CARPMAX 2 - březen by CARPMAX

Obsah Michal Kučera - Slovensko, peklo nebo ráj Rozhovor s BEJSFISH týmem Jiří Kadubec - Method mix a kukuřice. Vede tudy cesta? Aktuální kaprařské akce a závody Rozloučení s kapří sezonou Jiří Kadubec - Domácí pelety nejen pro lov kaprů na plavanou Vzpomínka na Richiho cup 2012 Vaříme v bivaku (2) Redakce - Mlaskačka je stále mezi námi Výroba tyčové bójky doma snadno a rychle Štěpán Cigánek - Zima se blíží (zprávy od vody) Foto soutěž 2013 Prezentace čtenářů TOP 03

03 11 15 18 19 25 28 32 33 36 39 41 42

Úvodník Vážení čtenáři, jsem velmi rád, že vás mohu přivítat u nového vydání elektronického kaprařského časopisu CARPMAX.cz. Po vydání prvního čísla časopisu jsme věděli, že chceme přinést jen to nejlepší, co je k dispozici, a tak pevně věříme, že počínaje druhým číslem bude tato kvalita časopisu standardem. Ve druhém vydání se setkáte s články z oblasti kaprařiny, rozhovory, zajímavou rubriku TOP 3 a nově i soutěž o hodnotné ceny na rok 2013. Ať se VÁM dobře čte :o)

Vydavatel: Jiří Kadubec Kostelecká 1829, 54701 Náchod, ČR

Časopis je volně k dispozici každý měsíc na internetových stránkách www.carpmax.cz

Reklamní oddělení marketing@carpmax.cz

Redakce nemusí vždy souhlasit s obsahem uveřejněných článků.

Redakce redakce@carpmax.cz

Redakce nezodpovídá za obsah uveřejněné inzerce. 2

3 Slovensko, peklo nebo rรกj?

Když se ohlédnu za výpravami z posledních pár let, nemohu nevidět, že na Slovensku pobývám víc než často. Možná za to může zdejší příroda, neboť je opravdu úžasná, možná srozumitelný jazyk, protože na Slovensku se na rozdíl např. od Maďarska v pohodě domluvíte, možná taky slovenské holky, které jsou podle mě z celé Evropy nejkrásnější (pokud se moje manželka dostane až k této druhé větě, zřejmě se jedná o můj poslední článek :-). Ještě před deseti lety jsem často jezdil do Francie, Rumunska, Polska či Maďarska. Pak jsem se v roce 2006 celkem náhodou zúčastnil závodů na Liptovské Maře, která mě naprosto

uchvátila. Dodnes s kamarádem Karlem vzpomínáme nejen na to nádherné prostředí na okraji Tater, ale především na báječné zachytání. Nijak jsme se nestresovali, že to jsou závody, ale stejně jako při běžné výpravě jsme se snažili chytat velké kapry. I díky tomu jsme měli tak neuvěřitelný váhový průměr, který přesahoval 10kg a chvílemi byl ještě vyšší. Ke konci už jsme to brali vážněji, snažili jsme se udržet na bedně, a pokud možno i co nejvýše. Poslední dvě noci už jsme byli zcela na pokraji sil. Dokonce jsem na vodě krátce zkolaboval, na břeh jsem se vrátil jen tak tak. Ze zdolávání se místo zážitku stala neskutečná dřina. Ovšem i tak

jsme byli nadšení, a to nejen z umístění. Mnohem víc než celkové druhé místo nám v paměti zůstaly nádherné ryby. Každá z nich byla jiná. Málokde předtím i potom jsem viděl tak neuvěřitelně krásné, čisté a nezraněné kapry. Byli jsme z nich úplně vyplácání. Tady začala moje láska ke slovenským vodám. Za rok jsme si to na tomto revíru zopakovali. Nedopadlo tak bezvadně jako napoprvé, ale to nám nijak zásadně nevadilo. Víc jsme byli skleslí z toho, že ryby, které jsme tahali, už nebyly tak čisté a nezraněné. Většina z nich nesla známky sakování, měly zašedlé hřbety a poranění z manipulace na břehu. Co víc, jak jsme se

brzy dozvěděli, byly to ty šťastnější z místních mohykánů. Mnoho těch ojedinělých ryb končilo v udírnách či na pekáčích. Tlak na Maru začal být obrovský, což mě přimělo k zásadní věci. Zůstal jsem na Slovensku, ale přestěhoval jsem se na jiné revíry. Začal jsem zkoumat další přehrady na Váhu, pískovny okolo Dunaje i obě řeky jako takové. Viděl jsem spousty zajímavých vod, přírodních scenérií a nádherných holek. A co víc, byl jsem zde od počátku úspěšný, myslím samozřejmě na rybách :-). Hned první noc při první výpravě na jednu z přehrad mi na prut vyvezený úplně na blint zabral 10kg kapr. To byla velká vzpruha do dalšího pátrání. Co víc, ještě při též víceméně poznávací výpravě jsem ulovil dokonce 17kg kapra. Byl jsem obrovsky šťastný, že se mi zde tak daří. A to jsem neměl tušení, že bude ještě mnohem lepší. O pár týdnů později jsem zde zažil výpravu, na níž nelze zapomenout. Začala sice neslavně, když jsme se kvůli silnému větru dva dny prakticky nedostali na vodu. To nás přimělo k přestěhování do závětrnější oblasti. A tam se začaly dít věci. První ráno se mi povedl 14kg kapr. Do večera už sice nic, ale pak se to rozjelo tak, jako v opravdovém kaprařském ráji. Během pár dnů se nám podařilo ulovit mnoho kaprů od 8 do 20kg, chvílemi jsme měli průměr přes 13kg

(a po celou dobu neklesl pod 10kg), což na svazovou a jinak velmi těžkou vodu je doslova pohádka. Největší rybu, která měla 19,8kg, jsem pojmenoval Kráska. Byla to bezpochyby jedna z nejhezčích ryb, jakou jsem kdy chytil. Poslední dva dny už jsme nechytali naplno, spíš jsme si to užívali. Nakonec za námi ještě přijel Rafan a během první noci chytil téměř 23kg šupináče. Další rok jsem zkoušel i chytání na řece. Během tří dnů jsem měl jediný záběr, ovšem stál za to. Byla to i přes úplně utaženou brzdu taková jízda, že mě ani ve snu nenapadlo, že může být od ryby. Otráveně jsem vstal ze sedačky a šel se podívat, který pitomec mi motorákem nabral vlasec. Jenže jsem s údivem zjistil, že v okolí žádný člun není. Stejně se mně tomu nechtělo uvěřit. To přeci není možné, to přeci nemůže být ryba?!!! Nakonec jsem přeci jen zasekl. Můj 3,5lb prut se ohnul do luku až k ruce, ve které jsem ho u navijáku držel. Tah ryby byl opravdu neskutečný. Jelikož jsem to měl nahozené do strany do jakési zátoky (de facto za rohem), bál jsem se, že ne-

budu kapra mít po celou dobu zdolávání v přímém kontaktu. Proto jsem se rozhodl oklopit naviják a dojet na místo s lodí. Já vůl! Byla to obrovská chyba. Než jsem dojel na místo, ryba to vzala pryč ze zátoky přes mělčí hranu, kde byla spousta velkých šutrů, směrem na koryto. No a mezi těmi kameny skončily mé naděje. Ani šedesátka monofil, který jsem měl jako šokový návazec, jim neodolala. O velikosti ryby jsem se mohl jen domnívat. Později na podzim už jsem byl mnohem úspěšnější. I když jsem při pětidenní výpravě chytil jen jednu rybu nad 15kg, stála za to. Bylo to neuvěřitelné, ale téměř na den stejně jako před rokem jsem ulovil svoji Krásku. Nejprve jsem si nebyl jistý, že je to ona, ale měl jsem s sebou katalog, na jehož titulce se vyjímala. Když jsem porovnal fotku s živou realitou, nebylo pochyb, že jde o stejnou rybu. Byl jsem přesvědčený, že tentokrát už bude mít přes 20kg. Jaké bylo moje překvapení, když jsem ji navážil necelých 18kg, tedy o dvě kila méně. Když jsem později porovnával obě fot-

ky, je jasně patrné, že ten první rok byla extrémně nacpaná před zimou, kdežto ten následující se zřejmě teprve začínala futrovat. Byla stále obrovská a stále krásná, ale to narvané břicho jí chybělo. I tak jsem byl nadšený, tohle se opravdu nestává často, zvlášť na tak velké vodě. Sice jsem si od té doby mnohokrát vyslechl, že jí mám někde schovanou a jen se s ní jezdím vyfotit, ale spíš to beru jako přátelské pošťuchování než vážně myšlenou narážku. Velmi zajímavou příhodu jsem zde zažil i se svým synem Kryštofem. Bylo to v době, kdy vodou putovalo obrovské množství trav, které zde mnohdy značně ztěžují rybolov. V těchto obdobích je často obtížné rozeznat záběr, protože proud, trávy a další unášené předměty vyvolávají spous-

tu falešných pohybů vlasce a naopak, při jeho povolení jej okamžitě znovu vyšponují. Občas je velmi těžké posoudit, zda se jedná o záběr nebo ne. Podobně nejasná indikace záběru byla i v tomto případě. Chtěli jsme se ale ujistit, a tak jsme se rozhodli, že prut raději zkontrolujeme. Vyjeli jsme na vodu a začali smotávat vlasec. Jenže ten se díky extrémnímu proudu a naneseným travám dostal do kontaktu s druhým Kryštofovým prutem. Vlasce se do sebe smotaly tak šíleně, že se nám je ani během půl hodiny nepodařilo rozplést. Hotový gordický uzel, ani po dvanácti pivech bych to nezamotal lépe. Jediná šance byla jeden z vlasců uříznout a zkusit ho vymotat z druhého. Proto jsem vzal ten, o němž jsem se domníval, že je z prutu, na nějž nebyl záběr. Ustřihl jsem ho a začal jej od toho druhého 6

rozplétat. Pod delší době a několika dalších šmiknutích nůžkami se mi to podařilo. Jenže po chvíli jsme k našemu velkému údivu zjistili, že jsem ustřihnul právě ten vlasec, na který byl záběr. Co teď? Jedna z možností byla přihlásit se do Talentmánie či večerníčku o dvou kutilech „A je to“, další spáchat rituální harakiri, nakonec zvítězila třetí varianta, a to pokusit se najít ve vodě s pomocí kotvičky odřezaný vlasec. Ani nevím jak, ale po nějaké době se nám to podařilo. Provlékli jsme ho očky, spojili jej se zbytkem kmenového vlasce na navijáku a vydali se směrem k místu, kde byla položená montáž. Když jsme tam dojeli, bylo evidentní, že to byl opravdu záběr, protože šokový nástavec odtud směřoval přímo do nejhustší spleti větví a naplavených stromů. Ani jsem nepočítal, že by tam

ještě byla ryba, jen jsem chtěl vyprostit co nejvíc vlasce z vody, aby tam nepřekážel. Podařilo se mi ho dostat ze dvou slabších větví, až jsem se přiblížil k těm největší kládám. Chytil jsem šedesátku do ruky, pořádně jsem za ní zabral, a čekal, jestli praskne háček nebo návazec. Jenže se stalo něco, co mně doslova vyrazilo dech. Bez jakéhokoli varování jsem dostal obrovskou ránu do ruky. Pustil jsem v úleku vlasec (stejně bych ho neudržel), což zase překvapilo Kryštofa, který s tím vůbec nepočítal. Ozvala se velká rána. Byl jsem v tu chvíli přesvědčen, že prasknul prut a vůbec bych se tomu nedivil, protože ten tah byl obrovský. Kryštof navíc neměl povolenou brzdu a vlasec směřoval pod loď. Dodnes nevím, co tu ránu způsobilo, každopádně veškerá výzbroj ten extrémně prudký výpad

odpočaté ryby vydržela. Kapr nás ještě chvíli vozil po vodě, což byl pro Kryštofa obrovský zážitek, ale nakonec jsme jej dostali do podběráku. Krásný 19,2kg šupináč asi dodnes nechápe, jak se mohl ocitnout na břehu, když byl nejméně hodinu na odstřiženém vlasci. Ovšem nejen úsměvné a příjemné věci jsem na Slovensku zažil. Krom občasných dohadů s vláčkaři, kteří se mnohdy ukotvili u mojí bójky jak u stromu a půl dne tu ve snaze ulovit dravce vytahovali mé udice, se mi zde během rybolovu ztratilo celkem dost věcí. Pokud to byly jen piva, které jsem chladil v potoce, nebo nějaké drobnosti, bral jsem to ještě s úsměvem. Předloni jsem ovšem přišel i o můj milovaný prut s navijákem. A to přesto, že jsem věděl, že se zde dost krade a že si musím dávat

pozor. Například mým kamarádům se tu tři týdny před mojí výpravou ztratila kompletní výbava, respektive vše, co v té chvíli bylo před bivakem. Jenže finta, kterou na mě vytáhl onen zlodějíček, mě natolik překvapila, že jsem se nechal nachytat na švestkách. Bylo to pár minut po půlnoci, kdy končila povolená doba lovu. Seděl jsem nehnutě u svého bivaku a čekal, až se kolegové, kteří pobývali cca 70m ode mě, vrátí z vody, kde byli stahovat udice. Střídali jsme se právě kvůli tomu, aby vždy byl někdo na břehu. A jak tak sedím, pozoruji stín, který se ke mně zleva blíží. Mám halucinace, nebo to opravdu někdo je? Abych se přesvědčil, vstanu ze židle a nakročím směrem ke stínu. Stín se najednou zastaví a podřepne. Že by to vážně někdo byl? Abych se ujistil, rozejdu se směrem k němu.

Stín se znovu napřímí a rychle vyráží proti mně. Krve by se ve mě nedořezal. Bohužel nemám po ruce nic na obranu a dokonce ani čelovku, kterou jsem zřejmě někde pohodil. „Tak čo, sťahujete, sťahujete,“ ozve se tajemný hlas, když už jsme asi metr od sebe. Trochu se mi uleví, vypadá to, že mě nejde přepadnout. „Už vás pozorujeme zopár minut a čakáme, jestli to budete sťahovat, v poslednej dobe tu máme vela pytlakov,“ říká mi onen muž v černé kombinéze a s dalekohledem na hrudi. Uf, to se mi ulevilo. „Jasně, stahujeme, kolegové už se vracejí, teď pro to pojedu já,“ říkám mu. „No dobre dobre, máte najvyšší čas, iděm pozret vašich kolegov,“ povídá mi na rozloučenou a odchází směrem ke klukům. Nechce se mi na vodu, tak zkouším pruty vytáhnout ze

břehu. První jde, smotávám jej a dávám do vidliček, ale s druhým okamžitě uváznu. No nic, kluci už jsou zpátky, tak pro něj dojedu. Když se mi ho daří vyprostit, zmocňuje se mě takový divný pocit. Nevím proč, ale něco mi tu nehraje. Opřu se do vesel a za chvíli jsem u bivaku. Bingo! Prut, co jsem dal do vidliček, je doslova a do písmene v prdeli. V mžiku je mi jasné, co se stalo. Běžím za kamarády a zjišťuji, zda také o něco nepřišli. Samozřejmě k nim žádná stráž nedošla, na dva už si netroufnul. Byl však natolik suverénní, že mě ani vteřinu nenapadlo, že by to mohla být levárna. Kdyby mně nějak vyhrožoval, tak po něm samozřejmě budu chtít předložit odznak a průkaz, ale takto jsem k tomu neměl jediný důvod. A na to on, když už mi to nezvládl nepozorovaně ukrást, zřejmě spoléhal. 8

Jiné věci se mi naštěstí neztratily, ale cena prutu a navijáku přesahovala dvacet tisíc, což určitě není na mávnutí rukou. Druhý den to nahlašuji na místní policejní stanici. Dozvídám se, co jsem očekával, že to zřejmě budou místní feťáci, kterých je v okolí požehnaně. Ukradnou něco v hodnotě mnoha tisíc, ale prodají za pár šupů, aby měli na další dávku. Když to vezmu kolem a kolem, mohl bych být vlastně šťastný, že jsem ty kluky šikovný alespoň trochu podpořil. Když už nic jiného, tak jsem někomu z nich výrazně zdvihnul náladu. Minimálně na chvíli, dokud ten působil joint, který si za to opatřil… Pár měsíců trvalo, než ze mě vyprchal vztek a než jsem opět začal uvažovat, že se na Slovensko ještě někdy podívám. Přesto mi to nedalo a loni jsem byl opět tam.

A hned po ránu opět problémy. Dva místní nezaměstnaní nám začali obhlížet výbavu a na všechno se vyptávat. Prostě to vypadalo jako jasný pokukování po kořisti. Proto, i když jsem měl záběr, zůstávám na břehu, abych tam s nimi nenechal kolegu samotného. Teprve po několika minutách, když odcházejí, nasedám do lodě a jedu se podívat, jestli je tam ještě ryba. Beztak není kam spěchat. Vzhledem k typu záběru, kdy se mi swinger několikrát trhavě propadl, to stejně nejspíš bude jesen nebo mrňavý kapr. Proto se s tím moc netrápím a vlasec rázně vytrhávám z několika vázek. Kdybych si myslel, že je tam větší ryba, tak opatrně použiji kotvičku, ale kvůli nějakýmu smrkáčovi? Ještě dvě tři vázky a jsem s rybou v kontaktu. Když ji přitáhnu k hladině, je mi jasný, že je to kapr a že nebude úplně malej. „Mohl by mít i patnáct,“ říkám si pro sebe. Proto, když se mi jej napoprvé nepodaří podebrat a vlny uhání mou loď pryč, neriskuji a kapra se nesnažím silou dostat k sobě. Odklopím naviják a rychle zavesluji zpět do místa, kde jsem ho zdolával. V mžiku

domotávám vlasec, opřu se do ryby a napoprvé jí mám v podběráku. Když jí dávám do lodě, zdá se mi těžší, než bych čekal. Že by sedmnáct? Když dorazím na břeh, přendáme jí spolu s kolegou z menší „lodní“ do větší „břehové“ podložky. Znovu se na ní podívám a vypadne ze mě: „Ta může mít klidně přes dvacet!“ Není sice tak skvostná jako Kráska, ale je velmi zvláštní. Má obrovskou hlavu, divně zdeformované tělo a neuvěřitelně široký hřbet. Po přesném zvážení se mé očekávání naplňuje, ryba má 21,1kg. Tak to je bomba! Rychle jí fotíme, pár záběrů kamerou během pouštění a kapr pomalu odplouvá zpátky. To je jak ve snu, hned první ráno chytit takovouto obludu. Zbytek výpravy už si můžu v klidu vychutnat, teda pokud mě zas někdo nevybere věci. Na to už teď nemyslím a věnuji se výhradně rybám. Další dny mám velká očekávání, ale až na metrového 14,5kg nízkého šupíka nic, co by stálo za řeč. I tak lze moji dosud poslední slovenskou výpravu hodnotit víc než kladně.

Jak vidíte, nejen ve Francii, ale i na Slovensku můžete zažít kaprařský ráj, a mě velmi těžší, že se mi to podařilo hned několikrát. Určitě tu nejsou tak velcí kapři jako na Cassienu, Rainbow nebo na jiných vyhlášených revírech, ale já si jich vážím mnohem víc. Už jen proto, že jsem si ty revíry i konkrétní místa vybíral a prozkoumával sám, nikdo mi je nedržel, nepředal na GPS, nepředkrmoval ani mi neříkal, kdy kde jak mám chytat. O to víc mě to bavilo a pomáhalo se zdokonalovat. Ovšem, jak už jsem popisoval, zažil jsem na Slovensku i obrácenou stranu mince. Strach o věci je na mnohých revírech na denním pořádku. Nepořádek okolo vod je mnohde příšerný, několikanásobný, než je na našich už tak „přeodpadkovaných“ revírech běžné. Tyto věci mi občas kazí jinak příjemný dojem z rybolovu na Slovensku. Ptáte se, co u mě nakonec převáží? Tipujete správně. Je víc než pravděpodobné, že se znovu pokusím překonat pekelné překážky a zažít nějakou tu příhodu z ráje. Stojí to za to!

ROZHOVOR S BEJSFISH Redakce Jezdíte v tomto složení společně na výpravy? Ano. S klukama jezdíme na ryby, jak jen to jde. I přes vytíženost se 1-2 krát do roka sejdeme u vody v plné sestavě. Běžně na společné výpravy jezdíme ve dvou, maximálně ve třech lidech z týmu

Ahoj Ondro, za poslední rok jste jako tým pod názvem BejsFish spustili projekt, který je pro nás zajímavý. Zkus ho pro naše čtenáře představit. Jak vlastně projekt vznikl? Ahoj Jirko, projekt BejsFish vznikl tak nějak přirozeně. Kdybys mi před 5-ti lety řekl, že začneme vyrábět krmení pod vlastní značkou, myslel bych si, že jsi blázen. Původně jsme jen chtěli zprovoznit samostatný e-shop , prodávat rybářské potřeby a krmení různých značek. Postupem času nás oslovil jeden nejmenovaný člověk, který začínal rozjíždět novou firmu na výrobu krmení pro ryby. Jelikož bydlel nedaleko nás, byli jsme z jeho plánu nadšeni, a chtěli ho podporovat, jak jen bude možné. Fandili jsme mu. O to horší bylo naše zklamání, když ani ne po půl roce zjistil, že není v jeho silách chod takové firmy udržet a skončil. A to nás v podstatě nakoplo rozjet tento, jak ty říkáš „projekt“. Našim cílem je nabídnout zákazníkům ucelený sortiment nástrah a návnad na kapry za co možná nejrozumnější ceny.

Jaké typy vod si vybíráte nejraději? Abych pravdu řekl, tak v poslední době jsme si oblíbili pískovny. A však nepohrdneme ani rybníkem, přehradou či řekou. Hlavně, že jsme na rybách :o) Povětšinou jezdíme na vody svazové, nicméně párkrát do roka navštívíme i nějaký ten soukromý revír. Vím o vás, že jezdíte na kaprařské soutěže a máte velmi dobré výsledky. Co vás vedlo se prezentovat jako závodníci? Závodění jsem miloval již od mala, rád jsem jezdil na místní gulášové závody, kde jsem se vždy snažil o co nejlepší výsledek. Vždy jsem rád měřil síly s ostatními závodníky a zůstalo mi to až do teď. Postupem času přibývalo možností, až jsme s Přemkem začali jezdit i na kaprařské závody. Na každých závodech se snažíme dělat maximum pro co nejlepší výsledek. Ne vždy se však zadaří, pak se snažíme vzít ze závodu alespoň nějaké ponaučení, které zužitkujeme na dalších závodech.

Kolik vás je? V současné chvíli jsme dva, a to já a společník Přemek. Hodně nám však pomáhá moje manželka a hlavně testeři, čtyři kluci, pro které je rybaření životní vášní na prvním místě.

již oblíbenou řadu BloodyCrab. Směs jsme vyšperkovali ke kapří spokojenosti a od konce března se chystáme tuto řadu plně vypustit do světa. Samozřejmě jsme testovali i jiné produkty, ale o těch zatím nebudu nic prozrazovat:o)

Je něco, na co jsi ty nebo tým jako celek hrdý? Myslím, že jsme celkově hrdí na to, co děláme, že si jdeme pomalu, ale jistě za svým cílem. I když je to chvílemi velká dřina a mnoho odříkání, věříme, že to co děláme, má smysl. Na jaké kaprařské maratony se letos chystáte? Jako každý rok, tak i letos nevynecháme jarní a podzimní závody na Broďáku a na Ploužnici. Na Ploužnici letos nepojedu s Kubou jako v předešlých letech, ale s Jirkou Ožďanem pro kterého to bude první jeho ostrý závod, tak doufám, že si ho náležitě užije:o) Jako bonus pojedeme s Kubou v červnu na Asuán Cup 100hod, kam už se také moc těšíme.

Vaše ceny jsou, pokud mám být naprosto upřímný, lidové. Dá se kvalita srovnat i s jinými firmami z oboru? Kvalita našich produktů je srovnatelná s širokou konkurencí. Většinu surovin nakupujeme u stejných dodavatelů jako ostatní, mnohem známější firmy. Tudíž kvalita surovin, je stejně dobrá, jako u konkurence. Co se týká samotných produktů, tak nabízíme pouze věci, které sami u vody testujeme a do oběhu je pouštíme, až teprve jsme si jisti jejich dobrou účinností. Snažíme se držet ceny, tak nízko, jak jen je to únosné a rádi bychom tak činili i do budoucna.

Podíváme se blíže na BejsFish. Můžeš nám představit vaše produkty? Naším cílem v roce 2012 bylo dokázat nabídnout našim zákazníkům, kompletní sortiment kvalitních surovin pro výrobu boilies. To si myslím, že se nám povedlo. Dalším cílem bylo pomalu začít vyvíjet vlastní produkty, zejména boilies. Za pomoci testerů jsme v loňské sezóně vyvinuli a důkladně testovali 12

Jaké novinky spouštíte na rok 2013? Jako hlavní novinka na letošní rok je již výše zmiňovaná řada produktů BloodyCrab. Kde samozřejmě kromě boilies bude možné zakoupit samostatnou směs a tekutou potravu, obalovací těstíčko, dip atd. Samozřejmě budeme na e-shop v průběhu roku doplňovat sortiment jak jen budeme schopni.

Děkuji za rozhovor a přeji úspěšný start do nové sezóny. Jirko, také ti přeji úspěšný vstup do nové sezóny a doufám, že se budeme u vody potkávat častěji než posledních pár letech. Rád bych také popřál mnoho štěstí tvému projektu, online magazínu CARPMAX. Ať ti tvé nadšení vydrží. Držíme ti palce! Za team BejsFish Ondřej Filip

Method mix a kukuřice, vede tudy cesta? Jiří Kadubec

Method mix je honosný název pro český výraz krmítková směs. Je to již hodně dávno co jsem chytal naposled na krmítko a kouli šrotu se sladkou kukuřičkou. Možná v mnoha vašich očích jde o krok zpět a ne každý je ochoten se vrátit zpět od boilies ke krmítku. Připouštím, že obdobný vývoj je i v domovině moderního kapraření ve Velké Británii. V úvodu bych se rád zmínil o tom, že si dovolím trochu spekulovat, ale i tak se domnívám, že převážná část rybářů v ČR používá krmít-

ko a tak by bylo nošení dříví do lesa popisovat jeho funkci, ale i tak se právě na tomto místě zastavím. Není to tak dlouho co jsem si byl zarybařit na ÚN Rozkoš, kterou asi každý zná. Zde jsou podmínky pro lov kapřích mamutů velmi ztížené, ale co je možné lovit jsou menší kapříci do velikostí 60cm. Ti jsou na rozdíl od svých robustnějších kamarádů mnohem dostupnější. Vrátím se k mé původní myšlence. Když jsem si nalezl místo kde je možné se i „ubytovat „ tak jsem zjistil, že jsem se uvelebil

na místě kde je to jak hlava na hlavě. Když jsem stavěl provizorní domov, tak mi nedalo abych nesledoval počínání svých kolegů. Montáž nebyla nijak složitá krmítko-obratlík a návazec s jedním háčkem. Jako krmítkovou směs používali upravený kukuřičný šrot a na háčku převážně kukuřičná zrna. Protože nerad chytám na „Václaváku“ tak jsem si sednul do křesla otevřel plechovkové pivko a sledoval jak se kolegové pochlapí. Bohužel mě spadla čelist, že za dobu co jsem na ně koukal, tak žádné výrazné úspěchy neměli.

Sám jsem nepřijel chytat obry. Chtěl jsem si v klídku zachytat to co půjde po háčku. A tak jsem také vzpomínal na minulost kdy jsem lovíval s krmítkem. Z tohoto důvodu jsem ještě týden před výpravou běžel nakoupit krmítka, která jsem doma nemohl za zlaté prase najít. Nebudu to příliš protahovat a dostanu se k podstatné informaci. Připravil jsem pruty, nacpal krmítka, přidal kukuřici nahodil a začal chytat ryby. Bylo pro mě milým zjištěním, že Rozkoš oplývá takovým množství ryb. Sám jsem nad Rozkoší pomalu před deseti lety zlomil hůl a teď to byl můj velký návrat. Netvrdím, že

jsem lovil jen velké ryby. Naopak lovil jsem velké množství menších kapříků, kteří jak se zdálo vytlačili i bílou rybu. Někdo se jistě řekne … no jo už se vytahuje. Opak je pravdou. Spíše jsem začal uvažovat nad v čem je mé počínání jiné. Nakonec jsem objevil několik faktorů, které ostatní rybáři ignorují či jsi jich nejsou vědomy. Trochu encyklopedicky zde uvedu zásadní omyli, kterých se dopouštíme 1) Pokud lovíme na návětrné straně budeme pravděpodobně bojovat

s „pytlem“ na vlasci a samotné za záběry nebudou dobře čitelné. Vzhledem k tomu, že jak jsem zjistil každý má svůj „pípák“ a pokud možno pěkně naplno, tak sedět v takové společnosti je jako jít relaxovat k pokladně supermarketu. Já to řešit? Těžší zátěž, ne proč? Stačí směřovat špičky prutů k vodě. Ano uznávám, že na místě co jsme lovili byl kamenný sráz dobrých 1,5 m. ale i tak se podstatně omezí vliv větru na vlasec. Druhou možností je samozřejmě snížit citlivost hlásiče, ale i to vidím jako problém

v závislosti na záběrech. Proč za každou cenu stavět pruty ve stojanech jako rakety před startem, když k tomu není důvod? 2) Pokud si jdeme skutečně jen zachytat není důvod mnoho zakrmovat. Bohatě stačí si místo zakrmit buď raketou případně jen několika krmítky se směsí. Ovšem co je důležité je krmit kvalitním krmivem a samozřejmě dostatečně atraktivním. Ovšem teď bych se vrátil k samotné krmítkové směsi. Je zajímavé pozorovat historický vývoj samotných směsí. Od počátku byla směs založena na strouhánce a s kombinací s nějakým lákajícím atraktorem. Co je zajímavé, tak obdobnou směs používá většina rybářů dodnes. Další skupinou jsou komerční krmítkové směsi, které se mnohdy prodávají pod anglickým názvem method mix. Zde by již mělo o kvalitní mix postavený na kvalitních surovinách, ale za mnohdy nepřiměřenou cenu. Jak si tedy vyrobit svou vlastní a mimořádně lakavou směs. Jednoduše !!!

Směs CAT&KRILL 500g Peské/kočičích granulí 200g Krevetové moučky 200g Sušeného mléka / syrovátky 100g Pšeničných klíčku cca 100-200g kukuřice Granule je možné mlít na moučku, ale podle mě je lepší je spařit a nechat nabobtnat. Poté přidáme ostatní komponenty. Vznikne nám poměrně tuhé těsto. Tuhosti se nebojte. Díky ne zcela všem rozpuštěným granulím a lehké krevetové moučky začne směs ve vodě pracovat a rozpadat se. Dokonce bude částečně prostupovat i do vodního sloupce. Použití je dvojí. Buď klasicky směs pěchovat do klasických či feederových krmítek nebo vytvořit krmné koule a ty pomocí zakrmovací lopatky či dalekonostného praku dopravit na lovné místo. Pokud máte regulérní možnost použít člun, tak tím se vám problém vyřeší. Kukuřice vs. boilies Kukuřice je asi nejlepší nástrahou na kapry. Bohužel není selektivní a tak

musíme svého kapra nalézt nebo se k němu dopracovat přes velkou část jeho menších kolegů. Zatímco boilies bývalo selektivní. Záměrně píši bývalo, protože dnes na mnoha hladových vodách je atakováváno takřka 25mm boilies kapříma dorostenci. Kudy vede cesta? Buď se smířit s tím, že ne vždy budeme chytat kapří obři a nebo navštěvovat privátní revíry, kde se zpravidla tato drobotina nevyskytuje. Na takových revírech je mnohem lepší si jít zachytat s jemným náčiním třeba i jen kapří dorostence a bavit se než řešit neúspěchy z výpravy zaměřené na obry. Pár vět na závěr Doufám, že tento článek nebylo pouho pouhé nošení pověstného dříví do lesa. Samotný vývoj krmítkových směsí se mění a stejně tak se zdá, že pozitivním směrem. Ačkoliv velikost ryb je takřka stále stejná, tak roste jejich množství. Ačkoliv to nedokazuje samotné bytí trofejních ryb v revíru, ale vyvrací to slova mnoha kolegů „v týýý vodě nic není“ . Věřte je …

KAPRÁŘSKÉ AKCE a ZÁVODY Březen – Duben

16.03.13 – Posezení s Karlem Niklem Pořádá: Parysův rybářský ráj Kde: Hradecká ulice 816, Jičín V kolik: od 13:00h Základní Informace: Hlavní host Karel Nikl představí novinky ze své produkce na rok 2013.

08.04.13 – Jurský kapr 2013 Pořádá: ??? Kde: ??? Popis: Závod dvoučlenných CT. V termínu od 08.4. - 13.4. 2013. Informace na http://www.mrk.cz/Data/Pics/2013/20/819381 _b2571.jpg

16.03.13 – Prezentace firmy SportCarp Pořádá: U Habakuka Kde: Prostředí Salónu v Plzni na Roudné V kolik: od 16:00h Základní Informace: Hlavní host Jaromír Kratěna a tým firmy SportCarp odpoví vaše dotazy. Vstupné zdarma.

09.04.13 – Mivardi CUP Dešná Pořádá: Mivardi Kde: Dešná Popis: Závod 2-3 členných týmů na 96 hodin, které se konají na revíru Dešná. V termínu od 10.4. - 14.4. 2013. Informace na http://www.mrk.cz/kalendar.php?id=29682

23.03.13 – Prezentace firmy Imperialbaits Pořádá: U Habakuka Kde: Prostředí Salónu v Plzni na Roudné V kolik: od 16:00h Základní Informace: Hlavní host Tomáš Blažek a tým jeho tým odpoví vaše dotazy. Vstupné zdarma.

09.04.13 – II. Imperial baits- Carp´R´UsPV TV Boilies pohár Deseda 2013 Pořádá: Imperialbaits HU Kde: Slovenská republika Popis: Termín od 21.4. - 27.4. 2013. Informace na http://www.mrk.cz/kalendar.php?id=29852 26.04.13 – Maraton v lovu kaprů v Chlistově Pořádá: ??? Kde: Chlistov soukromí revír Popis: ??? Informace na Pavel Fiala 720365138,nebo paja.fiala@seznam.cz

ZÁVODY 08.04.13 – 1. Hobby-G Rybsport Cup Pořádá: Hobby - G Kde: Štěpánov Popis: Závod dvojic na 50 hodin, které se konají na rybníku Štěpánov (5,6 ha), zhruba 1 km od Skutče v okrese Chrudim. V termínu od 26.4. - 28.4. 2013. Informace na http://www.rybariskutec.cz/index.php/1hobby -grybsportcap

27.04.13 – 30 hodinový NON-STOP závod družstev Pořádá: ??? Kde: Vodní nádrž Svojanov u Borušova Popis: 30 hodinový závod dvoučlenných týmů. Hodnotí se kapři pouze 60cm a více. Informace na www.rybolov.estranky.cz

Rozloučení s kapří sezónou Jirka Gottwald a Jarda Rabiňák Jako každý rok se snažíme rozloučit s lovem kaprů s velkou úctou a přát si do další sezóny, aby byla ještě úspěšnější, než ta předchozí. Ani letos tomu nebylo jinak. Musím říct, že jsem už ani nedoufal, jestli se vůbec spolu s kamarádem Jardou na týdenní výpravu dostanu. Tento rok nebyl pro mě vůbec šťastný, protože jsem byl dlouhodobě zdravotně indisponován. Nicméně doufám, že je vše v pořádku a příští sezóna bude veselejší a my budeme moci podniknout daleko více výprav, třeba i s našimi drahými

polovičkami, na které nejde zapomenout, protože jsou to právě ony, které nám ve spoustě věcí tolik pomáhají. Dost bylo ale povídání o tom, co bylo, teď už jen o naší výpravě. Dohodli jsme se na termínu a revíru, kam vyrazíme, jakou strategii lovu zvolíme, tak abychom byli úspěšní. Přítomnost nám potvrdil i náš dlouholetý kamarád Láďa, který se dlouhá léta věnuje lovu kaprů a nejenom jich. Byl jsem velice natěšen, že se budeme celý týden věnovat ce-

chu rybářskému a že jsem se ze závažného úrazu, který mě potkal, dostal, snad bez trvalých následků a celkem dobře se zotavil. Je neděle a my jsme vyrazili směr Praha na náš oblíbený soukromý revír. Strategie lovu pro tuto výpravu je pro mě více než jasná. Tentokrát jsem se rozhodl věnovat se testování několika druhů krmných směsí, které si sám míchám a do kterých používám výhradně výrobky z dílny p. Aleše Václavíka a fa. Carp Zoom, ať už se jedná o již

namíchané směsi, které ještě upravuji řadou výrobků. Jarda nad mými kyblíky nevěřícně kroutil hlavou, když viděl, co vše jsem splácal dohromady. Větší hrůzu jsem měl z toho, jestli nebudu lovit jen menší ryby, protože těch je na tomto revíru více než dost. Jarda měl připraveny své oblíbené nástrahy, které ho nikdy nezklamaly. K tomu měl připraveny novinky, které jsou v období testování – obalovací pasty, gelové

Namíchání partiklové směsi, nafouknutí člunů, nadipování několika kilogramů boilies. Postupně sedáme do člunů, zapínáme echoloty a vyrážíme vyhledat lovná místa, označit je tyčovými bójkami a začít s postupným zakrmováním toho, čemu v dané chvíli věříme. Připravuji si několik krmných koulí z namíchaných směsí. Rozhodl jsem se vyzkoušet směs postavenou na masové bázi s procentem rybí a olihňové moučky.

dipy a jiné (vše jak jinak něž od firem Carpservis, Carp Zoom a Big Carp).

Krmné koule musí mít správnou konzistenci rozpadu tak, aby se postupně rozpouštěly až po dopadu na dno a vytvořily ten správný efekt. Jeden z důležitých faktorů je teplota vody. Ve studené vodě trvá

Po příjezdu na naše oblíbené místo si rozdělujeme svá lovná místa a jako vždy přichází nejprve příprava.

rozpad déle než v teplé vodě. Jarda s Láďou zakrmují partiklovou směsí a několika kousky boilies na masové bázi, ale každý věří a loví na jiné dodavatele. Láďa, který z nás zná tento revír asi nejlépe, vytahuje svou tajnou zbraň. Vařené brambory spolu s halibut peletami, rozkrájené na půlky, vhazuje (několik kousků) na své lovné místo. Na

vodě je vše připraveno, teď jen stačí připravit pruty, montáže, nasadit signalizátory do stojanů a nahodit své hůlky na vytipovaná místa. Jarda je připraven jako první, tak zatím připra-

vuje kávu a něco malého k zakousnutí. Počasí nevěstí nic dobrého, a tak se snažíme, aby bylo vše co nejdříve hotové. Poprvé zkouším návazce v kombinaci fluokarbonového vlasce a šňůry. Uvidíme, jak se tato kombinace osvědčí, protože s fluokarbonem nemám zatím moc zkušeností. Musím říct, že jsem byl po týdnu testování těchto návazců nadmíru spokojen. Konečně máme všichni vše připraveno, Jarda s Láďou své montáže zavážejí, aby měli jistotu, že své nástrahy skutečně budou tam, kde mají být, protože jejich bój-

ky byly umístěny ve vzdálenosti kolem 90m, a také proto, že ke svým montážím přidávají naplněné PVA punčochy. Já zvolil dopravit své montáže na místo nahazováním, protože bójky mám umístěné podstatně v bližší vzdálenosti kolem 4050m. Nástrahu ještě obaluji krmnou směsí, kterou zatraktivňuji větším množstvím olihňové moučky a anglickou vločkou. Vše je hotovo. Nutno ještě podotknout, jaké jsme se rozhodli použít nástrahy. Já používal jednak své oblíbené boilies s příchutí oliheň, ale také red fish pelety a peletky s příchutí vodní hmyz a kukuři-

ce. Vím, že tyto kombinace a příchutě na tomto revíru fungují a ještě mě nezklamaly. Jarda měl v úmyslu kombinovat jak boilie oliheň klasické výroby, která je už stálicí naší výbavy, tak i novou variantu boilie oliheň nového složení. Kamarád Láďa si větší část nástrah vyrábí sám a svou recepturu si pečlivě tají. Ostatně, asi každý má své tajné zbraně, které neprozradí. Otevíráme si lahvinku domácí slivovice a připíjíme na týden plný krásných úlovků. Začíná jemně pršet a s tím i klesat teplota. Jestli bude takovéhle počasí celý

týden, tak se máme na co těšit. Začalo se stmívat a šance na nějaký lepší úlovek byli mizivé. Po zkušenostech po poslední týdenní návštěvě tohoto revíru jsme totiž neměli po setmění od kapra ani záběr. Uvidíme. Láďa nám povyprávěl zážitky z letošních letních výprav ze svazových revírů. Usuzuji, že naše svazovky na tom nejsou úplně špatně, co se týče zarybnění. S velikostí úlovků už je to ale horší. Jenže ne každý rybář se drží hesla “Chyť a pusť”, pokud se jedná o větší rybu. Já osobně bych uvítal umístit do rybářského řádu horní míru některých vybraných druhů ryb, a myslím, že by se mnou souhlasila většina sportovních rybářů. Osobně jde tu i o názor mého kolegy Jardy: „každá ryba, která se po ulovení vrátí zpět do vody, se Vám zase vrátí, a kdyby se toho držela většina cechu rybářského, tak věřte, že ryb je pak dost“. Nicméně záběry dle mých předpokladů nepřicházely, tak jsme se rozhodli zapnout příposlechy a vlézt do spacáků. Jen jsme ulehli, zazněl Láďovi tak dlouho očekávaný tón z jeho příposlechu. Ke vší smůle, než jsme stihli někdo z nás rozsvítit baterku, ozval se Láďův výkřik jak z hororu. Do cesty mezi jeho karavan a stojan s pruty se mu postavila natažená šňůra od plachty, o kterou zakopl a na rozbahněném povrchu neudržel stabilitu, ztratil boty a rozplácl se jako moucha. Vypadalo to dost

ošklivě. I když v bolestech, Láďa zasekává první rybu naší výpravy. Nakonec předává prut Jardovi, protože si nejspíš pohmoždil ruku. Zanedlouho je kapr v podběráku a hned i na podložce. Byl to krásný, 12kg šupináček. Na první rybu velmi pěkné. Však nejvíce nás zajímala Láďova ruka. Vše vypadalo být v pořádku, uvidíme ráno. Zpět do spacáku, protože je vážně pěkná zima. Zbytek noci se už nedělo nic. Ráno jsem vzhůru jako první, takže mastím nakrmit. Za chvilku jsou vzhůru i Jarda s Láďou. Všichni vytahujeme své montáže a nabíjíme čerstvými nástrahami. Láďa si stěžuje na bolest ruky po nočním karambolu, takže se mu musíme postarat o pruty. Jarda vyváží své montáže, počasí se umoudřilo a já doufám, že ryby začnou pořádně kousat. Konečně se začíná něco dít. Můj hlásič se konečně ozval a swinger jde do padáku. Lehce přisekávám. Na druhém konci cítím lehké cukání. K údivu vytahuji pěkného sumečka amerického, zvaného “trumen“, který měří 39cm a zabral na peletu red fish. Většího jsem ještě neviděl. Jarda má několik popotažení, ale seká do prázdna. Nejlépe se daří Láďovi, který po razantním záběru zdolává krásného kapříka, který váží nádherných 14,5kg a zachutnal mu boilies namočený v Big Carp Flash Boost s příchutí Monster crab. 22

Snažím se nalovit nějaké malé nástražní rybky, abychom mohli večer vyzkoušet ulovit nějakého candáta. Je čas oběda, a my máme na svém kontě zatím 9 kapříků, kteří se pohybují od 6 do 11kg. Žádná sláva, ale před sebou máme ještě 5 dní lovu. Začalo se pěkně ochlazovat, a to jsme ještě nevěděli, že nás na konci výpravy budou provázet již teploty pod bodem mrazu a tak doufáme, že nezačne padat sníh, protože po telefonátu Jardy s manželkou, u nás na severu už sníh padá. Ať děláme, co děláme, zatím se nám nedaří přinutit kapří miláčky k větší aktivitě. Ono se není čemu divit, teploměr ukazoval 5 stupňů a začíná být tma, tak zkusíme každý na jeden prut štěstí a ulovit přes noc nějakého toho candáta, i když to není naším hlavním cílem této výpravy. Sedíme u večerní kávy, kdy nám Jarda vypráví zážitky ze své poslední výpravy z Chlumce, které jsem se nemohl zúčastnit a kde se mu povedl další osobáček, kapr 21,7kg. Osobně si myslíme, že je to jeden z nejlépe zarybněných soukromých revírů, co se týče ve velikosti ulovených ryb. Po necelých dvou hodinách slyším svůj hlásič, kde mám nastraženou rybku. Nechávám ještě rybu vytáhnout zhruba 5m a zasekávám. Je tam. Candátek kolem 50cm. Snažím se rybu osvobodit od háčku rovnou ve vodě, abych jí moc neublížil. Vše je v pohodě a candát mizí v

hloubce. Netrvalo ani 10min., a Jarda má taky záběr na rybku. Má větší štěstí a zdolává také candáta, který má pěkných 61cm. Opět putuje zpět do vody. Do rána máme na kontě 5 candátků, ale jen jednoho kapříka, kterého chytil Láďa. Ráno přemýšlím, jak zkusit přimět kapříky k větší aktivitě. Předělávám montáže, navazuji menší háčky a nastražuji nástrahy v menších velikostech, které opět obaluji v té samé směsi, z které jsou krmné koule, a kterými vnadím, pouze s přidáním většího množství atraktivních látek. Jarda se rozhodl změnit místo. Také mě to

napadlo, ale ještě počkám. Každopádně aktivita ryb se o něco zlepšila, ale stále to nebylo ono. Čekali jsme více záběrů od větších kaprů, zatím totiž taháme ryby kolem 4-7kg. Boduje opět Láďa, kterému se daří zvyšovat laťku. Asi fungují ty jeho brambory, kterými intenzivně vnadí. Zjišťuji, že ne na každém revíru fungují stejné nástrahy a dokonce tu platí, že v jednoduchosti je síla. Ale stále věřím, že mé krmné koule začnou chutnat i větším rybám.

začnou zvedat výše, ale zase v noci to pak bude opačně. Hlavně, že neprší. V tom se rozezní Jardův hlásič. Jarda vyběhl ještě s vidličkou v ruce, zrovna něco kuchtil k obědu. Prut se celkem dost ohýbá. Že by konečně něco většího. Boj trvá už skoro půl hodiny a stále není vidět, s kým máme tu čest. V tom se ale prut rovná a je po boji. Škoda, že nemůžete vidět Jardův výraz. Záběr přišel na HALIBUT peletu 28mm. Nezbývá, než nabít a šup zavézt zpět na prokrmené místo.

Je odpoledne, teplota vzduchu se zastavila na 12st., takže celkem teplo a vypadá, že se i teploty přes den

Po zbytek dne je vše při starém. Vytažených kapříků je dost, ale co se velikosti týče, žádná sláva. Půlka

výpravy je za námi, tak i mě napadlo zkusit změnit místo lovu. Sedám si o pár metrů jinam, směrem mezi dva ostrovy. Na tomto místě jsem již při minulých výpravách lovil, nebylo tudíž těžké najít tu správnou hranu, umístit bójku a zakrmit. Tentokrát už žádný partikl. Pouze krmné koule a kaprové pelety – IQ, samozřejmě k tomu několik kusů nakrájeného boilies. Žádné rozmazlování a vyplatilo se. Ještě jsem nestačil nastražit všechny montáže a už mám jízdu. Opět nic velkého, ale na začátek po změně místa dobré znamení. Začínám věřit své směsi, ze které vytvářím krmné koule. Jarda s Láďou se mi smějí a dávají mi přezdívku “krmítkář”. V podstatě mají pravdu, jen s tím rozdílem, že opravdové krmítko nepoužívám. Montáž zůstává stejná, pouze nástrahu obalím stejným množstvím směsi, jako jsou krmné koule. Pokud ryba najde takto vytvořenou, ale již rozpadlou kouli, na kterou dostane chuť, je 90% šance, že nasaje i nástrahu. Vlastně úplně

by stačilo navléci obyčejnou pružinku a namačkat tu samou směs. Uvnitř pružinky dojde k daleko pomalejšímu rozpadu. Super, přichází další jízda. Nejprve se zdálo, že to bude kapří školák, ale Jarda na mě volá – máš tam amura. A opravdu, odhaduji mu tak 80cm. Jen ucítil břeh, začalo divadlo. Nemám mnoho zkušeností se zdoláváním těchto ryb, ale dobře seřízený naviják, cit v ruce a amur je v podběráku. Nádhera. Jsem spokojen. Daří se i Jardovi s Láďou, konečně začínají být při chuti i větší ryby. Blíží se večer, opět zkoušíme nastražit na nějakého toho candáta. Tento večer patřil Láďovi, kterému se povedlo během dvou hodin ulovit 4 candáty, největší 67cm. Čas utíká jak voda a my máme před sebou poslední dva dny naší výpravy. Během těchto dnů jsme si zachytali nejvíce, jako kdyby ryby věděly, že budou mít po našem odjezdu klid. Večer před odjezdem jsem ulovil největšího kapra

naší výpravy, který vážil krásných 15,5 kg. Byl to můj letos druhý největší kapr. A zachutnala mu peletka s příchutí vodní hmyz obalená krmnou směsí. Shodli jsme se na tom, že letošní sezóna dopadla, co se týče počtu a velikosti ulovených ryb na výbornou, i když výprav, aspoň z mé strany nebylo tolik, co jsme si původně naplánovali. Co se týče této výpravy, tak jsme bohužel neulovili více těžkých ryb, ale zato jsme přišli na novou strategii lovu a krmení, kterou chceme příští rok vyzkoušet a věříme, že bude s velkým úspěchem. Poté se s vámi samozřejmě podělíme o zážitky. Podobnou strategii jsme viděli u kolegů a ta se tu osvědčila. Tak příští rok doufáme, že se budeme těšit dalšími trofejními úlovky P. S.: Všem příznivcům Petrova cechu přejeme, aby ta nadcházející sezóna byla ještě úspěšnější a ať vám ryby koušou! Děkujeme za podporu firmě Carpservis.

Domácí pelety nejen pro plavanou Jiří Kadubec

Pelety jsou v poslední době top nástrahou na kapry, ale účinnost tohoto typu nástrahy se osvědčila i pro lov jiných ryb. Ve Španělsku se na ně úspěšně loví sumci a věhlas těchto nástrah předčil přirozené. V plavané se peleta jako nástraha objevuje sporadicky, leč v nedávné době jsem si oblíbil pelety na vnazení. Z plavané nejraději lovím s match prutem a pokud to předpoklady dovolí, tak i velké ryby. A právě v tomto případě je vhodné na zakrmení použít pelet a partiklové složky

krmení. Tento článek však nemá za úkol primárně čtenáři přiblížit vnazení peletami, ale spíše samotnou výrobu pelet v domácích podmínkách. Při komerční výrobě se používají speciální stroje do kterých výrobce přidá suroviny a ze stroje se začínají sypat hotové peletky. V malovýrobě může takový stroj využít i ten co má již doma peletovač pro výrobu paliva pro peletové kotle. Leč pro nás co žijí při ústředním topení takový

stroj nemají a tak si musí vystačit s běžně dostupnými prostředky, které seženete v každém obchodu pro kutily. Jako základní prostředek je dobré použít vytlačovací pistoly nebo i ruční mlýnek s nástavcem pro střívka. Další variantou jak vytvořit váleček je ruční zpracování a z těsta vytvořit váleček a ten poté stejně jako váleček vytvořený vytlačovací pistolí nakrájíme na požadované pelety. Na rozdíl od boilies tyto pelety nevaříme, ale sušíme. Což je zásadní

rozdíl oproti zpracování boilies. V letním období jde samozřejmě sušit pelety venku na sluníčku, ale pro kvalitní vysušení, které zabrání vzniku plísní je dobré využít domácí sušičku, kterou má mnoho rodin pro zpracování ovoce či hub. Pokud vyrábíme pelety na delší skladování tak je nutné přizpůsobit i podmínky kde je budeme skladovat. Pokud chceme se přiblížit komerčním výrobcům, tak by měli být pelety vystaveny intenzivnímu UV záření, které zničí plísně a spory. Pokud si připravujeme pelety na víkendový lov a za předpokladu, že je dobře vysušíme, tak minimalizujeme možnost vzniku plísní. Další možností pro přesné a vysoce účinné vnazení je vytvořit peletu větších rozměrů ve formě placky. Pro delší vzdálenosti je možné vytvořit i pelety, které budou ve velikosti jakéhosi krmného granátu. Jaké suroviny použít V tomto ohledu je možné použít suroviny, které se používají do boilies, leč pelety se mají na dně co nejrychleji rozpadnou a proto je dobré zařadit do mixu i porovitou složku, která po nasátí vody peletu rozloží. Rovněž je důležité i do složení přidat pojící složku. Vzhledem k tomu, že pelety sušíme není vhodné do nich jako pojící složku použít vajíčko, které by mohlo se v peletě začít kazit. Z toho důvodu při výrobě sáhneme po pšeničném glutenu popř. Kdo nemá možnost jej koupit i lze po-

užít jako pojivo ve větší koncentraci hladká pšeničná mouka. Jako základní objemová složka dobře poslouží i obyčejný kukuřičný šrot, ke kterému přidáme další suroviny. V tomto ohledu se fantazii meze nekladou a proto je na nás jestli se rozhodneme pro masové či sladké pelety. V tomto článku přikládám i několik osvědčených receptů, které se již osvědčili při praktickém lovu. Vzhledem k tomu, že s match prutem vyhledávám obvykle kapry a tak i samotné pelety jsou přizpůsobeny právě pro kapra popř. I další kaprovité kaprovité ryby jako je karas, cejn, popřípadě i plotičky. Základní sladká varianta Kukuřičný šrot Pšeničný šrot Pšeničné klíčky Přeničný gluten Ovocný nápoj Tang popř. jeho obdoba Rostlinný olej Melasa Základní masová varianta Kukuřičný šrot Rybí moučka (ideální je lososová) Pšeničné klíčky Pšeničný gluten Rybí olej (také lososový) Melasa Poměr jednotlivých složek není kritický, leč je třeba dbát správné konzistence. Výsledné těsto by se mělo snadno zpracovávat. Proto příliš řídké je třeba zahustit popř. zpracování příliš hutného těsta je obtížné a zbytečně namáhavé zvláště u 26

vytlačovací pistole. Těsto je nutné dobře propracovat aby veškeré složky byly propojeny. Přesné zakrmení základ úspěchu V případě, že se nám podaří dosáhnout přesného zakrmená máme předpoklad pro úspěšný lov. Samozřejmě, že nelze vždy a všude počítat se vzrostlou rybou. Bohužel na většině našich vod jsou ryby lovitelné na plavanou poměrně malého vzrůstu pokud rybář chce vyzkoušet své štěstí a lovit větší ryby, tak bude muset navštívit vody, které k tomu vybízejí a to privátní revír. Jak jsem se již zmínil, tak dopravit krmení na vybrané místo je základ. Vysušené pelety je snazší dostat na místo určení. Pokud je třeba dostat krmení na vzdálenější krmná místa je zde možnost využít prak. Při zakrmování standardní krmnou směsí je třeba vždy nutné směs dobře utáhnout aby se při letu nerozpadla a zároveň ji nechat natolik propustnou aby se na dne snadno rozpadla. To u správně připravených pelet není nutné a samozřejmě i zde odpadá práce s přípravou krmení na místě. Což je výhodné pokud máme málo čas a chceme co nejdříve mít krmné místo připravené k lovu. A proto je třeba první várku krmných pelet dopravit na určené místo ihned po příchodu k vodě aby pelety měli čas se rozpadnout. A až poté si připravit vybavení pro lov.

Co říci na závěr. Nelze jednoznačně říci, že lov na pelety je efektivnější nebo, že jde nalovit větší množství ryb. Každopádně lov na pelety je srovnatelný s klasickým vnazením míchanou krmnou směsí. Jako hlavní výhody, které hovoří pro pelety jsou možnost přípravy dopředu, možnost delší-

ho skladování, rybář zná skuteční složení pelet a ty může libovolně upravovat dle ročního období či úspěšnosti. Naopak je třeba zmínit i nevýhody, a to jako je nutnost přípravy doma, špatná flexibilita výroby (tj. pokud vyrobíme špatnou směs a tedy i špatné pelety, tak je

Foto návod pro výrobu pelet

lepší je vyhodit než začít zkrmovat). Pelety mohou být revoluční i v plavané, ale zatím nemají našlápnuto tímto směrem. Na druhou stranu je na nás na rybářích, kteří rádi experimentují vyzkoušet a rovnat je s jinou krmnou kampaní a poté vyřknout ortel.

Vzpomínka na Ritchiho cup 2012 finále Ondřej Filip a Jakub Exner Jednoho krásného slunečného dne, mne z rozjímání vyruší zvuk mého mobilního telefonu. Zvedám telefon a k mému překvapení zjišťuji, že na druhém konci je Ríša. Po krátkém rozhovoru mi oznamuje, že vypadl jeden team z finálového závodu na který jsme se bohužel nedostali. Oznamuje mi, že další na řadě jsme mi team BejsFish. Neváhám ani vteřinu a účast potvrzuji. Vím, že se Ondry ani nemusím ptát, protože jeho odpověď znám, což se mi po chvíli potvrzuje. Ondra je z divoké karty, kterou jsme dostali, samozřejmě nadšen :o)

Jak už bývá zvykem u těchto závodů, na které se samozřejmě jako každý rok moc těšíme, chceme se sejít se všemi už noc před závody. Přemek, už vyjel kolem čtvrté hodiny a v tu dobu mě píše Ondra, že se o něj pokouší nějaká chřipajzna. Nicméně závodu se vzdát nechce, tak se domluvíme, že se to doma pokusí vypotit se ženou a pojedeme až ráno. Vstávám kolem páté hodiny, což není žádná hitparáda, ale jedu na ryby a ne do práce, tak je to hned lepší pocit. Po chvíli jízdy naberu Ondru a vyjíždíme směr Ralsko na Novodvorský rybník. Zhru-

ba po dvou hodinách přijíždíme na místo, zbývá trochu času poklábosit s ostatníma a pomalu půjdeme na losování. Začíná losování a Michal se nám snaží, vtipnou poznámkou, přidělit místo A1. Toto místo je hodně ošidné a vytáhnout zde rybu, už požaduje celkem umění. Nečekaně z koše vytáhne Richard (pořadatel) Light carp team a Michal jde losovat místo jako první. Hrábne do saku s lístečky a po přečtení zřejmě nevěří svým očím, místo které škodolibě přisuzoval nám si nakonec vylosoval sám:o) My jdeme na losování skoro poslední.

Vytahuji místo B1, což je naproti klukům u hráze rybníka. Na tomto místě jsme chytali minulý rok a za 48 hodin se nám podařilo zdolat 3 bodované kapry, tak že máme smíšené pocity. 1.den Klakson z auta nám oznamuje začátek závodu a jdeme na to. Tak a jde se na to. Hned na začátek nastražujeme bludnýho kraba z naší kuchyně, který nám letos pomohl nachytat mnoho krásných ryb. Zhruba po půl hodině máme první záběr a za pět minut je kapřík na podložce. Superrrr, první ryba na celém rybníce, tak si říkáme, že máme aspoň jednu cenu, ale to jsme vůbec netušili jak to bude všechno pokračovat. Po

další půl hoďce přichází záběr i na můj prut a další bodovaný kapr je vyfocen a puštěň zpět do rybníka. Celý nabuzený čekáme na další záběry, ale ty už bohužel nepřicházejí. Na večer začínáme i s krmením a to se hned ukazuje jako dobrá cesta, hned po setmění přicházejí další kapříci, tentokrát na Ondrův prut. 2.den Vstáváme s rozedněním kolem šesté hodiny, v celku jsme se dobře vyspali, protože od půlnoci jsme neměli žádný záběr. Vše přehazujeme a líčíme různé typy montáží a nástrah. Já zkouším novinku na příští rok jahodu a Ondra líčí svého Bloodyho. Po náhozech přicházejí záběry 29

po půl hodinových intervalech, a to až deseti hodin. Jak přicházejí rozhodčí vážit ryby, tak se dozvídáme, že skoro nikdo ryby nechytá, maximálně jednu až dvě ryby. Jen na jednom místě chytli kapra kolem 14,5 kilogramů. Dopoledne přivítáme Richarda, který si jde spočítat výsledky za uplynulý den. Mě to nedá a jdu se podívat za klukama na druhou stranu a zjišťuju, že mají taky rybu a nějaké ryby jim spadly, takže v celku panuje dobrá atmosféra. Po obědě přicházejí aktuální výsledky a snad špatně vidíme, protože jsme na prvním místě a kluci s jednou rybou jsou čtvrtí. Odpoledne jsme bohužel žádný záběr neudělali, tak si říká-

me, že večer to zas přijde a taky že přišlo. Přes noc se nám podařilo vytáhnout přes čtyřiceti kilo ryb, paráda :o) 3.den Ráno přehazujeme a je to úplně stejné jako ráno předtím. Takže zase dobrý ranko, ale to vůbec netušíme co nám tento den přinese. Ondra má kolem jedné hodiny parádní jízdu, přisekává a začíná litý boj :-) Zapomněl jsem říct, že ryby jsou zde bojovné a vytáhnout je není jen tak. Po dvaceti minutách je 12 kilový kapřík na podložce a následuje focení s krásným šupíkem. Přichází Ritchi

s výsledky a zjišťuje, že už máme 100 kilo ryb a druzí mají kolem 30 kilo. Říkáme, že už to nesmíme pustit. Přehazujeme a čekáme na záběry v bivaku, kde koukáme na kaprařský film na mobilu :-) V tom přichází záběr na můj prut, padák a říkám si, že to bude asi nějaký ten pěkný lín. Ale najednou ta ryba zůstává u dna a přejíždí ze strany na stranu. Po dvaceti minutém boji se poprvé ukazuje, nevypadá vůbec špatně. Za pět minut už je v podběráku, nemůžu věřit vlastním očím. Dáváme do saku krásného lysce a zjišťujeme, že má 16,90 kg.

Superrrrr, můj osobák a taky zatím největší chycená ryba :-) Následuje focení a pusa na rozloučenou a šup do vody. Zastavujeme se za klukama vedle a ukazujeme jim kapra a dozvídáme se, že taky začínají chytat, mají další kapry a dokonce i amura. Přichází noc a zase krásné záběry. Kolem jedenácté večer má Ondra na prutě krásného 15 kg lysce, taky to byl dlouhý boj a ryba už je na suchu :-) 4.den Tak a je tu den balení, zkoušíme na to nemyslet, ale tušíme, že takový náskok už nikdo nemůže dohnat. Neleníme a ještě ráno chytáme dva kapříky.

Kluci přes noc chytli 3 kapříky a budou čekat na výsledky, protože vědí, že jim jde taky o bednu!! Zazněl zvuk výstřelu a závody jsou u konce. Balíme a balíme, to snad nemá konceee. A je to, rozloučíme se s místem a jedem na vyhlášení. Ceny jsou již připravené, jak za sektory, tak za celkové umístění. Ceny jsou jako vždy perfektní a každý rybář si snad přišel na své. Přichází vyhlášení, nejdříve se hodnotí

první a nejtěžší ryba a fakt to dopadlo, máme obě ceny. Přebíráme pohárky a první ceny. Další na řadu přicházejí sektory, bohužel musím říct, že tři týmy nechytli bodovanou rybu, tak se o ceny muselo losovat. A přichází to hlavní, celkové umístění. Kluci z Light carp teamu zjišťují, že jsou TŘETÍ a mají bednu, krásné umístění. Druhý je spolupořadatel Martin Brožek se 70 kilogramy a nám

pomalu dochází, že to máme doma. První flek 206 kg, super výsledek celého týmu. Ritchi nám předá honosné ceny, pogratulujem všem účastníkům a následuje focení na bedně. Ještě jednou všichni pogratulují Ritchimu za skvěle zorganizované závody a za krásné ceny. Budeme se těšit na další rok a hurá domů pochlubit se pohárky.

Vaříme v bivaku (2) Redakce V pokračování gastronomického koutku se tentokrát vrátíme o pár let zpět, kdy neměl rybář k dispozici plynový vařič a musel si vystačit pouze s ohněm a kotlíkem. I recepty jsou poněkud náročnější na suroviny, ale o to zajímavější ke konzumaci. Nechtě si tedy chutnat :o)

Kovbojské fazole Ingredience: 30 dkg vepřové kýty, 1 nožka klobásy, 1 menší cibule, 1 stroužek česneku, 1 plechovka červených fazolí ve slaném nálevu, 1 plechovka bílých fazolí v tomatové nebo chilli omáčce, sůl, grilovací koření, sojová omáčka, rostlinný olej.

Postup přípravy: Maso a klobásku nakrájíme na kostičky cca 2-3 cm, maso nasolíme a okořeníme. Cibuli si nakrájíme nadrobno a česnek na tenké plátky. Z červených fazolí odlejeme nálev. Na pánvi rozpálíme olej a orestujeme kýtu, poté přidáme klobásek a cibulku s česnekem. Za cca 5 min přidáme dvě lžíce sojové omáčky a jakmile se vzpění dáme fazole a necháme za stálého míchání na mírném ohni 15 minut povařit. Podáváme s chlebem.

Kotlíkový guláš Ingredience: 500g hovězího masa (přední), 500g vepřového masa, 500g brambor, 4 papriky, 1kg cibule, 2 paličky česneku, 4 ks rajčat, 4 lžíce sladké mleté papriky, sůl, pepř, bujón, majoránka, kmín

Postup přípravy: Nakrájíme cibuli a česnek a v kotlíku na oleji osmahneme. Přidáme na kostky nakrájené hovězí maso, které orestujeme. Přidáme červenou papriku, zajileme vývarem a hodinu dusíme. Přidáme na kostky nakrájené vepřové maso, kmín, vegetu, kostku bujónu, pepř a osolíme. Dále dusíme další hodinu. Mezitím si připravíme zeleninu. Brambory oloupeme a nakrájíme na kostičky, papriku očistíme a nakrájíme na nudličky, spařená rajčata oloupeme a nakrájíme na kostičky. Po hodině dušení s vepřovým masem přidáme brambory, papriku i rajčata. Vaříme, dokud se brambory neudělají do měkka, což by mělo zabrat asi další půlhodinu. Chvíli před dokončením dochutíme majoránkou. Kotlíkový guláš podáváme s chlebem. 32

Mlaskačka je stále mezi námi Redakce

Lov ryb z hladiny je velice vzrušující technika, která je tak trochu podobná lovu na suchou mušku. Na mlaskačku můžeme lovit velmi pěkné ryby. Lov touto technikou není módní záležitost posledních let, ale jak možná každý ví, tak je to technika stará desítky let a do dnešních dnů účinná a používaná. Je škoda, že o tomto vzrušujícím stylu lovu nebylo dosud toho mnoho napsáno. A proto se pokusím tuto mezeru vyplnit. Jak jsem již naznačil v úvodu tohoto článku, tak lov na mlaskačku je lov nedravých ryb z hladiny, převážně na nástrahy rost-

linného původu. Z hlediska technického vybavení si mlaskačka stojí velice dobře, protože pro ní není zapotřebí speciální vybavení jako pro jiné stylově odlišné techniky. Je to zajímavé, ale v podstatě tento systém lovu by měl být uznán jako samostatná disciplína, ale to jsem trochu odbočil od tématu. Co potřebujeme abychom mohli nechat kapry mlaskat Prut – využijeme matchové pruty, pruty typu float carp, ale i přívlačový prut (když zrovna vláčka nejde). Naviják – zde máme vcelku volné pole působnosti, ale

dva základní parametry by jsme měli dodržet, a to jemně nastavitelná brda(jakéhokoliv typu, ne volnoběžka). Naviják by měl být co nejlehčí, proto nejlépe vyhovují přívlačové navijáky. Vlasec – kmen o průměru 0,16 – 0,22 mm. Návazec bych nepoužíval z tenčího vlasce, protože v případě pokud nepoužijeme matchový prut, tak riskujeme jeho přetržení. Ale naopak větší průměr snižuje náš odhoz. Háček – velikost háčku dle velikosti použité nástrahy. Technika V případě stylu či techniky

lovu není lov na mlaskačku vůbec složitý a technicky zvládnutelný pro každého. Mlaskačka jak ji vidím já je aktivní rybolov a proto nečekám až ryby přijdou ke mně, ale já musím za nimi. Proto pozorně vyhledáváme ryby (převážně kapr) jak vyhledávají potravu na hladině a také zde jim jí nabídneme. Koncová montáž je tak jednoduchá, tak jak to jen jde a proto zde nehledáme jakékoliv záludnosti. Čím více je ”konec” překombinovaný tak lov ztrácí efektivitu ale i půvab. A proto návazec zhotovujeme jen a jen z návazcového vlasce a háčku. V případě, že hod-

na vodní hladině aktivitu ryb, tak okamžitě jim nabízíme naši nástrahu ( v případě hromadného odchytu nastřílíme prakem návnadu a poté co se kapři “cpou až se jim dělají boule za ušima” , tak nahazujeme nástrahu). Když opticky vidíme že kapr přijal naši nástrahu, tak nečekáme a zasekáváme. Musíme mít seřízenou brzdu, tak aby nám unikající kapr nepřetrhl vlasec. Koncová montáž Konec jsem si trochu upravil dle novodobých zkušeností a proto nepoužívám klasické napíchnutí nástrahy na háček, ale používám jednoduchý vlasový přívěs.

Je dobré aby háček byl vyvážen tak aby byl ve vodorovné poloze s nástrahou a tak na ramínko háčku navlekneme kousek korku nebo plovoucí pěnu (při použité pěny můžeme nástrahu zatraktivnit tím, že nakapeme atraktor na popup pěnu). Tím háček vyvážíme natolik, že cílová ryba (v našem případě kapr) nebude mít o něm ani ponětí. V tom tkví úspěšnost této metody!

láme lovit na větší vzdálenosti bude nutné si opatřit plovátko, ale i v tomto případě jde o zbytečné komplikování této úspěšné a jemné techniky. Vlastní technika spočívá v tom, že když nalezneme

Kdo má chuť tak může porovnávat úspěchy s klasickým vlasem nebo zkusit možnosti jako je boilies na těle háčku, případně i D udice s POP-UP nástrahou.

Chlebová kůrka je jedním z mých favoritů co se týká lovu z hladiny. Výhodou je, že vydrží na hladině poměrně dlouho. Nemění výrazně svůj objem. Po určité době křehne a ryby jí snadno sundají z háčku či přívěsu.

Nástrahy Nástrah které můžeme použít je celá řada, ale i tak se zde zmíním jen o několika z mála.

Rohlík je časem vypilovaná nástraha k dokonalosti a na většině vod není problém v jeho použití při lovu na mlaskavku. Výrazně mění svůj objem. Jeho stálost na hladině je o něco nižší než je u chlebové kůrky. Bezpečně proměňuje záběry díky své měkkosti. Sušený pařený rohlík je můj tip pro vás. Jde o klasicky napařený rohlík, který je pokrájen na kostičky požadované velikosti a napíchnutý na špejle na kterém schne. Během procesu sušení není od věci použít práškový posilovač nebo směs koření. Po usušení jde kostička snadno ze špejle sundat a nastražit pomocí vlasového přívěsu (nejlépe D udice). POP-UP boilies lze použít pokud máme tolik času a trpělivosti abychom kaprům nabízeli tento druh nástrahy. Výhody jsou, že bez problémů vydrží plavat i 24h, atraktivita je poměrně vysoká, ale díky selekci pro tento styl lovu nevhodná. Ale kdo má dost času, tak ji bezesporu využije a i úlovky budou jeho snaze odpovídat. Při správné lokalizaci

krmících se ryb nemusí záběry na sebe dlouho čekat. Kukly jsou jedna z přirozených nástrah, které lze využít při lovu na mlaskačku. Ovšem jejich nastražení na vlas je omezené a v mnoha případech nemožné. Pro tento účel se hodí staré mrtvé kukly které již plavou na hladině skladovací nádoby. Takto je můžeme spotřebovat, protože na jiné použití se již nehodí. Návnady Jak jsem uvedl výše, tak mlaskavka podle mého pojetí je aktivní způsob rybaření a o nějakém velké krmné kampaně nemůže být řeč, leč je možné ne-li pravděpodobné, že narazíte na skupinu kaprů, kteří sbírají z hladiny hmyz a bylo by škoda na ně nezapůsobit. K takovému lovu vždy využijeme prak i když se jedná o malé vzdálenosti, protože rozptyl návnady na velké ploše není dobrá taktika u žádné rybolovné disciplíny. Jako nástrahy nám dobře poslouží zlehka na olivovém oleji osmažený a pár kapkami tekutého atraktoru pokapaný chleb. Další mož-

ností je již výše zmiňovaný sušený pařený rohlík, který lze použít i jako návnadu Úlovky Pokud vlastníte polarizační brýle tak si můžete svoji cílovou rybu určit(do určité míry), ale jinak díky získaným zkušenostem můžete odhadnout velikost lovené ryby i podle charakteristických projevů na hladině. V tomto případě nelze v podstatě slibovat trofejní kapry možná ani průměrné. Jediné co vám mohu na tomto místě slíbit, že si dobře zachytáte a že se nudit určitě nebudete. Závěr V tomto příspěvku jsem chtěl shrnou pojem mlaskavka a ukázat, těm co ji nikdy nevyzkoušeli, že i takový archaická rybolovná technika je schopná chytat ryby. Ti co již někdy na mlaskavku chytali nebo i chytají mi jistě dají za pravdu, že se při ní baví. Když si odmyslíte způsob předkládání nástrahy, tak tento styl je velmi podobný muškaření a to tím víc pokud použijeme háček bez protihrotu.

Tyčová bójka aneb jak na ni … Redakce Ač tyčová bójka není nutně potřebná pro moderní kaprařinu, tak v případě, že vyvážíme své pruty na delší vzdálenosti kde již není možné se na vodě zorientovat díky terénním nerovnostem či porostům na břehu, tak využijeme pomůcku bójku. Typy bójí co se u nás s menšími odchylkami vyskytují jsou trojího druhu:

a) Klasická bójka Jde o bóji, která má jen tři díly. Jde o PET láhev (či jiný vzplývavý materiál), provázek a zátěž. Tato velmi levná a stavebně nenáročná bójka se stala hojně používanou jak na stojatých vodách, tak i na tekoucích. Na označení lovného místa není nejvhodnější, ale v krajních případech není vyloučeno její použití, ALE … právě díky její „dobrým vlastnostem“ bývá používána pouze jednou a rybáři ji na svém lovišti ponechávají svému osudu, kde znepříjemňuje život ostatním rybářům, ale i jiným lidem, kteří se přišli k vodě bavit stejně jako my. Proto se ani nelze divit jednání rybářské stráže, která bez diskuse sbírá jakékoliv bójky z hladiny. Klady: Cena, jednoduchá konstrukce, ale to je asi tak vše. Zápory: V případě kontaktu zaseknuté ryby s bójkou je takřka stoprocentní pravdě-

podobnost zamotání ryby do bójky.

b) H bójka Obdoba předchozího typu bójky s tím rozdílem, že u zmíněné Há bójky není nutné přesně odměřovat hloubku, protože díky nápadité konstrukci bójky to není třeba. Bójka má tedy tvar velkého tiskacího písmene H. Materiálem, ze kterého je zpravidla bójka vyrobena je plovoucí pěna nebo polystyrén. Provázek je připevněn ve středu H bójky. Při spuštění zátěže se bójka roztočí a uklidní se až ve chvíli kdy zátěž odpadne na dno. Tato bójka má přednost hlavně díky rychle manipulaci a tak se převážně dnes již používá k označení vytipovaného lovného místa před nasazením tyčové bójky. Klady: Při použití jako první bójky při průzkumu dna je to nejlepší co může rybář použít. Komerčně vyráběné bójky jsou levné, leč domácí výroba je korunová záležitost. Zápory: Při použití jako hlavní bójky je zde nebezpečí namotání ryby. Na tekoucích vodách se může z bójky samovolně odvinovat šňůra. I takové bójky někteří z nás zapomínají na svých lovných místech.

c) Tyčová bójka 36

Konečně jsme u bójky o které má být tento článek. Tyčové bojce patří všechny klady a naopak oplývá nevýhodami, které se vyskytovali o předchozích typů bójek. Ale abych pouze neuváděl pouze superlativy, tak zmíním i nevýhody. Ovšem ještě před tím je dobré si říci v čem je právě tato bójka lepší než jakákoliv bóje používaná při součastném rybolovu. Ne nadarmo se jí říká sklápěcí bóje a v případě, že po zaseknutí není možné aby se ryba zamotala do bójky. Výhody: Bezpečnost ryby. Kvalitní označení lovného místa. Nevýhody: Skladnost, cena komerčně vyráběných bójí.

Výroba tyčové bójky Jak jste si všimli, tak jsem možná začal tento článek o výrobě tyčové bójky trochu encyklopedicky, ale mělo to svůj smysl. Poslední dobou se objevilo několik článků, které se věnovali právě volbě bójí a stejně tak autoři těchto článků zmiňují možnost výroby této bóje, ale nikdy nebyl připojen návod „jak na to“. Při surfování na internetu vám vyhledávač převážně nabízí diskuse internetových serverů. Ovšem i zde platí „100 hlav 100 názorů“ a každý diskutér má svůj postup výroby. Z toho důvodu zde rád prezentuji ten svůj. Netvrdím,

že je nejlepší, ale je 100% funkční. Materiál: PVC trubka +/- 20 mm o námi potřebné délce(použil jsem instalatérské, ale v podstatě je jedno jaké použijete) Šroubky a matky (velikost dle vnitřního průměru zvolené trubky) Korek Velký kroužek na klíče Smirkový papír Reflexní fólie Kousek silikonové bužírky

trubky zafixovat proti průniku vody a nejednoduší metoda je pomocí korku. Ten upravíme tak aby byl jeho rozměr jen nepatrně větší než průměr trubky. Korek spaříme v horké vodě (tím se stane měkčí a lépe se sním bude pracovat). Další alternativou je korek opracovat ostrým skalpelem tak aby bezpečně těsnil trubku. Poté zatavíme tavným lepidlem a opět zatavíme šroub a matku. A spojovací díl je hotov.

Osvětlená část Nářadí Pilka na železo, pilníky, tavné lepidlo,

Spojovací díly Krok 1 Z obchodu si přineseme trubku, kterou rozdělíme na 1 metrové a 1/2 metrové díly (kdo chce může i menší). Konce každé trubky začistíme pilníkem a smirkovým papírem aby na sebe navazující díly pasovali. Krok 2 Teď osadíme trubku z jedné strany šroubkem a z druhé strany matkou. Ovšem ještě před tím musíme vnitřek

Jako vlastně všechny části, vychází část pro majáček z obdobné konstrukce. Pouze s tím rozdílem, že na jednom konci trubky je nainstalovaný šroub a na opačném konci je zalitá bužírka pro upevnění chemického světla. Bójku je také možné polepit pruhy reflexní fólie, která intenzivně odráží světlo.

Koncový díl se závažím I díl kde je umístěno závaží je obdobné konstrukce jako všechny ostatní. Na většino otázek odpoví obrázek, ale jediným rozdílem oproti ostatním dílům je instalace velkého kroužku (třeba na

klíče) do trubky. Možností je spousta, ale nejlépe se jeví rozehřátí tohoto konce a pomocí kleští obě stěny k sobě takto spojit (vzhledem ke konstrukci ostatních dílů není problém, že do této části bójky bude pronikat částečně voda). Poté pomocí vrtáku vytvoříme otvor, nasadíme kroužek a zátěž. Jako poslední součást výroby je test předtím než bójku spustíme do vody. V prvé radě je třeba zkontrolovat pevnost šroubů a matek (přiměřenou silou – hmotnost závaží se bude pohybovat okolo 1 kilogramu). A také je třeba zkontrolovat těsnost jednotlivých dílů. Spojení bójky je pomocí šroubů a matek. Sám je považuji za bezpečné propojení jednotlivých dílů přičemž se tak eliminuje možnost jejich rozpojení a „utopení“ bójky. Tímto jste vyrobili tyčovou bójku u které cena nepřesáhne hranici 100 Kč, ale i tak pamatujte, že pokud bójku na vodu nainstalujete, tak ji nezapomeňte i stáhnout po ukončení rybolovu.

Spojovací díl

Nadhladinový díl vč. majáčku

Koncový díl se závažím

Kompletně sestavená podomácku vyrobená tyčová bójka

Zprávy od vody - 2.12.2012 - ZIMA SE BLÍŽÍ Štěpán „FOSGEN“ Cigánek

Rozhodl jsem se, že využiji ještě pár posledních „kloudných“ dní a vyrazím na řeku. Jedu do míst, kde doufám alespoň v minimální aktivitu ryb. Výhled počasí slibuje v druhé polovině týdne razantní nástup zimy a tak se rozhoduji vyrazit již od pondělí s tím, že pokud pude vše jak má tak zůstanu na místě do neděle. Přípravy začaly výběrem nástrah, tak jak to dělám před každou vícedenní výpravou. Nebudu potřebovat velké množství krmení. Spíše se zaměřuji na produkty, s kterými dosáhnu

nejvyšší možné atraktivity nástrah. Předpokládám, že voda je již dost studená a tak chci využít naplno všechny dostupné zbraně. V tomto pozdním podzimu mi již nejde o velikost ryb, ale chci si prostě dobře zachytat, jelikož nevím, zda nejsem letos u vody s „kapráky“ třeba naposledy. Jelikož zas nechci vozit zbytečné množství krmení, které bych ani nespotřeboval a zůstalo by mi pak doma ležet až do jara ladem. Rozhoduji se pro osvědčené tři druhy boilies, které jsem si v posledních týdnech oblí-

bil. Jako první balím Stinkyho, je to vysoce aromatické česnekové boilies našlapané tím nejlepším, co se do boiliesu může dát a ryby ho přijímají celoročně. Další balím Kraba, který mi v posledních měsících přinesl mnoho nádherných kaprů. Těším se až toto boilies příští sezónu „vyběhne“ do volného prodeje, jelikož vím, že nemůže zklamat. Trojici pak uzavírá Spearmint, který je takovým tajným trumfem v sortimentu Infinity. Toto boilies kombinuje přirozenou atraktivi-

tu rybiny, která je umocněna jemnou vůní máty. Směs a celkové složení je ideální do studené vody a proto v tuto nástrahu nyní vkládám velké naděje. Jelikož jsem o víkendu stihl povinnosti rychleji, než bylo očekáváno, vyrážím už večer směr vytipované místo. Po příjezdu a vybalení rychle stražím pruty. Ke každé nástraze obalené v příslušné boilies pastě přikládám PVA punčošku s boostrovanými peletami a kousky boilies. Jedno místo prohazuji i methodmixovými koulemi s příměsí nakrájeného boilies. Aby mi mix nerozpouštěl PVA a mohl jsem ho tedy později používat i k nástraze, rozmíchávám směs s boostrem a jen velmi malým množstvím vody. První záběr na sebe nenechal dlouho čekat a zhruba

po hodině lovu se již fotím s prvním menším kaprem. Zachutnal mu Krab s pastou a tak prut rychle posílám do stejných míst. Nad ránem se mi pak ještě povedl jeden kapřík kolem 10kg opět na tento prut s Krabem. Ráno silně fouká studený vítr od jihu a to nevěstí nic dobrého. Podle předpokladů ryby úplně ztratily zájem o mnou předkládané nástrahy a tak celý den sedím a čekám na změnu. Ta přichází večer a další ráno se aktivita ryb začíná trochu zvedat. Konečně se probudil prut se Spearmintem a hned z toho byl krásně stavěný kapr s váhou 12,6kg, který neodolal kombinaci jedné kuličky 18mm v těstě a půlky pop-up stejné příchutě. Další záběry následovaly a střídavě se mi rozjížděly pruty jak na Spearmint, tak Kraba. Většina ryb byla menší 40

váhové kategorie do osmi kil, ale v počtu cca.6 záběrů za den mi to vynahradily a navíc jak jsem již psal, v tomto ročním období se každý kapr počítá. Bohužel další den nad ránem zjišťuji, že večer musím balit a tak se snažím vychutnat si poslední den u vody. Je bezvětří a všechno je zahaleno do podzimního oparu. Vařím si kafe a v tom slyším sladký zvuk hlásiče. Akce je tu. Dobíhám prut a cítím odpor na druhé straně. Prut na Kraba nezklamal a hned ráno zařídil dalšího kapra kolem deseti kil. Během dne jsem ulovil dalších zhruba sedm kaprů, kde největší byl kolem jedenácti kilo. Večer, když se setmělo a aktivita ryb klesla k nule, balím a spokojen s výsledkem výpravy jedu domů.

Fotosoutěž 2013 Vyhrajte si dárek pod stromeček!

Vyhlašujeme foto soutěž pro všechny naše čtenáře! Pochlubte se svými úlovky z Českých svazových vod a vyhrajte hodnotné ceny. Tři vylosované čtenáře odměníme cenami, které do této soutěže věnovala firma BejsFish. Soutěž probíhá od 1. 3. 2013 do 30. 11. 2013. Vítězné fotografie budou zveřejněny v prosincovém vydání časopisu CARPMAX a výhercům budou ceny doručeny dor nejpozději do 24. 12. 2013.

1 cena: Dárkový balíček s výrobky firmy BejsFish v hodnotě 1500Kč 2 cena: Dárkový balíček s výrobky firmy BejsFish v hodnotě 1000Kč 3 cena: Dárkový balíček s výrobky firmy BejsFish v hodnotě 500Kč

Pravidla:

Do soutěže se započítává pouze kapr, amur a lín, který bude zveřejněn v časopise CARPMAX v rubrice „Fotosoutěž 2013“. Redakce vždy bude vybírat snímky dle svého vlastního uvážení. Na roku pořízení fotografie nezáleží. Hodnotit se bude krása a styl momentu fotografie, tudíž není důležitá velikost úlovku. Posílejte prosím jen fotky ze svazových vod ČR, není v našich silách ověřit původ fotografií a tak Vás prosíme o fairplay. Důležitou podmínkou je, že ryba byla šetrně puštěna zpět do své domovské vody. Nebudeme Neb zveřejňovat fota s evidentně mrtvými, poškozenými rybami v nevhodném prostředí (koupelny, balkóbalk ny) Dbejte prosím slušnosti. Každý čtenář může do soutěže přihlásit 3 své úlovky. Zvýší tak šanci na výhru.

Ke každé fotografii uveďte prosím tyto informace: informa Jméno lovce, místo a datum ulovení (jako místo postačí druh vodní plochy, nebo část České RepubRepu liky). Dále uveďte délku, váhu ryby a nástrahu, na kterou jste rybu ulovili.

Zasláním fotografií do soutěže automaticky souhlasíte s jejím uveřejněním v časopise čas CARPMAX a na webu www.carpmax.cz

Fotografie s popisem zasílejte na adresu redakce redakce@carpmax.cz 41

TOP 3 Redakce Na tomto místě Vám představíme vždy jednoho kapraře a jeho tři úlovky, kterých si za svoji kaprařskou karieru nejvíce cení. Vůbec nejde o velikost úlovku, jde především o ten zážitek a důvod proč na danou rybu lovec

nikdy nezapomene. Své fotografie s popisem nám můžete posílat i Vy čtenáři, v případě zájmu zveřejníme i tři vybrané kapraře v každém vydání.

V tomto díle Vám přestavíme úlovky Ondřeje Filipa, spolumajitele firmy BejsFish.

Nádherný šupináč, zbarvený do černa, kterého jsem ulovil na svazovém písníku loni na jaře. Zobnul si kuličku BloodyCrab 20mm obalenou v obalovačce téže příchutě. Parádně odstartoval sezónu 2012.

Tohoto lysce si opravdu vážím, ještě nikdy jsem se u zdolávání tolik nenadřel, nedal mi jediný centimetr zadarmo, na tenhle souboj nikdy nezapomenu. Chycen na boilie BloodyCrab 16mm + POP UP Mainline tutti-frutti v obalovačce BloodyCrab.

Lysec ze svazovky, výprava začala neuvěřitelně, ale bohužel jsem kvůli viróze musel jet domů. I tak se pro mě, díky tomuto kaprovy, stala výprava nezapomenutelná. Zabral opět na osvědčenou kombinaci boilie BloodyCrab 16mm v obalovačce BloodyCrab.