aktuálně
Bezpečnost posílí noví strážníci městské policie Radnice páté městské části hostila v úterý 10. června setkání ředitele městské policie Eduarda Šustera s 1. zástupcem starosty Prahy 5 Petrem Lachnitem (ANO) a starosty přilehlých městských částí Velká Chuchle, Radotín a Zbraslav. Městská policie v Praze dokončila na začátku letošního roku restrukturalizaci, změny se dle slov jejího ředitele dotkly 300 tabulkových míst. Díky nim však ubylo administrativních pozic a posílily se počty tabulkových míst pro strážníky v ulicích. Praha 5 nově získala 23 míst pro strážníky, bohužel se ale objevily problémy s náborem zaměstnanců. Kritéria pro přijetí nových strážníků musejí být dle Eduarda Šustera přísná: „Nábor jsme zahájili kampaní v lednu, přihlásilo se nám kolem patnácti set zájemců. Formální podmínky splnilo 471 zájemců, kteří prošli do výběrového řízení. V něm ale uspělo pouze 27 jedinců. Kritéria musí být přísná, úskalím jsou především osobnostní testy. Strážník musí být vyrovnaná a spolehlivá osobnost, nelze proto laťku jakkoliv snižovat,“ vysvětlil ředitel Šuster.
Radnice podporuje nábor Městská část Praha 5 s lokálním ředitelstvím městské policie úzce spolupracuje, například v oblasti preventivních akcí či regulace drogové scény. „V roce 2011 se podařilo rozbít otevřenou drogovou scénu, která patřila k největším ve střední Evropě. Lokalitou Skalka a Na Knížecí prošlo v té době téměř tři tisíce narkomanů denně, dnes jde pouze o vyskytující se jednotlivce. Své zásluhy na tom mají i městští strážníci, kte-
MEZI PRAVIDELNÉ činnosti strážníků patří i účast na preventivních a osvětových akcích. Foto: Michal Fairaizl ří jsou v ulicích vidět. Praha 5 proto nábor na téměř tři desítky neobsazených míst podporuje, dopad na bezpečnost v ulicích bude jednoznačný,“ sdělil Petr Lachnit (ANO), 1. zástupce starosty Prahy 5. Místní ředitelství Městské policie Praha 5 patřilo k těm, která byla personálně nejvíce posílena. Přibylo 23 tabulkových míst, bohužel v současnosti je 28 míst stále neobsazených. Příští rok bude navíc pro zaměstnance bezpečnostních složek náročnější. Hlavní město hostí například MS v hokeji a ME ve fotbale do 21 let. I proto se městská část Praha 5 rozhodla pomoci oslovit potenciální zájemce o zaměstnání u městské policie. „Spolupráce mezi strážníky a Prahou 5 je dlouhodobě na vysoké úrovni. Osvěd-
čil se model přímé spolupráce s jednotlivými odbory úřadu, například odborem dopravy, správy veřejného prostranství nebo školství. Díky tomu lze reagovat na vzájemné požadavky mnohem rychleji, daří se organizovat preventivní akce. Rozhodli jsme se proto i nyní vyjít prosbě pana ředitele vstříc. Nabídli jsme například naše informační kanály pro oslovení širší veřejnosti, a až bude zahájena nová náborová kampaň, tak budeme ve spolupráci pokračovat,“ dodal Petr Lachnit (ANO), podle kterého by zvýšení počtu strážníků v ulicích pomohlo řešit například aktuální problematiku krádeží v souvislosti s výkupem surovin ve sběrnách, lépe monitorovat zastavárny nebo účinněji regulovat drogovou kriminalitu. (red)
Předzahrádky mohou nevidomým zkomplikovat život Hezké počasí přimělo provozovatele restaurací, kaváren a dalších občerstvovacích podniků postavit na veřejný prostor, tedy na chodníky, restaurační zahrádky. Jejich instalace má ale svoje pravidla, protože pro nevidomé chodce nezřídka představují nečekanou překážku. Městská část Praha 5 již před dvěma lety zorganizovala podnikatelský seminář zaměřený mimo jiné na problematiku technického řešení restauračních zahrádek. Neškodí si tedy připomenout dvě základní zásady, které jsou rovněž zakotveny v příslušných předpisech povolujících instalaci předzahrádky. Tou první je neumisťovat do vzdálenosti 1,5 od přirozených nebo umělých vodicích linií pro nevidomé stoly, židle a plůtky. A druhou je opatřit především reklamní stojany a předzahrádky zarážkou pro bílou hůl vysokou od 10 do 25 centimetrů. Nevidomý chodec totiž potřebuje slyšet zvukovou odezvu od své hole. A pokud ji neslyší, nečeká překážku… (md)
KAŽDÁ PŘEDZAHRÁDKA by měla mít dole zarážku vysokou minimálně 10 centimetrů. Ilustrační foto: Martin Dudek
Revitalizace Buďánek se ubírá správným směrem Koncem května se uskutečnilo pracovní setkání českých a švýcarských odborníků jako další krok k záchraně památkové zóny Buďánka. Seminář, nad kterým převzali záštitu 1. zástupce starosty Petr Lachnit (ANO) a radní Jiří Vejmelka, potvrdil správný směr nastoupené cesty k revitalizaci zchátralé osady, který již dříve schválilo Zastupitelstvo MČ Praha 5. Diskusního stolu se zúčastnilo více než 30 českých odborníků, zástupci z pořádajícího občanského sdružení Odborníci a občané pro revitalizaci památkové zóny Buďánka, z Nadace české architektury a dalších na-
BESEDY se zúčastnil zastupitel Tomáš Homola (vlevo) a radní Jiří Vejmelka. Foto: Michal Fairaizl
dací spolupracujících se sdružením. Hlavními aktéry byli čtyři hosté ze Švýcarska, kterým na začátku setkání v ERA světě byla představena historie osady Buďánka a hlavní myšlenky projektu Buďánka pro Prahu a jeho zařazení do širších souvislostí Prahy 5.
Část diskuse byla zaměřena na možná další směřování a zároveň věcné oponování projektu. Nad 3D modelem lokality se diskuse přesunula k možnostem dalšího postupu i z urbanistického hlediska a zapojení do okolních souvislostí. „Nezávislí zahraniční i tuzemští odborníci potvrdili, že ideový záměr revitalizace je správný, právě tak jako jeho rozdělení na několik etap,“ sdělil závěr semináře radní Jiří Vejmelka. Osada Buďánka byla téměř celá vysídlená v roce 1988, za památkovou zónu byla vyhlášena o tři roky později. Lokalita několik desítek let chátrala a většina domů je zbořená nebo
těžce poškozená. „Nyní probíhají díky daru ČSOB ve výši pěti milionů korun vyklízecí práce v prvních objektech, které byly staticky posouzeny. Zadali jsme také geologický, geodetický i stavebně-historický průzkum a na základě všech výsledků bude dohodnuto, v jakých etapách bude revitalizace dále probíhat,“ informoval Martin Dvořák ze sdružení ZachraňmeBuďánka. cz. Jisté je, že jako první se dočká rekonstrukce bývalý objekt mlékárny, kde vznikne informační centrum o celém projektu. Konečným cílem je vybudovat v místě bývalé dělnické osady společensko-kulturní centrum Prahy 5. (md) 7