Issuu on Google+

10/12

florence vychází pod patronací České asociace sester říjen 2012 / ročník VIII / 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

Odborn ý č a sopis pro oše t řovat el s t ví a os tat ní zdr avot nick é prof e se

časopis obsahuje recenzované články

s. 6 / Rozhovor

Člověk se může zhroutit, nebo bojovat. Já bojuji s. 11 / Odborné téma

Povinnosti sestry při očkování s. 23 / P  řehledová studie

Prekancerózy děložního hrdla s. 34 / Zpravodaj ČAS

Komplexní péče o seniora byla hlavním tématem tradičních ošetřovatelských dní

Odborné téma

Očkování

Na předním místě v prevenci chřipky

1

editorial florence 10/12

Očkovat – ano či ne?

S

 trach z nemocí sužoval lidstvo od nepaměti. Ve starověku lidé věřili, že choroby na ně seslalo všemocné božstvo jako trest za jejich hříchy. A nebyli by to lidé, kdyby toho nedokázali také náležitě využít, takže strach ze zkázy způsobené infekčními nemocemi se stal účinným nástrojem v rukou vladařů a politiků a přetrvával až do raného období existence civilizovaného světa. Dnes už strach nemáme – zda oprávněně, či ne, je už věc jiná. Každopádně spoustu nemocí se podařilo úspěšně potlačit, alespoň v civilizovaných zemích, a vakcíny, které se dnes používají, mají hodně daleko k prvním pokusům o vakcinaci, známým například ze staré Číny. Tam byl jednou z metod prevence proti pravým neštovicím, jež kosily lidstvo po tisících, neštovičný hnis vpíchnutý jehlou pod kůži zdravého člověka nebo šňupání prášku z usušeného a rozemletého strupu z puchýře, jímž se neštovice projevují, případně jeho vpravování přímo do žil. Dnešní vakcíny jsou mnohem bezpečnější a také účinnější. Přesto, nebo možná právě proto se stále častěji ozývají hlasy lidí, kteří proti očkování bojují. Těžko říct, zda je to kvůli jejich neinformovanosti nebo jejich strachu z procesu očkování či zkrátka jen proto, že je to momentálně „in“. Fakt je ale ten, že následky infekčních nemocí, proti nimž je očkování účinnou prevencí, bývají bez této ochrany mnohdy mnohem horší, než je chvilkové bodnutí jehlou, a mohou mít i fatální následky. Navíc, pokud klesne proočkovanost populace, nebudou mít tito lidé možnost těžit z kolektivní imunity a pak už bude jen na nich a zřejmě i na našem veřejném zdravotnictví, jak se s novým šířením infekčních nemocí poperou. Ale protože katastrofické scénáře zatím naštěstí nehrozí a očkování je stále na pořadu dne, připravili jsme pro vás v tomto čísle odborné téma, které se k očkování vztahuje. Na následujících stránkách tak najdete nejen informace o tom, které vakcíny se kdy a jak aplikují, ale i o tom, jak se na očkování dívá zákon nebo jaké jsou novinky v oblasti očkování za poslední léta. A protože mezi zdravotníky je spousta zajímavých osobností, kterým chceme dávat prostor v našich rozhovorech, představíme vám dnes mladou zdravotní sestřičku z oddělení popálenin, na kterém sama v patnácti letech strávila několik týdnů života, když utrpěla popáleniny na 50 % těla. Jak s následky tohoto traumatizujícího zážitku bojuje, se dozvíte na straně 6. Přeji vám příjemné čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz. Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel. Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku. Přidejte se k nám!

obsah téma čísla

Očkování

Jaké jsou povinnosti sestry a nové trendy v očkování?

florence 10/12

1 / Editorial 3 / Seriál – komunikace Komunikace je jako hra tichá pošta. Slyšíme něco jiného, než co nám druhý říká 6 / Rozhovor s Janou Blablovou Člověk se může zhroutit, nebo bojovat. Já bojuji

Odborné téma 11 / 11 / 16 /

11

Legislativa Povinnosti sestry při očkování Nové trendy v očkování Očkování – nové trendy, vakcíny a postupy Co, jak a kdy očkovat?

Recenzované články Zkušenosti z praxe s kazuistikou 19 / Intenzivní ošetřovatelská péče o pacienta s diagnózou generalizovaného tetanu Přehledové studie 23 / Prekancerózy děložního hrdla 26 / Role všeobecné sestry v procesu očkování

29 / Praxe Péče o pacienty–cizince s diagnózou tuberkulóza a komunikace s nimi 32 / Pro studenty Zdravotně-sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

z dalšího obsahu Rozhovor s Janou Blablovou Člověk se může zhroutit, nebo bojovat. Já bojuji

6

Zpravodaj ČAS

34 / Komplexní péče o seniora byla hlavním tématem tradičních ošetřovatelských dní 36 / Prohlášení České asociace sester ke zneužívání sester poskytovateli zdravotní péče 36 / Nově registrovaný Přípravný výbor ČKZP bude mít víc pravomocí než dosud

Servis

39 / Současnost a budoucnost ošetřovatelství a porodní asistence se řešila v Českých Budějovicích 40 / Pražská záchranka funguje již 155 let

Komplexní péče o seniora byla hlavním tématem tradičních ošetřovatelských dní

42

Historie Což takhle uvařit si „fýzák“?

www.florence.cz / Ročník VIII., číslo 10, říjen 2012 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 9. 2012 Foto na titulní straně: Profimedia

fota: Profimedia, Jana Přecechtělová, archiv

34

41 / Legislativa – názory Co přinesl nový zákon záchranářům? (III. díl) 42 / Historie Což takhle uvařit si „fýzák“? 44 / Lekce angličtiny

Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny (uprostřed čísla)

3

seriál – komunikace (II. díl) text: PhDr. Jana Sládková, MBA, foto: Profimedia

Komunikace je jako hra tichá pošta. Slyšíme něco jiného, než co nám druhý říká V minulém díle jsme se naučili, jak zvládat konfliktní situace a jaké slovní „odpaly“ mít připravené, když na nás někdo zaútočí. Dnes se podíváme na to, s jakými komunikačními bariérami se setkáváme, jak je rozpoznat a zvládat.

Z

náme to všichni. Občas máme pocit, že se s kolegyněmi nelze vůbec domluvit, klienti se vyjadřují podivně a s doktorem není řeč už vůbec. Každý z nás je jiný a každý z nás je originál. Některé vlastnosti a schopnosti jsou nám vrozené, jiné získáváme vlivem sociokulturního prostředí. Klíčové je uvědomit si, že každý jedinec vnímá situaci a výroky odlišně. Na základě svých zkušeností a svého osobnostního nastavení. Vzpomínáte si na hru tichá pošta? Na začátku jste řekli ABC a na konci zaznělo XYZ. A obdobně to funguje i v mezilidské komunikaci. Řeknete například kolegyni, že chcete tento text nebo obrázek zmenšit

a ona ho přinese zvětšený. Proč? Protože její mysl spojila fakt, že nosíte brýle, s domněnkou, že špatně vidíte, a tudíž chcete obrázek zvětšit, abyste jej lépe viděla. Zafungoval faktor selektivity vnímání, posílený přidáním vlastní domněnky. Podněty zpracováváme prostřednictvím smyslů. Vidíme, slyšíme, cítíme. Jenže pak následuje neméně důležitá fáze – fáze zpracování informací, rozpoznání, utřídění a zařazení do správných kategorií. Naše psychika zpracovává informace s pomocí pozornosti, paměti, obrazotvornosti a myšlení. Tento stupeň vnímání je aktivním procesem, nikoli jen pasivním odrazem vnějšího světa.

Člověk vnímá a zpracovává podněty ze svého okolí podle toho, co je pro něj důležité, jaké jsou jeho potřeby, zájmy, jaké vyznává hodnoty, jaké má cíle, jaké zkušenosti zaznamenala jeho paměť a rovněž podle toho, v jakém emočním rozpoložení se právě nachází. Každý vnímáme stejnou situaci naprosto odlišně. Osoba A: „Venku je krásně slunečno. Převléknu se a honem utíkám do práce. Cestou si koupím křupavou houstičku a už se těším na kolegyně. Jsme dobrý tým. Nastoupila nová sestra, to je fajn. Pomůže nám a my poznáme nového člověka.“

4

florence 10/12

seriál – komunikace (II. díl) Osoba B: „Venku bude zase vedro, to je děs. A ještě to nestíhám, to budu zase bez svačiny. Musím spěchat, když přijdu pozdě, budou mít zas holky připomínky. Zvlášť ta nová, tu nám byl čert dlužen, kdoví, jak se nakonec vybarví.“ Faktory, které mohou znesnadnit nebo až znemožnit komunikaci, jsou psychologického rázu. Přijetí zprávy je ovlivněno tzv. selektivitou vnímání. Vnímáme podle síly podnětu, podle opakování podnětu a hlavně podle jeho zaměření. Člověk vybírá z podnětů, jež na něho působí, zejména ty, které jeho obraz o světě potvrzují a doplňují. Faktor „selektivní pozornost“ nás vlastně chrání: lidé jsou denně bombardováni přibližně 1 600 komerčními zprávami, z nichž 80 upoutá jejich vědomí a přibližně 12 jich vyvolá nějakou reakci. Pozornost zaměřujeme na to, co koresponduje s našimi potřebami, zájmy, cíli, motivy, a přehlížíme to, co naši pozornost neupoutá. Pokud se například rozhodneme, že se zúčastníme školení na téma komunikace, automaticky bude naše pozornost zaměřena na vyhledávání tohoto tématu (při listování odborným časopisem, při sledování vývěsky v práci, při prohlížení webových stránek na internetu apod.) a ostatní témata bude eliminovat. I tak je možné, že nějaký silný podnět upoutá naši pozornost, ale většinou to bude jen krátkodobě a bez výrazné odezvy. Faktor „selektivní zkreslení“ znamená, že si lidé mohou zprávu vykládat tak, jak ji chtějí slyšet. Příjemci zprávy zaujímají určité postoje – jde vlastně o jistý druh vnitřního nastavení, mentálního vzorce. To vytváří určitá očekávání, co chtějí slyšet nebo vidět. A slyší a vidí pouze to, čemu chtějí věřit. Důsledkem toho je, že příjemci někdy vidí nebo slyší fakta, která ve zprávě vůbec obsažena nebyla (jde o tzv. efekt rozšíření). Nebo naopak neslyší a nevidí fakta, která ve zprávě uvedena byla (tzv. efekt zúžení). „Selektivní zapamatování“ znamená, že si lidé v dlouhodobé paměti podrží pouze malou část přijatých zpráv. To, zda je zpráva zapamatována, záleží na tom, o jaký typ a množství zpráv jde a kolikrát opakovaně je příjemce slyšel. Zkušenost se zapamatováním si zprávy však nezávisí pouze na počtu jejího opakování, ale i na emocionálním vyladění příjemce,

na způsobu, jakým zprávu přijme a jak ji zpracuje. Pokud jsou postoje příjemce k objektu zprávy kladné a příjemce slyší další podpůrné argumenty, bude zpráva nejspíš přijata kladně a příjemce si ji zapamatuje. Pokud je postoj příjemce ke zprávě záporný a příjemce si vyslechne protiargumenty, zpráva bude nejspíš odmítnuta, ale může se zachovat v paměti. Protiargumenty zabraňují v přesvědčování a vytvářejí záporný postoj ke zprávě. Těchto poznatků můžeme účinně využít v komunikaci. Klíčem k mysli druhého je kladení otázek. Položíte-li otázku, dotazovaný na ni vždy odpoví. Ať už nahlas, nebo v duchu sám sobě, ale odpoví. Platí, že pokud na otázku podvědomě odpovíme kladně, tedy Ano!, zaujímáme k věci pozitivní postoj. Odpovíme-li NE, zaujímáme negativní, záporný postoj. Chceme-li, aby náš partner zaujal v rozhovoru pozitivní postoje, musíme klást otázky tak, aby na ně mohl odpovídat slovem ANO. Uvědomění si těchto pravidel by nás mělo přivést k velmi pozornému formulování otázek a samozřejmě i k pečlivé přípravě na jakoukoli diskuzi, kterou s napětím očekáváme. Volná odpověď A: „Těšíš se na tu odpolední přednášku?“ B: „Ano.“ „Ne.“ „Nevím.“ „Je mi to jedno.“ Kladná odpověď A: „Na tu odpolední přednášku se těšíš, že?“ B: většinou „Ano.“ Záporná odpověď A: „Asi se moc netěšíš na tu odpolední přenášku, že?“ B: většinou „Ne.“ Pokud chceme dosáhnout toho, aby ostatní odpovídali na naše otázky kladně, postavíme otázku tím způsobem, že obsahuje očekávání kladné odpovědi.

„Vy už dnes asi nestihnete utřídit tu kartotéku, že ne?“ „Vám se asi nechce jít v neděli do práce, že ne?“ Ovšem pozor, každé pravidlo má své výjimky. Můžete se setkat i s touto reakcí: Prodejce: „Pane doktore, podívejte, ten nový vůz je prostě nádherný, určitě byste jej při cestách za pacienty využil, že ano?“ Lékař: „Ano.“ Prodejce: „A jak je prostorný, ten ohrom­ ný zavazadlový prostor byste také využil, že ano?“ Lékař: „Ano.“ Prodejce: „A podívejte se, není ten vůz pohodlný? Líbí se vám ten impozantní interiér?“ Lékař: „Ano.“ Prodejce: „A co ta barva, ta by se vám určitě také líbila, že ano? Nevtíravá, de­ centní, jako stvořená přímo pro vás.“ Lékař: „Asi ano.“ Prodejce: „Tak se projedeme a sepíšeme objednávku, co říkáte?“ Lékař: „Ne!“ Člověka ovlivňuje i sociální okolí – lidé ve skupině, sociální kontext. Musíme počítat s tím, že jedinec sám o sobě a člověk obklopený skupinou může a bude vnímat a reagovat diametrálně odlišně. Ve skupině lidí s emočním vypětím reaguje jedinec jinak než ve skupině, kde – vědomě či podvědomě – očekává vysokou míru kritičnosti. Ať říkáme A, B nebo C, musíme si uvědomit, že druhá strana může vnímat X, Y nebo Z. Stejně jako může vnímat C, D, E. Zkrátka, druhá strana vnímá naše sdělení jinak! Toto zkreslení našich informací je vyvoláno působením filtrů, které máme ve svém podvědomí nastavené. Ale o nich si něco povíme zase až příště.

„Jistě se tu dnes budete moci chvilku zdržet a dokončit tu zprávu pro doktora, který na ni čeká, že ano?“ „Určitě zvládnete ještě během dneška utřídit tu kartotéku, že ano?“ Když očekáváme záporné odpovědi: „Vy asi dnes nebudete chtít dokončit tu zprávu, že ne?“

PhDr. Jana Sládková, MBA, jednatelka a ředitelka společnosti IN LINE COMMUNICATIONS, s. r. o. www.vzdelavanisester.cz

5

public relation text: IPVZ, foto: Profimedia

Odborníci z celého světa řešili v Praze otázky neurorehabilitace

P

očet pacientů, kteří utrpí těžké poškození mozku, neustále stoupá, a to nejen kvůli demografickým změnám struktury obyvatelstva, ale i kvůli velké oblibě adrenalinových sportů či dopravním nehodám. Díky značnému pokroku v rámci záchranné služby a intenzivní lékařské péči stoupá počet pacientů, kteří i s těžkým a dříve smrtelným poškozením mozku přežijí. Právě oni, stejně jako pacienti s neurologickým onemocněním, potřebují neurologickou rehabilitaci, pro niž však v ČR dosud neexistuje samostatné neurorehabilitační oddělení, na rozdíl od okolních zemí Evropské unie, kde jsou tato oddělení běžná. „Neurorehabilitace je rehabilitace neurologických pacientů. Největší část z nich tvoří pacienti po mozkové příhodě, traumatickém poranění mozku a s roztroušenou sklerózou,” vysvětluje doc. MUDr. Olga Švestková, Ph.D., přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a Vše­ obecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). V roce 1996 iniciovala Evropská federace neurologických společností (EFNS) vytvoření standardů neurorehabilitace a Světová společnost pro neurorehabilitaci pracuje již řadu let. V České republice vznikla sekce neurorehabilitace v rámci Společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny ČLS JEP. Spinální centra vznikla v České republice před deseti lety a teprve nyní vznikají cerebrovaskulární centra, jejichž součástí musí být i včasná rehabilitační lůžková oddělení (Věstník MZ ČR, 2010, částka 2, vydáno 1. 3. 2010, Péče o pacienty s cerebrovaskulárním onemocněním v ČR). Na základě této

Následná včasná rehabilitace často rozhoduje o tom, za jak dlouho a zda vůbec se pacient s neurologickým onemocněním vrátí do normálního života.

skutečnosti se Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze spolu se subkatedrou neurochirurgie IPVZ rozhodly uspořádat v České republice unikátní akci – Mezinárodní konferenci neurorehabilitace, na niž pozvali zdravotníky z celé ČR, hlavně z oddělení neurochirurgie, neurologie a rehabilitace. Akce se konala ve dnech 24. a 25. září v prostorách Parlamentu České republiky v Praze a byla hrazena prostřednictvím individuálního projektu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost „Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením na odborné profesní vzdělávání v manažerských dovednostech” (číslo projektu CZ.1.04/1.1.00/46.00001), dále z prostředků Evropského sociálního fondu (ESF) a ze státního rozpočtu ČR. Pozvání k aktivní účasti přijali dr. Nathan Zasler, který je považován za vůdčí

osobnost rehabilitace pacientů po traumatickém poranění mozku, prezidentka celosvětové neurorehabilitační společnosti prof. Stefanie Clarke či prof. Helena Burger, vedoucí vědecko-výzkumného rehabilitačního centra v Lublani. S přednáškou vystoupil například i prof. Thomas Rommel, německý neurochirurg, který inicioval a vybudoval v Kolíně nad Rýnem neurorehabilitační oddělení se 140 lůžky a vytořil tak podmínky pro špičkovou včasnou neurorehabilitaci v dobře fungujícím zdravotně-sociálním systému v Německu. „Cílem konference, která byla ojedinělou příležitostí k získání důležitých informací a poznatků, bylo uvědomění si vzájemných souvislostí v neurorehabilitaci, významu systému a organizace neurorehabilitace a zásadní spolupráce interprofesionálního rehabilitačního týmu v návaznosti na neurochirurgické, radiodiagnostické a neurologické oddělení,” upozornila doc. MUDr. Olga Švestková, Ph.D.

6

florence 10/12

rozhovor s Janou Blablovou Ptala se: Magda Hettnerová, foto: Jana Přecechtělová

Člověk se může zhroutit, nebo bojovat. Já bojuji Málokterá zdravotní sestra může říct, že ví naprosto přesně, jak se její pacienti cítí. Třiadvacetiletá Jana Blablová, která pracuje na Klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie Fakultní nemocnice Brno – Bohunice, může. V patnácti letech přežila výbuch lihového vařiče a s popáleninami na 50 % těla strávila v nemocnici několik týdnů. Tato zkušenost ji ovlivnila natolik, že se rozhodla pracovat ve zdravotnictví. Co vás napadne, když se díváte na pacienty, kteří leží u vás na oddělení? Myslím, že jim dokážu rozumět mnohem víc než ostatní. Sama jsem si tím prošla a vím, co cítí. Funguje to hlavně na děti a jejich rodiče, kteří, když vidí moje jizvy, se mě hned ptají, co se mi stalo. Když potom popálenému dítěti říkám: „Teď tě to hrozně bolí, viď? A teď to zase strašně svědí a nedá se to poškrábat, že?” – pak to dítě mnohem lépe reaguje a spolupracuje. Nevracejí se vám vaše vlastní vzpomínky? Ani ne. Jen jednou jsem měla problémy ve Švýcarsku, kde jsem byla v době, kdy se oslavoval vznik Švýcarské konfederace. Všude se konaly ohňostroje a mně ta pyrotechnika a výbuchy nedělaly dobře, takže jsem musela být zavřená doma, ale jinak ne. Možná, že kdybych si lehla do

postele na JIP a znova se dívala na strop, tak by se mi nějaké pocity vrátily, ale to nedělám. Život s popáleninou je těžký v tom, že ji máte stále na očích – zlomená noha sroste, zašitá rána se zhojí, mnohokrát bez jizvy, ale popáleninu máte pořád. Je to stigma, hrůzná připomínka hrůzné události – díky tomu se ale podaří si na to zvyknout, že už to ani neregistrujete. Jak se vám to stalo? Byli jsme se Skautem na Třebíčsku a hráli jsme turnaj ve staročeské hře špaček. S kamarádkou jsme už dohrály a chtěly jsme jít uvařit oběd. Vzaly jsme si přenosný lihový vařič a nalily do něj tekutý líh. Jsou dvě verze, jak se to mohlo stát. Buď jsme s ním neopatrně manipulovaly a lihu do něj nalily moc, ale tomu nevěřím, protože jsme do toho vařiče pořád sahaly, jestli je už vyhořelý, a nic v něm nebylo, anebo to byla

shoda náhod. Každopádně já jsem stála s kotlíkem v ruce asi metr od kamarádky, která s vařičem manipulovala, protože jsem se toho bála. Nebavilo mě to a byla jsem nervózní. Pořád jsem jí říkala, aby sebou laskavě pohnula. No, a když škrtla zápalkou, tak buď byly u vrchu nějaké páry, které vybouchly, nebo se dovnitř natáhlo teplo, čemuž ale nevěříme, protože podle nás v tom vařiči žádný líh nebyl – a vařič vybuchl. Kamarádce se naštěstí nic nestalo, ale na mě se větrem přenesly plameny a vzplálo mi oblečení. Pamatujete si, co jste dělala? Pamatuju si prakticky všechno. Pobíhala jsem tam a křičela. Kamarádka se mě snažila polít vodou, ale já jsem jí pořád utíkala. Táta se mě potom ptal, proč jsem se nepovalila na zem nebo proč mě někdo nepolil, ale to vás v tu chvíli nenapadne. Člověk myslí jen na to, že

7

se, něco mi píchnul a pak si už vzpomínám jen na vzlet a na to, jak jsem se pak probudila na JIP v Bohunicích. Kdy se to stalo? 11. září 2004 asi kolem 11. hodiny ­dopoledne. Jak na to reagovali vaši rodiče? Oni tenkrát zrovna kopali bazén, když jim to volali. Nevěděli, jestli je to legrace nebo co. Nemohli tomu uvěřit, protože z nemocnice jim řekli, že nemusí spěchat, protože nemám šanci to přežít, tak ať si raději už přichystají věci na pohřeb. To je šílené. Jak dlouho jste byla v umělém spánku? Deset dní. Pak mě vzbudili a říkali mi, že budu v nemocnici asi rok. Později to změnili na půl roku a nakonec jsem odcházela po měsíci. To jste se uzdravovala tak strašně rychle? Pan primář řekl, že mám silné srdce, takže kvůli tomu.

hoří. Snažila jsem se hasit se rukama a na dlani se mi přitom udělal obrovský puchýř. To mě na chvíli zaujalo, protože jsem si říkala: „Jé, hele, bublina!” Ale když vzápětí praskl, přestal mě zajímat. Zase jsem se věnovala jen tomu, že mi hoří celý oděv. Jediné, co mě v tu chvíli napadlo, bylo svléknout se. Snažila jsem se dostat z toho hořícího oblečení, ale naneštěstí jsem měla na nohou nové krásné pěnové boty na běhání do školy a nové džíny, které jsem měla pevně utažené na těle, takže mi nešly stáhnout.

stejně nepřežiju. Znovu jsem omdlela. A pak pro mě přiletěl vrtulník. Vím, že mi záchranář pořád dával na obličej dýchací masku a já si ji pořád sundavala, protože mě to rozčilovalo. Vždycky mi ji nandal a já si ji sundala, zase mi ji nandal a já si ji zase sundala. Tak mi řekl, abych si ji nechala, nebo mi jednu lískne. Vysvětlovala jsem mu, že jsem taky zdravotník, protože tenkrát jsem dělala zdravotníka zotavovacích akcí ve Skautu, a že vím, jak lidi reagují v šoku, ale aby mi tu masku nedával, že se mi s ní špatně dýchá. Smál

To vás nikdo nehasil? Ale ano, pak přiběhl nějaký pán a dohasil mě dekou. Po něm přiběhla ještě nějaká paní, která ze mě začala strhávat oblečení, čímž to ještě zhoršila. Ale to si už nepamatuju, protože jsem omdlela. Pak vím, že přijela záchranka a paní doktorka říkala, že není kam spěchat, protože to

Kolem vás jsou tisíce hadic, ventilátory, pořád to hučí a vrčí a vy nemůžete dělat vůbec nic.

A co bylo pak? Bylo to strašné probuzení. Všude kolem vás jsou tisíce hadic, ventilátory, pořád to vrčí a hučí a vy nemůžete dělat vůbec nic. Ani se pohnout, ani jíst, ani mluvit, jen hýbat očima a koukat do stropu. Vedle mě ležel nějaký feťák, který si při čichání toluenu zapálil cigaretu, a z druhé strany dítě, které celý den křičelo, že maminka přijde. Bylo to šílené. Navíc na JIP pořád někdo chodí. Pokaždé, když byl příjem, mě vzbudili, protože rozsvítili, všude se ozývaly nějaké hlasy… Nakonec si na to ale člověk zvykl. O to horší pak bylo, když mě přeložili na dětské oddělení. Tam byl zase naopak příšerný klid a ticho. Pořád jsem spala, až se ­sestřička divila, jestli je to normální. Na co jste myslela, když vás vzbudili? V té době jsem byla deset dní na střední škole a věděla jsem, že nemůžu být nemocná, takže první věc, kterou jsem říkala záchranářům, když přijeli, bylo ujištění, že mi nic není a že musím jít v pondělí do školy, tak ať mě laskavě nechají na pokoji. Rodiče mě donutili jít na policejní školu. Chtěla jsem jít na gymnázium, ale bohužel jsem se na první pokus

8

florence 10/12

rozhovor s Janou Blablovou a nebude nikam chodit ani nic dělat, nebo se tomu postaví čelem, a pak bude muset dělat všechno, co ostatní. Já jsem pro druhou variantu. To je správné. Ale první dny po úrazu pro vás musely být těžké. Samozřejmě, že byly chvíle, kdy už toho bylo moc. Na JIP jsem každou noc usínala s přesvědčením, že zítra půjdu domů. Bylo mi jedno, že ze mě trčí tisíce hadic a že jsem obvázaná od hlavy až k patě. Prostě jsem si říkala: „Zítra jdu domů.” Ale když mě každé ráno budili v pět hodin tím otravným pícháním, pořád mě převazovali a dělali mi nějaké odběry, řekla jsem si, že už toho mám dost a že končím. Přestala jsem jíst, všechno, co mi dali, jsem vyzvracela, a tím pádem jsem se přestala i hojit. Sestřička ze mě byla nešťastná a říkala mi, že jestli to ještě jednou vyzvracím, budu to muset sníst znovu. Pak mi sebrala postel a nechala mě v rámci rehabilitace celý den sedět v křesle. Večer mi přivezla krásnou, novou, polohovací, ale to mi předtím neřekla, takže jsem byla celý den naštvaná. Byla jsem rozhodnutá, že zemřu.

Vyrovnat se s popáleninami a vrátit se do normálního života pomohli Janě Blablové kromě rodiny i přátelé a spolužáci.

nedostala a tak jsem dělala přijímačky na mezikolo na policejní školu, a ke svému údivu jsem se na ní dostala. Těšila jsem se, že když se mi stal úraz, že tam nebudu muset chodit, ale pan ředitel mi řekl, že můžu školu dostudovat a tělocvik prostě doženu. Měli jsme čtyři hodiny tělocviku denně. Judo, karate, profesionální sebeobranu, řeckořímský zápas a gymnastiku. Prvního půl roku jsem necvičila a na konci roku jsem musela dohnat 200 hodin speciálního tělocviku. Ale ve škole jsem chyběla jen dva měsíce a maturitu jsem udělala v termínu jako ostatní. Za toto studium jsem dnes svým rodičům i škole samotné vděčná. Jak na váš úraz reagovali spolužáci? Dělali si ze mě legraci. Je fakt, že nebýt jich a mých kamarádů, kteří mě pořád tahali na tábory a k ohni, asi bych se z toho tak rychle nedostala. Spolužáci mi říkali „naše skoro nedopečené kuře”,

a když jsem nosila speciální termo oblek, tvrdili, že nejsem popálená, ale že jsem byla na liposukci. A když jsem nosila speciální ortézu, takový krunýř na zádech, klepali na mě jako na želvu nebo mě nacpali mezi skříňky na chodbě a já tam zůstala zaklesnutá a nemohla jsem ven. Učitel na tělocvik byl taky výborný. Když mě spolužáci třeba přivázali páskem od kimona k žebřinám, dal mi kliky navíc, protože jsem se prý měla víc bránit. To pak ani nešlo být depresivní. Koukám, že to berete s nadhledem… To je jednoduché. Buď se člověk rozhodne být troska, zůstane zavřený doma

Spolužáci mi říkali „naše skoro nedopečené kuře".

Co vás z toho dostalo? V té době jsem přehodnocovala, jestli věřit v Boha, nebo ne. Pořád jsem si říkala, jak je možné, že se něco takového stane zrovna mně. Mně! Slušně vychované holce, která nikdy neudělala žádný průšvih…, proč já, a ne někdo jiný? Tak jsem si řekla: Bůh není. Jsem tady a nevím, proč se mi to stalo, tak to zabalím. A pak přišel pan primář, podíval se na mě a řekl: „Jano, víš ale, že porušuješ všechny skautské zákony?” A odešel. Strašně mě naštval. Věděl, že jsem v tom odmalička vychovávána a že se mě to dotkne. Tak jsem si řekla: „Nic, musím to vydržet.” A pak už to šlo rychleji. Hodně mi také pomohlo Sdružení na pomoc popáleným dětem, které v Bohunicích funguje. Poslali za mnou jednu holku, která byla taky popálená a která mi hodně věcí vysvětlila, a tím mi pomohla. Dnes je to moje skvělá kamarádka. Jak vám bylo, když jste se poprvé viděla v zrcadle? Strašně, protože mi ostříhali moje půlmetrové blond vlasy. Úplně nakrátko

9

inzerce

a ještě s takovýma příšernýma zubama! Když mě vytáhli poprvé z postele a já jsem se na chodbě viděla v zrcadle, spustila jsem srdceryvný pláč. Hned mě posadili a ptali se, jestli mě něco bolí, ale já nebyla schopná jim odpovědět. Hodinu jsem tenkrát brečela a s panem primářem jsem týden nemluvila. Smál se mi, že nemluvím kvůli tomu, že mám tracheostomii, ale já s ním ­nemluvila kvůli tomu, že mě ostříhali. Jaký byl návrat domů? Příjemný. Byla jsem doma i s tou tracheostomií. Naši se pořád báli, že mi do ní nateče voda, ale já byla šťastná. Konečně jsem na sobě mohla mít normální oblečení, a ne žádného anděla, byl tam klid a nikdo mě nebudil v pět ráno. A i když jsem se pak musela do nemocnice vrátit, už to nebyl takový šok. Věděla jsem, že jsem byla doma. Jinak to bylo zajímavé. Bydlíme na vesnici, a to víte – na jednom konci se něco řekne, a na druhém je všechno jinak. Takže jsem se dozvěděla, že jsem lovila sáček v ohni, že jsem se zapálila sama a podobně. Všichni mě pořád litovali a to mi docela vadilo. Stejně jako to, že se o mě museli naši starat. Popálená kůže se musí na celém těle pořád masírovat. Nemohla jsem chodit, neměla jsem žádnou sílu, takže jsem ani nic neunesla, bála jsem se, že se mnou nebude chtít nikdo chodit a že to bude strašně těžké. Ale díky tomu, že jsem měla kolem sebe kamarády, kteří mě neustále nutili dělat všechno jako ostatní, a díky škole se to nějak přehouplo samo. Čím jste chtěla být, než se vám stal úraz? Od 8. třídy na základní škole jsem byla rozhodnuta jít studovat práva a věnovat se policii. Ve druháku na střední škole jsem se začala rozhodovat mezi medicínou a právy a nakonec, když jsem strávila tolik času v nemocnici, medicína zvítězila. Dvakrát jsem se na ni dostala, ale ani jednou mě kvůli nedostatku míst nevzali. Tak jsem šla nakonec studovat Vyšší odbornou školu zdravotnickou a stala jsem se sestrou. Na medicínu už tedy nepomýšlíte? Ne, práce sestry se mi líbí. Ale mám hrozně ráda kriminalistiku a práva

mi taky chybějí, takže uvažuji ještě o nějakém dalším studiu. Chtěla jsem si také dodělat pediatrii, ale momentálně na to není čas. Přemýšlím nad studiem, v němž bych mohla zkombinovat policii s medicínou. Přemýšlíte někdy nad tím, co by bylo, kdyby…? Ano, někdy si říkám, jak by asi můj život vypadal, ale netrápím se tím. Díky popáleninám jsem poznala spoustu nových lidí a přátel. Své jizvy jsem se naučila úplně ignorovat, a třebaže občas závidím kamarádkám, když si v létě vezmou šaty a mají na dekoltu krásně vypnutou kůži, a já vím, že sama ji už takovou nikdy mít nebudu, a mrzí mě to, tak se tím netrápím. O popáleninách teď i přednáším a musím říct, že tím, že posluchače hned v úvodu vyděsím a šokuji, mimo jiné i svými fotografiemi, informace ode mě si zpravidla zapamatují, a to mě těší. Čekají vás ještě nějaké operace? Ono se říká, co tě nezabije, to tě posílí. Já říkám, co tě nezabije, to tě dorazí. Mám už za sebou 32 operací a na žádnou další se nechystám. Ta poslední sice neměla s popáleninami co dělat – měla jsem zánět slepého střeva, což mě dorazilo, ale už předtím jsem na tom nebyla psychicky dobře. Ono takové množství anestezií, které jsem měla já, není pro tělo žádná legrace. Před jednou z operací se mi každý den po celý měsíc zdálo, že umřu. Byla jsem o tom naprosto přesvědčena a nebylo mi z toho dobře, takže teď už žádnou další nechci. Čeho byste chtěla ve své profesi ještě dosáhnout? Já jsem takový přelétavec. Ráda zkouším nové věci a nové výzvy. Vedu zdravotnický kurz pro skauty, přednáším o popáleninách, mám skautský oddíl šestiletých kluků a to mě baví. Přemýšlela jsem, že bych si udělala ještě nějaké pedagogické minimum. Ale láká mě i pediatrie stejně jako vyzkoušet si něco úplně jiného. Co bych však rozhodně neměnila, je nemocnice, v níž jsem se léčila a v níž teď pracuji, protože v ní mám spoustu známých a přátel.

Seni usnadňuje život Seni Care - tři kroky péče o pokožku

Inkontinenční vložky, pleny, kalhotky a podložky

Široká nabídka absorpčních výrobků, díky nimž se rozloučíte s pocitem nejistoty: AIR

označení prodyšnosti produktu, kdy jeho vnější vrstva je vyrobena ze speciálního prodyšného laminátu, který nepropouští tekutinu, pouze vzduch, a umožňuje tak pokožce volně dýchat.

LATEX FREE

produkt s touto značkou neobsahuje žádné latexové prvky. Všechny elastické části jsou vyrobeny z elastické příze, což minimalizuje riziko vzniku alergických reakcí.

ODOUR STOP

označení přítomnosti superabsorbentu s antibakteriálními vlastnostmi, jenž zamezuje množení bakterií a zabraňuje tak vzniku nepříjemného zápachu.

EXTRA DRY SYSTEM (EDS)

vrstva, která se nachází pod svrchní vlákninou, umožňuje rychlejší a přesnější distribuci vlhkosti uvnitř savého jádra, což podstatně zvyšuje pocit sucha a zlepšuje komfort použití výrobku.

10

florence 10/12

očkování proti chřipce text: z tiskové konference „Chřipková sezóna 2012/2013“, foto: Sanofi Pasteur

Proočkovanost české populace je nízká, rovnáme se Maroku

D

vojnásobně víc lidí, než kolik jich ročně zahyne na následky dopravních nehod na českých silnicích, zabije u nás každý rok chřipka. Ročně je to asi 2 661 životů. Podle údajů distribuce očkovacích vakcín se přitom proočkovanost proti chřipce v ČR pohybuje v rozmezí pouhých 4–7 %, přičemž v západní Evropě je to kolem 17 %, v Kanadě kolem 33 % a v USA je proočkovanost celkové populace 46 %. Postoj Čechů k očkování je laxní. Z výsledků průzkumu společnosti STEM/MARK vyplývá, že pravidelně se nechává očkovat jen 5 % Čechů, přičemž jen 38 % z nich věří, že je očkování chrání. Třetina lidí si myslí, že je očkování zbytečné, a necelá třetina nevěří, že jim očkování pomůže. Chřipka je totiž stále brána na lehkou váhu. Každý druhý Čech (60 %) se domnívá, že její nebezpečí spočívá v tom, že oslabuje organismus, nebo v tom, že je nakažlivá (53 %). Jen 41 % lidí si dokáže připustit, že chřipka může být nebezpečná i kvůli možnému úmrtí. Zajímavým zjištěním je, že 85 % lidí by očkování doporučilo svým rodičům nebo prarodičům. Navzdory tomu, že až polovina osob v naší populaci spadá do kategorie

rizikových, blížíme se v proočkovanosti takovým zemím, jako jsou Maroko či Kostarika. „Nesmíme zapomínat, že pandemie chřipky zůstává pro lidstvo stále vážnou hrozbou, která by v celosvětovém měřítku mohla během několika týdnů zasáhnout dramaticky velké množství lidí,“ varuje Country manager společnosti Sanofi Pasteur ČR Mgr. Karel Torner. „Právě na proočkovanosti populace bude v takové situaci záviset, jaké následky nakonec způsobí a kolik lidí zasáhne,“ říká. Chřipku je proto třeba vnímat jako závažné onemocnění a ve spolupráci s praktickými lékaři výrazně zvýšit proočkovanost hlavně u rizikových osob (chronicky nemocných a seniorů) a zároveň zvýšit povědomí o prospěchu očkování u běžné veřejnosti. Senioři, kteří nejsou proti chřipce očkováni, jsou až o 75 % častěji hospitalizováni a ­dvakrát častěji na následky chřipky umírají. „Nejrozšířenější vakcínou proti chřipce je Vaxigrip. Jde o vysoce bezpečnou vakcínu obsahující štěpené viry chřipky, které byly inaktivovány. Vakcína neobsahuje Thiomersal. Novinkou na trhu je vakcína IDflu s mikrojehlou. Ta je 10krát kratší než standardní jehla. IDflu se podává pomocí mikroinjekčního systému, který zajistí podání přesné dávky vakcíny v 5krát menším objemu do kůže. Jde o méně invazivní, a přesto účinnou ochranu proti chřipce. IDflu patří též do skupiny štepených vakcín,“ říká k možnostem očkování Torner.

Proti chřipce je nejvhodnější očkovat v období od října do prosince.

Chřipka má však i velký ekonomický dopad. Započítáme-li návštěvy lékaře, pracovní neschopnosti, komplikace, apod., dostaneme se v ČR na celkové průměrné náklady 58 696 Kč za jedno onemocnění chřipkou. Očkování proti tomu stojí v průměru 300 Kč.

k věci

→ Mýty a fakta o chřipce

1

Očkování může způsobit chřipku. Vakcína proti chřipce obsahuje inaktivované viry nebo jejich části, které jsou ve výrobním procesu důkladně čištěny a nemohou tedy nemoc vyvolat.

2

Očkování proti chřipce je trvalé. Očkování proti chřipce je třeba provádět každý rok, protože chřipkové viry se velmi často mění. Epidemiologická prognóza přináší každoročně nové informace o právě cirkulujících virech chřipky. Na základě doporučení WHO pro složení chřipkové vakcíny je pak vyvinuta aktuální vakcína pro danou chřipkovou sezónu. Účinnost vakcinace je 6–12 měsíců.

3

Očkování nemá smysl, nikdo neví, jaký typ viru se objeví. Epidemiologové vydávají každý rok prognózu pro danou chřipkovou sezónu, kterou se pak řídí výrobci vakcín. Prognóza vychází ze studia cirkulace chřipkových virů na jižní polokouli, z níž putuje nákaza k nám na sever. Úspěšnost této předpovědi je 90 %.

4

Chřipka není závažné onemocnění. Virus napadá dýchací cesty a při zanedbání může vést až k zápalu plic. Každoročně je v ČR kvůli chřipce nebo jejím následkům hospitalizováno 7 000 až 16 000 lidí a až 2 661 jich zemře.

xxxx recenzované články

11

foto: Profimedia

→ Očkování z pohledu zákona

legislativa odborné téma

Povinnosti sestry při očkování Mgr. et Mgr. Eva Prošková Ústav teorie a praxe ošetřovatelství, Ústav veřejného zdravotnictví a zdravotnického práva, 1. LF UK, Praha

Z

 toho vyplývá, že očkování může být provedeno pouze za podmínek stanovených zákonem č. 372/2012 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), tj. na správném místě, správnou osobou, správným postupem a za podmínek svobodného a informovaného souhlasu, pokud nejde o výjimky, kdy se souhlas nevyžaduje. Poskytovatel zdravotních služeb není jen oprávněn provést očkování, ale je i povinen zajistit a provést pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování v rozsahu upraveném vyhláškou č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem (vyhláška o očkování) nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.1 Zdravotní služby, mezi něž patří i preventivní zdravotní péče, může v České republice poskytovat pouze oprávněný poskytovatel zdravotní péče kvalifikovanými zdravotnickými pracovníky. Zdravotní péče musí být zásadně poskytována

Očkováním se rozumí aplikace léčivého přípravku – vakcíny za preventivním účelem. Aplikace vakcíny je vždy zdravotní péčí, konkrétně jde o péči preventivní. v prostorách zdravotnického zařízení; výjimky stanovuje od dubna 2012 zákon o zdravotních službách. Jednou z těchto výjimek je návštěvní služba. Na otázku, zda lze očkování provádět v rámci návštěvní služby, nedávají právní předpisy jednoznačnou odpověď. Podle zákona o zdravotních službách lze v rámci návštěvní služby vykonávat pouze takové zdravotní výkony, jejichž poskytnutí není podmíněno technickým a věcným vybavením nutným k jejich provedení ve zdravotnickém zařízení, a to zejména v těch případech, kdy se pacient nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav dostavit do zdravotnického zařízení. Posouzení, jestli tomu tak v případě očkování je, záleží na medicínských, nikoli právních argumentech; zvážení možných rizik a souvislostí je na lékaři. V praxi se však s očkováním mimo zdravotnická zařízení prakticky nesetkáme, důvodem jsou jednak přísné technické požadavky na uchovávání vakcín a jednak rizika spojená

odborné téma legislativa

s bezprostředními komplikacemi očkování. Ve většině případů, kdy se pacient nebude schopen s ohledem na svůj zdravotní stav dostavit do zdravotnického zařízení, budou zdravotní příčiny zároveň kontraindikací očkování. Očkování mimo prostory zdravotnického zařízení nelze doporučit, i když je za předpokladu splnění bezpečnosti očkovací látky i zajištění odborné první pomoci v případě akutních komplikací za výjimečných okolností možné. Pokud jde o způsobilost zdravotnických pracovníků k provádění očkování, je třeba upozornit na zvláštní úpravu v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (zákon o ochraně veřejného zdraví). Tento zákon v ustanovení § 47a odst. 1 stanovuje odbornost lékařů, kteří provádějí očkování.2 Podstatné je, že zákon zde hovoří o „provádění očkování lékaři“. Může však očkovací látku aplikovat i sestra? Přestože to zdánlivě zákon o ochraně veřejného zdraví neumožňuje, lze podle autorky dovodit, že převažující faktický stav není v rozporu s touto právní úpravou. Činnosti nelékařských zdravotnických pracovníků

florence 10/12

Plán pravidel­ ných očková­ ní stanovuje ošetřující prak­ tický lékař pro děti a dorost při preventiv­ ní prohlídce ve věku šesti týd­ nů dítěte.

foto: Profimedia

12

upravuje vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků (vyhláška o činnostech). V činnostech sestry zde sice není uvedena přímo aplikace očkovacích látek, nicméně podle ustanovení § 4 odst. 3 písm. a) této vyhlášky může sestra na základě indikace lékaře aplikovat léčivé přípravky. Jak již bylo řečeno, očkovací látka (vakcína) je léčivým přípravkem. Zákon o ochraně veřejného zdraví je však bezesporu předpisem vyšší právní síly a upravuje kromě toho problematiku speciální oproti obecné úpravě vyhlášky o činnostech. Nicméně při použití extenzivního výkladu pojmu „provádění očkování“ lze za provádění očkování považovat zabezpečování všech činností souvisejících s očkováním, a to i prostřednictvím delegace jednotlivých dílčích úkonů na jiné zdravotnické pracovníky. Lékař tak může delegovat vlastní aplikaci na sestru, která je na základě indikace lékaře způsobilá léčivé přípravky prostřednictvím injekcí aplikovat, stále však zůstává osobou, která očkování provádí a která je tak za něj odpovědná. Na lékaři tak je, aby zvážil vhodnost očkování (indikoval je), vyšetřil a posoudil způsobilost pacienta podstoupit konkrétní očkování a sledoval bezprostřední reakci po očkování. Z tohoto důvodu lze důrazně doporučit, aby lékař byl aplikaci očkovací látky přítomen. Očkovací schéma se stanovuje na základě vyhlášky o očkování. Plán pravidelného očkování stanovuje ošetřující praktický lékař pro děti a dorost při preventivní prohlídce ve věku šesti týdnů dítěte.3 Plánování očkování provádí lékař; kromě něj však na základě indikace lékaře může sestavovat plán i sestra se specializovanou způsobilostí, a to dětská sestra a komunitní sestra, která může organizovat preventivní prohlídky včetně očkování i bez indikace lékaře.4 Kontrola provedených očkování je povinnou součástí preventivních prohlídek dětí i dospělých podle vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách. V rámci preventivní prohlídky dívek ve věku 13 a 15 let musí být poskytnuto poučení o možnosti očkování proti karcinomu děložního čípku. U dětí se dále zjišťuje, jaká infekční onemocnění prodělaly a zda jsou řádně očkovány, vždy při příjmu do lůžkového zdravotnického zařízení i do pobytového zařízení sociálních služeb.5 Záznam o provedeném očkování je nutné provést jako každý zápis o provedené zdravotní péči do zdravotnické dokumentace pacienta, a to včetně uvedení názvu očkovací látky a čísla šarže.6 Poskytovatel zdravotních služeb je dále povinen zajistit záznam do očkovacího průkazu (even­tuálně zdravotního a očkovacího průkazu

legislativa odborné téma

dítěte a mladistvého). Průkaz je poskytovatel zdravotní péče povinen vydat při prvním očkování. Pacient, respektive jeho zákonný zástupce je povinen při každém dalším očkování tento průkaz předložit. Do průkazu se zapíší tyto údaje: druh a název očkovací látky, datum jejího podání, číslo šarže, podpis a razítko očkujícího lékaře a údaj o očkování provedeném postupem podle § 47 odst. 1 písm. b) zákona jinou očkovací látkou, než zajistil příslušný orgán ochrany veřejného ­zdraví.7

Prolomení mlčenlivosti v souvislosti s očkováním

ních onemocnění zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví nahlížel do zdravotnické dokumentace a pořizoval z ní ­v ýpisy.  Autorka působí rovněž v advokátní kanceláři JUDr. Ing. Lukáše Prudila, Ph.D.

Poznámky § 45 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví. Pravidelná očkování dětí provádějí praktičtí lékaři pro děti a dorost, s výjimkou očkování novorozenců HBsAg pozitivních matek proti virové hepatitidě B, která provádějí na novorozeneckých odděleních porodnic lékaři těchto oddělení. Očkování proti tuberkulóze u dětí s vyšším rizikem získání této infekce provádějí na kalmetizačních pracovištích odborní lékaři pneumoftizeologové. Pravidelné očko­ vání zletilých provádějí příslušní praktičtí lékaři pro dospělé nebo také lékaři zdravotních ústavů. U osob umístěných u poskytovatelů zdravotních služeb, v ústavech sociální péče a obdobných zařízeních provádějí očkování podle tohoto zákona také lékaři těchto zařízení. Zvláštní a mimořádné očkování provádějí příslušní praktičtí lékaři, lékaři pracovnělékařské služby nebo lékaři zdravotních ústavů. Oč­ kování proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách provádějí lékaři, kteří ošetřují poranění nebo nehojící se ránu, popřípadě příslušní praktičtí lékaři nebo lékaři pracovnělékařské služby. Očkování proti vzteklině po poranění zvířetem podezřelým z nákazy vzteklinou provádějí lékaři antirabických center při vybraných infekčních odděleních nemocnic. 3 § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách. 4 § 57 písm. a) bod 5 a § 59 písm. b) bod 2 vyhlášky o činnostech. 5 § 7 odst. 2 vyhlášky č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. 6 § 1 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. 7 § 47 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví, § 18 vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. 1

2

Zdravotničtí pracovníci i poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Právní řád ČR však stanovuje řadu oznamovacích povinností, kdy zdravotnický pracovník, respektive poskytovatel zdravotních služeb nejen může, ale je povinen mlčenlivost prolomit. Jde například o obecnou povinnost předávat informace nezbytné pro zajištění návaznosti poskytovaných zdravotních služeb, která se bezesporu může vztahovat i na předávání informací o provedení, respektive neprovedení očkování. Specificky pro zdravotní péči pak zákon o ochraně veřejného zdraví stanovuje v ustanovení § 51 povinnost neprodleně sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví neobvyklé reakce po očkování a dále je povinen na jeho žádost sdělit osobní údaje fyzických osob, které má ve své evidenci, a to jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště, dále druh a datum očkování, trvalou kontraindikaci či imunitu vůči nákaze, a umožnit, aby pro potřeby kontroly prevence vzniku a šíření infekč-

* Pokračování tohoto článku věnované mj. problematice informovaného souhlasu, problematice povinnosti očkování, sankcí a odpovědnosti za škodu naleznete na našich webových stránkách www.florence.cz.

inzerce

MILIONOVÉ ROČNÍ PŘÍJMY

Lukrativní pracovní pobyty v prestižních zahraničních nemocnicích pro sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuty, ergoterapeuty, záchranáře, laboranty, lékaře a další zdravotnický personál Saúdská Arábie, Bahrajn, Katar, Dubaj, Anglie a další destinace Rovněž pro uchazeče s nízkou úrovní znalosti angličtiny! Komplexní předodletová příprava v akreditovaných kurzech Zprostředkování zaměstnání je pro uchazeče BEZPLATNÉ

www.g5plus.com

inz_192x70mm_G5.indd 1 Výtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková erná

bezplatná infolinka 800 88 88 96

2011-03-21 18:02:15

13

14

florence 10/12

→ Očkování – nové trendy, vakcíny a postupy

foto: Profimedia

→ Co, jak a kdy ­očkovat?

odborné téma nové trendy v očkování

Očkování – nové trendy, vakcíny a postupy MUDr. Michaela Fraňková Očkování a cestovní medicína Příbram, Poliklinika RAVAK frankovami@seznam.cz

V

Očkování neboli aktivní imunizace (organismus si po podání antigenu sám vytváří protilátky, na rozdíl od pasivní imunizace, kdy jsou mu podávány protilátky již vytvořené) představuje nejúčinnější prostředek, kterým je možné výrazně snížit výskyt některých infekčních onemocnění.

 ČR má prevence infekčních onemocnění očkováním dlouhou tradici. Již v roce 1821 se u nás na základě císařského dokumentu začalo očkovat proti pravým neštovicím, které byly příčinou 8–20 % všech úmrtí v Evropě. Právě eradikace (vymýcení) pravých neštovic je brána jako jeden z největších úspěchů, kterých bylo očkováním v dosavadní historii dosaženo. Mezi další významné úspěchy moderní vakcinologie patří výrazné snížení počtu těžkých a mnohdy smrtelných onemocnění, jako jsou záškrt, tetanus, paralytická forma dětské obrny, černý kašel, spalničky, invazivní formy Haemophilus influenzae typu B, ale i zarděnek a příušnic. V roce 1974 WHO (Světová zdravotnická organizace) zahájila tzv. rozšířený program imunizace. V současnosti je odhadováno, že dodr-

žování tohoto programu by zachránilo každý rok život třem miliónům (!) dětí. Vakcinologie je v ČR jednoznačně na vysoké úrovni a zcela odpovídá úrovni nejvyspělejších zemí. V posledních letech došlo k celé řadě změn v rámci povinného dětského očkovacího kalendáře. Jsou zaváděny nové očkovací látky, máme nové postupy v očkování, podílíme se na výzkumu tzv. vakcín budoucnosti a novinky jsou i v oblasti cestovní medicíny.

Očkování u dětí Změn v rámci povinného očkování u dětí nastala celá řada. Došlo k úpravě očkování proti tuberkulóze s tím, že plošná vakcinace u novorozenců byla zrušena a očkují se pouze děti s potenciálním rizikem vzniku onemocnění na základě dotaz-

Nové trendy v očkování odborné téma

níku vyplněného v porodnici. Naopak byla zavedena plošná revakcinace adolescentů proti pertussi (proti tetanu, záškrtu a pertussi se nově přeočkovává již v 10 letech věku). Dále byla zavedena dobrovolná hrazená vakcinace proti pneumokokům a od 1. dubna 2012 také proti HPV infekci u 13letých dívek. Proti tetanu, záškrtu, pertussi, hepatitidě B, onemocněním způsobeným Haemophilus influenzae typu B a dětské přenosné obrně se používá u dětí hexavalentní vakcína.

Nové očkovací látky Na trhu se objevily vakcíny proti herpetickým infekcím vyvolaným viry HSV1, HSV2 (Lupidon H, Lupidon S). Těmito vakcínami se zatím očkuje pouze v tzv. zvláštních režimech. Další poměrně novou vakcínou je tetravalentní konjugovaná vakcína proti meningokokovým nákazám typu A, C, Y, W-135 (vakcína Menveo). Zatím stále platí, že je určena dětem od 12 let věku, ale předpokládá se, že bude povolena dětem starším 2 let, jak je tomu již řadu let například v USA. U vakcíny Silgard (jedna z vakcín proti HPV infekci) byla rozšířena indikace pro ženy do 45 let a pro muže do 26 let. V oblasti cestovní medicíny se v loňském roce objevila nová vakcína proti japonské encefalitidě – vakcína Ixiaro. Stále častěji se setkáváme i s novými postupy v očkování. Snad každý zdravotník již ví, že proti klíšťové encefalitidě se očkuje celoročně, jen je třeba upravit očkovací schéma. Byly zavedeny intradermální vakcíny (konkrétně protichřipková vakcína IDFlu vhodná především pro ty, kdo se obávají klasické jehly). Nově se pohlíží i na vakcinaci těhotných či kojících žen. Jednoznačně se prokázal profit u očkování těhotných žen protichřipkovými vakcínami, popřípadě vakcínou proti černému kašli, tetanu a záškrtu. Naopak zrušeno bylo dříve nutné přeočkování po 5 letech u vakcín Twinrix a Engerix (vakcíny proti virovým ­hepatitidám). Kontraindikace u očkování nejsou obecně již tak striktní, jako byly v minulosti. Platí, že prakticky jedinou absolutní kontraindikací je předchozí anafylaktická reakce na očkovací látku a v těhotenství podávání tzv. živých vakcín. Stále častěji se také setkáváme s tím, že původně dětská očkování se zavádějí i v dospělém věku. V současnosti jde o vakcínu proti pertussi a uvažuje se i o zavádění vakcín proti spalničkám a příušnicím. U dětí bylo zrušeno plošné profylaktické podávání paracetamolu po očkování obecně pro jednoznačně prokázanou nižší imunitní odpověď. Stále také probíhá intenzivní výzkum v oblasti vývoje nových vakcín. Zatímco u vakcín proti malárii, cestovatelským průjmům, HIV infekci, lymské borelióze, infekci Helicobacter pylori či horečce dengue jsou očkovací látky zřejmě zatím v nedohlednu, proti meningokokovým nákazám typu B je vakcína (MEN B) těsně před uvedením na trh. Nezanedbatelné jsou také novinky v cestovní medicíně. Od loňského roku je na trhu zmiňovaná vakcína proti japonské encefalitidě Ixiaro. Naopak nedostupnou v celé Evropě se stala vakcína Dukoral, což je očkovací látka proti choleře, která částečně chrání i proti cestovatelským průjmům způsobeným bakterií ETEC – enteroxigenní Escherichia coli. Nově se objevila malárie v Řecku a je zaznamenán nárůst výskytu vztekliny, zvláště v oblastech jihovýchodní Asie, a břišního tyfu v turis-

k věci

→ Kdo se musí nechat očkovat V České republice upravuje očkování především zákon č. 258 /2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a jeho prováděcí předpisy. Pravidelné očkování je stanoveno jako povinnost všem osobám, které dlouhodobě pobývají na území ČR. Věkové schéma pravidelného očkování se často označuje jako očkovací kalendář. Pravidelná očkování mají za cíl nejen ochránit jednotlivce před onemoc-

něním infekční chorobou, ale také zajistit dostatečně vysokou proočkovanost populace. Jedinci uvnitř společnosti, kteří třeba ze zdravotních důvodů nemohou být očkováni, jsou při dostatečně vysoké proočkovanosti chráněni nepřímo „bariérou“ imunních osob ve svém okolí (tzv. kolektivní imunita). Z hlediska právního rozdělujeme očkování na pravidelné, zvláštní, mimořádné, očkování při úrazech a nehojících se ranách a očkování na vlastní žádost. Z hlediska ekonomického můžeme dělit očkování na hrazená (ze státního rozpočtu nebo ze zdravotního pojištění) a nehrazená (při nich nese veškeré finanční ­náklady ten, kdo o očkování žádá).

ticky navštěvovaných oblastech Afriky. Na epidemiologickou situaci v jednotlivých zemích by se měl rozhodně informovat každý dříve, než se do nich vydá. Ideální je před cestou navštívit některé z očkovacích center. V době, kdy v důsledku širokého používání očkovacích látek vymizelo mnoho infekčních onemocnění, získávají na popularitě názory na škodlivost očkování. V současnosti dostupné očkovací látky jsou velmi bezpečné. Po každém očkování je sice možný výskyt vedlejší reakce, ale většina takových reakcí je mírná a přechodná. Závažné reakce jsou velmi vzácné a mnohdy není vědecky prokázáno, že sledovaná souvislost s očkováním je kauzální. Uvedeme-li příklad, že úmrtnost na tetanus je až 50 %, a naproti tomu vakcína proti tetanu způsobuje křeče nebo šok s následným často úplným vyléčením v jednom z 1 750 případů, není o čem diskutovat. Porovnáme-li tedy rizika vzniku nemoci a možných komplikací s riziky, které přináší aplikace vakcíny, ukazují se naprosté přednosti očkování, které před nemocí chrání.  www.ockovani-pribram.cz

Literatura 1. Beran J, Havlík J, Vonka V. Očkování – minulost, přítomnost, budoucnost. 1. vyd. Praha: Galén, 2005.

15

odborné téma Nové trendy v očkování

florence 10/12

Co, jak a kdy očkovat?

MUDr. Petr Havlíček pracoviště PLDD, Brno petr.havlicek2@seznam.cz

Výhodou aktivní imunizace – očkování je, že má dlouhodobější charakter. Jeho nevýhodou je, že účinek nenastupuje ihned. Vakcinace je tedy využívána především preventivně, mnohdy se dá také užít i pro předejití vzniku choroby po kontaktu s ní (pasivní imunizace se užívá k ochraně při bezprostředním ohrožení či při již propuknuvší chorobě, tedy k profylaxi – efekt nastupuje ihned, ale je přechodný).

V

 případě vakcinace může být antigen celý mikroorganismus (oslabený či usmrcený) nebo jen některé antigeny mikroorganismu (konjugovaná, polysacharidová vakcína) či produkty mikroorganismů (toxoidy – ­anatoxiny). → Toxoidy (anatoxiny) – bakteriální toxiny zbavené jedovatosti, jsou často navázány na látky, které zvyšují imunitní odpověď – tzv. adjuvans (př. záškrt, tetanus); → inaktivované vakcíny – usmrcené mikroorganismy (dětská obrna – Salk); → atenuované vakcíny – oslabené živé mikroorganismy (BCG vakcína, dětská obrna – Sabin);

→ chemovakcína – vakcína z izolovaných antigenů, proti kterým se vytvářejí ochranné protilátky (pneumokok, meningokok A + C).

BCG vakcinace již není plošná a povinná je jen u indikovaných skupin stanovených vyhláškou. foto: Profimedia

16

Pod vlivem nových poznatků, uplatňování nových technologií, potřeb a socioekonomických a politických tlaků dochází k dynamickým změnám očkovacího kalendáře jak co do termínů aplikací jednotlivých vakcín, tak co do použití jednotlivých vakcín (různých výrobců a různých technologií). Obecným trendem je očkování proti narůstajícímu počtu chorob, aplikace vakcín, které poskytují ochranu proti více onemocněním (polyvalentní vakcíny), a využívání moderních technologií, které snižují rizika a nežádoucí účinky očkování a zvyšují účinnost a prodlužují dobu ochrany (konjugované vakcíny, užití adjuvans). (Svět už opustil dříve používané konzervační látky na bázi rtuti, kde se předpokládala, ale nikdy se nepotvrdila jejich škodlivost, a postupně se opouští i adjuvans na bázi hliníku. Používají se zcela nové látky vyvíjené přímo za účelem využití jako adjuvans ve vakcínách – např. vakcíny proti rakovině děložního čípku nebo proti chřipce – pozn. red.) Aktuální tzv. očkovací kalendář je dán vyhláškou. Vzhledem k vývoji a změnám v něm dochází ke vzniku určitých specifických skupin, které se vyskytují jen na přechodnou dobu (např. doočkování žloutenky B u dvanáctiletých pacientů). Předpisy řešící očkování však poskytují určitou volnost, proto se v praxi mohou termíny aplikací vakcín lišit. Pro přehlednost uvádím jedno z mnoha aktuálních schémat výhradně povinných vakcín očkovaných celoplošně bez přechodných ustanovení (tab. 1). Existuje několik očkovacích látek, kterými dítě (resp. rodiče) nemá povinnost se nechat očkovat. Může se však rozhodnout, že se naočkovat ne-

Nové trendy v očkování odborné téma

chá. Dodrží-li zákonem dané požadavky na schéma vakcinace, hradí náklady na očkování zcela či z velké části pojišťovna. Mezi takovéto vakcíny patří (opět jedno z mnoha možných a ­ ktuálních schémat – tab. 2). BCG vakcinace již není plošná a je povinná u indikovaných skupin stanovených vyhláškou. Pokud chce rodič nechat dítě naočkovat, přestože nespadá do indikační skupiny, je to možné, ale na vlastní náklady. Důvodů k vyřazení BCG vakcinace z plošného očkování bylo několik. Jedním z hlavních argumentů bylo, že plošná BCG vakcinace odsunovala očkování proti pertussi o nezanedbatelnou dobu. V případě, že se objevily nehojící se lokální reakce na toto BCG očkování, prodlužovala se doba ještě více, čímž se otvíral prostor pro infikování vnímavých (proti pertussi neočkovaných) pacientů a pro zvýšený výskyt pertusse a s tím spojené riziko zdravotních komplikací. Také efektivita očkování BCG vakcínou nedosahovala účinnosti jiných vakcín. Momentálně se intenzivně pracuje na dokončení účinnější vakcíny proti ­tuberkulóze. Poslední skupinou jsou očkování nadstandardní. Jde o očkování, která nejsou povinná či nahrazují očkování povinné, přičemž rozsah ochrany rozšiřují, a která si pacient hradí v plném rozsahu sám (možné schéma – tab. 3). Očkování proti chřipce se provádí každoročně před sezónou – nabídka vakcín je pestrá. Vakcíny, které jako první můžeme dítěti aplikovat, jsou proti rotavirům a pneumokokům – a to již od 6 týdnů věku. Pneumokok (Streptococcus pneumoniae) je jednou z příčin invazivních onemocnění (pneumonie, bakteriémie, meningitida) a akutního zánětu středouší. V České republice jsou k dispozici dvě očkovací látky, přičemž při dodržení daných pravidel je Synflorix bez doplatku a Prevenar 13 s doplatkem. V případě nesplnění pravidel celý náklad na vakcinaci hradí pacient (respektive rodič) a to ať jde o Synflorix či Prevenar 13. Obě očkovací látky lze v různých schématech podat až do dovršení 5 let věku. (Chránit se před invazivním pneumokokovým onemocněním mají možnost i dospělí. V říjnu 2011 dala Evropská agentura pro léčiva zelenou k rozšíření indikace vakcíny Prevenar 13 o invazivní pneumokoková onemocnění u dospělých nad 50 let. U dospělých se aplikuje v jedné dávce, potřeba přeočkování nebyla stanovena. Doporučená dávka očkovací látky se aplikuje do paže velmi tenkou jehlou. – pozn. red.) Během jednoho roku je celosvětově (nezahrnuje všechny státy) řešeno (odhadem) ambulantně 25 miliónů případů rotavirových

Tab. 1 Název

Věk při aplikaci

Proti čemu slouží

Infanrix hexa

3., 4., 5. a 12. měsíc věku

záškrt, tetanus, pertusse, poliomyelitida, žloutenka B, Haemophilus influenzae B

Priorix

15., 21.–25. měsíc věku

příušnice, spalničky, zarděnky

Infanrix

od dovršeného 5. roku věku jedna dávka

záškrt, tetanus, pertusse

Boostrix Polio

od dovršeného 10. roku věku do dovršeného 11. roku věku jedna dávka

záškrt, tetanus, pertusse, poliomyelitida

Tab. 2 Název

Věk při aplikaci

Proti čemu slouží

Úhrada

3., 4., 5., 11.–15. měsíc věku

10 sérotypů pneumokoků

bez doplatku

Prevenar 13

2. (od 9. týdne věku), 3., 4., 11–15. měsíc věku

13 sérotypů pneumokoků

doplatek 483 Kč za 1 vakcínu

Cervarix

dívky, od dovršeného 13. roku věku do dovršeného 14. roku věku (0, 1, 6 měsíců od první dávky)

ochrana proti HPV 16, 18, zkřížená ochrana proti 31, 33, 45

bez doplatku

Silgard

dívky, od dovršeného 13. roku věku do dovršeného 14. roku věku (0, 2, 6 měsíců od první dávky)

ochrana proti HPV 6, 11, 16, 18

doplatek 300 Kč za 1 vakcínu

Synflorix

Tab. 3 Název

Věk při aplikaci

Proti čemu slouží

Havrix

od 1 roku věku (0., 6. měsíc od první dávky)

žloutenka A

Twinrix

od 1 roku věku (0, 1, 6 měsíců od první dávky)

žloutenka A + B

Encepur FSME-IMMUN

od 1 roku věku (0, 1, 12 měsíců od první dávky (možno očkovat celoročně – pestrost schémat)) první přeočkování po 3 letech a pak po 5 letech

klíšťová encefalitida

15., 21.–25. měsíc věku

příušnice, spalničky, zarděnky, plané neštovice

Varilrix

od 9 měsíců věku (0, 6 týdnů od první dávky)

plané neštovice

NeisVac-C Menjugate

od 2 měsíců věku (do 1 roku 0, 2 měsíce od první dávky, od 1 roku jedna dávka)

meningokok C

Nimenrix

od 1 roku věku jedna dávka

meningokok A, C, W 135, Y

Menveo

od 11 let věku jedna dávka

meningokok A, C, W 135, Y

Rotarix

od 6 týdnů věku (do 24. týdne věku) (0, 1 měsíc od první dávky)

ochrana proti typu G1–G4, G8, G9, G12

RotaTeq

od 6 týdnů věku (do 32. týdne věku) (0, 1, 2 měsíc od první dávky)

ochrana proti typu G1–G4, P1[8]

Priorix-Tetra

17

18

odborné téma Nové trendy v očkování

infekcí, 2 milióny pacientů jsou hospitalizovány a 527 tisíc dětí do věku 5 let zemře na následky rotavirové gastroenteritidy. Celosvětově (a také v Evropě) je pro každé dítě do 5 let riziko nákazy 100 %, riziko, že bude muset být pacient řešen ambulantně je 20 % (14 % v Evropě), že bude hospitalizován – 1,5 % (1,9 % v Evropě) a riziko, že zemře, je 0,34 % (v Evropě 0,007 %). Rotavirus je příčinou návštěvy ambulantního lékaře v důsledku průjmového onemocnění ve 40 % případů (týká se dětí do 5 let). Po nákaze rotaviry může dojít po 1 až 2 dnech inkubace k asi sedmidennímu období průjmů, zvracení, bolestí hlavy, bolestí břicha, nevolnosti a nechutenství. Při těžším průběhu může následkem častých průjmů dojít k dehydrataci organismu, v důsledku čehož je často nutné pacienta hospitalizovat a zavodnit. V rozvojových zemích (výjimečně i v Evropě) může dehydratace a rozvrat vnitřního prostředí vést k šoku a poruchám srdečního rytmu. Takový stav vede často ke smrti pacienta. Po odeznění potíží může docházet k vylučování rotavirů až 57 dní. Je jasné, že významná část pacientů zvládne průjem doma, u některých se nakažení rotaviry vůbec neprojeví. Očkování proti rotavirům eliminuje především případy, které pacienta ohrožují závažnými komplikacemi a smrtí. Mírné projevy se mohou objevit i u pacientů očkovaných. Nejde však o selhání vakcíny. V případě neočkovaných jedinců (či jedinců, kteří se s rotaviry ještě nesetkali) jsou uvedené příznaky masivní jak co do četnosti, tak co do projevu. Očkování je organismem vnímáno jako primární infekce. V případě očkování však k výrazným potížím nedochází, nicméně vzniká imunita. Každá další infekce (zvláště po kompletním očkování) je pak s minimálními projevy či bez příznaků. Výhodou vakcíny proti rotavirům je i její šetrnost (v praxi rodiče často popisované nežádoucí účinky nesledují). Během života dochází k reinfekcím rotaviry, ale vzhledem k tomu, že jde o infekci následnou (organismus má již vytvořeny specifické mechanismy obrany po primoinfekci či očkování) a navíc je pacient již starší, nedochází k zásadním projevům. Jiná preventivní opatření proti rotavirové nákaze mají minimální efekt (pokud vůbec nějaký), proto nemají valný smysl. Vakcína proti rotavirům je u nás ak­ tuálně jediná, která se podává ústy. Priorix, ­Priorix-Tetra a Varilrix se aplikují do podkoží

florence 10/12

(nejlépe do oblasti deltového svalu). Ostatní se aplikují do svalu. Běžně se aplikace provádí do asi 2 let do stehna, od 5 let do paže, v mezidobí individuálně do jednoho či druhého místa. Samostatnou kapitolou je pak aplikace intradermální do oblasti ramene u BCG vakcinace. Zvláštní skupinou rodičů jsou odmítači očkování, kteří profitují z kolektivní imunity (dané tím, že drtivá většina dětí je očkována). Je velkým paradoxem, že tito lidé se více bojí vakcinace než onemocnění samotného, které často znamenalo velké zdravotní problémy nebo mohlo dokonce způsobit smrt – spalničky, černý kašel, dětská infekční obrna atd. Je také pravda, že choroby, proti kterým očkujeme, nejsou vymýceny a pokud bude proočkovanost klesat, je pravděpodobné, že se tato onemocnění v ČR znovu objeví. 

Literatura 1. Global Expert Academy on Rotavirus (GEAR) Pillar Slides (Brussels, Belgium, March 2012); Boostrix Polio SPC; Cervarix SPC; Encepur pro děti SPC; Encepur pro dospělé SPC; FSME-IMMUN 0, 25 ml SPC; FSME-IMMUN 0, 5 ml SPC; Havrix 720 SPC; Havrix 1440 SPC; Infanrix SPC; Infanrix hexa SPC; Menjugate SPC; Menveo SPC; NeisVac-C SPC; Nimenrix SPC; Prevenar 13 SPC; Priorix SPC; Priorix-Tetra SPC; Rotarix SPC; RotaTeq SPC; Synflorix SPC; Silgard SPC; Twinrix Adult SPC; Twinrix Paediatric SPC; Varilrix SPC; 2. Zákon č. 369/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 3. Přecechtěl F. Lékařská mikrobiologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 1990, 330 str. ISBN 80-210-0143-7.

Více o autorovi MUDr. Petr Havlíček 1998: ukončena LF MU Brno, obor všeobecné lékařství; 2001: specializace v oboru pediatrie prvního stupně; 2006: specializovaná způsobilost v oboru dětské lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost; 1998–2011: FDN Johana Gregora Mendla, Brno a FN Brno, pracoviště dětské medicíny, Klinika dětských infekčních chorob, kožní oddělení, II. dětská klinika a Pediatrická klinika, LSPP, člen skupiny řízení kvality; 2005–2006: SZŠ a VZŠ Brno, vyučující; 2007: Centrum dětských odborných zdravotních služeb Brno, lékařská služba první pomoci, lékař; od 2006: PLDD, Na pískové cestě 41, Brno, lékař.

obsah

recenzované části zkušenosti z praxe s kazuistikou 19 / Intenzivní ošetřovatelská péče o pacienta s diagnózou generalizovaného tetanu

přehledové studie 23 / Prekancerózy děložního hrdla 26 / Role všeobecné sestry v procesu očkování

zkušenosti z praxe s kazuistikou recenzované články

Intenzivní ošetřovatelská péče o pacienta s diagnózou generalizovaného tetanu Renata Chudá staniční sestra, JIP, Klinika infekčních chorob, FN Brno

Souhrn / Tetanus je akutní infekční onemocnění způsobené Clostridium tetani, které vylučuje neurotoxiny napadající nervovou soustavu nemocného. Ve sdělení se popisují projevy, diagnostika a léčba tohoto onemocnění. Tetanus je potenciálně smrtelné onemocnění a vyhnout se riziku jeho vzniku je možné prevencí – očkováním. V Československu bylo zahájeno plošné očkování proti tetanu v roce 1952 a trvá dosud. I přesto se stále onemocnění vyskytuje. Obsahem sdělení je nejen připomenutí tohoto onemocnění, ale i kazuistika 96letého muže, který byl hospitalizován s diagnózou generalizovaný tetanus na jednotce intenzivní péče Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno. Klíčová slova / tetanus – neurotoxin – křeče – očkování – umělá plicní ventilace – ošetřovatelská péče. Intensive nursing care of patient with the diagnostis of generalized tetanus Summary / Tetanus is an acute infective disease caused by Clostridium tetani, which secretes neurotoxines that attack nervous system of the diseased person. In this article the symptoms, diagnostics and the treatment of the diseased are described. Tetanus is potentially fatal disease and to avoid the risk of it is possible by prevention – vaccination. In the former state of Czechoslovakia the area vaccination began in 1952 and is still carried out. Even through this disease might still appear. This article not only reminds of tetanus disease, it also provides the casuistry of a ninety-six-year old man, who was hospitalized with the diagnostis of generalized tetanus at the intensive care unit of Clinic of Infectious Diseases in FN Brno. Key words / tetanus – neurotoxines – spasmus – vaccination – artificial (pulmonary) ventilation ­– nursing care.

Úvod

Tetanus (strnutí šíje) je akutní, život ohrožující onemocnění s neuromuskulárním postižením. Jeho vyvolavatelem jsou toxiny produkované bakteriemi Clostri­ dium tetani, které jsou běžnou součástí trávicího traktu skotu, koní i člověka. Výkaly se dostávají do půdy, kde se „zapouzdří” a  vytvoří spory, které jsou velmi odolné vůči okolním vlivům a v půdě vydrží i několik desítek let. Infekce vniká do těla ránou, která je kontaminována klostridiemi. V ráně se spory odpouzdří, přejdou do své aktivní formy a začnou se množit. Bakterie samy se nešíří, zůstávají v místě poranění. V anae­ robním prostředí však začnou vylučovat neurotoxiny (tetanospasminy), které pronikají do okolních nervových zakončení a šíří se jejich vlákny. Krví a lymfou se dostávají i k jiným nervovým vláknům a šíří se dál do centrálního nervového systému. Ovlivňují motorické nervy, které se stávají dráždivější a svaly pak reagují na sebemenší podněty.

Vznikají bolestivé svalové křeče. K onemocnění může dojít i při drobném poranění, při kterém se do rány dostane cizí těleso (tříska, sklo, hlína aj.). Vzácně může vzniknout tetanus endogenní infekcí z vlastního střeva nebo vagíny. Tetanus se nepřenáší z člověka na člověka. V České republice se proti této nemoci očkuje, přesto se tetanus sporadicky vyskytuje. Důkazem toho je i kazuistika 96letého muže, který byl hospitalizován s diagnózou generalizovaný tetanus na jednotce intenzivní péče Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno.

Projevy infekce

K projevům infekce dochází 3. až 30. den po nákaze, přičemž platí, že čím dříve se infekce projeví, tím horší má průběh i následky. Nejčastěji se rozvine po 1 až 2 týdnech. Závažnost projevů závisí na druhu poranění, na množství vyprodukovaného neurotoxinu a na vzdálenosti

místa poranění od centrálního nervového systému. Nemocný může mít zpočátku pocit bolesti nebo pálení v ráně. Prvním příznakem onemocnění bývá nemožnost otevřít ústa (trismus), což je dáno spasmem žvýkacích svalů a jejich křečemi. Objevuje se teplota do 38 °C a tachykardie. Nemocný bolestivě křiví ústa, nemůže je otevřít a má potíže s polykáním. Postupně jsou napadány mimické svaly a výraz obličeje připomíná křečovitý smích (risus sardonicus). Křeče hlasivek způsobí, že nemocný nemůže mluvit. Objevuje se ztuhlost šíje. Častým příznakem je také ztuhlost

Recenzovali Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., Fórum infekční, tropické a cestovní medicíny a Očkovací centra Avenier Prof. MUDr. Michal Holub, Ph.D., Klinika infekčních a tropických nemocí, 1. LK UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha

19

20

recenzované články zkušenosti z praxe s kazuistikou

florence 10/12

parenterální výživu, podáváme myorelaxancia a tlumíme vysokými dávkami benzodiazepinů intravenózně.

Obr. 1 / Clostri­dium tetani Obr. 2 / Defekt PDK 16. 8. Obr. 3 / Defekt PDK 24. 8.

Prevence

Jedinou účinnou prevencí je očkování. Základní očkování se provádí v době od započatého devátého týdne po narození dítěte třemi dávkami hexavalentní očkovací látky v průběhu prvního roku života dítěte, podanými v intervalech nejméně jednoho měsíce mezi dávkami, a čtvrtou dávkou podanou nejméně šest měsíců po podání třetí dávky, nejpozději před dovršením osmnáctého měsíce věku dítěte. Přeočkování se provádí v době od dovršení pátého do dovršení šestého roku věku dítěte, od dovršení desátého do dovršení jedenáctého roku věku dítěte a v době od dovršení čtrnáctého do dovršení patnáctého roku věku dítěte.  Další přeočkování proti tetanu se provádí u fyzických osob, které byly očkovány, vždy po každých 10 až 15 letech. U lidí nad šedesát let je lépe přeočkovávat v desetiletých intervalech. Každé poranění je nutné řádně ošetřit.

1

Kazuistika 96letého muže

2

3

fota: archiv autorky

břišních svalů a tím, jak se neurotoxiny šíří dále, je napadáno svalstvo v okolí páteře, trupu a končetin. Zpočátku dochází jen k občasným křečím, jejich interval se však postupně zkracuje. Křeč také může vzniknout jako reakce na světlo, zvuk nebo dotyk. Tělo zasažené křečí je prohnuté v bedrech a připomíná napjatý luk (opistotonus). Křeče jsou silně bolestivé a nemocný je prožívá při plném vědomí. Při křečích stoupá teplota, pacient se výrazně potí a přestává dýchat. Křeče mohou vést k asfyxii a k dechové zástavě.

Diagnostika a léčba tetanu

Onemocnění se diagnostikuje na základě správně odebrané anamnézy (poslední

očkování, zranění v poslední době apod.) a podle klinických příznaků. Diagnózu tetanu může potvrdit pozitivní kultivace C. tetani z rány, negativní výsledek ji ale nevyvrátí. Nemocného je třeba uložit do tiché, zatemnělé místnosti. Následuje chirurgické ošetření rány, která se neuzavírá. Podává se hyperimunní globulin ­2 000–5  000  jednotek intramuskulárně a antibiotika. Svalové křeče se tlumí uklidňujícími léky, bolesti analgetiky. Nitrožilní infúzí se podává hořčík, aby se zabránilo svalovým křečím. U těžkých a rozvinutých forem je pacient hospitalizován na jednotce intenzivní péče, zavádíme umělou plicní ventilaci (UPV),

Pacient J. S., nar. 1915, byl hospitalizován na jednotce intenzivní péče Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno (JIP KICH FN Brno) od 15. do 28. 8. 2011. Pro suspektní generalizovaný tetanus byl pacient přeložen z neurologie Vojenské nemocnice Brno (VN Brno). Datum posledního očkování proti tetanu se nepodařilo zjistit, pravděpodobně byl očkován před mnoha lety. Pacient pravidelně pracuje na zahrádce, na ­pravé patě měl chronický kožní defekt. Od 11. 8. se u nemocného rozvíjejí polykací obtíže, zhoršené polykání tuhé stravy, sousto mu vázne na jazyku, je přítomna bolest dásní, trnutí obličeje, bolesti krční páteře s vystřelováním do hlavy. Dne 12. 8. byl pro tyto obtíže přivezen na ORL FN Brno, kde byl nález bez patologie včetně RTG pasáže jícnem. Pacient byl vyšetřen na neurologické a interní ambulanci, kde však nebyly shledány žádné známky cévní mozkové příhody, laboratorní výsledky byly bez pozoruhodností. Nemocnému byla ordinována myorelaxancia a neste­roidní antiflogistika a byl odeslán domů.

zkušenosti z praxe s kazuistikou recenzované články

Dne 13. 8. byl pacient přijat pro progresi obtíží na neurologické oddělení VN Brno. Nemohl polykat, špatně se mu mluvilo, měl bolesti krčních svalů. Objektivně byl pacient spolupracující a orien­tovaný. Měl huhňavou řeč, laboratorní výsledky byly v normě. Pacientovi bylo provedeno CT vyšetření mozku nativně, kde byl obraz mozkové atrofie. Dne 15. 8. v nočních hodinách u nemocného došlo k rozvoji respirační tísně, byl zaintubován a napojen na umělou plicní ventilaci. Neurologicky u nemocného dominovalo těžké trnutí šíje, trismus, risus sardonicus a hypertonus končetinového svalstva. Byla mu provedena lumbální punkce, jejíž výsledek byl bez nálezu zánětu v likvoru. Pacient byl přeložen na JIP KICH. Při přijetí byl pacient napojen na UPV, dostával analgosedaci, byl intubován ústy a byl podvolen řízené ventilaci. Při přesunu na lůžko a odsávání z dýchacích cest se u pacienta objevuje flexe horních končetin a skusování endotracheální kanyly (ETK). Šíje oponuje. Permanentní močový katetr derivuje čirou moč. Na zevní straně pravé paty je povleklý defekt 2 × 3 cm s částečně nekrotickou spodinou. TK 180/95, P 74/min, TT 36,5 °C. 1. den hospitalizace: Pacient byl napojen na UPV, režim DuoPAP, a napojen na monitor vitálních funkcí. U nemocného jsme zajistili centrální žilní kanylu (CŽK) cestou v. subclavia l. dx. a zavedli žaludeční sondu (ŽS). Dále byly provedeny základní odběry – biochemie, hema-

tologie, krevní skupina, stěr z defektu na pravé patě na mikrobiologii, krev na hladinu protilátek proti tetanu, moč a sekret z ETK na kultivaci. Byla mu aplikována terapeutická dávka antitetanického globulinu + aktivní imunizace – Tetabulin 3 000 i. u. i. m. (3krát 4 ml na různá místa), Tetanol pur 0,5 ml i. m. Přechodně se u nemocného objevuje bradykardie, pro kterou byl podán Atropin 1 amp. intravenózně (i. v.). Pacient byl tlakově nestabilní, měl hypotenzi, která byla řešena aplikací katecholaminů – Noradrenalin 5 amp. + 45 ml glukóza 5 % i. v. podání injektomatem. Pro monitorování krevního tlaku invazivní cestou byla pacientovi zajištěna arteriální linka (arteria radialis l. sin.). Pacient dostával analgosedaci: Sufenta forte, Dormicum i. v., podání injektomatem. Dále byla pacientovi podávána antibiotika: Metronidazol 500 mg à 8 hod. i. v. Pro oligurii byl nemocnému podán Furosemid 20 mg i. v. Pacientovi byly monitorovány základní životní funkce à 1 hod., acidobazická rovnováha a měřena hodinová diuréza. Pacient byl afebrilní. Defekt na patě pravé nohy jsme propláchli peroxidem vodíku a kryli Inadine a sterilním krytím. 2. až 7. den hospitalizace: Pacient byl stále na UPV. Byla mu zajištěna totální parenterální výživa. I přes podávání analgosedace byl u pacienta výrazný hypertonus veškerého svalstva, šíje i končetiny byly tuhé, měl prknovité břicho. Před manipulací s pacientem (odsávání, polohování) bylo nutné pacienta relaxovat: aplikace Arduanu

4 mg i. v. K podpoře diurézy byl podáván Furosemid i. v., dále byl pacientovi podáván magnézium sulfát – MgSO₄ 20% i. v. kontinuálně injektomatem, abychom udržovali hladinu hořčíku v krvi v rozmezí 2–3 mmol/l. Pacient byl oběhově nestabilní, stále byla nutná podpora Noradrenalinem, při manipulaci nemocný reagoval hypertenzí. Pacient byl subfebrilní až febrilní. Byl mu proveden RTG plic, kde byl nález infiltrace vpravo – bronchopneumonie l. dx. Dochází k nárůstu CRP (C-reaktivní protein), leukocytóze, proto byla pacientovi přidána antibiotika: Sefotak 1 g à 6 hod. i. v., Prostaphlin 2 g à 6 hod. i. v. Defekt na patě pravé nohy jsme ošetřovali oplachy peroxidem vodíku, jodizací, bez krytí. 8. až 10. den hospitalizace: Pacient byl stále oběhově nestabilní, objevuje se u něj anasarka a krvácení ze sliznic a koutků dutiny ústní (DÚ), proto podáván Dicynone i. v. Nemocný stále napojen na UPV, režim D ­ uoPAP. Pacient je postupně subfebrilní až afebrilní. Nadále trvá léčba antibiotiky: Metronidazol, Prostaphlin, Ciphin i. v. Defekt na patě pravé nohy ošetřen Mepitel One, Normgel + sterilní krytí. 11. až 13. den hospitalizace: Nemocnému je snižována dávka analgosedace, pacient je bez křečí, ale je nadále napojen na UPV, režim SPONT. Oběhová nestabilita stále trvá, proto podávání Noradrenalinu injektomatem nelze vysadit. Pro pokles hemoglobinu jsou pacientovi podávány erymasy a pro neustupující krvácení ze sliznic jsou podávány mra-

inzerce

Komplexní lázeňská péče

zůstává zachována Od 1. října platí nový Indikační seznam, který upravuje nárok na komplexní a příspěvkovou lázeňskou léčbu. Dobrou zprávou pro všechny pacienty i lékaře je to, že oba typy lázeňské péče jsou i nadále v systému zdravotní péče České republiky zachovány. Nový Indikační seznam mimo jiné ponechává u většiny chronických onemocnění možnost opakování lázeňské léčby, ať už ve formě komplexní či příspěvkové lázeňské péče, stanovuje délku lázeňské péče pro dospělé na 21 dnů, pro děti Kampaň na propagaci léčebného lázeňství je realizována v rámci Integrovaného operačního programu financovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

a dorost na 28 dnů. Délku příspěvkovéé lázeňské péče stanovuje na 21 nebo o 14 dnů (dle dohody pacienta s lékařem) – možnost zkrácené dvoutýdenní příspěv-kové lázeňské péče je výhodou i šancí pro všechny, kdo si dosud nemohli dovolit absolvovat třítýdenní pobyt z finančních či časových důvodů.

Více informací naleznete na www.lecebnelazne.cz

21

22

recenzované články zkušenosti z praxe s kazuistikou

žené plazmy a Dicynone i. v. U nemocného byla provedena bronchoskopická toa­leta dýchacích cest. Postupně dochází ke zhoršování renálních funkcí nemocného s narůstající retencí dusíkatých látek. 14. den hospitalizace: U nemocného dochází k progresi oběhové nestability. Je zvýšena dávka analgosedace a pacient je relaxován. Lékař mění režim umělé plicní ventilace na PCV. Pacient má výraznou anasarku, je anurický. Dochází u něj k refrakterní hypotenzi. Přes veškerou léčbu nastává v odpoledních hodinách exitus letalis.

Laboratorní vyšetření

→ Výsledky (odběr 15. 8. 2011): → protilátky proti tetanu – sérum: tetanus ELISA IgG: <0,1 IU/ml → pacient neměl ochrannou hladinu specifických protilátek Rozmezí sérové koncentrace protilátek proti tetanu → 0,1–0,5 IU/ml – nutné přeočkování → 0,6–1,0 IU/ml – kontrola hladiny protilátek po 2 letech → 1,1–5,0 IU/ml – kontrola hladiny protilátek po 5­–10 letech → nad 5,0 IU/ml – kontrola hladiny protilátek po 10 letech Kultivační vyšetření – stěr z rány → Aerobní kultivace: Nález: Escherichia coli haemolytická a Staphylococcus aureus. Byla stanovena kvalitativní citlivost na antibiotika. → Odběr 18. 8. 2011 Kultivační vyšetření – sekret z ETK → Aerobní kultivace: Nález: Masivně Staphylococcus aureus. Byla stanovena kvalitativní citlivost na antibiotika.

Anaerobní kultivace: Nález: Nevyrostly žádné mikroby.

Ošetřovatelská péče

Zvýšená péče o dutinu ústní, péče o dýchací cesty, ETK → Zafixovat kanylu u ústního koutku – zaznamenat do dokumentace (velikost kanyly, poloha, hloubka zavedení) → Prevence zalomení nebo skousnutí – zavedení ústního vzduchovodu nebo mezi zuby vložit protiskusovou vložku → Tlak v obturační manžetě měřit pomocí manometru – prevence dekubitu, extubace → Při odsávání je nutné kanylu fixovat rukou, aby nedošlo k její dislokaci → Udržení správné polohy kanyly při polohování nebo rehabilitaci pacienta → Polohu kanyly měnit každý den – prevence dekubitu ústního koutku → Zvýšená péče o DÚ – prevence mikroaspirace Péče o invazivní vstupy – CŽK, PŽK, ART → Provedeme záznam do dokumentace (datum, místo zavedení, typ CŽK) → Převaz za přísně aseptických podmínek jednou za 24 hodin → Hodnocení stavu krytí, místa vpichu, průchodnosti katetru → Krytí označíme datem zavedení a převazu → Důležitá je správná aseptická příprava infúzních roztoků, setů a jejich výměna → Při neprůchodnosti kanyly nepostupujeme násilím, snažíme se odtáhnout, informujeme lékaře, nebezpečí embolizace! → ART – imobilizovat končetinu, aby nedocházelo k dislokaci či kompresi kanyly → Kontrola spojů systému → Kontrola prokrvení končetiny

Literatura 1. Černý Z, Infekční nemoci. 2. vyd. Brno: NCONZO, 2008, 284 str. ISBN 978-80-7013-480-1. 2. Bartošová D, Husa P. Infekční lékařství, 1.vyd. Masarykova univerzita v Brně, 2011, 159 str. ISBN 978-80-2105660-2. 3. Dáňová J, Částková J. Očkování v České republice, 1. vyd. Praha: Triton, 2008, 103 str. ISBN 978-80-7387-122-2

florence 10/12

Péče o NGS → Záznam do dokumentace – typ, velikost, místo a datum zavedení sondy → Polohování jednou za 24 hodin – prevence dekubitu → Záznam o podání stravy, odpadu ze sondy, průchodnosti Péče o PMK → Záznam do dokumentace (datum zavedení a velikost katetru, typ sběrného sáčku) → Na sáčku musí být uvedeno datum příští výměny (dle typu sáčku) → Sledujeme průchodnost katetru, vzhled a množství moči → Zajistíme osobní hygienu → Minimalizujeme frekvenci rozpojení systému → Ošetřujeme asepticky Další ošetřovatelská péče → Sledování stavu vědomí → Zvýšená péče o oči → Komplexní hygienická péče → Péče o kůži, polohování → Péče o vyprazdňování → Rehabilitace

Závěr

Tetanus je globální zdravotní problém, neboť spory Clostridium tetani mají ubikvitérní výskyt. Toxin rychle penetruje nervovou tkáň a nedochází tak k dostatečnému kontaktu s imunokompetentními buňkami. Tetanus je preventabilní život ohrožující onemocnění, které může končit smrtí. Specifická prevence spočívá v aktivní imunizaci. Ošetřovatelská péče u pacienta s generalizovaným tetanem je velice náročná. Je nutné zajištění nejen základních životních funkcí, ale i bio-psycho-sociálních potřeb nemocného.

Více o autorce 4. Karen I, Prymula R, Chlíbek R et. al. Očkování v ordinaci praktického lékaře, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 64 str. ISBN 978-80-247-3340-1. 5. Vyhláška č. 299/2010 ze dne 25. října 2010, o očkování proti infekčním nemocem 6. Kapounová G. Ošetřovatelství v intenzivní péči, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 352 str. ISBN 978-80247-1830-9.

Renata Chudá 1989–1993: SZŠ Vápenice, Prostějov; 1993–1997: zdrav. sestra u lůžka, JIP Kliniky infekčních chorob, FN Brno; 1997–1999: NCONZO Brno, spec. v oboru ARO; 2003–2004: funkční kurz managementu v ošetřovatelství; od 2011: bakalářské studium VŠZSP sv. Alžběty, n.o. Bratislava; od 1997: FN Brno, staniční sestra JIP, Klinika infekčních chorob FNB

Přehledová studie recenzované články

Prekancerózy děložního hrdla Souhrn / Prekancerózy neboli přednádorové stavy děložního hrdla patří mezi nejčastěji diagnostikované předstupně zhoubného nádorového bujení ženských rodidel. Včasná diagnostika je proto velmi důležitá. Prognóza onemocnění zachyceného včas je vždy výrazně lepší než u pokročilých nádorů. Jejich incidence v posledních letech narůstá a předchází až 10–15 let vzniku zhoubného nádoru děložního hrdla. Klíčová slova / prekanceróza – ­cervix – diagnostika – prevence – žena. Precancerous cervical cancer Summary / Precancerosis or pretumorous conditions of cervix is one of the most often diagnosed first stage of malignant tumorous growth of female genitals. Timely diagnostics is therefore highly important. Prognosis of the illness trapped in time is always better than of advanced tumours. Their incidence has been growing in the last years and precedes from 10–15 years of the formation of future malignant tumour of ­cervix. Key words / precancerosis – cervix – diagnostic – prevention – woman.

Recenzovaly PhDr. René Hanušová Odbor vzdělávání Všeobecné fakultní nemocnice, Praha Mgr. Lenka Görnerová Katedra zdravotnických studií, Vysoká škola polytechnická Jihlava Marie Švábová vrchní sestra GPK kliniky, FN Brno

Mgr. Petra Eggová Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci

Prekanceróza je stav, vyznačující se růstovou aktivitou a proliferací buněk, který ale ještě nemá nádorový charakter. Dochází ke změnám buněk, ty mají atypický tvar, změny struktury nebo změny související s jejich dělením. Pokud jde o dysplazii, neměla by být porušena bazální membrána, která představuje ­h ranici mezi epitelem a hlubšími strukturami. Dysplastické změny mohou zůstávat různě dlouhou dobu stabilní, mohou progredovat v závažnější prekancerózu nebo v karcinom nebo mohou regredovat.

Klasifikace prekanceróz děložního hrdla

→ Dysplazie dlaždicových buněk – cervikální intraepiteální neopla­ zie, skvamózní intraepiteální léze (CIN, SIL) Jde o změny dlaždicových buněk epitelu, které souvisejí s HPV infekcí. Podle histologického nálezu rozlišujeme tři stupně: → CIN 1 – mírná dysplazie; → CIN 2 – střední dysplazie; → CIN 3 – těžká dysplazie carcinoma in situ (má všechny charakteristiky zhoubného nádoru, ale nepřerůstá přes bazální membránu). Klasifikace procesů na děložním hrdle za pomoci onkologické cytologie rozlišuje dva stupně: → LG SIL – low grade skvamózní intraepiteální léze – lehké změny odpovídající CIN 1 – vyžaduje pouze bedlivé kontroly kolposkopické a cytologické; → HG SIL – high grade skvamózní intraepiteální léze zahrnující i carcinoma in situ – nutné je histologicky ověřit. → Dysplazie žlázových buněk – cer­ vikální glandulární intraepiteální neoplazie (CGIN)

Bc. Iva Grünwaldová Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci

→ LG CGIN – adenoatypie (low gr.); → HG CGIN – prekancerózy v užším slova smyslu – adenocarcinoma in situ (AIS) – (high gr.).

Rizikové faktory prekanceróz děložního hrdla

Dominantní úlohu mají vysoce rizi­ kové (onkogenní) genotypy lidských papilomavirů (HPV infekce). V současnosti je známo více než 130 genotypů tohoto viru. Z klinického hlediska (dle schopnosti vyvolávat buněčné atypie) se HPV dělí na nízce (low risk, LR) a vysoce (high risk, HR) rizikové pro vznik nádorového procesu. Světová zdravotnická organizace zařadila genotypy HPV 16 a 18 mezi prokázané vysokorizikové lidské karcinogeny. Pronikají do chromozomů hostitelských buněk, zde transformují své geny a dochází tak k permanentním mutacím hostitelských buněk. HPV infekce je nejčastějším sexuálně přenosným onemocněním. Přenáší se především pohlavním stykem, vstupní branou jsou drobná poranění kůže a sliznic. Virové částice se skrze ně dostanou do zárodečných buněk epitelu. Inkubační doba je 2–3 měsíce. Infekce není provázena typickými známkami zánětu, klinický obraz je němý, prekancerózy jsou asymptomatické. V organismu dochází přirozenými imunitními mechanismy k očištění od HPV infekce během 7–24 měsíců. Interval mezi infekcí a rozvojem nádorového procesu je ­10–15 let. Výskyt HPV infekce je nejčastější v rané dospělosti, ve věku 18–25 let. Dalšími rizikovými faktory jsou: → kouření; → poruchy imunity vrozené i získané; → promiskuitní chování; → dlouhodobá přítomnost a opakování sexuálně přenosných chorob; → multiparita.

23

24

recenzované články Přehledová studie

Graf. 1

florence 10/12

I nformovanost respondentek o rizikových faktorech způsobujících prekancerózy % 35 28,7

30

26,4

25 20

16,1

15

12,8 6,3

10

8,6

5 1,1

opakované záněty pochvy

Graf. 2

střídání sexuálních partnerů

nedostatečná intimní hygiena

stav imunitního systému

časný začátek pohlavního života

přítomnost HPV infekce

0

jiné

Prevence

Zdroje získávání informací o nádorovém onemocnění % 25

23,3 19,1

21,4

20 15

14,8 11,9

10 7,1

5 2,4 0

gynekolog

časopisy

internet

informační letáky

TV

porodní asistentka

jiné

zdroj: výzkum autorek

Diagnostika prekanceróz děložního hrdla

Diagnostika prekanceróz děložního hrdla je založena na prebioptických metodách (onkologické cytologii, kolposkopii), které doplňuje typizace HPV virů. Definitivní diagnostický závěr poskytne pouze histopatologické vyšetření z cílené biopsie. Diagnostika tedy spočívá v preventivním gynekologickém vyšetření, které by každá žena měla podstoupit 1krát za rok, a to i v případě, že nemá žádné gynekologické potíže.

Dispenzarizace pacientek s prekancerózou

U  pacientek s  LG lézí a  neukončenými reprodukčními plány postupujeme konzervativně s využitím kolposkopie a cytologie v intervalu po 3–6 měsících. V těhotenství u nízkostupňové (LGL) pre-

po operaci. Riziko vzniku prekancerózy a karcinomu děložního hrdla však přetrvává až po dobu 20 let. Doba dispenzarizace pacientek s ošetřenou adenoprekancerózou je minimálně dva roky. Před přechodem ke standardním 12měsíčním kontrolám je třeba čtyř negativních cytologických stěrů v 6měsíčních intervalech. U pacientek s ukončenými reprodukčními plány je riziko recidivy. I když není excize léze kompletní, je doporučena hysterektomie.

kancerózy se žena vyšetřuje v 1. trimestru a ve 24.–28. týdnu gravidity. Pokud se nález nezhoršuje, odkládá se řešení až na období po porodu. U prekancerózy vysokého stupně (HGL) v těhotenství sledujeme ženu v intervalu 8–12 týdnů. V případě, že není podezření na invazivní nádor, je řešení odloženo na období po porodu. Po ošetření děložního hrdla je třeba pacientky rovněž dispenzarizovat, obvykle také v 3–6měsíčních intervalech, po dobu 1–3 let, kdy se přechází na pravidelné roční kontroly. Schéma sledování po operaci není přesně stanoveno, a proto nemusí být na každém pracovišti stejné. Před přechodem na kontroly 1krát ročně je potřeba dvou negativních cytologií v intervalu 4–6 měsíců. Vhodné je také doplnění HPV testu nejdříve za 6–12 měsíců po operaci. Nejvíce recidiv – návratu prekancerózy – je v období do dvou let

→ Primární prevence má za úkol předejít vzniku nádoru. Předcházet nemocem, ale také vést zdravý životní styl, co nejvíce omezit vliv rizikových faktorů, posilovat obranyschopnost organismu, která může pomoci k likvidaci nežádoucích buněk. Cílem primární prevence je zamezení přenosu HPV infekce. Nejběžnější metodou je používání kondomu. Nejnovější a nejspolehlivější metodou primární prevence je profylaktická vakcinace proti HPV infekci. Po očkování dojde k rozvoji typově specifické humorální imunity zaměřené proti genotypům viru obsaženým ve vakcíně. → Sekundární prevence je zaměřena na záchyt prekanceróz a zhoubných nádorů v časných stadiích s řešením v období bezpříznakovém nebo s minimálními příznaky, kdy jsou vhodné podmínky pro úspěšné léčení a vyléčení. Jde o aktivní vyhledávání prekanceróz v  rámci každoročního gynekologického vyšetření tak, aby byly ošetřeny ještě před rozvojem invazivního nádoru. → Terciární prevence má za cíl časný záchyt recidivy nádoru, a tím časné zahájení terapie v potenciálně léčitelné fázi onemocnění. Základem ter­ciální prevence je efektivní dispenzární schéma, shromažďování a hodnocení vyšetření za pomoci ostatních specializací. Nutností je tedy kompletní provádění preventivní péče, která snižuje riziko zanedbání dalších onkologických onemocnění. → Kvartérní prevence spočívá v předcházení a předvídání možných komplikací v době, kdy průběh nemoci je vzhledem k pokročilosti nádoru již nezvratný.

Přehledová studie recenzované články

Pro veřejnost je však třeba se zabývat především prevencí primární a sekundární. Ze strany zdravotníků, a to zejména gynekologů, je velmi důležité ženy a dospívající dívky neustále upozorňovat, aby věnovaly pozornost svému zdraví. Po­učit je, že je potřeba absolvovat pravidelně 1krát ročně preventivní gynekologickou prohlídku, která je hrazena zdravotními pojišťovnami, vyvarovat se sexuální promiskuity a při pohlavním styku vždy používat kondom. V dnešní době je možné zvolit nejspolehlivější ochranu, což je očkování proti HPV infekci.

Výzkumné šetření

V prvním čtvrtletí roku 2011 jsme provedly se studentkou oboru porodní asistence Ivou Grünwaldovou výzkumné šetření zaměřené na zjištění informovanosti žen v této problematice. Respondentkami byly klientky hospitalizované na gynekologickém oddělení a klientky gynekologických ambulancí ve znojemském okrese. Dle našeho názoru je informovanost žen a dívek v dané problematice nejdůležitější, a proto v článku zveřejňujeme pouze nejzajímavější pasáže.

Výsledky

Bylo zjištěno, že z celkového počtu 78 dotazovaných žen 83,3 % dochází na gynekologické prohlídky pravidelně a ví, že by je měly absolvovat 1krát za rok. Taktéž většina, 51,7 %, uvedla jako nejčastější důvod preventivní prohlídky návštěvu u gynekologa. Z toho vyplývá, že většina žen zná význam těchto preventivních gyne-

kologických prohlídek pro včasný záchyt, eventuálně včasné zahájení léčby u případného onemocnění děložního hrdla. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že pojem prekanceróza děložního hrdla zná 56,4 % dotazovaných žen, 26,9 % respondentek uvedlo, že neví, co termín prekanceróza přesně znamená, a 16,7 % žen termín neznalo vůbec. Cílem bylo zjistit informovanost o rizikových faktorech způsobujících prekancerózy a zhoubné onemocnění děložního hrdla. Bylo zjištěno, že 16,1 % žen se domnívá, že možnými rizikovými faktory jsou opakované záněty pochvy, 28,7 % žen uvádí střídání sexuálních partnerů, 6,3 % respondentek uvádí časný začátek pohlavního života, 26,4 % žen uvádí přítomnost HPV infekce a 1,1 % žen uvádí jiné, blíže nespecifikované příčiny (graf 1). Otázkou, zda žena má informace o human papilloma viru (HPV), bylo zjištěno, že 65,4 % respondentek o HPV už slyšelo, 34,6 % respondentek nemá žádné informace o této problematice. Na otázku, zda žena ví, že se dá očkovat proti některým typům HPV, 87,2 % respondentek odpovědělo, že má informaci o možnosti očkování proti HPV infekci, a 12,8 % respondentek neví, že toto očkování existuje. Na otázku, zda by se žena nechala očkovat proti HPV infekci, bylo zjištěno, že 6,4 % již očkováno je, 32,1 % o této možnosti uvažuje, 28,2 % respondentek by se očkovat nenechalo a 33,3 % respondentek neví.

Literatura 1. Cibula D, Petruželka L a kol. Onkogynekologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 616 str. ISBN 978-80247-2665-6. 2. Grünwaldová I. Informovanost žen o prekancerózách děložního čípku, její rizika a možné důsledky. Bakalářská práce. Olomouc: FZV UP, 2011, str. 58. 3. Raušová E. Průvodce ženy při onemocnění děložního čípku. Praha: Mladá Fronta, 2009, 37 str. ISBN 97880-204-2048-0. 4. Rob L, Martan A, Citterbart K a kol. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galén, 2001, 2008, 319 str. ISBN 978-80-7262-501-7. 5. Roztočil A a kol. Vyšetřovací metody

Posledním cílem bylo zjistit, odkud ženy získávají informace o nádorovém onemocnění děložního hrdla. Respondentky nejčastěji uvádějí jako zdroj informací gynekologa – 23,3 %, dále pak časopisy – 19,1  %, 21,4 % internet, 14,8 % informační letáky, 11,9 % televizi, 7,1 % porodní asistentku (graf 2). Pomocí průzkumu jsme zjistily, že ženy mají určitou představu o tomto onemocnění, ale jejich informace jsou mnohdy neucelené.

Naše závěry

Důležité informace o prevenci gynekologických nádorů by měl v první řadě poskytovat ošetřující gynekolog. Myslíme, že dalším účinným prostředkem, který by napomohl zvyšování povědomí žen, je větší nabídka informačních letáků a brožur v čekárnách gynekologických pracovišť, v médiích by se také mohly častěji objevovat reklamní spoty upozorňující na důležitost prevence a screeningu nádorových onemocnění. Za důležité považujeme také věnovat se dané problematice na základních a středních školách formou přednášek, upozornit mladé dívky a chlapce na nebezpečí, zdůrazňovat důležitost preventivních gynekologických prohlídek a nepodceňovat je, zdůraznit možnost očkování dívek i chlapců proti některým typům HPV. Doporučujeme také internetové stránky, kde je mnoho užitečných a přehledně zpracovaných informací na dané téma. Důležitou roli hraje i přístup a vliv rodiny.

Více o autorkách v porodnictví a gynekologii. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 1998, 179 str. ISBN 80-7013-255-8. 6. Turyna R, Sláma J. Kolposkopie děložního hrdla. 1. vyd. Praha: Galén, 2010, 173 str. ISBN 978-80-7262-679-3. 7. Žaloudík J. Vyhněte se rakovině aneb prevence zhoubných nádorů pro každého. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008, 189 str. ISBN 978-80-247-2307-5. 8. Prekancerózy děložního hrdla, ­[on-line], [cit. 2011-04-02]. Dostupné na http://www.lekari-online.cz/gynekologie-a-porodnictvi/novinky/prekancerozy-delozniho-hrdla.

Mgr. Petra Eggová 2005: ukonč. SZŠ, Olomouc, všeobecná sestra; 2008: ukonč. LF UP v Olomouci, porodní asistentka; 2010: ukonč. PdF UP v Olomouci, učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy; od 2010: odborná pracovnice Centra praktických dovedností FZV UP v Olomouci Bc. Iva Grünwaldová 1993: ukonč. SPgŠ, Znojmo, obor vychovatelství; 1994: ukonč. SPgŠ, Znojmo, obor učitelství MŠ; 1995: ukonč. SZŠ, Třebíč, všeobecná sestra; 2011: ukonč. FZV UP v Olomouci, porodní asistentka; od 1995: gyn. odd. Nemocnice Znojmo

25

26

recenzované články Přehledová studie

florence 10/12

Role všeobecné sestry v procesu očkování Souhrn / Článek prezentuje základní přehled o procesu očkování v ČR a především roli všeobecné sestry v ordinaci. Speciální pozornost je věnována potřebě dostatečné informovanosti osob podstupujících očkování a jejich blízkých (zejména rodičů) s ohledem na vedlejší a nežádoucí účinky očkování. Klíčová slova / všeobecná sestra – očkování, imunizace – informace – edukace. The role of general nurse in the process of vaccination Summary / Paper presents an overview of vaccination policy and especially the role of general nurse in the ambulatory part. Special attention is paid to the need for adequate information and education of individuals undergoing vaccination and their families (especially parents) with respect to side effects and adverse of vaccination. Key words / general nurse – vaccination – immunisation – information – education.

Recenzovaly PhDr. Jana Nemcová, Ph.D. Ústav ošetrovateľstva, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, SR Mgr. Olga Janíková Anesteziologicko-resuscitační klinika, FN u sv. Anny v Brně

Mgr. Hana Pinkavová Katedra ošetřovatelství LF MU, Brno

PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D. Katedra ošetřovatelství LF MU, Brno

hpinkav@med.muni.cz

apokorna@med.muni.cz

Úvod

Očkování je v současné době významným pojmem, kter ý je stále častěji skloňován v souvislosti pozitivní, ve vztahu k novým možnostem očkování (např. imunizace proti HPV). Na druhou stranu narůstá také počet odpůrců očkování, jejichž hlavním argumentem je riziko očkování a nedostatečné prozkoumání účinku očkovacích látek na organismus. Tento příspěvek si neklade za cíl rozhodnout, na čí straně je pravda, ale s ohledem na profesní zaměření časopisu budou prezentovány především požadavky na aktivity všeobecné sestry v souvislosti s procesem očkování a s důrazem na potřebu zajištění zákonem stanoveného rozsahu povinného očkování. Nezpochybnitelné ale je, že zavedení pravidelného očkování je spojeno s poklesem výskytu mnoha infekčních chorob, ale i hrozby v podobě opakovaných epidemií v případě přerušení kontinuity či omezení rozsahu očkování. Počátky očkování se v českých zemích datují do počátku 19. století. V Čechách se začalo očkovat proti pravým neštovicím roku 1803 na základě královského nařízení. V roce 1980 bylo očkování v ČSSR ukončeno v souvislosti s eradikací (vymýcením) pravých neštovic na celém světě (Beran, Havlík, 2008). Není snad jasnějšího důkazu účinnosti očkování, ale vždy s vysokým rizikem možnosti návratu a vzniku epidemie zejména v panenských oblastech. Důležité je zdůraznit, že očkování zajišťuje imunitu na individuální i kolektivní úrovni. To znamená, že cílem vakcinace na kolektivní úrovni je vytvoření tzv. kolektivní imunity. Kolektivní imunita brání přenosu infekce a ochrání tak i některé

jedince, kteří nejsou očkováni. Základním předpokladem dosažení kolektivní imunity je vysoká proočkovanost obyvatelstva. Důsledkem odmítání vakcinace je snížení kolektivní imunity, a tím zvýšení rizika počtu nemocných i úmrtnosti na danou infekční nemoc (Beran, ­Havlík, 2008; Dáňová, Částková, 2008). Se všemi výše uvedenými poznatky musí korespondovat činnosti všeobecné sestry. Erudovaná sestra by měla znát jak základní principy správné imunizace, tak požadavky na uchovávání a aplikaci vakcíny, stejně tak by měla zvládat přehled základních reakcí po podání očkovací látky a měla by si být vědoma skutečnosti, že očkování může také selhat. Uvedené znalosti napomohou v  efektivní edukaci očkovaných osob i jejich blízkých (především u dětí), a napomohou tak často zmírnění obav či neadekvátních emocionálních reakcí. Dále vyjmenujeme základní požadované poznatky k jmenovaným oblastem. Výčet bude stručný s ohledem na rozsah článku, možnost dohledání navazujících informací je v uvedené literatuře. Záměrně neprezentujeme přehled povinného a nepovinného očkování v ČR s ohledem na aktualizaci procesu očkování a relativně časté změny.

Základní principy správné imunizace

Základní principy správné imunizace prezentují Beran a Havlík (2008) takto: → individuální přístup k očkovanému; → dodržování kontraindikací (s ohledem na preskripci lékařem); → dodržování správné techniky oč­ kování (dodržení kompetencí při aplikaci);

Přehledová studie recenzované články

→ nakládání s očkovací látkou dle po­ kynů výrobce a dodavatele (včetně dodržení podmínek pro uskladnění a  uchovávání, znalost konzistence a vzhledu očkovací látky); → dodržování harmonogramu vak­ cinace a doporučení pro intervaly očkování. Z praktického hlediska je třeba akcentovat požadavek, aby po podání očkovací látky zůstal očkovaný jedinec alespoň 30 minut pod dohledem lékaře. Samozřejmě je třeba očkovanou osobu (či její doprovod v případě dítěte či nesvéprávné osoby) poučit, aby se po vakcinaci vyvarovala zvýšené tělesné námahy po dobu následujících 48 hodin (Domorázková, 1997). Domníváme se však, že uvedený požadavek nebývá vždy důsledně dodržován. Dohled lékaře lze zajistit tak, že očkovaný je usazen v čekárně anebo ve zvlášť určené místnosti s možností zvýšeného dohledu druhou osobou. Přesto, že toto opatření je ze strany očkovaných osob či jejich doprovodu často bagatelizováno a považováno za přehnané a zdržující, souvisí s rizikem výskytu nežádoucí reakce po očkování.

Kontraindikace očkování

Pro každou očkovací látku mohou existovat specifické kontraindikace popsané v příbalovém letáku, pro všechny ale platí následující všeobecné kontraindikace: → závažná reakce po předcházející aplikaci stejné vakcíny (horečka vyšší než 40 °C, kolaps, křeče); → anafylaktický typ alergie na některou složku vakcíny; → akutní onemocnění se středně těžkým až těžkým průběhem bez ohledu na přítomnost či nepřítomnost horečky (především potřeba poučit rodiče malých dětí). Samozřejmou kontraindikací je aktuální typ onemocnění, proti kterému očkujeme. O kontraindikacích rozhoduje lékař, který zhodnotí aktuální zdravotní stav očkované osoby a stanoví termíny jednotlivých očkování (např. u nedonošených dětí, dětí s vrozenými deficity, osob s vrozenou či získanou poruchou imunity aj.). Na základě tohoto posouzení roz-

hodne, co je pro danou očkovanou osobu nejvhodnější. Další neopomenutelnou oblastí je možnost reakce jedince na očková­ ní. Jednotlivé reakce dělíme dle místa výskytu na lokální a celkové, dle doby výskytu na časné a pozdní a dle charakteru závažnosti příznaků na očekávané anebo neočekávané. Očekávané nežá­ doucí účinky se již někdy v průběhu podávání očkovací látky vyskytly a bývají popsány v příbalovém letáku. Rozdělujeme je na: → fyziologické nežádoucí účinky místní i celkové; → závažné fyziologické nežádoucí účinky včetně neurologických; → alergické reakce (bezprostřední celková reakce organismu, která nastupuje většinou během 10–30 minut po podání). Pro všeobecnou sestru je důležité znát tyto reakce, aby mohla edukovat nemocného o jejich projevech a především upozornit očkované osoby na stavy, které jsou nezávažné, a naopak na situace, kdy by bylo vhodné kontaktovat lékaře. Samozřejmostí je v této souvislosti, že pokud má naočkovaná osoba anebo doprovod další potřebu informací, poskytne je lékař. Z lokálních reakcí se nejčastěji vyskytuje zarudnutí, otok, bolest v místě vpichu. Celkové reakce zahrnují změnu tělesné teploty, cefaleu, bolest kloubů a svalů, celkovou únavu a diskomfort (např. trávicí obtíže, poruchy spánku, svědění aj.). Opět je na místě praktická poznámka, kterou považujeme za důležitou v procesu edukace očkovaných osob. Všeobecná sestra by měla vždy očkovaným osobám zdůraznit, že může dojít k reakcím, a že by se tedy měly vyvarovat zbytečné zátěže (fyzické i psychické). Zejména matky malých dětí často mohou podcenit proces očkování a jeho dopad na zdravotní stav dítěte a nepřizpůsobí denní režim aktuálním potřebám a jeho stavu (Beran, Havlík, 2005; Dáňová, Částková, 2008).

Kdy po vakcinaci vyhledat lékaře

Kdy je tedy vhodné doporučit vyhledání lékaře po očkování: → v případě vystupňované reakce, která hraničí se závažnějším zdravotním problémem;

→ horečka nad 40 °C; → začervenání a  otok v  místě vpichu s průměrem větším než 10 cm; → v případě neurologických obtíží – přechodné obrny končetin (nepatří sem hypestezie – snížená citlivost v místě vpichu, např. po očkování proti tetanu); → krátkodobé stavy bezvědomí; → neutišitelný pláč dítěte v souvislosti s obdobím po očkování, který není běžným projevem; → akutní nástup nežádoucích účinků (horečka nad 39 °C do 3 hodin po očkování bez reakce na antipyretika). V ojedinělých případech se mohou vyskytnout nežádoucí účinky dlouhodobějšího charakteru s dopadem na celkový stav očkované osoby v období do 28 dní po očkování. Proto by měla být očkovaná osoba i doprovod informována také o tom, že by měli hlásit absolvované očkování v případě dalšího ošetření v jiném zdravotnickém zařízení v této době. Žádná očkovací látka není stoprocentně účinná a je třeba akceptovat, že za určitých okolností po vakcinaci může dojít k nedostatečné protilátkové odpovědi, což vede k selhání očkování u příjemce.

inzerce

27

28

recenzované články Přehledová studie

florence 10/12

Závěr

do procesu v rámci výše popsaných aktivit. Právě oblast efektivního informování a edukace očkovaných osob i jejich doprovodu napomáhá ke zkvalitnění procesu očkování a prevenci neadekvátních reakcí a postojů příjemců očkování.

Selhání očkování znamená výskyt klinicky nezměněného onemocnění u očkované osoby. Možnost selhání vakcinace je častější po aplikaci živých vakcín a může být způsobena různými příčinami (Göpfertová, Walter, 1997).

Očkování a asistence všeobecné sestry při něm zahrnuje množství aktivit, které byly v článku zmíněny. Sestra není pasivním vykonavatelem intervencí dle preskripce lékaře, ale aktivně se zapojuje

Literatura

Více o autorkách

1. Beran J, Havlík J. Lexikon očkování. 1. vyd. Praha: Maxdorf, s. r. o., 2008, 352 str. ISBN 978-80-7345-164-6. 2. Beran J, Havlík J, Vonka V. Očkování – minulost, přítomnost, budoucnost. 1. vyd. Praha: Galén, 2005, 348 str. ISBN 80-7262-361-3. 3. Dáňová J, Částková J. Očkování v České republice. 1. vyd. Praha: Triton, 2008, 103 str. ISBN 978-80-7387-122-2. 4. Domorázková E a kol. Očkování v praxi praktického lékaře. 1. vyd. Praha: Grada, 1997, 105 str. ISBN 80-7169-481-9. 5. Göpfertová D, Walter G. Očkování. 1. vyd. Praha: Triton, 1997, 60 str. ISBN 80-85875-53-5. 6. Hirte M. Očkování – pro a proti. 1. vyd. Olomouc: Fontána, 2002, 323 str. München: Droemersche Verlagsanstalt Th. Knaur Nachf., 2001. ISBN 80-7336-021-7.

Mgr. Hana Pinkavová 1972–1976: SZŠ, Uherské Hradiště; 1989: ukonč. magister. studium – péče o nemocné, FF UK Praha; 1976–1985: Chirurgická klinika Kyjov, Brno; zdravotní. sestra; 1985– 1996: FN Motol, odborná učitelka SZŠ Duškova, Praha 5; 1996–2004: VZŠ J. Podsedníka, odborná učitelka; od r. 2004: LF MU, katedra ošetř., Brno, odb. asist.

PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D. 1992: ukonč. SZŠ, Nový Jičín – zdrav. sestra; 1999: ukonč. magist. studium – učit. pro SZŠ, LF UP, Olomouc; 2007: ukonč. rig. studium, SZU Bratislava; 2009: ukonč. doktor. studium – hygiena, epid. a prev. lékař., LF MU, Brno; 1992: Měst. nem. Fifejdy, Ostrava, zdrav. sestra; 1993: NsP Nový Jičín, zdrav. sestra; 1994–1997: FNsP Brno, zdrav. sestra; 1997–1998: Soukr. polikl. Kopřivnice, zdrav. sestra; 1998–2000: Škol. úřad Nový Jičín, učit.; 2000–2002: SZŠ, Nový Jičín, učit. odb. předmětů; 2002–2004: SZŠ Jaselská, Brno, učit. odb. předmětů; od 2004: LF MU, kat. ošetř., Brno, odb. asist.

inzerce

hledá se...

sestřička

Nej sestřička sympatie Florence

2012

Představujeme Vám finalistky soutěže BATIST Nej sestřička 2012 1

Lenka Svobodová

2

Šárka Gregušková

3

Alena Žáčková

4

Zdenka Zaviačičová

5

Lenka Nováková

31 let, ON Trutnov 43 let, Masarykova nem. Ústí n/L. 25 let, Nem. Boskovice 41 let, Dom. péče Hustopeče 48 let, Nem. F.–Místek. Tvar SMS: FLO mezera 1 Tvar SMS: FLO mezera 2 Tvar SMS: FLO mezera 3 Tvar SMS: FLO mezera 4 Tvar SMS: FLO mezera 5

Hlasovat můžete zasláním SMS ve tvaru FLO mezera ČÍSLO (1–10) v rámci České republiky na číslo 900 06 07. Cena jedné SMS je 7 Kč včetně DPH, SMS servis technicky zajišťuje Erika, a.s., www.erika-as.cz, www.platmobilem.cz. Více informací o soutěžících se dozvíte na www.florence.cz. Každý 100. hlasující získá hodnotný dárek! Všech těchto 10 zdravotních sestřiček se utká ve finále, které se uskuteční dne

13. října 2012 v Náchodě v Městském divadle Dr. Josefa Čížka. 6

Soňa Janáková

7

Hana Balvínová

8

Jitka Labašková

40 let, VN Brno 35 let, Nem. Milosrdných sester 38 let, SZZ Nem. Krnov Tvar SMS: FLO mezera 6 Tvar SMS: FLO mezera 8 sv. K. Boromejského Praha Tvar SMS: FLO mezera 7

9

Dana Hrůzová

10

Milena Bartovská

55 let, Nem. Pelhřimov 35 let, ON Náchod Tvar SMS: FLO mezera 9 Tvar SMS: FLO mezera 10

Výtěžek z akce bude věnován na charitativní účely.

SMS ve tvaru FLO mezera ČÍSLO (1–10) na číslo 900 06 07

Péče o cizince s TBC praxe

Péče o pacienty–cizince s diagnózou tuberkulóza a komunikace s nimi Bc. Hana Dvořáková Pneumologická klinika 1. LF UK, Thomayerova nemocnice s poliklinikou Praha hana.dvorakova@ftn.cz Mgr. Jana Semínová Pneumologická klinika 1. LF UK, Thomayerova nemocnice s poliklinikou Praha seminova.jana@volny,cz

Příliv imigrantů ze zemí s vysokým výskytem tuberkulózy (TBC) se odráží i na lůžkách našich zdravotnických zařízení. Na našem Oddělení tuberkulózy a multirezistentní tuberkulózy v Thomayerově nemocnici s poliklinikou v Praze, které má spádovou oblast pro celou Českou republiku, jsou kromě Čechů hospitalizováni i cizinci, a to v daleko větší míře než na ostatních odděleních.

P

acienti se u nás léčí hlavně s plicní a multirezistentní formou TBC. Pacienti s tuberkulózou jsou povinně izolováni, což je dáno zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Vzhledem k tomu, že jde o infekční nemoc, neplatí žádné nemocniční poplatky. Léčba probíhá na uzavřeném oddělení, které je označováno jako kontrolované pásmo, a jsou zde dodržována přísná hygienicko-epidemiologická opatření. Například vycházky pacientů jsou povoleny pouze v přilehlé oplocené zahradě a zvláštní opatření platí i pro jejich návštěvy. Péče o cizince má nejen v našem zařízení svá specifika a cizinci nejsou vždy přístupní léčbě tak, jak by měli. Některé lze těžko korigovat v péči o sebe sama, jiní zase mají neúměrné nároky. Situace je ve většině případů zhoršována jazykovou bariérou. Přesto se ošetřující personál snaží svým osobním přístupem vybudovat s pacienty důvěryhodný vztah, aby byla léčba zdárná a cizinec se začlenil do kolektivu ostatních spolupacientů, aniž by utrpěl negativní kulturní šok. Podle statistik měli v roce 2010 cizinci 17procentní podíl na celkovém počtu případů TBC v ČR (Tuberkulóza a respirační nemoci 2010, 2011). K datu 20. 4. 2012 jsme na našich dvou odděleních měli 48 % cizinců (16 % jsou ženy); na samostatné Jednotce multirezistentní tuberkulózy dokonce 80 %. Skladba našich pacientů–cizinců odráží početní realitu vně i uvnitř naší majoritní společnosti. Nemocní pocházejí nejčastěji z Ukrajiny, Vietnamu, Mongolska a Slovenska (Výskyt tuberkulózy v České repub-

Na našem od­ dělení mají v současnosti největší zastou­ pení pacienti z Ukrajiny, Vietnamu, Číny, Mongolska a Běloruska.

lice v roce 2010, 2011). Procen­tuální zastoupení bylo u cizinců na našem oddělení k uvedenému datu následující: Ukrajina 24 %, Vietnam 12 %, Čína, Mongolsko, Bělorusko po 4 %. V posledních letech jsme také vyléčili řadu pacientů z Balkánu, některých dalších postsovětských zemí, Indie a objevil se i pacient z Jižní Koreje a z Afghánistánu. Ze zemí Evropské unie jsou našimi nejčastějšími klienty občané Slovenska. Několik pacientů bylo i z Afriky. Na našem pracovišti stále častěji hovoříme o multikulturním ošetřování. Kvalitní ošetřovatelskou a léčebnou péči se snažíme zabezpečit všem, avšak u cizinců, zejména u mužů, narážíme na mnohé těžkosti. Zdaleka nejmenším problémem se jeví jazyková bariéra. Cizincům ze slovanských zemí není problém porozumět, protože naše sestry více méně ovládají ruštinu. Vietnamci sice ne všichni ovládají češtinu, ale většinou disponují tlumočníkem, i když pouze na telefonu. Problém bývá u občanů Maďarska, Rumunska, Indie (spíše u žen, muži ovládají angličtinu), Číny a Mongolska. Poradit si dokážeme pomocí nonverbální komunikace – zvládli jsme i občana Mongolska, který měl psychosociální problém a na předchozím oddělení v jiném zařízení zdemoloval nemocniční pokoj, přestože mu tlumočník přeložil všechny informace. Některým nemocným může naši edukaci překládat pacient stejného etnika, který umí česky. Pro pacienty–cizince máme vypracovány informované souhlasy s hospitalizací v několika nejvíce užívaných jazycích.

29

30

praxe Péče o cizince s TBC

florence 10/12

Pokud jsou cizinci vnímaví a chtějí, jsou schopni nám porozumět. Naším cílem je pomoci jim adaptovat se na uzavřené oddělení a pochopit princip léčby tak, aby režim dodržovali. Není to jenom kontrolovaná léčba antituberkulotiky v daném čase, ale i životospráva, pohybová, eventuálně dechová rehabilitace, izolace a dodržování zásad osobní hygieny a protiepidemického režimu.

Obr. 1 / Jednolůžkový pokoj Obr. 2 / Pohled na pokoj pacientů z chodby Obr. 3 / Pokoj pacientů Obr. 4 / Pokoj pacientů na jednotce MDR TB

Muži mají často problém s hygienou i s respektem Největší potíže se spoluprací máme u mužů z Ukrajiny. Odmítají si vzít léky ve stanovenou dobu a problém je pro ně i sníst teplé jídlo. To platí i u jiných mužů z východního bloku. Některé věci dělají, až když sami chtějí, nebo se je snaží dělat po svém. Jejich léčba je plně hrazena a oni neplatí žádné poplatky spojené s hospitalizací, ačkoli jsou mnohdy nepojištění. Valná část z nich žádá o azylové řízení – na jednu stranu tak řešíme platby za hospitalizaci u nepojištěných pacientů a na straně druhé vidíme, jak to ovlivňuje některé jiné imigranty, pro něž bývá bezplatná hospitalizace a léčba hlavním důvodem azylu. Pro zajímavost; náš klasický azylant má u sebe notebook (připojení k wi-fi zdarma je u nás běžným standardem, který dlouhodobě hospitalizovaným pacientům poskytujeme) a telefon. Přitom však prohlašují, že nemají žádné prostředky na úhradu hospitalizace a zdravotního pojištění. V oblasti základních hygienických návyků měli před časem problémy hlavně muži z Ukrajiny, nyní tento problém zvolna ustupuje. U mužů z Indie jsme zaznamenali stejnou nesnáz, ale u indických a jiných žen–cizinek tyto těžkosti nezaznamenáváme. Pacienti mají oddělené pokoje, součástí každého je hygienický a sanitární filtr, kde mají zajištěno soukromí a dostatečný komfort pro osobní hygienu. Součástí jednotlivých pokojů je i televizor.

1

2

Drahou léčbu přeruší a zmizí

3

4

fota: archiv

Po absolvování iniciální fáze léčby za hospitalizace (asi 2–3 měsíce, u multirezistentní TBC minimálně šest měsíců) se musí naši pacienti hlásit na příslušné plicní ambulanci a je jim doporučeno dokončit antituberkulotickou léčbu ambulantně. U multirezistentní TBC jsou léky velmi drahé a specifické (nemocný je užívá minimálně ještě rok a půl po propuštění z nemocnice). Dle zpětné vazby z ambulancí zjišťujeme, že někteří cizinci se na ambulanci vůbec nedostaví, odjedou ze země a léčbu nedokončí. Celá nákladná terapie tak přichází vniveč, protože nemoc se později opět přihlásí v plné síle a pro další léčení je problematické najít další vhodná citlivá antituberkulotika, která chorobu při atace zastaví. Klasické běžence na našem oddělení v poslední době nemáme. Jsou tu cizinci s legálním pobytem (pracující, studující, příslušníci rodin). Někteří k nám přišli v rámci sloučení rodiny. Ti česky neumí vůbec a komunikaci s nimi zprostředkovávají členové rodiny nebo tlumočník. S Vietnamci vyrůstajícími u nás většinou žádné potíže nejsou. Bývají plně adaptovaní, socializovaní a znalí našich kulturních zvyklostí. Pak jsou zde ti, kteří se na našem území zdržují nelegálně, mají propadlá víza, někteří z nich přežívají v Praze jako bezdomovci. Protože pacienti pocházejí z různých zemí, setkáváme se s mnoha kulturními odlišnostmi. Kulturní odlišností však

Péče o cizince s TBC praxe

nemůžeme nazvat lhaní a zastírání pravdy. Před pár lety se u nás léčili dva muži z Ukrajiny, kteří věděli o tom, že jsou HIV pozitivní. Tento fakt ale nesdělili, ačkoliv jeden z nich podstupoval chirurgický zákrok v jiném zdravotnickém zařízení, a nákaza druhého – vykazoval se postupně dvěma falešnými doklady totožnosti – byla ve fázi rozvinuté formy AIDS. Jejich onemocnění jsme odhalili jen na základě toho, že všichni naši pacienti jsou vyšetřeni na HIV při příjmu na naše uzavřené oddělení. Cizinci mívají častěji i jiné infekční nemoci (například hepatitidy, syfilis), někteří mají v anamnéze také závislost na návykových látkách.

Léčebná péče o pacienty s TBC v ČR je zcela srovna­ telná se západ­ ními zeměmi, které vykazují snižující se inci­ denci onemoc­ nění u majoritní populace.

Alkohol je při léčbě nepřípustný Součástí léčby TBC je i vyšetřování kontaktů. To znamená vyšetření všech lidí, kteří přišli s nemocným pacientem do úzkého a častého kontaktu. Opíráme se zde o vyhlášku č. 195/2005 Sb. Kontakty bývají u cizinců většinou problémem. Mongolové, Vietnamci a lidé z postsovětských zemí udávají často chybné adresy pobytu, tvrdí, že nikoho neznají a s nikým se nestýkají. Posléze je ovšem navštěvují celé rodiny a skupiny cizinců. Zatímco Mongolové a Vietnamci přinášejí pacientům povětšinou jejich národní stravu, u mužů z východního bloku musíme sledovat, zda jim není donesen alkohol. Pacientům je totiž nařízeno při celé léčbě abstinovat. Kombinace antituberkulotické léčby a alkoholu je nepřípustná, protože je třeba zamezit elevaci jaterních testů, aby nebyla léčba s ohledem na nevyhovující jaterní funkce nuceně přerušována a nebyl snižován její účinek. Dalším problémem, na který při ošetřování pacientů–cizinců narážíme, je fakt, že muži–cizinci, zejména muslimové, příliš nerespektují ženy. Edukace u těchto skupin pacientů je náročná, obtížná a vyžaduje od sester trpělivost. Klidný, empatický a zároveň profesionální přístup, kdy sestra dokáže přidat i úsměv, mnohdy prolomí ledy.

Literatura 1. Tuberkulóza a respirační nemoci. Zdravotnická statistika. Praha: ÚZIS, 2011. ISBN 978-80-7280947-9. 2. Výskyt tuberkulózy v České republice v roce 2010. Aktuální informace č. 42/2011. Praha: ÚZIS ČR, 2011.

Občas se také projevují náboženské tradice a jiné lidové zvyky (modlení, užívání různých pochutin, rostlin, petroleje atd.). Můžeme je rozlišit na ty, které škodí, a na ty, které léčbě nepřekážejí. Určitě nelze souhlasit například s třídenním náboženským půstem, který se rozhodl držet jeden Čečenec. Muslimové většinou přiznávají, že v době nemoci dietní omezení neplatí, a někteří jedí naši stravu bez jakýchkoliv problémů. Léčebná péče o pacienty s TBC v ČR je zcela srovnatelná se západními zeměmi, které vykazují snižující se incidenci onemocnění u majoritní populace. V důsledku migrace obyvatelstva, ať už z politických, ekonomických či jiných důvodů, je zaznamenán častější výskyt TBC u jedinců nebo národnostních menšin pocházejících ze zemí, kde je nižší úroveň zdravotní péče, vyšší hustota obyvatel, nedostatečný monitoring a nedostupná účinná léčba. Zákony ČR určují, za jakých podmínek lze léčit pacienta z jiné země. Uvítali bychom nějakou změnu, pokud jde o nepojištěné cizince, týkající se kupříkladu jejich repatriace za účelem léčby v mateřské zemi. Častý kontakt s nemocnými cizinci na našem oddělení neustále prověřuje náš ošetřovatelský tým v umění domluvit se a dosáhnout spolupráce pacientů jiných kultur. Pracují zde zkušené sestry s dlouholetou praxí při ošetřování cizinců s TBC. Našimi hlavními atributy jsou trpělivost, důslednost a empatie. Protože se počet cizinců na našem oddělení neustále zvyšuje, máme na paměti základní myšlenku transkulturalismu, kdy se do centra pozornosti staví obousměrná interakce mezi majoritní a minoritní společností. Nestačí jen předávat, ale musíme mít potvrzenu i zpětnou vazbu, že nám pacient porozuměl a že pochopil. Snažíme se, aby odcházel do ambulantního ošetřování s pocitem zdravotní i kulturní pohody, s vůlí svou nemoc doléčit a často i se snahou legalizovat svůj pobyt v naší zemi a začlenit se do většinové společnosti.

Více o autorkách Bc. Hana Dvořáková 1984: ukončena SZŠ v Příbrami – všeobecná sestra; 2002: ukončeno PSS – ošetřovatelská péče o dospělé v interních oborech; 2002: ukončen kurz dlouhodobé specializační přípravy – managment v ošetřovatelství; 2011: ukončeno bakalářské studium – ošetřovatelství, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, detašované pracoviště Příbram; 1984–1985: LTRN Prosečnice nad Sázavou, oddělení LDN, všeobecná sestra; 1985–2000: Oddělení infekční pneumologie tamtéž, všeobecná sestra; 2000–2007: Pneumologická klinka FTNsP, staniční sestra; od 2007: Pneumologická klinika FTNsP (od 1. 1. 2012 TN), vrchní sestra

Mgr. Jana Semínová 1983: ukončena SZŠ v Kolíně – všeobecná sestra; 1989–1997: LTRN Prosečnice nad Sázavou, oddělení LDN, všeobecná sestra; od 1997: Oddělení infekční pneumologie (od roku 2000 součástí Pneumologické kliniky 1. LF UK a FTNsP v Praze, 2007 přestěhováno do Prahy), všeobecná sestra; 2005: ukončeno bakalářské studium – andragogika, VŠJAK, Praha; 2007: ukončeno magisterské studium – andragogika, UJAK, Praha

31

32

florence 10/12

pro studenty text: ZSF JU

Zdravotně-sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Zdravotně-sociální fakulta Jihočeské univerzity (ZSF JU) slaví letos 20. výročí svého založení. V České republice má výsadní postavení, protože jako jediná VŠ úzce propojuje zdravotnickou a sociální problematiku. Vychovává tak odborníky, kteří dovedou uplatnit holistický přístup k člověku.

S

 počtem asi 2 500 studentů je ZSF druhou největší fakultou JU. Absolventům středních škol nabízí 14 bakalářských a 5 navazujících magisterských oborů. Má všechny typy studijních programů včetně práva na habilitační a profesorské řízení. Získala jej v oboru ošetřovatelství a je tak jedinou fakultou v ČR s tímto právem. Jedinečnost ZSF tkví rovněž v získání habilitačního práva v oboru zdravotně-sociální péče a spolu s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity drží prim v ČR i ve vysokém počtu nelékařských zdravotnických oborů.

Mnoho cest k účinné pomoci Málokterá škola má tak úzké sepětí s praxí jako ZSF. Spolupracuje s respektovanými zdravotnickými a sociálními institucemi, zejména s českobudějovickou a píseckou nemocnicí, s Centrem pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením Arpida a také s domovy pro seniory.

V rozvrhu má významné zastoupení praktická výuka a v oboru všeobecná sestra je poměr teorie a praxe naprosto vyrovnaný. Toto propojení často přináší studentům výhodu, že najdou zaměstnání v místě, kde vykonávali praxi. Fakulta má také velké zkušenosti s terapiemi za pomoci zvířat, hlavně psů.

Věda a výzkum V centru pozornosti všech oborů ZSF je člověk. Všechny profese, na něž se studenti připravují, jsou „pomáhající“ z hlediska zdravotního nebo sociálního. Tyto obory se účinně prolínají, což je klíč k vědecko-výzkumné činnosti ZSF, jejíž témata vycházejí z prevence zdravotně-sociálních problémů a z potřeb ochrany zdraví obyvatelstva před jakoukoli formou škodlivých zevních vlivů. Fakulta je vydavatelem či spoluvydavatelem čtyř vědeckých časopisů – Journal of Applied Biomedicine, Kontakt, Prevence úrazů,

otrav a násilí a v angličtině vychází mezinárodní recenzovaný časopis Journal of Nursing, Social Studies, Public Health and Rehabilitation.

Svět na dlani, která pomáhá Protože v centru pozornosti ZSF je člověk, sahají její aktivity i daleko do zahraničí, hlavně tam, kde je potřeba pomoci, např. do Afriky či na Ukrajinu. V současné době ZSF nejvíc spolupracuje s partnery ve Finsku, na Slovensku, v Namibii, Zambii, JAR, v Německu, Rakousku, Belgii, Rusku a v Maďarsku, a to zejména díky programu EU Erasmus.

Pro zájemce: Prestižním počinem je zcela nový mezinárodní studijní program typu tzv. joint degree v oboru ošetřovatelská péče v geriatrii. ZSF při něm spojila síly s univerzitami v Maďarsku a v Turecku. Studenti budou část studia trávit v zahraničí a po absolvování obdrží diplom a titul platný v mezinárodním prostředí.

→ seznam bakalářských studijních programů (studijní program / studijní obor) Ochrana obyvatelstva / Ochrana obyvatelstva se zaměřením na chemické, biologické, radiologické a jaderné noxy a výbušniny

Rehabilitace / Rehabilitační – psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory

Nursing / Nurse

Rehabilitace / Prevence a rehabilitace sociální patologie

Ošetřovatelství / Vše­obecná sestra

Specializace ve zdravotnictví / Radiologický asistent

Specializace ve zdravotnictví / Zdravotní laborant Specializace ve zdravotnictví / Zdravotnický záchranář Specializace ve zdravotnictví / Fyzioterapie

Specializace ve zdravotnictví / Nutriční terapeut

Speciální pedagogika / Speciální pedagogika

Veřejné zdravotnictví / Ochrana veřejného zdraví Porodní asistence / Porodní asistentka

Speciální pedagogika / Speciální pedagogika – vychovatelství

Sociální politika a sociální práce / Sociální práce ve veřejné správě

33

za katedrou

→ Postřehy z učitelské praxe Mgr. Alena Štroblová Odborná učitelka SZŠ Plzeň al.stroblova@seznam.cz

foto: Profimedia

Z

ačátek nového školního roku mne přinutil napsat tento článek. Dvanáct let vykonávám profesi odborné vyučující na Střední zdravotnické škole v Plzni. Jsem vysokoškolsky vzdělanou všeobecnou sestrou s pedagogickým vzděláním a svoje povolání mám velmi ráda. Jako kvalifikovaný zdravotnický pracovník se každoročně velmi aktivně zapojuji do programu celoživotního vzdělávání a v rámci kreditního systému se zúčastňuji odborných seminářů a konferencí, většinou se zdravotnickou tematikou. Dalo by se říci, že vzdělání mám na výkon svého povolání dostačující, ale… Je to právě to zmíněné „ale“, kvůli kterému se někdy my, odborné učitelky a sestry v jednom, dostáváme do napjatých situací a konfliktů s těmi, které jsou na odděleních stálicemi. Přála bych si, aby moje slova, která se mnou jistě sdílejí i jiní vyučující, byla jakýmsi sdělením, že i my občas umíme řešit naléhavé situace, dokážeme se postarat o nemocné a hlavně, veškeré své nabyté informace tím nejlepším možným způsobem předáváme dál. I mne kdysi škola učila, že v naší profesi je na prvním místě lidskost, vstřícnost, laskavost a vzájemná tolerance. Ať už ve vztahu sestra–nemocný, či ve vztahu s kolegy. Bohužel právě tohle se z naší povahy nějak vytrácí. Kam zmizel ten vlídný přístup nelékařských zdra-

votníků a lékařů? Nebo snad v našich povahách nikdy nebyl? Za sebe tvrdím, že ho bylo více a že pokory a upřímnosti v naší společnosti ubývá. Stačí se jen na chvilku zastavit a prohodit pár slov s kolegyní. O tom, jak se netěší na odbornou praxi, jak má obavy z toho, kdo se nad ni bude zase povyšovat a kdo jí bude zase dokazovat, že ona je pouze „ta učitelka“, která je zdržuje od jejich práce. Věřte mi, že vykonávat tuto profesi není vůbec jednoduché. Na nemocničním oddělení trávíme možná méně času, než by bylo třeba, ale i tak se snažíme žákům předat to, co považujeme za nejdůležitější. Každý z nás se jednou učil, všichni jsme byli nezkušení, nemotorní a potřebovali jsme pomocnou ruku. Proč se tedy čím dál častěji setkávám se situací, kdy nejen mně, ale ani těm mým nemotorným svěřencům nikdo pomocnou ruku nepodá? I já se občas dostanu do role nováčka, když musím vyučovat na

novém, neznámém oddělení. Sice znám svoji práci, ale neznám chod oddělení. Vím, že hodně záleží na povaze každého z nás. Někdo je průbojný, přizpůsobivý apod., ale někdo takový prostě není. O to horší je pak změna, kterou většina z nás přetrpí ze strachu například o ztrátu zaměstnání. Mrzí mne tato situace. Nechce se mi už jen tak přihlížet, poslouchat a účastnit se různých jednání, když vím, že se situace nezlepší, pokud se nezměníme my. My všichni. Naše myšlení a vzájemná tolerance. Všem sestřičkám na školních stanicích bych chtěla připomenout, že i my – odborné učitelky ze zdravotnických škol ­­– jsme kvalifikované a rády se učíme novým věcem. Stačí jen, když nás někdo nechá naslouchat, občas nám poradí a podá alespoň v počátku tu tolik potřebnou pomocnou ruku. Za všechny odborné učitelky ze zdravotnických škol Mgr. Alena Štroblová

→ magisterské studijní programy Studijní program Ochrana obyvatelstva Studijní obor Civilní nouzová připravenost Dvouletý navazující magisterský program. Studium možné v prezenční i kombino­vané formě.

→ doktorské studijní programy Studijn�� program Ošetřovatelství Studijní obor Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech Dvouletý navazující magisterský studijní program. Studium možné v prezenční i kombinované formě. Rigorózní řízení – PhDr.

Studijní program Rehabilitace Studijní obor Rehabilitační – psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory

Studijní program Veřejné zdravotnictví Studijní obor Odborný pracovník v ochraně veřejného zdraví

Dvouletý navazující magisterský program. Studium možné v prezenční i kombinované formě. Rigorózní řízení – PhDr.

Dvouletý navazující magisterský program. Studium možné v prezenční formě.

Studijní programy Ošetřovatelství Rehabilitace Specializace ve zdravotnictví (k tomuto programu se vztahuje studijní obor Prevence, náprava a terapie zdravotní a sociální problematiky dětí, dospělých a seniorů) Studium možné v prezenční i kombinované formě.

zpravodaj

ČAS

florence 10/12

Komplexní péče o seniora byla hlavním tématem tradičních ošetřovatelských dní Již po osmnácté hostil Hradec Králové mezinárodní kongres nazvaný Královéhradecké ošetřovatelské dny. Ve dnech 6. a 7. září jej pořádala Česká asociace sester – region Hradec Králové ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Hradec Králové, Lékařskou fakultou UK v Hradci Králové, Nadací pro rozvoj v oblasti umělé výživy, metabolismu a gerontologie a Univerzitou Hradec Králové.

N

osným tématem konference byla aktuální péče o seniory – komplexní přístup ve zdravotnické a sociální sféře, dlouhodobá péče, nechyběla ani ošetřovatelská péče v klinických oborech a vzdělávání nelékařských pracovníků. Hned v úvodu zazněly dvě zajímavé přednášky Mgr. Aleny Šmídové, vedoucí oddělení ošetřovatelství a dalších nelékařských zdravotnických povolání a uznávání kvalifikací na Ministerstvu zdravotnictví ČR, a Mgr. Dany ­Juráskové, Ph.D., MBA, prezidentky ČAS a ­ředitelky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Mgr. A. Šmídová se ve své přednášce zaměřila na změny a aktuality z oblasti vzdělávání v ošetřovatelství a dalších zdravotnických povoláních. „Ministerstvo zdravotnictví připravilo ve spolupráci s Pracovní komisí k transformaci nelékařských zdravotnických povolání ČR návrh zákona o zdravotnických povoláních, který nahradí zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních,” uvedla Šmídová. Původní záměr připravit pouze novelu tohoto zákona byl zrušen, protože novelizačních změn je tolik, že převyšují možnosti novely. „Dochází také k posunutí termínu vydání zákona s účinností od 1. ledna 2014,” upozornila Šmídová. K největším změnám, které zákon navrhuje a k nimž se mohli odborníci během září vyjádřit v rámci připomínkového řízení, patří:

Spoustu zajímavých sdělení přinesl letošní XVIII. ročník Královéhradeckých ošetřovatelských dní.

foto: archiv

34

→ Odstranění rozdělení jednotlivých povolání na skupiny tzv. bez odborného dohledu a pod odborným dohledem. → Odstranění dvojkolejnosti vzdělávání u oborů vzdělávaných na VOŠ i Bc., zejména u oborů všeobecná sestra, zdravotnický záchranář a nutriční terapeut. → Zavedení tzv. doby na zapracování pro absolventy v rozsahu 3–12 měsíců, v současné době upraveno pouze metodickým opatřením. → Změny některých názvů povolání (odstranění „asistent”). → Úprava celoživotního profesního vzdělávání – místo kreditů počty hodin za rok: pro povolání Mgr., Bc., VOŠ – 12 hodin ročně; pro SZŠ – 6 hodin ročně. → Změny v akreditaci specializačního vzdělávání, akreditovaných kvalifikačních i funkčních kurzech. → Změny v registraci NLP, povinnost pouze pro všeobecné sestry a porodní asistentky.

foto: archiv

zpravodaj čas

→ Doplnění zákona o řízení ošetřovatelství a ostatních zdravotnických povolání (např. funkce hlavní sestry ČR, ošetřovatelský management ZZ). Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, se v úvodu svého příspěvku zaměřila na aktuální situaci domácí péče v ČR. „Domácí péče vznikla v České republice před zhruba dvaceti lety. Byli jsme na ni velmi pyšní, protože to byl první segment, ve kterém pracovala všeobecná sestra samostatně. V průběhu let vzniklo více než 400 agentur domácí péče, které vytvářejí ne úplně dostatečnou síť primárních poskytovatelů. V tuto chvíli je na stole diskuze a návrh ČAS zní, aby jádrem sítě, která bude poskytovat dlouhodobou péči, byly právě agentury domácí péče. Ovšem v letošním roce začíná poprvé klesat objem finančních prostředků, které jdou do domácí péče; systém úhrady, nátlak pojišťoven a nevůle spolupracovat ze strany praktických lékařů způsobují krach některých agentur domácí péče, a to v takové míře, že pravděpodobně nebude možné s touto sítí do budoucna počítat,” řekla Jurásková. „Návrh úhradové vyhlášky pro příští rok, to znamená finanční prostředky, které jsou navrhovány agenturám domácí péče pro pokrytí jejich nákladů, jsou tak nízké, že bude pokračovat jejich likvidace,” varovala. Ve svém příspěvku se dále zaměřila na jednání týkající se zákona o dlouhodobé péči s ministerstvem práce a sociálních věcí. „Tento zákon dvakrát neprošel legislativní radou vlády, a tím pádem samostatný zákon nebude. Pro oblast ošetřovatelství je to naprostá tragédie. Obě ministerstva se dohodla jít cestou novely zákona č. 108/ 2006 Sb., o so­ciálních službách, a novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Problém je, že prostřednictvím těchto dvou zákonů bude efek-

Kongres hostila i letos Univerzita Hradec Králové.

ČAS ve ­spolupráci s Mgr. Alenou Šmídovou a mi­ nistrem zdra­ votnictví ČR vy­ tvořila strategii týkající se zvy­ šování kompe­ tencí sester.

tivní poskytování dlouhodobé péče nemožné,” uvedla Jurásková. V souvislosti s poskytováním dlouhodobé péče vytvořila ČAS ve spolupráci s Mgr. A. Šmídovou a s ministrem zdravotnictví doc. MUDr. Leošem Hegerem, CSc., také strategii, která se týká zvyšování kompetencí sester. Jako první by se měly upravit kompetence sestrám pracujícím v domácí péči. Pokud se bude dařit diskuze a ČAS bude pozvána ke spolupráci na tvorbě systému dlouhodobé péče, budou další úpravy kompetencí směřovat k sestrám v dlouhodobé péči. Po nich se začne pracovat na změnách týkajících se sester v primární péči a až poté přijde na řadu objem činností, které může všeobecná sestra vykonávat v oblasti diagnostiky. „Teprve nakonec a pouze pokud odborná společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny řekne, že chce tuto diskuzi otevřít, budeme diskutovat o navyšování kompetencí sester v anesteziologii. Anestezie je jeden z nejrizikovějších výkonů, a proto se domníváme, že konsenzus s odbornou společností je v tomto případě nutný,” vysvětlila Jurásková. Během dvou dní zaznělo na konferenci organizované společností Hanzo Production, spol. s. r. o., celkem 43 přednášek, bylo vystaveno pět posterů a proběhl i workshop na téma Komplexní péče o geriatrického pacienta. „Na kongresu bylo zaregistrováno 219 posluchačů. Včetně čestných hostů, organizátorů a vystavovatelů se jej zúčastnilo 263 lidí,” popsala za pořadatele náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FN HK Mgr. Dana Vaňková. „Náš veliký dík patří nejen přednášejícím, ale především sponzorům, díky kterým jsme jej mohli zorganizovat,“ dodala Vaňková s tím, že příští ročník se bude v Hradci Králové konat ve dnech 12. až 13 září 2013. Magda Hettnerová

35

36

zpravodaj čas

florence 10/12

Česko / Prohlášení ČAS

Česko / Vznik zájmového sdružení „Přípravný výbor ČKZP”

Prohlášení České asociace sester ke zneužívání sester poskytovateli zdravotní péče

Nově registrovaný Přípravný výbor ČKZP bude mít víc pravomocí než dosud

Česká asociace sester zásadně nesouhlasí s postupem zdravotnických zařízení, která pod záminkou znění vyhlášky MZ ČR o minimálním personálním vybavení klade všeobecným sestrám podmínky, za kterým je převádí na méně placené pozice zdravotního asistenta. V případě, že dojde k poškození pacienta v důsledku zanedbání péče všeobecnou sestrou, způsobenému nedostatečným personálním vybavením, je Česká asociace sester připravena pomoci sestrám bránit se před soudem, a to i před soudem se zaměstnavateli. Zařazování všeobecné sestry do pozice zdravotnického asistenta, je podle ČAS v rozporu se zákonem č. 96/2004 Sb. Podle § 29 tohoto zákona nelze všeobecnou sestru zaměstnat jako zdravotnického asistenta. Všeobecná sestra nemá odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta. Jde tedy o protiprávní krok. Vše­obecné sestry, ale zejména jejich zaměstnavatelé, se dostávají do velmi vážné profesní situace s právními důsledky. Nelze pominout ani to, že jde o snižování prestiže povolání všeobecné sestry jako takové. U jiné zdravotnické profese by si takové jednání zaměstnavatelé nedovolili. Považujeme za naprosto asociální vyžadovat souhlas sester s takovým jednáním pod nátlakem a vyzýváme odborové organizace, aby se sester v jednotlivých nemocnicích zastaly. Vyhláška MZ ČR o personálním vybavení je skutečně postavena na principu minimálního personálního vybavení k poskytování zdravotnických služeb. Ke každému provozu, zdravotnickému oboru a charakteru pracoviště je nutné přistupovat individuálně. Zajištění běžného provozu zdravotních úseků včetně kvalitní a bezpečné ošetřovatelské péče nelze uskutečnit bez dostatečného počtu vše­obecných sester. Česká aso­ciace sester apeluje na zdravotní pojišťovny, aby důsledně vymáhaly plnění podmínek pro poskytování zdravotních služeb ze strany poskytovatelů, včetně personálního vybavení se stanovenou kvalifikační strukturou. Česká asociace sester varuje poskytovatele zdravotnických služeb před takovými kroky, které ohrožují pacienty, neboť všeobecná sestra je zdravotnický pracovník bezprostředně ovlivňující péči o pacienty, a tato úsporná opatření se neobejdou bez poškození pacientů s následky soudními, ale ve svém důsledku i finančními.

Opět o krok blíže ke vzniku České komory zdravotnických pracovníků (ČKZP) je nyní 26 profesních sdružení a odborných společností, které o její vytvoření usilují. V září bylo na pražském magistrátu zaregistrováno zájmové sdružení právnických osob – Přípravný výbor České komory zdravotnických pracovníků, které bude mít podle ­předsedkyně jeho představenstva Mgr. Lenky ­Hejzlarové, MBA, víc kompetencí, než měl současný Přípravný výbor. „Bude legální registrovanou organizací s mandátem vystupovat a jednat za profesní organizace v něm sdružené,” vysvětlila Mgr. Lenka Hejzlarová, MBA. Předmětem činnosti tohoto zájmového sdružení, které bude existovat až do vzniku ČKZP, bude především příprava vzniku Komory a její začlenění do legislativního řádu České republiky. „Vytváříme jednotnou platformu pro komunikaci s veřejnou správou a samosprávou a koordinujeme všechny členy sdružení,” popsala Hejzlarová. „Jakmile bude mít Přípravný výbor potvrzení o registraci, požádá Ministerstvo zdravotnictví ČR o zařazení do připomínkových míst. Budeme se tedy podílet na připomínkách k legislativním záměrům aj., přičemž v nejbližší době by to měl být zákon č. 96, jehož účinnost by měla být od 1. 1. 2014,” dodala. Od 1. října spustil Přípravný výbor ČKZP i nové webové stránky – http://ckzp.rwcms.cz, na nichž bude odborná veřejnost pravidelně nacházet všechny důležité informace, a jež budou sloužit i jako diskuzní fórum a komunikační platforma pro členy Přípravného výboru. Přesné datum, kdy ČKZP vznikne, zatím není známo. Podle Mgr. Lenky Hejzlarové, MBA, by to mělo být současně se začátkem platnosti nového zákona č. 96, tedy od roku 2014. „Stejně tak ještě není zcela ujasněné, zda členství v ní bude povinné, nebo ne,” řekla Hejzlarová. „Co je však jasné už nyní, že bude fungovat na principu parity, to znamená, že hlasy i těch nejmenších organizací budou vyslyšeny na nejvyšších místech stejně silně jako hlasy tak velké organizace, jakou je například Česká asociace sester,” upozornil další člen představenstva Přípravného výboru ČKZP Mgr. Petr Máca. mhe

Představenstvo Přípravného výboru ČKZP:

* K tomuto tématu se váže anketní otázka pro příští měsíc:

Ošetřovatelství a porodní asistence: Mgr. Lenka Hejzlarová, MBA

Nabídl vám zaměstnavatel přeřazení na pozici zdravotní asistent?

Přednemocniční péče: Bc. Alan Ryba

Hlasovat můžete na našem facebooku. Výsledky uveřejníme v příštím čísle Florence.

Praha 31. 7. 2012 Dana Jurásková Prezidentka ČAS

Klinická povolání I.: Doc. PaedDr. Dagmar Pavlů, CSc. Klinická povolání II.: Bc. Ondřej Sklenář

Související povolání: Alexandra Seidlová Laboratorní povolání: RNDr. Dagmar Gotzmannová Technická povolání: Mgr. Petr Máca

37

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR a Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašují

TÝDEN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČR ... aby se člověk cítil být člověkem

8.–14. října 2012

konference – semináře – workshopy – výstavy dny otevřených dveří – soutěže – festivaly Sociální služby jsou v ČR poskytovány přibližně 7 % populace. Jejich klienty jsou senioři, osoby se zdravotním postižením a lidé ohrožení sociálním vyloučením. Sociální služby zahrnují: • služby sociální péče usilující o zabezpečení základních životních potřeb těm, u nichž dochází k snižování soběstačnosti, • služby sociální prevence zaměřené na integraci a snižování rizika sociálního vyloučení těch, kteří jsou jím ohroženi, • služby sociálního poradenství přispívající k řešení obtížných situací předáváním relevantních informací. Pojítkem všech typů sociálních služeb je zachování lidské důstojnosti a úcta k člověku bez ohledu na jeho věk, sociální postavení a zdravotní stav. Partneři Týdne sociálních služeb ČR Česká asociace streetwork, o. s., Charita Česká republika, Sdružení azylových domů ČR, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Středočeský kraj, Zlínský kraj, statutární město Brno, hlavní město Praha, město Prachatice Mediální partneři Bulletin OSZSP, Český rozhlas, Florence, Můžeš, Ošetřovatelská péče, Práce a sociální politika, Revue 50plus, Rezidenční péče, Sociální služby, Zdravotnické noviny

www.tyden-socialnich-sluzeb.cz

Předplaťte si Florence

38

florence 10/12

odborný časopis pro ošetřovatelství a ostatní zdravotnické profese

časopis obsahuje recenzované články

objednávám předplatné časopisu Florence

(Florence + Zdravotnické noviny)

570 Kč / 31,9 EUR 455 Kč / 28,05 EUR 1 220 Kč / 67,64 EUR

Objednávky předplatného pro ČR poštou: Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, e-mailem: predplatne@ambitmedia.cz, telefonem: 800 300 302 (zdarma) Objednávky předplatného pro SR e-mailem: predplatne@abompkapa.sk, telefonem: 02/444 42 773, 02/444 58 821

Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence. V případě Balíčku 1 + 1 zahrnuje navíc 40 čísel Zdravotnických novin.

ODBĚRATEL

FAKTURAČNÍ ÚDAJE

Titul

Organizace

Jméno a příjmení

Adresa

Organizace

PSČ a město

Obor činnosti

Adresa

DIČ

PSČ a město

Telefon

Telefon

E-mail

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

E-mail Datum

Podpis

Způsob úhrady

* Pro uplatnění studentského předplatného je třeba doložit platné potvrzení o studiu.

složenka

faktura

Objednávkou dává předplatitel dobrovolně souhlas se zařazením svých osobních údajů do databáze společnosti Ambit Media, a. s., se sídlem Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5-Smíchov, jakožto správce, a  s  jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, resp. do odvolání souhlasu. Předplatitel bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb. Více na ­w ww.­ambitmedia.­c z.

Standardní, roční Studentské, roční * Balíček 1 + 1, roční

Praha 155. výročí Pražské záchranné služby

servis krátce

Praha Mezinárodní konference Současnost a budoucnost ošetřovatelství a porodní asistence

České Budějovice / Konference

Současnost a budoucnost ošetřovatelství a porodní asistence se řešila v Českých Budějovicích Mezinárodní konference s názvem Současnost a budoucnost ošetřovatelství a porodní asistence se konala ve dnech 6. až 7. září na Zdravotně-sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. venska, Maďarska, Polska, Turecka, Slovinska, Finska a Iráku. Příspěvky byly zaměřeny na vědu a výzkum v ošetřovatelství a porodní asistenci, na management a kontrolu kvality, na výuku a vzdělávání i na odbornou praxi a ošetřovatelskou etiku. Štafetu v podobě kroniky, v níž je zaznamenána každá proběhlá konference, předal letošní pořadatel – Zdravotně-sociální fakulta Jihočeské univerzity – Fakultě sociálních věd a zdravotnictví Univerzity Konštantína Filozofa ve slovenské Nitře, kde se bude další konference konat ve dnech 12. až 13. září 2013.  mich

foto: Klára Kubartová

Jde o unikátní spolupráci čtyř fakult z České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska, které tuto mezinárodní konferenci pořádají každý rok v jiné zemi. Po čtyřech letech se konference vrátila do Českých Budějovic, kde byla tradice v roce 2008 zahájena. V letošním programu zaznělo přes 70 příspěvků z více než osmi zemí Evropy. Přednesli je odborníci z České republiky, Slo-

39

Mezinárodní konference se letos po čtyřech letech vrátila do Českých Budějovic.

Senioři si zvolí Miss staré koleno Česko / Po vzoru televizních hrdinů ze seriálu Život je ples si budou moci obyvatelé šesti vybraných zařízení sociální péče v České republice zvolit svou Miss staré koleno. Soutěž bude probíhat od října do listopadu a v porotě, která miss vybere, zasednou známé osobnosti – zejména ­herci ze zmíněného seriálu. „Cílem projektu je motivovat obyvatele zařízení sociální péče a umožnit jim, aby se, ať už aktivně, či pasivně, účastnili této atraktivní akce,” řekl za organizátory Ing. Václav Džambík ze společnosti Untraco, v. o. s. „Kromě toho chceme veřejnosti přiblížit život seniorů v těchto zařízeních a vytvořit tak pozitivní náhled na dění v těchto zařízeních, ať už zveřejněním v médiích, nebo tím, že na akci pozveme i rodinné příslušníky seniorů,” dodal Džambík. Generálním partnerem akce, kterou zaštítilo ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci programu EU s názvem 2012 Evropský rok aktivního stárnutí, je společnost Abena. Mezi partnery projektu jsou i společnosti Hemax, Con amore.. collection – italská bižuterie, Dentimed, Sivak, Moramedica SE a Bonno Gastroservis. mhe

40

servis

anketa Setkali jste se na svém pracovišti s mobbingem?

67 % / Ano 33 % / Ne * Anketní otázka pro příští měsíc zní: Nabídl vám zaměstnavatel přeřazení na pozici zdravotní asistent?

Hlasovat můžete na našem facebooku. Výsledky uveřejníme v příštím čísle Florence.

florence 10/12

Praha / Výročí Pražské záchranné služby

Pražská záchranka funguje již 155 let Když 8. prosince roku 1857 vznikl Pražský dobrovolný sbor ochranný, přihlásilo se do něj na doporučení barona Päumanna, tehdejšího ředitele c. k. Policie pražské, 36 dobrovolníků. Zdravotníci byli jen tři z nich. Dnes má tato příspěvková organizace – Pražská záchranná služba zřizovaná hlavním městem Prahou – 433 zaměstnanců, z toho 335 zdravotníků. A přestože se postupem času měnil způsob práce zdravotníků, zdravotnické vybavení i záchranářská technika, obětavost a snaha pomoci při záchraně životů a zdraví lidí zůstává jejím krédem i dnes ­– 155 let od jejího založení.

V rámci tohoto významného jubilea připravila pražská záchranka hned několik akcí. V září si mohli návštěvníci Valdštejnské zahrady v Praze prohlédnout historické i současné sanitní vozy, v jednacím sále Parlamentu ČR se konal seminář o první pomoci s praktickými ukázkami zásahu, techniky a výukových modelů a na pražském magistrátu se 21. září sešli záchranáři na odborné konferenci, kterou pak večer zakončili metodickým cvičením českých i zahraničních záchranných služeb nazvaným „Pražská 155”. Tím však oslavy zdaleka nekončí. „Budou probíhat celý rok,” slibuje mluvčí záchranky Bc. Jiřina Ernestová.  mhe

nové knihy * Kniha s označením náš tip je podrobněji recenzována na našem webu. / www.florence.cz

Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry / Zuzana Hekelová / Grada Publishing 2012 / 128 s., 189 Kč / Kniha je jedinečná svým specifickým zaměřením – věnuje se tématu manažerských schopností a dovedností zdravotních sester, které jsou ve vedoucích pozicích, jsou tedy nejen zdravotníky, ale také manažery vedoucími tým lidí. Problematika manažerských schopností a dovedností je ve zdravotnictví velmi specifická a nelze v ní vždy uplatňovat principy platné v jiných oborech. Cílem této knihy je především upozornit na tato specifika a dát čtenářům určitý návod, jak s nimi nakládat. Dalším přínosem této knihy je její přehlednost, grafické zpracování informací i konkrétní příklady ze zdravotnické praxe.

Konflikty a vyjednávání Umění vyhrávat, aniž by někdo prohrál / Jiří Plamínek / Grada Publishing 2012 / 136 s., 189 Kč / Toto třetí, nově upravené a doplněné vydání knížky uznávaného autora, poradce a lektora ukazuje, čím mohou být konflikty prospěšné a jaký význam mají jak pro vedení a řízení firem, tak v lidském životě. Dozvíte se v ní o možných způsobech a postupech zvládání různých typů konfliktů a seznámíte se s taktickými, lidskými a strategickými aspekty vyjednávání; například jak se na vyjednávání připravit, jak obsadit vyjednávací týmy, jaké konflikty nejčastěji vznikají mezi různými motivačními typy lidí nebo jak využívat různé vyjednávací styly. Díky více než 50 obrázkům se v problematice přehledně zorientujete, a pokud se budete držet 33 pravidel řešení konfliktů, máte téměř vyhráno.

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy I – interna / Lenka Slezáková a kol. / Grada Publishing 2012 / 228 s., 239 Kč / Druhé, doplněné vydání úspěšné učebnice zaměřené na ošetřovatelství ve vnitřním lékařství je pro žáky SZŠ základní učebnicí v předmětu ošetřovatelství pro 3. a 4. ročník. Učebnice obsahuje učivo potřebné k vykonání maturitní zkoušky a doplňují ji dva pracovní sešity, které slouží k procvičení a zafixování probrané látky a podporují mezipředmětové vztahy. Nové vydání učebnice je doplněno o moderní informace, vyšetřovací metody, postupy v léčbě a v péči o nemocného.

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II – pediatrie, chirurgie / Lenka Slezáková a kol. / Grada Publishing 2012 / 264 s., 279 Kč / Druhé, doplněné vydání velmi úspěšné učebnice zaměřené na ošetřovatelský proces v pedia­ trii a chirurgii je určeno pro žáky 3. a 4. ročníku SZŠ jako základní učebnice předmětu ošetřovatelství. Obsahuje informace a znalosti potřebné k vykonání maturitní zkoušky. Učebnici budou doplňovat dva pracovní sešity. Nové vydání učebnice je doplněno o moderní informace, vyšetřovací metody, postupy v léčbě a v péči o nemocného.

41

legislativa – názory Text: Bc. Drahomír Sigmund

Co přinesl nový zákon záchranářům? (III. díl)

Největší problém by ale mohl nastat se zneužíváním ZZS. Nedostatkem nových právních norem je, že neupravují zneužívání ZZS ani dalších zdravotních služeb. Co jsem však nečekal, je, že naopak zneužívání ZZS, ač skrytě, ještě více umožní. Není žádným tajemstvím, že někteří občané dokážou zneužívat ZZS jako jakési taxi zdarma a ještě s garancí dojezdu do určité doby. Proč nevyužít toho, že si teď můžu vzít s sebou i někoho dalšího z rodiny nebo kamaráda, milence, milenku a bůhví, koho ještě? Že mnozí netuší, o čem píši? Zde jeden možný příklad za všechny: Občan si zajede na nějakou sportovní či kulturní akci z okresního města do nedaleké, třeba 20 kilometrů vzdálené obce. Nejede svým vozidlem, protože má v plánu pít alkohol a třeba i kouřit „trávu“. Po skončení akce stačí zavolat ZZS a nahlásit nějakou pěknou zdravotní indispozici (kolaps, bolest břicha, podvrtnutý kotník apod.). Záchranka přijede do dvaceti minut (běda pokud ne!) a občan se s kýmkoliv, s kým na akci vyrazil, nechá odvést do okresní nemocnice v místě bydliště. Jinam jej ZZS v tomto případě ani vézt nemůže. Tam samozřejmě odmítne ošeření (protože mu nic nebylo a není) a jde spokojeně domů s vidinou několika set korun ušetřených za taxi. Zdá se vám to nemožné? Omyl! V horším případě, kdy na podobnou akci vyrazí například osmičlenná skupina, může se posádka otočit i čtyřikrát. Spojů hromadné dopravy ubývá, zvláště večer nic nejede a taxík je drahý, zvláště když už naši figuranti vše utratili za alkohol, jointa marihuany, cigarety apod. Na tomto druhu zneužívání nic nezmění ani správné ustanovení § 29 odst. 2 písm. a), které hovoří o tom, že pacient si v případě ZZS nemůže vybrat zdravotnické zařízení, kam bude směrován. Ustanovení se vztahuje na jiné případy, kdy například pacient z Plzně, který se

zraní při dopravní nehodě u Brna, nemohl po místní záchranné službě vyžadovat primární transport do nemocnice v Plzni. V popsaném modelovém případě je ale jasné, že záchranka v dané oblasti, pokud nejde o pacienta, který vyžaduje vysoce specializovanou péči (kardiocentrum, traumacentrum, popáleninové centrum apod.), musí směřovat do nejbližšího zdravotnického zařízení. Tím je zpravidla nemocnice okresního typu v okresním městě. Svůj názor na přínos nebo „NEpřínos“ ustanovení § 28 odst. 3 písm. e) bodu 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, směrem k poskytování zdravotnické záchranné služby nemusím dále komentovat. Za porušení ustanovení zákona ze strany poskytovatele služby hrozí v tomto případě opět pokuta až ve výši 100 tisíc korun. Stejný § 28 v odst. 3 v písm. h) dává pacientovi také právo „odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka“. Za porušení ustanovení zákona ze strany poskytovatele služby hrozí v tomto případě opět pokuta až ve výši 100 tisíc korun. První tři předchozí ustanovení o právech pacienta mají zároveň jedno společné. Tím je problematika omezeného počtu míst ve vozidlech (vrtulníku) ZZS. Kvůli naplňování těchto ustanovení zákona, jak jsme je uvedli v minulém díle, nebude možné v sanitních vozidlech ZZS vozit žádné „praktikanty“. Poslední, čtvrté ustanovení hovořící o právech

Bc. Drahomír Sigmund

pacienta zase umožňuje pacientovi odmítnout přítomnost „praktikanta“ na zásahu. Kde tedy budou studenti provádět jiným zákonem stanovenou povinnou praxi při studiu, nevím. ZZS je přece nemůže brát na praxi do vozidla s rizikem, že je na každém druhém výjezdu bude muset vysadit a nechat na místě, buď pro nedostatek místa v sanitce, nebo proto, že si pacient nepřeje jejich přítomnost. Stejně tak ustanovení § 30 odst. 1 a 2 stejného zákona o zdravotních službách umožňuje pacientovi–cizinci vzít si na transport s sebou tlumočníka, nebo pacientovi se smyslovým postižením třeba překladatele do znakové řeči. I tato ustanovení znemožňují vozit praktikanty a zakládají některé problémy popsané výše. I za porušení těchto ustanovení zákona ze strany poskytovatele služby hrozí pokuta až ve výši 100 tisíc korun. Samozřejmě, že se takto doposud při výjezdové činnosti na záchranné službě v případech, kdy to bylo potřebné a hlavně možné dle zdravého selského rozumu, postupovalo. Nic ale záchranné službě nenařizovalo konat tak vždy a za všech okolností. Posádka mohla slušně říci, nemáme pro vás místo, musíte se za pacientem do zdravotnického zařízení, kam jej transportujeme, dopravit sami. 

Více o autorovi Bc. Drahomír Sigmund 1984–1988: 33. tankový pluk, velitel plukovního obvaziště, zdravotník na ošetřovně VÚ 4423 Přáslavice; ­1988–1991: MORA, n. p., Mariánské údolí, směnový mistr; 1991–1994: 33. tankový pluk, velitel plukovního obvaziště, zdravotník na ošetřovně VÚ 4423 Přáslavice; 1994: ZZS Olomouckého kraje, stanoviště Olomouc, hlavní sestra ZZS Olomouckého kraje, p. o.; 1994: RLP, RZP Olomouc; 1996: LZS Olomouc; od 2006: prezident Komory záchranářů ZZS ČR

42

florence 10/12

historie text: Mgr. Helena Michálková, Ph.D., foto: archiv

Což takhle uvařit si „fýzák“? Podávání infúzí není dnes žádná velká věda. Samozřejmě, není to nic pro laiky, ale všechno potřebné mají sestry pěkně připravené, úhledně zabalené, sterilní a po ruce. Není to však ještě tak dávno, kdy k jejich schopnostem musela patřit i schopnost uvařit fyziologický roztok a kdy se během večerních a nočních služeb měnily v kuchařky, které čarovaly s kahany a ohněm. Pojďme se tedy podívat, jak se takový fyziologický roztok připravoval.

N

ávod na přípravu fyziologického roztoku uvádí vrchní sestra Šlechtická ve své ­publikaci Základy ošetřování z roku 1929: „K vaření fysiologického roztoku se má užíti destilované vody. Aparát na vaření před upotřebením opláchneme a na 1 litr vody dejme 9 g čisté kuchyňské soli. Nejprve se má sůl v málo teplé vodě rozpustiti a pak do aparátu přilévati,” radí 83 let stará učebnice pro mediky a ošetřovatelky. „Kalná pěna je důkazem, že sůl není úplně čistá a neměla by při výrobě vznikati. Do roztoku lze přidávat i pár kapek adrenalinu,” říká učebnice. „Kuchyňskou sůl je mož-

no nahraditi užitím jiných solí, využijeme Ringerův roztok či Fišerovy tablety. Po rozpuštění soli se roztok sterilizuje vařením. U větších aparátů se tak děje přetlakem, což ukazuje pojistný ventil. Vaříme nejméně 10 minut. Kohoutek od aparátu má býti opatřen kovovým chránítkem, aby byl kohoutek sterilní. Kohoutkem můžeme roztok odebírati. Konve na infuze se předem musejí dáti vyvařit,” pokračuje. „Vaříme-li roztok v otevřené nádobě, ucpeme pak nádobu sterilním chomáčem vaty nebo mulu. K podání použijeme nádobu Sahliho. Jest to graduovaná láhev s hrdlem a gumovou zátkou, jíž prochází dovnitř teploměr a trubice skleněná

opatřená balónkem na vyfukování vzduchu. Druhá skleněná trubička do láhve té zavedená jest opatřena hadicí, na jejímž konci jest dvouramenná skleněná ­trubička,” popisuje autorka učebnice. „Aparát Sahliho vyvaříme v čisté vodě a po naplnění roztokem vše raději znovu převaříme. Roztok lze přelévat z velkých nádob či jej vařit přímo v těchto lahvích. Aby se předešlo prasknutí láhve, dá se na plamen hořáku drátěná síťka s asbestovou výplní. Je-li fysiologický roztok připraven k použití, mohou se obě skleněné trubičky ucpati sterilní vatou. Vata zachycuje lépe bakterie nežli mul,”

43

k věci

co možná nevíte

→ Ottův slovník naučný uvádí na straně 674 pod heslem Infuse (z lat.) toto: Vlití, nazývá se buď vlévání některých tekutin nebo krve do žil za účely léčebnými, nebo příprava nálevu (infusum). Ku vlévání tekutin do žil užívá se nejčastěji fysiologického roztoku soli kuchyňské (0,66%), na př. při silném vykrvácení po poranění, těžkém porodu, při zhoustnutí krve v choleře a pod. Vždy má takováto infuse za účel, aby soustava cevní byla naplněna dostatečným množstvím tekutiny, aby srdce mohlo správně působiti a tak aby se zabránilo všeobecnému poklesnutí sil (kollapsu). Jindy

→ O krevním oběhu

vlévá se do žil krev defibrinovaná (transfuse) a jen zřídka roztoky léčebné. Historicky je infuse velmi stará operace, v moderní době však se nahrazuje méně nebezpečnými injekcemi podkožními nebo hypodermoklysou; infuse praktikuje se ve větším rozsahu ještě ve zvěrolékařství.

inzerce

vyvětluje. „Před infusí ohřejeme roztok na 42–45 stupňů C. Při ohřívání nad kahanem odstraňme vatové ucpávky, aby nepraskla láhev. K intravenosní infusi nutno míti gumovou hadici 2 metry dlouhou a skleněnou kanylku, která se zavede do vypreparované žíly. 10 cm nad kanylkou má býti vřazena skleněná trubička, abychom mohli kontrolovati, zdali neproudí hadicí vzduchové bubliny. V tomto případě musíme ihned hadici před kanylkou stisknout prsty. Místo kompletních lahví na infusi můžeme užíti v případě nutnosti sterilního irrigatoru,” uzavírá ve své učebnici vrchní sestra ­Šlechtická. Tak co myslíte, milé sestřičky, dokázaly byste takto uvařit a podat fyziologický roztok i dnes?  Michalkova.hela@seznam.cz

Literatura 1. Otto J. Ottův slovník naučný, ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. 12. díl. Praha: J. Otto, spol. s. r. o., 1897. Dostupné na: http://archive.org/ stream/ottvslovnknauni30ottogoog#page/n24/mode/2up. 2. Šlechtická B. Základy ošetřování chirurgických nemocných. Brno: Občanská tiskárna, 1929, 182 str.

K zavádění infúzí bylo možné přikročit až poté, co v roce 1616 objevil anglický lékař William Harvey funkci krevního oběhu. Tu popsal ve svém díle z roku 1628 Anatomické pojednání o pohybu srdce a krve. Jeho teorie, že krev v lidském těle bez přestání proudí a obíhá v důsledku tlukotu srdce, vzbudila mezi tehdejšími lékaři posměch. Odporovala totiž Galénovým představám. Než však Harvey v roce 1657 zemřel, museli uznat, že jeho „potrhlá a absurdní” teorie, je pravdivá.

44

florence 10/12

personální inzerce zdravotní sestra, ošetřovatelka Domov sv. Karla Boromejského přijme registrovanou zdravotní sestru do nepřetržitého provozu, dále přijme ošetřovatelku do směnného provozu. Požadujeme vzdělání pouze pro zdravotnictví. Upozorňujeme zájemce, že kurz PSP je nedostačující. Nástup možný ihned. Pro ženy možnost ubytování. Kontakt: tel: 774 401 334, e-mail: vlasta.kremeckova@domovrepy.cz Vrchní sestra Náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání a kvalitu VFN v Praze vypisuje výběrové řízení na pozici Vrchní sestra Kliniky adiktologie VFN a 1. LF UK v Praze. Požadavky: způsobilost k výkonu příslušného zdravotnického povolání na území ČR v souladu se zákonem č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, trestní bezúhonnost, minimálně 10 let praxe v oboru, VŠ vzdělání, nejlépe v oboru adiktologie. Další požadavky: minimálně 1 rok ve vedoucí funkci, znalost práce na PC, komunikační,

řídicí a organizační schopnosti, schopnost edukační, přednáškové a publikační činnosti, občanská a morální bezúhonnost. Požadované dokumenty: životopis s přehledem dosavadní profesní praxe, doklady o dosaženém vzdělání, osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, výpis z rejstříku trestů (ne starší 3 měsíců), písemná koncepce řízení Kliniky adiktologie v uvedené funkci, souhlas s využitím poskytnutých osobních údajů pro účely výběrového řízení. Písemné přihlášky zasílejte do 15. 10. 2012 na adresu: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, personální úsek, U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2. Vrchní sestra Náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání a kvalitu VFN v Praze vypisuje výběrové řízení na pozici Vrchní sestra Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF UK v Praze. Požadavky: způsobilost k výkonu příslušného zdravotnického povolání na území ČR v souladu se zákonem č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních

trestní bezúhonnost, minimálně 10 let praxe v oboru, VŠ vzdělání (ukončené Mgr.) a VOŠ nebo specializaci v oboru intenzivní péče. Další požadavky: minimálně tři roky ve vedoucí funkci v oblasti intenzivní péče, znalost práce na PC, komunikační, řídicí a organizační schopnosti, schopnost edukační, přednáškové a publikační činnosti, občanská a morální bezúhonnost. Požadované dokumenty: životopis s přehledem dosavadní profesní praxe, doklady o dosaženém vzdělání, osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, výpis z rejstříku trestů (ne starší 3 měsíců), písemná koncepce řízení KARIM v uvedené funkci, souhlas s využitím poskytnutých osobních údajů pro účely výběrového řízení. Písemné přihlášky zasílejte do 15. 10. 2012 na adresu: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, personální úsek, U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2. Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angličtina inzerce

DIABETES Nurse: Good morning, can I help you? Patient: Good morning, I have a few questions about diabetes, I am afraid that my son can suffer from this disease. Nurse: We can arrange a blood glucose test for him immediately. Patient: I would like to know more about the illness at first, maybe it’s not diabetes. Nurse: There are two types of diabetes – in type 1 the body does not produce insulin, in type 2 it does not produce enough insulin for proper function, or the cells in the body are resistant to insulin. Patient: Do all patients with diabetes have to have injections for the rest of their life? Nurse: Only patients with type 1

diabetes. They must also come to regular blood tests and eat a special diet. But approximately 90% of all patients are type 2. Patient: No injections then? Nurse: Type 2 diabetes is a progressive disease – it gradually gets worse – and the patient will probably have to take insulin in the end, usually in tablet form. Patient: And what are the most common diabetes symptoms? Nurse: Excessive thirst and increased urination, fatigue, weight loss, blurred vision. But these can be signs. You should make an appointment with the doctor and bring your son here. Patient: OK, I will, I think it would be better.

SLOVNÍ ZÁSOBA to suffer from → trpět (čím) disease → nemoc, onemocnění to arrange → zařídit, domluvit immediately → ihned, hned to produce → produkovat, vyrábět enough → dost proper function → správné fungování, funkce cell → buňka rest → zbytek diet → strava then → tedy gradually → postupně to get worse → zhoršit se in the end → nakonec common → běžný excessive → nadměrný thirst → žízeň increased → zvýšený fatigue → únava weight loss → váhový úbytek blurred vision → rozmazaný, zastřený zrak sign → znak

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Magda Hettnerová, DiS.,­ e-mail: ­magda.hettnerova@ambit­media.cz / Redakce: Jana Přecechtělová, e-mail: jana.precechtelova@ambitmedia.cz / Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Tamara Starnovská, Mgr. Ivana Kirchnerová, RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Bc. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod:Šedá: Alexandra Manová, tel.: +420 724 811 983, e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz, Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 CMYK 0-0-0-75 Šedá: CMYK 0-0-0-75 Šedá: PMS 7545 Marie Janovicová, tel.: +420 602 386 866, e-mail: marie.janovicova@ambitmedia.cz / Personální inzerce: fax: +420 222 352 572, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: Tisk Horák a.s., Drážďanská 83A, 400 07 Ústí nad Labem / Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax:  284  011  847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800  300  302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 570 Kč / 31,90 eur / Časopis vychází 11krát ročně (v červenci vychází letní dvojčíslo) / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2012

Pošlete přání plné života S každým přáním UNICEF, které odešlete, zároveň pomáháte stavět školy, dodávat vakcíny a budovat studny v oblastech, kde to je zapotřebí. UNICEF pomáhá každý den měnit k lepšímu životy milionů dětí na celém světě. Pomozte i Vy: pošlete přání plné života! Prodejny UNICEF: Dům OSN, nám. Kinských 6, Praha 5 • IKEA Praha (Zličín a Černý Most), Brno a Ostrava – v listopadu a prosinci

e-shop:

www.unicef.cz


FLORENCE_FULL_10_2012