SNOW 35 - listopad 2007

Page 1


PartneĜi KJUS pro ýeskou a Slovenskou republiku • Ski Ski - Brno • Helia - sport Brno • Domino sport - ýeský TČšín • RM sport - Hradec Králové • Lesák Sport - Liberec • Helia sport - Olomouc • Florián sport - Ostrava • Montana swiss sport - Praha • AZ sport - Praha • Harfa sport - Praha • Intersport - Praha • Vancl sport - Vrchlabí • Intersport Banská Bystrica • Intersport - Poprad • Sport Rysy Poprad

www.kjus.cz


STOPY

3

Norsko, kolébka lyžování. PĠvaby bílého sportu propagovalo i na takovýchto a dalších podobných plakátech. Sami posuĂte, je-li to jen roztomilá reklama Āi nakolik pĖesahuje k umĈleckému sdĈlení. RozhodnĈ ale bude namístĈ Norsku a skandinávským zemím podĈkovat – pĖinesly nám lyže!


CARVING

MATTERHORN – MAGICKÁ PYRAMIDA. NEJFOTOGRAFOVANĚJŠÍ HORA SVĚTA. SVĚDEK POÿÁTKŢ LYŽOVÁNÍ A LYŽAŐSKÉ TURISTIKY – PRÁVĚ POD JEJÍM DOHLEDEM VYJÍŽDĚLI PRVNÍ SJEZDAŐI NA GORNERGRAT, ABY SE POTÉ MOHLI SPOUŠTĚT NA LYŽÍCH DOLŢ! MNOHO A MNOHO DALŠÍCH ZÁSADNÍCH ROLÍ PŐIDĚLILY DĚJINY TÉTO KAMENNÉ MASE. PŐIJMĚTE POZVÁNÍ DO MÍST, KDE DODNES S NADÿASOVÝM KLIDEM PŐIHLÍŽÍ JEDNOMU Z NEJVÍCE FASCINUJÍCÍCH LYŽAŐSKÝCH AREÁLŢ SVĚTA.

více na str.

100

FOTO: PETR SOCHA – SNOW.CZ





8


svinda l aksel

le

v

g el

l

e ov

s

o .c

m


SNOW TERAPIE

Stále víc a víc se v denním životě potkáváme se slovem terapie coby druhou stranou houpačky stále rychlejšího světa. Nabaluje na sebe nové a nové prefixy a adjektiva, takže kdybychom se v tom chtěli zorientovat a vybrat si z nich nejvhodnější, museli bychom předtím snad navštívit odborný seminář. Když se ale zanoříme do všech těch terapií a malinko je zanalyzujeme, zjistíme, že náš lyžařský sport je jedna velká univerzální terapie. Psycho-terapie: O tom, že lyžování má zásadní psychoterapeutický význam, netřeba povídat. Zná to každý, na lyžařském zájezdu vyčistíme hlavu, občerstvíme ducha a domů přijedeme nabiti energií. Určitě se mnou budete souhlasit, když si troufnu účinek zimní dovolené nadřadit nad týden letního polehávání u rybníka či moře… Do terapeutické souhry totiž přispívají další metody. Kryo-terapie: Velmi moderní se stává tzv. kryoterapie, někdy polární terapie nebo terapie chladem. V trenýrkách strávíte dvě až čtyři minuty v místnosti s teplotou -150° C i méně. Sám jsem to nedávno absolvoval a musím říct, že to má něco do sebe – ovšem, co jsem si první vybavil, byl mrazivý večer někde v horách. Dřív by mě asi nikdy nenapadlo, že onen ne často prožívaný pocit mrazu, kdy se lepí chloupky v nose a ojíňují řasy, má terapeutický účinek. Nyní už to vím. Terapie teplo–chlad: Další obvyklou metodou je terapie šoková, kdy se střídá teplo s chladem. Přispívá to k prokrvení, a tedy k regeneraci. Ono rozmrzání do necitliva zmrzlé nohy nemusí být pocitově nic příjemného, však si jistě na tu zvláštní bolest vzpomenete, ale jak vidno, je to léčivé! Rodinná terapie: Na řadu se dostanou i další terapie, třeba rodinná – kde jinde se tak uvolníte, zapomenete na problémy všedních dnů a sblížíte se, než na horách při sportovní akci? Rodinný team building. Ozónová terapie: O ozdravném účinku horského vzduchu netřeba referovat. Terapie něhou: Pak se ještě nabízí terapie něhou. Je to skutečně již relativně zaběhlý termín a nakonec ani není divu, něha schází leckomu a její absence je hodně nepříjemná. Přímou vazbu s lyžováním zatím nenacházím, ale vzhledem k tomu, že sníh pochází ze slova něha, musí tam někde být. Znáte snad něžnější hmotu, než je sníh? Až se mi příčí označit jej slovem hmota! Art-terapie: Moderní a legitimní léčebnou metodou je art-terapie – terapie pomocí umění. Co tahám umění do lyžování, pomyslíte si? Hned vysvětlím: Tuhle nedávno při debatě s jedním nadšeným lyžařským lektorem opět došlo na obvyklé pření o tom, jak se má jet a jak ne, jaká poloha kterého údu je ta jediná správná atakdále donekonečna. Za ta léta už mě to silně nebaví poslouchat – jediné pravdy, speciálně u lyžování, považuji za zvrácenost. Co je účelem lyžování? Přinést radost. Podobně jako umění, ani lyžování nezná jedinou správnou metodu, jak se vyjádřit. Jak umění, tak lyžování, jsou čistě individuální a svobodné formy projevu, které mají podobný cíl – oblažit, oduševnit, pozvednout, nabít, inspirovat… Lyžování je umění! Vždyť umělec-lyžař sám je štětcem, jehož lyže coby uhel kreslí tvary, zanechávají ladné křivky, ne jinak než umělec-malíř. Tedy: lyžování je – mimo jiné – také art-terapie! Přejeme Vám krásné počtení naší další SNOW-terapeutické příručky a ještě krásnější terapii samotnou.

REDAKCE ŠÉFREDAKTOR

Petr Socha petr.socha@snow.cz ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA

Radek Holub radek.holub@snow.cz GRAFIKA

Petr Antoníček petr.antonicek@snow.cz

SNOW, ÿ. 35, ROÿNÍK VI

10

OBCHOD

Petr Havelka petr.havelka@snow.cz Lubomír Sušila lubomir.susila@snow.cz DISTRIBUCE

Veronika Kolářová veronika.kolarova@snow.cz REDAKTOŐI STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI alpské lyžování, materiál Karel Hampl, Tom Řepík, Ondra

Ivan Sosna Tůma, Kristian Hanko, Jaromír snowboarding, rider SNOW Kumestrol Lojza, Vítek Ludvík,

Lubomír Sušila Jana Vlková, Tomáš Macek, freeskiing, rider SNOW Petr Novotný, Natascha Kameš,

Robin Kaleta Tomáš Matwikow, Roman skialpinismus Gric, Jimmy Petterson, Fredrik Michal Bulička Ericsson, Kateřina Sobotková, ilustrace, rider SNOW Dagmar Janouchová Michal Roba

ADRESA REDAKCE JAZYKOVÁ KOREKTURA

SNOW Husitská 117/90 130 00 Praha 3-Žižkov redakce@snow.cz 222 780 286

Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu redakce.

Jiří Havelka Radek Holub PŐEKLADY

Jiří Havelka (AJ) Ivan Sosna (NJ)

COVER FOTO: INZERCE Paul Morisson, jezdec: Mike Douglas, 775 610 757 místo: Blackcomb Mountain, Canada inzerce@snow.cz

VYDÁVÁ PŐEDPLATNÉ

SLIM media s. r. o., objednávky na www.snow.cz nebo IČ 27175511 775 My SNOW (775 697 669) předplatné na Slovensku Cena výtisku: +421 244 458 821 69 Kč (105 Sk) MK ČR: E13878, ISSN: 1214-0007 Vychází 7x ročně. Toto číslo vyšlo 1. listopadu 2007, další vyjde 15. listopadu 2007. © SLIM media s. r. o. 2007 Rozšiřuje: PNS a.s., Všechna práva vyhrazena. Mediaprint & Kapa Pressegrosso SNOW je ochranná s.r.o., PressMedia s.r.o. a síť sportovznámka. ních prodejen Články v rubrice SNOWMARKET jsou komerční prezentací. SNOWMARKET

Petr Socha & SNOW

Náklad je ověřován ABC ČR

ODBORNÍ PARTNEŐI

PS: Snad jediná terapie, kterou bych vám ve spojení s lyžováním neporadil, je urinoterapie. Z vlastní zkušenosti mohu nedoporučit, studí to a není na tom nic příjemného. Sám jsem to kdysi jako malý chlapec zažil, když jsem nenašel to srdce vystoupit z dlouhé kotvy na Klínovec…

www.austria.info www.apul.cz

A UZÁVĚRKU PRODLUŽUJE RED BULL

EXKLUZIVNÍ PARTNEŐI

ROVNOVÁHU UDRŽUJE

TĚLESNÝ KOMFORT HLÍDÁ

ZRAK CHRÁNÍ


XXX BUPNJDTOPX DPN )"89 XXX TVVOUP DPN /BWuUJWUF UFTUPWBDÄ DFOUSVN 4VVOUP W 4BMPNPO 4IPQV W 0$ $IPEPW B [EBSNB PUFTUVKUF

/&-:j6+ 7;-¡5/* 7¥5¤;

1SWOÃ… QMOÄ GMFYJCJMOÃ… CPUB LUFS¹ QSBDVKF T W¹NJ B UP OFKFO EÃ…LZ J'MFY UFDIOPMPHJJ

7×ISBEOÇ EPWP[DF B EJTUSJCVUPS QSP ¢3 ".&3 410354 $[FDI 3FQVCMJD T S P XXX BNFSTQPSUT DPN XXX BNFSTQPSUT D[


³ÄÆ»µ

³Ä¹Á

ųº»Ä

´Á¶· ¿»¾¾·Ä ÂÁÇT-È º·¾¿Ç ´Ä»½Á ÅÆijÆÁÅ ³ ´ÄQ¾· Á¶»ÅÅ·Ë

ƺ· ¸ÇÀ º³Å ¼ÇÅÆ ´·¹ÇÀ «¬¢¢ ³¿ ȳ¾ Å·À³¾·Å »Æ³¾Ë

Ê ÜæÕØâl îÕçèãéäÙâl Ă Àãá èæÕØÝâÛ çäãࢠç æ¢ã¢ èÙࢣÚÕì® ¦­ª §ª© ©©« àãáèæÕØÝâÛ´àãáèæÕØÝâÛ¢×î

ééé ÔäÛÝá Õì


Aero X GENETICKY MODIFIKOVANÁ KONTROLA S RADIKÁLNÍ VÝKONNOSTÍ S AERO X, ve kterých je skryta DNA závodních lyží a které jsou speciálně upraveny pro zdokonalení techniky v oblouku, díky čemuž každý extrémní oblouk přichází intuitivně, se můžeš odvázat a přesto budeš mít své lyže vždy pod kontrolou. Hybridní technologie a variabilní konstrukce AERO X pro různé poloměry oblouků, posouvá sportovní carving do nové dimenze.

Specializovaná prodejna: Praha 4, Salomon Shop, Obchodní centrum Chodov – 1. patro, tel.: 272 075 405, Autorizovaní prodejci Salomon-Alpine: HARFA SPORT, Praha 5, Strakonická 81, www.harfasport.cz, HOBBY SPORT, Brno, Veveří 38, www.hobbysport.cz, SPORT BP, České Budějovice, Sokolský ostrov 1, www.sportbp.cz, David Sport, Harrachov, Harrachov 222, www.davidsport.cz, SANTI SPORT, Havířov, OD ELÁN, Nám. Republiky, www.santisport.cz, Ski Sport Horka, Horka u Staré Paky 3, www.skisport-horka.cz, PROGRESS CYCLE, Hostivice – Palouky, Palouky č.p.1371, www.progresscycle.cz/, FUN SPORT, Hradec Králové, Masarykovo nám. 581, www.funsport.cz, KLT SPORT, Kolín, Parléřova 114, Sport Derfl, Kralupy nad Vltavou, Palackého nám. 1092, www.sportderfl.cz, OD Grand - Jan Štrof, Kroměříž, Vodní 52, Dům Sportu Stratílek, Litomyšl, Smetanovo náměstí 91, www.stratilek.cz, HARFA SPORT, Mladá Boleslav, Náměstí Republiky 826, www.harfasport.cz, SPORT-SERVIS Braier, Na Čekané 498, Žižkovo námestí 164, www.sport-braier.cz, MAXI Sport, Olomouc, Rooseveltova 34, www.ski-max.cz, MADEJA sport, Ostrava, 28. října 212/227, www.ski-centrum.cz, FUN SPORT, Pardubice, OC Grand, Nám. Republiky 1400, www.funsport.cz, Sunbow, Plzeň, Nám. Republiky 22, www.sunbow.cz, A - Z sport, Praha 2, Slezska 12, www.azsport.cz, CARVING SHOP, Praha 3, Koněvova 5, www.carv.cz, A - Z sport, Praha 5, Lidická 7, www.azsport.cz, HARFA SPORT, Praha 9, Českomoravská 41/184, www.harfasport.cz, FUN SPORT, Rychnov nad Kněžnou, Javornická 1581, www.funsport.cz, Sport 96, Strakonice, Volynská 96, Bike X Ski, Sušice, T.G.Masaryka 179, Ski Sport Horka, Špindlerův Mlýn, Centrum, www.skisport-horka.cz, Prosports, Vyškov, Puškinova 420/2A, www.prosports.cz, DENALI SPORT, Zábřeh, ČSA 9, www.denalisport.cz, INTERSPORT, síť prodejen, www.intersport.cz, SPORT 2000, síť prodejen, www.sport2000.cz, SPORTISIMO, síť prodejen, www.sportisimo.cz, GIGASPORT, síť prodejen, www.gigasport.cz, INTERSPORT DRAPA, síť prodejen, www.drapasport.cz

Výhradní dovozce a distributor pro ČR: AMER SPORTS Czech Republic, s. r. o., www.amersports.com, www.amersports.cz

www.SalomonSports.com

S novým designem a novou technologií budeš pod kontrolou i ty…

www.suunto.com Navštivte testovací centrum Suunto v Salomon Shopu v OC Chodov a zdarma otestujte!




ZOOM

16

STEJNÉ MÍSTO JAKO DRUHÝ SNÍMEK S HELIKOPTÉROU, ALE JEDNALO SE O NATÁÿENÍ FILMU SNOWBOARDOVÉHO. NEZNÁM PŐESNĚ JMÉNO JEZDCE. ÿEKALI JSME NA SLUNCE A MOC JSEM NEDOUFAL, ŽE SE V TÉTO TMĚ SNÍMEK POVEDE, ALE CELKEM VYŠEL

Paul Morrison

THE BEST

SNOW-PHOTOGRAPHERS

a slavných Když proniknete jen trochu hlouběji do nitr d je vždy nějak a úspěšných lidí, často zjistíte, že jejich osu , v níž se prosajedinečně a neoddělitelně spojen s činností ů. Je to vášeň dili. Nejinak tomu je i u lyžařských fotograf e do porta celoživotní úděl. Dnes malinko nakouknem jejichž jméno folia i duše Paula Morrisona, dalšího z lidí, v těch nejprobývá napsáno pod úchvatnými fotografiemi ve SNOW:-) slulejších lyžařských magazínech. (Dnes tedy

JMÉNO:

PAUL MORRISON VĚK: 53 PŘEZDÍVKA: KING NÁRODNOST:

KANAĐAN Jaký je tvůj první zimní snímek, který ti uvízl v paměti? Svůj první snímek na sněhu jsem udělal na studiích, když jsem fotil Benson and Hedges Pro Tour v Blue Mountain v Ontariu jako školní práci. Používal jsem tehdy manuální Nikkormat s 200milimetrovým objektivem a fotil na černobílý film. Ze závodníků tam tehdy startovali třeba Jean Claude Killy a Spider Sabich… Užíval jsem si to. Proč fotíš zimní sporty? Protože miluju lyžování a chvíle, kdy jsem v horách. Navíc, když v horách pracuji s přáteli, strávíme většinu dne smíchem – skutečně se bavíme. Není to lehká práce… Jaká jsou tvá nejoblíbenější střediska a proč? Mým favoritem je Whistler, částečně proto, že tam žiji a znám tam každý kámen. Mezi další oblíbená střediska řadím třeba Las Leñas v Argentině,


17

Whitewater v Britské Columbii v Kanadě a třeba švýcarský Engelberg. Ale musím říci, že v každém středisku, které jsem navštívil, jsem našel něco, co se mi líbilo a pro co bych se tam vrátil. Nezáleží na tom, kde přesně jsi – když lyžuješ, děláš vždycky něco fantastického. Tví oblíbení lyžaři a snowboardisté? Upřímně řečeno, mám na seznamu příliš mnoho oblíbených lyžařů a nechtěl bych být nespravedlivý a na někoho zapomenout. Uvedu tedy tři, kteří mi nejvíce chybí: Trevor Petersen, Dave Sheets a Brett Carlson. Všichni tři byli skvělí lyžaři a velmi dobří přátelé, s kterými jsme se mnoho nasmáli a zažili nespočet nezapomenutelných chvil. Už nejsou mezi námi a je velmi smutné, že zůstali jen ve vzpomínkách. Máš nějaký oblíbený motiv? Každý námět, který ukazuje, proč milujeme lyžování, je můj oblíbený. Vzrušení a krása jsou základní aspekty pro mou práci lyžařského fotografa. Jaké byly tvé začátky? Opustil jsem školu celkem brzy, byť jsem slíbil matce, že se hned příští rok vrátím. Jel jsme lyžovat do Whistleru a to bylo to, co jsem celý život chtěl dělat. Štěstěna mi byla nakloněna a já v horách Britské Columbie našel to, co jsem potřeboval. Co je podle tebe nejdůležitější pro to, aby se z člověka stal dobrý fotograf zimních sportů? Abys byl dobrý v tom, co děláš, musíš to v první řadě a především milovat. Pochybuji, že se můžeš stát dobrý v něčem, aniž bys k tomu pociťoval lásku. Člověk se snaží porozumět, o co jde, pak ho to vzrušuje a chce to dělat den co den, rok co rok. Když to pak pochopí, zachytí to na svých fotografiích a uspěje. Je tvůj vztah k lyžování nebo snowboardingu něčím neobyčejný? Ano, můj vztah k lyžování je neobyčejný. Velmi neobyčejný. V mém životě je velmi málo podobných věcí, které mám rád jako lyžování. Čisté a prosté. Být na vrcholku hory, s přáteli, v den, kdy se před tebou rozprostírají nepopsané sněhové pláně. Ať svítí slunce nebo fučí vítr, je to pro mě vždy jedinečný zážitek v životě. Máš nějaké speciální fotografické know-how? Můžeš ho prozradit? Nemám žádnou speciální techniku. Cítím, že mám jakési porozumění pro kompozici i pro technickou stránku fotografování. Jaký typ objektivu a ohniskové vzdálenosti preferuješ a proč? Mám rád objektivy s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi, které zjednoduší tvorbu kompozice, na druhou stranu širokoúhlé objektivy zase dodají scéně úplně jiné měřítko. Mým oblíbeným objektivem je Canon EF 500 mm f4LIS. Je skvělý pro focení lyžařských závodů, velmi rychle a přesně ostří. Hledáš inspiraci v jiném umění? Čerpám inspiraci z každého umění. Myslím, že mi pomáhá v náhledu na kompozici – co si umělec vybere z nekonečna možností, jak naložit

s prázdným listem papíru podle své čiré libovůle. Pak se snažím přenášet podobné prvky do svých kompozic. Kde publikuješ své fotky? Velice úzce spolupracuji s kanadským Skier Magazine a jsem již nestorem mezi fotografy v americkém Powder Magazine. Přispívám ale do všech hlavních lyžařských magazínů, kdykoli je třeba. Jsem taky více než 25 let hlavním fotografem ve středisku Whistler Blackcomb. A kde tvé fotky naši čtenáři najdou? Mé fotky najdete na www.portfolios.com/paulmorrison

LYŽAŐ

JE PAT SEEWEL V ASPENU V COLORADU MINULOU ZIMU. PAT VYROSTL V ASPENU A JEHO OTEC JE VEDOUCÍM STŐEDISKA SNOWMASS. ZNÁ TAMNÍ HORY TAK DOBŐE JAKO MÁLOKDO JINÝ


ZOOM

18

SNÍMEK

Z NATÁÿENÍ FILMU SEVEN SUNNY DAYS OD MSP. PROBÍHALO TO V 7TH HEAVEN V BLACKCOMB MOUNTAIN A JON OLSSON POSTAVIL PRO TENTO FILM SPECIÁLNÍ SKOK. NA SNÍMKU JE ZACHYCEN PRÁVĚ ON


19


ZOOM

20

NA SNÍMKU JE SMILEY NESBITT, OPĚT V ASPENU. SE SMILEYIM JSME JELI DO COLORADA A MĚLI NEUVĚŐITELNÉ ŠTĚSTÍ, PROTOŽE JSME DOJELI PO OHROMNÉM SNĚŽENÍ, JEDNOM Z NEJVĚTŠÍM V POSLEDNÍCH LETECH. TEN DEN BYLY HORY ÚPLNĚ PRÁZDNÉ, A NÁM SE I PROTO PODAŐILY PĚKNÉ FOTKY


21

TUTO FOTKU JSME NEZAŐADILI ANI TAK PROTO, ŽE BY BYLA NĚJAK OBRAZOVĚ VÝJIMEÿNÁ, ALE SPÍŠ PROTO, ABY VÁS NAVNADILA NA BLÍŽÍCÍ SE SEZÓNU – VZNIKLA TOTIŽ VĚŐTE NEVĚŐTE 5. ŐÍJNA 2007! TEDY ANI NE MĚSÍC PŐED VYDÁNÍM TOHOTO ÿASOPISU, V DOBĚ, KDY V NAŠICH MYSLÍCH SEZÓNA TEPRVE KRÁÿÍ, ABY AŽ ZA NĚJAKÝ MĚSÍC ZAKLEPALA NA DVEŐE. FOTKA VZNIKLA NA LEDOVCI HORSTMAN V BLACKCOMBU (WHISTLER, BC, KANADA), KDYŽ PŐI LETNÍM KEMPU NAPADLO NA TVRDÝ PODKLAD 50 CENTIMENTRŢ PRAŠANU...


PARTNER VAŠICH ÚSPĚCHŮ 3. PRINCOVA a. s., Milady Horákové 96, 170 00 Praha 7, tel. 233 371 597, info@voelkl.cz


VaĹĄe zodpovÄ›dnost UĹž v UniverzitÄ› jsme doporuÄ?ovali: sluĹĄnÄ› se zeptejte, nejlĂŠpe kdyĹž manÄ?aft konÄ?Ă­ prvnĂ­ fĂĄzi trĂŠninku a dÄ›lĂĄ pauzu, po nĂ­Ĺž se bude traĹĽ pĹ™estavovat. Tehdy je nejvÄ›tĹĄĂ­ ĹĄance, Ĺže trenĂŠr, příjemnÄ› pĹ™ekvapenĂ˝, Ĺže se zĂĄjemce vĹŻbec umĂ­ zeptat, bude souhlasit. JĂ­zda mezi tyÄ?emi je vaĹĄe rozhodnutĂ­, riziko a zodpovÄ›dnost. BuÄ?te soudnĂ­ zejmĂŠna pĹ™i horĹĄĂ­ viditelnosti a v mÄ›kÄ?Ă­m snÄ›hu (novĂ˝, jaro), kdy se vyjedou koryta a traĹĽ se podobĂĄ tobogĂĄnu. Tehdy mĹŻĹže bĂ˝t i zdĂĄnlivÄ› lehkĂ˝ kurs aĹž nebezpeÄ?nĂ˝ a nad sĂ­ly lyĹžaĹ™e bez patĹ™iÄ?nĂŠ prĹŻpravy.

8PSME4LJUFTU DPN

VelkoobchodnĂ­ zastoupenĂ­ pro Ă˝R: Burda-sport s.r.o. Ĺ˝elezniÞåÄœĤ 204/6, Praha 7, tel.: 220 878 320 email: burdasport@burdasport.cz www.burdasport.cz, www.dynamic-ski.cz

i-AM 2.1 Pinestripe Red

i-Perform 2.2

I-AM 2.1 Gothic Black

PoslyĹĄte aktuĂĄlnĂ­ příbÄ›h toho, jak se parazitovĂĄnĂ­ v cizĂ­m slalomu nevyplatilo. DÄ›jiĹĄtÄ›: tyrolskĂ˝ Kaunertal. Kdy: konec kvÄ›tna 2007. VetĹ™elec: skupina nÄ›meckĂ˝ch uÄ?itelĹŻ lyĹžovĂĄnĂ­. NedobrovolnĂ˝ hostitel: libereckĂĄ Skiakademie LuÄ?ka ÄŒeĹ™ovskĂŠho. JednotnÄ› ohĂĄklĂ­ boreÄ?ci ve vÄ›ku, kdy uĹž dĂĄvno majĂ­ mĂ­t rozum, pĹ™ijeli a uvidÄ›li v prostoru mimo (to je dĹŻleĹžitĂŠ) sjezdovku – mezi nĂ­ a novou superpipe – postavenĂŠ branky. SuverĂŠnnÄ› a bez ptanĂ­ do nich najeli. BrnkaÄ?ka: prudĹĄĂ­ krĂĄtkĂ˝ zaÄ?ĂĄtek, pak dlouhĂĄ bezproblĂŠmovĂĄ rovinka a delĹĄĂ­ padĂĄÄ?ek. Na zĂĄvÄ›r pĂĄr lehkĂ˝ch branek. Pro nÄ›, zkuĹĄenĂŠ matadory, hraÄ?ka. Co ale netuĹĄili a pĹ™i horĹĄĂ­ viditelnosti ani nemohli vidÄ›t: zĂĄvÄ›reÄ?nĂŠ „lehkĂŠâ€œ branky byly vlastnÄ› pasåŞí pro skicrossaĹ™e s umÄ›lĂ˝mi příÄ?nĂ˝mi vlnami. Ty bylo nutnĂŠ pĹ™ejĂ­ĹždÄ›t kompletnÄ› v novĂŠm smÄ›ru a propĂŠrovat je rychlostĂ­ zkorigovanou dvÄ›ma pĹ™edchozĂ­mi „utaĹženĂ˝mi“ brankami. PrvnĂ­ suverĂŠn se do tÄ›chto dvou branek uĹž neveĹĄel (jasnÄ›, pĹ™ece si tak snadnou traĹĽ on, mistr, nepotĹ™eboval prohlĂ­Ĺžet), nabral rychlost a najel tak, nic netuĹĄe, na zĂĄvÄ›reÄ?nĂŠ hrby. Vzduchem letÄ›l tak, Ĺže po nÄ›m zĹŻstala louĹže krve a odtransportovat ho musel vrtulnĂ­k. NĂĄslednÄ› se ukĂĄzalo, Ĺže prĂ˝ ĹĄlo o nÄ›jakĂŠho pĹ™ebornĂ­ka. ŽådnĂ˝ nezkuĹĄenĂ˝ puberĹĽĂĄk – i kdyĹž se prĂĄvÄ› tak zachoval. NavĂ­c uÄ?itel lyĹžovĂĄnĂ­! TakovĂ˝ masakr mu jistÄ› nikdo nepĹ™eje, ale na druhou stranu si ho zpĹŻsobil svou Ä?Ă­tankovou zhovadilostĂ­ sĂĄm. MyslĂ­m, Ĺže takovĂ˝ autentickĂ˝ příbÄ›h ze Ĺživota je lepĹĄĂ­ teÄ?kou neĹž sebevĂ˝mluvnÄ›jĹĄĂ­ teoretickĂ˝ apel.

Slayer 2.2

Ze Ĺživota

i-Perform 2.1

Foto: Petr Socha – SNOW.CZ

nezapomínali na tuto tichou větťinu a mysleli i na ni. Tenhle BěŞný Franta UŞivatel je přece jejich hlavním Şivitelem. To ho ale samozřejmě neomlouvå. Ve slalomech nemå co dělat. Basta.



SJEZDOVKY BĚŽKY

SNOWBOARDY

WWW.SPORTEN.CZ

SKI & SNOWBOARD COLLECTION

07 / 08


CARVING

26

20 MOŽNOSTÍ, JAK ŐÍCT „MILUJI TĚ“

Foto: Petr Havelka – SNOW.CZ

LES GETS ZVÝHODNÍ PLNÁ AUTA

Rádi byste sdělili svému milovanému protějšku lásku nějakým nevšedním způsobem, ideálně na lyžích? Zajeďte do Courchevelu! Společnost Animation Services vymyslela pro své klienty 20 inovativních způsobů, jak netradičně a expresivně lásku vyjádřit. Můžete si například objednat nápis vyznání vaší milé na letadlo, které bude kroužit nad střediskem, kde právě budete lyžovat. Vzkaz své milované si můžete nechat vylepit i na všechny lanovky nebo třeba povečeřet uprostřed kluziště, po jehož okraji budou kroužit a tančit krasobruslaři. Vše za vás za poplatek zorganizuje agentura. Nejlevnější služba vyjde na 500 euro, ale třeba za nápis na všech lanovkách zaplatíte 1 800 euro. Je tu ale jedna věc, kterou agentura zařídit nedokáže, přiznal Richard Schemeil, manažer společnosti: tou je výběr a účast milované osoby. (pt)

Foto: Radek Holub

Francouzské středisko Les Gets, bojovník za ochranu životního prostředí, zavádí novou „ekologickou“ metodu při prodeji skipasů. Projekt „mobilité douce“ odmění řidiče, kteří ve svém autě přivezou alespoň tři další pasažéry – každý dostane slevu 25 % na skipas. Tato nabídka bude platit každou středu a neděli v průběhu sezóny a bude se vztahovat na denní a půldenní skipas. Každé auto, které bude chtít uplatnit slevu, musí přijet na místo označené „mobilité douce“ do 11 h, kde obsluha střediska poskytne každé osobě v autě voucher na slevu. (pt)

SKOKY V HALE. A CO DÁL? ÿÍNA ZAKÁZALA LYŽAŐSKÁ

STŐEDISKA V PEKINGU Po několika letech kontroverzního boomu malých lyžařla ských středisek v okolí čínského hlavního města, zakáza Komise pro národní reformu a rozvoj, že žádné nové středisko nesmí vzniknout na veřejném pozemku města. V okolí Pekingu je 13 kopců se sjezdovkami a jedna haly). lyžařská hala (není jasné, jestli se zákaz vztahuje i na mají areálů většině ve ování zasněž Navzdory plošnému provozní problémy v důsledku několika uplynulých teplých ty zim. Navíc jsou kritizovány vědci i ekologickými aktivis ek, za to, že užívají vzácnou vodu na zasněžování sjezdov zatímco její podzemní zdroje jsou ohroženy. (pt)

A je to tady. Po lyžařských dómech a běžeckém tunelu už máme velkorysý finský projekt na halu pro skoky. Třicetimilionová (v eurech) investice, o níž v polovině září referovaly tiskové agentury, přitom rozhodně není žádným skromným začátkem. Hovoří se o letech až 250 metrů, tedy za hranicí platného světového rekordu. Proveditelné to asi je. Rozjezd v tunelu by sice asi byl jen pro silné nervy, ale to jsou lety asi tak jako tak. Spíše překvapuje, že plán přichází z Finska a ne třeba z Německa ve spolupráci s Rakouskem a Švýcarskem. Rentabilita podobného zařízení je ale naprosto nejasná. Skoky jsou menšinovou „zábavou“ pro pár tisíc aktivních závodníků s nulovou komerční základnou. Profil bubnu vylučuje použití pro sjíždění. Upřímně řečeno, spíše bych čekal, že někdo konečně postaví pořádnou halu pro většinové lyžaře. Ty stávající jsou sice slušné cvičné svahy a parky, ale pro pořádné sjíždění dost zoufalé. Na kopečku s převýšením 60 metrů sice pár tréninkových branek slalomu postavit můžeme, lze tam při velké snaze a výjimce z pravidel pořádat i kratičký závod, ale rozhodně to není terén, jejž by pokročilejší lyžař pro požitek vyhledával. Slušně si zajezdíme až na nějakých 500/100 metrech – a to by vyznavači sjezdové turistiky, jimž není ani 200 km sjezdovek dost, ještě silně nesouhlasili… Cestou asi nebude vytváření stále vyšších umělých kopců, nýbrž zastřešení přírodního svahu. Myslím, že doba dozrává. Ambiciozní projekt sněhové zábavy pod střechou existuje v Ischglu, plány na velmi slušnou halu jsou i u nás v severozápadních Čechách. Ještě jedna mizerná zima a někdo s tím přijde. Chcete se vsadit? (is)


DO KRKONOŠ PO DÁLNICI

Světový pohár žen v alpských disciplínách

POLSKO

PRAHA

5.– 6. 1. 2008 JAROMĚŘ

www.skiklubspindl.cz HRADEC KRÁLOVÉ

D11

D11 ČESKÝ BROD

CHLUMEC NAD CIDLINOU

KOLÍN

Česká republika – Špindlerův Mlýn

DVŮR KRÁLOVÉ

(is)

PODĚBRADY

Audi FIS Ski World Cup

TRUTNOV

R11

Původně to mělo být už dávno. Současná rychlostní silnice R10 z Prahy do Turnova měla totiž vést až do Harrachova a dále do Polska. Místo toho máme alespoň úsek R35 z Turnova do Liberce, takže Ještěd může oprávněně lákat na výborné spojení s důležitou pražskou aglomerací. Novou šancí pro východní část Krkonoš ale bude dokončení stávající dálnice D11 do Jaroměře s navazující R11 do Trutnova a posléze až na hranice s Polskem. Není to bohužel otázka hned příštích let, ale po dotažení výstavby k Trutnovu budou zejména Mladé Buky, ale i Jánky, Žacléř a nakonec také Pec pro Hradečáky a Pardubičáky takřka za humny (po dálnici HK–TU jen 43 km). A při vzdálenosti z kraje Prahy do Trutnova 134 km bude tato trasa nejlepší i pro Pražáky. I proto, že má mít plnohodnotnou „dálniční“ šířku 27,5 m i návrhovou rychlost, a bude nová. Tato část Krkonoš by zároveň po propojení s budoucí polskou dálnicí A3 byla dobře dostupná i pro Poláky. Pro úplnost dodejme, že na budované dálniční síti nejvíce vydělají Krušné hory. Počínaje D8 na Ústí nad Labem a do Německa, přes R7 do Chomutova po R6 na Karlovy Vary a dále do Chebu a Německa. Otázkou je, zda v době, kdy se po těchto komunikacích bude jezdit, nebudou už zpoplatněné mýtem i pro osobní vozy. To už je ale jiná problematika.

PARDUBICE

Přijďte fandit Šárce Záhrobské a dalším českým reprezentantkám! PROGRAM: Skiareál Špindlerův Mlýn, Svatý Petr Pláně, Černá sjezdová trať

SNOWMANIA PODRUHÉ A PRO PŐEDPLATITELE SNOW ZDARMA! Jediná čistě lyžařský výstava – či lépe předsezónní víkendová show – chystá a obecenstvo a že skulinka svůj druhý ročník. Je to důkaz toho, že má smysl organizátora. iluzí jen nebyla trhu žním veletr ném na hustě zaplně koncept, než známe jiný o jedná se že čí, Už samotné pojetí akce nazna tace firem doplňuje program, prezen é Statick . výstav a hů veletr lých obvyk z i v té materiálové. Vyzkoukterý překračuje do praxe jak v oblasti jízdy, tak chrániče, můžete si nazout i nově a šet si budete moci stejně jako loni přilby bude pokus o „zhmotnění“ kou Novin arku. snowp ého veřejn do lyže a vplout A), kde si budete moci (EXTR t marke SNOW í našeho produktového vydán vých lyží připravených pro sjezdo lů mode lních aktuá z é mnoh t osaha naživo kino, výstava fotografií sezónu 2007/08. Jako loni bude fungovat i zimní ních kusů lyžařského unikát aukce (letos RedBull Illume), novinkou bude vybavení… vydání voucher pro vstup Ale hlavně, každý předplatitel nalezne v tomto kde ke každému nákupu , SNOW stánku na i e uvidím vás Rádi a! zdarm dostanete zdarma pro změnu pivo! (ps)

Sobota

5. 1. 2008

09.30 hod. – start 1. kola obřího slalomu

12.30 hod. – start 2. kola

Neděle

6. 1. 2008

09.30 hod. – start 1. kola slalomu

12.15 hod. – start 2. kola

Špindlerův Mlýn, náměstí Pátek

4. 1. 2008

18.00 – slavnostní zahájení a představení českých závodnic, hudební show

Sobota

5. 1. 2008

18.00 – vyhlášení výsledků obřího slalomu a veřejné losování slalomu formou show

Diváci – stání zdarma – tribuna, fankluby – 300 Kč/den



Foto: Mt. Buller

FASHION & FUNCTION

My dáme

ZASNĚŽOVÁNÍ

Z ODPADNÍ VODY

do čističky odpadních vod. A bude prvním na Australské středisko Mt. Buller investovalo 3,4 mil. dolarů údajně splašky vyčistí na „pitnou“ kvalitu. čistička ování, zasněž světě, které bude využívat tuto vodu pro ování, jehož výkonnost se tím zvýší o 30 %. zasněž ého Dalších 250 tis. dolarů investovalo středisko do samotn oteplováním planety jeho závislost s a závislý sněhu umělém na polohy Mt. Buller je v důsledku své středisku mohl v zimě scvrknout až na ve ek sjezdov ch ještě poroste. Bez zasněžování by se provoz některý zásadní výhody: čistí odpadní vodu a snižuje odběr čtvrtinu dní. Systém má z hlediska ochrany přírody dvě litrů vody denně, přičemž na plochu 50x50 m je mil. 2 ukuje vyprod a té přírodní z řeky Boggy Creek. Čističk vody. Mt. Buller má kapacitu zasněžování 756 000 l/h. při pokrytí 1,5m vrstvou sněhu potřeba 187 500 litrů Více info: www.mtbuller.com.au (pt)

„LETOŠNÍ ZIMA

LYŽAŐŢM NEPŐEJE“

na hřebeny. Sjíždět se dá „Sněhu je tak málo, že na své si mohou přijít jen ti, kteří se vypraví s běžkami firnový, mnohde vyčnívají většinou je Sníh i... vlastně jen sjezdovka Na pláni, ale je třeba největší opatrnost dubna než konci února.“ začátku spíše odpovídá Krkonoš vzhled že říci, lze Vcelku .. překážky. kameny a jiné ného. A nakonec mimořád nic a nového nic Aneb 1972. února 23. ie Takto referoval deník Lidová demokrac let později výjimečně špatný díky zasněžování, jakkoli bylo jeho nasazení problematické, vypadal o pětatřicet konec února 2007 přece jenom lépe. A nejenom ve Špindlu. (is)

ORWELL

Kvalitní materiály Shoeller a Schaefer Windstopper ® a Gore-Tex ® Outlast® Teflon® Tecnopile® Polycolon® Průběžné testování výrobků Výstupní kontrolu každého kusu Originál Kama design

Vy získáte Obdiv okolí Zájem a přitažlivost Sexappeal Pohodlí v nepřízni počasí Oblečení ven i do společnosti Oblečení šampionů Nadšení z kvality

Celkovou ppoohhoodduu

pod

Mějte čepicí!

NA PISTĚ?

„Jižní Tyroly zvažují omezení rychlosti na sjezdovkách,“ referoval uplynulou zimu tyrolský bulvární deník Die Neue. Z článečku sice vyplývá, že věc tak žhavá není, ale tlak na bezpečnost na tratích je především v Itálii, pověstné svými lyžařskými policisty, zjevně poměrně silný. Euroskeptik by možná vše dal do souvislosti se snahou – často spíše jen tradovanou – eurobyrokratů regulovat vše možné. Amerikanofob by zase vzpomněl na ještě přísnější režim v USA, kde prý ski patrol neváhala už vícekrát „vydusit“ i takového Bode Millera. A kde si odchytili i borce, který uháněl na jejich vkus příliš rychle, přestože na liduprázdné ranní pistě... Na lyžích samozřejmě nelze čekat nějaký striktní limit v podobě maximální povolené rychlosti. Tu si lyžař nemá možnost ověřit a byl by to i nesmysl. Pokud tedy odhlédneme od futuristické vize červených světel blikajících po straně trati pokaždé, když někdo limit překročí, nebo nějakých povinných náramků, jež by začaly protivně pískat. Nebo dokonce čipu ve skipasu, který by zaznamenal každé překročení rychlosti. To už je ale jako z Orwella... (is)

„OTEVÍRÁNÍ SEZÓNY NA KAPRUNU“ NEZAPOMEŇTE! UŽ 14.–18. 11. 2007 Časopis SNOW vás spolu s penzionem Tyrol a lyžařskou a snowboardovou školou Sherpa Ski School zve na první ročník „otevírání sezóny na Kaprunu“. Součástí akce je také testování nových modelů lyží Nordica! Poslední volná místa rezervujte na 608 709 946, e-mailem na info@sherpaski.cz. Více k výuce a programu na 604 681 100, dále na www.sherpaski.cz a www.snow.cz. Těšíme se na vás!

Dokonale funkční čepice a svetry www.kama.cz WINDSTOPPER® and GORE-TEX® are registered trademarks of W.L. Gore & Associates GmbH


Seznam autorizovaných servisních center MONTANA v ýR a SK:

www.montana-skiservis.cz


SLOŽENÍ REPREZENTAČNÍCH DRUŽSTEV V SEZÓNĚ 2007/08 RDA – ženy: Šárka Záhrobská, Lucie Hrstková, Petra Zakouřilová, Michaela Smutná, Eva Kurfürstová RDA – muži: Ondřej Bank, Filip Trejbal, Petr Záhrobský, Martin Vráblík, Kryštof Krýzl Reprezentační výběr: Tereza Chárová, Klára Křížová, Lucie Ziková Juniorky: Tereza Chárová, Klára Křížová, Pavla Klicnarová, Tereza Kmochová, Nikol Kučerová, Andrea Pospíšilová Junioři: Adam Zika, Jan Čermák, Jakub Kopřiva, Pavel Hlaváč, Ondřej Berndt, Petr Polách, Igor Kotzmann, Antonín Jurica Družstvo OH nadějí: Nicole Hanáková, Barbora Hegmonová, Karel Kupec, Lukáš Pavlíček, Barbora Pyrochtová, Václav Vrzgula Žáci: Jakub Henig, Adam Kotzmann, Dušan Kříž, Jan Němec, Daniel Paulus, Dominik Reček, Daniel Richter Žákyně: Dominika Drozdíková, Kateřina Kotrlová, Ester Ledecká, Kateřina Pauláthová, Bára Straková, Valentina Volopichová, Andrea Zemanová

PARTNEŘI ÚSEKU ALPSKÝCH DISCIPLÍN SLČR

KALENDÁŘ ZÁVODŮ – Přehled nejdůležitějších akcí ÚAD SLČR v sezóně 2007–08: DATUM MÍSTO KATEGORIE ZÁVODU 14.–16. 12. 2007 Špindlerův Mlýn RKZ 15.–16. 12. 2007 Karlov pod Pradědem CIT 5.–6. 1. 2008 Špindlerův Mlýn Světový pohár 5.–6. 1. 2008 Červenohorské sedlo CIT 11.–13. 1. 2008 Pec pod Sněžkou RKZ 12.–13. 1. 2008 Špindlerův Mlýn FIS 14.–15. 1. 2008 Špindlerův Mlýn FIS 17.–20. 1. 2008 Albrechtice v Jizerských horách FIS 22.–23. 1. 2008 Říčky v Orlických horách RKZ 25.–26. 1. 2008 Říčky v Orlických horách Skiinterkritérium 25.–27. 1. 2008 Dolní Morava CIT 28.1.–1. 2.2008 Soláň Zimní olympiáda dětí a mládeže 2.– 3. 2. 2008 Špindlerův Mlýn CIT 9.– 10. 2. 2008 Červenohorské sedlo FIS 9.– 10. 2. 2008 Bílá v Beskydech RKZ 14.– 17. 2. 2008 Rokytnice nad Jizerou RKZ 16.–17. 2. 2008 Kohútka CIT 23.–24. 2. 2008 Bílá v Beskydech UNI 28.2.–2. 3. 2008 Dolní Morava RKZ + MČR žáků 1.–2. 3. 2008 Pec pod Sněžkou CIT 6.–9. 3. 2008 Rokytnice nad Jizerou FIS + MČR juniorů 14.–16. 3. 2008 Albrechtice v Jizerských horách RKZ + finále Českého poháru 15.–16. 3. 2008 Karlov pod Pradědem CIT 25.–28. 3. 2008 Špindlerův Mlýn MMČR dospělých

Foto: SPORT-PICS

Foto: Zoom Agence

31


Profesionální lyžaĜské a servisní centrum v Praze

www.montanasport.cz



Seznam autorizovaných servisních center MONTANA v ýR a SK:

www.montana-skiservis.cz




Kaunertal | Pitztal | Sรถlden | Stubai | Hintertux

gletscher.tirol.at



OBR. 2: PŘEDPOVĚĎ TEPLOT PRO STŘEDNÍ EVROPU NA 16. 10., 12.00 UTC: model předpokládá odpolední teploty na Moravě v nižších polohách kolem 12 °C, na horách kolem 13 °C. (www.wetterzentrale.de)

OBR. 3:PŘEDPOVĚĎ TEPLOTY V HLADINĚ 850 HPA PRO STŘEDNÍ EVROPU NA 16. 10., 12.00 UTC: v hladině 850 hPa (1500 m) jsou očekávané teploty v Jeseníkách a Beskydách okolo 11 až 12 °C. Výraznější inverze je patrná v rakouských Alpách. (www.wetterzentrale.de) VZNIK DIFÚZE: pokud intenzivní sluneční záření dopadá na vrstvu vzduchu, ve které je velká koncentrace vlhkosti (mlha, oblačnost apod.), dochází ke vzniku difúzního (rozptýleného) světla.

VÝSTUP PROSTĚJOV: Naměřené hodnoty teploty vzduchu ve výšce 16. 10. ve 12.00 UTC. Na grafu je červenou čarou znázorněn průběh teploty vzduchu s výškou. Při zemi jsou teploty okolo 12 °C, spodní hranice inverze leží v hladině kolem 900 m nad mořem – tam jsou teploty jen okolo 8 °C, pak rostou a v hladině 1 500 m n. m. jsou srovnatelné nebo o 1 °C vyšší než teploty při zemi, což odpovídá předpovědi podle numerických modelů – viz. obr. 2. a 3. Na modelu ale zůstala „neviditelná“ nejsilnější inverze v 900–1 000 m n. m., protože model počítá hodnoty jen pro standardní izobarické hladiny. (www.chmi.cz) Teplota °C

5

0

-5

-10

-15

-20

-25

-30

-35

-40

-45

-50

4 3 2 1 1 0 0 -1 -1 -1 -1 -2 -2 -2 -3 -3

-2 -3 -4 -5 -6 -6 -7 -7 -8 -8 -8 -9 -9 -9 -10 -10

-7 -9 -11 -12 -12 -13 -14 -14 -15 -15 -14 -16 -16 -16 -17 -17

-13 -15 -17 -18 -19 -20 -21 -21 -22 -22 -23 -23 -23 -23 -24 -24

-19 -21 -23 -24 -25 -26 -27 -27 -28 -29 -29 -30 -30 -30 -31 -31

-24 -27 -29 -30 -32 -33 -33 -34 -35 -35 -36 -36 -37 -37 -38 -38

-30 -33 -35 -37 -38 -39 -40 -41 -42 -42 -43 -43 -44 -44 -45 -45

-36 -39 -41 -43 -44 -46 -47 -48 -48 -49 -50 -50 -51 -51 -52 -52

-41 -45 -48 -49 -51 -52 -53 -54 -55 -56 -57 -57 -58 -58 -59 -60

-47 -51 -54 -56 -57 -59 -60 -61 -62 -63 -63 -64 -65 -65 -66 -67

-53 -57 -60 -62 -64 -65 -66 -68 -69 -69 -70 -71 -72 -72 -73 -74

-58 -63 -66 -68 -70 -72 -73 -74 -75 -76 -77 -78 -79 -80 -80 -81

Vítr m/s 2 3 4 5,5 7 8 10 11 12,5 14 15 16,5 18 19,5 21 22,5

km/h 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80

klesat. Oteplování spolu se zvýšenou proměnlivostí skupenství srážek urychlí tání ledovců a zmenší rozsah trvale zmrzlé půdy. Menší alpské ledovce do konce století téměř vymizí, velké mohou ztratit 30–70 % svého objemu. A to je asi nejsmutnější zpráva pro milovníky bílé peřiny a modrého ledu…

Aktuální počasí v ČR: www.chmi.cz/meteo/om/aktinf.html (údaje z profesionálních meteorologických stanic – teplota, oblačnost, srážky, vítr apod.) Praha-Libuš: www.chmi.cz/meteo/oap/graf_ptu.php Prostějov: www.chmi.cz/meteo/oap/grafb_ptu.php (aerologická data a přízemní měření)





N 10 PROTO

Výhradní dovozce pro CR a SR: Pasko s.r.o., Pod sídlištem 1, 636 00 Brno Tel.: 548 213 724, Fax: 548 213 735 e-mail: pasko@pasko.cz

www.pasko.cz




www.schoeffel.com

www.sportkoncept.cz

Kvalita je naší vášní Vysoce funkční oblečení bez kompromisů pro lyžaře, horolezce a turisty.


www.sportkoncept.cz

info@sportkoncept.cz

sunhelmet.cz 2007–2008

snow collection


+AMIL LET Dร CHODCE 5w MOJE BยบBA JEZDILA TAKY NA "LIZZARDECH TO MยบM ASI PO Nร

5Dร LEJTE SI NยบZOR SAMI

,ENA LET SERVร RKA *AKร LYwE MยบM RยบDA 4ร EBA %LAN 0ROร .A TO BYCH RADsI NEODPOย Vร DALA sร F SE JMENUJE 2ICHARD &ISCHER

? Y C E K

*ANA LET ASISTENTKA -ILUJU KDYw JE SLALOMKA POร ยบDNร OSTRยบ JAKO Mร J MILยบร EK 3COTT

6AVร INEC LET KROTITEL V V *EDINร 6ร LKL 4IGERSHARK -AGDALร NA LET CO JINร HO PODNIKATELKA +RยบSA FUNKร NOST CENA PROTO VOLร M 2OSSIGNOL

-ARTIN LET STUDENT ยก654 .ERAD BYCH SE Pร EPOร ร TAL ALE !TOMIC JE PROSTร .O (ONZA LET ร ร EDNร K *E MI TO VLASTNร JEDNO HLAVNร ABY BYLY KRยบSNร sEDIVร

!NEwKA LET V DOMยบCNOSTI &AKT MAJร LYwE KYTIร KY

0OJEร TE S NยบMI NA NEJVร Tsร TEST LYwร V ยก2 PยบRร sPIร KOVร CH LYwร MODELOVร ร ADY ZNAร EK !TOMIC "LIZZARD $YNASTAR %LAN &ISCHER 2OSSIGNOL 3COTT 3PORTEN + +NEISSEL 6ร LKL -ร STO KONยบNร TESTU (INTERTUX 2AKOUSKO 6ร CE NA WWW SKITEST CZ PARTNEร I


„Pojć do toho s námi !“

ROSSIGNOL & ASICS centrum PRAHA Myslíkova 31, 110 00 PRAHA 1 tel: 224 934 430 ROSSIGNOL & ASICS centrum ZLÍN TĜ. T. Bati 481, 760 01 Zlín tel: 577 011 233 ROSSIGNOL & ASICS centrum ŠPINDLERĤV MLÝN Harrachova 22, DĤm Bílé Labe, 541 51 ŠpindlerĤv Mlýn tel: 499 433 434 ROSSIGNOL & ASICS centrum ZNOJMO Outletové centrum FREEPORT, Chvalovice 196 HatČ, 669 02 Znojmo tel: 515 223 342

ROSSIGNOL & LOTTO centrum OLOMOUC Centrum Olympia Olomouc Olomoucká 90 777 00 Velký Týnec Otevíráme 15.11. 2007 !



World Cup

Racing

Fusion

Didier Cuche

materiál hole:

celokarbonová

kompozit

kompozit

index karbonu:

CI 1000 (100 % karbon)

CI 800 (80 % karbon)

CI 300 (30 % karbon)

madlo:

Alpine Racing

Alpine Racing

Alpine Racing

poutko:

Racing

Racing

Racing

talířek:

Race 50 mm

Race 50 mm

Race 50 mm

hrot:

tvrzený kov

tvrzený kov

tvrzený kov

délka:

105 - 140 cm (po 5 cm)

105 - 140 cm (po 5 cm)

110 - 140 cm (po 5 cm)

cena:

1 990 Kč

1 349 Kč

849 Kč

Progress Cycle, a. s.

( 241 771 181-2

info@progresscycle.cz

www.progresscycle.cz

Kalle Palander

Tanja Poutiainen

www.exelsports.net


www.sport-life.cz

Mezinárodní sportovní veletrh

8. –11. 11. 2007 Brno – Výstaviště

www.boat-brno.cz

Mezinárodní výstava lodí a vodních sportů

Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno Czech Republic Tel.: +420 541 152 279 Fax: +420 541 153 068 E-mail: sport-life@bvv.cz www.sport-life.cz

www.caravaning-brno.cz

Mezinárodní výstava karavanů a obytných automobilů


CEN OV Ý LYŽE RACE CARVER GSC S VÁZÁNÍM NEOX 310 Osvědčený závodní typ pro všechny, kteří chtějí lyžovat víc než sportovně • perfektní klidná jízda a stabilita i při vysokých rychlostech a na každé sjezdovce • Aerospeed, Power Rods Magnesium, závodní profil B4 • vykrojení 112/65/97 • rádius 15 m (170 cm) 0140680/0310399

ME G

místo 14999,–

9999,–

ZLÍN OC CENTRO • PLZEŇ OC TESCO • BRNO OC OLYMPIA • PARDUBICE HYPERNOVA • PRAHA OC PALÁC FLÓRA • SPEKTRUM PRŮHONICE • GALERIE BUTOVICE • OC ŠESTKA • OSTRAVA OC FUTURUM • ČESKÉ BUDĚJOVICE OC GÉČKO • LIBEREC OC GÉČKO

PRAHA OC LETŇANY • CČM • KOC NOVÝ SMÍCHOV • BRNO AVION SHOPPING PARK • HRADEC KRÁLOVÉ OC FUTURUM • LIBEREC NISA CENTER

AH IT !

Ceny platné od 1. 11. do 11. 11. 2007. Chyby tisku vyhrazeny. Barevné odstíny se v tisku mohou lišit.


VIDEO Z LOMNICKÉHO ŠTÍTU A DALŠÍ PARÁDNÍ KOUSKY NA


ROBIN KALETA. VYSOKÉ TATRY. LOMNICKÝ ŠTÍT. NEDĚLE 18. 3. 2007 18.34



YEAH DUDE! Video je zpracováno poněkud netradičně, je vidět, že PBP se maximálně přizpůsobovali jezdcům a provázeli je po všech čertech. Na počátku a konci videa se o nás postará Armada freeride team ve složení JP Auclair a Julien Regnier při jejich zdolávání prašanových teritorií, a tím se ujmou freeride sekce. Mezi freestylovými novátory se ukáží například: Peter Olenick ý – misty 540 truck driver, Charles Gagnier – neuvěřitelně vychytan grab, guitar ý překrásn – Springs John 1260), 1080, (720, octo grab Tim Russle – switch cork 720 na backcountry skoku, a mnoho dalších. Skoro každý z jezdců dává double kangaroo flip (Olenick i v rampě). Samozřejmě si přijdou na své i příznivci jibbingu, například 270 na street pretzel 270 off v podání Wolkera, nebo 270 na neuvěřitelně dlouhý speed od Hatveita a od téže osoby 630 on 810 off. Na railech se tu kluci vážně vyřádili a až uvidíte, co všechno už sjedou, tak budete těžko chápat… Tak tolik k faktům, já mohu film jen doporučit, je to opravdu ukazují jak svou hravost, kterou s lyžemi skvěle strávená hodina. Video vyzařuje pozitivní náladou a jezdci gu zase posunul. freeskiin svět se kam zjistíte, kdy dokáží, tak dech beroucí kousky, o Grete Elliasen a její 450 na kink Rada na závěr: nevypínejte film, až uvidíte titulky, protože byste přišli dude!!! funbox… So, yeah (Pospec)

LINES A FILM ABOUT BIG MOUNTAIN

SNOWBOARDING Lines je trochu jiný snowboardový film, je to víc dokum ent než sestřih nejhustších scén z loňské zimy. Scén z loňské zimy tam vlastně moc není, jestli vůbec nějaká. Video mapuje big mountain snowboarding od 80. let 20. století až po současnost, představuje jeho hrdiny, jejich životní styl, který má daleko ke světu freestylových závodů a popularitě showbyznysu . Autorem je jeden z veteránů freeridingu Axel Pauporté, vítěz Verbier Extreme a King of the Hill. Film je svědectvím, že freerid ing dnes není jen doménou adrenalinových šílenců nebo „staříků“ kroužících obloučky v prašanu. Vypovídají o tom např. Tom Burt, Noah Salasnek, Mike Ranquet, Jeremy Jones, Jonave n Moore, Travis Rice, Romain De Marchi a další. Film je jiný i díky tomu, že se příliš nehodí jako obrazo vá kulisa k jiné zábavě nebo kecání u piva. Abyste z něj něco měli, musíte jej vnímat. (ls)

ání Stejně jako vloni bychom vás chtěli pozvat na promít zdarma lyžařských filmů. Na prvních 100 příchozích čeká drink oblečea na všechny tombola narvaná lyžemi a doplňky K2, řejmě ním Represent, DVDéčkama od X-Treme Video a samoz předplatným SNOW. Program: Yeah Dude! Believe BělehradUvidíme se 29. 11. 2007 ve 20.00 v klubu Radost FX, – a Pavlov P. I. metra stanice od min. ská 120, Praha 2 (1 www.radostfx.cz) Vstup: 50,- Kč

ROBIN

SKI NIGHT

SF Alpine 3 in 1 Jacket Storm-FIT Insulated Pant

X-TREME VIDEO






2007 Foto: Petr Havelka, jezdec: Patrik Divín (sixfingers), místo: Diavolezza, ACG SNOWride

VÍŐIVKA VE 3 000 METRECH. NA SVĚTĚ JE PŐECE KRÁSNĚ…

jde spíše o výlet z bodu A do bodu B přes místa, kam se smrtelník bez lyží a povinné výbavy na ledovec asi nepodívá. Takové engadinské Valleé Blanche. Začíná se právě na Diaviolezze, odkud také denně vyráží horský průvodce se skupinou lyžařů. Přihlásit se může každý u personálu horské chaty za 30 CHF, den co den je sraz po poledni před chatou a někdy skupina dosahuje i několika desítek lyžařů – což mluví o tom, že se nejedná o žádný extrémně náročný podnik. Na druhou stranu je to něco jiného, než třeba české hory. Většina sjezdu vede po ledovci, který žije a trhá se a skrývá své trhliny pod sněhové návěje, že člověk často neví, kudy vede bezpečná stopa. Pakliže několik dní nesněžilo, dá se relativně bezpečně sjet po vyjeté trase (nikdy ne po ojedinělých stopách!), ale i tak je dobré prostudovat možnosti, sledovat počasí a nenechat se zlákat ke sjezdu paralelní stopou v panenském prašanu (kde právě mohou číhat zlověstné trhliny). Doporučit lze jediné: nevydávat se na sjezd bez místa znalého průvodce. Dvacektrát totiž sjezd sjedete bez problémů sami, po dvacáté první už ale třeba ne. První část je relativně bezpečný sjezd z vrcholku jižním svahem k ledovci. Pak už si člověka chytne osa údolí a zejména vyjeté stopy a provádí ho kolem všemožných ledových skalisek, trhlin a naskládaných bloků. Místa plochá střídají příkré propady s nepříjemnými úseky, ale nikoli s extrémně nebezpečnými místy. Po hodině zajímavého sjezdu se ledovec spojí s dalším větším a po jeho plochém těle se v pohodě dojede až k závěrečné moréně. Odtud je to ještě nějaký kilák po cestě určené původně běžkařům, je to ale stále mírně dolů skopce a lyžař by se neměl upíchat. Horší to budou mít snowboardisté… Cesta končí u železničního přejezdu, kde vedle vlakové zastávky (na vlak platí skipas) čeká i restaurace se zahrádkou, v níž lze čerstvou nadílku zážitků spláchnout vhodným mokem. A pak se jen nasoukat do vlaku a zase vzhůru údolím k diavolezzské lanovce…

Foto: Petr Socha, místo: Diavolezza, ACG SNOWride 2007

vá, místo: Diavolezza, ACG SNOWride 2007 Foto: Petr Havelka, jezdkyně: Kateőina Sobotko

FREERIDE

62




65

GRAB je skákat 180 MUdníTE úplně všude. Na uĀení je nejlepší rotace. 180ky mţžete skákat snad

180 je zákla h. na sjezdovce na rţzných bouliĀkác chyba je, že provedete íté rotaci nijak neuspěchat. ÿastá Když jedete na stőední skok, je dţlež é nevidíte na dopad a za druhé Zaprv du. poza letíte y tőetin dvě 180ku v první tőetině letu a další ěhu letu lehce natoĀte žejte jako na rovný skok. Až v prţb to nevypadá dobőe. Proto se odrá bokem (natoĀení o 90°). Pői mute le nejdé co letět se te Snaž . ramena a 180 se vám sama otoĀí Snažte se mít lyžáky polopravou (levou budete mít nahoőe). grabu si pőekőížíte levou lyži pőes íte je do strany a protáhneVytoĀ im. vázán pőed u ruko u pravo žené na sobě. Levou lyži chytnete na switch. Vypadá to daleko letu. Po dopadu jeđte co nejdéle te. Dopad sledujte po celou dobu . NedoporuĀuji lépe, než když se hned otoĀíte. ale i nejhezĀí safety nebo mute grab Do 180 je pravděpodobně nejlehĀí, samé s tail grabem. To Āet. pőetá i rotac i mohl byste chytat lyže levou rukou, protože




FREERIDE

68

ROBIN OBHLÍŽÍ LEVOU POLOVINU SVAHU MT. APHARVAT

ale zato letušky jsou mimořádně půvabné! Po mezipřistání v Dillí s usilovným bojem o záchranu zavazadel nakonec šťastně přistáváme ve Srinagaru, v hlavním městě Kašmíru. Už při pohledu z přistávajícího letadla poznáte, že srinagarskému letišti vládne armáda. Všude kamufláž, chlapíci s puškami, ostnatý drát… Zavazadla nakládají na pás přímo na letištní ploše, odkud putují dírou v neomítnuté stěně do prostoru pro cestující. První kontakt s pravým kašmírským ruchem, vyplnit rozsáhlý formulář a jsme venku. V minutě se setkáváme s naším řidičem. Jakýsi hoch, prezentovaný jako jeho pomocník, nám bere zavazadla a v rychlosti a s nehraným nasazením je nakládá na střechu a do kufru džípu značky Tata, nestydatě si říká o tip (spropitné) a pak ještě nestydatěji o přídavek… A jedeme – kolem ostnatých drátů a vojenských hlídek, jako by město samo nemělo nikdy začít. Normální život zde symbolizují jen kravky potulující se mezi obrněnými vozy a střílnami. Tento dojem slábne jen velmi pomalu, až za čas můžeme spatřit i civilní obyvatele, zatímco vojáci se usazují u strategických míst, mostů či na křižovatkách a pro Evropany absurdní jízdou – silnější a hlučnější zde vítězí, pravidla nepravidla – se pomalu posouváme směr rekreační resort Gulmarg…

táhne kašmírský konflikt. Boje pak vzplály ještě několikrát, naposledy koncem 90. let. Kašmír pojí s Indií historická realita a s Pákistánem náboženská spřízněnost (většina obyvatel jsou muslimové). Když se dnes zeptáte Kašmířanů, většina z nich by nejraději volila život v nezávislém státě. Začíná sněžit, našemu džípu funguje jen jeden stěrač, naštěstí ten u řidiče, takže alespoň on ví, kam jedeme (nakonec spolujezdec může být rád, že dopravní situaci nevidí). Kolem chudých domků z vlnitých plechů, povozů lecčím tažených, autobusů ověšených korálky

Kašmír, Gulmarg, Himálaj… Kašmír je historicky svébytný státní útvar, v době kolonizace byl přičleněn k celé anglické državě, která zahrnovala Pákistán i Indii. Náboženský separatismus vedl k rozdělení někdejší Indie na muslimský Pákistán (dnes 99 % muslimů) a převážně hinduistickou Indii (dnes 66 % hinduistů). Kašmír, vedený maháradžou Harim Singhem, dostal na vybranou, ke které zemi se připojit… Od té doby se už 60 let

POŐÁD SNĚŽÍ…

se posouváme zahnědlou smutnou krajinou do turistického resortu. Místní, stejně jako Indové, mají zalíbení ve specifickém tuningu svých vozů, k němuž snad povinně patří dečka na přístrojovou desku. Vidět jsou jen nezbytné budíky, proto máme tak trochu zamlženo. Stoupáme po silnici s vrstvou čerstvého sněhu. Český dopravní policista by zde zhynul na infarkt. Většina vozů i autobusů má vzorky pneumatik sjeté do hladka, nikdo to neřeší a každý se zkouší vysápat, kam až to jde, i tuk-tuk (motorová tříkolka), relativně nejlépe jsou na tom vojenská auta a transportéry. Desítkou


69

ROBIN DROPUJE BĚHEM SJEZDU DO BABARASHI

centimetrů nového sněhu se drápe vzhůru i motocykl! Zácpě se není proč divit. Je načase začít si zvykat. V prostojích alespoň zjišťujeme, že kašmírští muži močí v dřepu. Gulmarg je rekreační resort v majetku vlády. Stará se o něj státní společnost J&K Tourism (J&K = Jammu & Kashmir), jejíž cílem je pozdvihnout indický nejen zimní turistický ruch. Ona se zasloužila i o dostavbu osudové lanovky, pro kterou se vyplatí jet přes půlku světa. Celý resort je hlídaný vojskem a kdo z místních nemá propustku, nedostane se dovnitř. Alespoň tak chtějí pravidla. Každopádně, turisté se zde mohou cítit bezpečně. My jsme vysazeni poblíž hotelu a okamžitě napadeni čtyřmi nosiči zavazadel, kteří nakládají naše obří tašky a vaky s lyžemi a prkny na své úzké a vratké sáňky. Nejprve jsme od práce odháněni, ale nakonec jsou rádi za pomoc. Do našeho hotelu zvučného jména Hotel Grand Mumtaz je to nějakých 500 metrů. Každý dostane svých 50 rupií a už se natahují další ručky hotelového personálu… Vstupní hala s posezením anglického střihu vypadá příjemně, ostatně odpovídá pocitu, který chce hotel vyvolat. Netrvá ale dlouho a pod pokličkou se začnou objevovat menší nedokonalosti. K hotelu jsem si do deníku poznamenal: dřevěná mozaika na stropě a velká mramorová deska v koupelně jsou základní atributy místního vidění luxusu. Že jsou v oknech jednoduchá skla a leckde místo nich igelit, teplá voda teče na objednávku v recepci a žárovky jen mžourají a při jejich svitu musí člověk nosit čelovku, není tak podstatné. Problémy s elektřinou jsou však pochopitelné a člověk cestující do podobných zemí s nimi asi automaticky musí počítat nejen v Kašmíru. Večeři si užíváme bohatou a velmi chutnou, kašmírské kuřátko ale moc nesedlo Zájovi, který druhý den vynechává nejen veškeré jídlo, ale i ježdění. Celý resort je vlastně taková velká horská planina ohraničená zdravými vzrostlými lesy a kopci, jimž jednoznačně vládne ten, na němž se odehrává vše podstatné – Mt. Apharvat s nedávno dostavěnou gondolou vyvážející do výše 3 960 metrů. Zajímavé je, že jeho jméno, podobně jako jméno hřebene Pir Panjal, nikde příliš nefiguruje, najdeme jej jen v mapách. Tady si vystačí se „značkami“ Gulmarg či Himálaj. Ráno nás čeká náš guide Shabir Khatna, mladý sympatický Kašmířan, který nás bude doprovázet až do konce čtrnáctidenní mise.


FREERIDE

70

ZÁJA PELÁŠÍ PO JEDNOM Z HŐEBÍNKŢ Sněží, lanovka úplně nahoru nejezdí, tak dáváme jednu poznávací jízdu do mezistanice – očekávaný sjezd dolů je neuvěřitelně nudný, z 90 % se jede po cestě téměř po rovině, není to lyžování, ale spíš transport na lyžích, jako když přejíždíte ze Zahrádek k Labuti…Dáváme čaj a kahvu (kahva, čti kava, je kašmírská čajová specialita) v restauraci Kong Posh v budově lanovky a rozhodujeme se raději vystoupat na Monkey Hill, dobře dostupný kopec se strmým lesním sjezdem zpět do resortu. 30 minut chůze a konečně pěkný sjezd. Jelikož zde v Indii běží čas jaksi jinak než doma a čekání je součástí každé činnosti, o moc víc toho už nestihneme… Ale není kam spěchat. Zítra se snad mraky rozpustí a my se vydáme konečně úplně nahoru!

RELAX, THIS IS KASHMIR

Ideální kopec Kdyby vám někdo dal za úkol vytvarovat ideální kopec pro lyžování, asi by stačilo obkreslit hřeben nad Gulmargem. Lanovka končí těsně pod vrcholem (ten je ve výšce 4 220 m), odkud se dá bez námahy traverzovat doleva i doprava snad po celé délce hřebene k některému z žeber, které samo o sobě má dimenze slušného lyžařského střediska… Inu, himálajská měřítka. Přestože objektivní převýšení se nezdá nijak ohromné – vše podstatné se odehrává v intervalu „pouhých“ 920 vertikálních metrů, mezi G3 a G4, jak tady nazývají nejvyšší dvě stanice lanovky – mohutnost a rozmanitost hřebene činí lyžování neuvěřitelně bohatým. I proto, že to nějakou chvilku trvá, než terén hrstka přítomných freeskierů rozjezdí. No, raději se podívejte na obrázek, kde Robin obhlíží levou část svahu…

Další den to opět nevypadá, že by druhou část lanovky spustili, tak vyrážíme na freeride tour, sjezd do vsi Babarashi (čti babariši). Nejprve na korbě džípu, pak dvě stě metrů po vrstevnicové cestě, nějaké fotky, sjezd možná 300 výškových metrů a zase po cestě do vsi, kde čeká džíp. Nebylo to špatné („Babarashi has good steep,“ hlásil nám ráno Shabir) , ale zase žádný zázrak. Pokračujeme na korbě džípu do města, kde vysedíme frontu v tamním internetovém centru a po hodině se nám podaří odeslat první zprávy domů – v Kašmíru totiž nefungují mobily s českou SIM kartou, takže internet je jediný způsob, jak o sobě dát domů vědět. Procházka po místním tržišti je pro nás atrakcí jako čtyři zoologické, přičemž zvířat je tady jen o něco méně. Hlavně volně se potulující krávy a psi. Kupujeme nějaké sladkosti místních i nadnárodních značek a pak jedeme nahoru v jedenácti lidech džípem, kde se nám už v šesti zdálo cestování mírně nepohodlným. Dva z našich nových pasažérů cestují vně – na střeše a zavěšení za rezervu a za svezení se našemu řidiči odměňují občasným utíráním sněhu z čelního skla. Lidé si tu prostě pomáhají. Kašmír patří mezi ta místa, která se nechlubí bohatstvím a majetkem, trpí vysokou přelidněností, mnoho lidí žije v bídě, a proto zde sdílejí jiné radosti a hodnoty než západní civilizace. Pohled na bosého člověka ve sněhové břečce může být Evropanovi podnětem k zamyšlení, kam až se dokáže prohýbat laťka komfortu. Kašmířané nemusí mít strach o své statky, o to jsou svobodnější a vedle počáteční nedůvěry se v jejich očích objevuje nám neznámá laskavost a vstřícnost. Něco za něco.

Relax, this is Kashmir Ráno svítí slunce a vypadá, že se dostaneme nahoru! Sraz míváme v půl desáté ráno, dřív


71

ZÁJOVA „INDY“ Z TŐETÍHO PATRA ROZESTAVĚNÉHO HOTELU to nemá smysl. Na mezistanici musíme vydržet ještě hodinu, než pustí horní úsek, i když na co se čeká, nikdo neví. Frontu netřeba stát, čeká se formou volného procházení a sezení, jelikož zájemců o cestu nahoru je tak patnáct. A už jedeme v gondole vzhůru a jsme fascinováni možnostmi, které tu v okolí jsou. Na čerstvě zasněženém svahu je jen několik stop a mnoho hřebínků je panensky nedotčených! První jízdu dáváme více méně na rozehřátí a vybíráme si místo na točení a focení pro jízdu další. Prašan je famózní! Za den nakonec stíháme pouhé tři jízdy… Nikam se nehnat a nic moc neřešit, taková je nátura Indů. Když je potřeba dokázat, že je něco velmi důležité, zahrají divadlo, kterému, jak se zdá, i sami věří. Svou moc srdnatě demonstrují, byť je z našeho pohledu směšná – třeba při prodeji a kontrole lístků. Horší je to pak při čekání na spuštění lanovky. Je krásně, očividně nic nehrozí, ale lanovka nejede. Z tváří jejích opatrovatelů lze vysledovat jen veledůležité grimasy. Když za hodinu vyrazí „rescue četa“ (i ve dny, kdy není co řešit), můžete počítat s tím, že lanovku za půl hodiny pustí. Není výjimečné, že se první jízda koná až po poledni. Možná je to ale jediná věc, která si občas vyžádá zvýšení sebekontroly. Nedočkavost a touha po ranním prašanu je tu věc prozatím nepochopená a nereflektovaná. Není kam spěchat a není s kým soutěžit. Počasí nám přeje. Po další 4 dny si užíváme kašmírského prašanu, jak to jen jde. S focením a točením se podaří zajet maximálně 4 jízdy denně, proto není důvod kupovat celodenní lístek a jízdu za jízdou tedy znovu řešíme obchodní anabázi s pokladními, což nám pomáhá lépe pochopit postoje a životní rytmus místních obyvatel. Poznáváme nové a nové sjezdy a objevujeme nekonečnost střediska. Kocháme se pohledem na Himálaj, který se rozprostírá v celé své kráse za kašmírskou nížinou. Z osmitisícovek je vidět jen Nanga Parbat na severu, ostatní jsou ukryté, přesto je to impozantní pohled. Přibližně východním směrem se tyčí např. nejvyšší vrchol indického Kašmíru, špičatá Nun (7 135 m n. m.) a její dvojče Kun (7 077 m n. m.) nebo rozložitý Harmuk (5 530 m n. m.). Některé hřebeny Apharvatu ohraničují odtrhy lavin, které mají ke dvěma metrům výšky a na délku stovky metrů. Neradno ocitnout se tu v nevhodnou dobu, ostatně Gulmarg si již vyžádal nejednu oběť. Neporušený prašan postupně mizí, takže Zája během jízd tipuje místa na stavbu kickeru. To nejlepší nám před nosem vyfoukne partička

od Matchstick Production, která tady s Markem Abmou a Mikem Wilsonem sbírá materiál pro další ze svých videí. Je dost pravděpodobné, že v recenzi jejich nového filmu budeme moct tvrdit, že jsme tohle viděli na vlastní oči. Náš skok tedy vzniká na vedlejším hřebínku, odkud můžeme jako z lóže sledovat, jak to naši hoši americkým profíkům nandávají. Trochu přeháním, chlapci do toho šli pěkně zostra, ale Zája měl rozhodně lepší poměr odjetých skoků než Abma s Wilsonem. Odpoledne končíváme ve venkovní restauraci na Kangdoori, jen kousek od mezistanice, kde si pochutnáváme na parathě s pikantní cibulovou omáčkou a podobných dobrotách. Jídlo je další z momentů, který zaujme velmi pozitivně. Byť v chudém kraji, uvařit Kašmířané umějí výborně a štědře. Jídlo není vůbec drahé,

výběr je široký od číny přes lokální speciality po indickou kuchyni. I v našem hotelu jsme hodovali bohatě, byť třeba snídaně byla mírně stereotypní. Tradičně nám byl předložen výběr smažené vejce, omeleta nebo ovesná kaše. K tomu toasty, marmeláda nebo med. Večeře byly bohatší a rozhodně pestřejší. K masu byly většinou na výběr dvě přílohy a poté dezert. Jen s pivem to nebylo ideální, v muslimském státě je alkohol (oficiálně) nepřípustný, ale pivo se tu vaří, je však určeno jen pro turisty, na láhvi obsahu 0,7 l je to dokonce uvedeno. Čím je člověku lépe, tím mu ubíhá čas rychleji. Čas v Kašmíru spěchal hodně, byť jsou tam všichni postiženi loudavou nemocí. Po několika krásných dnech přišlo sněžení, takže jsme se stáhli na Monkey Hill a dvakrát jsme sjeli až do Tangmargu. První sjezd byl o skluznici,


FREERIDE

72

ROBIN V POLŠTÁŐÍCH protože ještě o den dřív nebylo dole po sněhu ani památky. Další den byla sněhová pokrývka i v údolí dostatečná díky hustému sněžení, které na dva dny paralyzovalo dopravu, potrhalo elektrické vedení a v údolí způsobilo záplavy a sesuvy půdy. Poslední den před odpoledním odjezdem jsme ještě využili pohostinnosti nedostavěného hotelu, který dnes slouží sotva jako útulek toulavým psům, a nafotili skoky a „pillow lines“ z jeho zasněžených balkonů. A pak už se jen rozloučit a vyrazit autem zpět do Srinagaru, který byl po sněhovém přívalu místy po kolena zaplaven vodou. Tam jsme strávili poslední noc, ráno se vydali na krátkou okružní jízdu městem proloženou exkurzí ve výrobně koberců a slavných kašmírských plédů a zastávkou na místním trhu, a pak nás už čekala jen dlouhá cesta domů: neskutečně zacpané srinagarské letiště, zpožděná vnitrostátní linka pilotovaná učněm, boj o setrvání v letadle a hlídání bagáže na mezipřistání v Dillí, tradiční diskuse a smutné oči nad nadváhou zavazadel, poslední nádech voňavého bombajského vzduchu, poslední bídísko, nablýskaná paluba švýcarského letounu a po rychlém nočním letu „sterilní” curyšské letiště. A posléze Praha… Doletěli jsme podle plánu, načas, se všemi zavazadly. V Kašmíru jsme nechali Zájovo rozbité prkno, každý něco ze své výbavy coby dar pro našeho průvodce Shabira a hlavně docela velký kus svého srdce. P.S.: V posledních dnech našeho pobytu v Gulmargu jsme se dostali nahoru na vrchol už jenom jedinkrát, ještě před onou velkou sněhovou kalamitou. Jízda exkluzivním prašanem

nás okradla všechny o rozum, Robin zmizel a sjel celou horu na jeden zátah, my si užívali bez přehánění svůj životní sjezd po panenském hřebenu v lehoučkém sněhu, který odpouštěl chyby, nenutil svaly k interakci a nevyžadoval dodržování rychlostních limitů. Bylo to splynutí s živly – podivným šamanským tancem se přesouváme v prostoru a čase. Jako by ta poslední jízda byla pozvánkou k brzké příští návštěvě. Jen co jsme sjeli k mezistanici, zatáhlo se tak, že už si nahoru nikdo netroufal. Vůli himálajských bohů jsme respektovali. Jejich pozvánku však nosíme neustále při sobě…

JELIKOŽ TOLIK DOJMŢ SE DÁ TĚŽKO VMĚSTNAT DO JEDNOHO ÿLÁNKU, DO DALŠÍHO SNOW JSME PŐIPRAVILI JAKÉSI THE BEST OF SCOTT SNOWEXPEDITION KASHMIR, OBRAZOVOU A TEXTOVOU GALERII NEJZAJÍMAVĚJŠÍCH CHVIL A ZÁŽITKŢ Z INDIE.

VÍCE INFORMACÍ O GULMARGU NAJDETE NA WWW.SKIHIMALAYA.COM



FREERIDE

74

HONZA SI TO DÁVÁ DO PUDRU

KAŠMÍR – FAKTA CESTA Do Srinagaru se musí letět přes Dillí, kam z Prahy létá jen Aeroflot přes Moskvu. My volili trochu okružní trasu Praha–Curych–Bombaj (SWISS) a Bombaj–Dillí– Srinagar (Air Sahara). Na této vnitrostátní lince operuje několik lokálních společností a letadla ve Srinagaru přistávají asi pětkrát za den. Našli jsme jediný způsob, jak letenku zarezervovat z Česka, a to přes kancelář Air France, z cenových důvodů jsme to ale riskli a koupili vnitrostátní letenky až na místě (asi čtyřikrát levněji). Pozor, nemusí to nutně vyjít, letadla bývají plná! Doprava z letiště do Gulmargu je možná taxíkem nebo autobusem, což může být velmi zajímavé z hlediska kulturního, ale krajně nepohodlné – běžně se jezdí na střeše a ve visu kolem autobusu. Společnosti, které zajišťují pobyty v Gulmargu, mají k dispozici auta a doprava z letiště a na letiště je v ceně pobytu. JAZYK V Kašmíru mluví vlastním jazykem (kašmírsky), který je uznán indickou ústavou, ale nemá status státního jazyka. Těmi jsou urdština a angličtina, která je pro nás podstatná. Lze se jí v podstatě všude pohodlně domluvit. Základy k nezbytné komunikaci ovládá téměř každý. SEZÓNA Začíná někdy v půlce prosince, kdy je zde prý možné zažít nejlepší jěždění. Sníh si drží kvalitu a je nejmenší riziko lavin. Na Vánoce přijíždí obvykle hodně turistů, ale leden zase stojí za to. S blížícím se jarem se otepluje a narůstá lavinové nebezpečí. My jsme Gulmarg navštívili „až“ v březnu, a přesto to bylo výborné. Lyžuje se do dubna podle sněhu a počasí. „TIPS“ NEBOLI SPROPITNÉ Jsou nezbytnou součástí sféry služeb a dost často si o ně i nestydatě říkají zejména různé pomocné síly. V restauracích vzali, co jsme jim dali. Hotelový personál má tipy rád, ale není nezbytné respektovat všechna jeho očekávání. Vtipné bylo, když si šéf našich

průvodců, od kterého bychom vzhledem k jeho postavení nataženou ruku nečekali, nepokrytě řekl o lyžařský obleček… Nedostal ho. Nutno dodat, že ani to však nemělo vliv na jeho chování k nám během posledního dne našeho pobytu. Prostě to je zřejmě druh sportu, který provozují se zahraničními návštěvníky. VYBAVENÍ Pokud berete Gulmarg jako zastávku na delší cestě, máte možnost si vypůjčit vybavení, každopádně však doporučuju mít alespoň vlastní boty. Půjčovny jsou tady dvě. Jedna státní, která však za 250 INR nabízí výbavu mizerné kvality a využívají ji většinou jen ti, kdo se s lyžováním teprve seznamují na začátečnických svazích pod hotelem Highlands Park. Kashmiri Alpine Ski Shop nabízí i freeridové lyže (viděl jsem na skladě např. Salomon Pocket Rocket, Völkl Mantra, Fisher Big Stix a pár modelů od K2) za cenu 500 INR (11 USD) na den. Pokud do Kašmíru míříte čistě za sněhem, je lepší vzít si svou vlastní výbavu, na kterou jste zvyklí, i přes možnost určitých potíží s přepravou letadlem. Dost často sem míří filmařské týmy s profesionálními lyžaři a snowboardisty, kterým nečiní až takové potíže nechat zde při odjezdu své lyže. Pamatujte na to, pokud se sem vypravíte a máte možnost vzít si výbavu, které vám nebude líto. Lyžování je nad finanční možnosti drtivé většiny místních obyvatel a i průvodci jsou zčásti odkázáni na výbavu, kterou jim darují jejich klienti. STRAVA Kahva: Místní čajová specialita – zelený čaj ochucený skořicí, kardamomem a růžovým olejem. Do šálku se přidávají strouhané mandle a hodně se sladí cukrem nebo medem. Obvykle se pije po jídle místo moučníku, jelikož sladkosti nehrají v kašmírském jídelníčku žádnou podstatnou roli, jeho hlavní složkou jsou kuřata, skopové/jehněčí maso a ryby. Čistě vegetariánská jídla nejsou příliš častá, ale zelenina je nedělitelnou součástí masitých jídel. Famózní je kašmírský špenát, častý je květák a brokolice. Jako příloha vede jednoznačně rýže. Stravování v restauracích je levné a kašmírské jídlo je vy-

nikající, přesto je třeba mít se na pozoru, vybírat si lepší podniky a dodržovat základní pravidla pro stravování v exotických zemích. Jídlo je přece jen jiné, než na jaké jsme zvyklí. Voda v Gulmargu je pitná, celou dobu jsme pili vodu z kohoutku a vše proběhlo bez známek narušení rovnováhy organismu. Základní potraviny lze nakoupit v Tangmargu (z Gulmargu 13 km autem nebo 4 km na lyžích či pěšky). V Gulmargu je také tržiště, ale s daleko menší nabídkou, např. ovoce a zelenina chybí úplně. Mimořádnou událostí byla večeře u místních lyžařských průvodců, kteří bydlí v malém, ale čistém a útulném restaurantu Lala. Kapacita hospůdky odpovídala počtu nocležníků, přesto nás pozvali na pravou kašmírskou večeři, která obsahovala pečené kuře, masové koule ze skopového masa zvané rista a další skopové „variace“, jako například kabab, což je obdoba našich klobás, zeleninovou rýži, a já nevím, co ještě. Pro všechny to byla taková malá slavnost, ačkoli jsme jedli více méně sami. Byť (snad jen dočasně) je tamní horský průvodce a lyžařský instruktor doslova tím posledním článkem v příjmovém řetězci průvodcovských společností a doputuje k němu jen zlomek z utržených financí, jakoukoliv odměnu za jídlo odmítli. Což je typickou ilustrací filozofie Kašmířanů a jeden z kontrastů zdejšího života. Pivo není až tak špatné, ale jedna láhev stojí 200 rupií, tedy v českých asi stovku – což je v místních poměrech skutečně hodně. Alkohol není v Kašmíru zrovna častým zjevem, ale probil se už i do muslimské obce, například náš guide Shabir se mu nebránil a když jsme ho pozvali na sklenku skotské, nejen že neodmítl, ale způsobil v lahvi celkem slušný vír. Výjimečný výstřelek to nebyl, v létě totiž Shabir řídí náklaďák a podle jeho slov si poměrně dost řidičů krátí čas s lahví v ruce. Prý pro lepší soustředění a bezpečnější jízdu. Obecně se však dá říct, že zde alkohol není příliš populární. Rozhodně ne tolik jako v našich zeměpisných šířkách. Pakliže člověk bez uvolnění mysli chemickou cestou nevydrží, je lepší se spolehnout na prostředky tamní kultuře vlastní. Hašiš není drahý a s jeho dostupností nejsou problémy.




77

Za časů Sovětského svazu byla návštěva Ruska opravdu silným zážitkem. Ruská vášeň pro řádné zajištění bezpečnosti spolu se zálibou v papírování dělaly z celní a pasové kontroly noční můru zbytečného zdržování a neschopnosti. Ale od dob Železné opony se toho hodně změnilo – jak v Rusku, tak ve světě. Nejenže Rusové už do značné míry přestali při příletu do Moskvy praktikovat taktiku zdržování, mezitím nově nastalá situace ve světě změnila návštěvu letiště ve Spojených státech, Londýně a mnohých dalších západních zemích ve věrnou kopii paranoie a bezpečnostního běsnění, které dřív znepříjemňovaly život návštěvníkům ruských letišť. V současnosti probíhá provoz na ruských letištích často hladčeji než na mnohých západních. Můj let z Mnichova vedl nejprve na severovýchod do Moskvy, přestože Soči se nachází u Černého moře v jižním Rusku, o kus jižněji než Mnichov. Ale co naplat, většina letů do ruských měst vede přes Moskvu. Mohlo by se zdát, že tato oklika je zbytečná, ale tak úplně tomu není, zvlášť pokud jste v Moskvě ještě nikdy nebyli. Jednodenní (i vícedenní) přerušení letu opravdu stojí za to. Já jsem se tam setkal se svými přáteli a společně jsme vyrazili na poznávací cestu centrem Moskvy. Jako většina ostatních jsme začali v metru, které byste v Moskvě rozhodně neměli vynechat. Zatímco v Londýně jsou největší atrakcí podzemky nejspíš reklamy na stěnách a v New Yorku graffiti, v Moskvě jsou stanice podzemní dráhy vlastně muzeem s mozaikami a sochami z časů Stalinovy éry. Metro není jediné, v čem Moskva obstojí ve srovnání se Západem. Rudé náměstí je impo-

RUDÉ NÁMĚSTÍ

VŠECHNY LETECKÉ CESTY DO KRASNÉ POLJANY VEDOU CHTĚ NECHTĚ PŐES MOSKVU. ALE TA ZA PŐERUŠENÍ LETU STOJÍ.

zantnější než Time Square v New Yorku nebo Piccadilly Circus v Londýně a snese srovnání s náměstím sv. Marka v Benátkách. S chrámem sv. Vasila Blaženého směrem na jih, Leninovým mauzoleem na západní straně náměstí a obchodním domem GUM naproti může návštěvník ve středu Moskvy strávit spoustu hodin. Hned za chrámem sv. Vasila se z mostu přes řeku Moskvu otvírá výhled na nádheru Kremlu. Povídá se, že lesk a pompa nočního života v Moskvě jsou srovnatelné se září zlatých kupolí Kremlu. My jsme se však chtěli co nejrychleji dostat na lyžařské svahy, takže odhalení této tváře Moskvy musí počkat až do naší příští návštěvy.

Palmové městečko Soči je dlouhé úzké město rozkládající se mezi Černým mořem na východě a hustě zalesněnými kopci na západě. Procházka odhalila, že je to zelené město plné parků a středomořské flóry. Převládají citrusy, smrky a palmy, s jemnou příměsí tropického bambusu a banánovníků. Takovou vegetaci jsem ve městě usilujícím o pořádání zimních olympijských her věru nečekal! Ale abych byl spravedlivý, hry se mají konat v Krasné Poljaně, nacházející se v nedalekých horách 45 minut jízdy od letiště. Cestou jsme mohli na vlastní oči vidět, že během posledních let se toho kvůli kandidatuře


FREERIDE

78

KRASNA POLJANA, L. P. 2007

DOMY JSOU VĚTŠINOU STARÉ A ZCHÁTRALÉ, A NAVÍC VYPADAJÍ NEDOKONÿENĚ. TO JE ALE PRO RUSKÉ VESNICE ZCELA TYPICKÉ. STAVBA DOMU JE CELOŽIVOTNÍ ZÁLEŽITOST. na konání olympijských her hodně změnilo. Sotva jsme vyjeli ze špinavého starého letiště, minuli jsme nové hypermoderní, které vypadalo zcela dokončené, jenom ještě ne v provozu. Všude po městě visely transparenty oslavující Soči jako kandidátské město a podél hlavní silnice se táhly doslova tisíce billboardů s lyžaři, snowboardisty a hokejisty, což olympijské téma ještě víc posilovalo. Mezi olympijskou propagandou byly roztroušeny i poutače s možnostmi heliskiingu a reklamy na nové možnosti v oblasti realit. Čas od času jsme cestou do Krasné Poljany zahlédli úseky staré klikaté silničky, která byla nahrazena teprve nedávno. Dřív to tam trvalo dvě hodiny.

Jeřáby mezi vlnitým plechem Základem Krasné Poljany je typické ruské horské městečko. Není zrovna krásné, ale je osobité. Domy jsou většinou staré a zchátralé, a navíc vypadají nedokončeně. To je ale pro ruské vesnice zcela typické. Stavba domu je celoživotní záležitost – někdy i záležitost dvou až tří generací. Z valné části jde o výstavbu svépomocí. Člověk je dlouho v práci a pak ještě musí v tom málu zbývajícího volného času zvelebovat svůj dům. Jakmile se dům stane obyvatelným, kosmetické nedostatky se odstraňují, až když to čas a peníze dovolí. Ubytování jsme si zařídili právě v takovém domě. Nocleh se snídaní a přiležitostně i večeří nás stál patnáct eur za osobu. Za nějaký ten rubl navíc nás domácí vozil k vlekům a zpátky, a vůbec kamkoli jinam jsme ve městě potřebovali. Dům byl ještě z komunistických časů. Byl neomítnutý, z šedých cihel, nikdo se nikdy neobtěžoval s omítkou a barvou. Obdobné rysy nedokončenosti byly i uvnitř domu. Na většině zdí byl nenatřený sádro-

karton. Třetina stropu v kuchyni byla krásně obložená borovicí, na zbývající části mezi hrubě opracovanými fošnami čouhala tepelná izolace. Zábradlí schodiště bylo jenom z poloviny hotové a v pokojích ze stropu zpravidla visel holý drát s žárovkou na konci. Když jsem u sebe chtěl rozsvítit, musel jsem většinou ještě bouchnout do zdi vedle vypínače, aby do žárovky začala proudit elektřina. Na druhou stranu teplé vody byl dostatek, v domě bylo teplo a naši domácí byli také vřelí. Kostěj a jeho žena Gylja pro nás připravovali různá domácí ruská jídla, mezi jinými bliny s ostružinovou marmeládou, pelmeně a pilaf. A protože se přítel Jean Michel dobře domluví rusky, kolem kuchyňského stolu se často živě hovořilo. Na okraji Poljany, mezi samotnou vesnicí a lyžařskými vleky, byly jasné důkazy nedávné proměny a obrovské propasti mezi bohatými a chudými. Hned za domem, kde jsme bydleli, je hotel SAS Radisson Lazurnaya Peak Hotel, kde bydlí mnoho zákazníků heliskiingu. Byl postaven v roce 1997 jako jedna z prvních budov stavebního boomu, který je teď na svém vrcholu. Tato luxusní moderní stavba kontrastuje se střechami ze zrezavělého vlnitého plechu polorozpadlých příbytků přes ulici, a mě při tom napadají myšlenky na budoucnost místních lidí, kteří ve vesnici žijí už po generace. Budou tu ještě za dvacet let, nebo je rostoucí ceny spojené s vývojem na realitním trhu donutí své domy prodat a odstěhovat se jinam? Během 10minutové cesty k vlekům byly všude kolem vidět jeřáby na stavbách nových hotelů a bytových domů, které vyplňují donedávna volný prostor mezi vesnicí a horou s lyžařskými svahy. Míjeli jsme taky novou kabinovou lanovku, kvůli které ještě bude muset být v lese vysekáno pár sjezdovek.

Na chalupě u Putina Konečně jsme u výchozí stanice vleků. Tady zas až tolik důkazů modernizace k vidění není. Fronta se začíná tvořit už půl hodiny před tím, než se rozvrže stará dvousedačka. O přeplněných víkendech, když přijedete v nevhodnou denní dobu, můžete čekáním na vlek strávit prý i pár hodin. Spousta lyžařů měla na zadku čtvercový kus gumy připevněný kolem pasu, který používali jako izolační podložku během cesty vzhůru kaskádou sedačkových lanovek. Byl slunečný den, tak jsme se rozhodli bez této přídavné ochrany obejít. Asi v půlce prvního úseku sedačky jsme minuli velkou daču, patřící prezidentu Putinovi.


79

Krasnaja Poljana je úchvatné lyžařské středisko, to se musí nechat. Ale něco úplně jiného je otázka, jestli je to místo vhodné pro pořádání zimních olympijských her. Mnohem vhodnější by asi byla pro závody v extrémním lyžování. Poljana je totiž ruskou odpovědí na francouzské středisko La Grave či italské středisko Alagna. Čtyři navazující dvousedačky lyžaře vyvezou 1 688 výškových metrů nad město. Horní vlek vede po ostrém hřebenu a není pro slabší nátury. Z vrcholu nevede žádná sjezdovka. Kam až oko dohlédne, se od horní stanice táhne sněhová převěj. Na jednom dvou místech ji prostoupilo dost lyžařů na to, aby se tam dalo sjet. Všude jinde se ale na 45stupňový svah dostanete leda seskokem nebo straverzováním návěje. Hned u vleku vznikl kvůli tomu, že asi týden nesněžilo, uježděný boulový svah. Dál na západ je řada kuloárů, které ústí do dlouhé lavinové rokle. Jean Michel trval na tom, že právě tady musíme začít prozkoumávat zdejší freeridový ráj. Ale nebyl to nejšťastnější nápad. Jean Michel byl poprvé v Krasné Poljaně před pěti lety, v době, kdy byla ještě zcela neznámá. Ale díky vzrůstající popularitě freeridového ježdění a faktu, že po internetu se informace šíří rychlostí stepního požáru, se zvěst o něm rozkřikla. Pustili jsme se jedním z nejprudších kuloárů a stihli udělat asi jenom tři oblouky v neporušeném prašanu před tím, než jsme narazili na stopy. A bylo čím dál hůř. Stopy z ostatních výše položených kuloárů ústily do hlavní rokle, kde se smíchaly s rozbitým sněhem a pozůstatky lavin. Když jsme se chůzí a traverzováním konečně dostali zpátky na sjezdovku, byl jsem tak vyčerpaný, že se mi jediná sjezdovka v Krasné Poljaně jevila atraktivnější než veškeré freerido-

1 688 VERTIKÁLNÍCH METRŢ

TAK VYSOKO NAD MĚSTO STOUPAJÍ ÿTYŐI NAVAZUJÍCÍ DVOUSEDAÿKY. TATO NEJVYŠŠÍ VEDE PO OSTRÉM HŐEBENU A NENÍ PRO SLABŠÍ NÁTURY. Z VRCHOL U ANI NEVEDE ŽÁDNÁ SJEZDOVKA.


FREERIDE

80

PRAŠAN NEMIZÍ I KDYŽ BYL SKORO TÝDEN STARÝ, BYL POŐÁD VELMI KVALITNÍ. ÚPLNĚ NÁM ŠLA HLAVA KOLEM, JAK SE PŐED NÁMI OTEVÍRALY STÁLE NOVÉ A NOVÉ LINIE PRO NÁŠ SLALOM MEZI STROMY. vé možnosti. Sjezdovka byla zdejšími rolbami skvěle upravená a mě bavilo se ve zbytku dne trochu povozit. Dalším vysvobozením po dopoledním martyriu byla hospoda a restaurace Munchhausen u spodní stanice vleků. Pár piv dobře promaže jazyk, a tak mi hospodské prostředí umožnilo dát se do řeči s jedním pravidelným návštěvníkem Krasné Poljany. Zeptal jsem se Borise, co si myslí o olympiádě. V jeho odpovědi zazněly i některé z mých obav. Doufal, že jeho „domovské středisko“ se nestane jejich pořadatelem, protože se obává, že olympijské hry změní charakter i klientelu střediska. Taky se obával, že veškerý zisk skončí v rukou několika málo lidí, místo aby přispěl k rozvoji celého společenství, a navíc povede ke všeobecnému zdražení. Zeptal jsem se, jestli ho můžu citovat s uvedením jeho plného jména, ale nesvolil k tomu. „Omlouvám se,“ řekl, „ale jsem tu celkem známý. Kdyby někdo přišel na to, že jsem veřejně řekl něco proti olympiádě, možná bych si ani nemohl koupit permanentku.“

Ruská Aljaška Vydatný spánek mi do žil vlil dost energie a odhodlání, abych se nazítří vydal do dalšího souboje s volným terénem v Krasné Poljaně. Řízením osudu jsem narazil na ideálního prů-

vodce. To ráno jsem totiž nasedl na dvojsedačku spolu s Olegem Krivcovem. Jako většina ruských pravidelných návstěvníků byl i on náležitě vybaven – měl batoh, lavinový vyhledávač, přilbu a široké freeridové lyže. Poprvé jsem v bývalém Sovětském svazu lyžoval na začátku devadesátých let, kdy ještě většina ruských lyžařů stála na bulharských lyžích značky Mladost. Ale ty dny jsou už dávno pryč. Teď nejenže má většina lyžařů zcela moderní vybavení, ale snad všechny naplno zasáhla freeridová revoluce. Spousta středně pokročilých lyžařů, kteří měli být na carvingových lyžích, kroužili na širokých freeridových lyžích. Dostat se až nahoru pomocí všech čtyř vleků trvá skoro hodinu, což je doba plně dostačující k položení dobrých základů přátelství. Když jsme vystupovali z posledního vleku, bylo mi jasné, že s Olegem si padneme do noty. Oleg je dlouholetý vrcholový manažer, který se před pěti lety zamiloval do lyžování, freeridingu a Krasné Poljany. Postupně dospěl k názoru, že mu práce nedovoluje věnovat dost času jeho velké zálibě. Tak si ve čtyřiceti letech vzal na začátku lyžařské sezóny volno ze svého zaměstnání s platem 10 000 dolarů měsíčně a vyměnil dopravní zácpy a shon v Moskvě za poflakování se na

lyžích v Poljaně. Říkal, že si není úplně jistý, jestli se v dubnu do práce vůbec vrátí. Prostě ho to chytlo. Nahoře nám Oleg ukázal měřicí tyč, podle které dosud napadlo celkem kolem 3,5 metru sněhu. Takže situace tady byla zcela odlišná od střední Evropy. Byla půlka února a celé Alpy trpěly setrvalým nedostatkem sněhu. Sněžná děla v Rakousku, Itálii a Francii chrlila, seč mohla, aby aspoň sjezdovky byly sjízdné, zatímco volné lyžování bylo ve většině alpských středisek zcela nemožné po celou sezónu. Zatímco Alpy a značná část Severní Ameriky trpěly nedostatkem sněhu, tady byla i samotná vesnice, ležící v nadmořské výšce pouhých 550 metrů, pokrytá asi metrovou sněhovou vrstvou. Toto prostředí mi dokonce na pár dní dovolilo zapomenout na strach z globálního oteplování. Důvodem je skutečnost, že mikroklima Krasné Poljany je lyžařům velmi příznivě nakloněno. Mraky přesouvající se přes Černé moře nasávají vlhkost, kterou pak v podobě bělostných srážek odloží na prvním pohoří, na něž narazí. Rozhlédl jsem se po krajině. Směrem na jihovýchod se Černé moře, navzdory svému jménu, zlatě lesklo v zářícím slunci. Přímo pod námi, směrem na sever, bylo vidět modré střechy další lyžařské vesničky v bočním údolí,


81

SMĚREM NA VÝCHOD

BYL KOTEL VELKÝ JAKO NA ALJAŠCE. OLEG NÁS VEDL PO HRANĚ PŐEVĚJE PRÁVĚ TÍMTO SMĚREM. TRAVERZEM VE VYSOKÉ VÝŠCE JSME SE DOSTALI DO ÿÁSTI HRANY, KTEROU SE NIKDO NEODVÁŽIL SPUSTIT, A TAK SE PŐED NÁMI OTEVÍRALA ŠIRÁ POLE NEPOSKVRNĚNÉHO SNĚHU.

pouhých pár minut jízdy od výchozí stanice vleků. A směrem na východ byl kotel velký jako na Aljašce. Oleg nás vedl po hraně převěje právě tímto směrem. Spustil se na místě bez jinak povinného seskoku a my jsme vyrazili za ním. Traverzem ve vysoké výšce jsme se dostali do části hrany, kterou se nikdo neodvážil spustit, a tak se před námi otevírala širá pole neposkvrněného sněhu. Spojil jsem hezkou řádku oblouků v prašanu a začal jsem se cítit připravený na druh lyžování, kterým je Poljana nejznámější – lyžování mezi stromy. Krasnaja Poljana leží v celkem nízké nadmořské výšce, dosahuje do 2 238 metrů nad mořem, a tak kousek pod terénním kotlem začíná bukový a platanový les. Pokud je lyžování mezi stromy vaší touhou, dosáhnete tady, v místech, kde se Kavkaz začíná zvedat od Černého moře, nirvány.

Lesy se rozkládají na velmi prudkých svazích a mezi stromy je dostatek prostoru. I když byl prašan skoro týden starý, byl pořád velmi kvalitní. Úplně nám šla hlava kolem, jak se před námi otevíraly stále nové a nové linie pro náš slalom mezi stromy. Skoro to vypadalo, že les nikdy neskončí, ale Oleg nás upozornil, že se budeme muset dlouhým traverzem začít vracet k vlekům. Oleg byl naším průvodcem pro několik dalších kol, pokaždé jsme se spustili jinudy a narýsovali nové křivky v lese. A nakonec jsme opět skončili v Munchhausenu. Rozhovor se jako obvykle stočil k olympijským hrám. Oleg mi vyprávěl, že kvůli kandidatuře byly v Krasné Poljaně na ubytování v soukromí zavedeny jisté požadavky na kvalitu a stanoveny minimální ceny. To by mohlo způsobit, že místní lidé, včetně našich domácích, se na turistickém ruchu vůbec nebudou smět podílet. Nebudou prostě mít dost peněz na to,

aby své domy uvedli do souladu s požadovanými standardy. Oleg taky vyslovil obavu, že místní atmosféra padne za oběť při rozvoji areálu, který z této horské vísky může udělat sterilní lyžařsko-průmyslový klon. „Rozhodně si přeju, aby Krasná Poljana pořadatelství nedostala,“ povzdechl si. Vzpomněl jsem si na rozhovor, který jsem včera vedl s Borisem. Z obou jsem cítil podobný strach, jaký prostý ruský člověk zažíval před všemocnou KGB, komunistickou stranou, politbyrem. Diktatura ještě neskončila. Jenom se přetavila do nové podoby – strachu z ruské mafie, oligarchů a právního prostředí, ve kterém si můžou přizpůsobovat nebo porušovat pravidla, jak se jim zachce. Sdílel jsem s Olegem jeho pocit bezmoci. Taky jsem propadal kouzlu Krasné Poljany a zneklidňovala mě představa, že by se měla během několika málo let zásadně změnit.




E AZÍT VYR ! NEŽ R O

H DO






89

MICHALOVA KLASICKÁ POZICE V PRVNÍ ZATÁÿCE – #1

V trénincích se našim dařilo, trať byla podle Marka výborně připravená, a to i přesto, že se jednalo o jarní sníh. Nechyběla ale ani velmi technická a poměrně těžká místa. Po následném strečinku, kompenzačních cvičeních a videotréninku byl náš tým natěšený na kvalifikaci. Těžkou hlavu jim dělalo jediné – jak namazat? Přestože teploty nebyly nízké, panoval tam nezvykle suchý vzduch (6 %). Alchymie mazání je skutečně náročná a naši ji dělají intuitivně. Jelikož nemají žádného speciálního servismana a své zkušenosti získávají zčásti praxí a zčásti čerpají z rad zkušenějších, připomíná jejich počínaní pohádku o tom, jak kočička s pejskem pekli dort. Trošku toho, trošku toho…. Na jedno prkno se maže až šest vrstev vosků a pošilhávat a hledat radu někde jinde se nevyplácí. „Mazání je skutečně tajné a servismani mají nacpané krabičky úplně jinými vosky, než jaké používají. Nejen, že takto matou a mění druhy, ale také značky,“ přiblížil Marek. Jak dodal, tentokrát zase nezbývalo nic jiného než kouzlit. O pomoc se také spojili se skicrossařem Tomášem Krausem a jeho trenérem Láďou Augustou, který měl právě zkušenosti s mazáním za suchého a přitom teplého vzduchu. A tak zatímco jsou ostatní závodníci na masážích a servismani jim připravují prkna, naši reprezentanti stojí někde v garáži a mažou

3 až 4 hodiny prkna. Jsou nejen závodníky, ale i sami sobě servismany. Nehledě na to, kolik peněz promažou. „Na jeden závod se promaže třeba 5 000 Kč. Maže se ještě mezi jednotlivými jízdami a přidává se třeba krabička prášku, která stojí 3 500 Kč,“ nastínil cenové relace trenér. Závodní namazané prkno se pak opatruje jako oko v hlavě – je to mazlíček, který se skutečně sveze jen několik set metrů. Dokonce ani nahoru na vleku na něm snowboardisté nejezdí. Sázka do loterie (= mazání) sbx týmu vyšla a Češi se mohli pochlubit super výsledkem – kluci obstáli v konkurenci více než sedmdesátky závodníků z 24 států světa. Jak Majkl, tak Baki prošli kvalifikací! Klárka Koukalová měla smůlu hlavně technického rázu. Před první tréninkovou jízdou se zjistilo, že má zlomené již druhé vázání a na obě kvalifikační jízdy i oba závody jí zbývá pouze jeden kus. Tento hendikep byl skutečně nepřekonatelný, protože musela jako jediná závodnice SP absolvovat všechny jízdy na jednom prkně. I s těmito problémy se jí nakonec podařilo v obou závodech obsadit pěkné 19. a 20 místo. Druhý den pracují nervy kluků při závodech. Majkl se na trati cítil dobře a jistě. „První jízda byla super, na konci dělám trochu chybu, ale postupuji. Druhá jízda to samé, ale postup. V semifinále jsem si to mastil celou dobu první a v poslední zatáčce jsem se trochu ťuknul

s Kanaďanem a dva závodníci mě předjeli. Asi o 30 cm. V malém finále mi chyběla motivace a jel jsem si bezpečně pro 7. místo,“ přiblížil dramatické chvilky Majkl, který nedá dopustit na české, olympiádou protřelé LTB prkno. Na českém prkně (loňské novince od Sportenu) jezdí i Baki, který popsal svou jízdu následovně. „Trať mi přišla na začátku hodně technická – bouličky, přeskoky. Trenér to se mnou ale vloni hodně piloval, takže se mi to hodilo. Pak byla pasáž, kde se při velké rychlosti vjíždělo do jedné klopenky a následoval skok. Byl jsem překvapený, jak mi to vyšlo a že jsem konkurenceschopný.“ Dvanácté místo pro sportovce, který vstoupil teprve vloni do seriálu SP a tentokrát ještě pod antibiotiky, je velký úspěch. Po jednodenní přestávce, kdy si sotva naši borci stačili oddechnout a načerpat síly, je čekal na chilské trati i druhý závod SP. Kvalifikace se opět vydařila a Majkl i Baki si zajistili bezpečný postup. V druhé jízdě dosáhli na setinu stejného času (58:15) a seřadili se na 16. a 17. místě. Na výsledku by rozhodně nebylo nic špatného, kdyby to podle postupového klíče závodů SP neznamenalo, že svou první finálovou rozjížďku pojednou spolu – zároveň proti sobě a přitom do čtveřice vyfasují vítěze kvalifikace a jedničku předchozího závodu, tuto sezónu ještě nikým nepředjetého Nora Stiana Sivertzena.





93

JÍZDA DOMŢ

PO NĚKOLIKA HODINÁCH VÝŠLAPU Z OBERALPASSU NA VRCHOL PAZOLA STOCK (2 740M) NÁSLEDUJE SKORO HODINOVÝ SJEZD PŐÍMO DO ZÁKLADNÍHO TÁBORA VE VESNIC I TSCHAMUT. NA FOTCE SI CESTU Z „PRÁCE“ UŽÍVÁ JEDEN Z HORSKÝCH VŢDCŢ MAREK CERMAN . FOTO: DAVID HORVÁTH

LESNÍ POROSTY

JSOU K MÁNÍ PŐEDEVŠÍM V OKOLÍ ANDERMATTU. SNĚHOVÉ POLŠTÁŐE JE VŠAK MOŽNÉ ROZPRAŠOVAT JEN VEL ICE POTICHU. RUŠENÍ ZIMNÍHO KLIDU NELIBĚ NESOU PŐEDEVŠÍM MÍSTNÍ KAMZÍC I. DOPORUÿENÍ – ZAMĚŐIT, NALAJNOVA T A ZMIZET ;-) FOTO: DAVID HORVÁT H, JEZDEC: HONZA MARŠÍK (BACKCOUN TRY CAMP 2006)

POWDER ZONE = SAFETY FIRST

Profesionální lyžaĜské a servisní centrum v Praze

www.montanasport.cz



.... .... .... .... ... ... ... .... .. .... ... ....... ... ....... .... ....





Vrcholový hőeben Piz San Gian

CORVIGLIA ST. MORITZ–CELERINA • 100 km velice kvalitně upravovaných sjezdovek • dějiště MS a OH, naposledy v roce 2003 • 23 lanovek a vleků, zajímavostí je vláček ze St. Moritz na plató Corviglia • pro MS 2003 navrhl B. Russi novou sjezdovku se startovní plošinou, po startu nejprudší svah ve SP • nekonečné, široké a prudké svahy – ráj carvingu • freeridové hangy z Trais Fluors • více na www.bergbahnenengadin.ch

na nižší úrovni. Přes další bezejmenný vrchol a následný plochý hřeben přicházíme s lyžemi na batohu na nevýrazný vrcholek Piz San Gian.

Dlouhý a technický sjezd Sjezd představuje zpočátku prašanovou idylu, leč po průjezdu skalami navazuje stinná pasáž s náročným, místy krustovitým sněhem. Dostáváme se na rozcestí, odkud můžeme buď ještě kousek stoupat ke svahu Laviner Grande nebo jednoduše pokračovat doleva. Volíme jistější, západní svah zalitý sluncem. Nevítá nás prašan, ale střídavý, místy opět přemrzlý sníh, vyžadující jemné, citlivé zacházení. Je příjemné, že se po chvíli krusta opět mění v žlábek plný sice těžšího, ale stále ještě prašanu. Jízda notně ubírá sil, leč plní euforie se vlníme až ke sjezdovce, po níž dokončujeme sjezd až na okraj Svatého Mořice. PIZ SURLEJ A PIZ SAN GIAN bus: Celerina/St. Moritz–Surlej lanovka: Surlej–Corvatsch Mittelstation nebo Bergstation (popř. lanovkou na Giand Alva, v provozu od 11.00) túra: Stüvetta Giand Alva–sedlo 2984–Piz Surlej–Piz San Gian–P. dal Ova Cotschna–St. Moritz Bad nocleh: Inn Lodge v Celerině (www.innlodge.ch) vrcholy: Piz Surlej 3 188 m a Piz San Gian 3 134 m převýšení: 900 m, 1400 m čas: 5–7 hod. náročnost: středně až více náročné po stránce techniky sjezdu i orientace

CORVATSCH–FURTSCHELLAS SURLEJ–SEGL MARIA • špičkové panorama 360 º z horní stanice lanovky (3303 m n. m.). • vysokohorské lyžování na ledovci Vadret Corvatsch • každý pátek Corvatsch Snow Night – nejdelší lyžování ve Švýcarsku pod umělým osvětlením (5 km, provoz od 19 do 22 hod.). • 14 lanovek a vleků, 23 sjezdovek • Corvatsch – převládají prudké svahy pro sportovní styl jízdy • Furtschellas – řada širokých sjezdovek pro rodinné lyžování • Ideální pro kombinaci sjezdovky–běžky (po dopoledním sjíždění skvěle upravených svahů možnost odpoledního „vyjetí únavy“ v dokonale vyfrézovaných stopách na jezerech Sils a Silvaplana). • více na www.bergbahnenengadin.ch

SVATÝ MOŘIC • ojedinělá metropole zimních sportů • všechny aktivity na malém prostoru • na břehu jezera Lej Murezzan • dějiště zimní olympiády v letech 1928 a 1948 • pořadatel SP a MS v mnoha disciplínách – alpské a klasické lyžování, boby, sáně, skeleton • díky vysoké nadmořské výšce, kvalitním terénům a výbornému zázemí je vyhledávaným tréninkovým střediskem • vynikající podmínky pro běžecké lyžování • na zamrzlém jezeře Lej Murezzan každoroční velmi prestižní závody ve skijöringu • noblesní centrum s luxusními butiky a kavárnami • místo zrodu hotelnictví v horách • více na www.stmoritz.ch




Foto: Zermatt Tourism

Foto: 2 x Petr ÿapek Cecek

ORBIS PICTUS

102

ŠLÉPĚJE DĚJIN HISTORIE ZERMATTU SE UKRÝVÁ POD ZEMÍ, NEBO VLASTNĚ V PODZE MÍ. MUZEUM JE ZAVRTÁNO DVĚ PATRA POD POVRCH, ABY MĚL NÁVŠTĚVNÍK POCIT, ŽE SE NOŐÍ DO HLUBIN MINULOSTI. NEJSTA RŠÍ OBDOBÍ TEHDY UBOHÉ OSADY JE PŐIROZENĚ NEJNÍŽE – MŢŽET E SE PODÍVAT PŐÍMO DOVNITŐ DVĚ STĚ LET STARÝCH CHALUP S KAMEN NOU STŐECHOU, KDE VE SPOLEÿNÉ MÍSTNOSTI ŽILI, VAŐILI A SPALI VŠICHNI ÿLENOVÉ RODINY I S OVCEMI. TURISTICKOU ÉRU ZAPOÿ ALO ZDOLÁNÍ MATTERHORNU, KTERÉ NEPŐEŽILI ÿTYŐI ZE SEDMI ÿLENŢ BRITSKÉ EXPEDICE – K VIDĚNÍ JE JEJICH TEHDEJŠÍ VÝBAV A (KABÁTEK, „MOKASÍNY“, HŢL) VÿETNĚ OSUDNÉHO PŐETRŽENÉH O LANA. CO SE PŐESNĚ TEHDY STALO, ZŢSTÁVÁ ZÁHADOU, STEJNĚ JAKO OSUD KONKURENÿNÍ, ITALSKÉ VÝPRAVY. VSTUPNÉ: 10 CHF (OTEVŐENO DENNĚ 15–19 H) stál na prahu svého zlatého věku. Domorodí se tehdy rozhodli zachovat původní ráz vesničky alespoň tím, že do města zakážou vjezd autům se spalovacími motory, a v Zermattu od té doby bzučí jen elektrovozítka. Atmosféru staré vesnice připomínají ještě dřevěné budovy v centru nedaleko kostela, které se zachovaly jako skanzen, jinak se Zermatt postupně rozrostl v pěší město.

Ani město, ani vesnice Co je tedy Zermatt? Rozlohou určitě město, má i čilý dopravní ruch, ale stále se tu všichni obyvatelé znají a většina lidí chodí po svých. V plné sezóně jsou vůči domácím turisté a sezónní

pracovníci, často z Itálie či z Východu, v drtivé přesile. Turista obvykle nejvíce zápasí právě s dopravou – všude lze dojít pěšky, ale s lyžemi na ramenou a v přezkáčích to není žádný med. Město dvacítkou křižují taxikáři v „ještěrkách“ na baterky, jsou ovšem poměrně drazí (cca 35 CHF/jízda pro max. 4 osoby) a jejich spolehlivost připomíná známý nešvar české metropole. Kdo se ubytuje dále od nástupních lanovek, volí k přesunu obvykle malý elektro-skibus, který však ve špičkách nemá kapacitu pojmout všechny potenciální zájemce. Pěšky to nakonec není nejhorší a na jaře je to i pěkná procházka. Vzduch bez aut je opravdu voňavý jako málokde…

HOTELOVÉ TŘEŠINKY Zermatt má tři pětihvězdičkové hotely a čtyřhvězdičkových ještě sedmkrát více. A kromě nich ještě jeden designový hotel, který se hvězdičkami ani neobtěžkává. Nejpompéznější stavbou je právě on, hotel Omnia – futuristická budova, v níž nejlevněji složíte hlavu za tři a půl tisíce korun, ale běžně i za víc než deset tisíc. Otevřen byl v roce 2000 a sedm týdnů poté se mu zřítila střecha, dnes je po rekonstrukci za 20 mil. euro opět jako nový. Jeho americký koncept jej sugestivně líčí jako návrat ke kořenům, most mezi přírodou a civilizací nebo dialog mezi kulturami. Druhá nevšední stavba, eko-hotel Style, je naopak zcela nenápadná. Luxus není tak okázale cítit a své hosty hýčká i snahou neplýtvat – střechu má pokrytou solárními články, schopnými zabezpečit provoz bazénu, servíruje bio-produkty a využívá rekuperace.


ELEKTROMOBILY NEJDŐÍVE SE JIM BUDETE USMÍVAT, PAK VÁM MOŽNÁ UPIJÍ TROCHU KRVE, ALE NAKONEC SI ZVYKNETE. LEGRAÿNÍ A TITĚRNÉ VOZÍTKO NA ELEKTRICKÝ POHON VLASTNÍ KAŽDÝ ZERMATŘAN, KROMĚ TOHO JICH SPOUSTU PROVOZUJÍ TAXIKÁŐI. PROTÁHNOU SE I TAM, KAM BYSTE SE BÁLI NA KOLE. VOZÍTKA NEJSOU HLUÿNÁ, JEN BZUÿIVÁ, A TAK VÁS SNADNO VYLEKAJÍ ZA ZÁDY. STEJNÝ POHON A JEN O MÁLO VĚTŠÍ KAPACITU MÁ I VEŐEJNÁ DOPRAVA – SKIBUSY. JEDNA LINKA JEZDÍ PO HLAVNÍ TŐÍDĚ PODÉL ŐEKY A SPOJUJE VŠECHNY STANICE LANOVEK, DRUHÁ SE PROSMÝKÁ KOPCOVITOU ÿTVRTÍ WINKELMATTEN. NABITÁ BATERIE JIM VYDRŽÍ PODLE TERÉNU NA PĚT AŽ DVACET OKRUŽNÍCH JÍZD. V Alenčině říši divů Lyžařské terény obklopující Zermatt jsou francouzsky rozlehlé a pro lyžaře-kochače bezkonkurenční. Je to neopakovatelný zážitek, a to hlavně dík tomu, kudy sjezdovky vedou. Z centra města vyjíždí zubačka na Gornergrat, jehož jižní panorama od Monte Rosy přes Liskamm a Breithorn až po Matterhorn je ještě pohlednější než Eva Herzigová. Po mírně klesajícím hřebeni se nezáludně vlní širé sjezdovky, na nichž lze carvovat i s pohledem upřeným k okolním panoramatům. Ze spodního okraje města se metrem a kabinou dostanete na Rothorn, „čokoládovou“ vyhlídku na Matterhorn. Na planinách pod Klein Matterhornem

už sice jeho zub nepůsobí tak oslnivě, ale to vynahrazují kreace ledovce stékajícího po úbočí Breithornu. Do Zermattu je to 16 km sjezdu, vydat se můžete i po deseti- až dvanáctikilometrových svižnějších, i když ne tak „kochacích“ tratích do italské Cervinie.

Britský Špindl Zermatt je tradičně oblíbená britská destinace – od nešťastného zdolání „zubu“ až podnes. Nechybí ani v japonských programech cesty po Evropě, podobně jako Paříž nebo Praha. Neutuchající zájem o toto místo jej přirozeně nikdy nenutilo držet ceny při zemi. Společný lyžařský areál Zermatt–Cervinia už sice přišel o primát

nejdražšího alpského skipasu, ale za to vděčíme spíš slábnoucímu franku než zdejší cenové politice. Zermatt jako exkluzivní destinace nemohl zůstat bez architektonických specialit, jako je designový hotel Omnia nebo originální, ale laskavý Kulm Hotel na gornergratské observatoři. Rozpačitou novinkou je plánovaný luxusní hotel na Klein Matterhornu, jehož věž by měla vrchol „navýšit“ na novou čtyřtisícovku. Vedle pětihvězdičkových hotelů má Zermatt i poměrně levné turistické ubytování, kde se náklady na pobyt nevymykají tomu, nač jsme zvyklí třeba ve Francii. Ušetřit lze i pobytem v Täschi (na úkor dojíždění) nebo v Cervinii (na úkor genia loci), ale upřímně bych to nikomu nedoporučoval.

Foto: Petr ÿapek Cecek

103


Foto: Petr รฟapek Cecek

Foto: Petr รฟapek Cecek

ORBIS PICTUS

104

LEDOVCOVร PALร C

Pล ร MO U HORNร STANICE LANOVKY NA KLEIN MATTERHO RNU JE NENร PADNร PLECHOVร VSTUP DO LEDOVCOVร HO PODZEMร . PATNร CT METRลข POD POVRCHEM SE ROZKLร Dร SPLEล CHODEB S LEDOVร MI SKULPTURAMI, NAUรฟNOU EXPOZ ICร O LEDOVCI A PRลขHLEDEM DO LEDOVCOVร CH TRHLIN, NA Pล ร Nร LZE V โ PALร CIโ USPOล ร DAT Tล EBA OCHUTNร VKU Vร N.

ร ย ยบยผร ) ร 2ย ร ร ยนร Y ร ย ) ร ร ร

ยปร ยบยบร ยพยนยบย ยทร ร ร ยกย ร ร ร 0ยกย ร ร ร ร ร ยถยธ0ย ร ร ร ยกย ร ร (Wร ยพยธยบยกย ร ยถร ยพร ร ร 'ย ร ร ยทยถร ยบร 0ฤ


NEJHEZÿÍ VYHLÍDKA NA MATTERHORN

AŽ SI BUDETE CHTÍT POŐÍDIT FOTKU MATTERH ORNU, JAKOU MÁ KAŽDÝ POHLED V SUVENÝRECH, VYJEĐTE METREM NA SUNNEGG U A ÿERVENOU VISUTOU KABINOU NA ROTHORN. JEN ODTUD STOJÍ MAT TERHORN ÚHLEDNĚ JAKO POKŐIVENÁ PYRAMIDA – PŐESNĚ TAK JAKO NA ÿOKOLÁDOVÝCH TABULKÁCH A TOBLERONKÁCH. NA VRCHOLU MÁ KAŽDÁ Z VÝZNAÿNÝCH OKOLNÍCH HOR SVOU INFORMAÿNÍ TABULKU A KAMENNÝ ÚLOMEK „SAMA SEBE“.

KLEIN MATTERHORN

Foto: Radek Holub

– VYHLÍDKOVÁ PLOŠINA A PROJEKT PYRAMIDY

Na skoro čtyřtisícový skalní pahorek vede visutá kabina z Trockener Stegu nad jazykem a obřími séraky ledovce Theodulgletscher, která přistává jako orel skalní ve svém hnízdě v nitru hory – z výstupiště lanovky se vychází „ven“ stometrovým tunelem na opačné straně skalnatého vrcholu. Na samotný vrcholek této malé kopie Matterhornu si musíte vyšlapat po svých, ale na rozhled ové plošině litovat nebudete. Nejbližším horským velikán em je Breithorn se svým gigantickým sněhovým převise m, pak čelo Matterhornu a v dálce hřeben Mont Blanku ... Na plánech už se ale rýsuje pyramida, která by měla vrchol Klein Matterhornu „prodloužit“ o 117 metrů, aby její vrcholek čněl přesně ve výšce 4 000 metrů – základna by posloužila jako luxusní hotel, věž s výtahem pak jako velkolepá turistická atrakce.

Foto: Radek Holub

105



.... .... .... .... ... ... ... .... .. .... ....... ... ....... .... .......


108




111 E PIC ČE AWKRYLICL H AC OO

0 % W NÁ • 5 50 % UČE • OR A

P

DO

N CE - KČ 0, 79

E LYŽATCHC NU R L B TERÉ C S IR HO DRO ENY G LNÉ É JÁ RO Ž

O P N Á O V EVĚ CE • D • DŘ TRUK ČEN NÍ U ZÁ S R O Á O IT K OP Č. V KČ F D • V ,-

A ND S 00 BU ARUST 10 0TER VY) IC ŠNO LYES NÉ Š

A ND Y 00 BUANDST 10 0N VY C ŠNO NYLO NÉ Š PEŘÍ)

NA 90 CE 11 6

PE DY PO Á RO % DLE • P 100 (PO ČEN L • U A R C ITI OPO NA R D KČ CE •C

( PE DY RO 0 % DLE WN • P • 10 L PO YDO Á L ICA Í PO ČEN T I U R EN • C TEPL POR A A DO CEN KČ •Z

,-

90

69

,-

90

69

E N Y LYŽAXIOIX LYŽAŘOKN) TRMUTBORNÉ CARB Y T A I VÝ L (H ŽEN X NY RA PRO

EN H TEG E ) AM C EC VŠ D IN UK ENÁ H R RO ALTE OSTR LEHČ NÝC STI YŽE P • DU T K O IL ĚN (OD ÝM TVRD OST • • FI V A D RY NÉ VR EN PÁ ZDÍL ĚNÍ T Á C A V RO IVN ČEN Č D • VL RU ,- K O 90 OO PR DOP 22 6

Y OT LH I 000 KA ZIPPOST 10STER

Y) ŠV ŠN LYE NÉ DY PO PE RO 0 % ODLE NÁ P E • 10 L (P UČ • ICA OR RIT OP ENA Č D K C •C

,-

90

55

A ND BU NDY-TEX 000 I RE T 15 ER

O VY T S • G ŠNO LYES NÉ Š Y O PE OD % P DLE Á R • P 100 Y PO ČEN • HN RU ŠEC OPO ENA Č K D •V C

12

E LYŽATCHC NU R L B TERÉ C S IR HO DRO ENY G LNÉ É JÁ RO Ž

O P N Á O V EVĚ CE • D • DŘ TRUK ČEN NÍ U ZÁ S R O Á O IT K OP Č. V KČ F D • V ,-

NA 90 CE 11 6

0,-

59

Y OT LH Y KAMISTE-TEX15 000

OR ST TER VY • G ŠNO LYES NÉ Š DY PO EPE RO 0 % ODL NÁ P • 10 Y P ČE • HN RU ŠEC OPO ENA Č D K •V C

,-

90

63


Profesionální lyžaĜské a servisní centrum v Praze

www.montanasport.cz


Jak dosáhnout ještě lepšího zážitku z CARVINGU ? z chcete vést lyže jednodušeji do oblouku? z chcete aby Vám lyže v oblouku lépe držela? z chcete jednodušší točivost Vašich lyží? z chcete vytunit Vaše lyže, nebo snowboard? Jednoduché řešení….navštivte nás a chtějte jediné:

radiální Tuning OBCHOD

LETNÍ

FUNPARK

ZDRAVÍ

SERVIS

PŮJČOVNA

AKTIVITY

TÝMOVÉ

AKTIVITY DIAGNOSTIKA CHODIDLA

MONTANA SWISS sport Galerie Butovice Radlická 117 Praha 5 158 00 Tel.:

+420 234 141 999 +420 739 220 330

www.montanasport.cz


NEJVĚTŠÍ VÝBĚR ZA NEJLEPŠÍ CENY

Bartsport Brno

Bartsport Praha

Bašty 8, 602 00 Brno tel.: +420 542 211 995

Sokolská 19, 120 00 Praha 2 tel.: +420 234 703 220

(po-pá 9.30–18.30)

(po-pá 10:00–19:00)

Informace a objednávky (po-pá 9.00–18.00), tel.: 810 625 529 bartsport je součástí nákupní galerie mall.cz

www.bartsport.cz


www.ydi.cz





www.salewa.com



skialpová sezóna začíná u nás Praha 1, OUTDOOR CENTRUM, Na Perštýně (Martinská 2), tel.: 224 228 060-1 • Praha 1, OUTDOOR CENTRUM, Na Poříčí 10, tel.: 221 899 326-9 Praha 2, Bělehradská 98 (Tylovo nám.), tel.: 222 522 616 • Praha 3, Palác Flóra, Vinohradská 151, tel.: 255 742 018 • Praha 4, Centrum Chodov, tel.: 272 075 358 • Praha 5, OC Nový Smíchov, tel.: 251 510 724 • Praha 5, OUTLET STORE, Vrážská 1507, tel.: 257 811 124 • Praha 6, OC Šestka, Ruzyně, tel.: 225 023 240-1 • Praha 9, OUTDOOR CENTRUM, OC Letňany, tel.: 284 059 325 • Praha 10, NC Eden, tel.: 241 742 764 • Liberec, Pražská 15/2, tel.: 485 100 302 • Liberec, OC Nisa, tel.: 485 130 835 • Hradec Králové, OC Futurum, tel.: 495 271 445 • Ostrava, OC Futurum, tel.: 596 614 154 Ostrava, Poštovní 8 (Kuří Rynek), tel.: 596 111 350-3 • Olomouc, OC Olympia, tel.: 585 150 560-1 • Olomouc, Riegrova 405, tel.: 585 242 701 Brno, OUTDOOR CENTRUM, Masarykova16, tel.: 542 212 872 • Brno, Galerie Vaňkovka, tel.: 543 255 662 Půjčovny skialpinistického a outdoorového vybavení - Praha (Na Perštýně, Na Poříčí, Bělehradská, Letňany), Liberec (Pražská), Hradec Králové (OC Futurum), Brno (Masarykova), Olomouc (Riegrova), Ostrava (Poštovní)

www .roc kpoint.c z






kostel v Bariloche z roku 1940

ATLAS

126

Dojezd do Cerro Catedral – pod svahem parkoviště a apartmánová vesnice

neuvěřitelná, fascinující, jako ostatně celá Patagonie. Nádherné výhledy na hory, jezero (odhadem 90 km dlouhé) a národní parky Nahuel Huapi a Los Arrayanes. Příroda je hlavním lákadlem turistů a zároveň velký zdroj obživy pro místní obyvatele. Lyžování, snowboarding, treking, jízda na skútrech, jízda na koni, horská kola, rafting, lodní výlety, rybaření, windsurfing, ale také koupání a v neposlední řadě i patagonská kuchyně a ruční výroba čokolád – to je to, proč do Bariloche turisté jezdí.

Město bez duše Narozdíl od nádherné přírody je Bariloche stotisícové město s pseudoarchitekturou, kde si každý postaví, co chce, kde chce a jak chce. Velice hezké je Centro Civico s muzeem, radnicí, informační službou a policií postavené do podkovy s vyhlídkou na jezero a hory. Odtud začíná jejich hlavní třída, což jsou domy s jednou pasáží za druhou v délce asi 1 km. Nechtějte ale přejít na druhou stranu. Chodci přednost nemají a přechody značeny nejsou. Když auta zastaví na červenou, chodci se vrhají do silnice, semafor pro chodce zde neexistuje. S hlavní třídou je rovnoběžných asi 4–5 ulic v prostoru asi dvou kilometrů. Tady v Centro Civico to žije, zde jsou restaurace, cukrárny, bary, puby, půjčovny lyžařského oblečení (čtete správně, lyže si půjčují až v Cerro Catedral), prodejny s koženými výrobky, oblečením a turistickými upomínkovými předměty. Nechybí všudypřítomné turistické agentury, které vás lákají na výlety. Dál už město až na kostel není nijak zajímavé, neboť má jen krátkou historii. Podél jezera jsou rekreační domy a apartmány

využívané hlavně v létě rybáři, což je asi největší protipól zimnímu lyžování. Některé části připomínají naše Doksy, jiné jsou namačkané jak české zahrádkářské kolonie. Hodně je stavěno ze dřeva v kombinaci s velkými prosklenými nepravidelnými okny. Co nás na všech stavbách překvapuje, jsou jednoduchá okna.

Rallye bláto–zmrazky Dva dny jsme vyhradili celodenním výletům. Autem z půjčovny (benzin za cca 12 Kč/l) jsme se byli podívat v dalším lyžařském středisku Cerro Bajo, vzdáleném od Bariloche 80 km. Byla mlha a lilo jako z konve, takže jsme tam nelyžovali. Zezdola vedly dvě dvousedačky, v horní části dvě jednosedačky, dvě dvousedačky, kotva a 3 cvičné vleky. Asfalt končil na hlavní silnici a z té to bylo 6 km do lyžařského střediska po široké, pouze zpevněné cestě. V tomto období to ale byla kombinace bláta a zmrazků až 50 cm vysokých a pod nimi proudila voda, rychlostí hlemýždě jezdila všechna auta a nikdo se tomu nedivil. Návštěvu tohoto střediska jsme spojili s výletem do La Angostury – městečka vzdáleného 8 km od lyžařského střediska Cerro Bajo. Městečko bylo velice pěkné, většinou jen s přízemními budovami ze dřeva a skla. Hlavní ulice, dlouhá asi 700 m, měla podloubí po obou stranách, takže i v dešti tam bylo příjemně. Dále jsme pokračovali na Sedm jezer, ale jakmile jsme uhnuli z hlavní silnice, opět byly místo silnic pouze široké zpevněné cesty, v tuto dobu blátivé (až 50 cm bahna) a ve vyšších polohách se opět bláto mísilo se zmrazky. Průměrná rychlost byla 5–6 km/h, rychleji to na těchto cestách opravdu nešlo. To byl také

důvod, proč jsme viděli ze 7 jezer jen dvě, obávali jsme se, že někde zapadneme do bláta. Až v zimě budeme nadávat na naše cesty po Krkonoších, na zmrazky a koleje nahoru na Mísečky, budu vzpomínat, jak by si Argentinci vážili našich rozbitých cest. Takové jámy lvové jako v Argentině u nás nenajdeme. Vzdálenosti v Argentině jsou veliké, takže mezi dvěma městy nebylo nic než jezero, savana, hory, lesy a pastviny. Občas nás překvapila i cedule se směrovkami: město A 95 km, město B 560 km, město C 1 120 km. Přítomnost civilizace ohlásily vždy zpomalovací retardéry, kamery a policejní stanice. Další výlet jsme absolvovali v parku Nahuel Huapi lodí po jezeře na ostrov Isla Victoria, který je zapsán v UNESCO. Stromové přesličky zde rostou jako jediné na světě. Kromě tohoto místa zanikly v původní velikosti společně s brontosaury. Odtud jsme pokračovali lodí do parku Los Arrayanes, což je eukalyptový les. Oba národní parky mají skutečně nádhernou přírodu, a to i v zimním období. V létě musí být ještě úchvatnější.

Půlnoční večeře A jak jsme si pochutnávali? Velice. Nejdříve jsme se ale museli přeměnit alespoň zčásti na Argentince a přivyknout jejich stravovacím zvyklostem. To znamená na sladké snídaně a velice pozdní večeře. Na snídani je výběr z několika druhů buchet, croissantů a koláčů, ovoce, jogurty, mléko, džus, 2–3 druhy müsli, domácí marmeláda a obyčejná voda. K pití se podává káva nebo černý či ovocný čaj. Salám, paštiku, vejce, výběr sýrů, slané pečivo – to zde nenajdete. Slaný je pouze opečený toast, máslo


– I K LE

e l y t s life

u o t o t s jis

a na to plátek eidamu – běžně se podávají pro dvě osoby 3 toasty, ale přidělají vám jich, kolik chcete. Večeřet v restauraci je možné od 20 hodin do půlnoci. Dříve vám jídlo nepodají, pouze kávu, zákusek, sendvič, pizzu, hamburger a hranolky – tím se krmí Argentinci až do večeře. Pozdní večeře jsou pro většinu ne-Argentinců velký problém. Většina úprav masa je ale lehká a nedávají k němu takřka žádnou přílohu, obvykle jen zeleninu. Po večeři následuje opět sladká tečka a káva. Hlavní nabídka v restauraci je vždy biftek, jehněčí, pstruh a losos. Vše je většinou na grilu. Jako minipřílohu jsme zažili kromě zeleniny i jáhly, polentu, špecle (halušky), krokety, nasládlé pečivo připomínající suchý vdolek. Většina lidí si k večeři dá pro dvojici jednu láhev vína a minerálku. Nikdy nám nebyla nabídnuta druhá láhev vína a ani to nikdo nepožadoval. Tvrdý alkohol nepijí vůbec. Celkově se vůbec pije alkohol velice málo, na kopci vůbec ne a ani pod kopcem – nejsou tam žádné aprés-ski, dokonce ani večer. Neviděli jsme nikoho opilého, stejně jako jsme viděli jen minimum kuřáků.

Ještě aspoň jednou Argentina nás oslovila více, než jsme předpokládali. Splnili jsme si sen, o kterém jsme dlouho snili, poznali jsme nepatrný kousek velké země na druhém konci světa. Krásně jsme si zalyžovali v nádherných horách a seznámili se se spoustou zajímavých lidí. Přivezli jsme si zážitky, na které budeme velice dlouho a rádi vzpomínat. A také jedno velké přání: ještě jednou se do této země a do jejích hor vrátit.

ride r pla : r o b i n ce: k a l e ta les Dia ble res

SNÍH JE V ARGENTINĚ JINÝ Nikdy jsme na sjezdovkách nenarazili na ledovku a zmrazky. Vůbec se nestalo, že by nám lyže šestý den nějak silně ustřelovaly. Sníh tu sice betonuje podobně jako umělý, ale nikdy nenatál a nezmrzl do ledu. Ani hrany příliš nebral. Šest dní jsme jezdili bez jakéhokoliv přibroušení, dokonce jsme byli takoví vepři, že jsme ani nemazali. Skluznice nechlupatila a jelo to dobře. Odborníci prominou. Normálně mažeme v Evropě po dvou dnech lyžování a přes to vlak nejede.

Více se o Argentině dozvíte v seriálovém deníku na

info@sportkoncept.cz www.sportkoncept.cz

photo: SNOWride/Vítek Ludvik

Po pohledu z vrcholu Nubes na Āernou sjezdovku volila většina lidí objezdovou trasu



129

SNOW IN

NORTH

A

AŠK ALJ

AMERICA

KANADA New England

USA

MAINE

M EX

NEW HAMPS HIRE

VERMO NT

O IK

North Conway

TTS

CHUSE MASSA

Portland ATLANTICKÝ OCEÁN

Boston

CONNECTICUT

Cranmore (stát New Hampshire) leží na jihovýchodním úpatí nejvyššího místního pohoří, rozlehlých White Mountains, pouhých 70 km od pobřeží Atlantiku, doslova za humny rušného historického městečka North Conway, plného kouzelných viktoriánských staveb. To, že si zde místní svého historického dědictví váží a ochraňují jej jako oko v hlavě, lze spatřit na každém kroku nejen v ulicích města či přilehlých parcích, ale i na samotném kopci. Řadu zdejších sjezdovek tu záměrně nechávají úzkých a plných zákrut – tak, jak vznikly před 70 lety – a nesoucích jména jako Arlberg, Skimeister nebo Kandahar. Tyto názvy připomínají slavnou historii resortu, která je osobně spjata s nejslavnějším učitelem lyžování na světě. Avšak popořádku: středisko otevřelo v zimě roku 1937, mezi prvními v Americe, když místní rodák, zámožný bankéř z Manhattanu a majitel zdejšího kopce

Harvey D. Gibson tu nechal prokácet první úzké sjezdovky. Naprosto nic však zde ještě nenaznačovalo, proč by mělo být kdy toto místo zaneseno na zimní mapu Ameriky mezi uznávaná, seriózní lyžařská jména. Ve stejné době v rakouském St. Antonu provozuje již 16 let svou světově proslulou lyžařskou školu tehdy 46letý Hannes Schneider, zakladatel slavné arlberské lyžařské techniky. Schneiderovou školou každým rokem prochází úctyhodné tři tisícovky žáků, včetně například mnoha evropských panovníků (belgický král Albert, španělský král Alfonso nebo rumunský princ Nicolas). Zároveň však již v Evropě naplno řádí Hitler. Jeho nacisté následujícího roku obsazují Rakousko, přivlastňují si Schneiderovu školu a samotného jejího zakladatele uvrhnou do téměř ročního domácího vězení, které ukončí až Hannesova emigrace za oceán.

Až tam vyjde najevo, že to byl právě bankéř Gibson, kdo naplánoval, zařídil a financoval Schneiderovo vystěhování, poskytl mu a celé jeho rodině nový domov v North Conway a jmenoval ho ředitelem zdejší lyžařské školy. Zanedlouho je zřejmé, že Gibsonovy smělé plány do puntíku vyšly: proslulý učitel způsobil za oceánem malou lyžařskou revoluci, a cestu za ním si začaly nacházet stále početnější zástupy lyžařů doslova z celého světa. Cranmore se stalo známou lyžařskou destinací, a sám slavný skimeister věnoval zbývajících 18 let svého života jak rozvoji svého nového domovského střediska, tak i osobní výuce desetitisíců adeptů dokonalejších oblouků. A ačkoli již uplynulo více než 50 let od Schneiderovy smrti, jeho odkaz tu nezemřel. Lidé, kteří se učili lyžovat pod skimeisterovým vedením, se sem vracejí se svými dětmi a vnoučaty, aby i ony se naučily lásce ke sněhu a přírodě v místech, kde to pro jejich rod všechno začalo. Mají-li trochu štěstí, potkají na svazích či v ulicích North Conway Hannesova syna Herberta, dnes již postaršího pána, který sjíždí sjezdovky Cramnore po většinu všedních dní v týdnu. Zastavíte-li se při lyžování ohřát se na kávu ve srubové restauraci Meister Hut na vrcholu kopce, vaši pozornost bezpochyby upoutá uvnitř vystavený vozík unikátního historického vleku „Skimobile“, jímž byl půl století Cranmore proslavený. Už v roce 1938, pouhé dva roky poté, co byla zprovozněna první sedačková lanovka na světě, tu vymysleli typ vleku, který


ATLAS

130

jednotlivé kabinky (či lépe řečeno vozíky) s jedním lyžařem uvnitř tahal po vlastní pozemní koleji, něco na způsob dětských vozíků na horské dráze. Několikrát prodlužovaný, zřejmě světově unikátní pozemní vlek tu veřejnosti celoročně sloužil až do roku 1988 – neuvěřitelných 50 let. Poté byl nahrazen moderní, vysokorychlostní sedačkovou lanovkou; název Skimobile Express jí však zůstal na památku. Asi nic jiného nestmelí místní tradicionalistickou komunitu tolik jako v březnu každoročně pořádané víkendové závody Hannes Schneider Cup plné nostalgie starých časů a s historií východoamerického lyžování spjaté slavné celebrity v retro oblečení a výbavě. Jde o místní slavnost roku: nechybí muzika v tradičních tyrolských krojích, ale ani zástupci soudobé elitní lyžařské závodnické generace, úporně mezi sebou soupeřící na svahu mezi brankami. A jakkoli Cranmore rádo vzpomíná na svou minulost, ctí ji a pyšní se jí, rozhodně v ní mentálně nesetrvává. Všemi silami se snaží být moderním, soudobým střediskem. Cranmore vlastní konglomerát Booth Creek Resorts (provozující mj. řadu kalifornských areálů), a ke cti majitelů slouží, že se nesnaží učinit z tohoto historického místa násilím něco, čím

není. A tak na tradice citliví místní dál svůj kopec milují pro jeho variabilní, cenově i infrastrukturou snadno dostupné lyžování, které se soustředí na nadstandardní služby svým zákazníkům, zřejmě nejvíc na rodiny s dětmi. Tím se snaží předčit okolní areály, mnohdy lepších lyžařských parametrů či slavnějších jmen. Jak potvrzuje jeden z místních lyžařských

štamgastů: „Cranmore je místem, kde mladá rodina s dětmi bude mít vždy stejnou váhu jako sebeslavnější závodník v lycrové kombinéze. Každý z nás má k tomuto místu neporušitelný vztah. Toto je náš, vesnický kopec. A také můj. Někdo jiný ho může vlastnit, ale já ty svahy denně sjíždím a dívám se na ně ze svých oken. Je to můj kopec.“


NEW ENGLAND Relativně hustě osídlený (14 mil. obyvatel) a na historické památky bohatý severovýchodní roh USA tvořený státy Connecticut (CT), Maine (ME), Massachusetts (MA), New Hampshire (NH), Rhode Island (RI) a Vermont (VT). Středisko viktoriánské architektury se silnými historickými vazbami na starou Anglii, která tuto oblast původně kolonizovala. Zdaleka nejvýznamnější metropolí oblasti je Boston, MA (590 tis.obyvatel). Ve zdejším Springfieldu, MA, byla roku 1891 vynalezena hra jménem basketball. O 4 roky nato v nedalekém Holyoke, MA, vynalezli volejbal. V Cambridge, MA, se nachází nejstarší a nejprestižnější americká vysoká škola – Harvardova univerzita. www.visitnewengland.com

NEW HAMPSHIRE (NH) Jeden z nejmenších amerických států s velmi nestabilním počasím a abnormálním výkyvem teplot na denní i sezónní bázi. Léta jsou zde krátká a chladná, zimy dlouhé a mrazivé, a podzimy bezpochyby nejkrásnější díky barevnému listí ze všudypřítomných javorů. Jeden z nejvýznamnějších producenstských států javorového sirupu. Stejně jako Nové Anglii, i tomuto státu daroval jeho název někdejší zdejší vládce, kapitán John Smith (1580–1631) – podle města Hampshire v Anglii. Domovina Bode Millera. Jediný americký stát, kde se neplatí žádné daně. www.visitnh.gov

WHITE MOUNTAINS Nejvyšší americké hory na východ od Rockies, pokrývající přes čtvrtinu státu NH, snadno dostupné po dálnici I-93 z Bostonu. Nejvyšší horou pohoří i celé východní Ameriky je Mount Washington (1 917 m). Na ní byl naměřen světový rekord v zaznamenané rychlosti větru (340 km/h) a obecně se tomuto kopci přisuzuje nejhorší počasí v celé Americe. V horách se nachází několik desítek zimních středisek; mezi nejnavštěvovanější patří Attiash, Bretton Woods, Loon Mountain, Sunapee, Wildcat. www.visitwhitemountains.com

CRANMORE 40 slunečných, jihozápadně orientovaných sjezdovek pod 100% zasněžováním, obsluhovaných 9 vleky a lanovkami. Nízká nadmořská výška (což je pro východopobřežní resorty typické): 280–700 m, 2 terénní parky a řada dalších alternativních aktivit. Množství restaurací, barů. Denní skipas od 26 $ (děti) do 47 $ (dospělí). Přilehlé městečko North Conway je nákupním rájem s více než 200 obchody, většinou speciálních značkových outletů s nulovou daní. Dostatek ubytovací kapacity přímo v North Conway bez nutnosti kamkoli dojíždět. Vzdálenost z Portlandu 1,5 hod, z Bostonu 2,5 hod jízdy autem. www.cranmore.com

Velkoobchodní zastoupení pro ,R: Burda-sport s.r.o., Železni«áâõ 204/6, Praha 7, tel.: 220 878 320 www.burdasport.cz, www.dynamic-ski.cz, email: burdasport@burdasport.cz








SULDEN:

MRAZÁK NA KONCI SVĚTA

JIŽNÍ TYROLSKO

Do mála lyžařských míst vede – z plochého tak osamělá cesta jako do italského Suldenu pá nejprve smějablečného údolí Vinschgau/Val Venosta stou průsmyku do rem ke Stilfserjochu, v zimě neprůjezdnému očí do slepého Lombardie, a v malé vesničce Gomagoi odb zdem do horskéúdolí se strmějším devítikilometrovým výje utného Ortleho letoviska v 1 900 m n. m. Přímo u paty moh hotelů. ru leží Sulden (neboli Solda) se svou řádkou Sjezdovky jsou rozprostřené do tří areálů, propojených přejezdovými cestami i skibusem. Z horního okraje střediska vyráží mohutná a panoramaticky prosklená visutá lanovka – mimochodem jedna z největších na světě – k horské chatě Schaubachhütte (2 610 m). Odtud pokračuje krytá 4sedačka plochým svahem a spletí odpočinkových modrých tratí k bytelné dřevěné chatě Madritschhütte (2 820 m). Od ní vedou strmě vzhůru dvě 4sedačky až do výše 3 250 m s výhledem na kotlinu sevřenou tříapůltisícovkami Königspitze, Zebru a bezmála čtyřtisícovým Ortlerem. Mezi lanovkami se klikatí středně náročné sjezdovky. Zpět do údolí vede od mezistanice Schaubachhütte členitá užší cesta i freeridový itinerář, náročnější off-piste prochází od Madritschhütte kaňonem a ústí na údolní sjezdovku. Díky nadmořské výšce a pomoci

sněžných děl v oblasti Madritsch sezóna nezřídka začíná už koncem října a končí začátkem května. Přímo z centra střediska stoupají dvě dvousedačky do vzájemně protilehlých svahů Kanzel a Langenstein – zejména lesní průseky s převýšením 400–500 m jsou příjemným svezením i pro rychlejšího carvera. V Suldenu, na konci světa, nehlomozí dopravní ruch ani sem nejezdí sjezdařští chrti – je příhodný spíš pro klidnější dovolenou třeba i s většími dětmi. Vyjde-li počasí, nabijete se energií úchvatného horského amfiteátru, v opačném případě – a vichr v těchto polohách výjimkou není – vezmete dočasně zavděk pár zdejšími atrakcemi. Mezi ty nejméně všední patří jačí farma a restaurace Reinholda Messnera, horolezce se „zeleným“ srdcem. Slavný Jihotyrolan tu má i menší „ledové“ muzeum. (rh)

Visutá lanovka se 4 kyvadlovými kabinami ze Suldenu patőí k největším na světě – každá z kabin pojme 110 osob Foto: Südtirol Marketing

ATLAS

138

UBYTOVÁNÍ Hotel Cevedale**** www.hotel-cevedale.com balíček: 7x nocleh s polopenzí, 6denní skipas od 579 euro/os. Sporthotel Paradies**** www.sporthotel-paradies.com balíček: 7x nocleh s polopenzí a odpolední svačinou, 6denní skipas od 444 euro/os. Hotel Zebru**** www.zebru.it balíček: 7x nocleh s polopenzí a odpolední svačinou, 6denní skipas od 584 euro/os. Parc Hotel***s www.parc-hotel.it balíček: 7x nocleh s polopenzí, 6denní skipas od 520 euro/os. Hotel Bambi*** www.hotelbambi.com balíček: 7x nocleh (2lůžk. pokoj) s polopenzí v termínu 12.–19. 1. 08 od 484 euro/os. Hotel Wellness Hotel Zentral*** (Prad, 12 km od Suldenu) www.zentral.it balíček: 7x nocleh s polopenzí, 6denní skipas v termínu 5. 1.–2. 2. 08 od 435 euro/os.

1 900–3 250 m n. m.

17 km

10 km

13 km

sjezdovky celkem:

40 km

s umělým sněhem:

30 km

běžecké tratě:

7 km

sezóna:

1

začátek listopadu–začátek května

4

2

2

6

-

skipas dospělí 1 den / 6 dní: 30,50 / 153 euro SJEZDOVKY SNĚHOVÁ JISTOTA KOMFORT

www.suedtirol.info www.ortler.it


139

Foto: Südtirol Marketing

Sjezdovky ve Speikbodenu vyplłují terénní kotel pod stejnojmennou horou

UBYTOVÁNÍ Alpenhotel Stocker***s www.hotelstocker.com

balíček: 7x nocleh s polopenzí a odpolední svačinou v termínu od 5. 1. 08 od 315 euro/os. (při rezervaci do 15. 11. 07) Hotel Heini*** www.hotel-heini.com

balíček: 7x nocleh s polopenzí, 1x vířivka a solárium od 322 euro/os.

Zdálo by se, že na sever od Dolomit vybíhající italská sebe navazující údolí Taufers a Ahrntal (jde vlastně o dvě na kdepak. Na jižní údolí) budou trochu živořit v jejich stínu, ale t ve dvou arestraně Zillertalských Alp čile kvasí lyžařský živo h rozloha (každé álech – na Speikbodenu a Klausbergu. Jejic nné ligy, se svým z nich okolo 20 km sjezdovek) je řadí do rodi ch lanovkami by převýšením (až 1 500 m) a komfortními hi-te ější centra. však mohly strčit do kapsy i mnohá vyhlášen Speikboden zaujímá na východ orientovanou kotlinu pod stejnojmennou horou. V ní se hemží tři kryté 4sedačky, kolem nichž stékají široké sjezdovky všech barev, z nichž převažuje červená. Nejvyšším dosažitelným bodem je vrcholek Sonnklar (2 400 m), odkud se lze kochat pohledem na Dolomity i na ledovci přikryté Zillertálské Alpy. Začíná tu také nejdelší sjezd, který se nejprve širokým žlebem a později prudším svahem vydá do hlavního lyžařského kotle a odtud – již méně zajímavým – lesním průsekem až do údolí. Sousední Klausberg býval skromnějším bratříčkem Speikbodenu, ležícím o něco výše v údolí v severně situovaném horském kotli. Po jeho stěnách stékají pestré červené tratě, na jejím dně je na mírnějších svazích prostor pro pohodové ježdění. Tyto tratě obsluhují dvě 3sedačky a jedna krytá 4sedačka k jezeru Klaussee. Od loňska zde není konečná, neboť další 8kabinka K2 zpřístupnila západní svah s bezlesými, téměř tříkilometrovými červenými

tratěmi až do výše 2 510 m n. m. Letos k nim přibude ještě jedna „vertikální“ černá. Podobně jako v případě Speikbodenu je klikatící se dlouhá sjezdová cesta pod kabinkou z údolí nejméně zajímavou alternativou. Dětem je k dispozici malý vlíček i krátký svah s lanovkou jak v údolí, tak u horních stanic kabinek z údolí – na Speikbodenu letos hlavní „cvičný“ svah dostane kabinkovou lanovku místo dosavadní „hlemýždí“ sedačkové lanovky. V nabídce je i levnější dětský skipas pro cvičné vleky v údolí (v případě Speikbodenu za 8 euro/den). Údolí Tures a Aurina jsou nejsevernější jihotyrolskou končinou, a tedy narozdíl třeba od Dolomit získává přírodní sníh ze severu – mračna se často zastaví o Zillertálské Alpy a dále na jih již neproniknou. V obou střediscích se navíc hlavní lyžařské hřiště nachází nad 1 600 (Klausberg) až 2 000 m n. m. (Speikboden). Za návštěvu může stát kromě pohodu hledajícím rodinám i náročnějším jezdcům třeba jako zpestření k nedalekému „hlučícímu“ Kronplatzu. (rh)

www.geniesserhotel.com

balíček: 7x nocleh s polopenzí, 6denní skipas, 2 výlety v termínu 6. 1.–2. 2. 08 od 489 euro/os. Hotel Mühlwald*** www.hotel-muehlwald.it

balíček: 7x nocleh s polopenzí v termínech 5. 1.–2. 2. 08 a 8. 3.–22. 3. 08 od 308 euro/os. Parkhotel Schachen*** www.schachen.com

balíček: 7x nocleh s polopenzí, 6denní skipas od 390 euro/os. Parkhotel Schöfflmair*** www.schoefflmair.com

balíček: 7x nocleh s polopenzí v termínu 5. 1.–2. 2. 08 od 350 euro/os. Hotel Schwarzbachhof*** www.schwarzbachhof.com

balíček: 7x nocleh s polopenzí, 6denní skipas v termínu 1. 12.–22. 12. 07 od 350 euro/os. Residence Hotel Alpinum*** www.alpinum.com

balíček: 7x nocleh se snídaní, 6denní skipas, od 280 euro/os., 7x nocleh v apartmánu se snídaní, 6denní skipas (pro 2 os.) od 465 euro Apparthotel Central*** www.apparthotel-central.com

balíček: 7x nocleh (pro 2 os.) od 350 euro

950–2 510 m n. m.

8 km

25 km

15 km

sjezdovky celkem:

48 km

s umělým sněhem:

36 km

běžecké tratě:

80 km

sezóna:

1

začátek prosince–polovina dubna

6

4

4

6

-

skipas dospělí 1 den / 6 dní: 30,50 / 157 euro SJEZDOVKY

SNĚHOVÁ JISTOTA

KOMFORT

www.suedtirol.info www.tauferer.ahrntal.com

JIŽNÍ TYROLSKO

TAUFERVEESTRÍNUAHDORNLOTAMITL:

Hotel Hellweger***


… a stejně si myslím, že ta cestovka SKOL je na Francii nejlepší. P. S. Jo, a katalog vám rádi zašlou. CK SKOL s.r.o., nám. Hrdinů 6, 14000 Praha 4-Pankrác, tel.: 261 218 737, email: skol@skifrance.cz, sms: 603 282 737, www.skifrance.cz


2008

zima

Francie Itálie Andorra

ceny od

5.290 Kč*

*Cena za dosp. osobu. V cenČ doprava lux bus, 7x ubytování, 6x skipas, pojištČní, delegát, TAX, povleþení...

www.intertrans.cz Slovanská tř. 5, 326 00 Plzeň, Tel.: 377 246 995, ck@intertrans.cz




SNĚŽNÍK/DOLNÍ MORAVA

5 88

1 2

3

4 RESORT Ubytování (1 200 lůžek): Dolní Morava – Hotel Prometheus*** (100 m od sjezdovek, 160 lůžek): 790– 1 400 Kč/os. a noc s polopenzí, www.hotelprometheus.cz – Pension Pod Slamníkem (19 apartmánů): 430–550 Kč/os. a noc se snídaní, 500–630 Kč/os. a noc s polop., www.podslamnikem.cz – Vilemína (pod sjezdovkami, 55 lůžek) – Hotel Sněžník (250 m od sjezdovek, 200 lůžek): 370–435 Kč/os. a noc se snídaní, 450–520 Kč/os. a noc s polopenzí, www.hotelsneznik.jeseniky.com – privátní penziony a apartmány: od 200 Kč/os. a noc – přehled ubytování: www.kraliky.cz, info@skisneznik.cz lyžařská škola, půjčovna a servis: Easy Rider (Jan Němec, 5násobný mistr světa v travním lyžování), Sun Ski, Ski Elefant úschovna: Easy Rider parkoviště: – nové Na konečné (120 aut, 250 m od vleku) – zdarma – U Vendy (100 aut, 2 km od vleku) – zdarma skibus: – Králíky–Červený Potok (vlak)–Dolní Morava (Na Konečné) a zpět (zdarma) – Hotel Sněžník–Hotel Prometheus (sjezdovky) kyvadlově (zdarma) GASTRONOMIE – bistro Marcelka (rychlé občerstvení, přímo pod sjezdovkou A): „rychlovky“, teplé nápoje - bufety u vleku (stánek): pivo, nealko, teplé nápoje, cukrovinky, langoše, párek v rohlíku atd. - chatička Slamník (dřevěná chatka): teplá jídla - stany Holba (venkovní stany): pivo Holba - Pension Pod Slamníkem: teplá jídla - Moravská krčma (Dolní Morava, cca 5 km): stylové posezení, znamenitá kuchyně

1 Kamila A – hlavní sjezdovka má dvě „patra“: horní, černé se sklonem 47–53 % je doménou slalomářů, zatímco spodní, lehké je příjemným carvingovým hřištěm. Každé z „pater“ má okolo 500 m délky a na šířku 50 až 70 m. 2 Kamila B – od vleku je nutné k nájezdu na trať trochu traverzovat, ale pak se členitým svahem spustí příjemně červená cesta s několika terénními zlomy 3 pokladny a bufety – jsou situovány přímo u stanice obou hlavních vleků. 4 parkoviště a infocentrum – leží na konci silnice z Dolní Moravy, přímo na otočce autobusu. Odtud je nutné k vlekům vystoupat cca 200 m pěšky (nebo využít kyvadlového skibusu) 5 Slamník – pod jeho vrchol by měla v příštích letech vést expresní 4sedačka spolu s „vrcholovým“ vlekem, dojde tím i k rozšíření sjezdové plochy

SKIPAS hlavní sezóna (24. 12. 07–23. 3. 08) dospělí 1 – 3 – 6 dní: 420 – 1 070 – 1 820 Kč děti 1 – 3 – 6 dní: 360 – 860 – 1 400 Kč vedlejší sezóna (do 23. 12. 07 a od 24. 3. 08) dospělí 1 – 3 – 6 dní: 320 – 810 – 1 310 Kč děti 1 – 3 – 6 dní: 230 – 440 – 690 Kč

DOPRAVA Praha–Dolní Morava (přes Hr. Král., Žamberk, Králíky) Brno–Dolní Morava (přes Svitavy, Králíky) Ostrava–Dolní Morava (přes Olomouc, Zábřeh, Králíky)

NOVINKY 2007/08 – zvýšení kapacity zasněžování (celkem 7 děl) – zlepšení rychlého občerstvení u vleků – nově koncipovaná kyvadlová přeprava mezi parkovištěm a areálem SKI centrum SNĚŽNÍK – bezdotykové skipasy

205 km, 2.45 h 130 km, 2.05 h 195 km, 3.10 h

Z Králík se pokračuje po silnici č. 312 (směr Hanušovice) do Červeného Potoka , kde se u kostelíka odbočí doleva a přes nový železniční nadjezd po zrekonstruované silnici (7 km) přes celou obec Dolní Morava až na koncové parkoviště přímo pod areálem.

APRÉS-SKI – bazén, sauna (hotel Prometheus) – sportovní hala, ledová plocha (Králíky, cca 11 km) – snowtubing (Dolní Morava, cca 1 km) INFO – sněhové zpravodajství: www.skisneznik.cz, tel. 465 634 015 NEJ – nejdelší sjezdovka: Betka – B (červená): 1 136 / 353 m – nejtěžší sjezdovka: Kamila – A (černá–červená): 945 / 345 m

zdroj: Map24 (dálnice: 100 km/h, silnice 60 km/h)

info: www.skisneznik.cz

Skipas zdarma do areálu Sněžník/Dolní Morava hledejte na konci tohoto SNOW!


NOVÝ K ATALOG K DOSTÁNÍ V PRODEJNÁCH ROCK POINT LZE TÉŽ OBJEDNAT NA WWW.ROCKPOINT.CZ


GENERáLNí PARTNER

WWW

EPRI .NOS T

AUTOR PROJEKTU:

LBY.CZ

U O S J Y V A L H í ZRANìN U O N I è í ø P í Š J NEJèAS Tì øù! A Ž Y L í T R M ú VŠECH PARTNEøI:

www.aviva-pojistovna.cz

KO LZE ZAKOUPIT PøILBU Z LIMITOVANé EDICE ŠVýCARS RTU – WWW.MONT ANASPORT.CZ EXKLUZIVNì V MONTANA SWISS SPO

www.kliny.cz

ODBORNí PARTNEøI:

www.scottsports.cz

www.giro.cz

www.alpinepro.com

www.voelkl.com



BÍLÁ

89

5

3 1 4 2

RESORT Ubytování: – hotel Pokrok: pokoj se soc. zařízením, polopenze – 560 Kč/os. a den – horská chata Bílá: 2- až 4lůžk. pokoj, polopenze – 550–750 Kč/ os. a den – přehled ubytování: www.skibila.cz, www.ubytovani-beskydy.cz lyžařská a snb škola, půjčovna a úschovna: přímo u sjezdovek parkoviště: přímo u sjezdovek – zdarma provozní doba: 8–16 h (sever), 9–16 h (jih), 18–21 h (večerní lyžování) GASTRONOMIE – restaurace a hotel Pokrok, několik stánků s občerstvením (u dojezdu sjezdovek) DOPRAVA Praha–Bílá (přes Brno, Olomouc, Valašské Meziříčí)

385 km, 4.45 h

Brno–Bílá (přes Olomouc, Valašské Meziříčí)

180 km, 2.45 h

Ostrava–Bílá (přes Frýdek-Místek)

55 km, 0.55 h

1 obec Bílá – idylická beskydská vesnička s klasickými dřevěnými stavbami uprostřed hlubokých, zdravých lesů. Její jméno souvisí – hádejte! – s častou sněhovou pokrývkou v mrazivém údolí Bílé Ostravice. 2 veškeré zázemí střediska – v podobě servisu, škol i občerstvení je umístěno v kompaktním prostoru kolem kapacitního parkoviště u dojezdů sjezdovek 3 severní svah – nejatraktivnější místo v Bílé. Moderní 4sedačka obsluhuje tři členité až sportovní sjezdovky délek 950–1100 m při 250m převýšení. V dlouhodobějším plánu je další vlek a trať, která by eliminovala omezení na nejzajímavější trati pro veřejnost kvůli závodům nebo tréninku. 4 jižní svah – slunečný, pohodový. Jedna kotva a poma obsluhují dvě modré sjezdovky o délce do 700 m při 156m převýšení. U dojezdu je cvičná louka s provazovým vlekem pro nejmenší. 5 běžky – k dispozici jsou dva pravidelně udržované okruhy o šířce 3,5 m se stopou pro klasiku vedené po hřebenech Beskyd: červený okruh (33 km) z Bílé přes Konečnou, Bílý Kříž a Gruň zpět na Bílou a modrý (20 km) z Bílé přes Mezivodí zpět na Bílou.

SKIPAS hlavní sezóna (2. 1.–16. 3. 08) dospělí 1 – 3 – 5 dní: 400 – 1 000 – 1 600 Kč děti 1 – 3 – 5 dní: 300 – 800 – 1 200 Kč Vánoce (22. 12. 07–1. 1. 08) dospělí 1 – 3 – 5 dní: 450 – 1 150 – 1 850 Kč děti 1 – 3 – 5 dní: 350 – 850 – 1 350 Kč vedlejší sezóna (do 21. 12. 07 a od 17. 3. 08) dospělí 1 – 3 – 5 dní: 350 – 850 – 1 350 Kč děti 1 – 3 – 5 dní: 250 – 650 – 1 000 Kč APRÉS-SKI – sauna, solárium, fitness, kulečník (hotel Pokrok), bazén a masáže (Frýdlant nad Ostravicí) INFO – sněhové zpravodajství: www.holidayinfo.cz, www.skibila.cz NEJ – nejdelší sjezdovka: Zbojnická – modrá: 1 100 m / 256 m – nejtěžší sjezdovka: Zbojnická – červená: 900 m / 256 m

info: www.skibila.cz

Skipas zdarma do areálu Bílá hledejte na konci tohoto SNOW! SNOW!



Monte Rosa Dufourspitze 4634

Rimpfischhorn 4199

Strahlhorn 4190

Liskamm 4527

Breithorn 4164

3883

Cima di Jazzi 3803

Gobba di Rollin 3899

101 100

Stockhorn 3405

35 36 37 38 39 40 41 42 43 44

Gornergrat 25 Berter 26 Grünsee 27 Balmbrunnen 28 White Hare 29 Kelle 30 Mittelritz 31 Platte 32 Grieschumme 33 Triftji 34 Stockhorn

Gifthittli Gornergrat Riffelhorn Rotenboden Riffelalp Riffelboden Landtunnel Schweigmatten Moos Hohtälli

53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69

Matterhorn glacier paradise Schwarzsee paradise 49 Bielti 50 Blatten 51 Weisse Perle 52 Stafelalp

Oberer Tiefbach Hörnli Hirli Kuhbodmen Aroleid Hermetji Tiefbach Momatt Skiweg Furgg – Furi Sandiger Boden Garten Rennstrecke Theodulsee Garten Buckelpiste Tumigu Matterhorn

70 71 72 73 74

Schusspiste Theodulgletscher Furggsattel Gandegg Gandegghütte

Sommerski Theodulgletscher 80 Testa Grigia 81 Führerpiste 82 Mittelpiste 83 Plateau Rosa 84 Ventina Glacier 85 Matterhorn Glacierparadise 86 Gobba di Rollin 87 Verbindungspiste Total Pisten Matterhorn ski paradise

313 km

Beschneite Pisten oder auf Gletscher

X6

82

86

60%

85

Monte Rosa Hütte 2795

34

Marmotte Arbzug Fluhalp Rio Gant – Findeln

SOS Pistenrettungsdienst Zermatt Bergbahnen: Tel. +41 (0) 27 966 01 01

X7

85

17 18 19 20 21

Rothorn paradise 1 Untere National 2 Ried 3 Riedweg 4 Brunnjeschbord 5 Eisfluh 6 Easy run 7 Standard 8 Obere National 9 Tuftern 10 Paradise 11 Rotweng 12 Schneehuhn 13 Downhill 14 Kumme 15 Tufternkumme 16 Chamois

Fi nd

er

gl

I

et

sc

44

he

r

Fluhalp

Triftji

11

G

26

Grünsee 2296

2815 M

36

Breitboden 2514

Gant 2223

ch

O U2

65 66

2786

70 29

O2 105

10

4478

Sandiger Boden

N3 37

69

Z

4

f

1

16 6

6bis 6.00 26

1

5

39

37

15

N

29

D

Motta di Plete 2870

7.0

8

Tuftern 5

4

91

Projekt 2008: Anfängerpark

40

120

Furgg 62

2211

Patrullarve

94

57

20

42

P2

1774

43 O1 P1 50

3

56

29

2555

5

1 13

9

e b

13

5

Plan Torrette 2470 3 11

i 0

7.0

A

53

13 U

B

2245

21

1 22

33 3.0

G

E 3bis

54

Cielalto 2106

d 16

R

Findelbach N1

27 bis

2583

53

2

9bis

Hörnlihütte 3260

2060

L 10

4 30

55

S

Landtunnel

A1

2000

M

68

2432 61

Lago Goillet 2516

is

4

64 Q 41

Findeln

s

8b

8

6.00

29bi

24

N2

6 B

67

63

93

39

27

C

2216 9

T

2582

2288

18

Ried

27

R

c

7

24 8

1

g 10

7.0

T 26

U1

38

25

7

7

Laghi Cime Bianche 2812

6.0 0

F

A2

9

44

6.0

16

17

Rotenboden

h

12

Gran Sometta 11 3165 Colle inf. Cime Bianche 37 2896

37

38

F

6

2982

36

36

7

Snowpark

66

35

31

40

P 6bis

47

28

2571

71

Furggsattel 46 3365

95

29

30

Blauherd 92

V

2939

2935

12

35

3301

90 72

Trockener Steg

Gifthittli

7 80 6

80 73

74

3089

19

15

e

X1

3030

Rosenritz 3006

31

2715

Grand Tournalin 3379

Roisetta 3333

3480 X3 87 X2

81

o

32

A3

Kumme 2775

Th

Gandegghütte

2616 13

14 E

X4 X5

ts

O3

er

le

rn

lg

H

u

3286 G o

3247

d

r elg letsche

3103

84

83

Hohtälli

Rote Nase 33

Blatten

58 51

5

60

49

Zum See

12 3.00 2

59

Furi 1864

16 H d 14

Valtournenche

52

1524

Breuil-Cervinia

Stafelalp

2050

2199

Zermatt Heliport

1620

Zmutt 1936

Bahnen Transports Transports Trenino

leichte Piste Easy pistes Piste facile Pista facile

mittelschwere Piste Medium pistes Piste moyen Pista media

schwierige Piste Difficult pistes Piste difficile Pista difficile

Piste beschneit oder Gletscher Piste with snowmaking Piste enneigement artificiel ou glacier Pista ad innevamento programmato

Abfahrtsrouten Itineraires ski runs Itinéraires à ski Piste di discesa

Winterwanderweg Walking paths Sentiers de randonnée Sentiero da trekking invernale

Schlittelweg Sledge track Piste pour luges Pista da slitta

Skibus Ski bus Ski-Bus Skibus

Landesgrenze National boundary Frontière nationale Confine nazionale

Sommerski Summer skiing Ski d’été Sci estivo

Wild- und Waldschutzgebiet Forest and wildlife protected areas Zone de protection de la forêt et de la faune Riserva boschiva e faunistica

Verkaufstelle Abonnemente Ski-pass sale Vente d’abonnements Punto vendita abbonamenti

Anfänger-Park Park for beginners Domaine pour les débutants Spazio per principianti

Igludorf Igloo-village Le village d’igloos Villaggio igloo

Gletscher-Palast Glacier palace Palais de glace Palazzo di ghiaccio


!$^[Z]_^ !$^[Z]_^ Ne

SPWXL% 3:7? NPYL% $ 6Î M] WP% ;309:8 -=:B9 30==492-:90 NPYL% 6Î



153 JE ZATÍM JEN STUDIÍ, JEHO SÉRIOVÁ VÝROBA JE SEATÁCH.TRIBU NELZE MU UPŐÍT ZAJÍMAVÉ TVARY VE HVĚZD

jako by z oka vypadnul Toyotě RAV4. Podle německého týdeníku Automobilwoche se však japonský výrobce už před časem rozhodnul, že nebude proti tomuto plagiátu zasahovat. Dá se říci, že čínská auta udělala letos na frankfurtském autosalonu největší rozruch. Neztratily se však ani novinky mezi SUV evropských, amerických i asijských značek, které patřily opět k hlavním lákadlům autosalonu. Vedle aut do města a všemožných výhledů do ekologičtější budoucnosti. Evropská komise totiž autům bude stále přiškrcovat normy pro emise škodlivin, které jdou ruku v ruce se spotřebou paliva. Když na stánku BMW zrovna nemysleli na to, jestli jejich zákazníci nebrousí kolem okopírovaného modelu CEO z rukou čínských dělníků, hrdě se zástupci bavorské značky chlubili svou novinkou X6. Podle německé automobilky půjde o nejdynamičtější SUV vůbec. Tedy přesněji o SAV, protože SUV zní moc užit-

kově a BMW se chce stejně jako ostatní (kromě čínských automobilek) všemožně odlišovat. Nejzajímavěji působí tvar zádě BMW X6, který připomíná karoserii coupé. Že se zavedené automobilky navzájem vždy inspirují, ale přitom hledají svou tvář, dokazuje ve Frankfurtu představená studie Seat Tribu. Ostře řezané, dynamické tvary mohou někomu připomenout BMW X3, ale španělská vize je přece jen mnohem více svá než v případě čínských plagiátů. Zda Seat opravdu přivede auto podobné studii Tribu do výroby, zatím není jasné. Žádné tajnosti naopak nedělá americký Dodge, který ve Frankfurtu představil svou novinku Journey. Jak název a velikost karoserie prozrazují, půjde o cestovatelské SUV. Journey totiž kombinuje SUV s minivanem – autem s velkým prostorem a spoustou odkládacích schránek. V Evropě se nový dodge objeví v půlce příštího roku.

Přinejmenším ještě dvě další novinky z Frankfurtu stojí za zmínku. Škoda představila Fabii Combi ve dvou verzích – jako běžného kombíka a oplastovaného scouta. Zato připravované SUV Yeti se zatím na německé výstavě neukázalo. Fabia Scout se bude blížit spíše stejnému provedení Roomsteru, kde SUV připomínají jen plastové doplňky chránící dveře a zdobící přední a zadní nárazník. Pohon 4x4 zůstává u mladoboleslavské značky vyhrazen do příchodu yetiho jen octaviím. Jak může vypadat „čtyřkolka“ za pár desítek let, ukázalo na výstavě Volvo, i když nejde o vynález švédské značky. Studie aut se čtyřmi motory umístěnými u každého kola vozí na autosalony výrobci už nějakou dobu. Mezi přednosti čtyřmotorových čtyřkolek patří výborné rozložení hmotnosti a snadné řízení pohonu každého z kol. Další příliv novinek nejen mezi auty SUV lze v Evropě očekávat zase na jaře, kdy bude autosalon hostit jako každý rok Ženeva.

RAV4 POD PROTI ÿÍNSKÉ KOPII MODELU TOVEMYOUFOTA CHNY VŠE O JAK UJE. ANI MOC NEPROTEST

NÁZ Ě SVÁ AUTA SAMA VYRÁBÍ, OSTATNÍ PŐEDNÍ ZNAÿKY V ÿÍN VYJÍŽDĚJÍ PLAGIÁTY Ł Z JINÉ AUTOMOBILKY ZÁROVE

KDO SE

MOC O AUTA NEZAJÍMÁ, TEN BY SI PŐI POHLEDU NA ÿÍNSKÉ CEO ANI NEVŠIMNUL, ŽE NEJDE O BM W X5. UVIDÍ SE, ZDA PLAGIÁTY Z ÿÍNY V EVR OPĚ VYDRŽÍ



155

ŽIVOT INSTRUKTORA V ZAHRANIÿÍ

Na otázku, čím se živím, odpovídám už několikátý rok stejně – „ski and snowboard instructor“ – v případě Austrálie, „Ski und Snowboardlehrerin“ v případě Rakouska. Na pohled dvě rozdílné země se ideálně doplňují. Volba Rakouska pro mě byla na první pohled jasná. Skvělé terény, výborné zázemí, blízká kultura, kvalitní podmínky. Možnost učit od prosince do dubna byla ale brzy málo. Co s létem? Kde hledat sníh?

Evropské léto znamená zimní období na jižní polokouli. Pokud tedy pomineme Jižní Ameriku a Nový Zéland, zbývá Austrálie. Zní to na první pohled dosti neuvěřitelně, ale i v Austrálii se dá kvalitně lyžovat. Mezi největší australská střediska patří Falls Creek, Thredbo, Perisher Blue, Mt. Buller a Mt. Hotham. Australská zima se té evropské podobá asi jenom tak barvou sněhu. Všeobecně je kratší, trvá v závislosti na sněhu, zhruba od poloviny (konce) června do poloviny (konce) září. I když teploty ve dne málokdy klesají pod -5 °C, díky vysoké vlhkosti vzduchu je i přesto poměrně chladno. Australská zima znamená také dny deštivé, s velkým větrem či bouřkami. To vše ovšem vyváží milá a přátelská povaha klientů. Nezáleží na počasí nebo kvalitě sněhu, „Aussies“ sníh milují. Je to pro ně věc tak vzácná, že si chtějí vychutnat každou, byť třeba deštivou sekundu. Velká část „protinožců“ přijíždějících na hory jsou začátečníci. Není výjimkou potkávat se s klienty ve zralém věku, kteří nikdy neviděli sníh. Je to zkouška trpělivosti, vysvětlit jim pro nás zdánlivě samozřejmé věci. Ano, k lyžování je potřeba brýlí. Pletené rukavice vhodné na vycházku do města, nejsou ideální na sníh. Když prší, není od věci mít čepici…

Neuvěřitelně milé chování, jakým se Australané prezentují, jakoukoli nepřízeň smete ze stolu. Sníh je pro ně zábava, stejně jako typický golf a surfing. Z privátních klientů se nezřídka stávají přátelé. Pohostinnost je ohromující. „No worries mate“ a pozvání do vlastního domu není ničím výjimečným. Australané jsou na svou zemi velmi hrdí a chtějí, aby se v ní každý návštěvník cítil jako doma. Milují přízvuk v řeči a jejich otázka na národnost není nijak pohoršující. Jsou přirozeně zvědaví a chtějí se něco nového dozvědět. Cesta do historií vonící Evropy je pro ně srdeční záležitost. Drtivá většina se geograficky velmi dobře orientuje a často se ptají, jaký je sníh a podmínky v Rakousku. Nejde rozdělit obě země na lepší či horší. Je to prostě jiné. Jen stěží lze v Austrálii najít dobré podmínky pro lyžovaní v prašanu a vychutnat si několikakilometrové sjezdovky. Nejdelší sjezdovka ve Falls Creek má zhruba 2 km. Kvalita lyžování je v Evropě jinde. Rakouský Serfaus-Fiss-Ladis, nedaleký St. Anton či Ischgl nabízejí neutuchající možnosti. Množství sjezdovek různých obtížností a délek jsou ohromující. Systém výuky je individuální, záleží na konkrétní

lyžařské škole daného střediska. Většina nabízí kurzy skupinové, individuální, se zaměřením na freestyle či freeride, zvláštní dětské skupiny nebo pro teenagery. Denní výuka v Serfaus trvá dvě hodiny dopoledne a dvě hodiny odpoledne. Je na každém se rozhodnout, co mu má (kromě na české poměry nadstandardního příjmu) učení lyžování v zahraničí přinést. Většina rakouských středisek nabízí doškolování vlastních instruktorů, možnost doplňování si vzdělání je nepřeberná. Zapojení se do tzv. demo soutěží je vítaným zpestřením. Jsou to soutěže týmu po šesti lidech, s nacvičenou jízdou a formacemi. Není vždy podmínkou, že je potřeba pro práci v rakouské či australské lyžařské škole vzdělání té dané země. I když je ve světě rakouské instruktorské vzdělání uznáváno jako jedno z nejlepších, schůdná cesta vede i přes vzdělání české. Záleží na požadavcích ředitele konkrétní lyžařské školy. Každé středisko se orientuje na klientelu odlišnou, převažují Němci, Švýcaři, Holanďané, Rakušané, Angličané (hlavně v případě St. Antonu) a Rusové. Instruktor lyžování neznamená jen práci na vzduchu s prvotřídním výhledem, poznávání zajímavých lidí, získávání mezinárodních přátel, zdokonalování se v cizích jazycích, cestování a užívání si života. Je to vášeň… Iva Holečková – www.sunski.cz

reportáž ze zahraničí

JAK PROBÍHÁ VÝUKA LYŽOVÁNÍ V RAKOUSKU A AUSTRÁLII ANEB


07/08

1

specializovaná prodejna Praha - Hostivice značky Atomic, Salomon, Sporten, Toko, Giro Snow, Helly Hansen, Sensor, F.lli Campagnolo, SH+, Exel, Leki a Swans servis lyží na strojích Wintersteiger

• Karlovarská výpadovka

• 300 m dálniční okruh

• bezproblémové parkování

2

3

Logistický park Tulipán, Palouky 1371, 253 01 Hostivice t) 235 311 888 f) 244 401 575 e) prodejna.hostivice@progresscycle.cz Po - Pá 10:00 - 19:00 Čt 10:00 - 20:00 So 8:30 - 14:00 www.progresscycle.cz

4

5




07/08

1

2

3

4

5


,YäAĚSKϬZÉJEZDY¬MģäETE¬OBJEDNAT¬/. ,).%¬NA¬WWW NEV DAMA CZ¬ĊI¬OSOBNč¬NA¬TčCHTO¬PRODEJNÓCH¬MÓSTECH

"EROUN (ANZLÓKOVɬ*ITKA 6INIĉNɬ ¬"EROUN¬ ¬ TREND?TUHACEK VOLNY CZ *ANA¬+ODADOVɬ ¬*+¬4RAVEL (USOVO¬NÉM ¬ ¬"EROUN ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ REKREA LIBEREC QUICK CZ WWW JKTRAVEL CZ

"RNO #!¬$!-!¬ /#¬/LYMPIA¬ ¬)NTERSPORT¬$RAPA 5¬$ÉLNICE¬ ¬ ¬ ¬¬"RNO¬ ¬-ODęICE TEL FAX ¬ ¬ ¬ MOBIL ¬ ¬ ¬ E MAIL ¬BRNO CKDAMA CZ !TLANTIKA¬ "ČHOUNSKɬ ¬"RNO ¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ¬ WWW ATLANTIKA CZ DUDKOVA MARCELA SEZNAM CZ (/,)$!9¬"2./¬ +OZÓ¬ ¬"RNO ¬ TEL ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ WWW HOLIDAY BRNO CZ CK TRIP CK TRIP CZ ,!¬6)4!¬S R O 0OÝTOVSKɬ $ ¬"RNO ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬ ¬ ¬ WWW LAVITA CZ ¬LAVITA LAVITA CZ

"YSTĚICE¬NAD¬0ERNÝTEJNEM 6ČRA¬3UCHɬ ¬CESTOVNÓ¬AGENTURA 6IÝĕOVɬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ¬ SZOTKOWSKI SILESNET CZ

êESKâ¬4čÝÓN *AN¬3ZOTKOWSKI ÁTEFÉNIKOVA¬ ¬éESKâ¬4ČÝÓN ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ¬ INFO BUSPRODEJ CZ

#HOMUTOV -GR ¬3TANISLAV¬+NOP¬ +./0¬ ¬30/24 "LATENSKɬ ¬#HOMUTOV ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ NONYTOURS NONYTOURS CZ

#HRUDIM */,,9¬#HRUDIM¬ .EZVALOVA¬ ¬#HRUDIM ¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ¬ CK INTER ZNOJEMIA CZ

$UBÓ -GR ¬*IęÓ¬.OV⬠¬02)-!¬3 + ! ¬ 6ANĉUROVA¬ ¬$UBÓ ¬ ¬ TEL ¬ ¬&!8 ¬ HANA A GELNAROVA POST CZ

(AVÓĚOV -ICHAL¬ÁKORVAN¬ ¬CESTOVNÓ¬AGENTURA ÁIROKɬ ¬(AVÓęOV ¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ¬ POSTA DlTJIDAS CZ

-ARTINA¬+ÉĕOVɬ #!¬-+¬3ERVICE ÁIROKɬ ¬(AVÓęOV¬-ČSTO ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ WWW MKSERVICE KVALITNE CZ JAMAS CMAIL C

(LAVNÓ¬MčSTO¬0RAHA #!¬$!-!¬0RAHA¬ 2EVOLUĉNÓ¬ ¬ ¬ ¬0RAHA¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬ ¬ ¬ ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ MOBIL ¬ ¬ ¬ E MAIL ¬PRAHA CKDAMA CZ #!¬$!-!¬0RAHA¬ 3LEZSKɬ ¬ ¬ ¬0RAHA¬ TEL FAX ¬ ¬ ¬ ¬ MOBIL ¬ ¬ ¬ E MAIL ¬PRAHA CKDAMA CZ #!¬$!-!¬0RAHA¬ +/#¬.OVâ¬3MÓCHOV¬ ¬$RAPA¬3PORT 0LZEĕSKɬ ¬ ¬ ¬0RAHA¬ TEL FAX ¬ ¬ ¬ MOBIL ¬ ¬ ¬ E MAIL ¬PRAHA CKDAMA CZ #!¬$!-!¬0RAHA¬ 6RÝOVICKϬNÉM ¬ ¬ ¬ ¬0RAHA¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬ ¬ ¬ FAX ¬ ¬ ¬ MOBIL ¬ ¬ ¬ E MAIL ¬PRAHA CKDAMA CZ #!¬.%-/¬ 0ANSKɬ ¬ ¬ ¬0RAHA¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬ ¬ ¬ FAX ¬ ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ ¬ E MAIL ¬ZAJEZDY NEMO CZ -GR ¬)RENA¬ÁPRINGLOVÉ ,ONDâNSKɬ ¬0RAHA¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ¬ G POCHOBRADSKA SEZNAM CZ /RIANA¬ )TALSKɬ ¬0RAHA¬ ¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ¬ GABRIELJAN SEZNAM CZ #A¬,!34%¬ *ANSKÏHO¬ ¬0RAHA¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ WWW ZAJEZDY LASTE CZ LCK LCK CZ $UDKOVɬ-ARCELA¬ - ¬(ORÉKOVϬ ¬0RAHA¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ AD PLUS VOLNY CZ 6­#,!6¬"!,/5.¬ ¬#!¬"!(/+¬ -ALKOVSKÏHO¬ ¬ 0RAHA¬ ¬ ¬,ETĕANY¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ¬ REKOS REKOS CZ $¬ ¬&IT ¬*)$­Á .UPACKɬ ¬0RAHA¬ ¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ WWW DlTJIDAS CZ¬ INFO ZAJEZDY DOVOLENA EU

#!¬(!.!¬'%,.!2/6­ 0EKAęSKɬ ¬(LUĉÓN ¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ¬ CKM?PLZEN VOLNY CZ

0ETR¬(EJZLAR¬ ¬CESTOVNÓ¬AGENTURA¬ 6ÓTKOVA¬ ¬.ÉCHOD ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ AGENTURA SUCHA SEZNAM CZ

(RADEC¬+RÉLOVÏ

/LOMOUC

#!¬$!-! /#¬&UTURUM¬ ¬$RAPA¬3PORT "RNČNSKɬ A ¬ ¬ ¬(RADEC¬+RÉLOVÏ TEL FAX ¬ ¬ ¬ ¬ MOBIL ¬ ¬ ¬ E MAIL ¬HRADEC CKDAMA CZ

#!¬$!-! %RBENOVA¬ ¬ ¬ ¬/LOMOUC TEL FAX ¬ ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ ¬ E MAIL ¬OLOMOUC CKDAMA CZ

3OKOLOV

#+¬2%+/3¬ 3LOVENSKɬ ¬/LOMOUC ¬ ¬ TE ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ WWW REKOS CZ HANZLIKOVAJ SEZNAM CZ

3VITAVY

/STRAVA

4OPOLĊANY

#!¬$!-!¬ éESKOBRATRSKɬ ¬ ¬ ¬ ¬ ¬/STRAVA TEL FAX ¬ ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ ¬ E MAIL ¬OSTRAVA CKDAMA CZ

*ÉN¬+ORENEC¬!$2)!¬ "ERNOLÉKOVɬ ¬4OPOL|ĉANY ¬ ¬ TEL ¬ ¬ &!8 ¬ MSERVICE SEZNAM CZ

#!¬$!-!¬ /#¬&UTURUM¬ ¬$RAPA¬3PORT "RNČNSKɬ A ¬ ¬ ¬(RADEC¬+RÉLOVÏ TEL FAX ¬ ¬ ¬ ¬ MOBIL ¬ ¬ ¬ E MAIL ¬HRADEC CKDAMA CZ 0!6,·.!¬34%).%2/6­¬0 4OUR¬ 'OĉÉROVA¬ ¬(RADEC¬+RÉLOVÏ ¬ WWW HARRACHOV CZ ¬INFO HBTOUR CZ 0ETR¬-AUTHNER¬ ¬CESTOVNÓ¬KANCELÉę .A¬6RÝKU¬ ¬*ABLONEC¬NAD¬.ISOU ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ WWW MAUTHNER CZ ¬INFO HOLIDAY BRNO CZ

#!¬$!-! /#¬&UTURUM¬ ¬)NTERSPORT¬$RAPA .OVINÉęSKɬ A ¬ ¬ ¬/STRAVA TEL FAX ¬ ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ ¬ E MAIL ¬OSTRAVA CKDAMA CZ

0AED$R ¬*AROSLAV¬-OTTL¬ !CTIVEGUIDE¬TRAVEL¬AGENCY (RANIĉNɬ ¬*ANOV¬NAD¬.ISOU ¬ TEL ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ WWW ACTIVEGUIDE CZ P STEINEROVA JIPAST CZ

#+¬("¬4/52¬ &RANCOUZKɬ /STRAVA¬ ¬0ORUBA ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ¬ WWW HBTOUR CZ¬MKSERVICE IOL CZ

,#¬+/.4!+4 4 ' ¬-!3!29+!¬ ¬+LADNO ¬ TEL ¬ ¬&!8 ¬ ¬ WWW LCK CZ ¬PRIMA MUJMEJL CZ

-/2!6!¬4OUR¬S R O ¬ -ILÓĉOVA¬ ¬/STRAVA¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ¬ WWW MORAVATOUR CZ¬ INFO EUROSKI CZ

#!¬$!-!¬ .ISA¬#ENTER¬,IBEREC¬ ¬$RAPA¬3PORT éESKϬMLÉDEäE¬ ¬ ¬ ¬,IBEREC TEL FAX ¬ ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ ¬ E MAIL ¬LIBEREC CKDAMA CZ

/STRAVICE #!¬0ETRA¬(ORÉKOVÉ /STRAVICE¬ ¬/STRAVICE ¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ¬ STEPANKA HUNCOVSKA SEZNAM CZ

$#+¬2EKREA¬¬ NÉM ¬% ¬"ENEÝE¬ ¬,IBEREC TEL ¬ ¬ ¬ &!8 ¬ ¬ ¬ ¬ BAHOK SEZNAM CZ

0LZEĖ

,OKET $A +/¬ 3PORTOVNÓ¬ ¬,OKET ¬ ¬ ACTIVE WO CZ

¬

,OUNY *AN¬'ABRIEL¬ ¬#%34/6.·¬!'%.452!¬ "ENEÝE¬Z¬,OUN¬ ¬,OUNY ¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ¬ ABETOUR SEZNAM CZ )VANA¬"ARTOÝOVɬ ¬)6!¬ ÈATECKɬ ¬,OUNY ¬ TEL ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ZAJEZDY LASTE CZ ÁTČPÉNKA¬(UNĉOVSKɬ ¬#!¬A TURIST¬ 4ę ¬"UDOVATELĢ¬ ¬-OST ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ INFO MORAVATOUR CZ

¬

0AED$R ¬*AN¬(YBݬ ¬#+-¬0LZEĕ¬ $OMINIKÉNSKɬ ¬0LZEĕ ¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ WWW CKMPLZEN CZ CK MZ WORLDONLINE CZ %52/3+) #:¬ 2ESSLOVA¬ ¬0LZEĕ ¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ WWW EUROSKI CZ¬ VIRAGOMAN SEZNAM CZ

2OKYCANY *AROSLAV¬6ÓTEK +¬,ESU¬ ¬ ¬))) ¬2OKYCANY ¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ¬ CK ATLANTIKA CZ

)NG ¬!DOLF¬ÁTYCH¬ ¬CESTOVNÓ¬AGENTURA :ÉMECKɬ ¬3OKOLOV ¬ ¬ TEL ¬ ¬&!8 ¬ ¬ INFO JKTRAVEL CZ

*AMAS¬ ¬*ANA¬(UTÉKOVɬ 4 ¬' ¬-ASARYKA¬ ¬3VITAVY ¬ TEL ¬ ¬&!8 ¬ ¬ TRYSKCK VOLNY CZ

¬

¬¬¬

¬

ÂSTÓ¬NAD¬,ABEM 0ETRA¬:EMANOVÉ ¬#+¬4293+ 6ELKɬ(RADEBNÓ¬ ¬ÂSTÓ¬NAD¬,ABEM ¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ¬ WWW VOLNY CZ CKTRYSK ¬CKIVA LN CZ

6YSOKϬ-âTO +/.&).¬ 4YRÝOVO¬NÉM ¬ ) ¬6YSOKϬ-âTO ¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ WWW BUSPRODEJ CZINFO ORIANA CZ

:NOJMO ).4%2¬:./*%-)!¬'ROUP A S +OVÉęSKɬ ¬:NOJMO ¬ ¬ ¬ ¬ ¬INFO MAUTHNER CZ

:LÓN #!¬$!-! :ARÉMÓ¬ ¬ ¬ ¬:LÓN TEL ¬ ¬ ¬ ¬FAX ¬ ¬ ¬ MOBIL ¬ ¬ ¬ E MAIL ¬ZLIN CKDAMA CZ

:VOLE ./.9¬4/523¬ .A¬0RĢHONU¬ ¬:VOLE ¬ ¬ ¬ ¬ ¬ ¬ ¬ ¬ WWW NONYTOURS CZ CK KNOP SPORT WORLDONLINE CZ

,!'5.!¬ ¬:UZANA¬,ÉDROVÉ *AGELLONSKɬ ¬0LZEĕ ¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ¬ CAADRIA ZOZNAM SK

0ĚÓBRAM &RANTIÝEK¬4UHÉĉEK¬ ¬42%.$¬ $LOUHɬ ¬0ęÓBRAM¬ ¬ ¬ TEL ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ ¬ DA KO EMAIL CZ

/BJEDNÈVEJTEæ KATALOGæ NAæ WWW NEV DAMA CZæ NEBOæ æ æ


FUNKČNÍ

PRÁDLO

MOIRA

UMÍ ODVÉST VLHKO A PŘITOM PODRŽET NUTNOU DÁVKU TEPLA .

Z ÁSADNÍ VÝZNAM PRO FUNKCI PRÁDLA M OIRA MÁ PATENTOVANÉ POLYPROPYLENOVÉ VLÁKNO M OIRA TG 900 ®. P OLYPROPYLEN JE NEJLEHČÍ , NEJPEVNĚJŠÍ , NEJTEPLEJŠÍ A TAKÉ NEJPRUŽNĚJŠÍ ZE SYNTETICKÝCH VLÁKEN . V ELMI DOBŘE ODVÁDÍ VODU , ALE TÉMĚŘ JI NEPŘIJÍMÁ . T AJEMSTVÍ VLÁKNA M OIRA TG 900 ® SPOČÍVÁ VE TVARU JEHO PRŮŘEZU . P ODOBÁ SE PĚTILALOČNÉ HVĚZDĚ A PROTI KULATÉMU VLÁKNU SE AŽ DVOJNÁSOBNĚ ZVĚTŠÍ KAPILÁRNÍ PROSTORY MEZI VLÁKNY , KUDY PAK PUTUJE KAPILÁRNÍ VLHKOST . Z NÁSOBÍ SE TÍM JIŽ TAK VYNIKAJÍCÍ VLASTNOSTI SAMOTNÉHO POLYPROPYLENU . D ÍKY PROMYŠLENÉ KONSTRUKCI POJME PLETENINA VELKÉ MNOŽSTVÍ VZDUCHU A TEN PŮSOBÍ JAKO IZOLAČNÍ VRSTVA PRÁVĚ V OKAMŽIKU , KDY JE TĚLO BEZ ZÁTĚŽE A OCHLAZUJE SE . M OIRA SVOJE VÝROBKY DEFINUJE JAKO ODĚVNÍ SYSTÉM , KDE SE DAJÍ JEDNOTLIVÉ DRUHY VRSTVIT A TÍM SE ZVYŠUJE TEPELNÁ

OCHRANA TĚLA .

K AŽDÁ Z VRSTEV JE SCHOPNA SAMOSTATNĚ S ORTIMENT OBSAHUJE NĚKOLIK ŘAD VÝROBKŮ , DAJÍ MEZI SEBOU KOMBINOVAT .

FUNGOVAT . KTERÉ SE

ZNAČKOVÉ PRODEJNY MOIRA: B RNO - G ROHOVA 17, BRNO 1 H. KRÁLOVÉ - TOMKOVA 911 L IBEREC - 5. KVĚTNA 70/37 M. B OLESLAV - U K ASÁREN 1379/3 O LOMOUC - OBCHODNÍ CENTRUM OLOMOUC CITY, PRAŽSKÁ 41 P ÍSEK - ČECHOVA 449/14 PRAHA - ANTALA S TAŠKA 114/20, P RAHA 4; VEVERKOVA 1411/6, PRAHA 7; J. PLACHTY 28, PRAHA 5 S TRAKONICE - KOCHANA Z PRACHOVÉ 121 ŠUMPERK - GENERÁLA SVOBODY 20 ZLÍN - KVÍTKOVÁ 4352 J SME ZASTOUPENI NA DALŠÍCH 1 200 PRODEJNÍCH MÍSTECH V ČR. KATALOG PRO VÁS NA ADRESE: MOIRA CZ, A . S ., K OCHANA Z P RACHOVÉ 121, 386 01 S TRAKONICE , E - MAIL : INFO @ MOIRA . CZ WWW . MOIRA . CZ



07/08

1

2

3

4

5



Engadin Sv. Mořic Pohodové lyžování v Engadinu

MojeSvycarsko.com Engadin Sv. Mořic je největší lyžařskou oblastí Graubündenu a zároveň jednou z nejbližších z České republiky, z Prahy je to pouhých 700 km. Celkem 13 středisek s 350 km sjezdovek je optimálně dopravně i lyžařsky propojeno a zahrnuto do jediného skipasu. Další výhodou je příjemné klima s 322 slunečnými dny. Více informací na www.MojeSvycarsko.com nebo na www.engadin.stmoritz.ch.



Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.