VRCHOVINA
• VŠELIBICE • VYSTRKOV • ZÁBRDÍ • ZÁMECKÁ •
• ZDISLAVA • ŽĎÁREK • ŽIBŘIDICE •
ZÁSKALÍ
•
SMRKEM
LVOVÁ
•
MARKVARTICE
•
•
MNÍŠEK
NOVÁ VES
LUDVÍKOV POD SMRKEM
•
LUDVÍKOV POD
•
OSEČNÁ
•
•
PETROVICE
•
DOLNÍ PERTOLTICE
•
PĚNČÍN
POD JEŠTĚDEM
•
•
RAŠOVKA
•
RASPENAVA
POLESÍ
PŘEDLÁNCE
•
•
•
•
PETRAŠOVICE
•
POSTŘELNÁ
•
PŘÍŠOVICE
ROZSTÁNÍ
•
PROSEČ
RADIMOVICE
RYNOLTICE
•
SAŇ
•
NAD NISOU
•
•
SVIJANY
VÍSKA
•
•
SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM
SYCHROV
VIŠŇOVÁ
VRCHOVINA ZÁSKALÍ SMRKEM
•
•
TŘTÍ
•
VLACHOVÉ
•
•
•
LVOVÁ
•
•
SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM
•
SVIJANSKÝ ÚJEZD
•
SVIJANY
•
•
ZÁSKALÍ
•
•
•
PETROVICE
ROZSTÁNÍ
•
PETROVICE
DOLNÍ PERTOLTICE
•
PETRAŠOVICE
•
•
POSTŘELNÁ
DOLNÍ
•
POLESÍ
•
TŘTÍ
•
•
VLACHOVÉ
•
•
VES
•
VĚTROV
•
•
VLASTIBOŘICE
•
VLČETÍN
•
ZÁMECKÁ
•
•
PĚNČÍN
•
•
•
•
NOVÁ VES
POLESÍ
PETRAŠOVICE
•
POSTŘELNÁ
SEDLEJOVICE
• SEDLÍŠŤKA • SOBĚSLAVICE • SRBSKÁ • STRÁŽ
NAD NISOU
•
•
RADIMOVICE RYNOLTICE
•
RASPENAVA
•
RAŠOVKA
•
• SAŇ • SEDLEJOVICE • SEDLÍŠŤKA •
• SRBSKÁ • STRÁŽ
NAD NISOU
• SVĚTLÁ
POD
• SVIJANSKÝ ÚJEZD • SVIJANY • SYCHROV • TŘTÍ •
•
SVIJANY
VÍSKA
•
•
•
PŘÍŠOVICE
ROZSTÁNÍ
SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM
SYCHROV
VIŠŇOVÁ
•
•
TŘTÍ
•
VLACHOVÉ
•
RADIMOVICE
RYNOLTICE
•
•
SAŇ
•
SVIJANSKÝ ÚJEZD VES
•
VĚTROV
•
VLASTIBOŘICE
•
VLČETÍN
•
VÁCLAVICE
•
•
PROSEČ
•
•
RASPENAVA
PŘEDLÁNCE
•
•
•
RAŠOVKA
•
OKRES
• NOVINA • OLDŘICHOV V HÁJÍCH
•
POLESÍ
PA M Á T E K
•
PROSEČ POD JEŠTĚDEM • PŘEDLÁNCE • PŘÍŠOVICE
•
K U LT U R N Í C H
LUDVÍKOV POD
MNÍŠEK
DOLNÍ PERTOLTICE
•
•
ZÁBRDÍ
ŽIBŘIDICE
MARKVARTICE
•
•
VÁCLAVICE
•
PĚNČÍN
SOUPIS NEMOVITÝCH
SEDLÍŠŤKA
VYSTRKOV
ŽĎÁREK
PACEŘICE
•
•
•
POD JEŠTĚDEM
SOBĚSLAVICE JEŠTĚDEM
•
•
NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM OSEČNÁ
PACEŘICE
SEDLEJOVICE
VŠELIBICE
LVOVÁ
•
•
•
ZDISLAVA
•
SMRKEM
•
NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM • NOVINA • OLDŘICHOV V HÁJÍCH OSEČNÁ
•
VIŠŇOVÁ
•
•
SAŇ
SYCHROV
VRCHOVINA
•
•
•
PŘEDLÁNCE
STRÁŽ NAD NISOU
•
NOVÁ VES
•
PROSEČ POD JEŠTĚDEM
•
VLČETÍN
•
PĚNČÍN
SRBSKÁ
•
MNÍŠEK
•
PETROVICE
SOBĚSLAVICE
VLASTIBOŘICE
•
•
MNÍŠEK
NOVINA
PACEŘICE
•
VÍSKA
MARKVARTICE
•
•
OSEČNÁ
RYNOLTICE
•
LUDVÍKOV POD
•
•
VĚTROV
• ZDISLAVA • ŽĎÁREK • ŽIBŘIDICE •
•
•
MARKVARTICE
PŘÍŠOVICE • RADIMOVICE • RASPENAVA • RAŠOVKA • ROZSTÁNÍ
•
• VŠELIBICE • VYSTRKOV • ZÁBRDÍ • ZÁMECKÁ •
•
LVOVÁ
PETRAŠOVICE
POSTŘELNÁ
VES
VÁCLAVICE
•
SVIJANSKÝ ÚJEZD
SOUPIS NEMOVITÝCH K U LT U R N Í C H PA M Á T E K O K R E S V LIBERECKÉM KRAJI
•
PACEŘICE
LIBEREC
•
•
•
NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM
OLDŘICHOV V HÁJÍCH PERTOLTICE
•
•
NOVÁ VES
NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM • NOVINA • OLDŘICHOV V HÁJÍCH
SEDLEJOVICE • SEDLÍŠŤKA • SOBĚSLAVICE • SRBSKÁ • STRÁŽ
Potah_SIII_420x332.indd 1
Lu–Ž
•
Lu–Ž
3.12.2014 11:39:46
SOUPIS NEMOVITÝCH K U LT U R N Í C H P A M ÁT E K V LIBERECKÉM KRAJI OKRES
LIBEREC
Lu–Ž P E T R A Š T E R N OVÁ e d. ( p š ) R E N ATA Č E R N Á ( r č ) PETR FREIWILLIG (pf) T E R E Z A KO N VA L I N KOVÁ ( t k ) V L A D I M Í R A K R Á LOVÁ ( v k ) O LG A K Ř Í Ž KOVÁ ( o k ) M A RT I N O U H R A B K A ( m o ) ZUZANA ŠONSKÁ ( z š ) J A N A Š U B RT OVÁ ( j š ) R E N ATA T I Š E R OVÁ ( r t ) V L A D I M Í R T R EG L ( v t )
SOUPIS_III.indd 3
3.12.2014 15:31:24
OKRES LIBEREC PL
D
SOUPIS_III.indd 4
PL
3.12.2014 15:31:24
SOUPIS NEMOVITÝCH K U LT U R N Í C H P A M ÁT E K
Obsah
V LIBERECKÉM KRAJI
LUDVÍKOV POD SMRKEM 10 LVOVÁ 12 MARKVARTICE 32 MNÍŠEK 38 NOVÁ VES 44 NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM 48 NOVINA 56 OLDŘICHOV V HÁJÍCH 58 OSEČNÁ 60 PACEŘICE 63 DOLNÍ PERTOLTICE 65 PETRAŠOVICE 69 PETROVICE 71 PĚNČÍN 74 POLESÍ 77 POSTŘELNÁ 80 PROSEČ POD JEŠTĚDEM 81 PŘEDLÁNCE 82 PŘÍŠOVICE 83 RADIMOVICE 92 RASPENAVA 94 RAŠOVKA 104 ROZSTÁNÍ 105 RYNOLTICE 106 SAŇ 116 SEDLEJOVICE 117 SEDLÍŠŤKA 118 SOBĚSLAVICE 120 SRBSKÁ 122 STRÁŽ NAD NISOU 125 SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM 128 SVIJANSKÝ ÚJEZD 131 SVIJANY 134 SYCHROV 140 TŘTÍ 157 VÁCLAVICE 158 VES 161 VĚTROV 167 VÍSKA 170 VIŠŇOVÁ 172 VLACHOVÉ 180 VLASTIBOŘICE 182 VLČETÍN 188 VRCHOVINA 191 VŠELIBICE 192 VYSTRKOV 193 ZÁBRDÍ 194 ZÁMECKÁ 198 ZÁSKALÍ 205 ZDISLAVA 209 ŽĎÁREK 213 ŽIBŘIDICE 216
SEZNAM ZKRATEK 224 SEZNAM PRAMENŮ 225 WEBOVÉ ZDROJE 229 SEZNAM LITERATURY 230 JMENNÝ REJSTŘÍK 235 REJSTŘÍK FIREM A KORPORACÍ 238 SEZNAM HISTORICKÝCH FOTOGRAFIÍ A MAP 238 SEZNAM ILUSTRAČNÍCH FOTOGRAFIÍ 239
SOUPIS_III.indd 5
3.12.2014 15:31:25
Lu–Ž
SOUPIS_III.indd 9
3.12.2014 15:31:25
SOUPIS NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V LIBERECKÉM KRAJI
Sychrov Obec Sychrov se rozkládá přibližně sedm kilometrů severozápadně od Turnova v rovinatém terénu převážně zemědělského rázu, který se směrem na jih postupně svažuje k toku Jizery a na severu strmě klesá zalesněnými stráněmi k toku Mohelky. V historickém vývoji dnešní obce sehrála důležitou roli dnes zaniklá ves Svojkov, která se nacházela přibližně v místě dnešního sídla až do druhé poloviny 17. století a jejíž středověké založení dokládají archeologické nálezy. Původní osada Svojkov je zmiňována prvně v písemných pramenech v roce 1397 jako součást lažanském statku drobného šlechtice Mikuláše z Lažan zvaného Kokotka. S rokem 1437 přechází k majetkům albrechtického statku v držení Petra Tisty. Od roku 1538 tvoří součást majetku maloskalského panství Vartemberků, kdy se ves již pravděpodobně dělila mezi dvě panství, protože ve stejné době se objevuje jako součást albrechtického statku i v majetku Kyjů z Kyjova, kteří jej drží až do doby pobělohorských konfiskací Albrechta z Valdštejna (1583–1634). V době pánů Kyjů z Kyjova zde vzniká tvrz jako jejich nové sídlo namísto Albrechtic a tvoří součást poplužního dvora zvaného v té době Sychrov. Albrechtický statek se Sychrovem přechází v roce 1634 z rukou Valdštejna do majetku šlechtických majitelů cizího původu a v roce 1669 se dostává do držení Vincence Lamotte z Frintroppu (†1679). V roce 1654 se ve vsi nacházely tři osedlé selské grunty a jeden chalupnický. Do roku 1677 ves Svojkov postupně zaniká a pusté pozemky vykupuje vrchnost, která je připojuje ke svému dvoru. Zůstal pouze dvůr Sychrov, který přebudovali Lamottové v letech 1690–1693 na nový raně barokní zámek. Areál v roce 1740 odkoupili Valdštejnové a připojili jej ke svému svijanskému panství. Za jejich správy na konci 18. století se nacházelo v v obci celkem 6 domů. Nástupci ve správě valdštejnských majetků Rohanové zde vytvořili od roku 1820 své honosné rodinné sídlo v podobě zámku a přesunuli sem správní centrum svijanského velkostatku. Dnešní obec zahrnuje rozsáhlý novogoticky řešený zámecký areál a jeho přiléhající hospodářské zázemí či obydlí personálu vznikající převážně ve druhé polovině 19. století. Celková zástavba se podle sčítání z konce 19. století a počátku 20. století rozšířila přibližně na 20 domů. Od roku 1849 byl Sychrov součástí obce Čtveřín. V roce 1961 se obec osamostatnila a rozšířila o čtyři místní části – Radostín, Třtí, Vrchovinu a Sedlejovice. V roce 2011 měl Sychrov se všemi svými částmi 197 obyvatel a 114 domů. (zš)
140 SYCHROV
SOUPIS_III.indd 140
3.12.2014 15:37:01
OKRES LIBEREC
areál zámku Sychrov ÚSKP ČR č. rejstříku 23838/5–4463 NKP: se st. p. č. 200, 201, 202, 203, 204, 205, 206, 207, 208, 209, 210, 211, 212, 213, 214, 215, 216, 217, 218, 222, 251 (bez stavby) a 1000, 1001, 1002, 1003, 1004, 1005/1, 1005/2, 1010, 1011, 1012, 1013, 1014, 1015, 1016, 1017, 1018, 1019, 1020, 1021, 1022, 1024, 1026/1, 1026/2, 1027, 1028, 1029, 1031/1, 1034, 1035, 1036, 1037, 1038, 1039, 1040, 1041, 1042, 1043, 1044, 1045, 1046, 1047, 1048, 1049/1 (část), 1049/2, 1049/3, 1049/4, 1050, 1051 (část), 1052, 1075 (část), 1077, 1078, 1086 k. ú. Radostín u Sychrova a s p. p. č. 781/2 (část), 1040, 1051 (část), 1055, 1056, 1070 k. ú. Paceřice
Areál zámku nepravidelného tvaru, přibližně kosodélného, se nachází na vyvýšenině situované nad údolím řeky Mohelky. Tvoří jej slohově jednotný komplex budov ve stylu romantické gotiky. Na místě zámeckého areálu stála již ve středověku ves Svojkov, zmiňovaná ve 14. století. Na počátku 15. století je zde připomínána také tvrz, jejímiž vlastníky byli členové rodu Kyjovských z Kyjova. Po bitvě na Bílé hoře se dostala do majetku Albrechta z Valdštejna (1583–1634). Dalšími významnými pobělohorskými vlastníky byli Lamottové z Frintroppu. Jan Jakub rytíř Lamotte z Frintroppu (†1733) zde nechal v letech 1690–1693 vybudovat dvoupatrový barokní zámek s věží. V roce 1740 přechází zámek do vlastnictví Františka Josefa Jiřího z Valdštejna (1790–1771) a přestává být trvalým sídlem svých šlechtických majitelů. Tuto funkci začal sychrovský zámek znovu plnit až po roce 1820, kdy jej zakoupil Karel Alain z Rohanu (1764–1836). Jeho potomci vlastnili Sychrov až do roku 1945, kdy se stal majetkem státu. Za Rohanů došlo ke dvěma výrazným přestavbám zámeckého areálu. První, prováděná ve 20. a 30. letech 19. století Karlem Alainem z Rohanu, dala budovám empírovou podobu. Severní a jižní křídlo zámku bylo tehdy zvýšeno o patro, nově bylo vybudováno západní křídlo a na něj navazující postranní křídla, z nichž jedno bylo podle dcery stavebníka nazváno Bertino. Rozšíření a nové podoby se za Karla Alaina z Rohanu dočkal i zámecký park, který byl přímo ze zámeckých komnat přístupný nově vybudovaným dvouramenným schodištěm. Při druhé přestavbě, prováděné v letech 1847–1862 Kamilem z Rohanu (1800–1892) podle projektu Josefa Pruvota (1806–1883), získal areál současný jednotný novogotický vzhled. Areál sychrovského zámku se stal nařízením vlády z roku 1995 národní kulturní památkou a kolem něho bylo v roce 1977 vyhlášeno ochranné pásmo. (vt) NPÚ, ÚOP v Liberci, SHP 181, 185, 302Sy, 303Sy, 304Sy; RZ 49, 52, 271, 882; DA Litoměřice, Archivy far I, farnost Vlastibořice; SOA Děčín, RA Rohanů, inv. č. 1437, 1441, 1448, 1449; Muzeum Českého ráje v Turnově, inv. č. A–FA 540/a, 540/b, 541/a, 541/b. Kadlec b. d., s. 1–3; Adam 1927, s. 201–227; Frinta 1949, s. 52; Wirth 1957, s. 8–11; Anděl 1962, s. 262–265; Hofman 1981, s. 1–5; Hieke 1984, s. 362; Scheybal – Scheybalová 1985, s. 260; Vlček 1997, s. 239–240; Kuthan 2001, s. 284–286; Pacáková – Hošťálková a kol. 2004, s. 386-387; Šonská 2006, s. 75–76; Kadlec 2009, s. 3–10; Maťátková 2011, s. 47–53; Schorný 2012.
zámek čp. 1 Komplex budov sychrovského zámku se rozkládá na okraji plošiny nad údolím říčky Mohelky, v západní části areálu. Základem dnešní stavby je dvoupatrový barokní zámek z let 1690–1693, který byl sídlem rodu Lamottů z Frintroppu. Jeho budova prošla dvěma velkolepými přestavbami, z nichž první, dokončenou v roce 1834, uskutečnil v empírovém slohu kníže Karel Alain Rohan, druhou, realizovanou v letech 1847–1862 podle projektu architekta Josefa Pruvota ve slohu romantické gotiky, provedl kníže Kamil z Rohanu. Výsledkem této poslední přestavby je skupina převážně jednopatrových budov, uzavírajících přibližně čtvercové nádvoří a vytvářejících na západní straně část ohraničení čestného dvora. Hlavní průčelí zámku se obrací do zámeckého parku, tedy na východ, a jako jediné je dvoupatrové. Fasáda tohoto křídla je v přízemí tvořena režným lomovým zdivem, které je prolomeno okny se šambránami ve tvaru oslího oblouku. První a druhé patro mají shodně hladkou červenou omítku, od přízemí jsou oddělena patrovou římsou a zakončuje je korunní římsa tvořená obloučkovým vlysem. Okna v prvním patře ukončují suprafenestry ve tvaru oslích hřbetů s fiálami a lilií, okna druhého patra mají tvar tudorského oblouku. Centrálnímu rizalitu je v přízemí předsazeno mohutné dvouramenné kamenné schodiště vedoucí do patra, které je přístupné trojicí dveří lemovaných půlkruhově zakončenými portály posazenými na sloupy s vegetabilními hlavicemi. Schodiště sloužilo jako venkovní vstup do tzv. velkého salónu, jenž byl ústřední reprezentační místností zámku. Stupňovité
SYCHROV 141
SOUPIS_III.indd 141
3.12.2014 15:37:08
SOUPIS NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V LIBERECKÉM KRAJI
zábradlí pískovcového schodiště je zdobeno prolamovanými kružbami ve tvaru trojlistů a čtyřlistů. Uprostřed schodiště je v přízemí proražen velký profilovaný portál ve tvaru tudorského oblouku, sloužící jako spojnice zámeckého nádvoří a parku. Osazen je masivními dřevěnými vraty zdobenými řezbou a kováním. Nad vrcholem portálu se nachází hlava andílka, po stranách dva erby rohanských předků včetně klenotů a štítonošů. Z čelního pohledu vpravo je pod erbem nápis s datací: „An: DUC. 951.“, letopočet počátku rodu Rohanů. Vlevo: „10 [.]1 An: DUC.“, tento letopočet by měl být rokem 1061, ke kterému se váže zmínka o dalším předkovi rodu Rohanů – Eudonovi. Průduchy, odvětrávající prostory pod schodištěm, mají tvar kruhového okna vyplněného kružbou v podobě tří rotujících plaménků. Ve druhém patře se nachází sdružené trojdílné okno s reliéfem koruny v suprafenestře a s vegetabilními rozvilinami s dvěma nápisovými páskami. Na nich je rodové heslo: „POTIUS MORI // QUAM FOEDARI“ (Raději zemřít nežli být nečestný). Rizalit zakončuje trojúhelníkový štít, do nějž je vsazen kamenný rohanský erb s dalším rodovým heslem: „Roy ne puys, duc ne daygne, Rohan suys“ (Králem být nemohu, vévodou být nechci, jsem Rohan) a datací: „1820“ (získání Sychrova). Postranní rizality mají po celé výšce fasádu z režného lomového zdiva, v prvním patře jsou opatřeny balkónem s kružbovým zábradlím a zakončeny jsou kamenným trojúhelníkovým vikýřem. Přístup je umožněn dveřmi řešenými obdobně jako u centrálního rizalitu – navíc je zde znázorněna orlice s jednoduchými štíty s routami. Portály ukončují supraporty s rozvilinami (vinnými úponky) a erby předků s nápisy. Z čelního pohledu vlevo: „Jeanne de Navarre. 1377.“, vpravo: „Rohan Rochefort“. Fasáda obrácená do nádvoří je opatřena bílou omítkou s mramorovanými šambránami oken a korunní římsou s obloučkovým vlysem. V přízemí nádvorní fasády je proražen trojdílný průjezd s pískovcovým ostěním. Mezi okny prvního patra a nad portálem průjezdu jsou na fasádě namalovány erby Rohanů a s nimi spřízněných rodů. V průjezdu se nacházejí další dva reliéfy erbů. Střecha východního křídla je valbová, krytá břidlicí a osazená dřevěnými vikýři s fiálami. Severní průčelí je
142 SYCHROV
SOUPIS_III.indd 142
3.12.2014 15:37:10
OKRES LIBEREC
řešeno obdobně jako východní, vstupní, a člení ho kamenný rizalit vrcholící štítem. V patře rizalitu nalezneme balkón, který je nesený krakorci a z každé strany doplněný okny majícími v suprafenestrách opět erby rohanských předků s nápisy. Z čelního pohledu vlevo čteme: „Rohan Soubise“ a vpravo: „Bouillon“. Portál balkónu ve druhém patře n ese m edailon j ezdce n a koni. Na jižní straně přiléhá k parkovému průčelí hranolová věž, zvaná Rakouská, jejíž fasáda je do úrovně druhého patra řešena shodně jako u přilehlého rizalitu. Třetí patro je prolomeno na každé straně sdruženými okny se suprafenestrou ve tvaru oslího hřbetu zakončeného kytkou. Vyhlídkovou plošinu na vrcholu věže ohraničuje kamenná balustráda se čtyřmi nárožními fiálami. Druhá věž zámku, zvaná Bretaňská, se nachází v rohu východního a severního křídla. Je vystavěna z neomítaného lomového zdiva, v přízemí a patře je prolomena obdélnými sdruženými okny, ve druhém patře se nachází sdružené okno se suprafenestrou ve tvaru oslího oblouku, vrcholící fiálou. Třetí patro, osvětlené kruhovým oknem s motivem dvou rotujících plaménků, má fasádu rozčleněnou lizénami do osmi obdélných polí. Nejvyšší patro tvoří ochoz vynesený na krakorcích, jehož fasáda je bíle omítnuta a prolomena řadou malých okének a čtyřmi hodinovými ciferníky směřujícími do čtyř světových stran. Střecha věže je kuželovitá, krytá břidlicí a zakončená měděnou makovicí s figurální plechovou korouhví. Severní křídlo má vnější i nádvorní fasádu opatřenu bílou omítkou s mramorovanými šambránami oken a korunní římsou s obloučkovým vlysem. Mezi okny jsou namalovány erby rodů spřízněných s Rohany. Severní průčelí je doplněno čtyřmi kamennými konzolami, na nichž spočívají pod kamennými baldachýny pískovcové sochy rohanských předků v podživotní velikosti. Jedná se o kopie soch od Josefa Kamila Böhma (1828– 1862). V roce 1860 je zhotovil pro schodišťovou halu, kterou pojal architekt Bernard Grueber (1807–1882) jako přehlídku rodové prezentace. Původně šest soch bylo roku 1893 přemístěno do průjezdu východního křídla a následně čtveřice z nich – sochy Bertranda du Guesclin (1320– 1380), Oliviera de Clisson (1336–1407), Pierra de Rohan (1451–1513) a Jeana de Montauban (1412–1466) umístěna na současné místo. Střecha křídla je sedlová, na nádvorní straně krytá břidlicí, na vnější straně měděným plechem a na nádvorní straně ji doplňují tři dřevěné vikýře s jehlancovým zastřešením. Jižní křídlo má vnější fasádu opatřenu červenou omítkou s bíle zvýrazněnými architektonickými prvky, nádvorní fasáda je omítnuta bíle s mramorovanými šambránami oken, lizénami a také korunní římsou s obloučkovým vlysem. Mezi okny prvního patra jsou na nádvorní fasádě namalovány rovněž erby rodů spřízněných s Rohany. Východní polovina jižního křídla je nepatrně vyšší, neboť v sobě ukrývá mohutný prostor reprezentačního schodiště. Střecha je sedlová, krytá břidlicí a opatřená dřevěnými vikýři. V místě výškového rozdílu je střecha předělena kamenným stupňovitým štítem. Západní křídlo je na straně obrácené do čestného dvora opatřeno v přízemí fasádou z režného lomového zdiva, patro je červeně omítnuté. Střed tohoto průčelí zaujímá kamenný rizalit, v jehož přízemí je prolomen průjezd ve tvaru tudorského oblouku. V prvním patře rizalitu se nachází balkón s prolamovaným zábradlím, jenž je zaklenut polokruhovým obloukem spočívajícím na dvou nízkých sloupcích s vegetabilními hlavicemi. Dveře balkónu završuje ve štuku provedený rohanský erb včetně štítonošů, lemovaný Řádem zlatého rouna. Rohanský erb, obklopený vegetabilními motivy, se nachází i ve stupňovitém štítu rizalitu, který vrcholí věžičkou s kovovou korouhví. Nádvorní fasáda západního křídla je opatřena bílou omítkou s mramorovanými šambránami oken a korunní římsou s obloučkovým vlysem. V přízemí je proražen průjezd ve tvaru tudorského oblouku, mezi okny prvního patra jsou opět namalovány erby rodů spřízněných s Rohany. Střecha křídla je valbová, krytá břidlicí a na obou stranách opatřená vždy čtyřmi dřevěnými vikýři s jehlancovým zastřešením. Po stranách západního křídla se nacházejí dvě architektonicky stejně pojednané hranolové věže, opatřené v přízemí průchodem opět ve tvaru tudorského oblouku, v patře balkónem s kružbovým zábradlím a ve druhém patře kruhovým oknem s rozetou. Na průčelích věží, zakončených cimbuřím, se pohledově uplatňuje režné lomové zdivo, korunní římsa s obloučkovým vlysem je světle omítnuta. Severně umístěná věž má v supraportě nad vstupem balkónů erb rohanských předků s datací: „A: D: // 1534.“ a nápisovou páskou se jmény: „Isabeau de Bourbon femme de Réné I. Duc de Rohan“. K severní věži se připojuje obdélné
SYCHROV 143
SOUPIS_III.indd 143
3.12.2014 15:37:12
SOUPIS NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V LIBERECKÉM KRAJI
jednopatrové křídlo s hladkou červenou omítkou a bíle zvýrazněnými architektonickými prvky. V jeho přízemí se nacházejí velká dřevěná vrata do někdejších kočároven. Střecha je valbová, krytá břidlicí a doplněná trojúhelníkovými vikýři. Na severu je toto křídlo zakončeno dvoupatrovou válcovou věží z neomítaného cihelného zdiva, jež je zakončena vysokou jehlancovou střechou s makovicí a korouhví. K jižní hranolové věži se rovněž připojuje postranní jednopatrové křídlo, zvané Bertino, které má půdorys písmene L. Jeho fasáda má hladkou červenou omítku s bíle natřenými architektonickými prvky. V přízemí se nachází pět velkých dřevěných vrat do někdejších kočároven. Střecha křídla je valbová, krytá břidlicí a doplněná dřevěnými vikýři s jehlancovými stříškami. Na jižním průčelí Bertina křídla se nachází dvoupatrová válcová věž, jejíž horní část je vyzděna z neomítaných cihel. Střecha věže je kuželovitá a zakončená makovicí s korouhví. (vt)
zámecká kaple Zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie navazuje na jižní straně na parkové průčelí zámku, s nímž tvoří jeden architektonický celek. Byla vystavěna v letech 1856–1862 podle návrhu architekta Josefa Pruvota. Jednolodní kaple s pravoúhle zakončeným presbytářem a pětibokou věží je vystavěna z neomítaného smíšeného zdiva. Loď kaple má obdélný půdorys a na východní i západní straně jsou její stěny prolomeny dvěma úzkými hrotitými okny, nad nimiž se nachází ještě malé kruhové okénko. Okna jsou vyplněna kružbami, do nichž jsou vsazeny sklomalby od Jana Zachariáše Quasta (1814–1891) s výjevy z mariánské legendy. Obdobná okna prosvětlují též presbytář. V rozích je zdivo lodi i presbytáře zpevněno opěráky, zakončenými fiálou. Průčelí jsou opatřena soklem a pod profilovanou korunní římsou vlysem trojlistů. Sedlové střechy kryje měděný plech. Na východní straně vyrůstá z hřebene střechy lodi polygonální kamenná sanktusníková věžička prolomená úzkými okny a završená jehlancovou stříškou zakončenou křížem. Střecha presbytáře vrcholí dalším křížem. Pětiboká věž má v přízemí proražený vstup opatřený portálem ve tvaru lomeného oblouku, dvoukřídlými dřevěnými dveřmi a novodobou kovanou mříží. Vede k němu jednoduché schodiště s nízkými kamennými zábradlími po stranách. Nad tímto soukromým vstupem do kaple se nachází informační mramorová deska s dvoujazyčným nápisem: „PRIVAT - KAPELLE. / Der Zutritt zu
dieser Schlosskapelle / welche lediglich nur für den Gottes= / dienst der fürstlichen Familie und deren / Angestellten erbaute wurde ist Frem= / den nur in so lange gestattet als es / die fürstliche Obrigkeit erlaubt. // SOUKROMNÁ - KAPLE. / Zámecká tato kaple určena / k bohoslužbě výhradně pro čle= / ny knížecí rodiny a knížecí zři= / zence jest přístupnou cizím / pokud vrchnost knížecí to / dovoluje“. Okna v prvním patře jsou zakončena kružbami a vyplněna barevnými skly. V nejvyšším patře jsou malá okna ve tvaru lomeného oblouku, z nichž obě postranní jsou jednoduchá a prostřední trojité. Nároží věže zpevňují opěráky, které se směrem nahoru zužují. Pod korunní římsou obíhá vlys trojlistů. Vrchol věže je zakončen cimbuřím. Vstup do kaple, přístupný chodbou východní křídla, je osazen náročně ztvárněným novogotickým portálem se sochařskou výzdobou. V supraportě se nalézá latinský nápis s chronogramem: „O saLVe regJna / reJs obeVn tJbVs aDsta / aCne obstent pestJs / teLa faMesqVeJUVa“. (vt)
144 SYCHROV
SOUPIS_III.indd 144
3.12.2014 15:37:15
OKRES LIBEREC
sousoší Piety Pískovcové sousoší Piety je dnes umístěno v sychrovském zámeckém parku za závěrem kaple Nanebevzetí Panny Marie, kam byla v roce 1960 osazena po přemístění z křižovatky u osady Rybník. Dílo neznámého barokního tvůrce obsahuje dataci 1762 (podle manželů Scheybalových je autorem Jan Chládek z Turnova). Betonovou podkladovou desku zakrývá objemný kvadratický sokl, ze kterého vychází konkávně prohnutý dřík, překrytý na přední straně velkou kartuší ovinutou pásem čabrak bez střapců a s obsahem latinského prosebného nápisu s chronogramem: “MARIA/ EN DILECTVS / TANTAQVE PROPTER NOS / PASS VS ESTO NOSTRA / TVTRIX ET IN AGONE / AVXILIATRIX“. Nápis je podtržen jednoduchou maureskou. V dolní části je dřík rozšířen o dvojici volut. Uprostřed římsy je vsazen reliéfní motiv planoucího srdce s monogramem: „IHS“, který byl doplněn v nedávné době. Nízký členěný nástavec vynáší sousoší Oplakávání Krista, které tvoří sedící Panna Marie Sedmibolestná a na klíně spočívající bezvládné Kristovo tělo. Truchlící žena má do hrudi vetknuto sedm mečů, levou rukou podpírá Ježíšovu hlavu a pravou ruku mu pokládá na bok. Hlavu, kterou sklání k pravé straně, má zakrytou rouchem splývajícím na záda. Vrásčitý výraz ve tváři a sklopené oči značí matčino utrpení. Záhyby Mariina šatu jsou detailně propracované a odkrývají její obutí. Vyhublé tělo zemřelého Krista má pokrčené nohy, okolo pasu uvázanou bederní roušku a pravou ruku bezvládně svěšenou k zemi. Na jeho žebrech jsou naznačená stigmata. Památka prošla v nedávné době restaurátorským zásahem. (zš)
areál čestného dvora Čestným dvorem sychrovského zámku je prostor před jeho západním průčelím, který dále ohraničují domy čp. 2, čp. 3 a čp. 4. Západní stranu čestného dvora uzavírá ohradní zeď s cimbuřím, prolomená třemi bránami. Plocha čestného dvora je upravena dvěma menšími zatravněnými záhony nepravidelného obdélného půdorysu, které jednou svou stranou přiléhají k ohradní zdi, a dále dvěma většími zatravněnými záhony nepravidelného čtvercového půdorysu. Všechny čtyřidělí od sebe a od přilehlých budov mlatové cesty. Uprostřed čestného dvora stojí pavilon studny. (vt)
dům čp. 2 Dům obdélného půdorysu je situován v severovýchodním nároží čestného dvora. Jeho současná podoba pochází z let 1847–1862 od Josefa Pruvota. Hlavní průčelí patrového domu se obrací do prostoru čestného dvora. Sedlovou střechu domu kryje břidlice a její hřeben prostupují dva zděné komíny zakončené kamenným cimbuřím. Centrálně umístěný vstup, přístupný po kamenném schodišti, lemuje pískovcové ostění a osazen je novodobými dřevěnými dvojkřídlými dveřmi. Všechna čtyři průčelí jsou opatřena kamenným soklem, patrovou římsou a korunní římsou s obloučkovým vlysem. Fasády mají hladkou omítku s červeno-bílým nátěrem, pouze v přízemí západního průčelí je prezentováno režné lomové zdivo. Okna domu jsou vyplněna čirými a barevnými skly na způsob vitraje. Štít západního průčelí je proražen kruhovým oknem. Ve štítu východního průčelí se nachází vstup s kovovými dveřmi, který je po stranách doplněn střílnovými okny a vede na železnou lávku spojující dům se sousední válcovou věží. Střecha věže je jehlancová, krytá břidlicí a vrcholí plechovou korouhví s motivy rohanského erbu – routami a hranostajími ocásky. (vt)
SYCHROV 145
SOUPIS_III.indd 145
3.12.2014 15:37:18
SOUPIS NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V LIBERECKÉM KRAJI
dům čp. 3 Dům stojí v severní části čestného dvora. Jeho současná podoba pochází z let 1847–1862 od Josefa Pruvota. Západní polovina přízemí budovy sloužila v minulosti jako stáj pro jezdecké koně, východní polovina přízemí a první patro byly určeny k ubytování někdejších knížecích zaměstnanců. V současné době je sídlem NPÚ, územní památkové správy na Sychrově. Patrový dům je postaven na obdélném půdorysu. Valbovou střechu domu, krytou břidlicí, prostupují zdobné vikýře s vysokým jehlancovým zastřešením a komíny zakončené kamenným cimbuřím. Průčelí jsou opatřena nízkým omítnutým soklem a v úrovni přízemí režným lomovým zdivem. Od hladké fasády prvního patra ho dělí patrová římsa. Korunní římsa je tvořena obloučkovým vlysem. Omítané části fasády mají bílo-červený nátěr. Objekt je přístupný čtyřmi vstupy. Hlavní vstup jižního průčelí je přístupný po dvouramenném schodišti se stupňovitým pískovcovým zábradlím. Lemuje ho pravoúhlý portál zakončený zubořezem, které evokuje cimbuří. Osazen je dřevěnými dvoukřídlými dveřmi s kovanými závěsy zdobenými routami a liliemi. Východní vstup s nadsvětlíkem se nachází v půlkruhově ukončeném portálu. Přístup umožňuje také dvouramenné kamenné schodiště se stupňovitým zábradlím. Osazen je novodobými dvoukřídlými dveřmi. Západní vstup s nadsvětlíkem lemuje segmentově ukončený portál s novodobými dřevěnými dvoukřídlými dveřmi. Vstup severního průčelí byl novodobě proražen. Okna domu mají čirá a barevná skla na způsob vitraje. Na čelní východní fasádě se nachází kamenná pamětní deska s reliéfní bustou Antonína Dvořáka a textem: „ZDE
U PŘÍTELE ALOISE GÖBLA / BÝVAL HOSTEM A TVOŘIL / ANTONÍN DVOŘÁK / VĚNOVALY SPOLEČNOST ANTONÍNA DVOŘÁKA V PRAZE / A ZPĚVÁCKÝ SPOLEK ANTONÍN DVOŘÁK V TURNOVĚ / K 110. VÝROČÍ MISTROVA NAROZENÍ V ROCE 1951“. (vt)
dům čp. 4 Dům stojí v jižní části čestného dvora a tvoří téměř totožný protějšek domu čp. 3. Původně sloužilo jeho přízemí jako koňská stáj a první patro jako obydlí knížecích zaměstnanců. Od domu čp. 3 se odlišuje jen v některých detailech. Především tím, že vstupy na východním a severním průčelí nejsou opatřeny schodišti. Dále okna přízemí severního a jižního průčelí jsou malých obdélných rozměrů, čímž odkazují na hospodářské využití těchto prostor. Také komíny jsou zjednodušené. (vt)
pavilón studny Pavilón studny se nachází uprostřed čestného dvora zámku. Byl postaven v roce 1869 podle návrhu architekta Josefa Pruvota. Osmiboký objekt je vystavěn přibližně do dvou třetin své výšky z pískovcových kvádrů, zbylá horní třetina stavby je z cihelného zdiva. Jehlancová střecha pavilónu, kterou kryje břidlice, vrcholí korouhví. Na západní straně se nachází vstup, opatřený železnými dveřmi s nadsvětlíkem, který tvoří novogotická kružba vyplněná barevnými skly. Zbylé strany stavby prolamuje sedm pravidelně rozmístěných novogotických kružbových oken ve tvaru lomeného oblouku, vyplněných taktéž barevnými skly. Pod všemi okny jsou umístěny kovové chrliče, napájející vodou nádrž, jež kopíruje obvod pavilonu. Kamenný obvod nádrže je zdoben slepými novogotickými kružbami. Na západě je nádrž přerušena vstupním schodištěm s prolamovaným zábradlím. (vt)
146 SYCHROV
SOUPIS_III.indd 146
3.12.2014 15:37:21
OKRES LIBEREC
studna Studna, která vznikla jako romantická dekorace ve třetí čtvrtině 19. století a nikdy nebyla funkční, je situována v jihozápadním cípu zámeckého nádvoří. Tvoří ji osmiboký kamenný fundament posazený také na osmiboké základně. Na čelní straně je zdobený vsazeným mramorovým rohanským erbem. Zadní strana nese nápis: „Brunnen / Verschütet.“. Do parapetu studny je ukotvena kovová konstrukce skládající se ze tří prutů, které jsou ve vrcholu vzájemně spojeny. Zdobí je stylizované úponky vinné révy a v místě spoje zlacená lilie. (vt)
elektrárna čp. 5 Dům ze druhé poloviny 19. století, využitý na počátku 20. století jako elektrárna vyrábějící elektrickou energii pro potřeby zámku, stojí v někdejší hospodářské části zámeckého areálu. Prostá patrová budova obdélného půdorysu, vystavěná ze smíšeného zdiva, je přístupná jednoduchým kamenným portálem ve východním průčelí. Střecha je valbová, krytá břidlicí. K západnímu a jižnímu průčelí domu byly novodobě přistavěny garáže s pultovými střechami. (vt)
hostinec čp. 6 Budova, vystavěná ve třetí čtvrtině 19. století, byla od počátku využívána jako hostinec. Obdélný patrový dům je umístěný ve svahu severně od zámecké budovy. Je zastřešen dvěma do kříže posazenými sedlovými střechami, vytvářejícími trojúhelníkové štíty na všech průčelích budovy. Střechy jsou vzhledem k celkové zchátralosti budovy kryty pouze lepenkou. Východní průčelí je zvýrazněno velkým pětibokým dřevěným arkýřem zakončeným polojehlancovou stříškou krytou břidlicí. Fasáda je opatřena červenou omítkou a je členěna patrovými římsami. Průčelí štítů jsou zdobena vyřezávanými dřevěnými konzolami, které nesou přesahy střešních trámů, a ve vrcholu trojúhelníkovými vyřezávanými dřevěnými výplněmi s vegetabilními a zoomorfními motivy. Vstup do budovy se nachází ze severní strany. Okna domu jsou zdobena novogotickými šambránami. (vt)
dům čp. 7 Patrový dům s obytným podkrovím, postavený ve třetí čtvrtině 19. století, se nachází v jihozápadním cípu parku. Původně sloužil jako dům ředitele zámeckého parku. V minulosti byl označován též jako švýcarský dům, neboť jeho fasáda byla zdobena řadou dnes již nedochovaných dřevěných vyřezávaných prvků. Přízemí a patro obdélného domu je vystavěno z lomového zdiva, překrytého hladkou červenou omítkou. Obytné podkroví je z režného cihelného zdiva. Sedlovou střechu domu kryje měděný plech a přesahy střešních trámů podpírají vyřezávané dřevěné konzoly. Malým trojúhelníkovým štítem, vynášeným také vyřezávanými dřevěnými konzolami, je opatřeno i severní průčelí. Vstup do budovy umožňuje jednoduchý pískovcový portál severního průčelí, krytý ozdobnou dřevěnou stříškou. Okna v prvním patře jsou opatřena ozdobnými vyřezávanými dřevěnými šambránami. Podkroví je na delších průčelích osvětlováno řadou malých okének, větší okna se nacházejí pouze ve štítech. Východní štít je navíc doplněn balkónem, který nesou dřevěné konzoly a je opatřen vyřezávaným zábradlím. (vt)
SYCHROV 147
SOUPIS_III.indd 147
3.12.2014 15:37:24
SOUPIS NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V LIBERECKÉM KRAJI
dům čp. 9 Podlouhlý obytný dům, původně určený pro členy zámeckého personálu, stojí v někdejší hospodářské části zámeckého areálu. Budova je přízemní, vystavěná ze smíšeného zdiva a opatřená hladkou omítkou, kterou člení pouze šambrány oken a korunní římsa. Polovalbovou střechu kryje břidlice. V objektu se nacházelo více bytových jednotek, a proto je přístupný celkem třemi vchody s pískovcovými portály. (vt)
dům čp. 10 Obytný dům se nachází v někdejší hospodářské části zámeckého areálu. Vzhledem ke svému původnímu určení, kdy sloužil jako obydlí členů zámeckého personálu, se jedná o nenáročnou obdélnou přízemní stavbu vystavěnou ze smíšeného zdiva a opatřenou hladkou omítkou zvýrazněnou pouze šambránami oken a korunní římsou. Vstup do budovy umožňuje jednoduchý kamenný portál se světlíkem v západním průčelí, opatřený dvoukřídlými novogotickými dveřmi. Střecha domu je polovalbová, krytá břidlicí. (vt)
hospodářská budova čp. 15 Přízemní budova ze druhé poloviny 19. století stojí v prostoru zásobní zahrady. Má půdorys písmene L, je vystavěna z cihel a hladce omítnuta. Kratší křídlo budovy, obrácené k jihu, sloužilo jako skleník, a proto je opatřeno dvěma velkými zasklenými stěnami. Sedlovou střechu stavby kryje měděný plech. Podstřeší, kdysi využívané jako seník, je z východu přístupné manipulačním vikýřem. (vt)
hospodářská budova u čp. 8 Budova ze druhé poloviny 19. století se nachází na rozhraní někdejší hospodářské části zámeckého areálu a zásobní zahrady. Vystavěna je z lomového kamene, který je však prezentován pouze na severní straně, zbylá průčelí jsou opatřena hladkou omítkou. Polovalbová střecha je kryta vláknocementovými šablonami a na severní straně ji prostupují zděné vikýře. Okna budovy mají parapety z pískovcových kvádrů. Západní průčelí je prolomeno vjezdovými vraty, jejichž cihlové zaklenutí není omítané a kontrastuje tak se zbytkem fasády. (vt)
148 SYCHROV
SOUPIS_III.indd 148
3.12.2014 15:37:28
OKRES LIBEREC
areál parku Park leží na konci náhorní planiny, která se strmě svažuje do údolí říčky Mohelky. První náznaky zahrady u sychrovského sídla lze pozorovat v polovině 18. století, kdy zámek přešel do vlastnictví Františka Josefa Jiřího z Valdštejna. V tu dobu byla za zámkem založena nevelká okrasná zahrada. Od roku 1820 nový majitel kníže Karel Alain Rohan začal nejen s úpravou zámku do klasicistní podoby, ale i s budováním okrasné zahrady. Základním principem zahrady je „Patte d´oie“ neboli husí noha – tříosý systém s jednotlivými průhledy sledovaný výsadbou, přičemž hlavní pozorovací bod vychází ze zámecké terasy. Od centrálního schodiště je veden ústřední průhled velkou loukou s kulisovitě rozvolněnými stěnami k oranžérii s otevřenou arkádou a sloupořadím. V první třetině osy je umístěna fontána. Severní osa parku je zakončena romantickou branou, zvanou Arturův hrad, při níž bývala i poustevna. Třetí osu parku tvoří příjezdová cesta lemovaná pět set metrů dlouhou alejí pyramidálních dubů, která pokračuje za branou se dvěma strážními domky dále do krajiny starší lipovou alejí zvanou Rohanka a je pohledově ukončena věží kostela v Jenišovicích. Systém tří os je volně doplněn dalšími, hlavně okružními cestami, které umožňují zajímavé průhledy a pohledy na významné a cenné solitéry. Parkové cesty navazující na příčné boční průhledy jsou vedeny v terénních prohlubních, aby svými liniemi nerušily hladinu lučních ploch, z nichž vyčnívají jen osově položené bazény s fontánami. Připraveno bylo zřízení velké vodní nádrže, k tomu však nedošlo, zbudováno bylo jen malé jezírko jako součást charakteristické, tzv. čínské zahrady, jíž protékal potůček. Od roku 1850 se ujal dalšího budování parku kníže Kamil Rohan. Náčrty parku pocházejí z roku 1852 od Josefa Pruvota, ale od roku 1855 park pěstoval po celých čtyřicet let zahradní ředitel Vojtěch Mašek (1829– 1902). Ten navázal na klasicistní základ a pokračoval soudobou formou, kterou naplnil sbírkou dřevin. Rozvolnil severní osu, knížete podporoval ve sběratelství a založili arboretum, oddělené od parku řadou pěti skleníků. Sychrovský park byl osázen také četnými exoty z ciziny. Je jedním z našich dendrologicky nejzajímavějších parků a byl předlohou pro vznik řady významných arboret. Nástupcem Kamila Rohana se stal jeho synovec Alain Rohan (1853–1914), který se o údržbu parku nestaral. Velkou sbírku rostlin ve sklenících a malé alpinum nechal v roce 1894 odstranit. A roku 1895 musel zahradní ředitel Vojtěch Mašek ze Sychrova odejít. Park má rozlohu 26 hektarů. Dnes zde najdeme více než 203 druhů nejrůznějších jehličnanů a listnatých dřevin. (vk)
alej zvaná Rohanka Alej Rohanka je jednou ze tří páteřních os parku na Sychrově. Je zdaleka nápadná, neboť je vedena v nejvyšší části planinové sychrovské terasy. Alej tvoří dvě řady sloupovitých dubů a od hranice parku, kde vchod uzavírá ozdobná železná brána s dvěma strážními domky po stranách, se rozšiřuje cesta, kterou zdobí čtyři řady malolistých a velkolistých lip Tilia cordata, Tilia Platyphyllos. Původní počet lip byl 240. Prvně měla alej spojit zámek s jenišovickým kostelem. Pro odpor sedláků, kteří Rohanovi odmítli přenechat potřebné pozemky, však cesta s alejí zůstala v počáteční fázi. V dubové aleji je použitým výsadbovým materiálem převážně Quercus robur ´Fastigiata´ typ ´Pyramidalis´; typ, který vypěstoval zahradník Vojtěch Mašek; typ´Cupressoides´ a typ ´Nestandard´. Dubová alej je příkladem otevřené aleje, v níž je uplatňován princip, kdy je profil cesty širší než vyvinuté koruny stromů a zároveň je vysázena úzkými, pyramidálními formami stromů. Tímto je umožněn hluboký prostorový pohled směrovaný alejí k reprezentativní budově. Na východním konci aleje stojí boží muka k úctě Panny Marie. (vk)
SYCHROV 149
SOUPIS_III.indd 149
3.12.2014 15:37:31
SOUPIS NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V LIBERECKÉM KRAJI
alej k Arturovu hradu Alej tvoří levou – severní osu parku. Je nevýrazná, rozvolněná, ukončena po několika desítkách metrů stavbou romantického Arturova hradu. V současné době se však vzhledem k mohutnosti buků průhledově téměř neuplatňuje. Hrad – umělá zřícenina – je vytvořen jako brána do krajiny a optický přechod k dálkovým pohledům přes údolí řeky Mohelky. (vk)
oranžérie čp. 11 Oranžérie stojí v severovýchodní části zámeckého parku a její budova pohledově uzavírá hlavní parkovou osu směřující od zámku. Výstavba proběhla v letech 1831–1835, k dalším stavebním úpravám došlo v roce 1850 a především v roce 1852, kdy oranžérie dostala dnešní podobu podle návrhu architekta Josefa Pruvota. Po dokončení této poslední přestavby si však oranžérie ponechala jen dosavadní název, nikoliv funkci. Zatímco původně byla určena pro uchování teplomilných rostlin, nově začala sloužit jako letohrádek. Po smrti knížete Kamila Rohana byla na oranžérii prováděna jen nejnutnější údržba a objekt začal chátrat. Tato situace se výrazněji nezměnila ani po roce 1945, neboť po celou druhou polovinu 20. století byly prováděny opět jen dílčí opravy. Celkovou památkovou obnovou prošla značně zanedbaná oranžérie až v letech 2006–2010, kdy jí byla navrácena původní podoba z doby po roce 1852. Oranžérie je vystavěna na půdorysu připomínajícím písmeno E. Střechy jsou sedlové, kryté břidlicí. Přesahy střešních trámů podpírají vyřezávané dřevěné konzoly, štíty čelního průčelí jsou opatřeny vyřezávanými lištami. Zdobné dřevěné prvky v podobě věžiček a fiál prostupují také střechu. Základem stavby je ústřední obdélná převyšující část, spojená na každé straně úzkými křídly se dvěma pavilóny. Hlavní průčelí stavby, obrácené k západu, tvoří otevřená arkádová chodba se sloupy a pilastry zakončenými akantovými hlavicemi, které vynášejí křížovou klenbu chodby, jejíž jednotlivá pole jsou zvýrazněna štukovými žebry. K ústřední části a postranním pavilónům vedou schodiště půlkruhového půdorysu, směřující ke dveřím do jednotlivých částí, vsazených do hladkých pískovcových portálů. Budova je opatřena světlou hladkou omítkou, vystupující architektonické články, sloupy a polosloupy jsou mramorované. (vt)
strážní domky čp. 13 a čp. 14 Strážní domky se nacházejí ve východní části zámeckého parku po stranách brány I. K jižní straně brány přiléhá domek čp. 13, k severní domek čp. 14. Vystavěny byly již v první polovině 19. století, ale jejich současná podoba pochází z období romantické přestavby zámeckého areálu ze třetí čtvrtiny 19. století. Přízemní budovy obdélného půdorysu kryjí valbové střechy s břidlicovou krytinou. Hlavní průčelí domků jsou obrácena k východu a jejich fasádu tvoří dvě slepá novogotická kružbová okna, mezi která je vložen pětiboký arkýř, vybavený výraznou korunní římsou a zakončený jehlancovou stříškou. Domy jsou opatřeny dvěma vchody v jednoduchých pískovcových portálech. Jižní vstupy jsou přístupné po venkovních schodištích. Fasády domků jsou bíle omítané, pouze na východním průčelí domu čp. 13 se pohledově uplatňuje režné zdivo. (vt)
150 SYCHROV
SOUPIS_III.indd 150
3.12.2014 15:37:36
OKRES LIBEREC
vodárenská věž Vodárenská věž stojí v severní části parku v blízkosti oranžérie. Byla postavena v roce 1891 podle projektu Franze Wordrena. Věž byla nedílnou součástí vodovodního systému v areálu zámku. V jejím nejvyšším patře se nachází mohutný rezervoár na vodu, která se do něj přečerpávala z nedaleké říčky Mohelky a byla z něho dále rozváděna po parku. Věž je kruhového půdorysu, je vystavěna z neomítnutého lomového zdiva a cihel. Vstup do ní, přístupný po jednoramenném schodišti lemovaném stupňovitým kamenným zábradlím zdobeným u vchodu dvěma koulemi, se nachází ve zvýšeném přízemí. Patro, oddělené od přízemí římsou z pískovcových kvádrů, je prolomeno čtyřmi sdruženými okny, která mají tvar lomeného oblouku. Druhé patro, oddělené opět římsou z cihel a pískovcových kvádrů, je vyneseno na krakorcích. Jeho cihlová fasáda je zdobena lomenými arkádami. Nízkou střechu kryje měděný plech a završuje dřevěná polygonální lucerna, zakončená jehlancovou stříškou s korouhví. (vt)
chaloupka Dřevěná chaloupka stojí v jihozápadní části zámeckého parku v blízkosti aleje pyramidálních dubů zvané Rohanka. Byla vystavěna ve druhé polovině 19. století jako romantické venkovské stavení (tzv. Bauernhaus) a spolu s holubníkem se jedná o ukázku rustikálního vlivu na drobnou architekturu zámeckého parku. Obdélná roubená konstrukce chaloupky stojí na nízké kamenné podezdívce. Hlavní průčelí objektu, opatřené trojúhelníkovým štítem a vstupními dveřmi, je obráceno k západu. Střecha je sedlová, krytá měděným plechem. (vt)
altánek Altánek, vybudovaný ve druhé polovině 19. století ve stylu romantické gotiky, byl situovaný vedle bývalého zámeckého hostince čp. 6, ale kvůli statickému narušení svahu byl rozebrán a provizorně uložen. Altán s hrázděnou konstrukcí měl půdorys písmene L a byl krytý sedlovou střechou s břidlicovou šablonou. Štít střechy zdobila dřevěná trojúhelníková výplň s vyřezávanými vegetabilními a zoomorfními motivy. (vt)
vyhlídka zvaná Rudolfova Rudolfova vyhlídka, vystavěná v 80. letech 19. století, stojí v severní části parku, odkud se naskýtá pohled na údolí říčky Mohelky i vzdálený Ještěd. Autor stavby je neznámý, z roku 1884 se však dochovaly dva nerealizované návrhy od Franze Wordrena. Vyhlídka byla pojmenována podle rakouského korunního prince Rudolfa, jenž navštívil Sychrov dne 10. července 1871. V roce 1922 se vzhled stavby částečně změnil. Sloup s habsburskou orlicí byl tehdy snesen a nahrazen bustou Panny Marie, a to jako poděkování za záchranu života posledního šlechtického majitele zámku Alaina Rohana a jeho manželky při automobilové havárii. Po druhé světové válce se však busta ztratila a v posledních letech byla vyhlídce navrácena její původní podoba z 19. století. Vyhlídka je tvořena plošinou chráněnou kamenným zábradlím, které je uprostřed polokruhově vyklenuto. Zábradlí je rozčleněno čtyřmi pilířky, jež jsou zdobeny vpadlými poli ve tvaru trojlaločného oblouku. Na parapetu zábradlí navazují na tyto pilířky dekorativní pískovcové vázy. Výplň
SYCHROV 151
SOUPIS_III.indd 151
3.12.2014 15:37:38
SOUPIS NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V LIBERECKÉM KRAJI
zábradlí tvoří úhlopříčně kladené cihlové tvarovky vytvářející motiv čtyřlistu. Uprostřed vyhlídkové plošiny je umístěn mramorový sloup završený habsburskou orlicí, skládající se z hranolového podstavce a tordovaného sloupku zdobeného břečťanem. Na jižní straně podstavce je vysekaný nápis: „MARIA HILFT ! / 18. Dezembri 1921.“. (vt)
bazény s fontánami V parku se nachází pět klasicistních bazénů s fontánami z první čtvrtiny 19. století. Bazén s Amorem a volavkou je umístěn v hlavní parkové ose směřující od zámku k oranžérii. Vnější část kamenné oválné nádrže je zdobena reliéfním pásem s motivem čtvrtkruhů. Uprostřed bazénu je na dvou hranolových soklech osazeno figurální sousoší, zhotovené ze slitiny zinku a cínu, které představuje nahého chlapce držícího za krk volavku, v jejímž zobáku je umístěn vodotrysk. Na podstavci sousoší, jenž má podobu stylizované skály s plazící se želvou, je signatura: „A. Kitschelt / Wien“, dokládající, že plastika byla zhotovena v továrně na dekorativní výrobky z bronzu a litiny, založené Augustem Kitscheltem († 1863) v roce 1835 ve Vídni. Bazén se sousoším divokých mužů je umístěn před hlavním průčelím oranžérie. Výtvarné pojetí jeho kamenné oválné nádrže je totožné jako u předešlého bazénu. Uprostřed nádrže je na hranolovém podstavci osazeno barokní figurální sousoší z první poloviny 18. století, zhotovené z pískovce. Sousoší představuje dva polonahé vousaté muže stojící zády k sobě na skále, kteří na svých vzájemně propletených rukou drží velkou lasturu zdobenou čtyřmi maskarony. Rozevřená ústa maskaronů slouží jako vodotrysky. Bazén s alegorií podzimu se nachází v jihozápadní části zámeckého parku, nedaleko brány vedoucí z parku do zásobní zahrady. Vnější část konkávně a konvexně vykrajované oválné mramorové nádrže je po celém svém obvodu zdobena motivem vejcovce. Na podstavci uprostřed bazénu je osazeno litinové sousoší ze druhé poloviny 19. století, jež je alegorií podzimu. Tvoří ho dva putti s věnci vinné révy ve vlasech a s hrozny vína u nohou, kteří ve vzájemném zápase stlačují vinný měch, na jehož vrcholu je instalován vodotrysk. Bazén umístěný před jižním průčelím Bertina křídla má kamennou kruhovou nádrž, která je na své vnější i vnitřní straně členěna žebrováním imitujícím povrch lastury. Poslední bazén je posazen před severní průčelí zámku a tvoří jej kruhová kamenná nádrž s obrubní v podobě mohutného oblounu. Vnější strana nádrže je hladká, bez výzdoby. Vodotrysk uprostřed bazénu tvoří prostá kovová trubka. (vt)
mostek Litinový mostek, postavený v 70. letech 19. století podle návrhu Josefa Pruvota, se nachází v severní části parku a klene se přes nevelkou nádrž jezírka, jež bylo součástí dnes už zaniklé čínské zahrady. Mostek má lomený tvar a je opatřen litinovým zábradlím v podobě suchých splétaných větví. (vt)
152 SYCHROV
SOUPIS_III.indd 152
3.12.2014 15:37:43
OKRES LIBEREC
holubník Dřevěný holubník, pocházející ze druhé poloviny 19. století, se nachází v těsné blízkosti severovýchodního nároží parkového průčelí zámku. Holubník stojí na vysokém dřevěném kůlu, má kruhový tvar a je kryt šindelovou střechou. Tvoří ho dvě patra, přičemž do každého z nich vedou čtyři výletové otvory. (vt)
kamenná pumpa Pískovcová pumpa stojí v severní části zámeckého parku v blízkosti Rudolfovy vyhlídky a pochází ze třetí čtvrtiny 19. století. Pumpa má tvar břečťanem porostlého kmene stromu, jenž je zakončen mohutnou korunou tvořenou spletencem větví a břečťanových úponků. (vt)
ptačí napajedlo Ptačí napajedlo, pocházející ze druhé poloviny 19. století, se nachází v těsné blízkosti buku lesního střihanolistého rostoucího v zámeckém parku při cestě od zámku směrem k Arturovu hradu. Jedná se o malou obdélnou kamennou nádrž s vnitřními zaoblenými hranami. (vt)
zásobní zahrada Zásobní zahrada se nachází jihovýchodně od zámku a navazuje na hospodářský dvůr. Na jihu je pozemek ohraničen ohradní zdí se dvěma baštami. Jde o plochu, která byla určena pro utilitární využití, především pro pěstování ovoce a zeleniny. Později byl však tento prostor využit pro šlechtění ovocných stromů. Nacházelo se zde tzv. ovocnářské oddělení, kde se pěstovaly nejlepší ovocné odrůdy a občas se tu konaly i výstavy. Největší pozornost si zaslouží především francouzská odrůda hrušky máslovky, kterou se na Sychrově podařilo vypěstovat. Působil zde i vliv svijanské školky. Nelze opomenout také šlechtění okrasných stromů a keřů. Křížením zde vznikly nové druhy dřevin, které nesly jméno po Rohanovi jako červenolistý buk Fagus silvatica 'Rohanii'. Některé druhy dodnes spatříme v bývalé císařské botanické zahradě v Schönbrunnu a jinde, kam byly buď rozdány, nebo prodány. Dnešní podoba zásobního zahradnictví naprosto neodpovídá historické skutečnosti, výsadby v tomto prostoru jsou zpustlé a přerostlé. Dnes slouží zásobní zahrada jako zázemí pro správu a údržbu parku a čeká na celkovou obnovu. (vk)
skleníky Skleníky jsou situované v jihozápadním cípu zásobní zahrady, před jižním průčelím hospodářské budovy. Sloužily k základním zahradnickým účelům, především jako množárna. Je však možné, že i tento prostor byl využíván k pěstování orchidejí, bromélií, kapradin a dalších subtropických a tropických rostlin z nejrůznějších čeledí a rodů. Skleníky byly postaveny do půdorysu písmene L a jejich křídla spojovala výtopna. Nízká cihlová stavba s vysokým komínem byla ale ve druhé polovině 20. století zbořena. Skleník, který přiléhal k její jižní fasádě, je z poloviny zapuštěný do terénu a jeho boční stěny jsou zpevněné kamennými deskami. Delší strany mají horní okraj ukončený zaoblenou zídkou, na kterou dosedá sedlová kovová konstrukce. V interiéru se dochovaly dva dlouhé stoly, jeden je přistavěný k východní stěně a druhý je situovaný volně v prostoru. Druhý skleník orientovaný od východu k západu má prosklenou pultovou střechu, která se na severní straně opírá o vysokou zeď ze smíšeného zdiva. Jeho jižní stěna je z velké části zapuštěná v terénu,
SYCHROV 153
SOUPIS_III.indd 153
3.12.2014 15:37:46
SOUPIS NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V LIBERECKÉM KRAJI
nad kterým ji ukončuje nízká kamenná zídka. Vnitřní prostor je rozdělený příčnou zdí na dvě části, které jsou spojené segmentově zaklenutým průchodem. Kovové konstrukce obou skleníků jsou značně poškozené korozí a na některých místech zcela chybí, stejně jako skleněné tabule. (vk)
ohradní zeď a oplocení s bránami Rozsáhlý areál zámku je od třetí čtvrtiny 19. století vymezen nejen ohradní zdí se dvěma baštami, ale také litinovým oplocením. Komunikačně je přístupný celou řadou bran a branek. Ohradní zeď obepíná západní okraj čestného dvora zámku a dále jihozápadní okraj někdejší hospodářské části zámeckého areálu a zásobní zahrady. Zeď ve stylu romantické gotiky má podobu hradební zdi s cimbuřím. Je postavena z lomového kamene, stínky cimbuří jsou z masivních pískovcových kvádrů a proluky mezi stínkami jsou kryty šikmými kamennými deskami. Na několika místech je prolomena vjezdovými bránami, v úseku přiléhajícím k zásobní zahradě je zpevněna dvěma baštami, které se nacházejí v místech mírného zalomení zdi. Bašty mají podobu malé válcové vížky, jejíž přízemí je vystavěno z lomového kamene a je zastřešeno prejzovou krytinou. Patro je cihlové, hladce omítané a ukončené kuželovou střechou s měděnou makovicí. Ze zahrady jsou bašty v přízemí přístupné nízkým portálem, nad nímž se nachází
154 SYCHROV
SOUPIS_III.indd 154
3.12.2014 15:37:50
SOUPIS PAMÁTEK O K R E S
L I B E R E C
Lu–Ž Editorka: Petra Šternová Autoři anotací: Renata Černá, Petr Freiwillig, Vladimíra Králová, Tereza Konvalinková, Olga Křížková, Martin Ouhrabka, Zuzana Šonská, Petra Šternová, Jana Šubrtová, Renata Tišerová, Vladimír Tregl Transliterace nápisů: Zuzana Šonská Zpracování mapových podkladů: Vladimír Vrabec Jazyková redakce: Dana Adámková Grafické práce, sazba: Michael Čtveráček Fotografie: Michael Čtveráček a další autoři – Bedřich Beneš, Jaroslav Boháč, Ivo Habán, Pavel Jakubec, Jiří Kramer, Roman Kursa, Ivona Nowaková, Martin Ouhrabka, Ludmila Skokanová, Zuzana Šonská, Petra Šternová, Hana Veselá, NPÚ, ÚOP v Liberci, SML, ObÚ Křižany Předtisková příprava fotografií: Bárta & Bárta Tisk: EUROPRINT a.s. Mapové podklady: © Český úřad zeměměřičský a katastrální © Historický ústav AV ČR, v. v. i. V listopadu 2013 vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci Děkujeme všem firmám, institucím a jednotlivcům, kteří nejrůznějšími formami pomoci přispěli k vydání této knihy ISBN 978-80-87810-01-9
SOUPIS_III.indd 240
3.12.2014 15:41:18