hudebnímu kroužku a výuce nadaných žáků a dále žákům se zájmem o hru na bicí, klávesové a strunné nástroje.

Učebna přírodopisu a zeměpisu s dataprojektorem, promítací technikou, PC pracovištěm pro žáky a učitele, závěsným systémem na mapy, prosklenými vitrínami a speciální skříní na ukládání rozměrných map a obrazů. Učebna chemie a fyziky s kabinetem pro vyučující a přípravnou na pokusy, PC pro žáky a učitele, promítací technikou, s prostorami pro ukládání potřebných pomůcek, s variabilním nábytkem umožňujícím jednoduchou manipulaci pro práci ve skupinách, v centrech i pro individuální výuku.

176

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

4. Systémová podpora – 4.3 Materiální zabezpečení

Název opatření

4.3.2 Učební pomůcky – speciálně pedagogické pomůcky

Zpracoval/a:

Mgr. Lada Balaštíková

1. Z čeho vychází (legislativa)

Zákon č. 561/2004 (Školský zákon) § 160 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní ... §16 ... žáci a studenti se zdravotním postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky ... Část 1 …. tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro ..... a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. § 41… seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud ... a speciálních didaktických a kompenzačních učebních pomůcek podle § 16 odst. Hlava 1-3a 6, speciálních učebnic a speciálních didaktických a kompenzačních učebních pomůcek podle § 16 odst. 7 a výdajů na činnost školy, do níž byl žák přijat… 2. Pro koho je určeno

Učební pomůcky jsou určeny do výuky pro žáky školy. Materiální prostředky mají výuku zjednodušovat a zefektivňovat! Pro žáky se SVP je třeba zjišťovat, které pomůcky jsou nejvhodnější vzhledem k jejich handicapu a individualizaci. 3. Co obsahuje

Učební pomůcky jsou: „Předměty a jevy sloužící k dosažení vytyčených cílů. Prostředky v širokém smyslu zahrnují vše, co vede ke splnění výchovně vzdělávacích cílů. Zajišťují, podmiňují a zefektivňují průběh vyučovacího procesu.“ (Maňák, 2003) Druhy učebních pomůcek: - z vývojového hlediska - reálné jevy a předměty, věrné zobrazení skutečnosti, pozměněné zobrazení skutečnosti, znakové zobrazení skutečnosti, - podle funkce v procesu výuky - motivačně stimulační, informačně expoziční, procvičovací, aplikační, kontrolní. - z hlediska zprostředkování skutečnosti - reálné, pozměněné, znakové. - podle ovlivňovaných smyslů. Příklady: - Skutečné předměty - přírodniny, preparáty, výrobky, chemikálie - Modely - statické, dynamické; přístroje - Zobrazení - obrazy a nákresy na tabuli, nástěnné obrazy, obrazové soubory, fotografie; - Symbolická zobrazení - schémata, grafy, diagramy, plány, mapy; - Zvukové pomůcky - hudební nástroje, CD, magnetofonové pásky; - Dotykové pomůcky: reliéfové obrazy, měkkotvrdé tabulky; - Počítačové programy, CD, DVD, flash-disky, tablety, počítače. Dále videorekordéry, DVD, magnetofony, digitální přehrávání, hlasovací systémy, kamery, vizualizéry, - interaktivní tabule, instrumentální technika; - Literární pomůcky - učebnice, sbírky úloh, čítanky, slovníky, encyklopedie, knihy, texty psané na tabuli aj. - Didaktické hry – pexesa, pexetria, motanice…

177

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 4. Jak se aplikuje

Učitelé používají učební pomůcky při výuce, a to ve třídě či v odborných učebnách. Volba použitých pomůcek a způsob jejich použití závisí na vyučujícím a vzdělávacích potřebách jeho žáků. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Učitel. b) Vedoucí předmětové skupiny. c) Učitel, speciální pedagog. 6. Pomůcky

7. Role rodičů

Rodiče se mohou podílet např. na sběru přírodnin, ze kterých děti následně ve výuce tvoří. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Objednávky a faktury. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) nedostatek finančních prostředků b) zapojení do projektů – vícezdrojové financování 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Geschwinder, J.; Růžička, E.; Růžičková, B.: Technické prostředky ve výuce. Hendrich, J. Didaktika cizích jazyků. Choděra, R. Didaktika cizích jazyků. Janík, T.; Najvar, P.; NajvarováÁ, V.; Píšová, J. Uplatnění didaktických prostředků a médií ve výuce fyziky (se zvláštním zřetelem k učebnicím). Janíková, V. Osvojování cizojazyčné slovní zásoby. Janiš, K. Slovník pojmů z obecné didaktiky. Kalhous, Z.; Obst, O. Školní didaktika. Maňák, J. Nárys didaktiky. Stojan, M. Základní pedagogické kategorie. 12. Příklad

Příklady pomůcek v bodě 3.

178

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

4. Systémová podpora – 4.3 Materiální zabezpečení

Název opatření

4.3.3 Metodické materiály pro učitele

Zpracoval/a:

Mgr. Lada Balaštíková

1. Z čeho vychází (legislativa)

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, §7 – Škola, odstavec 1 a 2. 2. Pro koho je určeno

Metodické materiály jsou určeny především pro pedagogy, kteří pracují s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami. 3. Co obsahuje

Metody práce s dítětem s určitým postižením. Sepsaná doporučení školním speciálním pedagogem: - Slovníček pojmů užívaných ve zprávách z vyšetření - Logopedický slovníček pro učitele - Dotazník pro pedagogy ZŠ k identifikaci nadaných dětí - Individualizace ve vyučování + Pokyny pro práci s nadanými žáky - Styly učení - Informace o leváctví - Rozdíl mezi mentální retardací a pseudoretardací - Reedukační postupy při projevech SPU – metody reedukace, základní pomůcky - Výuka cizích jazyků u žáků s SPU - Vliv ostatních SPU na výuku matematiky - Nácvik sluchové analýzy a syntézy - Doporučení pedagogům, jak vyučovat děti s poruchou pozornosti a hyperaktivitou - Prevence problémového chování ve třídě - Zpětné zrcátko – zpětná vazba o chování - Sebehodnocení – klíčové kompetence - Plán osobního rozvoje Metody práce s dětmi , které vyšly z řad učitelů: - angličtiny plná truhla – manuál pro učitele - desatero pro tandemové učitele - možnosti hodnocení žáků - stanovování cílů ve výuce 4. Jak se aplikuje

Tvorba metodických materiálů vychází z potřeby učitelů, kteří chtějí pracovat s dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami na běžné škole. Témata vychází s podnětů učitelů, kteří nerozumí odborným výrazům používaných ve zprávách z PPP, nejsou jim srozumitelná doporučení, která PPP vydává. Dále pak témata vycházela s potřeby speciálního pedagoga, ke kterému přicházeli učitelé s otázkami například jak pracovat správně se žákem, který trpí SPU. Jaký rozdíl je mezi mentální retardací a pseudoretardací, jak pracovat s žákem, který ruší výuku atd. Tedy každá škola má svoje specifické otázky, kterými se zabývá a potřebuje na ně odpovědi.

179

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Metodické materiály jim slouží, aby si udělali obrázek, porozuměli specifickým problémům. Proč to ten žák dělá? Jak to, že ho to nemohu stále naučit, dá se mluvit o nadání, pokud dítě má výborný prospěch, atd? Metodické materiály slouží jako obecné informace, které učitel použije k porozumění problému, ovšem neřeší všechno. Potom musí nutně nastat individualizace, která je nutná také u dětí, která trpí stejným postižením. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Speciální pedagog, učitel. b) Nikdo nekontroluje. c) Realizuje speciální pedagog, popř. psycholog nebo zkušený pedagog. 6. Pomůcky

Veškeré metodické materiály, má každý TU založen ve své složce - Reporty žáků. Jsou dostupné všem vyučujícím, kteří z nich mohou čerpat při práci s žáky se SVP, odkazy na odbornou literaturu. 7. Role rodičů

K tvorbě metodických materiálů pro učitele není spolupráce s rodiči nijak důležitá. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Veškeré metodické materiály, má každý TU založen ve své složce - Reporty žáků. Jsou dostupné všem vyučujícím, kteří z nich mohou čerpat při práci s žáky se SVP. 10. Překážky v realizaci opatření

11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

http://dyskalkulie.webgarden.cz/rubriky/specificke-poruchy-uceni http://svp.muni.cz/ukazat.php?docId=366 http://cs.wikipedia.org/wiki/Ment%C3%A1ln%C3%AD_retardace http://www.ippp.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=311&Itemid=323 http://www.integracniprogramy.cz/attachments/1241_Tom%C3%A1nek%20-%20Brno%20Inkluzivn%C3%AD%20%C5%A1kola.pdf http://www.nadanedeti.cz/pro-ucitele-identifikace-nadany-zak Janíková, V., Bartoňová, M.: Výuka německého jazyka u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, Brno:Masarykova univerzita Lenochová, A.: Práce se žáky se specifickými poruchami učení v hodinách anglického jazyka In Kucharská, A. Sborník Specifické poruchy učení a chování Praha. Pecharová, B., Smrčková, A.: Cvičení a hry pro žáky se specifickými poruchami učení v hodinách Aj..(metodická příručka a pracovní listy). Zelinková, O.: Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha Zelinková, O.: Poruchy učení. Praha Zelinková, O.: Cizí jazyky a specifické poruchy učení, nakl. Tobiáš

180

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ O.Zelinková: http://home.karneval.cz, http://www.rvp.cz, http://ucitelske-listy.ceskaskola.cz Inkluzivní vzdělávání se zřetelem na věkové skupiny a druhy postižení; Jiřina Klenková, Marie Vítková et. al.; vydala Masarykova univerzita v roce 2011 Integrativní pedagogika; Vanda Hájková; vydal Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, rok vydání 2005 Kapitoly ze speciální pedagogiky; Jarmila Pipeková; vydalo nakladatelství Paido, 2006 Etopedická propedeutika v inkluzivní speciální pedagogice; Martin Kaleja; vydala Ostravská univerzita v Ostravě, 2013 12. Příklad

Vliv ostatních specifických poruch učení na výuku matematiky Dyslexie je specifická porucha čtení, projevující se v některých případech již v úplných počátcích čtení při rozpoznání a zapamatování si jednotlivých písmen, zvláště pak v rozlišování písmen tvarově podobných (b-d, sz, t-j). Problémem může být i rozlišení zvukově podobných hlásek (a-e-o, b-p). Obtíže takto postižených dětí se promítají do rychlosti čtení, správnosti čtení a porozumění čtenému textu. Dyslektik může mít v matematice problémy se záměnou tvarově podobných číslic, se zápisem textu pomocí matematického jazyka, s rozlišením geometrických útvarů (čtverec, trojúhelník,…). Dále má dyslexie vliv na schopnost číst s porozuměním matematické znaky, matematický text a zadaní slovních úloh. Při výuce bychom po dyslektikovi neměli žádat čtení nahlas, zbytečně jej to stresuje. Dysgrafie je specifická porucha psaní postihující zejména schopnost napodobit tvar písmen a řazení písmen. Dítě si nepamatuje tvary písmen, opět zaměňuje tvarově podobná písmena, písmo je neuspořádané, těžkopádné, neobratné. Studenti postižení touto poruchou se dlouho nemohou naučit dodržení lineatury, výšky písma. Přílišné soustředění na grafickou stránku písemného projevu často způsobuje neschopnost soustředit se na pravopisné jevy. V matematice není dysgrafik schopen zápisu matematických symbolů a matematického textu, zápisu čísel řádně pod sebe, zejména při písemných algoritmech. Dysgrafik má problémy při rýsování, jeho písmo může být nečitelné. V matematice může dysgrafikům pomoci linkovaný nebo čtverečkovaný sešit. Dysortografie je specifická porucha pravopisu. Znemožňuje dítěti správné zapsání všech písmen ve správném pořadí včetně délek a měkkosti. Tato porucha často souvisí s dyslexií a dysgrafií. Její obraz se během vývoje dítěte mění. V počátcích školní docházky, 1. – 3. ročníku se vyskytuje velké množství tzv. dysortografických chyb: vynechávky, záměny písmen, inverze, zkomoleniny, nesprávně umístěné nebo vynechané vyznačení délek samohlásek, chyby v měkčení. Postupně a při kvalitní péči dělá dítě těchto chyb méně, ale na správné napsání potřebuje více času, než ostatní žáci. V časově limitovaných úkolech (diktáty, písemné prověrky v jakémkoliv předmětu) se dysortografické chyby znovu objevují, přibývají chyby pravopisné i v jevech, které si dítě osvojilo a umí je ústně bez obtíží a správně zdůvodnit. Někteří učitelé při hodnocení písemek v matematice berou v úvahu i pravopisné chyby, u studentů s dysortografií je třeba od tohoto způsobu hodnocení upustit. Na matematiku má spíše vliv dyslexie a dysgrafie, se kterými bývá tato porucha často spojena, než samotná dysortografie. (…)

181

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Oblast opatření

4. Systémová podpora – 4.3 Materiální zabezpečení

Název opatření

4.3.4 Žákovská portfolia

Zpracoval/a:

Mgr. Lada Balaštíková

1. Z čeho vychází (legislativa)

2. Pro koho je určeno

Pro všechny žáky. 3. Co obsahuje

Školní portfolio– založené pro každého žáka na každý předmět Projektové portfolio – založené na každý jednotlivý projekt Reprezentační portfolio – pouze v 5. ročnících, postupuje s žáky na 2. stupeň - Obsahují práce žáků, které jsou plněny na základě úkolů, připravovaných učitelem individuálně s ohledem na speciální vzdělávací potřeby každého žáka. Dále obsahují sebehodnocení žáků a hodnocení učitele. 4. Jak se aplikuje

Informuje učitele i žáka o jeho vlastním vývoji, stagnaci nebo poklesu úrovně jeho vědomostí a dovedností, které získává v průběhu vzdělávacího procesu ve škole. Učitel při vyhodnocování portfolia zjišťuje, zda žák nevynechal předchozí látku a dohlédne na to, aby si žák potřebné informace doplnil. Materiály do portfolia žák řeší svým vlastním tempem, běžným způsobem, nebo (v případě nějakého speciálního problému žáka) je mu poskytnut materiál upravený – vzhledem k jeho konkrétní SVP. Portfolio učitele například upozorní na to, že žák je často a dlouhodobě ve škole nepřítomen a se žákem tento problém řeší (žák si doplní zápis, přijde na konzultaci a je mu nová informace vysvětlena a procvičena). 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) učitelé příslušných předmětů b) 1. žák sám/ 2. učitel, nebo asistent/ 3. vedoucí předmětové skupiny c) učitelé příslušných předmětů 6. Pomůcky

složky, papíry, pastelky, sady obrázků, nůžky, lepidla, fixy a další kancelářské potřeby, nutné k tvorbě portfolií každý učitel připravuje do portfolií nutné výukové materiály, zodpovídá za jejich správnost a potřebnou výtěžnost.

182

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

rodiče jsou prostřednictvím portfolia informovaní o výsledcích svého dítěte v daném předmětu, neměli by do portfolia zasahovat úpravami a opravami, je to práce učitele na druhé straně by ale učiteli mohli poskytnout zpětnou vazbu vloženým vzkazem nebo upozorněním na něco, co ovlivňuje výsledky žáka ve škole, případně položit učiteli dotaz, který by se týkal dítěte a jeho výsledků ve škole 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Portfolia jsou individuální, učitel díky jim má přehled a pracuje s nimi jako s živým informačním materiálem, podpůrným opatřením. 9. Dokumentace

Objednávky a faktury. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) časová zátěž ve výuce; nejasná a nesrozumitelná informace učitele žákům, jak mají s portfoliem pracovat; nesprávné pochopení funkce portfolia ze strany k žákům : K čemu mi to slouží ? b) přítomnost asistenta pedagoga ve třídě; přesně, podrobně, přehledně a jednoduše žákům vysvětlit, jak mají s portfoliem zacházet, jak ukládat materiály, kam portfolio ukládat ve škole, co do portfolia nepatří; učitel musí srozumitelně a jednoduše žákovi vysvětlit, k čemu portfolio slouží, jeho účel. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Metodická příručka vzdělávacího programu ZaS Metodický portál http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/7569/jak-efektivne-vyuzivat-zakovske-portfolio.html/ 12. Příklad

183

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření Název opatření Zpracoval/a:

4. Systémová podpora 4.4 Spolupráce s externími subjekty edukace 4.4.1 Spolupráce se školskými partnerskými institucemi

Mgr. David Němeček

1. Z čeho vychází (legislativa)

Školský zákon - č. 561/2004 Sb. § 32 2. Pro koho je určeno

Spolupráce s partnerskými školskými institucemi je orientována primárně na zefektivnění vlastních výchovněvzdělávacích metod (partnerské základní školy) a na nabídku zajímavých studijních témat našim žákům (zahraniční partneři). Sekundárně naše spolupráce se školskými partnery umožňuje předání vlastních zkušeností nastupující generaci pedagogů (praxe žáků středních a vysokých škol). 3. Co obsahuje

Komunikaci a setkávání zástupců naší školy se zástupci partnerských základních škol. Spolupráci školy s partnerskými školskými subjekty v zahraničí a spolupráci školy s partnery v oblasti středního a vysokého školství v České republice. 4. Jak se aplikuje

Pravidelná supervizí setkání s partnerskou školou ZŠ Křenová. Na jednotlivých úrovních (předmětové skupiny, školní poradenské pracoviště) se setkávají zástupci obou škol, plánují společné akce a radí se o postupu v jednotlivých oblastech školního života. Spolupráce partnerských škol se v některých případech týká jedné, či více meziškolních akcí, které školy pořádají a společně se jich účastní (např. festival romské kultury Amari kereka pořádaný naší školou). Spolupráce se školskými partnery probíhá také na úrovní vedení školy (setkání ředitelů inkluzivních škol, oslovování vytipovaných partnerů v rámci Sítě školských a mimoškolských partnerských institucí, Liga komunitních škol). Spolupráce se zahraničními partnery čítá například vzájemné návštěvy učitelů a dětí, přednášky zahraničních učitelů a studentů. Naše škola úzce spolupracuje PdF MU a JAMU, odkud nás pravidelně navštěvují budoucí učitelé základních škol realizující praxi. Spolupracujeme také se středními školami, jejichž zástupci u nás presentují různě zaměřené středoškolské obory a to jak formou prosté přednášky, tak různými interaktivními formami. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) + b) Spolupráci plánuje a kontroluje vedení školy, případně výchovný poradce jako vedoucí pracovník školního poradenského pracoviště. c) Pověření pracovníci školy z řad poradenského pracoviště, případně i z řad učitelského sboru. Vytvoření Sítě školských a mimoškolských partnerských institucí, v rámci které ředitel školy rozšířil spolupráci s externími subjekty, obstarává sociální pedagog.

184

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 6. Pomůcky

lidské zdroje a jejich ochotu se zapojit a vzájemně se obohacovat v případech zahraničních stáží a výměnných pobytů - finanční prostředky 7. Role rodičů

Důležitá je role rodičů při výměnných (zahraničních) pobytech. Rodiče v tomto musí ve spolupráci se školou zajistit potřebné základní vybavení dítěte na podobnou cestu. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

Akce probíhají jednorázově, několikrát do roka podle předem stanovených rozvrhů. 9. Dokumentace

zápisy ze supervizí s partnerem zápisy z jednání ředitelských pracovníků záznamy schůzek zástupců školy se zástupci partnerských škol sít školských a mimoškolských partnerských institucí 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) Neochota rodičů zajistit základní vybavení na zahraniční pobyt; neochota pracovníků škol se setkávat a vyměňovat si zkušenosti; nedostatek financí pro zajištění zázemí hostujících institucí b) Vysvětlení prospěšnosti pobytu pro jejich dítě; možné řešení v podobě různých motivací směřujících od vedení školy k jednotlivým zaměstnancům, dobré zkušenosti čerpané od partnerské organizace; získání prostředků od zřizovatele, z MŠMT, nebo z evropských fondů 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Chaloupecká, M. (2007). Otevřený model školy, Možnosti spolupráce škol s dalšími subjekty, bakalářská práce, Praha: PdF UK. 12. Příklad

Na základě společné domluvy mezi zástupci naší základní školy a zástupci jedné ze středních škol vyučujících obor Kadeřnictví jsme uspořádali speciální akci v rámci kariérového poradenství. Školu navštívili studenti kadeřnického oboru, kteří budoucím absolventům ukazovali taje a kouzla řemesla přímo na hlavách žáků a učitelů. Žáci devátých tříd tak měli jedinečnou možnost z bezprostřední blízkosti nahlédnout pod pokličku oboru, který mnozí z nich zvažovali, a středoškoláci se zase pocvičili ve svém budoucím řemesle.

185

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření

4. Systémová podpora – 4.4 Spolupráce s externími subjekty edukace

Název opatření

4.4.2 Spolupráce se zřizovateli a projektová podpora

Zpracoval/a:

Mgr. David Němeček

1. Z čeho vychází (legislativa)

Metodické stanovisko MŠMT k možnosti spolupráce obcí při zřizování škol a školských zařízení; Č.j. 25398/2002-14 Národní akční plán inkluzivního vzdělávání, MŠMT, viz http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialniprogramy/napiv 2. Pro koho je určeno

Opatření je určeno především pro žáky školy a jejich rodiče, kteří se v návaznosti na široké finanční a zkušenostní zázemí naší školy mohou těšit na kvalitní výchovně vzdělávací aktivity. Ve druhém sledu je opatření přínosné také pro partnerské subjekty, ať už se jedná o spřátelené školy, se kterými se dělíme o vzdělávací metody, nebo o politicko-úřední subjekty, jejichž podpora se celé společnosti mnohonásobně vrátí v podobě vzdělaných a sociálně spořádaných absolventů naší školy. 3. Co obsahuje

Spolupráci a podporu na lince MČ Brno-střed – ZŠ nám. 28. října 22. Dále spolupráci školy s Magistrátem města Brna (MMB). Spolupráci naší školy s politickými strukturami JMK. V rámci některých vzdělávacích projektů také spolupráci s MŠMT. 4. Jak se aplikuje

Spolupráce s výše uvedenými subjekty se většinou aplikuje skrze schválené projekty, na kterých se škola spolu s některými z partnerských institucí podílí. S MČ Brno-střed spolupracujeme například na partnerském projektu se zahraniční školou v Leedsu, který zřizovatel zaštiťuje. V rámci JMK rozvíjíme spolupráci s partnery zaměřenými na inkluzívní vzdělávání. Jsme partnery v projektech MMB jako jsou Brněnská síť otevřených škol, nebo Comenius Regio. S MŠMT spolupracujeme na vytváření Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání, výsledkem kterého by mělo být mimo jiné plošné nastavení příhodnějších podmínek pro inkluzivní vzdělání a projekty, skrze které se vzdělávací inkluze realizuje (např. Včasná péče, Začít spolu apod.). 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Spolupráci se zřizovateli a podpůrnými politickými institucemi plánuje a realizuje vedení školy. b) Do systému kontroly se díky formě projektů, kterou spolupráce probíhá, zapojují následně pověřené úřady monitorující plnění podmínek projektů. c) Pedagogičtí pracovníci – zaměstnanci školy

186

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 6. Pomůcky

Potřebné jsou lidské zdroje a finanční prostředky na realizaci schválených projektů. 7. Role rodičů

Rodiče mají možnost komentovat aktivity a změny, které projekty přináší. Důležitá je role rodičů také při výměnných (zahraničních) pobytech. Rodiče v tomto musí ve spolupráci se školou zajistit potřebné základní vybavení dítěte na podobnou cestu. Vzhledem k tomu, že samotnou finanční zátěž většinou pokrývá projekt, týká se toto zajištění pouze osobních věcí dětí. V neposlední řadě jsou rodiče jednou z podporovaných skupin osob. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Žádost o poskytnutí dotace, smlouva s poskytovatelem dotace, pracovní smlouvy, DPČ, monitorovací zprávy, doložení monitorovacích indikátorů, rozpočet projektu…(dle příslušného programu a poskytovatele dotace). 10. Překážky v realizaci opatření c) Výpis překážek d) Opatření k odstranění překážek

a) Neochota politiků projekty financovat; neochota škol projekty realizovat b) Výše uvedené překážky jdou ruku v ruce. Z pohledu nás jako aktivní školy lze překážku zdolávat pouze opakovaným vyvíjením iniciativy na všech možných frontách s cílem přimět politiky k poznání, že další peníze do školství jsou potřeba, a pasivní školy k poznání, že změna dlouhodobě zakonzervovaného školského systému má smysl. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Hájková, V.; Strnadová, I. (2010): Inkluzivní vzdělávání, Pedagogika. Thomas, G. (2012): A review of thinking and research about inclusive education policy, with suggestions for a new kind of inclusive thinking. British Educational Research Journal. Porter, L., & Smith, D. (2011): Exploring inclusive educational practices through professional inquiry. Boston, MA: Sense Publisher. http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/ 12. Příklad

V rámci konference Škola pro všechny nadnesl na závěr naší přednášky o inkluzivním vzdělávání přítomný zástupce ředitele školy základní informace o Lize komunitních škol, jejímž jsme zakládajícím členem. Prostřednictvím interakce zástupce naší školy a ředitele pořadatelské základní školy se podařila nastartovat bližší spolupráce v rámci zmíněné Ligy, které usiluje o osvětu inkluzivního a komunitního vzdělávání a ve výsledku má vytvořit tlak na politické struktury a nabídnout jim alternativy vývoje školského systému, které více korespondují potřebám dnešních rodičů a dětí napříč společenským spektrem.

187

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření

4. Systémová podpora – 4.4 Spolupráce s externími subjekty edukace

Název opatření

4.4.3 Spolupráce školy s dalšími subjekty

Zpracoval/a:

Mgr. David Němeček

1. Z čeho vychází (legislativa)

Školský zákon č. 561/2004 Sb. 2. Pro koho je určeno

Pro všechny žáky a rodiče prostřednictvím předávání zkušeností a informací se školskými i mimoškolskými partnery, na základě kterého může škola svým klientům vytvořit pružnější nabídku pomoci a efektivněji řešit případné problémy žáků (rodin). 3. Co obsahuje

Rozsáhlou spolupráci a výpomoc probíhající mezi školou se školskými i mimoškolskými partnery. 4. Jak se aplikuje

Vytvořením sítě školských a mimoškolských partnerů (OSPOD, NNO, PMS, PČR, PPP aj.) a jejich následným oslovením pověřeným pracovníkem ŠPP, nebo vedením školy. Dlouhodobou vzájemnou komunikací a výměnou dokumentů mezi školou a partnery. Pracovními schůzkami, supervizemi a kruhy prevence za účasti školy i partnerů. Pořádáním výchovných komisí s účastí partnerů, účastí na případových konferencích a jiných pracovních schůzkách pořádaných partnery. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Plánuje vedení školy s vedoucím ŠPP; b) zpracovává a realizuje sociální pedagog za účasti dalších pracovníků ŠPP c) Celý proces kontroluje vedení školy (ZŘŠ). 6. Pomůcky

Zaměstnance, který/ří spolupráci s mimoškolskými subjekty ve všech jejích podobách realizuje/í. 7. Role rodičů

Spolupráce na eliminaci vzdělávacích a výchovných problémů dítěte, které škola ve spolupráci s partnerskými subjekty řeší; reflektování nabízené pomoci a rad stran školy vycházejících z partnerských jednání.

188

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Zápisy z výchovných komisí, případových konferencí, pracovních schůzek a všech dalších jednání, které škola za účasti partnerů vede, nebo kterých se škola na žádost partnerů účastní; tisk a evidence emailové komunikace mezi školou a partnery. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) přílišná vytíženost pedagoga, který má realizaci spolupráce s partnerskými subjekty na starosti; neochota partnerů spolupracovat, nebo jejich přílišná časová vytíženost b) uvolněná pozice pedagoga, který agendu řeší (pedagog na plný úvazek); efektivní plánování jednání s partnery a dobře stanovené kritéria výběru partnerů (tam, kde je to možné) 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

Šindlerová, J.: Poradenské služby základních škol se zaměřením na prevenci sociálních deviací, FHS: UTB (diplomová práce), Zlín 2010.

189

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Oblast opatření

4. Systémová podpora – 4.4 Spolupráce s externími subjekty edukace

Název opatření

4.4.4 Spolupráce s nízkoprahovými neziskovými organizacemi (NNO)

Zpracoval/a:

Mgr. Martin Pírko

1. Z čeho vychází (legislativa)

Nízkoprahové neziskové organizace se musí řídit celou řadou zákonů. Pro kontakty se školou jsou zřejmě nejdůležitější: Zákon 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a Zákon č. 108/2006 o sociálních službách. 2. Pro koho je určeno

Je určeno primárně pro žáky ohrožené sociálně patologickými jevy, pro žáky z rodin v sociální tísni, z problémových rodin, z málo podnětného prostředí apod. 3. Co obsahuje

Spolupráce s NNO zahrnuje celou řadu různých služeb, které vychází z přirozeně se překrývajícího pole zájmu NNO a školy. Pracovník NNO může facilitovat komunikaci rodič-škola na různých pohovorech s učiteli a na výchovných komisích, může dítěti pomáhat s přípravou do školy (doučování) i se samotnou docházkou do školy (doprovod), může dítěti i rodině dodat potřebnou psychosociální podporu, která může u rodiny normalizovat vztahy ke škole a obecněji ke vzdělání atd. 4. Jak se aplikuje

Škola se s NNO kontaktuje nepřímo prostřednictvím rodiče, který může být např. upozorněn na existenci služeb NNO, jenž by mu mohly v jeho situaci pomoci. Se souhlasem rodiče následně proběhne domluva mezi školou a NNO na podobě případné spolupráce, přičemž si obě strany vyměňují potřebné informace. Opatření je nastaveno, vyhodnocováno, probíhá komunikace mezi všemi stranami Například u doučování se o aktuálních potřebách dítěte ve škole dozvídá doučující osoba prostřednictvím „deníčků“ s informacemi od učitelů. 5. Personální zabezpečení a) Kdo zpracovává (plánuje) b) Kdo kontroluje c) Kdo realizuje

a) Opatření plánuje škola v reakci na nabídku NNO a na potřeby žáků a rodičů - typicky školní poradenské pracoviště či třídní učitel. b) Průběh spolupráce s NNO vyhodnocují zapojené strany. Ze strany školy pak je nejvýznamnější kontrolou vedení školy. c) Opatření realizují zapojení učitelé a pracovníci NNO. 6. Pomůcky

Deníčky, archy pro zaznamenávání docházky.

190

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 7. Role rodičů

Rodič zde hraje zásadní roli. Primární iniciativa vedoucí ke kontaktu s NNO musí vzejít z jeho strany. Většina služeb probíhá na bázi dobrovolnosti, proto je třeba zdůraznit rodiči jeho svobodu a odpovědnost při spolupráci s NNO. 8. Termín vypracování (pokud je stanoven)

9. Dokumentace

Spolupráci NNO se školou často podmiňuje souhlas rodiče s předáváním informací oběma směry bez jeho přímé účasti. Důležitou dokumentací jsou též zápisy konkrétních setkání s rodiči. 10. Překážky v realizaci opatření a) Výpis překážek b) Opatření k odstranění překážek

a) nespolupracující rodič, omezené možnosti NNO. b) případné zapojení OSPOD, prohloubení spolupráce s co nejširší škálou NNO. 11. Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

http://vaskeova.blog.respekt.ihned.cz/ http://www.majinato.cz/25-zasitovani-a-spoluprace-s-institucemi-a-nevladnimi-organizacemi.php 12. Příklad

Rodiče žáka jej chtějí ve třetí třídě přeřadit ze systému speciálního školství do běžné základní školy. Zde samozřejmě vzniká debata nad tím, jak žákovi přechod usnadnit a jak alespoň částečně vyrovnat získané výukové deficity. Škola navrhne rodiči spolupráci s NNO za účelem pravidelného doučování, rodič souhlasí a komunikace se nastaví pomocí deníčku, kam učitelka každý den stručně zapíše, co je třeba se žákem procvičovat. Díky spolupráci s NNO žák velmi úspěšně dotahuje zbytek třídy. To by samozřejmě nebylo možné bez asistence přímo ve třídě, kdy náš asistent umožňuje TU věnovat se žákovi více individuálně. Také je zde důležitým prvkem doučování přímo ve škole.

191

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Příloha č.1 – Náplně práce členů školního poradenského pracoviště

Náplň práce asistenta školního poradenského pracoviště v rámci projektu Model komunitního a inkluzivního vzdělávání pro základní školy hlavního vzdělávacího proudu (od 1.4.2013) Poradenské pracoviště školy je složeno z následujících rolí - školní psycholog (Ps), školní speciální pedagog(SpP), logoped (Logo), školní sociální pracovník(SoP), asistent ŠPP(As) (v širším slova smyslu dále metodik prevence (MP), výchovný poradce(VP), manažeři projektu). Poradenské pracoviště je multidisciplinárním týmem odborníků, kteří ve vzájemné spolupráci identifikují speciální vzdělávací potřeby žáků v jejich přirozeném prostředí, tj. ve škole, popř. rodině a navrhují, připravují, realizují, popř. pomáhají realizovat podpůrná a vyrovnávací opatření. Diagnostika SVP se opírá o dobrou znalost kulturního a sociálního zázemí dítěte a vychází z dlouhodobého pozorování dítěte. činnosti asistenta ŠPP (kdo/s kým/pro koho (realizátor/ři – cílová skupina), co(popis činnosti), kdy/jak často (četnost, rozsah), účel (smysl činnosti), dokumentace, popř. měřitelný indikátor) 1.

2. výchovné komise Jednání se zákonnými zástupci na úrovni vedení školy, je svolávána při přetrvávajícím nespolupracujícím jednání ZZ, následuje poté, co třídní učitel vyčerpal všechny prostředky k sjednání nápravy. K jednání VK jsou dle potřeby přizváni zástupci vedení školy, další členové ŠPP, zástupci OSPODu, Policie ČR apod. Pomoc při organizaci výchovných komisí - dozor nad třídou za TU, doprovod účastníků VK po škole dokumentace: zápis z VK – zodpovědná osoba za VK (SoP), uložen SoP, VP, příslušný TU 3. krizová intervence V případě nezvladatelného chování žáka, je možné požádat o okamžitou intervenci pracovníky ŠPP. Krizová intervence je realizována dle zásad pro krizovou intervenci příslušným pracovníkem ŠPP (rozvrh krizových intervencí-rozvrh pokrývá celou dobu vyučování, vždy 1 člen ŠPP je připraven realizovat krizovou intervenci). O intervenci sepíše pracovník ŠPP zápis, se kterým je učitel povinen se ještě týž den seznámit (popř. si domluví s poradenským pracovníkem náhradní termín). dokumentace: zápis provede pracovník ŠPP, který realizoval krizovou interveci (uloženo - šanon krizové intervence), o krizové intervenci je příslušným učitelem učiněn záznam do pedagogické dokumentace žáka (poznámkový sešit žáka, popř. v závažnějších případech sešit výchovné poradkyně).

192

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 4. asistence ve vyučování, zástupy, dohled nad žáky Vedení školy pověřuje pracovníky ŠPP zástupy, asistencí ve vyučování, popř. vykonáváním dohledu nad žáky dle aktuální potřeby. dokumentace: rozvrh hodin, rozvrh dohledu nad žáky, rozvrh suplování, 5.

asistence – ŠPP Administrativní pomoc všem členům ŠPP Pomoc při administraci testů, anket, dotazníků Pomoc při vyhodnocování testů – sčítání bodů, statistické zpracování dat Dokumentace a statistické vyhodnocování činnosti ŠPP Asistence v kariérovém poradenství: o motivace žáků ze sociálně nepodnětného prostředí k dalšímu vzdělávání o zajišťování informačních materiálů o nabídkách stř. škol a učilišť, exkurze do těchto škol o spolupráce s náboráři SŠ, organizace besed o propagace Dnů otevřených dveří SŠ o pomoc žáků s vyplňováním přihlášek na SŠ o propagace kurzu pro získání základního vzdělání, pomoc při vyplňování přihlášek - Zabezpečování doprovodu rodičů a žáků (klientů ŠPP) ve škole - Doprovod žáků při akcích pořádaných mimo školu (např. výlety) - Asistence členům ŠPP při práci se třídami (prevence, intervence) - Pomoc při získávání souhlasů rodičů s prací ŠPP Dokumentace: žádná dokumentace -

6. aktivní spolupráce na vytváření modelu fungování ŠPP, spolupráce ŠPP s dalšími pracovníky školy a modelu spolupráce s externími subjekty, publicita - definování rolí ŠPP v intencích cílů projektu – náplně práce, rozvrhy činností, … - screening speciálních vzdělávacích potřeb žáků školy (výchozí popis stavu SVP ve škole a jeho průběžná aktualizace) - aktivní spolupráce na definování „mantinelů“ inkluze (které diagnózy jsou řešitelné v rámci inkluze a které nikoliv, tzn. patří na jiný /a sice který/ typ škol - aktivní spolupráce na definování místa naší školy ve vzdělávacím systému - spolupráce na tvorbě metodických materiálů (např.záškoláctví) - publikační činnost – prezentace vlastní práce a činnosti ŠPP (školní časopis, školní web, nástěnky, emaily) dle pravidel publicity ESF – hrazeno z jiných zdrojů dokumentace: výstupy jsou uloženy v dokumentaci pracovníka ŠPP, dokumentace manažerů projektu 7. spolupráce se subjekty státní správy a samosprávy, odbornou veřejností (MU, …), NNO, … dokumentace: zápisy z jednání 8.

další činnosti administrace projektů, spolupráce v rámci projektů jiných organizací, publicita projektů – hrazeno z jiných zdrojů o projekty OP VK – pomoc s administrací projektů – hrazeno z jiných zdrojů o projekty partnerů (NNO, partnerské školy…) – hrazeno z jiných zdrojů - pomoc s publicitou projektu (loga, fotky, nástěnky) – hrazeno z jiných zdrojů dokumentace: příslušná dokumentace k jednotlivým činnostem, uloženo dle dohody -

9. kluby, kroužky (žáci i rodiče) Vedení kroužků, klubů dle rozvrhu celodenního programu. Jedná se např. o kroužky pro nadané žáky, kroužky rozvíjející čtenářskou gramotnost, kroužky doučování a kroužky vyrovnávající speciální vzdělávací potřeby žáků, dále o kroužky relaxačního charakteru a klubové činnosti, řadíme sem i činnost školního žákovského parlamentu apod. - vedení školního parlamentu dokumentace: dokumentace celodenního programu – plán práce, vyhodnocení plánu práce, záznam o práci, přehled docházky (uloženo u vedoucí celodenního programu) 10. vedení projektové dokumentace, vedení povinné projektové dokumentace (výkazy činnosti) 11. vedení odborné dokumentace, zpracování výsledků diagnostiky, šetření, pozorování, … viz odkaz dokumentace u každé realizované činnosti

193

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 12. závěrečná ustanovení - ověřené náplně práce jednotlivých rolí poradenského pracoviště patří k výstupům projektu, proto budou náplně práce aktualizovány dle potřeby v souladu s naplňováním cílů projetu - aktualizace a změny náplní práce provádí nebo odsouhlasí manažeři projektu - dílčí změny v náplni práce nemusí mít nutně písemnou podobu, zásadní pro projekt je vstupní a výstupní náplň práce, popř. náplně práce se zásadními změnami

194

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Náplň práce školního logopeda v rámci projektu Model komunitního a inkluzivního vzdělávání pro základní školy hlavního vzdělávacího proudu (od 1.4.2013) Poradenské pracoviště školy je složeno z následujících rolí - školní psycholog (Ps), školní speciální pedagog(SpP), /logoped (Logo), školní sociální pracovník(SoP), asistent ŠPP(As) (v širším slova smyslu dále metodik prevence (MP), výchovný poradce(VP), manažeři projektu). Poradenské pracoviště je multidisciplinárním týmem odborníků, kteří ve vzájemné spolupráci identifikují speciální vzdělávací potřeby žáků v jejich přirozeném prostředí, tj. ve škole, popř. rodině a navrhují, připravují, realizují, popř. pomáhají realizovat podpůrná a vyrovnávací opatření. Diagnostika SVP se opírá o dobrou znalost kulturního a sociálního zázemí dítěte a vychází z dlouhodobého pozorování dítěte. činnosti logopeda (kdo/s kým/pro koho (realizátor/ři – cílová skupina), co(popis činnosti), kdy/jak často (četnost, rozsah), účel (smysl činnosti), dokumentace, popř. měřitelný indikátor) 1. -

pracovní schůzky, porady pracovní porada ŠPP – 1x týdně, aktuální úkoly, všichni členové ŠPP, jednání řídí výchovná poradkyně), zápis z jednání – výchovná poradkyně (uloženo VP) - pracovní porada ŠPP – 1x za měsíc až 3 měsíce, střednědobé a dlouhodobé plánování a evaluace, všichni členové ŠPP, jednání řídí manažeři projektu), zápis z jednání – manažer projektu (uloženo manažer projektu) - účast na pracovních poradách organizace – pedagogická rada, metodické sdružení (všichni pedagogičtí pracovníci – organizační záležitosti), metodická rada školy (vedoucí předmětových skupin-metodické záležitosti) dle data konání, všichni členové ŠPP dokumentace: zápisy z porad, uloženo – pracovníci pověření vedením porad (zápisy z porad jsou přístupné všem pedagogům v organizaci obvyklým způsobem) 2. konzultační hodiny Oficiální konzultační hodiny pro školu a veřejnost v obsahu cca 1 hodina/týden. S konzultačními hodinami jsou prokazatelně seznámeni rodiče, pracovníci školy,… (www stránky školy, ŽK, třídní schůzky, vnitřní organizační předpisy školy, ...) dokumentace: vedení dokumentace o jednotlivých konzultačních úkonech (mimoškolní poradenství) 3. krizová intervence V případě nezvladatelného chování žáka, je možné požádat o okamžitou intervenci pracovníky ŠPP. Krizová intervence je realizována dle zásad pro krizovou intervenci příslušným pracovníkem ŠPP (rozvrh krizových intervencí-rozvrh pokrývá celou dobu vyučování, vždy 1 člen ŠPP je připraven realizovat krizovou intervenci). O intervenci sepíše pracovník ŠPP zápis, se kterým je učitel povinen se ještě týž den seznámit (popř. si domluví s poradenským pracovníkem náhradní termín). dokumentace: zápis provede pracovník ŠPP, který realizoval krizovou interveci (uloženo - šanon krizové intervence), o krizové intervenci je příslušným učitelem učiněn záznam do pedagogické dokumentace žáka (poznámkový sešit žáka, popř. v závažnějších případech sešit výchovné poradkyně). 4. asistence ve vyučování, zástupy, dohled nad žáky Vedení školy pověřuje pracovníky ŠPP ve výjimečných případech zástupy, asistencí ve vyučování, popř. vykonáváním dohledu nad žáky. dokumentace: rozvrh hodin, rozvrh dohledu nad žáky, rozvrh suplování, 5. -

individuální, „skupinová“ diagnostika, průběžný screening SVP žáků Participace na provádění zápisu dětí do 1. ročníků základní školy

195

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Depistážní činnost – vyhledávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (především narušené komunikační schopnosti), screening speciálních vzdělávacích potřeb nově příchozích žáků - Předávání zpráv z vyšetření zákonným zástupcům, třídním učitelům a výchovnému poradci, vedoucím předmětových skupin, doporučení k dalšímu postupu - Udržování aktuálního přehledu o SVP žáků školy z hlediska narušené komunikační schopnosti dokumentace: zprávy z vyšetření, vkládání informací do systému přístupnému učitelům (katalogové listy, reporty, přehledy), zápisy z pozorování (uloženo v dokumentaci školního logopeda, individuální vzdělávací anamnézy žáka (v případě selhávání – popis vzdělávací kariéry žáka za celou dobu PŠD) -

6. individuální a skupinová terapie, poradenství - Poradenství učitelům a rodičům v oblasti vzdělávání a reedukace žáků s NKS - Individuální terapie – náprava NKS, především u žáků na 1. stupni a v MŠ - Depistáž žáků s NKS - Logopedická diagnostika a její dokumentace - Rozvoj základních schopností a dovedností, které ovlivňují vývoj řeči - Participace na neprospěchu - screeningu poruch učení na 1. stupni - Individuální pohovory s dětmi a jejich rodiči na nápravě narušené komunikační schopnosti - Logopedický kroužek - Spolupráce s rodiči, učiteli a ostatními členy ŠPP dokumentace: : vedení dokumentace o jednotlivých úkonech, zápisy ze skupinové práce (uloženo v dokumentaci školního logopeda) 7.

spolupráce se subjekty státní správy a samosprávy, odbornou veřejností (MU, …), PPP, SPC, lékaři, Jedná se především o spolupráci s odbornou veřejností (příslušné katedry VŠ), klinickými logopedy, s PPP, SPC, , popř. s NNO dokumentace: zápisy z jednání (uloženo v dokumentaci SpP) 10. vedení projektové dokumentace, vedení povinné projektové dokumentace (výkazy činnosti) 11. vedení odborné dokumentace, zpracování výsledků diagnostiky, šetření, pozorování, … viz odkaz dokumentace u každé realizované činnosti 12. závěrečná ustanovení - ověřené náplně práce jednotlivých rolí poradenského pracoviště patří k výstupům projektu, proto budou náplně práce aktualizovány dle potřeby v souladu s naplňováním cílů projetu - aktualizace a změny náplní práce provádí nebo odsouhlasí manažeři projektu - dílčí změny v náplni práce nemusí mít nutně písemnou podobu, zásadní pro projekt je vstupní a výstupní náplň práce, popř. náplně práce se zásadními změnami

196

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Náplň práce sociálního pedagoga/pracovníka v rámci projektu Model komunitního a inkluzivního vzdělávání pro základní školy hlavního vzdělávacího proudu (od 1.4.2013) Poradenské pracoviště školy je složeno z následujících rolí - školní psycholog (Ps), školní speciální pedagog(SpP), logoped (Logo), školní sociální pracovník(SoP), asistent ŠPP(As) (v širším slova smyslu dále metodik prevence (MP), výchovný poradce(VP), manažeři projektu). Poradenské pracoviště je multidisciplinárním týmem odborníků, kteří ve vzájemné spolupráci identifikují speciální vzdělávací potřeby žáků v jejich přirozeném prostředí, tj. ve škole, popř. rodině a navrhují, připravují, realizují, popř. pomáhají realizovat podpůrná a vyrovnávací opatření. Diagnostika SVP se opírá o dobrou znalost kulturního a sociálního zázemí dítěte a vychází z dlouhodobého pozorování dítěte. činnosti sociálního pracovníka (kdo/s kým/pro koho (realizátor/ři – cílová skupina), co(popis činnosti), kdy/jak často (četnost, rozsah), účel (smysl činnosti), dokumentace, popř. měřitelný indikátor) 1. -

pracovní schůzky, porady pracovní porada ŠPP – 1x týdně, aktuální úkoly, všichni členové ŠPP, jednání řídí výchovná poradkyně), zápis z jednání – výchovná poradkyně (uloženo VP) - pracovní porada ŠPP – 1x za měsíc až 3 měsíce, střednědobé a dlouhodobé plánování a evaluace, všichni členové ŠPP, jednání řídí manažeři projektu), zápis z jednání – manažer projektu (uloženo manažer projektu) - účast na pracovních poradách organizace – pedagogická rada, metodické sdružení (všichni pedagogičtí pracovníci – organizační záležitosti), metodická rada školy (vedoucí předmětových skupin-metodické záležitosti) dle data konání, všichni členové ŠPP dokumentace: zápisy z porad, uloženo – pracovníci pověření vedením porad (zápisy z porad jsou přístupné všem pedagogům v organizaci obvyklým způsobem) 2. konzultační hodiny Oficiální konzultační hodiny pro školu a veřejnost v obsahu cca 1 hodiny/týden. S konzultačními hodinami jsou prokazatelně seznámeni rodiče, pracovníci školy,… (www stránky školy, ŽK, třídní schůzky, vnitřní organizační předpisy školy, ...) dokumentace: vedení dokumentace o jednotlivých konzultačních úkonech (mimoškolní poradenství) 3. výchovné komise Jednání se zákonnými zástupci na úrovni vedení školy, je svolávána při přetrvávajícím nespolupracujícím jednání ZZ, následuje poté, co třídní učitel vyčerpal všechny prostředky k sjednání nápravy. K jednání VK jsou dle potřeby přizváni zástupci vedení školy, OSPODu, Policie ČR apod. Zodpovídá za konání výchovných komisí dokumentace: zápis z VK – zodpovědná osoba za VK (SoP), uložen SoP, VP, příslušný TU 4. krizová intervence V případě nezvladatelného chování žáka, je možné požádat o okamžitou intervenci pracovníky ŠPP. Krizová intervence je realizována dle zásad pro krizovou intervenci příslušným pracovníkem ŠPP (rozvrh krizových intervencí-rozvrh pokrývá celou dobu vyučování, vždy 1 člen ŠPP je připraven realizovat krizovou intervenci). O intervenci sepíše pracovník ŠPP zápis, se kterým je učitel povinen se ještě týž den seznámit (popř. si domluví s poradenským pracovníkem náhradní termín). dokumentace: zápis provede pracovník ŠPP, který realizoval krizovou interveci (uloženo - šanon krizové intervence), o krizové intervenci je příslušným učitelem učiněn záznam do pedagogické dokumentace žáka (poznámkový sešit žáka, popř. v závažnějších případech sešit výchovné poradkyně).

197

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 5. asistence ve vyučování, zástupy, dohled nad žáky Vedení školy pověřuje pracovníky ŠPP ve výjimečných případech zástupy, asistencí ve vyučování, popř. vykonáváním dohledu nad žáky. dokumentace: rozvrh hodin, rozvrh dohledu nad žáky, rozvrh suplování, 6. -

individuální, „skupinová“ diagnostika, průběžný screening SVP žáků Screening speciálních vzdělávacích potřeb žáků školy (především nově příchozích žáků) – sociální znevýhodnění - Identifikace dětí, jejichž rodiče nebo jiné osoby zodpovědné za jejich výchovu neplní své povinnosti, nezabezpečují dostatečně péči o ně nebo jejich výchovu či zdárný vývoj ohrožují, případně narušují – týrané a zanedbávané děti - Prevence a včasné odhalení ohrožení dětí (izolace, týrání, zanedbávání , sociálně patologické jevy, kriminalita, …) - Sociální diagnostika bude zaměřena především na: o bydliště v sociálně vyloučené lokalitě (popř. kdekoliv na ubytovně) o postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR podle zvláštního pr. předpisu, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova o nedostatečná znalost vyučovacího jazyka o spolupráce se ZZ ( popř. osobami zodpovědnými za výchovu) se školou o omluvená, neomluvená absence žáka za sledované období (pololetí), popř. pozdní příchody Vyhodnocování absence a metodické vedení učitelů při řešení absence (spolupráce s VP) Monitoring absence za delší časové období (statistika) o předškolní příprava (MŠ, přípravný ročník), průběh PŠD (migrace/PŠD v zahraničí, DD, DDÚ, …) o rizikové chování (návykové látky, kriminalita, šikana, vandalismus, agresivita/násilí, krádeže, předčasná sexuální aktivita) o nutnost spolupráce se subjekty mimo školu (OSPOD, PMS, NNO, soud, PČR, ÚMČ – přestupková komise, DDÚ (dětský diagnostický ústav), Dětská psych. léčebna - Udržování aktuálního přehledu o SVP žáků školy z hlediska sociálního znevýhodnění dokumentace: zápisy z šetření, komunikace s externími subjekty, vkládání informací do systému přístupnému učitelům (katalogové listy, reporty, přehledy), zápisy z pozorování (uloženo v dokumentaci sociálního pracovníka) 7. -

individuální poradenství – žáci, rodiče, učitelé, spolupráce s pedagogickými pracovníky školy Pomoc v situacích, kdy je narušené rodinné prostředí, disharmonie vztahů a nevhodná rodičovská výchova – spolupráce s TU, ŠPP a mimoškolními organizacemi - Pomoc při řešení konkrétních problémů (např. zlepšení prospěchu a chování dětí, pomoc při budování hygienických návyků, zprostředkování komunikace mezi rodinou a školou apod.) - Sociálně právní poradenství rodičům – ve prospěch dětí (konzultační hodiny) - Přímé řešení absence žáků s rodiči (spolupráce s TU a VP) - Participace na vedení preventivních programů pro třídy ve spolupráci s třídními učiteli a metodikem prevence (adaptační programy, prevence sociálně-patologických jevů) - Koordinace, metodická podpora učitelům ve složitějších případech dětí, na které se vztahuje § 6 Zk. o SPOD (např. děti se syndromem CAN, výskytem SPJ, při zjišťování a vyřizování zák. zástupce dítěti, které se ocitá ve faktické péči jiné osoby než rodiče aj.) - Participace na vyšetřování v případě šikany - Metodická podpora začínajícím učitelům při řešení případů žáků s výskytem záškoláctví, skrytého záškoláctví, a na které se vztahuje § 6 Zk. O SPOD dokumentace: : vedení dokumentace o jednotlivých úkonech, zápisy ze skupinové práce (uloženo v dokumentaci SoP) 8. -

aktivní spolupráce na vytváření modelu fungování ŠPP, spolupráce ŠPP s dalšími pracovníky školy a modelu spolupráce s externími subjekty, publicita definování rolí ŠPP v intencích cílů projektu – náplně práce, rozvrhy činností, … screening speciálních vzdělávacích potřeb žáků školy (výchozí popis stavu SVP ve škole a jeho průběžná aktualizace) aktivní spolupráce na definování „mantinelů“ inkluze (které diagnózy jsou řešitelné v rámci inkluze a které nikoliv, tzn. patří na jiný /a sice který/ typ škol spolupráce na definování místa našeho typu školy ve vzdělávacím systému

198

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ spolupráce na tvorbě metodických materiálů (např.záškoláctví) publikační činnost – prezentace vlastní práce a činnosti ŠPP (školní časopis, školní web, nástěnky, emaily) dle pravidel publicity ESF dokumentace: výstupy jsou uloženy v dokumentaci SoP, dokumentace manažerů projektu -

9. spolupráce s projektovými partnery Spolupráci s partnery na úrovni jednotlivých rolí ŠPP řídí a koordinuje příslušný pracovník ŠPP (SoP/příjemce – SoP /partner). SoP /příjemce komunikuje s partnery, vyhodnocuje naplňování cílů projektu v rámci partnerských organizací – předává informace manažerům projektu. dokumentace: vyhodnocení spolupráce s partnery, zápisy z jednání (uloženo v dokumentaci SoP a manažera projektu) 10. spolupráce se subjekty státní správy a samosprávy, odbornou veřejností (MU, …), NNO, … - zajišťování spolupráce a vzájemné informovanosti mezi intervenčními centry, poskytovateli sociálních služeb, orgány sociálně-právní ochrany dětí, obcemi, Policií České republiky a obecní policií, orgány veřejné správy apod. - spolupráce s Policií ČR (podávání podnětů k dalšímu šetření – v případech krádeží, sexuálního obtěžování učitelů, šikany žáků či učitelů, agresivního chování atd.) - zastupování školy při soudních jednáních - spolupráce s OSPOD - zprostředkování nabídky služeb NNO zabývajících se prevencí a řešením následků soc. exkluze, klienty ohroženými a zatíženými soc. pat. jevy, provozujícími nízkoprahová zařízení, preventivní programy, soc. aktivizační služby aj. - pravidelná účast na kulatém stole APK (Asistence prevence kriminality) – ve spolupráci s DROM, romským střediskem - vedení stáží studentů z vysokých, popř. středních či vyšších odborných škol - evaluační činnosti – spolupráce s ČŠI, vyhodnocování výstupů žáků dokumentace: zápisy z jednání (uloženo v dokumentaci SoP) 11. další činnosti - řízení, koordinace činností v rámci jiných projektů, spolupráce v rámci projektů jiných organizací o Férová škola o DROM-romské středisko (spolupráce s terénními pracovníky) – hygiena (vši), doučování, dokumentace: příslušná dokumentace k jednotlivým činnostem, uloženo dle dohody 12. vedení projektové dokumentace, vedení povinné projektové dokumentace (výkazy činnosti, výkazy ŠPP) 13. vedení odborné dokumentace, zpracování výsledků diagnostiky, šetření, pozorování, … viz odkaz dokumentace u každé realizované činnosti 14. závěrečná ustanovení - ověřené náplně práce jednotlivých rolí poradenského pracoviště patří k výstupům projektu, proto budou náplně práce aktualizovány dle potřeby v souladu s naplňováním cílů projetu - aktualizace a změny náplní práce provádí nebo odsouhlasí manažeři projektu - dílčí změny v náplni práce nemusí mít nutně písemnou podobu, zásadní pro projekt je vstupní a výstupní náplň práce, popř. náplně práce se zásadními změnami

199

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Náplň práce speciálního pedagoga (etopeda) v rámci projektu Model komunitního a inkluzivního vzdělávání pro základní školy hlavního vzdělávacího proudu (od 1.4.2013) Poradenské pracoviště školy je složeno z následujících rolí - školní psycholog (Ps), školní speciální pedagog(SpP), logoped (Logo), školní sociální pracovník(SoP), asistent ŠPP(As) (v širším slova smyslu dále metodik prevence (MP), výchovný poradce(VP), manažeři projektu). Poradenské pracoviště je multidisciplinárním týmem odborníků, kteří ve vzájemné spolupráci identifikují speciální vzdělávací potřeby žáků v jejich přirozeném prostředí, tj. ve škole, popř. rodině a navrhují, připravují, realizují, popř. pomáhají realizovat podpůrná a vyrovnávací opatření. Diagnostika SVP se opírá o dobrou znalost kulturního a sociálního zázemí dítěte a vychází z dlouhodobého pozorování dítěte. činnosti speciálního pedagoga (kdo/s kým/pro koho (realizátor/ři – cílová skupina), co(popis činnosti), kdy/jak často (četnost, rozsah), účel (smysl činnosti), dokumentace, popř. měřitelný indikátor) 1.

2. konzultační hodiny Oficiální konzultační hodiny pro školu a veřejnost v obsahu cca 1 hodina/týden. S konzultačními hodinami jsou prokazatelně seznámeni rodiče, pracovníci školy,… (www stránky školy, ŽK, třídní schůzky, vnitřní organizační předpisy školy, ...) dokumentace: vedení dokumentace o jednotlivých konzultačních úkonech (mimoškolní poradenství) 3. výchovné komise Jednání se zákonnými zástupci na úrovni vedení školy, je svolávána při přetrvávajícím nespolupracujícím jednání ZZ, následuje poté, co třídní učitel vyčerpal všechny prostředky k sjednání nápravy. K jednání VK jsou dle potřeby přizváni zástupci vedení školy, další členové ŠPP, zástupci OSPODu, Policie ČR apod. Účast na VK dle potřeby (speciální pedagog řeší výchovné problémy a navrhuje následné postupy), dle domluvy se SoP, TU. dokumentace: zápis z VK – zodpovědná osoba za VK (SoP), uložen SoP, VP, příslušný TU 4. krizová intervence V případě nezvladatelného chování žáka, je možné požádat o okamžitou intervenci pracovníky ŠPP. Krizová intervence je realizována dle zásad pro krizovou intervenci příslušným pracovníkem ŠPP (rozvrh krizových intervencí-rozvrh pokrývá celou dobu vyučování, vždy 1 člen ŠPP je připraven realizovat krizovou intervenci). O intervenci sepíše pracovník ŠPP zápis, se kterým je učitel povinen se ještě týž den seznámit (popř. si domluví s poradenským pracovníkem náhradní termín). dokumentace: zápis provede pracovník ŠPP, který realizoval krizovou interveci (uloženo - šanon krizové intervence), o krizové intervenci je příslušným učitelem učiněn záznam do pedagogické dokumentace žáka (poznámkový sešit žáka, popř. v závažnějších případech sešit výchovné poradkyně).

200

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

individuální, „skupinová“ diagnostika, průběžný screening SVP žáků Participace na provádění zápisu a rozřazování dětí do 1. ročníků základní školy Depistážní činnost – vyhledávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Screening speciálních vzdělávacích potřeb nově příchozích žáků Speciálně-pedagogická diagnostika žáků s výukovými potížemi Speciálně-pedagogická diagnostika žáků s problémovým chováním a rizikovým chováním (odhalení handicapu, zjištění typu, intenzity poškození aj.) - Diagnostika ve vyučování – náslechy, pozorování - Předávání zpráv z vyšetření zákonným zástupcům, třídním učitelům a výchovnému poradci, vedoucím předmětových skupin, doporučení k dalšímu postupu - Udržování aktuálního přehledu o SVP žáků školy z hlediska speciálně pedagogického dokumentace: zprávy z vyšetření, vkládání informací do systému přístupnému učitelům (katalogové listy, reporty, přehledy), zápisy z pozorování (uloženo v dokumentaci školního speciálního pedagoga), individuální vzdělávací anamnézy žáka (v případě selhávání – popis vzdělávací kariéry žáka za celou dobu PŠD) -

individuální a skupinová terapie, poradenství Příprava podmínek pro integraci dětí se zdravotním postižením Sledování a vyhodnocování procesu individuální integrace Tvorba individuálních vzdělávacích plánů integrovaných žáků Provádění speciálněpedagogických nápravných, edukačních, reedukačních a kompenzačních činností s jedinci i skupinami dětí, žáků - Poradenství učitelům a rodičům v oblasti vzdělávání a reedukace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - Vytvoření podmínek a vzdělávacích plánů pro zdravotně oslabené žáky (dlouhodobě nemocné, gravidní) - Pomoc při individualizaci péče o žáka s SVP, např. metodická podpora při tvorbě vzdělávacích plánů a plánů osobního rozvoje - Zajištění speciálních pomůcek - Individuální podpora žáků s poruchami chování ve třídách (např. smlouvy o chování..) - Práce se třídami, skupinami a jednotlivci jako prevence sociálně patologických jevů ve třídách - Spolupráce se školním psychologem na tvorbě a realizaci adaptačních programů - Individuální i skupinová péče o jedince s problémy v chování - Podpora spolupráce třídy s třídním učitelem dokumentace: : vedení dokumentace o jednotlivých úkonech, zápisy ze skupinové práce (uloženo v dokumentaci školního speciálního pedagoga) -

8. aktivní spolupráce na vytváření modelu fungování ŠPP, spolupráce ŠPP s dalšími pracovníky školy a modelu spolupráce s externími subjekty, publicita - definování rolí ŠPP v intencích cílů projektu – náplně práce, rozvrhy činností, … - screening speciálních vzdělávacích potřeb žáků školy (výchozí popis stavu SVP ve škole a jeho průběžná aktualizace) - aktivní spolupráce na definování „mantinelů“ inkluze (které diagnózy jsou řešitelné v rámci inkluze a které nikoliv, tzn. patří na jiný /a sice který/ typ škol - spolupráce na definování místa našeho typu školy ve vzdělávacím systému - spolupráce na tvorbě metodických materiálů - publikační činnost – prezentace vlastní práce a činnosti ŠPP (školní časopis, školní web, nástěnky, emaily) dle pravidel publicity ESF dokumentace: výstupy jsou uloženy v dokumentaci SpP, dokumentace manažerů projektu 9. spolupráce s projektovými partnery Spolupráci s partnery na úrovni jednotlivých rolí ŠPP řídí a koordinuje příslušný pracovník ŠPP (SpP/příjemce – SpP/partner). SpP/příjemce komunikuje s partnery, předává informace manažerům projektu. dokumentace: zápisy z jednání s partnery

201

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ 10. spolupráce se subjekty státní správy a samosprávy, odbornou veřejností (MU, …), PPP, SPC, lékaři, Jedná se především o spolupráci s odbornou veřejností (příslušné katedry VŠ), s PPP, SPC, OSPOD, Policií ČR, Městskou policií, popř. s NNO dokumentace: zápisy z jednání (uloženo v dokumentaci SpP) 11.

další činnosti - řízení, koordinace činností v rámci jiných projektů, spolupráce v rámci projektů jiných organizací dokumentace: příslušná dokumentace k jednotlivým činnostem, uloženo dle dohody

12. vedení projektové dokumentace, vedení povinné projektové dokumentace (výkazy činnosti) 13. vedení odborné dokumentace, zpracování výsledků diagnostiky, šetření, pozorování, … viz odkaz dokumentace u každé realizované činnosti 14. závěrečná ustanovení - ověřené náplně práce jednotlivých rolí poradenského pracoviště patří k výstupům projektu, proto budou náplně práce aktualizovány dle potřeby v souladu s naplňováním cílů projetu - aktualizace a změny náplní práce provádí nebo odsouhlasí manažeři projektu - dílčí změny v náplni práce nemusí mít nutně písemnou podobu, zásadní pro projekt je vstupní a výstupní náplň práce, popř. náplně práce se zásadními změnami

202

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Náplň práce školního psychologa v rámci projektu Model komunitního a inkluzivního vzdělávání pro základní školy hlavního vzdělávacího proudu (od 1.4.2013) Poradenské pracoviště školy je složeno z následujících rolí - školní psycholog (Ps), školní speciální pedagog(SpP), logoped (Logo), školní sociální pracovník(SoP), asistent ŠPP(As) (v širším slova smyslu dále metodik prevence (MP), výchovný poradce(VP), manažeři projektu). Poradenské pracoviště je multidisciplinárním týmem odborníků, kteří ve vzájemné spolupráci identifikují speciální vzdělávací potřeby žáků v jejich přirozeném prostředí, tj. ve škole, popř. rodině a navrhují, připravují, realizují, popř. pomáhají realizovat podpůrná a vyrovnávací opatření. Diagnostika SVP se opírá o dobrou znalost kulturního a sociálního zázemí dítěte a vychází z dlouhodobého pozorování dítěte. činnosti školního psychologa (kdo/s kým/pro koho (realizátor/ři – cílová skupina), co(popis činnosti), kdy/jak často (četnost, rozsah), účel (smysl činnosti), dokumentace, popř. měřitelný indikátor) 1. -

pracovní schůzky, porady pracovní porada ŠPP – 1x týdně, aktuální úkoly, všichni členové ŠPP, jednání řídí výchovná poradkyně), zápis z jednání – výchovná poradkyně (uloženo VP) - pracovní porada ŠPP – 1x za měsíc až 3 měsíce, střednědobé a dlouhodobé plánování a evaluace, všichni členové ŠPP, jednání řídí manažeři projektu), zápis z jednání – manažer projektu (uloženo manažer projektu) - účast na pracovních poradách organizace – pedagogická rada, metodické sdružení (všichni pedagogičtí pracovníci – organizační záležitosti), metodická rada školy (vedoucí předmětových skupin-metodické záležitosti) dle data konání, všichni členové ŠPP dokumentace: zápisy z porad, uloženo – pracovníci pověření vedením porad (zápisy z porad jsou přístupné všem pedagogům v organizaci obvyklým způsobem) 2. konzultační hodiny Oficiální konzultační hodiny pro školu a veřejnost v obsahu cca 1hodiny/týden. S konzultačními hodinami jsou prokazatelně seznámeni rodiče, pracovníci školy,… (www stránky školy, ŽK, třídní schůzky, vnitřní organizační předpisy školy, ...) dokumentace: vedení dokumentace o jednotlivých konzultačních úkonech (mimoškolní poradenství) 3. výchovné komise Jednání se zákonnými zástupci na úrovni vedení školy, je svolávána při přetrvávajícím nespolupracujícím jednání ZZ, následuje poté, co třídní učitel vyčerpal všechny prostředky k sjednání nápravy. K jednání VK jsou dle potřeby přizváni zástupci vedení školy, další členové ŠPP, zástupci OSPODu, Policie ČR apod. Účast na VK dle potřeby, dle domluvy se SoP, TU. dokumentace: zápis z VK – zodpovědná osoba za VK (SoP), uložen SoP, VP, příslušný TU 4. krizová intervence V případě nezvladatelného chování žáka, je možné požádat o okamžitou intervenci pracovníky ŠPP. Krizová intervence je realizována dle zásad pro krizovou intervenci příslušným pracovníkem ŠPP (rozvrh krizových intervencí-rozvrh pokrývá celou dobu vyučování, vždy 1 člen ŠPP je připraven realizovat krizovou intervenci). O intervenci sepíše pracovník ŠPP zápis, se kterým je učitel povinen se ještě týž den seznámit (popř. si domluví s poradenským pracovníkem náhradní termín). dokumentace: zápis provede pracovník ŠPP, který realizoval krizovou intervenci (uloženo - šanon krizové intervence), o krizové intervenci je příslušným učitelem učiněn záznam do pedagogické dokumentace žáka (poznámkový sešit žáka, popř. v závažnějších případech sešit výchovné poradkyně). 5.

asistence ve vyučování, zástupy, dohled nad žáky

203

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ Vedení školy pověřuje pracovníky ŠPP ve výjimečných případech zástupy, asistencí ve vyučování, popř. vykonáváním dohledu nad žáky. dokumentace: rozvrh hodin, rozvrh dohledu nad žáky, rozvrh suplování, 6. -

individuální, „skupinová“ diagnostika, průběžný screening SVP žáků Participace na provádění zápisu a rozřazování dětí do 1. ročníků základní školy Individuální psychodiagnostické činnosti s žáky s výukovými a výchovnými problémy, s mimořádným nadáním, rizikovým chováním apod. - Diagnostika sociálního klimatu ve třídách (každoročně dle potřeby a domluvy s TU) - Screening speciálních vzdělávacích potřeb žáků školy (především nově příchozích žáků) - Diagnostika ke kariérovému poradenství (volbě povolání) - Udržování aktuálního přehledu o SVP žáků školy z hlediska psychologického dokumentace: zprávy z vyšetření, vkládání informací do systému přístupnému učitelům (katalogové listy, reporty, přehledy, dokumenty školy), zápisy z pozorování (uloženo v dokumentaci školního psychologa) 7. -

individuální terapie, poradenství Poskytování služeb psychologického poradenství žákům s rizikovým chováním, žákům s výukovými a výchovnými problémy a v osobních problémech žáků - Poskytování poradenství žákům a jejich rodičům v oblasti kariérového poradenství - Poskytování individuálních konzultací pedagogům v oblasti výchovy a vzdělávání - Individuální konzultace zákonným zástupcům při výukových a výchovných problémech žáků dokumentace: vedení dokumentace o jednotlivých úkonech (uloženo v dokumentaci školního psychologa), konzultace s rodiči zapsat na formuláře a nechat podepsat rodiči (uloženo - dokumentace ŠP) 8. -

skupinová práce – žáci, učitelé Skupinová práce se žáky zaměřená na osobnostní rozvoj žáků Skupinová práce s učiteli – komunitní kruhy, besedy Participace na vedení preventivních programů pro třídy ve spolupráci s třídními učiteli a metodikem prevence (adaptační programy, prevence sociálně-patologických jevů) - Participace na vedení podpůrných programů pro oblast spolupráce třídního učitele se třídou - Vyšetřování a jeho dokumentace v případě šikany - Intervence ke zlepšování sociálního klimatu třídy dokumentace: vedení dokumentace o jednotlivých úkonech, zápisy ze skupinové práce (uloženo v dokumentaci školního psychologa), dokumentace šikany – dokumentace ŠP, VP, ŠMP) 9.

aktivní spolupráce na vytváření modelu fungování ŠPP, spolupráce ŠPP s dalšími pracovníky školy a modelu spolupráce s externími subjekty, publicita - definování rolí ŠPP v intencích cílů projektu – náplně práce, rozvrhy činností, … - screening speciálních vzdělávacích potřeb žáků školy (výchozí popis stavu SVP ve škole a jeho průběžná aktualizace) - aktivní spolupráce na definování „mantinelů“ inkluze (které diagnózy jsou řešitelné v rámci inkluze a které nikoliv, tzn. patří na jiný /a sice který/ typ škol - spolupráce na definování místa našeho typu školy ve vzdělávacím systému - spolupráce na tvorbě metodických materiálů (např.záškoláctví) - publikační činnost – prezentace vlastní práce a činnosti ŠPP (školní časopis, školní web, nástěnky, emaily) dle pravidel publicity ESF dokumentace: výstupy jsou uloženy v dokumentaci ŠP, dokumentace manažerů projektu 10. spolupráce s projektovými partnery Spolupráci s partnery na úrovni jednotlivých rolí ŠPP řídí a koordinuje příslušný pracovník ŠPP (ŠP/příjemce – ŠP/partner). Ps/příjemce komunikuje s partnery, dokumentace: vyhodnocení spolupráce formou zápisu ze schůzky s partnery (uloženo ŠP, manažer projektu) 11. spolupráce se subjekty státní správy a samosprávy, odbornou veřejností (MU, …), NNO, … Jedná se především o spolupráci s odbornou veřejností (příslušné katedry VŠ), s PPP, SPC, OSPOD, Policií ČR, Městskou policií, psychiatrie, popř. s NNO - vedení odborných stáží pro studenty dokumentace: zápisy z jednání (uloženo v dokumentaci ŠP) 12. další činnosti - participace na koordinaci evaluačních činností (výstupy žáků, kariérové poradenství,…), evaluační činnosti řídí SoP

204

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ dokumentace: příslušná dokumentace k jednotlivým činnostem, uloženo dle dohody 13. vedení projektové dokumentace, vedení povinné projektové dokumentace (výkazy činnosti) 14. vedení odborné dokumentace, zpracování výsledků diagnostiky, šetření, pozorování, … viz odkaz dokumentace u každé realizované činnosti 15. závěrečná ustanovení - ověřené náplně práce jednotlivých rolí poradenského pracoviště patří k výstupům projektu, proto budou náplně práce aktualizovány dle potřeby v souladu s naplňováním cílů projektu - aktualizace a změny náplní práce provádí nebo odsouhlasí manažeři projektu - dílčí změny v náplni práce nemusí mít nutně písemnou podobu, zásadní pro projekt je vstupní a výstupní náplň práce, popř. náplně práce se zásadními změnami

205

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

Příloha č.2 – Pozorovací arch

206

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

207

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

208

MODEL KOMUNITNÍHO A INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KARTOTÉKA PODPŮRNÝCH A VYROVNÁVACÍCH OPATŘENÍ

209

Letos sla 130. výrvíme očí založení š 1885-20 koly 15

Vydavatel: ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22, příspěvková organizace tel.: 545 212 165; email: info@osmec.cz; web: www.osmec.cz Text a foto: Školní poradenské pracoviště a redakční tým ZŠ a MŠ nám. 28. října Grafické zpracování: Ondřej Pohorský, pohodesign.cz Tisk: Tiskárna Bekros, bekros.cz Model komunitního a inkluzivního vzdělávání vznikl s finanční podporou Evropského sociálního fondu.