Aspekt
březen 2014
Aspekt je pravidelný newsletter Filozofcké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V elektronické podobě vychází dvakrát za semestr. Zpravidla jedenkrát za akademický rok vychází také speciální tištěné číslo, které je distribuováno přímo studentům, zaměstnancům a návštěvníkům FF UP v prostorách fakulty. Newsletter je realizován studenty ve spolupráci s děkanátem FF UP. Aspekt nabízí rozhovory se zaměstnanci, absolventy a studenty FF UP, prezentuje aktuální grantové projekty a kulturní akce, zabývá se také technologiemi v akademické sféře a životem akademické obce.
Obsah
3
Slovo děkana
4
Trocha gramatiky
12
Versus
19
Když autoři ožijí
23
Ponaučení ze zahraničí
25
Výzkum z Katedry historie
27
Polidštění pedagoga
30
Absolvent
34
Sklizeň
35
Kulturní tip
36
AFO
39
Jarní granty
40
Mekka ornitologů a samotářů
44
Spolky UP
49
Kam za kulturou?
Redakční rada newsletter FF UP Aspekt: .
Mgr. Petr Pláteník (korektura) — Bc. et. BcA. Kristýna Erbenová (fotografie) — doc. PhDr. Jiří Lach, Ph.D., M.A. (redaktor-editor) — Mgr. Petr Bilík, Ph.D. (redaktor-editor) — Mgr. Matěj Dostálek (redaktor-editor) — Robert Jaworek (redaktor-editor) — Bc. Barbora Hrabalová (redaktorka-editorka) — Bc. Adéla Hazuchová (redaktorka) — MgA. Vladimír Vaca (grafik)
Slovo děkana
Střídání semestrů ukazuje, jak rychle plyne čas. Letní semestr 2014 je v mnoha ohledech typický, ale také přelomový. Jako jindy probíhají přednášky a semináře a Olomouc opět nabývá zvučného tepu studentského života. Univerzita Palackého však vstupuje do druhé poloviny akademického roku s novým vedením se silným personálním puncem naší fakulty. Věřme, že mohutný rozvoj UP bude pokračovat a to především v rovině obsahové bohatosti studií i vědeckých počinů. Dalším výrazným momentem je zahájení „ostré“ fáze rekonstrukce budov Křížkovského 12 a 14 FF UP. Do roka by měla potkat gruntovní renovace také ústřední objekt na čísle 10. Fakulta se tak přiblížila vysněné podobě kultivovaně modernizovaných historických budov, které, jak doufám, přinesou nynějším studentům chuť setrvat v dalších stupních studií právě u nás a nalákají studenty nové. S nastupujícím rektorem Jaroslavem Millerem věřím v to, že řada nově příchozích posluchačů bude pocházet ze zahraničí. Není totiž pravé univerzity bez mezinárodního charakteru akademického lidu. Dovoluji si všem popřát inspirativní semestr a mnoho intelektuálních zážitků.
Jiří Lach
2—3
Trocha gramatiky V červnu se v Olomouci pod záštitou Katedry anglistiky a amerikanistiky UP uskuteční druhý ročník mezinárodní lingvistické konference Olinco. Ta na sebe již stihla upoutat pozornost především ohlášením svého letošního hlavního hosta, amerického lingvisty a filozofa Noama Chomského, který je rovněž zakladatelem generativní gramatiky. Rozhodli jsme se tedy spolu s docentkou Ludmilou Veselovskou a profesorem Josephem E. Emondsem trochu nahlédnout na to, čím se vlastně tato vědecká disciplína zaobírá a na to, co můžeme od nadcházející konference očekávat.
4—5
Jakým způsobem je vlastně prof. Emonds spjat s Univerzitou Palackého a s Noamem Chomským? LV > Profesor Emonds má doktorát z obecné lingvistiky na MIT a je tedy žákem Noama Chomského. Generativní gramatikou se zabývá celý život a v této chvíli působí na UP jako zahraniční expert v rámci ESF projektu Jazyková rozmanitost a komunikace. (CZ.1.07/2.3.00/20.0061, www.jarko.upol.cz). Jeho rolí je pomáhat členům projektového týmu z řad jazykových kateder při vytváření koordinované výzkumné činnosti v oblasti lingvistiky. V čem se liší gramatika generativní od té tradiční, klasické? LV > Nevím, čemu chcete říkat klasická gramatika. Je-li studium jazyka standardní vědecká disciplína, tak považovat nějaké jeho období za tradiční není úplně na místě. Není klasická biologie ani klasická chemie – oboje se vyvíjí a v dnešní době mají obě disciplíny desítky specializovaných odvětví. Také dnešní generativní gramatika je velice specializovaná disciplína. Nezabývá se zdaleka všemi aspekty komunikace, ale ve své oblasti, tj. především v oblasti gramatiky, syntaxe lidského jazyka, představuje dosažený stav poznání. Zásadním způsobem ji ignorovat, by bylo pro lingvistu stejně nerozumné, jako kdyby se student fyziky rozhodl studovat výhradně nějakou klasickou anebo tradiční fyziku a ignorovat teorii relativity. JEE > Pokud jde o takzvanou tradiční gramatiku, ta například rozděluje slova do různých slovních druhů, které jsou definovány na základě tradice a ne nějakých konkrétních vlastností. Ke každé takové podskupině slov vám tradiční gramatika poskytne v podstatě libovolně dlouhý komentář, který vznikl v průběhu mnoha let, nesouvisí s konkrétním jazykem ani není obecný, nic netvrdí závazně, nic nepredikuje a jeden komentář může protiřečit druhému. Na rozdíl od toho principy generativní gramatiky aspirují na obecnou platnost, struktury vět se považují za závazné a pravidla se hodnotí podle své schopnosti predikovat, jestli ta či ona struktura je přijatelná v daném jazykovém systému. Generativní slovní druhy tedy nejsou přijímány jako dědictví, které je třeba respektovat, ale jsou znovu a znovu hledány a definovány, aby odpovídaly novému stupni poznání a aby byly schopny vyjádřit nově vznikající empirická zobecnění.
Jakému zájmu badatelů se generativní gramatika těší v ČR? LV > I výraz generativní je v ČR mnohoznačný – pokud bychom do něj zahrnuli také funkčně generativní přístup k jazyku, tak by generativní gramatika měla poměrně slušnou tradici na UK. Tato větev generativizmu ale v poslední době 6—7
nevychází z Chomského a není s jeho jménem spojována. S prof. Chomským je spojován především tzv. transformačně generativní teoretický rámec, a ten do akademických kruhů ČR proniká teprve od 90. let minulého století. Aktivně v rámci tohoto modelu pracují spíše lingvisté na Moravě – u nás na UP a na Masarykově univerzitě v Brně. Především na Moravě se také konala řada letních škol generativní gramatiky (5 ročníků v Olomouci, jeden v Brně a jeden v Českých Budějovicích), které navštívily stovky studentů bohužel především ze zahraničí. Ale nejsem pesimista – někteří mladí čeští lingvisté studují a působí dnes v zahraničí a ti se zabývají generativní analýzou češtiny velmi aktivně. JEE > Bohužel, většina českých lingvistických doktorandů, které jsem potkal, nejevila velkou snahu vyjet za studiem do zahraničí a naučit se něco radikálně nového. Někteří ano – jenže ti, kteří získali doktorát v zahraničí, nemají prozatím stabilní pozice na českých univerzitách a nemohou tedy své poznatky integrovat do českých studijních programů a do jazykovědného výzkumu, aby je přiblížili mezinárodním standardům. Co přesně od konference Olinco očekáváte? JEE > Důležitým, i když ne jediným cílem konference je poskytnout fórum lingvistům, kteří berou formální teorie jazykového systému vážně a nespokojují se s hromaděním, tříděním, nálepkováním a improvizovaným komentováním jazykového materiálu. Důraz na zobecnění a formalizaci poznatků je pro Olinco zásadní a netýká zdaleka pouze gramatiky. Olinco poskytuje fórum také fonetikům a fonologům, formální sémantice, pragmatice, jazykové akvizici a korpusovým lingvistům... Chomského návštěva posílila letos gramatickou sekci a projevila se i tím, že máme dvojnásobný počet přihlášek do kolokvií a workshopů. 8—9
Různorodost příspěvků je však zachována i letos a je skvělé, že velké množství abstraktů je z Česka. To by mohlo znamenat, že naše konference skutečně posílila revitalizaci vědecké teoretické lingvistiky v tomto regionu. Překoná letošní ročník ten minulý? Bude konference, co se účastníků týče, opravdu mezinárodní? JEE > Čísla ještě nezaručují kvalitu, ale vzhledem k nedostatečné dynamice lingvistického myšlení v této zemi ve druhé polovině dvacátého století, je skutečnost, že letos máme z Česka desetkrát více abstraktů než loni, mimořádně významná. Konference tedy bude určitě větší a podle jmen mnohých přihlášených snad i o úroveň lepší. Zajímá-li vás statistika, máme skoro 300 abstraktů. V tom je více než 50 abstraktů ze 14 různých zemí, kromě Evropy také z Japonska, Taiwanu, USA, Kanady anebo Izraele. Chceme věřit, že to není jen jméno prof. Chomského, co tento zájem vyvolalo, ale že je to také díky pozitivnímu obrazu, který se nám podařilo vytvořit v lingvistických kruzích loňskou konferencí.
V každém případě není Olinco 2014 konference poslední, ale přinejmenším každý druhý rok hodláme v jejím pořádáni na UP pokračovat i v budoucnu. Prozradíte něco z doprovodného programu Noama Chomského v ČR? LV > Prof. Chomský je na návštěvě ČR vůbec poprvé, a o jeho přednášky bude nejspíš velký zájem. V této chvíli jsou domluvena tři jeho vystoupení v průběhu prvního červnového týdne 2014: (1) jedna odborná jazykovědná přednáška v rámci lingvistické konference Olinco 2014 na UP Olomouc. (2) vystoupení v rámci politologické diskuze na setkání se studenty UP i s veřejností (taktéž na UP Olomouc) a (3) přednáška na filozofické téma v Praze – na akci pořádané Akademií věd ve spolupráci s UK. Tato nabídka v podstatě odráží zájmy prof. Chomského, a doufáme, že by mohla také dostatečně pokrýt zájem potenciálních návštěvníků. RJ > Olinco http://olinco.upol.cz
10—11
VERSUS S docentem Jiřím Štefanidesem, vedoucím Katedry divadelních, filmových a mediálních studií, a s docentem Pavlem Šaradínem z Katedry politologie a evropských studií o reformě českých vysokých škol a o novém ministru školství Marcelu Chládkovi. (Rozhovor vznikl ještě před tím, než Sněmovna odmítla novelu týkající se jmenování profesorů.)
Osmého ledna vláda schválila, aby místo prezidenta jmenoval profesory předseda senátu. Nyní je novela ve Sněmovně. Česká konference rektorů toto převedení pravomoci kritizovala s tím, že MŠMT mělo s reprezentacemi vysokých škol nejdříve návrh projednat. Jaký je Váš osobní názor na tuto změnu? JŠ (Jiří Štefanides) > Souhlasím s rektory, a měli bychom se možná nad problémem zamyslet více, než se zdá být na první pohled nutné. Jsou zde přinejmenším dvě otázky: Jakého poselství se akademické obci (a společnosti vůbec) dostalo rozhodnutím prezidenta? A jakou představu asi mají členové Rusnokovy vlády o akademických svobodách? PŠ (Pavel Šaradín) > Naprosto souhlasím s rektory, rozhodovat bez vysokých škol, jichž se změna týká, nelze. Navíc si všichni pamatujeme, za jakých okolností se prezidentův návrh zrodil. Kladu si otázku, proč by měl profesory jmenovat druhý nejvyšší ústavní činitel? Proč ne třetí? Nebo čtvrtý? Osobně tyto nepromyšlené změny nemám rád.
Jedním z nejvíce diskutovaných témat reformy vysokých škol jsou tzv. funkční místa profesorů. Současnému modelu je např. vytýkáno, že staví do nevýhody zahraniční lektory, kteří se zde cítí nepříjemně kvůli tomu, že u nás z pochopitelných důvodů tituly doc. či prof. nemají. Pomohl by nový model opravdu k příchodu kvalitních akademických pracovníků ze zahraničí? JŠ > Jako vedoucí katedry bych možnost přijmout osobnost s odborným renomé na několik let na místo profesora přivítal, určitě by to zpružnilo cirkulaci odborníků na našich vysokých školách, a to i odborníků ze zahraničí. Musela by se s tím nějak vyrovnat Akreditační komise, a v neposlední řadě by byl v takové situaci nepoužitelný současný mzdový předpis UP. PŠ > Částečně možná ano, ale zahraniční odborníci jsou spíše záležitostí peněz. Zavedení profesorského stolce bych však uvítal. Vysoké školy jsou dlouhodobě podfinancované. Marcel Chládek se nechal slyšet, že ne všechny se uživí a některé budou muset skončit. Vneslo by plánované kontraktové financování kýženou stabilitu do současné situace českého vysokého školství? Případně vedlo ke zkvalitnění těch VŠ, jež mají prokazatelné vědecké výkony? JŠ > Kontraktové financování veřejných vysokých škol s pevnou perspektivou několika let by bylo významným příspěvkem k ekonomické stabilitě škol. Vezměte si, že pro nastávající rok se škola dozví (přibližnou) celkovou dotaci MŠMT v lednu, pak teprve je možné začít dělit finanční prostředky na fakulty a další jednotky univerzity, a rozpočty univerzity a fakult schválíme v dubnu, někdy až v květnu. Už to brání racionálnímu šetrnému hospodaření. Školám s vysokým vědeckým výkonem může pomoci pouze přesun váhy 12—13
14—15
přidělovaných finančních prostředků ze studenta na jednotku vědeckého výkonu. To se v posledních letech děje, ale má to svoje hranice, nemá-li se snižovat úroveň výuky. Nemluvě o tom, že přes řadu pokusů nikdo nevěří exaktnosti měření vědeckého výkonu. PŠ > Víte, my se ani neshodneme na tom, co je prokazatelný vědecký výkon. Přirozeně existuje a bude existovat rozdíl mezi výstupem v přírodních, sociálních či humanitních vědách. Rovněž možnosti uplatnění výsledků jsou odlišné, mění se také nároky společnosti a jejích elit. Jednou chceme více kvalitních právníků, jindy více matematiky, pak dáváme prostor technickým vědám a jindy postrádáme humanitní osvětu. Naprosto souhlasím s tím, že se nemohou uživit všechny stávající vysoké školy, kvalita některých je naprosto tristní. Což je ale záležitostí akreditační komise. Kontraktové financování je cesta dobrým směrem, nicméně k jeho uskutečnění je zatím daleko. Mimochodem s ním přišel už v roce 2009 Ondřej Liška. Dále si Chládek klade za cíl čerpat efektivněji evropské fondy. Nemělo by se však MŠMT zaměřit hlavně na vytváření rezerv na dofinancování činností vědeckých center, jež už byla za pomocí strukturálních fondů EU vybudována? JŠ > I moji kolegové na katedře pociťují, jak nedostatečný je výkon úředníků MŠMT, pokud se jedná o administraci projektů Evropské unie. Efektivní čerpání evropských fondů, které nastupující ministr školství slibuje, by nepochybně umožnilo i další podporu již existujících (ovšem pouze úspěšných) center excelentního výzkumu. PŠ > MŠMT by se mělo v tomto směru hlavně odbyrokratizovat. Tím by možná pomohlo všem. Nevím, zda jsou obě
věci, jak je jmenujete, v rozporu. Ale u vědeckých center bych předpokládal nejdříve podrobné zhodnocení jejich činnosti a výsledků. V efektivním čerpání není ministr Chládek osamocen, to dnes chtějí úplně všichni. Navrhované zavedení institucionálních akreditací má vést k větší autonomii vysokých škol. Nicméně systém pro kritické posuzování vlastní kvality VŠ doposud chybí. V jakém časovém horizontu by se podle Vás dal takový systém nastavit a uvést ve funkčnost? JŠ > Současný systém akreditací jednotlivých studijních oborů je nesmírně těžkopádný a vyčerpávající i pro fakulty a katedry, i pro Akreditační komisi, úvahy o institucionálních akreditacích slibují žádoucí úlevu. Kdy se podaří nastavit systém pro posuzování vlastní kvality? Zatím nemáme k dispozici, pokud vím, definované principy, na nichž by institucionální akreditace mohly být budovány, ani časový horizont tedy nelze odhadovat. V podmínkách akademického života se ovšem takové změny neodehrávají v řádu měsíců. PŠ > Vzhledem k tomu, že MŠMT nemá na starosti jen vysoké školství, tak spíše až na konci funkčního období vlády. Osobně bych podrobil analýze činnost akreditační komise. Abychom mohli posuzovat všechny vysoké školy, musejí být naprosto otevřené. V tomto směru by měl existovat jednoznačný tlak, od akreditační komise, veřejnosti, médií. Novela dále navrhuje zvýšení rozhodovacích kompetencí ministrem jmenovaných správních rad a de facto omezení kompetencí akademického senátu. Nevznikl by tímto krokem zásadní prostor pro větší ekonomicko-politické ovlivňování VŠ podnikatelskými lobby? JŠ > To pokládám za fatální a velmi nebezpečný omyl navrhované novely. Chápu rektory a kvestory, že je „zdržuje“ kontrola samosprávných orgánů, ale ta musí zůstat zachována. Poukaz na funkční systém amerických univerzit je scestný: členové správních rad našich veřejných vysokých škol nebudou těmi, kteří univerzitu financují, a tudíž starostlivě dohlížejí na hospodárné nakládání s vlastními finančními prostředky. Ekonomické řízení vysoké školy je velmi podstatným nástrojem jejího rozvoje. Prosím pěkně, jak může racionálně fungovat systém, ve kterém o financování lidských zdrojů, projektech a nových
16—17
rozvojových koncepcích rozhodují ti, kteří na něm nejsou osobně zainteresováni? Veřejné vysoké školy jsou jednou z mála oblastí v této zemi, které dosud nebyly zasaženy masivním tunelováním. Nepochybuji o tom, že navrhovaná změna ve vysokoškolském zákonu tuto možnost otevře. PŠ > Často se argumentuje tím, že se můžeme v tomto inspirovat v zahraničí. Tato fráze se uplatňuje takřka ve všem, když hodláme něco změnit. Ale skutečnost, že někde něco funguje, tak by mělo i zde, platit nemusí. Tradice, kultura, zvyklosti jsou ve společnostech natolik svébytné, že některé věci jsou nepřenositelné. Majíli mít univerzity autonomii, pak bychom měli senáty nechat co nejvíce suverénní. Otázkou je, zda jejich složení, nastavené v porevolučních měsících, je optimální. Ministerských správních rad bych se nyní obával, stačí se podívat na všechny dozorčí rady, správní rady, vysílací rady atd. V souvislosti s reformou se také uvažuje o diferenciačním procesu vysokých škol. Ty by se měly rozdělit na výzkumné a praktičtěji zaměřené univerzity. Jste pro toto rozdělení? Jakým směrem by se podle Vás měla ubírat Univerzita Palackého? JŠ > Zase bude záležet na stanovení exaktních hodnotících kritérií. V řadě případů je na první pohled zřejmé, že některé školy (s převahou bakalářských studijních oborů) jsou především výukového typu, a další zase mají vysoký výzkumný potenciál. Na kolik výkonnostních skupin budou školy rozděleny? Dojde-li k tomuto dělení, kdy a kdo v budoucnu rozhodne o „sestupu“ dlouhodobě neúspěšné školy z kategorie výzkumných do kategorie nižší? A naopak, škola, která se odborně prokazatelně vypracuje, bude mít možnost přeřazení mezi školy výzkumného charakteru? Věřím ale, že ať budou zvolena jakákoliv kritéria, Univerzita Palackého bude vždy patřit mezi školy elitní. PŠ > Pokud by k takovému rozdělení mělo dojít, tak nikoliv na základě dat z minulosti, ale na základě předem stanovených a jasných kritérií. Poskytnout školám dostatečný čas na přípravu a pak ať se rozhodne. Samozřejmě vidím místo Univerzity Palackého spíše v té sféře výzkumné, ale nabízí se otázka, zdali je to přání všech jejích fakult, zdali je to v jejich možnostech. Konkurence je obrovská a kdo bude posuzovat, která škola kam patří? Toho se nyní obávám. Ale úvahy o rozdělení vysokých škol jdou správným směrem. RJ
KDYŽ AUTOŘI OŽIJÍ S Ondřejem Čížkem, studentem oboru teorie a dějiny dramatických umění, o tom, že literatura nepatří pouze do zákoutí čítáren či domácích knihoven, natož pak aby byla mrtvá.
Již od roku 2009 pořádáš pravidelně literární večery Night Of The Living Readers. O co se vlastně jedná a jak tento nápad vznik? Je to atypická literární talkshow, při níž vystupují autorky nebo autoři, kteří ještě naživo s ničím nevystupovali a tohle je tak pro ně možnost, jak si svou tvorbu a svůj přednes otestovat před publikem, zažít bezprostřední reakce, prezentovat sami sebe. Nápad na to vznikl prozaicky – sám jsem měl napsanou povídku o brunetce, co miluje komiksy Alana Moora a ráda kouří a pije v olomouckém Vertigu; a chtěl jsem ji všem strašně moc přečíst. Zpětně se tomu musím smát, ale bez toho by NOTLR nikdy nevznikla. Říká se, že lidi málo čtou a literatura celkově se těší čím dál menší pozornosti. Odkazuješ v názvu čtení na tuto skutečnost? Pokud vím, tak se u nás stále lámou rekordy ohledně nakupování knih, ale je dost možné, že kdekdo někomu nakoupí tunu knih na Vánoce, ale dotyčný se k tomu nikdy nedostane a nepřečte ani větu. Ten název vymyslel můj kamarád Honza Gál a je to odkaz na slavnou zombie klaustrofobii Night Of The Living Dead z roku 1968. Já to vždy vnímal a propagoval jako vtip a sebeironii – pokud někdo vnímá jako literaturu jako mrtvou archaickou záležitost, dorazí na tuhle akci a dojde mu, že právě naopak literatura žije. Díky danému autorovi dokáže být hlučná, dělat bordel a má tu moc kohokoliv pohltit a sežrat. 18—19
Jaký je tvůj osobní vztah k literatuře? Krásný a silný. Jen škoda, že není poslední dobou, kdy čtu spíš faktografické věci, intenzivnější. Momentálně se nemůžu zbavit textů o vesmíru a hltám i Portréty odvahy od JFK. To je neskutečně inspirativní, mocně čtivá a přirozeně a procítěně napsaná věc, která mi samotnou osobnost JFK posílá totálně vysoko. A to už jsem si myslel, že dál to nepůjde. Začínal jsi v tzv. Bílé noře na Konviktu, minulý ročník akce se uskutečnil v prostorách freskového sálu na Wurmově 7. Jakým vývojem si za těch 6 let NOLTR prošla? NOTLR poprvé obživla v komorním uzavřeném prostoru a vše nasvědčovalo tomu, že půjde o kamarádskou session, kde si budeme navzájem číst prózu a poezii vytahovanou ze všech možných šuplíků. Mělo to svou půvabnou magii, bylo to hodně osobní a kontaktní, krásně ovíněné a určené maximálně pro 30 lidí. Dosud poslední šestá Noc se konala v naprosto fantastickém Freskovém sále, kam dorazilo posluchačů 120, pouštěl se trailer, hrála kapela, četla se divadelní hra a vůbec to bylo velké a možná až moc natahované. Ten vývoj od malé skromné akce k velké viditelné parádě tu už proběhl dost citelně a já sám moc dobře vím, že v tom nejlepším by se mělo přestat. Rozhodně nechci, aby to dopadlo, jako s britpopem, kdy to v tom nejlepším neuřídíš a pak přijde hodně nepříjemná a dlouhá kocovina. Pusť si schválně song Death of a Party a všechno ti to dojde. Od druhého ročníku vystupuje v rámci večera vždy i hlavní host, do určité míry již zavedený literát. Co tě vedlo k tomuto kroku? Naposledy vystupoval skvělý básník Dominik Želinský, který dokáže věci kolem sebe popsat stejně trefně a výstižně jako
20—21
Alex Turner na první desce Arctic Monkeys. Předtím třeba hodně nabušená trojice Honzů – jednak mistr ve slam poetry Honza Jílek, básník a textař Honza Kunze i Honza Těsnohlídek, o jehož sbírce Násilí bez předsudků se jednou bude učit v hodinách literatury... pokud se to tedy už neděje. Tihle hosté tam jsou vždy proto, aby všem začátečníkům předvedli, že autorské čtení je skutečně mocná zbraň, která může jejich tvorbu vyslat na místa, kam by se sama o sobě nikdy nepodívala. Vždy tam primárně figurují jako možná inspirace pro ostatní. Jakou roli podle tebe hraje sebepropagace, potažmo vystupování autora na veřejnosti jako tvůrce? Je to hrozně důležitá a u nás bohužel stále dost podceňovaná součást literatury jako takové. Osobně považuji za naprosto v pořádku, pokud se autor naučí dobře pracovat s nějakým uceleným PR balíčkem, který obsahuje čerstvou knihu s dobrým vizuálem, autorské čtení, osobnost samotného autora a případně i nějaký krátkodobý komplexní projekt, který tomu předešlému dodává další rozměr s potenciálem oslovit další a nové čtenáře. Výtečně a hlavně zcela přirozeně tohle všechno ovládá tandem Jaroslav Rudiš a Jaromír 99, nové cesty vlastně ukázal i Tomáš Sedláček se svou Ekonomií dobra a zla. RJ http://notlr.blogspot.cz
PONAUČENÍ ZE ZAHRANIČÍ Studovala francouzštinu zaměřenou na aplikovanou ekonomii, poté navázala francouzštinou pro hospodářskou praxi. „Už dlouho před státnicemi jsem věděla, že bych chtěla pokračovat dále v doktorském studiu,“ říká Šárka Koníčková, asistentka na Katedře romanistiky, jež absolvovala hned několik zahraničních pobytů.
Kdy a kam jste vyjela na stáž? Jak dlouho trvala? Během studií jsem vyjela hned několikrát. Nejprve na 6 měsíční studijní pobyt na francouzské Univerzitě d'Auvergne, to bylo v 2. ročníku bakalářského studia. Mezi prvním a druhým magisterským ročníkem jsem byla na tříměsíční pracovní stáži ve Francii, v 1. ročníku doktorského studia pak na dvouměsíční pracovní stáži přes AIESEC v Malajsii. 22—23
Co bylo náplní jednotlivých pobytů? Na studijní stáži pro mě bylo důležité seznámit se s francouzským způsobem výuky, kulturou a myšlením. Taky jsem navázala pár kamarádství, doufám, na celý život. Na pracovní stáži ve Francii jsem měla na starosti recepci v menším hotelu. Bylo přínosné, že do mě ředitel vložil důvěru. Po 14 dnech jsem byla zodpovědná za celý jeho chod – klienty, dodavatele i úklidový tým. Ještě jsem zpracovávala marketingovou studii o návštěvnosti hotelů ve městě ClermontFerrand a okolí. V Malajsii jsem jako dobrovolník dělala osvětu o HIV na Univerzitě Utara a středních školách. Předávání znalostí v jiné kultuře jsem brala jako výzvu. Co bylo v porovnání s UP na zahraniční univerzitě/pracovišti lepší? Ve Francii se mi líbilo, že bylo možné se připojit na wifi v blízkém parku. To rozhodně zpříjemňovalo studium. Obohacující bylo, že nás na cvičeních vedli učitelé z firemního prostředí, s nimiž jsme řešili skutečné problémy z jejich praxe. V Malajsii mě zaujala obrovská třípatrová knihovna. Byla plná knih o ekonomii a managementu. Moc ráda jsem si tam chodívala sednout a četla o současných přístupech v oboru. Knihovny pro mě mají neopakovatelného genia loci. Mám moc ráda naši Zbrojnici. Všem studentům bych doporučila vyjet za hranice Evropy, aby pak mohli docenit krásy vlastní kultury. V čem vyniká UP oproti tomu, co jste zažila v zahraničí? Tak jak univerzitu znám já, a to mluvím především za Filozofickou fakultu, jednoznačně vyniká individuálním přístupem ke studentům. Vždy jsem oceňovala možnost realizace vlastních nápadů a způsob vedení studentů pedagogy. Sama se snažím toto vedení předávat svým studentům. Moc mě potěší každé setkání s nadšenými studenty. Jsem také ráda, že fungují instituce jako akademický senát FF UP, kde je možné vyjádřit nápady týkající se chodu fakulty. Jedinečnost Univerzity Palackého tkví i v půvabech historických budov. Myslím, že přirozeně doplňují intelektuálního ducha celé univerzity. AH
Z VĚDECKÉHO VÝZKUMU NA KATEDŘE HISTORIE FF UP
Na Katedře historie FF UP je v současné době řešen vědeckovýzkumný projekt Český exil v Austrálii a jeho kultura 1948–1989 (GA ČR P410/12/1294, období let 2012–2016, řešitelé Jaroslav Miller, Miloš Trapl, Jana Burešová). 24—25
Exilová tematika není ve výzkumech katedry historie nová. Už 20 let zde existuje Centrum pro československá exilová studia (vedoucí prof. Miloš Trapl), které je pracovištěm jednak výzkumným, jednak dokumentačním. Pracovníci olomouckého exilového centra měli o osudech exulantů v Austrálii dosud jen velmi kusé informace a i jiná společenskovědní pracoviště se tomuto tématu věnovala jen ojediněle a hlavně povrchně. Takže pokud se jedná o hloubku a šíři výzkumu českého exilu v Austrálii, jde v případě představovaného projektu o práci olomouckých historiků přímo průkopnickou. Projekt byl připraven díky usilovné průzkumné práci J. Millera přímo v Austrálii, který zde půl roku pedagogicky působil na univerzitě v Perthu. Pramenných materiálů k dějinám české kulturní a osvětové práce a vůbec k životu exulantů v Austrálii je však relativně velké množství i v České republice. Je třeba jmenovat především knihovnu exilové literatury Libri prohibiti v Praze, která je pro nás obzvláště cenná svou rozsáhlou sbírkou exilových novin a časopisů. Dále pracovníci studují materiály uložené v Národním archivu, v Archivu Ministerstva zahraničních věcí, Archivu bezpečnostních složek a v knihovně a archivu Náprstkova muzea v Praze. Cenné, zatím ovšem neuspořádané písemnosti se nacházejí v Muzeu exilu v Brně, do značné míry pracovníci využívají i písemnosti svého centra, např. fond Rada svobodného Československa a fond Petr Hrubý. Do práce na projektu jsou dílčími úkoly zapojeni vedle hlavních řešitelů i další pracovníci a také studenti oboru historie. V současné době jsou rozpracovány dvě bakalářské a dvě doktorské práce. Práce na projektu vstoupila právě do svého třetího roku a dosud bylo publikováno či připraveno do tisku sedm dílčích studií v odborných časopisech. Pro rok 2014 připravil J. Miller k vydání monografii Český exil v Západní Austrálii. Exilová tematika zapadá do jednoho ze současných světových výzkumných trendů pod širším označením Migrace lidí ve 20. století (toto téma bylo vybráno jako jeden z panelů příštího světového kongresu historických věd v čínském Jinanu). V daném kontextu v rámci středoevropského prostoru pořádal v říjnu 2013 Historický ústav AV ČR v Praze dílčí konferenci, na níž J. Burešová vystoupila s prezentací Československé emigrace a exilu v Austrálii ve 20. století. Řešitelé současně s výzkumnou a publikační prací vytvářejí rovněž dokumentační fond olomouckého exilového centra pod názvem Český exil v Austrálii. Jana Burešová
POLIDŠTĚNÍ PEDAGOGA O volbě germanistiky Vystudovala jsem na zdejší fakultě historii a němčinu a musím přiznat, že jsem během studia více preferovala historii. Až při sbírání podkladů pro diplomovou práci na téma Dějiny obchodu v předbělohorské Olomouci jsem si uvědomila, že mi znalost starších vývojových fází němčiny výrazně pomáhá orientovat se v pramenech a tím i proniknout do každodenního života tehdejších Olomoučanů žijících ve městě založeném ve 13. století německými kolonisty, v němž byla většina písemností městské kanceláře vedena německy. Když jsem se pak po letech na fakultu vrátila jako odborná asistentka Katedry germanistiky, byla volba tématu bádání jasná. Výzkum dějin němčiny mě v rámci germanistiky tehdy zaujal, což platí i dnes. Mám štěstí v tom, že se práce v této oblasti stala mým životním koníčkem. O odměnách zkouškového období Ráda zkouším dvě disciplíny – tou první je zmíněný Vývoj němčiny. Uvědomuji si, jaký kus práce studenti v této disciplíně musí udělat – na počátku kurzu jsou „tabula rasa“, postupně však dokáží popsat vývoj slov od indogermánského období do současnosti, přečíst staré písmo a analyzovat starý text. Když úspěšně napíší zápočtový test, mám radost, a když složí po dvou semestrech zkoušku, těší mě to ještě víc. Považuji to i za své vítězství a za odměnu. Druhý typ odměny zažívám u zkoušky z Vybraných kapitol z dějin německého umění. Druhou částí této zkoušky je studentem zvolené téma, 26—27
Prof. PhDr. Libuše Spáčilová, Dr.
28—29
které chronologicky nesouvisí s etapou, k níž byly prosloveny přednášky a jež je předmětem první části zkoušky. Často jsem výkony studentů mile překvapena. Sedím, poslouchám, prohlížím si jejich prezentace a v duchu jim děkuji za umělecký zážitek. O knihách na neděli Přiznám se, že mě oblast výzkumu pohlcuje do té míry, že když si vezmu beletrii do ruky, trpím výčitkami svědomí, že nedělám něco pořádného. Proto po nedělní procházce většinou usedám k odborné literatuře – ať už jsou to monografie či články mých kolegů anebo odborné časopisy. O studentském životě Nejoblíbenější „veselou historku z natáčení“ nemám. Vaše otázka mi však připomněla dva pedagogy, na něž ráda vzpomínám. Tím prvním byla paní doktorka Drahoslava Cepková, která mě na germanistice vybavila do života znalostmi historického vývoje němčiny. Zemřela v roce 1980 v pouhých 49 letech. Když jsem se koncem 90. let seznámila s významným německým lingvistou profesorem Bentzingerem a on zjistil, že jsem z Olomouce, s úctou na doktorku Cepkovou vzpomínal. Asi za měsíc po tomto setkání mi poslal knihu Mitteldeutsche Reimfassung der Interrogatio sancti Anshelmi, na níž paní doktorka pracovala. Když jsem knihu, která vyšla dva roky po autorčině smrti díky německým kolegům, držela v ruce, byla jsem dojatá. Druhým pedagogem, na něhož ráda vzpomínám, byl pan profesor Miloš Trapl z katedry historie – velký znalec dějin první republiky, člověk se smyslem pro humor, který na studenty pohlížel jako na rovnocenné partnery. Takový přístup je mi dodnes, i po téměř 35 letech učitelské dráhy, velmi blízký. BH
David Ondráčka
ABSOLVENT Absolvoval politologii a evropská studia na UP, poté pokračoval ve studiu hned na několika zahraničních univerzitách. S Davidem Ondráčkou, ředitelem české pobočky nevládní neziskové organizace Transparency International, o tom, jak se mění vnímání korupce českou veřejností a o tom, že vzdělání ještě nemusí vypovídat nic o kvalitách člověka. Po absolvování studia na UP jste prošel také New York University či např. Středoevropskou univerzitou v Budapešti. Jak vychází ze srovnání s těmito vysokými školami olomoucká univerzita? Pro mě bylo samozřejmě studium v Olomouci skoro nejpříjemnějším studentským obdobím. Jednak protože bylo první a jednak protože atmosféra na katedře byla velmi osobní a přátelská. Na druhou stranu je jasné, že jsem se potom dostal do zahraničí; a exkluzivita univerzit jako NYU nebo Columbia je dál, o tom není sporu. Ale už tehdy se mi na univerzitě v Olomouci líbilo, že se minimálně v rámci českého kontextu snažila být otevřenou, snažila se přinášet i zahraniční pohledy. Řada těch českých učitelů za sebou měla nějakou zahraniční zkušenost a to bylo u nás v té době docela unikátní. Byl to perfektní start do dalšího studia a dodnes z něj čerpám. Bylo pro Vás studium politologie a mezinárodních vztahů jasnou volbou? Trochu jsem váhal, jestli nemám studovat právo, nebo politickou vědu. Ale s odstupem času si myslím, že jsem udělal dobře. Právníků je u nás příliš mnoho. V té době mi navíc 30—31
přišlo, že politologie umožňuje mezioborový pohled; celá řada věcí se v něm studuje napříč. Přičemž právě to, co se děje mezi obory, na jejich pomezí mi přijde nejzajímavější. Již 13 let pracujete v Transparency International. Kdy jste se začal zajímat o problematiku politické korupce či veřejné správy? Jak jste se k této práci dostal? Dále jsem studoval politologii s velkým přesahem do politické ekonomie. A zjistil jsem, že kvalita rozhodovacích procesů a řízení souvisí velmi silně s jejich otevřeností a odolností. Druhým důvodem bylo, že jsem měl po škole zkušenost ze státní správy, kde jsem narazil na docela tvrdou realitu hierarchie a nepružnosti. Ale prakticky to byla otázka náhody, když jsem se zde dostal přes výběrové řízení na pozici projektového manažera. No a zůstal jsem tak dlouho, protože mám pocit, že to je práce nesmírně barevná. Zároveň také skýtá neuvěřitelnou míru svobody, kterou vám téměř žádná jiná profese nenabídne. Vidíte za těch 13 let nějaký posun, co se týče zájmu společnosti o tyto nezákonné praktiky? Změn je řada, a to jak pozitivních, tak negativních. Korupce a hospodářská kriminalita není statický fenomén. Takže když se nějaká oblast vyřeší, zase vzniknou nové metody, jak se pumpují veřejné rozpočty, jak se něco rozkládá a manipuluje. Trend je jasný, dnes se mluví o korupci bílých límečků. Jsou do ní zapojení špičkoví právníci, ekonomové a auditoři. Musíte tedy fungovat velmi investigativně, téměř kvazi zpravodajsky. No a druhý trend je, že společnost se stala vůči korupci mnohem citlivější. Na druhou stranu hrozí, že boj proti korupci selhal tolikrát, až se stal trochu zprofanovaný. Za bojovníka proti ní se vydává kde kdo a veřejnost má logicky pocit, že je to inflační. Nicméně korupce je podle mého navýsost politické téma. Dále také přednášíte související témata na některých vysokých školách. Do jaké míry jsou podle Vás absolventi politologie či podobných oborů připraveni pro praxi, jíž se věnuje právě TI?
Člověk, který je do této praxe ponořený dlouhé roky, přijde na vysokou školu a má pocit, že studenti na tvrdou realitu zcela připraveni nejsou. To je ale také úkol učitelů, aby jim vysvětlili, že vše funguje složitěji a nejenom podle psaných norem. Ale ono to asi nemůže být nikdy jinak. Mladý člověk studuje, aby získal nějaký základ a až střet s pracovní realitou ho formuje. Je dobře, když vysoké školy zapojují jako doplněk výuky lidi z praxe a studenty na ni připravují. Ale zároveň by to nemělo vést k vytracení akademického základu, jak to vidíme na celé řadě soukromých vysokých škol. Obecně jsem vůči českému vysokému školství a jeho inflaci titulů a tlakem na kvantitu místo kvality skeptický. Absolvování vysoké školy neříká ještě nic o kvalitě člověka. Po nedávných volbách do poslanecké sněmovny jste byl osloven hnutím ANO 2011, abyste zastával post ministra vnitra. Přemýšlel jste někdy dříve o politické kariéře? Jsem samozřejmě politický člověk. A i to co dělám v TI, i když jsme organizací nestranickou, beru jako velmi politickou činnost a vůbec nevylučuji, že v budoucnu do politiky zkusím vstoupit. Znamenalo by to však, že bych musel v TI samozřejmě skončit. A k variantě, jež tady byla při sestavování vlády... Na to jednání jsem kývl za podmínek, že to akceptují všechny tři koaliční strany, dohodneme se na prioritách, a že bych měl volnou ruku v obsazení svého týmu. Nicméně přiznám se, že svým způsobem jsem rád, že to nedopadlo, protože vstoupit do takto vysoké pozice bez politického krytí, zůstal bych do značné míry solitér a bylo by nesmírně obtížné tu pozici zastávat. Zavítáte ještě občas do Olomouce? Mám Olomouc strašně rád a řada mých spolužáků tam zůstala, anebo tam učí, takže jsme kamarádi a občas se vidíme. Minimálně dvakrát ročně se tam dostanu a vždy je to osvěžující. Naposledy jsem byl v Olomouci před volbami na konferenci, která se konala na filozofické fakultě. RJ
32—33
Sklizeň Rorschachova metoda — Martin Lečbych. Grada, 2013. Martin Lečbych se ve své knize snad jako první na světě pokusil zapojit Rorschachovu metodu do širšího teoretického rámce. Z jeho teoretického bádání vyplývá, že nálezy získané touto metodou se shodují s množstvím současných výzkumných poznatků; avšak nezůstává jen v rovině čisté diagnostiky. Kniha je tedy, jak repetitorem nových znalostí z oblasti kognice, tak skvělou ukázkou jejich využití v praxi. Jedná se o komplexní publikaci, jež by neměla chybět v knihovně žádného psychologa.
New Perspectives on Consumer Culture Theory and Research — ed. by Pavel Zahrádka a Renáta Sedláková. Cambridge Scholars Publishing, 2012. Zkoumáním spotřební kultury můžeme porozumět sami sobě, ale i našemu okolí. Kniha mezinárodního kolektivu autorů je zacílena hned na několik odlišných témat, a sice na spotřební kulturu v post-socialistických zemích, na nové metody zkoumání spotřební kultury marketingové komunikace a na kritiku spotřební kultury. A ačkoli je publikace určena hlavně pro studenty humanitních a sociálních věd, mohla by zaujmout i ty čtenáře, kteří si nemyslí, že se spotřeba s kulturou navzájem vylučují.
Mýtus šlechty u nás v nás — Radmila Švaříčková Slabáková. Nakladatelství Lidové noviny, 2013. První republika šlechtictví zrušila a o likvidaci této „reakční“ společenské třídy se snažil i komunistický režim. I přesto je však šlechta dodnes nezapomenutým fenoménem, na nějž se u nás názory mnohdy velmi liší. Ať už na šlechtu nahlížíme jakýmkoli způsobem, nemůžeme se oprostit od naší paměti, od níž je to velmi blízko k mýtům. A právě témata – šlechta, paměť, mýtus – stojí v centru této knihy, ve které jsou analyzována hlavně na základě rozhovorů se samotnými příslušníky této společenské skupiny.
Kulturní tip Divadlo na cucky je místo pro setkávání, dialog a uměleckou práci. Kromě tvorby domácího souboru zde uvádíme inspirativní projekty z oblasti divadla, tance, hudby, výtvarna, či řadu workshopů a v neposlední řadě i přednášky a besedy s přesahem k environmentálnímu vzdělávání nebo občanskému aktivismu.
Jan Žůrek, intendant divadla 34—35
AFO
Australská producentka a držitelka Emmy Sonya Pemberton přiveze do Olomouce svůj úspěšný snímek Jabbed o problematice (ne)očkování.
festival plný skutečných hvězd
V dubnu se uskuteční na univerzitní půdě 49. ročník Mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO). Na organizaci festivalu se každoročně podílejí významnou měrou studenti i akademičtí pracovníci Filozofické fakulty. Tematicky se letos AFO zaměří například na vesmír, nespavost, nebo První světovou válku. Hlavní hvězdou festivalu bude Lawrence M. Krausse, jeden z nejuznávanějších teoretických fyziků a špička v oblasti popularizace vědy. Krauss bude mít na festivalu mimo přednášky také úvod k filmu Unbelievers, v němž spolu s Richardem Dawkinsem, Woody Allenem a Stephenem Hawkingem cestují po světě, aby přednášeli o důležitosti kritického a racionálního myšlení, které ostře kontrastuje s náboženstvím a pověrami. Po loňské návštěvě Elise Andrew, která stojí za facebookovou stránkou I Fucking Love Science, zavítá na AFO další hvězda internetu. Derek Muller, který má na kanálu YouTube milionovou sledovanost, představí na AFO svůj projekt Veritasium. Mezi další hvězdné hosty AFO 2014 bude patřit například známá americká astronomka a popularizátorka vědy Pamela Gay, která se kromě svého výzkumu zabývá také vědou ve sci-fi filmech jako Star Trek či Star Wars, anebo Jim Van Vert, vývojář Googlu a dřívější spolupracovník velkých herních společností, jenž se podílel například na vývoji fyzikálního modelu ve videohře Portal. V rámci doprovodného programu bude letos na AFO mimo interaktivních exponátů z liberecké iQlandie také ostravské planetárium, simulátor vesmírné sondy Curiosity, nebo workshop fotografování hvězd. „V momentu, kdy se na obloze objeví první hvězdy, budou v místě hlavního dějiště festivalu připraveny teleskopy, kterými budou mít návštěvníci možnost pozorovat noční oblohu. Doufáme, že tím zpestříme noční festivalový program, který bývá na AFO nejen díky koncertům velice živelný,“ říká s úsměvem ředitel AFO, Jakub Korda. Hvězdami letošního AFO však mohou být také samotní návštěvníci. Festival letos spustil crowdfundingový projekt Staň se hvězdou AFO, díky němuž získají dárci za libovolný finanční příspěvek svých pět vteřin slávy. MD www.afo.cz 36—37
Jarní granty __________________________________________________________________________ Vyhlašovatel Výzva Uzávěrka __________________________________________________________________________ Dům zahraniční spolupráce
Program SCIEX-NMSch 1.4.2014 www.sciex.cz __________________________________________________________________________ Evropská komise
Horizont 2020 průběžně www.h2020.cz dle zaměření __________________________________________________________________________ Vzdělávací nadace Jana Husa Stipendium Husovy Nadace 30.6.2014 __________________________________________________________________________ Visegrad Fund
Strategic Grants 15.4.2014 www.visegradfund.org __________________________________________________________________________ Nadace Yuste
Evropská cena Karla V. bude www.fundacionyuste.es upřesněno __________________________________________________________________________
38—39
MEKKA ORNITOLO
OGŮ A SAMOTÁŘŮ
40—41
Pokud se chystáte na předjarní rande, potřebujete pryč z města, nebo jen prostě milujete přírodu, stačí vám pár minut městskou dopravou k cestě do vodního ráje. Zatímco na Poděbrady alias Geby jsou Olomoučané i studenti relativně zvyklí a pravidelně zde provozují sportovně-rekreační aktivity, Chomoutovské jezero zůstává nezaslouženě v jejich stínu. Přitom právě zde můžete strávit celé hodiny zcela o samotě jen s křikem ptáků a kochat se vodní hladinou či zvědavě prohlížet životní prostředí bobra evropského, jenž se na místním porostu velmi zřetelně podepisuje. Především ornitologové s dalekohledem si přijdou na své: kormoráni, labutě, racci, roháči, čírky a volavky tvoří spolu s panoramatem vodní hladiny úchvatnou a stále proměnlivou kulisu. Více než stohektarová přírodní rezervace slouží rovněž k tréninku sportovních jachet, před jejichž loděnicemi jsou instalována plující mola, ideální bod startu asi hodinové pouti kolem jezera. K cestě k Chomoutovskému jezeru můžete zvolit snadnou cyklotrasu z olomoucké čtvrti Černovír podél ramena řeky Moravy, cestou přes Hlušovice můžete potkat český strom roku 2010, majestátní, více než 430 let starý Hromův dub. Autobusem budete k jezeru cestovat pouhých 17 minut z Náměstí Hrdinů, číslo 20 vás zaveze na chomoutovskou křižovatku, odkud je to k jezeru pouhých 10 minut volnou procházkou. PB Chomoutovské jezero http://cs.wikipedia.org/wiki/Chomoutovsk%C3%A9_jezero Hromův dub http://cs.wikipedia.org/wiki/Hrom%C5%AFv_dub
42—43
Spolky UP __________________________________________________________________________
StuArt www.stuart05.webnode.cz Univerzitní 3, 771 80 Olomouc StuArt je nově vzniklý spolek studentů Katedry dějin umění, kteří se rozhodli ovlivňovat studijní a kulturní život, jak na své domovské katedře, tak na celém Uměleckém centru UP. A ve spolupráci s kulturními institucemi, sdruženími a dalšími studentskými organizacemi i v celé Olomouci. Toho chce StuArt dosáhnout především prostřednictvím pořádání výstav, přednášek, besed, konferencí, anebo odborných kulturních stáží. Spolek chce chránit kulturní dědictví Olomouce a pomáhat při jeho pozvednutí v budoucnu.
__________________________________________________________________________
Česká asociace studentů psychologie www.caspos.cz Vodární 6, 771 80 Olomouc Česká asociace studentů psychologie, o. s., je studentskou organizací sestávající se ze studentů psychologie. Ty svým působením sdružuje napříč různými školami. Pořádá a podílí se na organizaci mnoha událostí, ať už se jedná o Vánoční večírek, anebo celostátní konferenci. Všem svým členům nabízí možnost sebe rozvoje. Jedná se především o vzdělávací kurzy a workshopy, avšak podporuje také vlastní iniciativu členů v organizaci. V neposlední řadě spolupracuje s mnoha profesionálními psychologickými asociacemi, jak v České republice (ČMPS, UPA a další), tak na mezinárodní úrovni.
__________________________________________________________________________
IFMSA – Mezinárodní federace asociací studentů medicíny www.ifmsa.cz Třída svobody 8, 771 26 Olomouc IFMSA je nezávislou apolitickou institucí, která zastřešuje 102 členských organizací s více než jedním milionem studentů lékařství z 94 zemí. Je oficiálně uznávaná Organizací spojených národů a Světovou zdravotnickou organizací. Olomouc je pak jednou z osmi poboček v České republice. Nabízí řadu projektů, jako např. Světový den diabetu; Nemocnice pro medvídky, či MediCafé – kdy v příjemném kavárenském prostředí prezentují svá témata. Studenti lékařské fakulty se mohou všech těchto akcí účastnit jako dobrovolníci, dále mohou také v průběhu studia vyjet do zahraničí na měsíční stáže.
__________________________________________________________________________
25fps www.25fps.cz Univerzitní 3, 771 80 Olomouc 25fps je časopis o filmu a nových médiích, jenž vzešel z řad studentů olomoucké filmové vědy a tento rok slaví již sedmé výročí. Čtenářům nabízí profily tvůrců, rozhovory a reportáže z festivalů, analýzy, recenze snímků, jak českých, tak světových. Usiluje přitom o zejména o reflexi přehlížených či zapomenutých snímků. V současnosti do něj přispívají studenti i pedagogové ze všech filmových kateder v České republice. 25fps je rovněž partnerem řady kulturních akcí (např. Letní filmová škola Uherské Hradiště) a spolupracuje s několika tuzemskými institucemi (filmový distributor Artcam, DAFilms).
__________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________
Academia film Olomouc www.afo.cz Univerzitní 3, 771 80 Olomouc Academia film Olomouc (AFO) se v současnosti řadí mezi nejvýznamnější evropské festivaly populárněvědeckého filmu. Jeho cílem je představovat vědu jako atraktivní, dynamickou a rozmanitou sféru a to pomocí filmů mapujících přírodní, humanitní i sociálně-vědní obory. Do festivalových soutěžních sekcí přihlašují své snímky i stanice jako např. BBC, Discovary Channel či National Geographic. Mimo tradiční soutěže volí dramaturgie každoročně i několik sledovaných a opomíjených témat, jež se snaží divákům během festivalu přiblížit. Příští ročník se uskuteční ve dnech 15. – 20. dubna 2014.
__________________________________________________________________________
Pastiche Filmz www.pastichefilmz.org Neumannova 7, 779 00 Olomouc Občanské sdružení Pastiche Filmz bylo založeno v roce 2002 a ve spoluprácí s Katedrou divadelních, filmových a mediálních studií dramaturgicky a organizačně zaštiťuje studijní projekce a provoz filmového klubu, dále také nejrůznější kulturní akce a aktivity spojené s Uměleckým centrem UP (Konvikt). Tvoří rovněž platformu pro realizaci jednotlivých dílčích procesů (Ozvěny festivalů, Přehlídka animovaného filmu apod.). Jedním z hlavních cílů je také podpora samotných studentů a poskytování prostoru pro jejich vlastní kreativitu, a to jak formou zázemí, tak prezentací jejich tvorby.
__________________________________________________________________________
AIESEC Olomouc olomouc.aiesec.cz Jiřího z Poděbrad 11, 779 00 Olomouc AIESEC Olomouc je jednou z devíti poboček mezinárodní studentské organizace AIESEC v České republice. Studentům potom zajišťuje především rozvojové a pracovní stáže v zahraničí. Vybírat mohou z více než stovky zemí po celém světě. Dále je zde možnost participace na různých projektech, čímž si účastníci zlepší hlavně úroveň cizího jazyka a zároveň získají cennou praxi. Olomoucká pobočka také studentům nabízí členství v AIESEC. Pro Univerzitu Palackého pravidelně organizuje dvakrát ročně předmět Students´Soft Skills a pro studenty prvního ročníku pak Orientation Days.
__________________________________________________________________________
Cech invalidů středoevropské historiografie www.cish.bloger.cz Na Hradě 5, 771 80 Olomouc Cílem této organizace je sdružovat současné a bývalé studenty Katedry historie FF UP, ale i jiné osoby zajímající se o historii. Cech pořádá kulturní a sportovní akce, exkurze po pamětihodnostech. Mezi jeho nejvýraznější akce se řadí každoroční pasování prváků Katedry historie a podílení se na organizaci večírků či plesů domovské katedry. Dále se Cech také stará o revitalizaci a udržování zahrady Katedry historie.
__________________________________________________________________________ 44—45
__________________________________________________________________________
Japonský klub Olomouc www.japonskyklub.cz Křížkovského 8, 771 80 Olomouc Japonský klub Olomouc funguje pod záštitou Filozofické fakulty Univerzity Palackého a Katedry asijských studií. Vznikl v roce 2001 z iniciativy pedagogů a tehdejších studentů. Cílem klubu je zprostředkovat jeho členům, ale i široké veřejnosti pohled na Japonsko tak, jak ho většina nezná. Mezi jeho aktivity patří promítání japonských filmů, přednášky, workshopy, ochutnávky jídel a pití nebo ukázky bojových sportů. Organizuje také karaoke večery či pose-zení s japonskými výměnnými studenty a lektory. Každoročně pak pořádá kulturní festival Japonské jaro.
__________________________________________________________________________
Erasmus student network UP Olomouc www.esnup.upol.cz Křížkovského 10, 772 00 Olomouc ESN Česká republika je neziskovou studentskou organizací, která je součástí rozsáhlé sítě Erasmus student network se sídlem v Bruselu. Hlavním posláním jednotlivých sekcí sdružených v ESN ČR je pomáhání zahraničním studentům při jejich zdejším pobytu, ať už pocházejí ze zemí Evropské unie, USA nebo z Jižní Koreje. Členové ESN pro ně pravidelně pořádají nejrůznější volnočasové aktivity, výlety či party začínaje, vzdělávacími workshopy konče.
__________________________________________________________________________
Divadlo Konvikt www.divadlokonvikt.cz Wurmova 7, 779 00 Olomouc Divadlo Konvikt je neziskovou organizací, kterou založili roku 2006 studenti Katedry filmových, divadelních a mediálních studií. Jeho hlavní náplní je realizace divadelního kulturního programu v Uměleckém centru UP (Kovnikt). Prezentuje hlavně současnou divadelní a taneční scénu, koprodukuje taktéž nové projekty. Realizuje workshopy a dílny, besedy a především festivaly v čele s Divadelní Florou, jíž je Divadlo Konvikt od roku 2009 hlavním pořadatelem. Pořádá také festival Týden improvizace a spolupracuje např. na projektech Velká inventura či Tanec Praha.
__________________________________________________________________________
Sdružení studentů stomatologie ČR www.ssscr.cz/olomouc Třída Svobody 8, 771 26 Olomouc Sdružení studentů stomatologie České republiky je nezisková organizace určená všem studentům oborů Zubní lékařství a Stomatologie. Jeho cílem je pomoci studentům v profesním růstu, nabídnout zpestření profesního i studentského života. Sdružení spolupracuje s Českou stomatologickou komorou a organizuje pro své členy různé vzdělávací akce, zprostředkovává zvýhodněné vstupy na semináře či přednášky pořádané jinými organizacemi. V neposlední řadě také spolupracuje s IADS, díky čemuž může každý člen sdružení odjet na zahraniční stáž, na jejímž základě mu je vystaven certifikát.
__________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________
Spolek mediků LF UP www.spolekmediku.cz Třída Svobody 8, 771 26 Olomouc Spolek mediků je organizací studentů Lékařské fakulty, podporovaný jejím vedením. Jeho cílem je hájit zájmy studentů a přispívat k rozvoji vzdělání a kulturního života na Lékařské fakultě Univerzity Palackého. Spolek pořádá odborné přednášky a konference, dále organizuje Ples mediků a Adaptační kurz pro první ročníky.
__________________________________________________________________________
Vaše liga Olomouc www.vaseliga.cz/cz/mesta/olomouc/ Vaše liga je studentskou sportovní organizací, která působí na vysokých školách v celé České republice a sdružuje na 7000 amatérských sportovců. Nabízí, jak zapojení do sezónních lig, tak jednorázové sportovní akce. Olomoucká pobočka působí od roku 2010, přičemž nabízí badminton a squash. V rámci zapojení do jednotlivých ligových soutěží získají studenti výrazné slevy.
__________________________________________________________________________
Studentské křesťanské hnutí Olomouc www.skh-olomouc.cz Mariánská 3, 779 00 Olomouc Studentské křesťanské hnutí Olomouc vzniklo roku 2007 z iniciativy tehdejších studentů UP. Pořádá aktivity pro ducha, duši i tělo jako možnost alternativního trávení volného času i duchovní podpory při studiu v Olomouci. Pořádaná setkání jsou otevřena všem věřícím i nevěřícím. Hlavními aktivitami hnutí jsou studentské bohoslužby, víkendová shledání v blízkém či vzdálenějším okolí a výlety, semináře.
__________________________________________________________________________
Vysokoškolské katolické hnutí Olomouc www.vkholomouc.cz Křížkovského 2, 772 01 Olomouc VKH Olomouc existuje již více než dvacet let, a za tu dobu jím prošly tisíce studentů. Sdružuje především studenty Univerzity Palackého a vyšších odborných škol v Olomouci, členem se ovšem může stát kdokoliv. Hnutí pořádá přednášky a besedy s odborníky z různých oblastí, duchovní obnovy, setkávání ve společenstvích, ale i víkendové a sportovní akce, výlety a poutě. VKH také spolupracuje s dalšími organizacemi, hlavně pak s Centrem pro mládež při olomouckém arcibiskupství.
__________________________________________________________________________
Smíšený komorní sbor Ateneo www.ateneo.upol.cz Univerzitní 3, 779 00 Olomouc Soubor, složený ze studentů Univerzity Palackého v Olomouci, pod záštitou Katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty. Nicméně studium hudebního oboru není podmínkou pro vstup. Mezi členy se najdou studenti matematických disciplín, medicíny i žurnalistiky. Repertoár Atenea svou šíří postihuje hudbu od tzv. staré až po postmoderní. Rozpětí stylů se potom pohybuje od hudby vážné, přes sborové úpravy lidových písní, až po blues, či gospel. Sbor se schází v prostorách Uměleckého centra UP (Konvikt).
__________________________________________________________________________
46—47
__________________________________________________________________________
Bajkazyl Olomouc www.bajkazylolomouc.cz Wurmova 7, 772 00 Olomouc Olomoucká odnož pražského Bajkazylu nabízí kompletní servis kol, repasování, prodej a pronájem retro bicyklů. Vedle toho zajišťuje také prodej, výměnu doplňků a náhradních dílů. Bajkazyl má zájem podporovat cyklo-komunitu v Olomouci a pomoci rozšířit bicykl jako běžný dopravní prostředek v městském prostředí, čemuž pomáhá i spolupráce s Filozofickou fakultou. Dále Bajkazyl také pořádá osvětové přednášky věnované cyklistice a spřízněným komunitám.
__________________________________________________________________________
Helena v krabici www.helenavkrabici.upol.cz Křížkovského 14, 771 47 Olomouc Helena v krabici je občanské sdružení a zároveň i stejnojmenný internetový a tištěný časopis studentů Univerzity Palackého. V současné době čítá na dvě desítky stálých členů redakce, kteří se snaží přinášet novinky z univerzitního světa, Olomouce i kulturního života. Každý týden pak vychází několik lifestylových seriálů, ať už ze světa módy, anebo bydlení, barů či hospod. Zároveň také Helena v krabici nabízí možnost splnění si redakční praxe pro studenty. __________________________________________________________________________ Žurnál online www.zurnal.upol.cz Biskupské náměstí 1, Olomouc Internetová extenze Žurnálu UP. Jedná se především o zpravodajsko-publicistický portál univerzity, kde denně najde nejenom akademická obec ty nejdůležitější informace z dění kolem nás. Svůj příspěvek do Žurnálu online může poslat každý, a sice na redakce@upol.cz. __________________________________________________________________________
Studentská televize www.youtube.com/user/PalackyUniversity/ Studentská televize UP vznikla na podzim roku 2011 z iniciativy pracovníků oddělení audiovizuálních služeb a oddělení komunikace UP ve spolupráci se studenty. Za cíl si klade informovat akademickou obec i veřejnost o dění na univerzitě formou zpravodajských reportáží a rozhovorů s osobnostmi. Příspěvky televize tvoří studenti a studentky Katedry žurnalistiky, projekt je však otevřen i zájemcům z jiných kateder. __________________________________________________________________________
Kam za kulturou? Japonský klub Olomouc 3. 3. – 27. 3. Festival Japonské Jaro 17. 3. – 27. 3. Ozvěny festivalu japonského filmu a kultury EIGASAI 25. 3. Workshop kaligrafie www.japonskyklub.cz Pastiche Filmz Každou středu v 19:30 projekce filmového klubu Každé druhé pondělí DOKZ Pastiche – projekce dokumentárních filmů www.pastichefilmz.org Vysokoškolské katolické hnutí Olomouc 19. 3. Příběh o Zuzaně – ochotnické divadelní představení 9. 4. Dr. theol. Petr Křížek: Představení duchovní cesty do Svaté země 24. 4. Ples VKH Olomouc www.vkholomouc.cz Smíšený komorní sbor Ateneo 25. 3. koncert s Gentlemen Singers ve chrámu sv. Michala www.ateneo.upol.cz StuArt 27. 3. Ples katedry dějin umění www.stuart05.webnode.cz 8. 4. Filmová přehlídka studentů UP Olomouc www.prehlidkavred.cz Cech invalidů středoevropské historiografie 15. 5. garden party www.cish.bloger.cz 48—49
Aspekt
březen 2014